The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 4 host(ů)

Strana 118 z 256: 1...115 116 117118119 120 121...256

Hrozba III.
Sarako	#2341 Přidané 20.01.2019 11:05
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Mefalo, paní šepotu, ochraňuj Theru." zašeptám se sepnutýma rukama ještě předtím, než usnu.



Aurelius	#2342 Přidané 20.01.2019 19:28
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 478 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Domluveni. Zastavte se za mnou ještě před večeří. Myslím, že v tu chvíli už bude mít Serana dokončené všechny zkoušky a já jí stejně jako vám udělím plnohodnotné místo profesorky na téhle Univerzitě. Alespoň to pak na společné večeři všech profesorů budeme moci nějakým způsobem oslavit.“ řekl Benoch, když jsi vstal a odebral se k odchodu. Všiml sis, že komnatu opustil chvilku po tobě, scházel jsi zrovna po schodišti dolů, když vycházel z komnaty a mířil k ubikacím studentů. Prošel jsi sálem bez jakéhokoliv zdržování rovnou do jídelny, nechal si připravit jídlo a zaplatil za něj přesně jak jsi byl zvyklí. S obdrženým jídlem jsi usedl za stůl a pustil se do jídla. V jídelně krom tebe a dvojice mladých noviců, kteří urputně studovali z knih a tiše bědovali, že se na dnešní přednášky lépe nepřipravili. Dojedl jsi, odnesl tác a vydal se opět na cestu. Nezdržoval jsi se. Opustil pozemky Univerzity a pokračoval ulicemi města až k domovu altmerky. V ulici, v níž bydlela bylo poněkud rušno. Šest legionářů postávalo před sousedním domem v pozoru, zatímco sedmí se snažil silou dobušit na jeho majitele či majitelku. „Jménem legie, jejího generála Lucia Valeria a našeho císaře Tita Meda vám nařizuji otevřít dveře!“ znělo z jeho úst už potřetí. Došel jsi k domu a zaklepal, jak jsi měl ve zvyku. Vyčkával jsi. Legionář už podobnou trpělivost neměl a přikázal svým společníkům, aby dveře do domu násilím vyrazili. Jak rozkázal, tak učinili. Dvojice legionářů vyrazila dveře a vlezla do domu, vedoucí legionář sevřel v ruce srolovanou listinu a následoval je. Zbytek legionářů zůstal stát před domem v pozoru. Dveře altmerčina domu se otevřely, vešel jsi dovnitř a zavřel za sebou. Zkušeně jsi už pokračoval do společenské místnosti, ve které se povětšinou veškeré vaše rozhovory odehrály a nyní tomu nebylo jinak. Stůl byl zaskládaný knihami, které jsi vypůjčil, ale také mapou, na níž bylo hned několik kruhů. Altmerka stále téměř nehnutě za záclonou a oknem sledovala dění u jejího souseda, upíjela přitom z pohárku víno. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Spal jsi tvrdým a bezesným spánkem až do pozdních ranních hodin. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil. „Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě. „Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď. „Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


scorpioncz	#2343 Přidané 20.01.2019 20:20
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Přejdu ke stolu a přejedu pohledem knihy i mapu. "Dnes tu máte docela veselo ... děje se to tu často?" Pronesu bez pozdravu a vyčkám až mi začne věnovat pozornost. "Mám přístup i ke klíči. To byla tuším poslední věc ... takže, co vlastně můžete s tou mojí kletbou dělat?" Zeptám se, zatímco budu stát poblíž stolu s mapou a založím si ruce. "Od naší návštěvy té malebné hospůdky se to neprojevilo, pokud to nějak pomůže ... pravděpodobně se to tam na chvíli vyřádilo."


Sarako	#2344 Přidané 20.01.2019 21:06
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Vstanu, navleču na sebe brnění a vyrazím do hradní kuchyně pro něco k jídlu.


