"V hlubokých halách daleko od lidí,
pod horou Rudou národ světlu skrytý.
Mysl a kámen zručně se proplétá,
hrdost trpaslíků v kameni zakutá."
Dwemeři jsou natolik komplikovaným tématem, hodným k různým výzkumům, že psát o nich čistě osobní poznatky bych považoval za nevhodné a neobjektivní. Proto mi snad prominete, že v tomto tématu vás nebudu provádět ani tak já, jako spíše učenci, z jejíchž poznatků jsem čerpal.
Jedná se o Hasphata (někdy také psáno Hasfata) Antabolise, Thelweho Gheleina, Calcelma z Markarthu a Arniela Ganeho z Ledohradu.
Všechno to jsou učenci, zabývající se Dwemery, jejich kuturou, architekturou a způsobem života obecně. Nebýt jejich zápisků a sáhodlouhých písemných záznamů, spousta poznatků o Dwemerech by byla navždy zapomenuta.
Na úvod bych rád začal připomenutím, že s Dwemery se pojí jedna z největších záhad celého Tamrielu a to sice jejich zmizení. Celá jejich rasa totiž záhadně zmizela neznámo kam, neznámo proč. Zbyly po nich pouze chátrající stavby, všelijaké artefakty a v neposlední řadě jejich "automatikony", neboli stroje, které s velkou zručností vyráběli.
Nejprve si řekněme, co byli Dwemerové vlastně zač. Jednalo se o národ takzvaných Hlubinných elfů, dnešními lidmi mylně nazývaného Trpaslíci. Navzdory tomuto označení to nebyli žádní pidižvíci. Naopak byli poměrně vysocí – jejich výška mnohdy předčila výšku vznešených elfů. Dle pověstí jim přezdívku "trpaslíci" v dávných dobách dali obři, žijící ve Velothijských horách.
I když se bohužel nedochovaly žádné textilie, svědčící o jejich stylu oblékání a módě obecně, dle nalezených kamenných a kovových plastik můžeme konstatovat, že si na vznešenosti svého vzhledu potrpěli. V oblibě měli skvostná roucha a zdobné pokrývky hlavy. Do kadeřavých plnovousů a vlasů si vplétaly kovové ozdoby a nosili všelijaké šperky, jako jsou náušnice, prsteny či náramky.
Z toho, co o Dwemerech víme, vyplývá, že nejvýznačnější společenské posty zastávala výhradně mužská část jejich populace. O ženách z jejich řad není v jejich dochovaných záznamech skoro ani zmínka, to ale neznamená, že i ony nemohly v některých případech dosáhnout vysokého společenského statusu (např. královny).
Dwemeři byli mistři stavitelé a řemeslníci, kteří svá města a paláce budovali pod povrchem země a v hlubinách hor.
Jako stavební materiál používali kámen a kov a umně dovedli využít sil přírody ku své pomoci. Dovedli zkrotit páru a lávové proudy ze sopečné činnosti.
Vyráběli vlastní druh kovu, který dosud nikdo další nedokázal zhotovit. Četné pokusy o vytvoření tohoto záhadného kovu, připomínajícího bronz, vždy selhaly. Nutno podotknout, že právě bronz je používán při výrobě padělků dwemerských artefaktů, jako jsou například zbraně. Avšak bronz zdaleka nedosahuje takové pevnosti a celkových kvalit "trpasličího" kovu, který bez sebemenší újmy přečkal celá staletí.
Za tradiční domovinu Dwemerů je označován Vvardenfell (ostrov v provincii Morrowind). Archeologické objevy z posledních dob však tuto domněnku poněkud znehodnocují. V Morrowindu je skutečně mnoho dwemerských pevností, avšak značně se liší od pevností a měst, nalezených v jiných provinciích, jako jsou třeba Vysoká skála a Skyrim. Otázkou tedy zůstává, zda "trpaslíci" z Vvardenfellu postupně migrovali do jiných částí Tamrielu, nebo zda se tato rasa vyvíjela v různých provinciích nezávisle na sobě.
Pojďme se nyní podívat blíže na jejich architektonický styl.
Je třeba si uvědomit, že Dwemerové svět vnímali odlišně, než-li naše generace. Zatímco dnes je v oblibě výstavba budov do výšin, oni budovali do hlubin. Pro ně "nahoře" znamenalo "dole" a naopak.
