Co se týče úrovně fóra...
Nuže, nemyslím, že by se to tu vyloženě zhoršilo, spíš je to jen jakési mrtvé. Vlastně tu zavítám jen kvůli deníkům (těď už jen kvůli DragonOzzyho deníku). Ono svým způsobem tak dlouho po vydání hry není moc o čem diskutovat.
Než vyšla, mluvili jsme o tom, jaká asi bude, jakou ji chceme, jak se těšíme. Když vyšla, nemluvili jsme a hráli jsme A pak jsme sem psali všechno možné, všechny dojmy, zážitky atd. Myslím, že nejživější rubrika byly Dotazy a návody, tam bylo jednu dobu každý den pět nových vláken No a teď to prostě postupně upadá, neb témata jsou vyčerpaná.
Oživil to tu pořádně až hRDLA se svým Deníkem a jeho následovníci. Já osobně tipuju, že vydání Dawnguard na všechny platformy to tu zase nakopne
Howgh.
EDIT: Původně jsem tu měl něco o tom, že jsem si založil profil až začátkem října, takže nejsem "zakládající generace", ale teď koukám na ostatní a vidím, že prakticky patřím ke stávajícím kmetům
Upravil/a nagasadowcz dne 09.06.2012 01:47
Oficiálně jsem Naga, Svatý Sudí, ale říkejte mi Naga
A KONEC SPAMU! Myslím si, že si zasloužíte vysvětlení, jak vlastně Zarath zemřel.
Vzestup Thalmoru
„Podejte hlášení poručíku.“ Řekl nahlas Aldmer v černém rouchu prošívaném zlatem. Bylo zjevné, že už není nejmladší, na obličeji měl plno vrásek a i pěknou řádku jizev – nebyl pochyb o tom, že si prošel mnoha bitvami. Chodil o holi, což byl důsledek válečného zranění z Velké války, kdy mu holení kost rozdrtil balvan padající ze zdi Imperial city při jeho obléhání.
Nyní seděl za svým stolem ve své skromně zařízené pracovně (měl zde jen stůl, dvě židle, vlajku Aldmerského Dominia a pár osobních věcí) a upřeně hleděl na Ayeryna. Byl to zástupce velvyslankyně Dominia ve Skyrimu a chtěl vědět, co se vlastně stalo.
„Je mrtvý pane.“ Vykoktal ze sebe nervózně elf. „No to si ze mě děláte srandu poručíku!“ Zástupce vyskočil ze židle, ale ihned se zase posadil a rukou si mnul svojí bolavou nohu. „Jak se vám povedlo zabít jediného Redguarda, kterého se nám podařilo dostat živého?“ V jeho hlase byl stále slyšet vztek, ovšem už se snažil klidnit pro jeho vlastní dobro.
Ayeryn se nadechl a začal vyprávět. „Do vězení jsme ho dostali bez problémů, ale vše se zkazilo, jakmile jsme dostali rozkazy převést ho do výslechové místnosti. Poslal jsem pro něho dva své vojáky.“ Zástupce nevěřícně zavrtěl hlavou, poručík však pokračoval dál. „Nějakým způsobem se mu je podařilo přemoci, sebral jim zbraně, klíče a uprchl z pevnosti. Hned jak jsem se to dozvěděl, vyrazil jsem za ním v čele jednotky o dvanácti mužích. Asi po třech hodinách jsem ho dohonil, nicméně on se nehodlal vzdát a než jsme ho dostali, zabil čtyři členy mé jednotky.“
Následovala dlouhá chvíle ticha, zástupce si opřel čelo o ruku a přemýšlel. „Víte poručíku, že bych vaší neschopnost mohl nahlásit velvyslankyni a ta by vás nechala popravit?“ Řekl po chvíli, nečekal však na odpověď a mluvil dál. „Já to ovšem neudělám, jelikož se nám nyní komplikuje náš plán a já vás potřebuji, abyste to vyřešil.“ „A jak pane?“ Zeptal se poručík. Starší elf se zazubil. „Uděláte si výlet poručíku. Shromážděte své muže a za úsvitu očekávejte rozkazy. Rozchod.“ Poručík se napřímil „Ani pane“ a odešel z místnosti.
Ayeryn už byl z dneška dosti unavený a opravdu se mu chtělo spát. Musel však ještě oznámit mužům, aby se připravili. Vyrazil tedy přes zasněžené, čtvercové náměstí z hlavní budovy Aldmerské ambasády do budovy skladiště a jídelny.
Všichni jeho muži tam byli. Sice už byla hluboká noc, ale oni dorazili teprve před hodinou a ještě nevečeřeli. U jednoho stolu sedělo všech jeho sedm mužů, což bylo vše, co zbylo po dnešním dni z jeho jednotky. Muži si tiše povídali a pili víno, vypadali celkem sklesle. Kromě nich v jídelně téměř nikdo nebyl, až na kuchaře a pár strážných po hlídce.
Poručík Ayeryn přistoupil ke svým mužům a začal. „Pánové, je mi jasné, že máte stále na mysli ztrátu našich spolubojovníků, ale pamatujte, že padli pro slávu Aldmerského Dominia. Tím, že tu budete celou noc až do rána pít, jim nijak nepomůžete. Jestli je chcete pomstít, běžte spát, neboť už za svítání vyrážíme na další misi.“
Zdálo se, že těchto pár vět jim pomohlo, protože se zvedli, zasalutovali a vyrazili pryč z jídelny. Sám Ayeryn vyrazil do budovy ubykací pro stráže a vojáky, jelikož už sám sotva pletl nohama.
Mám v tom pokračovat? Jestli tu budou 4 kvalitní příspěvky, tak budu. Jestli jste registrovaní a líbí se vám to, tak prosím o kvalitní příspěvek a komentář. Jestli nejste registrovaní, tak to udělejte - je to velmi jednoduché a budete moci hodnotit příspěvky a psát komentáře.
Upravil/a hRDLA dne 09.06.2012 22:59
Ono se to opravdu líbí spoustě lidem, aspoň myslím. Jen prostě nemají chuť po každé epizodě něco psát. Se koukni, jak ti hezky rostou čísla sledovanosti příspěvku, lidi chodí na tohle fórum z velké části už jen kvůli deníkům. Aspoň myslím, že mnozí to tak mají, já třeba jo. Takže určitě piš dál, pokud tě múzy ještě pořád líbají
Oficiálně jsem Naga, Svatý Sudí, ale říkejte mi Naga
Jsem rád, o ty komentáře zas tolik nejde, spíš o hodnocení. Jinak jak si čtu ty podpisy, tak jsem neřekl, že odcházím, jen že omezuji aktivitu na foru (viď Astere?).
prosím piš. Hned sem ti dala kvalitní příspěvek. Líbí se mi to a máš talent. Doufám že mluvím za všechny bývalé čtenáře (a nejenom ty). I když je pravda že to tu je mrtvé, měl by si pokračovat.
Upravil/a lucky999 dne 09.06.2012 16:31
Smrt je jen další cesta, kterou musíme jít. (Gandalf)
95% teenagerů by brečelo, kdyby vidělo Justina Biebra na vrcholku mrakodrapu, kde by se chystal skočit. Já patřím k těm 5%, kteří by si přinesli popcorn a řvali by skoč, skoč!!!
Sorry za OT, ale zajímalo by mě, jak dostane příspěvek označení "oblíbený", teda ten vykřičník před názvem. Je to něco, co zařídí admin nebo se to děje automaticky po překročení nějakého čísla ve sledovanosti příspěvku?
Oficiálně jsem Naga, Svatý Sudí, ale říkejte mi Naga
„Vstávejte, pane, slunce začíná vycházet.“ Ayeryn se lekl, myslel si, že ho někdo napadl, ale uklidnil se, když zjistil, že se jedná jen o jednoho z jeho mužů, který stojí ve dveřích.
„Děkuji, pokračujte vojáku.“ Řekl jeho směrem, a když voják zavřel dveře, vstal a rozhlédl se po pokoji, kde že to vlastně včera nechal svoje oblečení. Měl ho v jedné ze dvou skříní ve svém pokoji. Byl to tuctový pokoj pro důstojníky se skříněmi, postelí a stolem, ovšem bylo to pořád lepší, než spát s ostatními vojáky v hlavní místnosti na palandách.
Svlékl si svůj noční úbor a oblékl si spodní prádlo. Poté otevřel okno, neboť chtěl vyvětrat zatuchlý vzduch v pokoji. Na stůl dopadla záře právě vycházejícího slunce. „Jak krásné ráno, zajímalo by mně, co se bude dít.“ Řekl si pro sebe a pokračoval v oblékání.
Když měl na sobě oblečení, začal si nasazovat brnění. Jeho kompletně zlatá zbroj, která měla na sobě motivy orla, v ranním světle odrážela světlo do všech koutů místnosti, takže to vypadalo opravdu jako noční obloha.
Po navlečení do kompletní zbroje si ještě vzal svůj meč a štít a vyrazil ven z pokoje na náměstí, kde už se řadila jeho jednotka. Když tam dorazil, stáli už všichni seřazení a v pozoru.
Jeho jednotka po zběsilém úniku Redguarda čítala z původních čtrnácti vojáků pouze sedm. Všichni to byli dobří bojovníci se skvělým výcvikem a bezkonkurenčním vybavením, takže Ayerynovy stále zůstávalo záhadou, jak mohl zabít šest jeho mužů. Rozhodl se však, že už nad tím dále nebude přemýšlet a zařadil se ke svým mužům a trpělivě očekával příchod zástupce.
Ten si dával na čas. Asi po půl hodině vykulhal z jídelny a nevypadalo to, že by si dělal nějaké starosti ohledně Ayeryna a jeho jednotky. Když se k nim konečně přibelhal, napřímil se, jak mu to noha dovolila a promluvil k nim.
„Jak jistě víte, přišli jsme o našeho zajatce z řad Redguardů.“ Většina vojáku sklopila zrak do země. „Což se nemile odrazí na mojí misi, proto musíte vyrazit k Bílému Průsmyku a eskortovat odtud naší Redguardskou informátorku, která si říká Saadia. Dostali jsme informaci, že z Hammerfellu pro ní vyslali žoldnéře, aby jí přivedli před soud. To nesmíte dopustit. Pokud selžete, už se nám nenaskytne další možnost dobýt Hammerfell.“ Vojáci souhlasně pokývali. „Sláva a dlouhá vláda Thalmoru!“ zvolal zástupce.
„Sláva a dlouhá vláda Thalmoru!“ zvolali vojáci a v čele s Ayerynem vyrazili z brány ambasády po kamenné cestě.
Takový menší bonus, docela mě to zase začalo bavit . Dávejte kvalitní příspěvky, ať vím, že mám pokračovat.
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.