Aurelius	#2345 Přidané 22.01.2019 23:09
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 479 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Ne. Neděje.“ zakroutila hlavou a otočila se k tobě, upila trochu vína z pohárku. „Ale mohlo by se to stát nepříjemným zvykem.“ pokračovala zatím se pomalu přiblížila ke stolu. Podíval ses na ní se založenýma rukama, chvilku mlčela. „Nechte se překvapit...“ usmála se stroze, „Jestliže máte klíč od místnosti s teleporty. Můžeme přejít k provedení našeho plánu a zkusit vás zbavit toho... prokletí.“ podívala se na tvou ruku, „Hádám, že to chcete provést co nejdříve. Já také, protože mám ještě nějaké další nevyřešené záležitosti. Takže pokud nemáte nic proti uděláme to dnes večer.“ odmlčela se krátce, aby se mohla opět napít z pohárku, „Nemusím vás určitě upozorňovat, že to celé musíme provést velmi diskrétně.“ odložila pohárek na stůl. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Vstal jsi, protáhl se a oblékl si zbroj. Poté jsi bez zdržování vyrazil do kuchyně, ve které jsi požádal kuchaře o něco k snědku. Jedena ze služebných ti vydala jídlo a pokynula ti, ať se klidně posadíš vedle zbylých právě snídajících. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil. „Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě. „Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď. „Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#2346 Přidané 23.01.2019 07:10
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	*,,Azura vám to zaplať."* pronesu jako poděkování ke služebné a vrátím se zpět do pokoje, kde se zamknu a nasnídám se. Potom se vydám najít Delmuse.


scorpioncz	#2347 Přidané 23.01.2019 21:38
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Dnes večer ... hmm v tom případě ale pozdě večer. Mám již jednu věc domluvenou a souvisí trochu s tím klíčem. Snad se odtamtud dostanu rychle ... mám se na něco připravit? Třeba zbroj nebo snad nějaké elixíry?" Zeptám se a pozdvihnu jedno obočí. "Přece jen by to mnohé ulehčilo, kdyby jste mi sdělila alespoň nějaké podrobnosti ..."


Aurelius	#2348 Přidané 26.01.2019 12:41
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 480 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Jestli máte na večer nějaké plány můžeme to odložit. Také by bylo užitečné vědět kdo všechno je z vyučujících na Univerzitě navečer přítomen.“ reagovala pohotově Elanye, „Slyšela jsem, že se tam zvýšila bezpečností opatření...“ odmlčela se, „Víte co?“ podívala se na tebe po krátké pauze během které si pohrávala s pohárkem, „Dnes večer to ještě neprovedeme.“ změnila náhle rozhodnutí, „Nejprve obhlédnete situaci, zjistíte, jak moc velkou pozornost věnují vyučující teleportační místnosti a také mi zjistíte kdo bude zítřejší den na univerzitě z vyučujících chybět a kdo bude přítomen. To bude váš nynější úkol. O elixíry, vybavení, a ještě nějaké další drobnosti se postarám sama.“ opět se odmlčela. „Víte Škorpiasi...“ pousmála se, „Myslím, že čím méně vám toho říkám tím lépe pro vás. Jednak vás to nevystavuje takovému nebezpečí a také jste díky tomu mnohem klidnější, než kdybyste znal všechny nástrahy, které nás mohou během naší drobné výpravy za odstraněním vašeho prokletí potkat.“ přestala si pohrávat s pohárem, „Užijte si dnes svůj večerní program... kdybychom se náhodou neplánovaně zdrželi.“ Opět nastalo ticho. Elanye by možná pokračovala, ale byla vyrušena zabušením na dveře. Ohlédla se směrem do chodby a chvilku vyčkávala, jako by váhala, zdali má kouzlem dveře otevřít nebo nechat zavřené. Zabušení se ozvalo znovu. „Jestli vás můžu požádat...“ řekla tlumeným hlasem, „Jděte se schovat do vedlejšího pokoje nebo na schodiště, ale buďte po tichu, klidně poslouchejte co se tu bude dít, ale bude pro vás bezpečnější, když o našem scházení nebudou vědět někteří jedinci.“ Zabušení se znovu opakovalo. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Služebná přikývla. Cestou do své komnaty jsi potkal jednoho z Brusmkých zbrojnošů, přikývl ti na pozdrav a pak zmizel v jedné z komnat. Odemkl sis, vešel a zase zamkl. V klidu se nasnídal a plný sil opět komnatu opustil. Vyhledal jsi Delmuse. Našel jsi ho sedět v trůním sále, neseděl na trůně nýbrž na zdobené židli, které byla přisunuta ke stolku, na němž nechybělo hned několik listin. „Smím už poslat prvního žádající o audienci?“ optala se Delmuse jedna ze služebných, ale Delmus jí gestem naznačil, že ještě není přípraven. „Řeknu mu ať ještě počká.“ přikývla a odebrala se pryč. „Guare.“ zvedl se Delmus, když tě spatřil přicházet. Přítomní legionáři, kteří zastupovali městskou stráž se ani nehnuli. „Klidně se posaď.“ nabídl ti židli na protější straně stolu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil. „Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě. „Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď. „Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#2349 Přidané 26.01.2019 14:45
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Jak to dopadlo s Vaší dcerou?" optám se Delmuse a přisednu si ke stolu.