Mistr Ghelein se ve svých poznámkách zmiňuje o tzv. "geolimitu". Jedná se o přesně stanovenou hranici, která určovala hloubku, do níž trpasličí dělníci kopali, než bylo započato s hloubením životně důležitých prostor. Teprve za touto hranicí lze objevit skutečná dwemerská města se vším všudy. Před touto hranicí se nacházely "pouze" různá skladiště, ve kterých Dwemeři uchovávali přebytečné jídlo či zboží určené k obchodu s koloniemi na povrchu. Nacházela se tam také předsunutá stanoviště vojenských hlídek, kasárna pro povrchové patroly a vědecké laboratoře.
V nejnižších částech dwemerskcýh měst se pak nacházely obytné rezidence a místa určená k zábavě a vzdělávání (arény, fóra, a přednáškové sály).
Takovéto uspořádání měst a pevností je typické např. pro Skyrimské kolonie Dwemerů.
V Morrowindských trpasličích stavbách se rezidentní prostory nachází k povrchu o něco blíže. Hloubky tam navíc nedosahují takových rozměrů. A zatímco jinde u dwemerskcýh staveb dominuje kámen, ve Vvardenfelu je to spíše kov. V obou případech však bylo mnohde využito přírodních jeskyní a dutin, které se pak staly součástí sídel.
Jako "geolimit" ohraničoval prostor, za který je možno stavět, existoval i prostor, za který už hloubit není radno. V jazyce Dwemerů se nazýval >FalZhardum Din<, což volně přeloženo znamená "nejtemnější konce království". Proč však Dwemerští architekti odmítali překročit tuto hranici nám není známo (podle některých učenců ale existovaly i prostory za touto hranicí. Vstoupit do nich směla jen privilegovaná skupina obyvatel - kněží. Co se však v těchto prostorách může skrývat je zatím ve hvězdách).
Nyní se trochu zaměříme na jazyk a písmo Dwemerů.
Dwemerští učenci své texty ryli do kamene, či tepali na kovové destičky. Díky tomu se nám zachovalo plno důležitých poznatků o jejich kultuře.
Jejich jazyk by naším uším zněl velmi krkolomně, jak je zřejmé už z pouhého názvosloví jejich sídel a pevností, jako jsou např.: Arkngthunch-Sturdumz, Bthungthumz, Nchuleftingth, Bthardamz a mnoho dalších.
Doslovný překlad jejich jazyka do naší řeči by nám nedával příliš smysl a my se můžeme jen domnívat, o čem vlastně text pojednává.
Budiž příkladem jeden zachovaný text, nalezený v trpasličí pevnosti Irkgnthand ve Skyrimu, který říká toto: "Darem -obdařený lidobratr Cuolec Scheziline bude-jsoucí řečeno. Rodosluje tvořovat bude-musí Hoagen Kultorra tradastyl Slavnosvět místo."
Mistr Ghelein z tohoto textu vyrozuměl, že jistý Cuolec byl architekt, jenž dostal privilegium budovat stavby v blíže neurčeném dwemerském slohu.
Za samostatnou zmínku stojí neuvěřitelné stroje a samohyby, které Dwemeři vyráběli.
K jejich tvorbě měli k dispozici rozsáhlé zvláštní prostory, zvané "oživovny" či animoculotorie.
Tyto umělé bytosti sloužili jak k obraně měst, tak k výpomoci s výstavbou. Žel bohům nám není přesně známo, na jakém principu tyto stroje pracují, resp. co jim dodává takovou sílu, že ještě dnes na ně lze narazit, jak neúnavně střeží Dwemerská sídla a snaží se opravit, co bylo dávno zničeno.
Víme pouze, že k jejich výrobě byly použity složité mechanismy - soustavy ozubených kol, pružin, pák a závaží. V jejich "oživení" pak hrála roli energie, získaná z kamenů duší. V mnohých strojích byly také nalezeny rozličné drahé kameny (např. ametysty či rubíny) - vzhledem k tomu, že tyto kameny se nacházely uvnitř stroje, nelze předpokládat, že sloužily k ozdobě, nýbrž měly ryze funkční charakter.
Krom přístrojů samotných se dochovalo i spoustu technických nákresů, které nám ale dnes dávají tolik smyslu, jako jejich složitý jazyk.
Mezi nejznámější dwemerské přístroje patří tzv. "pavouci" - malá stvoření s mnoha nohami - krom obrany také vypomáhala s technickými pracemi.
