Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
scorpioncz
"Upřímně, taktéž jsem netušil, že to půjdeme vyřešit tak brzy, ale všichni se rozhodli jít na univerzitu. Takže tam mířím také a když tam budu, tak se hned začnou všichni ptát ... takže bude lepší, když to vyřídíme hned že?" Pokrčím rameny. "A jak jim to řekneme ... to tak trochu jsem doufal, že to třeba budeme moci nějak šikovně zamlčet. Ono když tam se mnou budeš stát ty, tak třeba leccos projde. Jsi dostatečně vysoce postavená, aby se nemuseli ptát na všetečné detaily. Ale sám tak nějak úplně nevím. Nějaké návrhy? Já vlastně ani nevím, jak moc věděli o Globullově objevení se v mohyle, protože pro mě samotného to bylo nepříjemné překvapení. Možná začneme otázkou ohledně toho, kolik toho o Globullově pobytu tam vůbec vědí ... přičemž to zkusme nastrojit tak, abychom hned nezmiňovali mohylu duší. A až zjistíme co vědí oni, tak můžeme zkusil jednat dále. Každopádně bych zkusil říci co nejméně. Komu myslíš že bychom to měli také takhle oznámit? Přemýšlel jsem o Palawánovi, protože by to pro nás bylo jednoduší, kdyby to arcimágovi řekl nakonec on ... a nebo holt přímo ..." Nechám volný průchod svým myšlenkám a vyslechnu si ještě ideály ze strany Ely, než dorazíme k univerzitě a vstoupíme dovnitř ... Pokud tam Laurana nebude nikde čekat, ale šla zrovna za Scipiem, tak vyrazíme nejprve ke Globullově kabinetu.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Tondulin
Vzbudím se. --------------____________________----------------------
 
Aurelius
→ Tah 958

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Předseda rady Starších Meligula Vita je od časného rána uvnitř věže. Nejspíš ho najdete v patře s komnaty členů rady Starších a jednotlivých odborů.“ odpověděl ti gardista bez toho aby uchopil dekret a jakkoliv si ho prohlédl. „Bližší informace vám poskytne Menelin, která se stará o recepci v jejich patře a má přehled o všech členech rady Starších.“ vysvětlil ti následně a pokynul ti, abys vešel.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Vyvinul jsi snahu se pokusit probudit a odhalit zdali se jedná o sen či nikoliv co se ti právě děje před očima. Zdálo se ti, že ses skutečně probudil. Ležel jsi v posteli, rychle ses rozhlédl a podíval se kolem sebe. Nezdálo se ti, že by se něco změnilo. Místnost byla i nadále tmavá. Na Carwenině straně se nacházel noční stolek na němž byly všechny předměty pečlivě porovnané. Rozhlédl ses dál, ale tma ti moc neumožňovala rozkrýt nějaké další detaily o místnosti. Carwen ležela vedle Mirabelle, obě se i nadále milovaly a vztahovaly na tebe ruce s nadějí, že se k jejich milostným hrátkám připojíš.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Hmm... Jestli chceš zvolit takový přístup... asi bych se úplně nehrnula do nějakého vysvětlování sama od sebe. Prostě bych ti doporučila vyčkat. Až se začnou vyptávat začni odpovídat, ale jen tak, aby zkrátka pokryl jejich otázky. Nepřidávej zbytečně nic navíc pokud se ti to nebude zdát důležité. Třeba tím oni rozkryjí co vlastně o Globullově expedici do Mohyly duší věděli.“ doporučila ti Elanya zatímco jste kráčeli městem k bráně a následně po mostě k Univerzitě, „Chovej se zkrátka přirozeně.“ dodala, když jste prošli branou a zamířili přes pozemky do Univerzity.

Laurana mezitím postávala ve velkém sálu, který se hemžil novici a novickami přesouvajícími se na přednášky. Nikoho z profesorského sboru jsi však neviděl. Laurana na tebe mávla.
„Ah... Tvá žena a dcerka.“ reagovala tiše Elanya, když si všimla malé Merril v náruči Laurany.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Sice je to jen sen, ale je opravdu moc hezký na to abych se jen tak budil." Rozmyslím si to a přidám se k jejich milování.
 