scorpioncz	#2350 Přidané 26.01.2019 19:44
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Dobře ... půjdu, ale stejně bych rád věděl co mě čeká ... Nemyslíte že mě jen tak něco nevykolejí, když vím, že pokud se tu kletbu nepodaří zrušit tak přijdu o rozum a budu zabíjet ve jménu nějaké mě ani neznámé daedry? Nervy z ocele už mám, jen tak něco mě nerozhodí." Půjdu pomalu ke schodišti, kde počkám co se bude dít.


Aurelius	#2351 Přidané 29.01.2019 23:14
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 481 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Altmerka tvá slova nijak nekomentovala, pouze lehce přikývla. Odebral jsi se ke schodišti, vystoupal nahoru, abys zůstal dobře skrytý a zároveň slyšel vše co se pod tebou v místnosti odehraje. Elanye se pohodlněji usadila. Zaslechl jsi chůzi, která se nesla poměrně nepravidelně, přišlo ti, že dotyčná osoba má nejspíš nějaké problémy s chůzí. Skrze zábradlí jsi se pokusil zjistit o koho se vlastně jedná, ale nedařilo se. Osoba na sobě měla koženou zbroj, místy potrhaný černozelený plášť s kápí nataženou přes tvář. Rukou svírala menší dřevěnou bednu. „Sehnal jsem všechno. Přesně jak jste si přála.“ promluvila osoba mužským hlasem a položila bednu bez ostychu na stůl, aniž by mu nějak záleželo na rozložené mapě. „Chci příplatek. S poslední ingrediencí byly problémy.“ oznámil následně a založil si ruce. Elanye na něj jen koukla, vstala a přesunula se k bedně. Muž otevřel na její pokyn bednu a vyndal trojici černých pytlíků. „Takže jste sehnal opravdu vše.“ usmála se spokojeně, „Úlomky kamene duší...“ nahlédla do prvního váčku, „Kostní moučku... S ní jste si jistě nedal žádnou pořádnou práci.“ zhodnotila kriticky, když kontrolovala další váček, „A poslední...“ „S tím problémy byly.“ konstatoval na obranu muž, „Nemalé. Najít bouřného astronacha a ještě ho přemoci chce trochu práce. Doufám, že to oceníte... sehnal jsem opravdu kvalitní přísadu a riskoval přitom vlastní život.“ „Ocením.“ přikývla, „Ale je to vaše práce... litovat vás nebudu. Ostatně máte zpoždění... měl jste mi tyhle ingredience přinést už mnohem dříve. A tohle?“ „Tohle?“ vzal do ruky pečlivě do látky zabalený předmět připomínající větší pohár. „To je přesně to co jste chtěla nechat vyrobit. Nevlastní bratr si s tím dal velkou práci... použil materiál, který jste dodala a snažil se dodržet veškeré proporce a...“ Gestem mu nakázala, aby mlčel. „Kvalitu posoudím sama.“ s těmito slovy se přesunula k jedné ze skříní. Vytáhla z přihrádky menší truhličku. Dobrodruhovy se rozzářily oči. „Oceňuji vaši snahu.“ řekla následně a hodila mu poměrně velký měšec plný Septimů. Muž se usmál od ucha k uchu, když provedl obtěžkání. „Další práci pro vás momentálně mám. Až vaše služby budu opět potřebovat pošlu vám vzkaz. Děkuji.“ Muž spokojeně přikývl, rozloučil se a odebral se k odchodu. Altmerka na něj ještě krátce hleděla, ale jakmile bouchli dveře, gestem vyvolala kouzlo, které je nadobro uzamkly. Následně ukryla truhličku a postavila se zpět ke stolu. Opatrně začala navracet všechny obdržené ingredience zpět do bedny. „Už můžete dolů.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Stále nevím.“ pokrčil rameny Delmus a sevřel ruce, „Ta čarodějka od Císařských mágů je u ní už snad přes hodinu.“ pokračoval zatímco jsi usedal na židli, „Mám z ní smíšené pocity... nepřijde mi zrovna dvakrát zkušená.“ zachmuřil se, „Ale možná ji jen podceňuju.“ přiznal nakonec, „Tak uvidíme s čím přijde, ale představila se jako Raen Caro. Není ti to jméno povědomé?“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil. „Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě. „Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď. „Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


