Sarako „Císařští mágové utrpěli značné ztráty během války, není jich moc, ale přesto buďte opatrní a snažte se je spíše omračet... Alespoň částečně zmírníte Corrientisův hněv. Samozřejmě když nebudete mít na výběr tak jednejte jak uznáte za vhodné.“ odvětil ti během převlékání Archanděl.
Jakmile jsi dokončil přípravy Arvena ti dala pokyn, že je rovněž připravena vyrazili jste pryč z pokoje. Archanděl se za pomoci magie zahalil kouzlem neviditelnosti, ale přesto zůstal poblíž vás, aby byl schopen zodpovědět vaše dotazy. Jakmile jste opustili hostinec a zamířili do jedné z uliček směřující k vašemu cíli odhalil se a kráčel vedle tebe. „Arvena runu aktivuje. Jestliže si dokáže poradit se svitkem dokáže i tohle. Není to nic těžkého.“ (za dva příspěvky dorazíš k cílovému místu, můžeš volně komunikovat s Archandělem a Arvenou)
Adrian_S
Seběhl jsi schodiště a pokračoval Velkým sálem ke dveřím do sklepení, opatrně jsi sešel několik schodů v úzké chodbě a stanul u dveří do kabinetu Silverwoodové. V úzké chodbě se nikdo nenacházel a tak jsi silně zabouchal na dveře, dopis vložil do knihy a následně ji položil na zem a urychleně se stáhl stranou.
Netrvalo to dlouho a dveře se otevřely dokořán. Silverwoodová s přísným výrazem stanula na prahu. Naštvaně zakroutila hlavou když se rozhlížela a nikoho neviděla. „Vtipálci... Zatracení.“ procedila mezi ústy naštvaným tónem a sklopila hlavu, teprve teď spatřila knihu, která ležela na zemi. Pomocí telekineze ji zvedla, aby se nemusela ohýbat a očima si jí prohlížela. Znovu se rozhlédla a i s knihou zmizela uvnitř svého kabinetu a dveře prudce zavřela.
Tondulín
Ještě těsně předtím než jste se dali opět do pohybu si vás očima znovu sjel, zjevně hledal náznak nějakých ukrytých zbraní, když jste však zmizeli za kamenným valem, který odděloval sídlo od příjezdové cesty a zbylých menších domků, upnul svůj zrak k dalším pozvaným.
„Hmm... Myslím, že tě zklamu drahý, Lord Gerrick tu pravděpodobně nebude.“ odpověděla ti v průběhu poklidné chůze Carwen, „Ale třeba zde nalezneš nějakého jiného starého známého.“ dodala, „Přesto nechci, aby jsi se zlil jako posledně. Zítra nás čeká ještě návštěva mé maminky.“ pokračovala v rozhovoru, když kolem vás procházela dvojice válečníků ve zlatavých zbrojích. Jeden z nich zjevně zaslechl váš rozhovor a jen se ušklíbl když vás míjel.
Zahrada sídla byla plná barevných křoví, kvítí a jiných zdejších rostlin, které v jiné provincii nespatříš. O vše pečoval starý zahradník, který postával opřený o hrábě a diskutoval se starším Altmerem k černém oděvu. Pomalu jste pokračovali dál, míjeli jste střelnici na které si hrála skupinka dospívajících Bosmerů. Carwen je krátce shlédla očima a pousmála se, ale nijak jejich styl střelby nekomentovala. Před vámi se také vynořila menší fontánka se soškou před kterou postávala skupinka členů Thalmoru. Jako prvního jsi poznal Tarlowa (graf. vzhled - zde), který na sobě měl drahý černý oděv s šálkou a symboly hodnosti kterou vykonával. V pravé ruce držel skleněný pohárek s vínem a levou ruku měl položenou na hrušce svého elfského meče, který měl připnutý k opasku. Zabrán byl plně do diskuze s lordem Ravenem (graf. vzhled - zde), který stával vedle něj v podobném oděvu doplněný o černý plášť a ochuzený o šálku, v ruce svíral pohárek s vínem.