Sarako
,,A zavede mě někdo k té recepci? Popravdě, nevyznám se tu. Od doby, co sloužím Její Jasnosti, jsem byl v Císařském městě jen jednou a to, když si tu ráčila objednat šaty od nějakého vyhlášeného krejčího." optám se strážného, jakmile vejdu ,,A ještě jedna maličkost. Od doby, co jsem pomohl Hraběti Rullovi se znovuzískáním Anvilského trůnu, oficiálně patřím mezi Cirodiilskou nižší šlechtu. Ale jelikož jsem z Morrowindu, tak se raději zeptám: Musí zdejší šlechticové zastupující zájmy Cyrodiilských hrabství při vstupu do bělozlaté věže odevzdávat své zbraně, nebo si mohou své meče ponechat?"
Upravil/a Sarako dne 15.04.2021 21:40
 
https://vzajetinadprirozena.webnode.cz
Aurelius
→ Tah 959

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Gardista se tě po tvém požadavku rozhodl následovat a vedl tě do po schodišti do vyšší pater.
„Pravidla jsou individuální. Platí, že byste své zbraně měl odložit při jednání v radě Starších, stejně tak přilbu a jakoukoliv pokrývku hlavy, aby vám během jednání bylo řádně viděno do tváře. Co se týče odbavení zbrojí při pohybu po věži tak v každém patře platí jiná pravidla, obecně platí, že vyšší patra jsou bez odložení zbraní nepřístupná.“ vysvětloval gardista zatímco jste kráčel vzhůru.

V každém patře, které jste minuli jsi spatřil alespoň pět gardistů na stráži. Všichni byli ozbrojeni těžkou zbrojí a působili jakoby byli připraveni okamžitě zasáhnout v případě jakéhokoliv nebezpečí. Došli jste až do patra kde se nacházely komnaty významných členů rady Starších, kancléře, předsedy i představitelů jednotlivých odborů. Prošli jste dveřmi a dostali se k recepci. Za stolem seděla mladší blonďatá bosmerka v červenozelených šatech, působily dost formálně. Patro bylo střeženo pěticí gardistů, kteří byli různě rozmístěni. Dvojice stála u dveří, kterými bylo patro možné bezpečně opustit na schodiště.

„Bílý Guar.“ představil tě stručně gardista, když jste přistoupili k elfce. Elfka si tě prohlédla, ale bylo na ní znát, že očekává nějaké další informace. „Chce mluvit s předsedou rady Starších Meligulou Vitou.“ přetlumočil.
„Ach ano.“ přikývla, „Předseda členů rady Starších Meligulus Vita je ve své komnatě. Ale momentálně jedná s velmistryní LaRouchovou... asi budete muset počkat před komnatou. Nebo jestli s ním máte domluvený nějaký termín pak asi můžete vstoupit. Jsou ty třetí dveře... má na nich štítek.“ popsala ti stručně cestu.

„Kvestorko Pelegriová.“ ozval se tobě známý hlas, který patřil legátu Atiovi. Promlouval k ženě (graf. vzhled - zde), která se zrovna vynořila z jedné z komnat. „Copak tu děláš?“ zeptal se následně. Zrzavá kvestorka se na legáta ihned otočila, nesalutovala mu ani mu nesložila žádnou další poctu. „Slyšel jsem, že nás opouštíš. Pro legii těžká ztráta.“ pokračoval legát.
„Ano. Opouštím.“ potvrdila jeho slova vyhýbavě, „Už mám po krk výcviku legionářů, chlapů a žen co nemají sebemenší tušení jak se drží meč a já je ještě musím učit něco o magii. Leze mi to už krkem. Chci konečně učit někoho kdo má alespoň ponětí co to magie je a ocení to.“ odvětila mu, „Jdu na Univerzitu.“
„Ty jdeš učit na Univerzitu? Oni tě tam vezmou?“ hlesl posměšně legát Atius.
„Ano. Jdu.“ přikývla mu stručně a sevřela na hrudi listiny papírů.
„Se divím.“ uchechtl se, „No... měj se.“ rozloučil se s ní a s úsměvem od ucha k uchu, ale příliš daleko neodešel.
„Gratuluji ti.“ zastavila ho kvestorka Pelegriová. Legát se zatvářil překvapeně, „Slyšela jsem, že jste byl vyznamenán za vaše schopnosti v boji a za statečnost. Gratuluji vám.“ vysvětlila.
„No...“ napnul hrdě hruď Atius, „Děkuji ti.“
„A je to skutečně za statečnost v boji? Nebo je to za to, že statečně držíš hlavu ve Valeriově řiti už od odchodu kvestora Ervineho a pádu generála Arteria?“ přimhouřila oči.
Legát Atius zkřivil nepříjemně tvář nenávistí, ale když si všiml, že někdo stojí na recepci. Odkašlal si a končící kvestorku jen odbyl drcnutím do loktu při rychlém odchodu z patra. Legát se více nerozhlížel a brzy zmizel na schodišti. Kvestorka se jen spokojeně pousmála, sevřela papíry a zamířila k recepci. Zařadila se do řady a vyčkávala až tě bosmerka obslouží.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Připojil ses k jejich milování. To však netrvalo příliš dlouho a brzy jsi byl skutečně vytržen ze snu. Prudce jsi sebou cukl a celý zpocený ses ocitl v sedě uprostřed postele. Mirabelle ležela na stísněném okraji postele. Carwen byla opět z větší části roztažená přes postel, rozcuchaná a stále na sobě měla své zlatavé šaty. Celé ono milování se tak jevilo jako naprostý sen. Než ses stihl dlouze rozkoukat a vůbec vzpamatovat z probuzení a podivných snů plné vášně a romantiky ozvalo se zaklepání.