scorpioncz	#2352 Přidané 29.01.2019 23:24
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Sejdu zpátky do místnosti a vyrazím ke stolu. "Kameny duší ... hmm ... ach ano už vím co mi to připomíná ... tu knihu co jsem vám zapůjčoval ze zakázané části knihovny." Přistoupím ještě blíže ke stolu. "No takže, o co se se mnou vlastně jedná ... tohle je potřeba k tomu abych se zbavil prokletí? Nebo to je váš osobní projekt? O co se tedy se mnou jedná?"


Sarako	#2353 Přidané 30.01.2019 07:16
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Ne, nic mi to jméno neříká." odvětím Delmusovi a pak se zeptám: ,,U koho si budu moci vyzvednout onen plášť, a nebude vadit, když tu chvíli počkám po dobu audience? Dal bych té čarodějce ještě nějaký čas."


Aurelius	#2354 Přidané 30.01.2019 19:20
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 482 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Trochu od obojího. Nechte se překvapit Škorpiasi.“ odpověděla ti Elanye bez jakéhokoliv váhání, „Ten chlápek...“ ukázala gestem za sebe, „Se živí různým sháněním surovin a ingrediencí. Většinou má pusu plnou připomínek, když mu vrazíte do ruky seznam se vším, co chcete, ale vždycky všechno sežene. Má dobré kontakty. Takže až jednou budete něco potřebovat stačí říct a on vám to sežene.“ dovysvětlila a možná se tak snažila změnit téma. „Dáte si trochu vína? Ale nerada bych vás zdržovala... však jste říkal, že máte nějaký večerní program.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Nikam chodit musíš leda bys ho chtěl popohnat. Řemeslník slíbil, že jakmile bude hotov plášť přinese. Zatím si, ale dává načas stejně jako ta mágyně.“ odpověděl Delmus a svolil ti zůstat i nadále u stolu. „Klidně tu setrvej, ale stejně budou všichni žádat o to samé. Peníze, odškodné za újmy, které jim byly způsobeny během obléhání nebo za vlády regentky. Jenže my nemáme z čeho nějaké odškodné zaplatit.“ povzdechl si Delmus. „Mimochodem Armin byl propuštěn, legát Amragor prý potřebuje jeho služby během řešení Anvilské krize.“ promluvil opět dunmer, „Prosím přineste mi účetní knihu.“ otočil se ke služebné, která zrovna procházela kolem, přikývla a odběhla pro knihu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil. „Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě. „Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď. „Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#2355 Přidané 30.01.2019 20:33
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Dobrá, a před Arminem se budu mít na pozoru. Něco mi říká, že se mi ten bezpáteřní zmetek bude chtít pomstít." pronesu k Delmusovi a vyčkám, až bude uveden první z vyčkávajících o audienci.


scorpioncz	#2356 Přidané 30.01.2019 21:27
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Nechte se překvapit? Některá překvapení bych si raději nechal ujít ..." Zakroutím hlavou a pak s úsměvem poznamenám. "Takže jsem se stal vaším osobním projektem? Asi bych se měl cítit poctěn že? ... No a když mi dáte na toho chlapíka kontakt, zcela jistě ho dříve či později využiji." Nakonec jen pokrčím rameny. "A večerní program mám, to je pravda. Ale do něho ještě nějaký čas mám, takže mne vůbec nezdržujete." Přijmu pozvání na víno.