„Tarlow...“ šeptla Carwen, „Raději bychom se mu měli obloukem vyhýbat.“ doporučila, „Náš cíl stále nevidím, ale vidím Nivrel.“ pokračovala a upírala svůj zrak ke kamennému altánku na kterém se postupně připravovala čtveřice bardů mezi nimiž byla i Nivrel. Před altánkem se nacházel podlouhlý stůl na němž leželo několik čistých talířů a bylo zcela prostřeno a připraveno k hostině, rovněž se zde nacházelo několik stolů mimo hlavní ke kterým bylo rovněž možné si přisednout nebo využít nabídku, která se na nich nacházela v podobě alkoholu či nejrůznějších ochutnávek.
U hlavního stolu postával starý prošedlí Altmer (graf. vzhled - zde), kterého jsi nikdy předtím nepotkal. Oblečen nebyl do černých rób či uniforem jak bylo mnoho přítomných zvykem, oblečen byl do honosného společenského obleku. Společnost mu dělala starší Altmerka v černé uniformě (graf. vzhled - zde), dost podobné té Ravenově, ale v ženské verzi. Neušla ti ani Bosmerská důstojnice (graf. vzhled - zde), kterou jsi potkal během tvého potloukání se po tržišti, i tentokrát měla chlapce, který si hrál opodál se svými figurkami.
„Je tu docela dost lidí... Čekala jsem, že jich tu bude méně, ale mnoho jich ještě dorazí. Hlavně těch důležitých.“ promluvila opět Carwen, „Takže nám nezbývá než se nějak zabavit než to celé vypukne.“
"Tak, to by bylo..." pronesu si v duchu a nyní svižným krokem se vrátím zpět do svých komnat.
Cestou mi jistě pomine "Neviditelnost", budu doufat, že vyprší někde mimo cizí zrak. Až se tak stane, pokračuji do pokoje. Uvnitř si vezmu brašnu, vytáhnu z ní knihu, pojednávající o kouzlech Obnovy. Sednu si ke stolu a začtu se.
Budu si hlavně hlídat čas, abych nepřišel pozdě na zasedání Zhruba 10 minut před začátkem se odeberu z pokoje."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"Nikdo, nevypadá moc přívětivě, držel bych se zatím bokem, dokud se trochu neuvolní atmosféra. Můžeme se třeba jít podívat na děcka, ale nechám to na tobě."
Upravil/a Tondulin dne 04.11.2016 21:33
,,Musím uznat, že to máš dokonale vymyšlené. Když se něco podělá, nebudeš u toho a když to vyjde, nepadne na tebe ani podezření, protože všechno co se tam stane, přišijou nám dvěma." pronesu cesto k Archandělovi a podívám se na Arvenu: ,,Což je o důvod víc, proč bychom měli nechat císařské mágy pokud možno naživu." potom se opět podívám na Archanděla a pokračuji: ,,Nehledě na to, že je Corrietis v radě, vidím v něm jen zmetka, co nám ukradl trofej a zabil kvůli tomu Theru. Pokud bude čas, rád bych si od něj vzal Bothielinu hůl zpět, samozřejmě, pokud ta hůl není tvůj důvod k návštěvě Corrietisova skromného obydlí."
Upravil/a Sarako dne 04.11.2016 21:25
Sarako „Správně.“ kývl hlavou Archanděl, „Nikdo vás, ale nenutil souhlasit s mým plánem, děláte to z vlastního zájmu, pro záchranu vašeho cechu a hlavně přítele.“ dodal a nakrátko se zahalil kouzlem neviditelnosti neboť jste míjeli početnou hlídku legionářů Osmé legie. „Corrientis toho zažil mnoho, je starý, zastává starý řád a řídí se starými pravidly padlého cechu mágů, alespoň zde v Cyrodiilu v ostatních provinciích se tak nějak udržel.“ zviditelnil se a znovu kráčel vedle tebe, „Bothielina hůl? K čemu by ti byla? Pokud vím tak ta hůl nebyla vždy Bothiel. Znám mága, který by jí měl rád zpět ve svém vlastnictví, ale to je jiná.“
Postupně jste procházeli jednou uličkou za druhou a dostávali se blíže ke smluvenému místu. Archanděl se chvilkami otáčel a prohlížel si okolí. (za jeden příspěvek dorazíš k cílovému místu, můžeš volně komunikovat s Archandělem a Arvenou)
Adrian_S
Odebral jsi se zpět do svých komnat. Neviditelnost postupně vyprchávala a brzy pominula zcela, konkrétně v moment kdy jsi stanul v patře s ubikacemi a směřoval ke dveřím svého pokoje. Klíčem jsi odemkl dveře a vešel. Ihned jsi spatřil Erise, který začteně hleděl do vypůjčené knihy. Trhl sebou a ihned se otočil, když zjistil, že jsi to ty jen mávl rukou, „Mohl bys občas zaklepat... Jsem se začetl.“ uchechtl se a znovu začal číst.
Vytáhl jsi knihu o magii Obnovy a ihned se pustil do čtení. Příliš daleko jsi se, ale bez vyrušení nedostal, neboť se přiřítil Gaturn, zahodil své knihy na postel a ihned začal cosi hledat ve své truhle. Eris si jen povzdechl a se zakroucením hlavy pokračoval ve čtení. Rovněž jsi se opět pustil do čtení... (můžeš volně komunikovat s Erisem nebo Gaturnem, vhodný čas na přípravu k odchodu bude za dva příspěvky)
Tondulín „Zase nemůžeme být příliš mimo společnost. Budilo by to pozornost.“ poznamenala Carwen při prohlížení všech přítomných kolem vás, „Ale ty děti jsou dobrý nápad. Pojďme.“ kývla souhlasně a pomalou chůzí jste se přesunuli ke střelnici. Skupinka třech Bosmerů váš příchod ihned zaregistrovala, ale přesto vesele pokračovali ve střelbě na terč. Na řadě byl zrovna jeden z výškově nejmenších Elfů, dlouze se soustředil a poté vystřelil. Šíp zasáhl okraj terče, ale přesto to pro Bosmera byl důvod k radosti. „Střílí lépe než ty.“ konstatovala Carwen s úsměvem.
"A proč bych měl klepat na dveře, když bydlíme ve stejné místnosti, Erisi?" zeptám se ho, když vejdu dovnitř, "Měl bych pochopení, že bys někoho čekal... měl s některým studentem něco domluveného a on teď přišel." jak se posadím ke stolu, řeknu, "Když přijdeš domů, taky klepeš na dveře?".
Jakmile se začtu do knihy a vyruší nás Gaturn, spustím, "Nač ten spěch, Gaturne? Snad nehoří, ne?" poté se ohlédnu na Dunmera, "To je ta kniha o minulých kouzelnících?""Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
,,Původně jsem chtěl Bothielinu hlavu, ale ztratil jsem jí při teleportu, takže se spokojím s její holí. Tu alespoň mohu vyměnit za něco zajímavého. A ohledně Corrientise, jestli je skutečně člen bývalého Tamrielského cechu mágů, dám si velký pozor, abych jeho hlavu neztratil. Telvannští čarodějové jistě nezapomněli na otevřenou válku mezi nimi a cechem(viz LORE), takže mi za jeho hlavu slušně zaplatí." dodám k Archandělovi, podívám se na Arvenu: ,,A jestli té chvíle dožijeme, pořídím nám pěkný velký dům se služebnictvem, nebo kopím opuštěné sídlo někde v horách." a po chvíli s úsměvem dodám: ,,Samozřejmě za předpokladu, že pro nás naše paní Mephala nebude mít nějaký neodkladný úkol, a tobě nebude vadit žít s někým, kdo není dunmer."
"Nezapomínej, že žák je vizitkou svého mistra, drahocenná manželko." Usměju se. "V tom spěchu jsem ti ani nestihl pochválit nové šaty, vypadáš skvěle drahá. Myslím, že mi tě tu každý muž bude závidět." zalichotím a dále budu sledovat mladé elfy.
Sarako
Archanděl se zasmál, „Stále mne udivuje to přesvědčení, že jste schopni ho přemoci. Chodí po tomhle světě mnohem déle než vy, mnohem déle než já a mnohem déle než mnoho mých spojenců a zdrojů.“ krátce se odmlčel, „Na druhou stranu... Jeho smrt by asi znamenala rozpad Císařských mágů a celého toho jeho slavného uskupení. Je jich málo a ještě málo jich je schopných ho tak nějak schopně nahradit.“ dodal po chvilce.
Pomaličku jste se přiblížili k místu, které vám označil na mapě. Před vámi se již rozkládali zahrady. Kolem vás procházelo několik náhodných kolem jdoucích, které se chvilkami zastavovali, aby se pokochali krásnou a nebo jen prohodili pár slov.
„Uvidíme co nám budoucnost přinese.“ odvětila ti Arvena, „Zatím to s námi moc růžově nevypadá, když počet lidí co usiluje o naše životy nemůžeš spočítat na ruce jedné ruky.“ „Připraveni?“ zeptal se Archanděl, když jste stanuli na vhodném místě, „Asi si nalezněte nějaké vhodné místo k přepadu ze zálohy. Sice je tu mnoho přihlížejících, ale ty se rychle rozutečou... Pokud ne, tak je od vás magicky oddělím, ale to už nechte na mě.“
Adrian_S „Tak jsem to nemyslel...“ začal Eris, „Nechápej mě špatně, ale co kdybych byl zrovna uprostřed nějakého komplikovaného kouzla... Zkrátka jsem se lekl... Trochu.“ povzdech si a opět se začetl do knihy. Ihned jsi přesunul zrak ke Gaturnovi, který stále pokračoval ve hledání. „Ne... Ne... Jen něco hledám.“ mumlal z hlavou v truhle.
„Jo. To je ona. Je dost zajímavá.“ pokyvoval hlavou Eris při dotazu ohledně knihy, otočil na další stranu a opět se pustil do čtení, přečetl pár řádku, „Zrovna čtu o jednom zdejším Arcimágovi. Co tu byl před-před-před a pár dalších před tím současným. Má vcelku zajímavý životopis.“ (můžeš volně komunikovat s Erisem nebo Gaturnem, vhodný čas na přípravu k odchodu bude za jeden příspěvky)
Tondulín „To od tebe nebylo pěkné, drahý.“ zamračila se v momentě kdy jsi obhajoval své lukostřelecké dovednosti, „Ale tím komplimentem jsi napravil situaci.“ mrkla očkem a s úsměvem opět sledovala mladé bosmery střílející z luku. Chlapci se postupně vystřídali a otestovali své dovednosti. „Chcete si to také vyzkoušet?“ otočil se k vám jeden z chlapců co zrovna svíral luk. Carwen na tebe pohlédla. „Samozřejmě, že si to manžel vyzkouší.“ řekla s úšklebkem a mírně tě popostrčila vpřed. „Skvělé! Tak pojďte.“ vyzval tě chlapec, aby jsi se přesunul k značce a podával ti luk a šíp, „Už jste z toho někdy střílel?“ zeptal se následně zatím co se Carwen uculovala.
"Takhle spěchat jsem tě ještě neviděl, Gaturne." pronesu chladným hlasem.
"O bývalém arcimágovi? O kom?" zeptám se Dunmera a počkám si na odpověď.
Jak se mi bude krátit čas, vstanu od lavice, knihu si hodím do brašny a pomalu začnu odcházet z místnosti.
"Na nějakou dobu se tu neukážu, takže budeš mít dostatek klidu pro trénování nebo četbu. Kdyžtak mi pro příště řekni své plány dříve. Nerad bych tě opět vyděsil."
Upravil/a Adrian_S dne 05.11.2016 23:52
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
,,Být pro ostatní jen chodící měšec zlata je jedním z důvodů, proč si chci užívat každý den, jako by to byl můj poslední." odvětím Arveně, potom souhlasně kývnu na Archanděla: ,,Připraveni." a ve chvilce, kdy nebude moc na očích kolemjdoucích, naznačím Arveně, aby se skryla v keříkách na jedné straně uličky a já se skryji na druhé.
Ušklíbl jsem se. "Vidíte, jste jen nabubřelý thalmorský parchant. A jelikož vím, že jste, tak také vím, že i když mě náš soud očistí ... tak se mě budete snažit zničit jinou cestou. Určitě se vám v hlavě už líhnou plány na vyslání vrahů nebo možná i temného bratrstva. Určitě jste takových špatností schopný, když si tak libujete ve vraždění nevinných a bezbožnosti, která vámi protéká jako řeka ..." Otočím se k Scipiovi. "Vážně, je to šmejd ... pokud by se to nerozhodlo, trpěl by celý rod. Pokud bozi uznají mojí pravdu, tenhle otrapa nepřežije do dnešního večera."
Krátce vyčaruji uzdravení, abych byl v plné síle, protože záda musejí po nárazu bolet a znovu se otočím na thalmoráka. "Jelikož jsem to navrhl, tak to nebudu zamítat. Doufám, že pravidla znáte ... můžete proti mně použít všechno, co máte TEĎ u sebe. Vše je povoleno ve vašich mezích a schopnostech. ALE! Nikdo z venčí vám NESMÍ pomoci do té doby, dokud nebude po souboji. To znamená ... hehe žádná pomocná ozdravovací kouzla od vaší přivedené cvičené opice. A nemyslete si, že nevím, že by jste to udělal. Ale myslím, že jste se připravil dostatečně ... přece jen jsem vám zadek už jednou nakopal. I když si říkám, že přívěšky Talose vám moc nepomůžou." Zahihňal jsem se, ale hned vážně pokračoval. "Já mám momentálně nevýhodu, jelikož jsem se moc nepřipravoval. Zbraň však mám a bohové mi dodají zbytek. Normálně bych pravidla neříkal, protože jsou prostě známá, ale u vás ... Nevěřím že je znáte ... když všechny jen pošlete do kobek a tam je mučíte. Tam takové základní znalosti cti potřeba nejsou."Ukážu na dveře. “Budeme bojovat venku, abychom měli prostor a nemohli nikoho zranit. Normálně by tu byl ještě nějaký neutrální lučištník, který by sledoval všechny přihlížející, a ty kteří by chtěli podvádět okamžitě zastřelil ... nemůžeme si momentálně takovou vzácnost obdržet, a proto budeme prostě bojovat v kruhu z přihlížejících. Když se někdo takový, kdo bude chtít pomoct najde, vypíše si tím svůj vlastní trest smrti. A teď všichni vypadněte z domu, zde nikdo nezůstane!"
Budu očekávat, že všichni půjdou ven a připraví arénku. Ještě si ale neodpustím malou připomínku k thalmorákoj. "Mimochodem, víte, že jste mě nedokázal sundat ani když jsem neměl v ruce meč? hihi ... teď budu bojovat na plno. Protože tohle skončí smrtí ... Tedy pokud se vítěz nerozhodne poraženého ušetřit. Hodně štěstí hehe. Souboj probíhá hned! Jelikož je tu Scipio nejvíce titulovaný člověk, zahájí souboj on." Až vyjdou thalmoráci, tak s ostatními Vici vyjdu ven. Přece jen nechci riskovat, že by mě tam chtěli chytnout a odtáhnout.
Upravil/a scorpioncz dne 06.11.2016 15:14
ScorpionCZ „Škorpiasi... Nebuď blbej.“ naklonil se k tobě Flavius, „Tohle jde vyřešit i klidnou cestou. Nevíš co jeho smrt může rozpoutat.“ pokračoval v šeptání. Scipio se nevyjadřoval. Gerrick jen a pouze bedlivě poslouchal tvá slova a uškliboval se spokojeností. Vyvolal jsi léčivé kouzlo a bolest v zádech ihned pominula.
„Cvičná opice?!“ zvolala uraženě Altmerka, ale Gerrick jí mávnutím ruky naznačil ať je zticha a zařadí se. Uraženě na něj pohlédla a rozkaz vyplnila. „Urážet umíš obstojně.“ přiznal Gerrick s úšklebkem, „Pamatuj si jednu věc.“ řekl důrazně, „Neviditelnost je symbol zbabělců a v případě, že ji použiješ a já zemřu poneseš si následky sám. Nikdo nikdy neuzná tak nečestnou smrt jako je zabití neviditelným. Nemám pravdu?“ otočil se k Scipiovi a ten jen mlčky přikývl. „Moc dobře vím co jsi předvedl v tom chrámu a věř mi, že nemáš jedinou šanci tenhle souboj přežít.“ pohrozil znovu Altmer a pokynul svým mužům, aby vyšli ven před dům.
Scipio jen s povzdechem zakroutil hlavou, „Co jsi to provedl Škorpiasi...“ povzdech si a společně s Flaviem vyrazil před dům. Válečníci Thalmoru vytvořili malý půlkruh, Altmerka pomohla svému nadřízenému sundat černý plášť se symbolem jeho hodnosti. Procvičil si ruce a následně se rozhlédl po všech přítomných.
Vyšel jsi před dům a spatřil již připraveného Gerricka, který se zrovna rozhlížel kolem. Když sis neodpustil poznámku ohledně jeho prohry zpozorněl a rukou sjel na hrušku svého meče, rukou sjel do jedné z kapes u své uniformy, vytáhl malou ampulku s lektvarem, naklopil jej do sebe a zašklebil se neboť se zjevně nejednalo o nic dvakrát chutného. „Válečníku můj štít.“ pokynul jednomu z válečníků ve zlatavé zbroji, sundal ze zad připevněný štít a podal jej svému pánovi. „Jsem šlechtic. V soubojích jako je tento mám nárok na předmět, který vyobrazuje mé postavení, můj původ a tím je tento štít.“ vytasil elfký meč a udeřil jím o svůj štít. Neušlo ti, že jeho meč se leskl natolik, jako by byl něčím potřený. „Já jsem připraven.“ řekl hrdě s pozvednutou bradou. „Ještě počkejte!“ zvolal Scipio a přistoupil blíže k tobě, chytl tě za rameno, „Udělal jsi velkou chybu Škorpiasi... Tenhle souboj nemůžeš vyhrát a i kdyby se ti to při nějakém štěstí povedlo jeho smrt nám Thalmor nikdy neodpustí a ani ji nepochopí. Jsme rod! Držíme při sobě, dovol mi ať za tebe bojuje někdo jiný. Jemu bude úplně jedno jestli zemřeš ty nebo někdo jiný, protože nemá právo tě odvést ani dostatek svědků k tomu, aby vyhrál.“ šeptal Scipio, „Takže nebuď blázen... Ne kvůli nám, ale kvůli Lauraně a Merril.“
„Snad to není strach v očích mocného generála Císařství? Nebo snad ano?“ zašklebil se Gerrick, „Jen se s ním pomaličku rozluč Scipio, brzo vás bude o jednoho méně.“
Sarako
Arvena na tvůj pokyn kývla a přesunula se ke keři, schovala se jak jen nejlépe mohla. Sám jsi se přesunul k protějšímu a ukryl se. Archanděl zůstal sám. Nejprve se rozhlédl kolem sebe a následně sáhl do jedné z kapes u roucha, vytáhl velmi malou runu, kterou položil na dlážděnou cestu. Zamumlal několik zaklínadel a runa se rozzářila světlemodrým kouzlem, Archanděl následně sevřel ve svých rukou gesto, kterým s pomocí zaklínadla vyvolal jiskření a oběma rukama udeřil proudem energie do runy. Blesky, které začaly proudit z runy ihned upozornili náhodné kolem jdoucí, kteří se ve většině případů dali na útěk nebo hodlali varovat stráže. Runa pod výboji jiskření pomalu rudla až následně explodovala což uvolnilo velké množství energie.
Černý dým, který stoupal ze zbytků rozbité runy zahalil Archanděla a když pominul nespatřili jste jej. Netrvalo dlouho a k místu přiběhla dvojice Císařských mágů oděných do červených rób s částmi kovových plátů. Jednalo se o muže a ženu, ale kápě jim zakrývala tvář. Oba měli magickou hůl.
Adrian_S
Gaturn tvé slova ignoroval neboť pokračoval v prohledávání své truhly, Eris ti však pozornost věnoval, „Čtu o Torgnalu Kouzlotepci. Ten byl arcimágem v letech 144 až 149 to už je dávno.“ a opět se věnoval četbě. Připravil jsi se k odchodu a znovu promluvil na Dunmera, který ti již bez otočení hlavy odpověděl, „Žádný plán nemám... Budu si tu číst a pak se uvidí.“
Tondulín
Převzal jsi luk, postavil se na značku a pokusil se zúročit vše co jsi se naučil během tréninku s Carwen. Zamířil jsi a následně vystřelil. Střed se ti nepovedlo trefit, ale šíp se zabodl do jeho blízkosti a děti zatleskali. Bosmerka se rovněž připojila k tleskání a hlasitě tě pochválila. „Jste dobrý.“ pochválil tě chlapec a jakmile to řekl přiběhl k vám hlouček pětice dětí mezi nimiž bylo i pár holčiček, které se chtěli dívat na lukostřelbu. „Klidně pokračujte...“ dodal chlapec s úsměvem.
„Mohu to také zkusit?“ ozval se příchozí hlas dospělého, ihned ti došlo, že se jedná o Tarlowa. Mírně jsi se pootočil a spatřil jeho tvář, držel skleničku do které si nejspíš znovu dolil. „Jistě nebude mladému pánovi z Cyrodiilu a jeho půvabné choti vadit trocha zdravé konkurence.“ pousmál se a uklonil se Carwen a následně jí políbil ruku. Při pohledu do jejích očí se pousmál a zamířil k tobě, „Dovolíte?“ zeptal se a hodlal vyměnit pohárek s alkoholem za luk.
"Mějte se, hoši." rozloučím se a zamířím ke kabinetu Globulla. Vstoupím do "předsíně" a zaklepu na jeho dveře."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Pohodím na plocho krátký meč na dlažbu za příchozí dvojici, aby hlasitým zařinčením strhl jejich pozornost, vyrazím vpřed a ranou do zátylku se pokusím uzemnit nejbližšího z nich, přitom budu připravený uštědřit druhému z nic kopanec do obličeje v případě, že by se Arveně toho druhého nepovedlo omráčit.
Pokud vše vyjde a nebudou žádní svědci ohledně omráčení tech dvou, v rychlosti se převlékneme, užijeme lektvar a uklidníme přivolané legionáře, že šlo o planý poplach (opuštění hlídaného stanoviště během poplachu by bylo podezřelé, a mohlo by nás prozradit).
Sarako
Odhodil jsi krátký meč na zem, zařinčel a částečně odvedl pozornost dvojice příchozích. Ihned jsi vyběhl proti muži, neboť byl nejblíže k tobě. Tvůj pokus o omráčení příliš nevyšel, neboť byl dostatečně rychlí a povedlo se mu tě úderem magické hole odhodit. Dopadl jsi na zem a Muž ihned zamumlal zaklínadlo při kterém mu vzplála volná ruka, hůl měl nasměrovanou k tobě a pomaličku se přibližoval. Žena stojící opodál se ohlédla směrem k vám. Arvena této situace ihned využila a vyběhla z křoví, ladnou chůzí se přesunula k ženě. Mágyně však zareagovala obdobně, ale ne dostatečně rychle. Chtěla tlakovým kouzlem odhodit protivnici, ale Dunmerka byla rychlejší, uštědřila sokyni ránu pěstí a následným chvatem ji chytla za hůl a pokusila se jí odzbrojit.
Adrian_S
Rovněž se s tebou rozloučili a každý z nich pokračoval ve své činnosti i poté co jsi zbouchl dveře a zamířil ke schodišti u kterého se nacházel Globullův kabinet, zaklepal jsi na jeho dveře a následně vyčkal na pokyn. „Vydržte chvilku!“ ozval se hlas a během několika vteřin se dveře otevřeli, Globullus byl upraven o trochu více než předtím i jeho smaragdové roucho vypadalo nověji a méně obnošeně, v podpaží držel desky s listinami a na tváři měl přátelský úsměv. „Připraven?“ zeptal se, „Nebo máte ještě nějaké dotazy předtím než se vydáme na poradu?“ pokračoval.
Tondulín „S budoucím králem Valenského lesa.“ odpověděl ti Tarlow s mírným úsměvem, když přebíral luk, pozorně si jej prohlédl, nanečisto napnul, „A vy a vaše půvabná manželka?“ řekl s přivřeným levým okem. Sevřel v ruce šíp, napnul luk a zamířil. Všechny přítomné děti ihned zpozorněly a mlčky očekávaly výstřel z luku. Bosmer vystřelili, šíp zasvištěl vzduchem a trefil střet přesně na milimetr. Děti ihned zatleskaly a chlapec podával Tarlowovi další šíp. Převzal šíp, ale ihned se nepřipravil ke střelbě.
"Jsem připraven, mistře." pustím ruce k sobě a počkám, až se vydáme z kabinetu do zasedací místnosti. Nechám se jím vést. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"Já jsem Chorrolský hrabě, neříkejte že si nevzpomínáte včera jsme se viděli. To jak jsem se poznal se svojí ženou je bohužel velice intimní příběh plný vášně, moc se nehodí abych vám ho tu vyprávěl, jak jistě chápete." odpovím s úsměvem a na chvilku přejedu pohledem na Carwen. "Jestli mi paměť slouží, ještě včera vás nazývali důstojníkem a dnes už skoro král jak je to možné?" zeptám se Tarlowa a s úsměvem na rtech upiju z jeho číše vína.
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.