„Jeho hraběcí milost Belius Arterius vás očekává na prvním zasedání rady Chorrolského hrabství.“ zazněl zpoza dveří hlas Rolstonové.

Mirabelle se zamručením přetočila a probudila. Promnula si tvář a podívala se na tebe. Nevypadala zrovna dvakrát nejvyspaleji, ale přesto na ní bylo znát, že je nesmírně ráda, že se probudila vedle tebe.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Hmm... Jestli chceš zvolit takový přístup... asi bych se úplně nehrnula do nějakého vysvětlování sama od sebe. Prostě bych ti doporučila vyčkat. Až se začnou vyptávat začni odpovídat, ale jen tak, aby zkrátka pokryl jejich otázky. Nepřidávej zbytečně nic navíc pokud se ti to nebude zdát důležité. Třeba tím oni rozkryjí co vlastně o Globullově expedici do Mohyly duší věděli.“ doporučila ti Elanya zatímco jste kráčeli městem k bráně a následně po mostě k Univerzitě, „Chovej se zkrátka přirozeně.“ dodala, když jste prošli branou a zamířili přes pozemky do Univerzity.

Laurana mezitím postávala ve velkém sálu, který se hemžil novici a novickami přesouvajícími se na přednášky. Nikoho z profesorského sboru jsi však neviděl. Laurana na tebe mávla.
„Ah... Tvá žena a dcerka.“ reagovala tiše Elanya, když si všimla malé Merril v náruči Laurany.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Nebyla to nejjednodušší noc, chápu. Už mě shánějí, tak se ještě prospi a nějak dej dokupy Carwen, jen co skončíme tak zase přijdu." Dám pusu Mirabelle, vstanu z postele, začnu se oblíkat a nějak zkulturňovat načež odpovím Rolstonové. "Počítám s tím, jen mě nechte se trochu probrat."

Po několika minutách upravování vlasů a svého společenského oděvu se kouknu naposledy na Miri. "Tak co, jsem k sežrání?" Ať už dostanu pozitivní nebo negativní odpověď vyjdu z hostince a zamířím rovnou na naši prémiovou radu.
 
Sarako
Ještě než legát Atius zmizí z doslechu, otočím se ke kvestorce se slovy: ,,Neměla byste soudit legáta Atia tak přísně. Bojoval jsem po jeho boku při obléhání Anvilu. Sice jsem byl první na hradbě, ale nakonec to byl on, kdo vytáhl Caesara z jeho skrýše a jedinou ranou mu po bitvě srazil hlavu přede všemi přítomnými. Co se jeho odvahy týče, mohu jen říci, že kdyby pozice vrchního generála stála jen na odvaze uchazeče, tak by legát Atius nenašel konkurenci."
Poté zvolám: ,,Legáte Atie, na slovíčko příteli!" se vydám se za ním a poté ho oslovím: ,,Cožpak už jste zapomněl na rytíře, který umí jediným skokem zdolávat hradby? Rytíře, jenž Vám pomohl doladit Vaší brilantní strategii k dokonalosti?" a počkám, jak se bude tvářit, že mě zase vidí.
 
https://vzajetinadprirozena.webnode.cz
scorpioncz
"V tom případě bychom ale v podstatě přišli o výhodu tvojí přítomnosti. Nemůžu po tobě chtít, abys se mnou neustále všude chodila ... No každopádně ..." Až přejdeme Lauraně, tak obě altmerky představím. "Tohle je Laurana a Merrill, moje manželka a dcera. A tohle je Elanya, pomáhala mi na té expedici. Laurano? Asi zatím můžeš jít za Scipiem, či si vyřídit, co potřebuješ. Jen co vyřídím pár věcí, tak se k tobě připojím." Slíbím své ženě a pak se otočím na Elu: "Tak to asi nebudeme prodlužovat a pojďme rovnou za arcimágem. Ať to máme za sebou." A jak řeknu, tak uděláme a vyrazíme za arcimágem.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 960

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Kvestorka na tvá slova jen pokrčila rameny. Gardista, který usoudil, že už ho nebudeš potřebovat se mezitím odebral zpět na své stanoviště, aby nečelil nějakým nepříjemnostem za jeho opuštění. Doběhl jsi legáta Atia na schodišti. Nebyl nadšen.