Aurelius	#2357 Přidané 30.01.2019 22:39
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 483 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „To jste řekl vy. Jste součástí dost možná naší delší spolupráce Škorpiasi. Ostatně záleží jen a pouze na vás, jestli se mnou budete chtít spolupracovat i poté co se zbavíte prokletí.“ odpověděla ti, „Později vám na něj dám kontakt.“ souhlasila a nechala tě opět mluvit. „Výtečně.“ pousmála se a vstala, přesunula se ke skříni z níž vytáhla láhev vína a druhý pohárek. Láhev kvalitního vína i s pohárkem položila před tebe, opatrně uchopila hřbet láhve a zamumlala zaklínadlo. Špunt sám od sebe vylétl a altmerka bez váhání rozlila dostatek vína do obou pohárků, jeden sobě a druhý tobě. Následně odložila láhev a ladně usedla na své místo, pohrávala si s pohárkem a mlčela. „Čeho byste vlastně chtěl dosáhnout jako mág? Máte nějaké vytyčené cíle?“ zeptala se následně, přehodila nohu přes nohu a podívala se na tebe, „Jako šlechtic přiženěný do rodiny vlivného rodu máte silné zázemí, finance a v budoucnu možná i vliv... Nehledě na to, že jste si prý vybudoval slibnou reputaci na Univerzitě. To jistě tamní vedení hodně oceňuje.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Nemyslím si, že by byl až tak pomstychtiví, ale chápu tvoji obezřetnost.“ přikývl Delmus, „No... pustíme se do toho.“ oznámil, když mu služebná přinesla účetní knihu a vybídl jí, aby pozvala prvního žádající o audienci. Vešel starší muž, patřící podle oděvu do bohatší vrstvy zdejších měšťanů. Uctivě se uklonil a slušně pozdravil. „Vážený místodržící...“ promluvil k Delmusovi, který si ho prohlížel již s nalistovanou stranou nedávných výdajů a současného zůstatku v pokladnici, který skutečně nebyl nikterak velký. „Chtěl bys vás poprosit o pomoc. Během obléhání došlo k poškození mého domu, střecha velmi utrpěla a nepřízeň deštivého počasí tomu příliš nepomohla, ale s tímto údělem se ještě smířit dokáži. Mám nějaký starý materiál, který mohu použít k opravě. Problém je však s mojí živností... Než jste zahájili útok a obsadili město tak moji dílnu navštívila skupinka žoldáků, která měla dohlížet na ‚pořádek‘ ve městě. Ukradli mé výrobky, nevhodně se chovali k mé dceři a když jsem se pokusil zasáhnout přikázali zničit moji dílnu.“ odmlčel se muž, aby mohl popadnout dech, „Víte... dílnu jsem zdědil po svém otci a ten po svém... byla to naše rodinná tradice a teď, když nás regentka za své vlády ožebračila na daních, které nehorázně navyšovala... ostatně to sám víte, protože jste je stvrzoval v té době ještě svým podpisem. Prostě mi toho moc nezbylo abych dokázal ze svých úspor uživit rodinu, a ještě obnovit dílnu.“ „Chápu.“ přikývl zachmuřeně Delmus, „Matius je zručný truhlář a jeho výrobky byly vždy velmi kvalitní.“ šeptl tiše tvým směrem, „Kolik žádáš jako odškodnění?“ „Myslím... myslím, že tisíc Septimů bude stačit.“ odpověděl Matius, „Ostatně čím dříve budu moct opět pracovat ve své dílně tím lépe pro město. Opět budeme moci vyvážet a pokladna hrabství se začne plnit. Nemám pravdu?