Dále to jsou "koule" nebo také "centurioni". Ti sloužili výhradně k obraně. Jejich zbraně - čepele nebo kuše - jsou vskutku smrtící a nejeden dobrodruh jimi skonal.
Mezi nejnebezpečnější stroje patří tzv. "setníci". Jedná se o nadměrné humanoidní stroje. Říká se, že největší z nich měří jako sto dospělých mužů - jestli se tato zpráva zakládá na pravdě, zatím nebylo dokázáno.
Krom všelijakých samohybů se trpasličí pevnosti hemží také důmyslnými pastmi, jako jsou např. čepele skryté ve schodištích či bodce, ukryté ve stěnách.
Pokud Dwemeři při hloubení narazili na nežádoucí podzemní vodu, odčerpali ji systémem parních čerpadel, které fungují do dnešních dob.
Dwemerské rody tvořili různé klany, které mezi sebou nezřídka válčily. Z toho důvodu Dwemeři stvořili různé zbraně a zbroje, které sice nikterak neoplývají zdobností, avšak z hlediska funkčnosti jsou velmi povedené. Jejich dýky, meče, sekery, palcáty a luky, stejně tak jako zbroje - jsou dodnes vyhledávaným artiklem mezi bojovníky.
To, že Dwemeři žili převážně hluboko v podzemí neznamená, že se věcmi na povrchu nezabývali. Naopak - zabývali se dokonce i věcmi "za povrchem". Řeč je o jejich výtečné znalosti noční oblohy. Nejen že měli přesné znalosti o pohybu nebeských těles. Dokázali i stvořit dokonalý a funkční model noční oblohy, aby tak mohli tento pohyb napodobit v laboratorních podmínkách. Dwemerské planetárium se stalo chloubou nejednoho jejich sídla.
Na závěr tohoto pojednání o Dwemerech bych měl možná říci něco o jejich náhlém zmizení, avšak já tak neučiním.
Tato záhada nechť zůstane navždy otevřena, neboť nikdo neví, co se vlastně stalo, teorií je však spousta.
Zmizeli Dwemeři proto, že něco udělali špatně? Nebo to byl záměrný trest bohů za to, že jimi Dwemeři opovrhovali a snažili se jim vyrovnat? Je přece známo, že Dwemerové ve Vvardevfellu pracovali na tvorbě "nového boha" - Anumidia, který by odrážel jejich majestátnost a inteligenci.
Někdo říká, že tato rasa zmizela najednou, většina učenců se však přiklání k tomu, že Dwemerové mizeli z Tamrielu postupně a to i během několika let.
Někdo říká, že se doslova rozplynuli v prázdnotě, jiní tvrdí, že se přenesli do některé z plání Zapomnění. Další zase říká, že se jejich těla transformovala do nám neviditelné formy bytí, avšak zůstávají stále v Tamrielu. Někteří odvážní dobrodruzi se prý na svých cestách setkali v trpasličích ruinách s podivnými přízračnými bytostmi, které jako by z oka vypadly kamenným sochám Dwemerů. Jistý dávný hrdina se prý dokonce kdysi setkal s živým Dwemerem, který jako jediný nezmizel!
Protože ani vy nevíte, kde je úplná pravda, dávejte si při průzkumu Dwemerských rozvalin pozor. Co když na vás z neznáma hledí pomstychtivé oči nějakého Dwemera, který je vaší návštěvou jeho kdysi tak nádherného města pohoršen?
V pradávných časech byla rozpoutaná velká válka Dweremové proti Deadry (Dedricků) byla to doslova Technologie proti Magii Demonů , a nakonec to skočilo tak že Dweremové prohrály nakonec byly vyhubeni
Lokace: Skyrim
Úžasný článek,, mohu se zeptat je mi to blbé jelikož Skyrim hraju už dlouhou dobu stejně jako jeho předchůdce např. Morrowind, Arena nebo Oblivion... mám takový problém když hraju za vlkodlalka a mám Limitovanou edici skyrimu s DLC Dawnguard, Hearthfire a Dragonborn... tak nevím jak se s vlkodlakem vyje.... samozřejmě s klávesou Y ale to jen zařve a jelikož mám v Perku všechny talenty aktivované.... tak tam můžu pomocí zavytí povolat další vlkodlaky.... problém je v tom že klávesa Y funguje jako zařvání né jako zavytí.... nevíte jakou klávesu mám použít už jsem vyzkoušela uplně vše,,,,, ale prostě nemůžu najít klávesu se kterou bych jako vlkodlak zavyla
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.