„Nezapomněl.“ odpověděl ti legát Atius a vystoupal o pár schodů nazpět, „Naštěstí nosíte neustále tutéž zbroj a přilbu, která mi dovoluje si vás splést s kterýmkoliv jiným rytířem ve zbroji.“ zastavil se, „Potřebujete ode mě něco konkrétního?“ zeptal se, „Vyžádala si mě totiž zastupující velitelka Salviová a přiznám se, že bych jí nerad nechal čekat.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Dobře.“ odpověděla ti Mirabelle po polibku, „Dávej na sebe pozor a hodně zdaru.“ popřála ti. Zatímco ses oblékal do včerejších šatů Mirabelle očima zkontrolovala spící Carwen. Usoudila, že je bosmerka v pořádku a přes noc ani nezvracela. Následně se opět zabalila do přikrývky. Přes dveře jsi odpověděl Rolstonové ať má chvilku strpení. Zjevně poslechla, protože se žádná odpověď neozvala a klepání se nezopakovalo.

Upravil sis vlasy a obrátil se na Mirabelle. „Jo.“ odpověděla ti Mirabelle, když se obrátila v posteli a vynořila se z přikrývky. Následně se do ní opět zavrtala. Otevřel jsi dveře a vyšel ven.

Na chodbě před pokojem postávala Rolstonová. Působila velmi elegantně. Měla na sobě lehkou vojenskou tuniku, vojenské boty a plášť v barvách Shornhelmského království. Celý její oděv vypadal jakoby byl zcela nový a téměř na míru vyrobený. Ozbrojena byla mečem a dýkou, obě zbraně měla připnuté k opasku na jehož přezka byla pozlacená a měla na sobě ozdobný symbol rodu Arteriů.

„Aedane. Výborně.“ usmála se na tebe, „Mohlo to být lepší, ale ucházejí to je rovněž.“ konstatovala k volbě tvého oděvu, „Pojďte.“ pobídla tě k odchodu z hostince. Přízemní patro bylo kupodivu poloprázdné, hospodský znaveně uklízel všechen ten nepořádek. Všiml sis jednoho rozbitého stolu a dvou rozlámaných židlí. Rolstonová stav hostince nijak nekomentovala. „První zasedání rady Chorrolského hrabství začne trošku netradičně, protože musíte být všichni jmenováni. Zúčastní se toho někteří nižší šlechticové a vybraní občané města. Belius vás formálně jmenuje je funkcí a jakmile budete jmenován posadíte se na své místo dle zasedacího pořádku. Belius vám rukou ukáže kam si máte posadit. Měla bych vám správně říci přesné místo kam se posadíte, ale jak znám Belia je mi jasné, že se nebude držet doporučeného a zavedeného zasedacího pořádku a překope si ho podle sebe. Proto buďte ostražitý ať si hned první den neuříznete ostudu.“ odmlčela se nakrátko zatímco jste kráčeli ulicí blíže k hradu, „Až budou všichni usazení a jmenovaní... ujme se slova pravděpodobně Delmus. Je to první ustavovací zasedání... takže vás čeká jen takové formálnější seznámení s úřady a jejich potřebami, budoucím směřováním a tak. Dostanete zběžný přehled o současných problémech a měli byste se rozejít. Nanejvýše je dost možné, že se budou řešit neobsazená místa v radě případně rozšíření míst v radě.“ vysvětlovala zatímco jste prošli branou hradu a ocitli se na nádvoří. Skupinka rytířů v plné zbroji byla již nastoupena v pozoru. Rytíř Tilbaut stál před nimi a zrovna se nechytal k nim promluvit, ale protože vás viděl přicházet chvilku posečkal.

Vešli jste dovnitř. Prošli síní až do trůnního sálu v němž už bylo trošku rušněji. Dveře do hodovní síně byly prozatím zavřeny.
„Dnešní rada proběhne tam.“ vysvětlila Rolstonová, „Trošku netradičně, ale to nevadí.“ přiznala, „Máte nějaké dotazy?“ zeptala se a koukla na tebe.

V trůnním stále je přítomno několik zdejších občanů, rytířů na a zbrojnošů na stráži, kteří mají za úkol udržovat pořádek a také Delmus, který o čemsi hovoří s Adriannou. Adrianna na sobě měla tmavě modrou róbu se žlutohnědým pruhem, jedná se o typickou róbu pro dvorní čaroděje. Delmus byl oblečen do dražšího společenského oděvu. Zdálo se, že diskuze je přátelská. Adrianna na tebe mávla, když tě spatřila, ale poté si opět všímala komořího.