“ pokusil se o úsměv Matius. Delmus přikývl, ale zamyslel se. Pohlédl do účetní knihy. „Matiusi... Prozatím ti nechám vyplatit polovinu. Finance hrabství jsou momentálně velmi vyčerpané a venku jsou určitě zástupy dalších, který budou žádat o pomoc.“ rozhodl nakonec Delmus. „Děkuji.“ poděkoval bez námitek Matius. Delmus na kousek papíru napsal několik slov, které opravňovaly Matiuse zažádat o požadovaný obnos a opatřil jej svým podpisem i pečetí hrabství. Následně listinu předal starému muži a pokynul mu ať pozve dalšího. Tentokráte do síně v trhla dvojice žen. Jedna v mnišském rouchu a druhý v prostých vesnických šatech, které neznačily nikterak vysoké zařazení do zdejšího měšťanstva. Měla rozpuštěné vlasy a zarudlé oči od pláče. Žena v mnišském rouchu oproti tomu vypadala upraveně až na místy špinavý oděv, který si nejspíš ušpinila během péče o raněné. „Místodržící...“ spustila žena s rozpuštěnými vlasy, „Tahle kněžka... Nazvala bych jí mnohem hanebněji okradla mého zraněného a teď už zesnulého muže!“ obvinila ženu v mnišském rouchu. „Místodržící... prosím. To je lež.“ zakroutila hlavou mniška, „Nikdy jsem nikoho neokradla, sloužím Osmičce, pečuji o raněné a pomáhám potřebným. Nemám potřebu krást nebo někoho okrádat, nač by mi něco takového bylo? Žiji život ve skromnosti nikoliv v přepychu... zasvětila jsem život bohům.“ pokračovala. „Lžeš. Jsi sprostá zlodějka! Žádná služebnice bohů.“ „Pečovala jsem o zraněné během obléhání a poté co bylo dobojováno. Rukami mi prošlo mnoho raněných i umírajících, ale žádného z nich jsem nepřipravila o jediný septim nebo nějakou cennost. To přísahám.“ „Okradla! Sebrala jsi mému muži zlatý prsten s rubínem. Ten, který má na ruce!“ ukázala na levou ruku mnišky, která na něm skutečně měla zlatý prsten s rubínem. „Ten jsem nikomu nevzala.“ bránila se, „Je můj.“ Delmus si podložil rukou hlavu a zamyšleně hleděl na dvojici žen. „Lžeš. Můj manžel ho měl na ruce, když šel do boje. Viděla jsem to na vlastní oči a teď, když mi ukázali jeho mrtvé tělo a předali mi všechny jeho věci co měl u sebe tak prsten chyběl. Sama jsi řekla, že nepotřebuješ žít v přepychu a žiješ skromně. Kde bys na něco takového vzala? Heh? Kde? Bohové tě asi těžko platí.“ „Neukradla jsem ho.“ bránila se znovu, „Místodržící musíte mi věřit. Opravdu jsem ten prsten neukradla.“ „Ticho!“ rozkázal Delmus, když se druhá žena nadechovala k dalšímu argumentu. „Chvilku mlčte.“ pokračoval, „Ta mniška je Regine... není tu ve městě dlouho cosi tak pamatuji. Příliš toho o ní nevím. Ta druhá byla dcerou zámožného obchodníka, který před několika lety zkrachoval, zbojníci mu několikrát přepadli konvoj s novým zbožím a obchod mu šel do kytek. To je vše, co o nich vím.“ promluvil šeptem k tobě. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil. „Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě. „Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď. „Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


