Aurelius:
"Ano, jen ti to připomínám" řekne ti potom co vejdeš do věže "Teď vystoupáme do vyšších pater, předpokládám že tam jsi nikdy nebyl." stoupali jste po vyřeávaných dřevěných schodech vzhůru do nejvyšších pater. Přede dveřmi vás zastavila osobní stráž a velitel začal vysvětlovat důvod vaší návštěvy. Mezitím se k tobě přesunul jeden elf, byl to ten kterého jsi málem zapálil. Byl mladý, asi to byla jeho první hlídka a zeptal se tě "Ty už jsi někoho zabil? nebo bych byl první?"
S3cR3:
Minotaurus znovu zařval a tentokrát se složil úplně, ale nedal jsi mu smrtelnou ránu, tudíš je stále nebezpečný. Rudý minotaurus pustil kladivo a pokusil se tě chytit rukama. Mezitím sis všiml že městská stráž zahnala minotaury před bránu.
SuperHunter:
"Takové nadšení! líbíš se mi hochu, pokud se chceš přidat k armádě tak to tu podepiš, hned tě odvedeme a dáme ti zbroj a místo v kasárnách" podal ti smlouvu.
"Už jsem několik životů vzal, svědčí o tom i moje jizvy. V některých situací nemáš na výběr, né všichni chtějí vyjednávat." řeknu a po chvilce dodám "Tvoje první hlídka?"
Aurelius:
"Ano byla to moje první hlídka a přeci jen jsem rád že si tam byl ty, kdyby tam byl člověk, nejspíš bych zemřel." v tu chvíli velitel domluvil se strážným důležitost návštěvy, strážce se otočil a otevřel vysoké zlatozelené dveře. Zprvu vás oslnilo slunce, a pak vás uvítal nádherný pohled na síň Mluvčího sluncí. Neměl jsi moc dlouhou příležitost se rozhlédnout jelikož do tebe hnedka strčili abys vešel. Mluvčí sluncí se na tebe podíval, a pak pohlédl na velitele s otázkou co mu potřebuje a proč je tento elf držen jako vězeň. Velitel mu odpověděl jednoduše "Zeptejte se ho na jméno mluvčí, proto je držen jako vězeň." mluvčí se odmlčel a dlouze se na tebe díval, po chvíli se tě zeptal "Jaké je tvé jméno a proč jsi vešel do prastarého hvozdu?"
handa999:
"Dobře tady je" podá ti ten zajímavej prsten a ty jsi vešel do kovárny. je to klasická trpasličí kovárna, využívající krom normální výhně i lávovou výheň, ve které se zpracovávají lepší materiály. Kovář, který zároveň i své výtvory prodával, zrovna koval zbroj pro nějakého trpasličího důstojníka, což jsi poznal podle zdobení zbroje.
S3cR3:
Minotaurus neměl šanci uniknout a jeho lebka praskla jako kokos. Strážím se mezitím podařilo minotaury úplně vyhnat z města a zahnat na útěk, mrtvých bylo na obou stranách mnoho, mnohem více než obvykle. Po zabití minotaura, sis všiml že kladivo se začíná rozpouštět a během chvilky se vsáklo do země.
SuperHunter:
Smlouva se zdála být v pořádku, jednoduché upsání minimálně na 3 roky, týdenní žold ve výši 30 zlatých, což je docela dost, plus prémie za zabití banditů a nepřátel císařství a tak dále ... dole bylo místo pro tvůj podpis, mistr ti podal pero namočené v ingoustu.
Chvíli mi trvalo, než sem se vzpamatoval ze svého záchvatu. Hleděl jsem na rozpouštěcí se kladivo "U všech vousů! Co je to za čáry?" Poběžím se podívat na svého přítele Thralina.
handa999:
"A máte ho objednaný nebo tu jste prvně a chcete si koupit? v tom případě bych pro vás mě pár štítů, jestli se mnou zajdete do vedlejší místnosti se skladem, tak by jste si mohl nějaký, který by vám padnula líbil se vám, koupit." Po tom co řekl odešel do vedlejší místnosti, ve které jsi škvírou u dveří viděl zbraně, štíty a zbroje. mezitím do kovárny vešel i Tas, který čekal venku a začal si prohlížet kovářovo kladívko.
S3cR3:
U stánku kam letěl Thralin stál strážný a nějaký léčitel, který se zrovna zvednul a odběhnul léčit jiné zraněné, kteří léčení ještě potřebovali. Strážný měl obvázanou nohu a hned jak tě spatřil, tak k tobě začal kulhat. "Je mi líto, ale Thrali to nepřežil, uspořádáme mu pohřeb dle trpasličích zvyklostí, víc pro něj už udělat nemůžeme." po těchto slovech odkulhal pryč, nejspíš se nalít, nebo pomoct jiným zraněným. Thralinova hrudní zbroj byla úplně zničená, to by ani ten obrovský minotaurus sám nedokázal, ale na tváři měl klidný a smířený výraz. Všiml sis, že má v ruce dopis, nebo vzkaz, který je trochu zakrvácený.
SuperHunter:
"Výborně!" řekl, vzal si od tebe smlouvu a sroloval jí "Jen co se tu sbalíš, tak vyraž do kasáren v chrámové části města." vložil si smlouvu do brašny a poručil ostatním vojákům aby šli za ním. Jen co odešli tak k tobě přistoupil mistr zářící štěstím a pýchou "Jsem rád že si tě vybral! už dlouhou dobu si stráže odsud nikoho neodvedli, většinou si rekruty vybírali v univerzitách magie a luku. Doufám, že vrátíš naší univerzitě místo nejvěrohodnější a nejlepší v Elathasu, a teď rychle! sbal se a udělej co říká!" dal ti do ruky nějaký papír a odchvátal pryč. Tvůj pokoj je v domě hned vedle univerzity.
Aurelius:
"To je čestné poslání, jenže temný zůstane temným nadosmrti a i když ti může být udělena milost, tak v očích našeho lidu stále zůstaneš temným." pak se na chvíli zamyslel a zvedl. V jeho rukách začalo zářit oslnivé bílé světlo a všiml sis že se začali otáčet zrcadla, která byla všude po neuvěřitelně vysoké místnosti a odrážela světlo slunce ze skleněných, barevně vykládaných oken tam, kam byla nasměrovaná. A mluvčí je nasměroval před tebe, přímo do středu místnosti, kde stál prázdný podstavec. Po chvíli zrcadla kouzlem otočim vzhůru a na podstavci ležela skleněná koule, která vypadala velice křehce a uvnitř výřily světlé odstíny modré, až bílé. Mluvčí se posadil a řekl "poznáváš tuto věc?"
handa999:
"Mám tu krásné štíty ... dejte si načas, vybírejte dobře, můžou vám zachránit život. Já si zatím půjdu promluvit se ženou, zakřičte až si vyberete." Pak tě nechal samotného a odešel jinými dveřmi do nějaké jiné místnosti. Zbraní a zbrojí tu bylo požehnaně, a dokonce byli i krásné a určitě by i velice dobře chránily i zabíjely, štíty byly vyrovnané v zadní části skladu. Uchvátil tě hned vpředu nastrčený, nádherný štít hodný králů! když jsi se k němu přiblížil zavýřila kolem něho velice slabá nafialovělá mlha, nejspíše je očarovaný. Jinak tam je řada štítů Thoramerské stráže, nějaké železně okované, železné, ocelové, speciální trpasličí, které jsou ze zlatožlutého kovu, pak nějaké které ti připomínali spíše kus plechu, také tam byli kožené štíty, mezi nimi jsi našel i dva z kůže důlního červa, také jsi tam našel jeden oblý trpasličí štít ve tvaru dole prolouženého kosočtverce, vypadal velice pevně a určitě byl kvalitní. Úplně vzadu, tam co nejméně na očích, ležel štít, který byl z nějakého temně rudého kovu, zdálo se ... jako by ti něco šeptal, jako by tě k sobě volal, žádal o pomoc ...
Mopidu:
Zrovna jsi se dívala na přípravu tvých 56 narozenin, byl krásný slunečný den, když najednou musel tvůj otec odejít do věže, aby se účastnil nějakého velmi důležitého soudu. Předtím sis všimla že ulicemi vedli nějakého lidského zloděje a nějakou zahalenou postavu, nejspíš se bude jednat o jednoho z nich. Kolem tebe právě procházela jedna elfka s podnosem plným nějak zeleniny, nejspíš to je Hadí jazyk, který se používá na ochucování masa, když sis všimla tvého bratra Gilthanase že na tebe mává a naznačuje abys přišla k němu.
Aurelius:
"Myslel jsem si že by jsi o ní mohl něco vědět ... tento artefakt se jmenuje Oko ledového osudu, tento artefakt velmi vzácně něco ukazuje, a když něco ukáže, tak je to předzvěst velké pohromy, která by mohla zasáhnout celý známý svět. Když jsme se do té koule podívali, ukázala nám tebe! A také několik smysl nedávajících záblesků. Podívej se do Oka a řekni nám co vidíš!"
handa999:
Kovář přišel skoro okamžitě, nejspíše nedočkavě čekal až si vybereš, a když vtrhl do místnosti, hned řekl "Ó omlouvám se, bohužel tento štít je jen pro krále, je to můj dar, jen sjem ještě neměl příležitost ho králi darovat. To každopádně časem určitě udělám, a jelikož je to královský štít tak jsem ho nechal očarovat u lidského arcimága! i když kouzlům nevěřím, tak by tento štít měl odrážet některá kouzla, i když ten štít sám o sobě je mistrovská práce a určitě by vydržel mnoho ran a kouzel!" když to kovář dořekl, tak přímo zářil pýchou! Bylo ti jasné že svůj dar pro krále ti určitě neprodá a hned co se trochu uklidnil ti vyndal nějaký klasický ocelový štít s vyraženým symbolem růže, nejspíše ho tam prodal nějaký lidský rytíř.
SuperHunter:
Odešel jsi do svého malého, ale útulného pokojíku. Moc věcí jsi neměl, univerzita preferovala málo věcí, víc schopností, ale stejně jsi tam měl plnou trhličku s nějakými osobními věcmi, které ti zůstali po rodičích, nebo si je dostal na univerzitě.
Mopidu:
"Ahoj sestřičko, přišel jsem ti dát dárek k narozeninám." Z kapsy vytáhl prstýnek z nějakého zvláštního kovu, který měl zlatozelenou barvu, byl vyřezaný do tvaru lístečků a všimla sis že se kolem něho chvilinku vzášela nějaká barevná mlha, což značí že je nejspíše očarovaný. "Snažil jsem se ho udělat co nejhezčí, snad se ti líbí, mimochodem viděla jsi ty vězně? je tu kvůli nim poprask, tedy u těch kteří vědí o koho se jedná. Ale je to určitě tak zajímavé, že k tomu povolali i tátu! Jdu se tam podívat. jestli chceš můžeš jít se mnou." Zdá se že jde o něco opravdu velkého, Gil byl jak u vytržení, a určitě byl velice zvědavej co se ve věži sluncí děje.
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.