„Belius už je uvnitř.“ řekla Rolstonová z nenadání, „Baron s baronkou jemu i jeho ženě vysvětlují jak celý tenhle proces funguje, aby se nedopustili žádného přešlapu.“
Netrvalo příliš dlouho a do trůnního sálu vešel i Chocholka, vypadal odpočatě a svěže. Oblečen byl do dražšího oděvu, pečlivě nastrojeného a měl vycházkovou hůl o kterou se decentně opíral.
„Zdravíčko ve spolek.“ usmál se k vám a zařadil se naproti vám.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Těší mě.“ přikývla hlavou Laurana a potřásla si s Elanyií rukou, Merril se zachovala stydlivě a raději zabořila tvář do Lauranina oděvu.
„Ráda vás poznávám. Vás i vaši dcerku.“ kývla Elanya a poodstoupila o kousek stranou, aby sis mohl v soukromý dořešit co jsi potřeboval se svojí ženou.
„Dobře. Budeme nejspíš na ošetřovně. Nebo spíš určitě.“ odpověděla ti Laurana, „Tak pojď Merril. Půjdeme navštívit babičku.“ vybídla malou Merril, která se zaradovala. Laurana se s vámi rozloučila a vyrazila s Merril směrem k ošetřovně. Kousek jste měli společný, ale poté se od vás oddělila.

S Elanyou jsi došel až k arcimágově komnatě. Cestou jste minuli skupinku novicek spěchajících na přednášku. Zaklepal jsi na dveře a vyčkával. Elanya se mezitím rozhlížela po Univerzitě.
„Krásný studentský život, první velké lásky, vědomostí přetékající knihovna...“ poznamenala s povzdechem, „O co všechno jsem to jenom tím samostudiem a soukromými hodinami přišla.“ přiznala. Dveře se však i nadále neotevřely a nikdo vám ani nepřišel otevřít. Zaklepal jsi znovu a znovu jste vyčkávali.

Dveře se po dlouhé době konečně otevřely. Jak bylo zvykem sami od sebe. Vešel jsi s Elanyií dovnitř a naskytl se ti tak pohled na přebudovanou komnatu arcimága. Všechno bylo pečlivě porovnané, knihovny obklopující většinu stěn byly plné knih a písemností. Stěny byly ozdobeny jak bývá zvykem obrazy s portréty současného arcimága i jeho předchůdců (zpravidla těch, který si současný arcimág nejvíce vážil, případně k nim měl nějaké pouto atp.) Jeden z obrazů patřil současnému arcimágovi, Valindoru Benochovi. Na dalších obrazech, které už byly o trošku upozaděna se nacházela trojice arcimágů. Nejblíže k současnému arcimágovi byl obraz s portrétem Dremwuse Palagána, vypadal však mnohem mlaději než nyní ve skutečnosti je, vypadal na portrétu přesně tak jak si ho vybavuješ ze svého prvního setkání s ním. Dalším arcimágem na portrétu byl znovu dunmer, ale tentokráte se jednalo o Seletha (Seleth byl arcimágem na počátku Hrozby I., zemřel na následky odraženého kouzla, jeho specializace byla primárně na magii obnovy a jeho výzkumná činnost se rovněž pohybovala v těchto oblastech), posledním arcimágem jehož obraz s portrétem vysel na stěně byl hnědovlasý bretonec s šibalským výrazem ve tváři. Jeho tvář však nedokážeš přiřadit k žádnému známému jménu co máš v hlavě uchované.

Když jste vešli hlouběji do místnosti dveře se za vámi zavřeli. Elanya si prohlížela obrazy na stěnách. Ona nejspíš byla schopná identifikovat všechny portréty na stěně, protože svůj zrak na žádném z nich dlouho nezdržela. Stůl za nímž sedával v křesle arcimág byl nyní prázdný, porovnaný a bez jakýchkoliv listin nebo nadbytečných papírů. Pouze připravený kalamář s inkoustem a brk.

Zaslechl jsi zvuk bot a spolu s ním se z vedlejší komnaty vynořila profesorka Selena Benochová (graf. vzhled - zde), která na sobě měla své typické modré roucho a modrý obvaz přehozený přes zjizvenou část obličeje a oko. V ruce svírala silnější knihu, kterou okamžitě položila na arcimágský stůl.
„Omlouvám se.“ promluvila k vám, „Arcimág Benoch tu dnes není a pravděpodobně ani nebude. Jestli potřebujete něco neodkladného musíte za jeho zástupcem Palagánem.“ odmlčela se a prohlížela si vás, Elanya na tebe je krátce pohlédla. Zdá se, že tě Selena Benochová nepoznala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
"Dneska nikdo není tam, kde by ho člověk očekával. Připadám si jak v té pohádce, když slepička oběhávala různá zvířátka kvůli vodě, protože se kohoutkovi zaseklo zrno v krčku. No nic, půjdeme tedy za Palagánem. Od té doby, co jsme se vrátili se jen snažím za někým chodit, abych zjistil, že tam není. Už mě to přestává bavit ... tolik věcí co potřebuji zařídit a nikde nikdo není. Jdeme ..." Řeknu Ele a kývnu na rozloučení Seleně. Jen co vyjdeme ven, tak jen tak k Ele poznamenám. "To byla Selena Benochová." A vyjdeme za Palagánem.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Tondulin
Pošeptám směrem k Rolstonové. "Pro případ, že bych se chtěl řídit vaší radou a prosadit někoho do čela rytířů, kdy by byl vhodný čas něco takového nadnést?" Po tom co mi zodpoví moji otázku se přesunu naproti k Chocholkovi se záminkou toho, že ho jdu pozdravit. "Zdravím pokladníku, tak copak se dělo na oslavách poté, co jsem odešel?"