scorpioncz	#2358 Přidané 30.01.2019 23:41
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Převezmu svůj pohárek a usednu na místo, kde jsem vždy seděl. "Hmmm ... to je docela dobrá otázka. Čeho jsem chtěl dosáhnout, toho jsem zatím dosáhl. Není úplně zdravé si dělat opravdu vysoké až skoro nesplnitelné cíle, ale myslím že bych se dříve nebo později mohl pokusit stát arcimágem univerzity. Ale to je takový nejvyšší cíl který mě momentálně napadá. Nijak bych na to nespěchal." Řeknu, mávnu rukou a zasměju se. Z ničeho nic pocítím v nitru slabý záchvěv energie. Troška naštvanosti, spojená s trochou znuděnosti, tak jako člověk cítí kdyby odháněl otravnou mouchu. Uvědomím si, že se pravděpodobně prokletí po době, co mi dalo pokoj, zase probouzí. Odkašlám si a napiji se vína. "Momentálně spíš přemýšlím nad nějakou výpravou, či něčím takovým. Moje minulost, ve které se najde hromada dobrodružství a vlastně i nějaké to cestování, mě změnila. Na nějaký monotonní život už tak nějak nejsem zvyklý. Přemýšlel jsem možná o nějaké průzkumné expedici do blízké ayleidské ruiny. Nebo možná do morrowindu, či na solstheim. Takováto místa znějí zajímavě ..." Udělám zamyšlený výraz, který přeruším pokývnutím. "Ale máte opravdu zajímavé otázky se zajímavým podtextem. Pokud vám jde o tohle, tak vězte že pokud mi pomůžete se zbavit toho prokletí a já budu dokonce schopen to i přežít a nezískat jen klidný posmrtný život bez věčné služby nějaké daedře ... tak vám budu opravdu ... opravdu vděčný." Řeknu s úsměvem a pozvednu pohárek, jako bych popřával na zdraví. Po chvilce řeknu trochu vážnějším tónem. "Což nás přivádí k té spolupráci, o které jste mluvila. Záleží o co půjde ... jen tak nekývnu na nějaké experimentování na mé vlastní osobě ... i když je pravda že to je to co mě dostalo do svazku manželského. Nesmíte všechno tak zatajovat, pak se teprve rozhodnu. Stále tedy trváte na překvapení ohledně naší budoucí výpravy?"


Sarako	#2359 Přidané 31.01.2019 09:09
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Pokud té mnišce někdo z chrámových představených dosvědčí, že měla ten prsten před bitvou a dokáže jej věrohodně popsat aniž by mu byl ukázán, je její. Pokud ne, měla by jej vrátit, ať už jí do někdo dal po bitvě, nebo, i když si nemyslím, že by tomu bylo tak, jej mohla vzít, nebo prostě jen najít." zašeptám k Delmusovi.


Aurelius	#2360 Přidané 03.02.2019 22:46
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 484 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Arcimágem?“ pozvedla překvapeně obočí Elanye, „To je dost vysoký cíl, ale není nedosažitelný a možná bude i brzo k mání.“ dopřála si několik loků z pohárku, „Nějak si nemyslím, že Benoch zůstane ve funkci arcimága dlouho. Přijde mi, že je nemocný... Na elfa totiž strašně rychle zestárl. Možná v tom hraje roli i to, že jsem ho nedávno viděla poprvé po jeho návratu do Cyrodiilu, ale stejně...“ kroutila hlavou. Když se zamyslíš nad Benochovým vzhledem (Benoch se tehdy objevoval i v Hrozbě I. kde jsi ho potkal jak profesora na univerzitě, tak později i během tvé návštěvy v Morrowindu, kde tě zachránil před vlkodlakem) a vybavíš si jeho tvář jako profesora, který tě v tvých mladých letech při nástupu na univerzitu vyučoval magii obnovy, než ho nahradila Mirabelle. A porovnáš jeho tvář se současným vzhledem je patrné, že skutečně na elfské poměry za těch několik let rychle zestárl. „Morrowind a Solsheim bych být vámi vynechala. Obzvlášť ten Solstheim prý to tam docela vře, alespoň podle dopisů, co mi píše jeden můj známý. A Morrowind se hodně změnil po výbuchu Rudé hory a vpádu argonianů.“ reagovala na tvé povídání. „Myslím, že živý mi posloužíte daleko více než jako mrtvý. Je v mém zájmu, abyste celý proces, ve kterém se vás pokusím osvobodit přežil. Ale pokud nebudete dostatečně opatrný a nebudete respektovat mé příkazy a rady... pak je vaše budoucnost ve hvězdách, jak by řekl jeden můj nejmenovaný známý.“ pokračovala, když jsi domluvil. „O vašem manželství vím, protože znám zdejší rody a vím, že nejste potomek žádného ze synů Daria Viciho, také vím, že máte malou dceru Merril.“ krátce se odmlčela, „Naše spolupráce bude oboustranně prospěšná... Vy budete mít možnost přiučit se něco víc, něco co vám na univerzitě nikdo neukáže a nenaučí a já taktéž něco získám, ale není třeba předbíhat. Nejprve všechno popořadě, nejprve váš problém a pak bude následovat můj. A ne. Nezměnila jsem svůj názor. Vše se dozvíte až nastane správný čas. “ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Delmus přikývl. Podíval se na obě ženy, které čekaly na rozsudek. „Vážené...“ promluvil k nim, „Prsten si teď s vaším dovolením dočasně vypůjčím, prohlédnu si ho. Mezitím vyšlu některého z legionářů, aby se optal chrámových představených na otázky, které potřebuji znát před vynesením nějakého rozsudku.“ pokračoval v promlouvání ke dvojici žen. Mniška bez námitek sundala prsten z ruky a položila ho před vás na stůl. Skutečně se jednalo o zlatý prsten, poměrně dobré kvality a byl osazený rubínem. Delmus spokojeně přikývl a dívka se zpět zařadila. Druhá na ní jen nevraživě pohlédla. „Vás žádám...“ promluvil k druhé, „Abyste mi teď odpověděla na pár otázek. Řekla jste, že váš manžel se účastnil obrany města. Sloužil u městské stráže?“ „Dřív sloužil, ale posledních pět let byl mimo službu. Musel odejít poté co se zranil při pádu z koně... měl následky... kvůli kterým měl problémy při plnění svých povinností v městské stráži.“ „Děkuji. Ješ-“ chtěl se zeptat, ale byl vyrušen příchodem mladé hnědovlásky v červeném rouchu Císařských mágů (graf. vzhled - zde), která si příliš nelámala hlavu s vyrušením právě hovořícího místodržícího. Postavila se stranou a lehce si odkašlala. „Místodržící Helbone.“ promluvila k Delmusovi, „Dokončila jsem veškerá vyšetření vaší dcery.“ pokračovala. „Vydržte moment.“ přerušil jí Delmus v pauze a otočil se ke služebné, „Prozatím tyhle dvě ženy odveďte do vedlejší místnosti, dejte jim něco k snědku a přivolejte mi nějakého nečinného legionáře. Děkuji.“ služebná na jeho pokyny přikývla a obě ženy odvedla do vedlejší místnosti, ačkoliv starší z nich zaprotestovala. Hnědovláska mlčela až do chvíle, než za ženami bouchly dveře. Poté se přesunula ke stolu a posadila se na okraj. „Takže?“ spráskl ruce Delmus očekávající informace o své dceři. „Po rozhovoru s vaší dcerou a provedení několika kouzel jsem nezískala dojem, že by někdy v minulosti byla podmaněna upírem. Nejspíš to celé dělala ze své svobodné vůle.“ „Cože?“ hlesl zdrceně Delmus, když mu Císařská mágyně odpověděla. „Přímo do její mysli se mi nepovedlo proniknout, protože je v ochraně své mysli velmi zběhlá na dvorní čarodějku. Také jsem si všimla, že má poraněnou hlavou, na kterou se rovněž během výslechu odvolávala. Prý si některé věci před bitvou nepamatuje. Může to být pravda a nebo jen dobrá výmluva k nepřiznání pravdy.“ udělala krátkou pauzu během hlášení, „Nicméně mohla být ke spolupráci donucena i jinak. Třeba nějakým vyhrožováním anebo prostě jen věrně sloužila své paní, tehdejší regentce Haynové.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dvojice jezdců dojela až k tobě. Ozbrojená oštěpy na tebe pohlédla a jeden z nich dal signál vozu, aby zpomalil a následně zcela zastavil. Jeden ze zvědů seskočil z koně a vykročil k tobě, koně přitom držel, aby se mu nesplašil. „Z jakého oddílu jsi?“ zeptal se zřetelně válečník v hnědé uniformě. „Máme tu zraněného.“ křikl druhý k vozu, „Někoho z Thalmoráckého oddílu.“ křikl další informaci a otočil se s koněm, „Jak je na tom?“ zeptal se prvního, který ještě stále čekal na tvoji odpověď. „Z jakého jsi oddílu? Jak se ti to přihodilo?“ zeptal se znovu první zvěd. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy

Strana 118 z 256: 1...115 116 117118119 120 121...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48