S úsměvem mu potřesu ruku, jakože ho rád vidím a po jeho odpovědi se k němu nakloním, tak aby mě slyšel jen Choholka. "Potřebuji tvoji podporu, při dnešní radě něco navrhnu a potřebuji tvůj hlas, budeš mít za to laskavost u velitele stráží a to se vždycky hodí. Navíc to všem prospěje i Beliovi."
 
Sarako
,,Nepůjčil byste mi na dnešek, pár vašich legionářů, jako doprovod do přístavní čtvrti? Poslání od Hraběte Rulla mě vede k místům ovládanými zločinci skrývající se v chudinské čtvrti. Má dohoda zní takto: Já si připýši zásluhy za nalezení čtvrtého klíče k Caesarově pokladnici, zásluhy za za rozprášení zbytku Caesarovi organizace si připíše váš oddíl a odměnu za každého dopadeného zločince si rozdělíme půl na půl. Co říkáte?" navrhnu Atiovi.
 
https://vzajetinadprirozena.webnode.cz
Aurelius
→ Tah 961

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„V chudinské čtvrti je to nějaké komplikované.“ zamyslel se legát Atius, „Mám tu sebou jen hrstku legionářů. Nemůžu jich moc postrádat a hlavně vojenské operace na území města má pod palcem jiný legát. Jméno si teď nevybavím, ale nahradil Grata, který šel do důchodu.“ vysvětlil ti, následně si povzdechl, zjevně se mu tvůj návrh líbil a představa odmítnutí se mu nepozdávala. „Dobrá.“ kývl nakonec hlavou, „Dořeším nějaké záležitosti se zastupující velitelkou a sejdu se s legátem, který teď velí zdejší posádce. Zkusím od něj získat nějaké legionáře, které může postrádat, ale jak jste si určitě všiml tak jich je po ulicích docela dost a všichni se tváří dost potřebně. Ale poradím si. Vyhovoval by vám sraz za dvě hodiny u přístavní brány?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Až bude prostor k připomínkám. Pravděpodobně se tak stane po usazení všech nově jmenovaných a seznámení se současnou situací.“ vysvětlila ti potichu Rolstonová, „Ale jestli nemáte sehnanou podporu tak se na to být vámi vykašlu, protože tohle je velký zásah, který nelze dotáhnout dokonce bez dostatečné a včasně získané podpory. Jestli budete vařit z vody odnesete to jen vy. Dost tvrdě domnívám se.“ upozornila tě následně.

„Ale! Tak znáš to.“ usmál se Chocholka a potřásl ti rukou, „Pili jsme Chocholkovici, tančili na stole a zkrátka oslavovali jak se sluší a patří. Nic pro slabé jedince.“ usmíval se argonian. Když ses k němu naklonil a pošeptal mu svoji žádost o laskavost podíval se na tebe překvapeně. „Chci znát podrobnosti. Nezvednu ruku jenom kvůli nějaké laskavosti. Jestli to nevíš tak tam bude baron i baronka...“ rozhlédl se, „Mno... a já mám rodinu. Nerad bych skončil vycpaný někde nad krbem. Tak vyklop podrobnosti a uvidíme jestli si plácneme.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
Selena se po tvé reakci a slovech o slepičce zatvářila velmi překvapeně. „Ehm... Já se omlouvám, ale není to určitě záměr.“ reagovala nakonec, „Palagán je v teleportační místnosti. Řeší tam určitý problém.“ řekla následně. Bez dalšího zdržování jste opustili komnatu a odebrali se do teleportační místnosti. Místnosti kterou jsi moc dobře znal, protože z této místnosti jste se dostali do Mohyly duší. Netrvalo vám to dlouho a stanuli jste před dveřmi do místnosti. Palagán z místnosti zrovna odcházel.

„Škorpiasi.“ promluvil k tobě, když tě spatřil. Zabouchl dveře jakoby vám nechtěl dopřát pohled na dění uvnitř místnosti. „Potřebuješ něco?“ podíval se střídavě na tebe a Elanyii, kterou nijak nepozdravil.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Mám informace z jistých zdrojů, údajně má stát v čele Shornhelmských rytířů nějaký protivný dědek, co bude dělat problémy. Potřebujeme tam dosadit někoho kdo bude víc....schůdný. I když u nich není moc z čeho vybírat. Mohli bychom si prohlasovat toho mladého Tilbauta, nejspíš to taky bude náfuka, ale říkám ti toho dědka tam nechceš. Z Tilbauta třeba ještě něco vykřeseme." Začnu líčit ještěrákovi, načež se na chvíli odmlčím a zapřemýšlím, co by na něj mohlo více zabrat.

"Potřebuju, aby jsi pro to zvedl pazouru jen ty a Belius. Mysli taky na baronku, určitě jí potěší, že budeš stát na straně jejího syna.....a hrdinně se postavíš názoru barona....... samozřejmě vedlejším produktem je, že Klarga nasereme do běla, ale to se nějak zvládne." Zazubím se na Chocholku a počkám na jeho odpověď.

Upravil/a Tondulin dne 16.04.2021 16:25
 
scorpioncz
"Zdravím kolego. Nesu špatné a smutné zprávy. Toto je Elanya, pokud jí neznáš, pomáhala mi v některých nedávných věcech." Půjdu rovnou k věci: "Je mi to líto, že to musím oznámit a že to říkám já, ale Globulla už neuvidíme. Bohužel tragicky zemřel. Ať je mu země lehká. Postaráš se prosím o vyřízení této smutné informace, až přijde arcimág? Je to smutné a zároveň nepříjemné v této době, kdy nemáme dostatek učitelů, ale stalo se. Mimochodem, stalo se snad něco s portálem?" Odvedu případnou smršť dotazů na smrt Globulla na tuto pravděpodobně nyní pro Palagána ne úplně příjemnou otázku, díky které možná náš rozhovor bude chtít urychleně ukončit. Pro umocnění tohoto triku se ještě krátce mrknu na dveře za Palagánem.

Pokud se tak stane a nebude mít nic moc co dodat, tak poděkuji Ele za její přítomnost a propustím jí s tím, že se jí omlouvám za vyrušení odpočinku, když o tolik zase tak nešlo. A potom se vydám sám do Globullova kabinetu. Pokud ne, tak budu odpovídat na otázky, přičemž bych některé odpovědi nechal na Ele.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Dobrá, za dvě hodiny u přístavní brány." přikývnu souhlasně Atiovi ,,Rozhovor s Vitou mi tolik času snad nezabere a účast na dnešním zasedání rady starším milerád vyměním za hon na zločince." a poté se vydám dle elfčina popisu ke dveřím od Vitovi pracovny.

Jakmile dorazím ke třetím dveřím, na nichž by měl viset štítek s Vitovou jmenovkou, zaklepu na dveře a vyčkám, na výzvu ke vstupu.

Upravil/a Sarako dne 16.04.2021 16:50
 
https://vzajetinadprirozena.webnode.cz
Aurelius
→ Tah 962

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Legát Atius jen přikývl a odebral se do patra v níž měla komnatu zastupující velitelka Salviová. Vrátil ses zpět do patra a vyhledal dveře do Vitovi komnaty, zaklepal jsi na dveře a vyčkal. Nemusel si čekat příliš dlouho. Brzy jsi dostal pokyn abys vešel. Otevřel jsi proto dveře a vstoupil do menší podélné místnosti.

Vitova komnata nebyla příliš velká, větší pracovní stůl s množstvím roztříděné pošty a písemností se nacházel hned naproti dveřím. Stěny byly zdobené nejrůznějšími obrazy s vyobrazenou krajinou kolem Imperial City. Všiml sis dvojice větších skříní, knihovny a prosklené vitríny v níž bylo vystaveno rudě červené roucho se symbolem žlutého slunce a paprsky.

Vita seděl za křeslem, oblečený do oděvu člena rady Starších. Kolem krku měl zavěšený amulet, který jeho členství v radě Starších potvrzoval a sloužil jako jedno z výrazných poznávacích znamení. Naproti němu seděla blonďatá žena (graf. vzhled - zde), která ti svojí tváři hned připomněla Carinu. Na rozdíl od Cariny měla žena mnohem víc vrásek ve tváři a byla oblečená v róbě Císařských mágů.

„Takže jsme domluveni Cassio. Sepíšu to a navečer ti to přinesu i s odborným posudkem.“ zakončoval dialog Vita, když Cassia vstala ze židle a uchopila magickou hůl opřenou o stůl.
„Díky. Jsem ráda, že to bude mít hladký a rychlý průběh. Caro mě ujistila, že její hlášení už je také kompletní, překontroluji jen formálnosti a společně s tím co dodáš ty to svážu a předám to na vyšší místa. Takže díky.“ rozloučila se s Vitou a vydala se na odchod z komnaty.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„A taky zjevně nasereme Adriannu.“ ohlédl se jejím směrem, „Heleď z osobní zkušenosti vím, že není dobrý mít v týmu rozhádaný milence. Navíc Tilbaut je mladej blbeček v rytířské zbroji. Raději nějakého starého páprdu co už ví kde je jeho místo a co si může dovolit než tam mít mladýho páska jako je Tilbaut. Adrianna ti bude nadržovat, protože pro tebe má očividně trošku slabost, Tilbauta to bude rozčilovat a nakonec to dopadne tak, že si budete navzájem poměřovat pérka. Ty máš samozřejmě tu svoji krátkovlasou profesorku, ale určitě nebudeš chtít, aby ti ten blonďatý rytíř přerostl přes hlavu. No... a hlavně, upřímně se dost obávám Adrianny. Pod tím jejím nevinným krásným úsměvem se jistě schovává něco neskutečně Arteriovsky temného. Nic co zplodil Klargus nemůže být prostě bezelstné. To mi věř.“ obrátil k ní opět zrak, „Chtělo by to přímo probrat s Beliem. Tohle je závažné, protože tohle ani nespadá do naší kompetence o něčem takovém vyvolat hlasování. Je to jasné, že jo? Fakt ti nevím hele... Adrianna je dost načuřená na moji maličkost už od včerejška... pro tebe má zjevně slabost, ale hádám, že po tomhle skončíš na černé listině vedle mě.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
Palagána slova o Globullově smrti zaskočily, překvapeně na vás zíral a bylo na něm znát, že hledá nějaká vhodná slova jak by reagoval. „Tragicky zemřel.“ zopakoval nakonec zdrceně, jeho tvář zesmutněla, prohrábl si dlouhý šedivý vous a poodešel stranou, aby se prošel. „To je černý den pro Univerzitu.“ pronesl následně a zastavil se u schodiště, opatrně se posadil na zem a zůstal sedět. Tvé otázky ohledně portálové místnosti zjevně nevnímal. Elanya na tebe jen mlčky koukla.

„Icarius je mrtev. Po tolika letech přátelství, spolupráce zemřel můj velký kamarád.“ konstatoval zdrceně Palagán a podíval se na svoji ruku, pootočil prsten, který mu zdobil ruku a zadíval se na něj, „Vyřídím vše potřebné a informuji jeho rodinu.“ pokračoval, „Co jeho tělo?“ obrátil se k vám.
„Bohužel nebylo možné jeho tělo dopravit až sem, ale můžete si být jist, že určitě netrpěl.“ ujistila ho Elanya.
„Klidně se podívejte dovnitř...“ řekl nakonec a pokynul vám ať klidně vejdete do teleportační místnosti.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
"Upřímnou soustrast ještě jednou. I mne jeho odchod zarmoutil. Děkuji za vše." Potom jen otevřu dveře a podívám se, co se stalo v portálové místnosti. Zůstanu však jen na prahu, rychle to obhlédnu a poté se stáhnu zpět do chodby. Poté řeknu Ele:"Díky, že jsi se mnou šla. Myslím, že nyní už tvoje přítomnost nebude potřeba, leda by ses chtěla ještě chvíli zdržet. Já teď zamířím do Globullova kabinetu, abych splnil jeho poslední přání a pak se podívám do univerzitní zahrady. Až vyřídím to, tak se vydám za Scipiem a svojí ženou. Pokud se do té doby chceš se mnou zdržet, budeš vítána. Jinak můžeš jít odpočívat ... ještě jednou ti děkuju." Řeknu Ele a pak vyrazím do onoho kabinetu, kde učiním tak, jak mi Globullus řekl a zhotovím si svůj obrázek, jenž usadím mezi ostatní do výstavky.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Pěkný den přeji, mistře Vito, i Vám paní LaRoucheová." pozdravím se s přítomnými a představím se Cassii: ,,Bílý Guar, mluvčí Její Jasnosti Felisi Demnevanni z Velkého rodu Telvanni a Anvilský rytíř a vyslanec zároveň. Vaše sestra Carina se mi o Vás zmínila." a poté se podívám na Vitu: ,,Doufám, že nejdu nevhod. Jistě máte dost práce s přípravami na dnešní zasedání rady starších, takže budu stručný. Jelikož víte, že jsem byl Hrabětem Rullem pověřen získáním Caesarova zlata a navrácení jej zpět do Anvilské pokladnice, Hrabě za Vámi nechal vyslat posla, který měl zjistit, zda někdo z Vašich podřízených neobjevil při ohledávání těla zesnulé paní Colové klíč, který vypadal asi takhle." sáhnu do torny a ukáži Vitovi klíč k Caesarově pokladnici ,,Čímž se dostáváme z mé omluvě za to, že jsem jej musel vypárat z Caesarova žaludku, i když jste jeho tělo chtěl ohledat osobně. Plnil jsem jen svou povinnost vůči Anvilskému hrabství, tak mi to prosím nemějte za zlé."
Upravil/a Sarako dne 17.04.2021 00:48
 
https://vzajetinadprirozena.webnode.cz
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 2323 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 5553 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 3580 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 3010 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 9787 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 5434 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4721 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4690 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 5660 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist