The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Alduinův syn

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » The Elder Scrolls V : Skyrim » » Skyrim - Váš svět

Právě je zde: 2 host(ů)

Strana 8 z 16: 1...5 6 789 10 11...16

Alduinův syn
DragonOzzy	#141 Přidané 15.06.2012 23:16
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	hRDLA napsal: Pěkně jsi ho vystihl A ta slovenština jako dračí jazyk je fakt komická - Masterpiece No snažil jsem se napodobit tvůj styl psaní, ale ten je tak trochu jedinečnej, tudíž jsem se mohl jenom přiblížit a pokusit se jaksi dát do hromady charakter Zaratha, jak jsem ho vydedukoval z deníku cizince D Snad tě zahřeje u srdce že jsem oživil tvého hrdinu a není z něj nakonec zmetek



hRDLA	#142 Přidané 15.06.2012 23:20
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	To víš, že jo


Chell	#143 Přidané 17.06.2012 14:12
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	ani tá slovenčina nieje taká zlá. SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


DragonOzzy	#144 Přidané 18.06.2012 23:41
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	část osmnáctá: Drakobijný řev Upozornění: Zarathova část začíná trochu dřív než aktuální děj Zarath Mnul jsem si hlavu od nárazu o kamenitou zem. „Dobře… Pomůžu ti. Pokud tedy budou Thalmorové pykat.“ Chlápek v čarodějném rouchu se zazubil. „Thalmorové Prince vyvolali. To kvůli nim je tady. Díky němu jsou tak silní, že uspěli ve Velké válce. Tudíž máme podobné cíle. O důvod víc proč bys mi měl pomoct.“ Nevím, zda mu můžu věřit, ale v tu chvíli mne nenapadala jiná možnost, jak se vyhnout mlácení o skálu neviditelnou rukou. „Co z toho budu mít?“ Zeptal jsem se. „Zachráníš tento svět.“ Odpověděl. „Málo.“ „Všichni ti budou vděčit za své životy!“ „Málo.“ „Budou o tobě zpívat legendy!“ „Máááálo.“ „Budeš hrdina, kterému budou ve všech pajzlech nalévat zadarmo, budou z tebe všichni celí pryč a kterákoliv hezká ženská bude chtít, abys ji alespoň políbil. A nejen to…“ „Ujednáno.“ Zazubil jsem se. „Co po mě tedy žádáš… Ehm…“ „Xavier.“ Představil se chlapík. „Říkej mi Xaviere, takto jsem se nazýval, když jsem ještě byl fyzicky naživu a člověk. Aktuálně jsem něco mezi smrtelníkem a bohem, složité vysvětlovat.“ Jsem hotový talent na to, abych se zaplétal s nadpřirozenými bytostmi. „Dobře… Xaviere. Co máš tedy s Princem v plánu? Mám naběhnout do jeho doupěte, pobít pár chodících terčů a useknout mu hlavu? Tohle po mě většina lidí zde ve Skyrimu chce. Najdeš opuštěnou jeskyni, vyvraždíš ji, vrátíš se, shrábneš odměnu a chlastáš až do…“ Xavier mne přerušil. „Obávám se, že tohle nebude tak jednoduché Zarathe. Princ už dlouhá léta není člověkem. Jeho duše se v čas, kdy byla vězněna našimi bohy, spolčila s démony. Jelikož byl v době své resuerekce tak trochu v rozkladu, museli části jeho těla nahradit démonickými. Tím však docílili vedlejšího efektu, který nikdo nečekal. Princ teď není ani člověk, ani démon. Všechny jeho schopnosti, ať už magické či bojové, se několiksetkrát znásobily. Jeho osobnost, to čím býval zaživa, je už dávno pryč. To něco málo soucitu a dobra co v sobě nosíval zmizelo. Pravda, kdysi… Kdysi dávno…“ Xavier se odmlčel a podíval se na stěnu, obsahující rytiny. V jeskyních jsem takové vídával, vyprávěly staré příběhy z raných let Skyrimu. „…kdysi dávno to byl dobrý člověk. Dědic trůnu malého utlačovaného království. Jeho otec byl jen loutkou v rukách vladaře rozsáhlé říše. Princ a jeho bratr se však vzepřeli a po dlouhé a krvavé válce svou vlast osvobodili. Kdysi dávno bojoval proti bezpráví. Kdysi dávno… Jeho jediným přáním byl klid a mír.“ „Ale pak se to všechno posalo co? Vsadím se, že v tom byla ženská.“ Posadil jsem se na jeden šutr, který kdysi dávno spadl ze stropu této prastaré mohyly. Vypravování začalo mír grády. „Kupodivu máš pravdu… Vladař velké říše byl horlivý stoupenec… No jak to nazvat…“ Xavier se podrbal na hlavě. „Řekněme čistoty, světla, nebo jak. Prostě nenáviděl nekromanty a všechny, kdo praktikují černou magii. Ale také alchymisty amatéry a čarodějnice. Zde v Tamrielu si pod pojmem čarodějnice představíte starou ohavnou babu, která unáší děti, které poté brutálně mučí a obětuje je daedrám, ale u nás v Sagurtovu tomu tenkrát bylo jinak. Černá magie nebyla vždy nutně zlo. V Sagurtovu nazýváme černou magií vše, co nepochází od bohů. Bohy sice respektují téměř všichni obyvatelé, v závislosti na tom, kterého jejich národ, království, město, kraj nebo rasa uctívá. Lidé to ale s vírou až tak nepřehánějí, svého boha sice repektují, avšak nezavrhují bohy ostatních. Najdou se však fanatici, kteří svého boha vzývají tak fanaticky, že všechny ostatní bohy považují za kacířství. Naši bohové se o světské záležitosti smrtelníků moc nestarají, ovlivňují přírodní úkazy a podobně, avšak osud, až na výjimky, si u nás řídíš sám.“ „Divné to místo.“ Zavrtěl jsem hlavou. Xavier však pokračoval. „Vladař, který z Princova království udělal protektorát, fanaticky uctíval boha Radegasta. Potíral kohokoliv, kdo uctíval něco jiného. Každý bůh má však své místo a sféru vlivu. Nestačí mít jen jednoho. To však krále nezajímalo. Kněží Radegasta však nebyli schopni plnit povinnosti kněží jiných božstev, například léčitelé, mudrci a podobně, proto se lidé stále více obraceli na čarodějnice a černokněžníky. Černokněžníci na rozdíl od čarodějnic mají svého boha, Černyboha, zato čarodějnice jsou nezávislé. Jsou to moudré ženy, které častokrát plnily práci léčitelek, ochránkyň. Nebyly ani zdaleka jen zlé. Problém je v tom, že během oné války, kdy Princ osvobodil svou vlast, měl mezi čarodějnicemi milenku. Mladou dívku, která široko daleko pomáhala civilistům, mírumilovná a moudrá, řešila mnohé rozepře a zabraňovala konfliktům. Když vladař zjistil, že protektorát nejspíš neudrží, tak se rozhodl zlomit Prince tím, že jeho milou dal zatknout a upálit. Tím se však přepočítal. Když se Princ o osudu své milé dozvěděl, dopálilo ho to tak, že přestal mít slitování. Do té doby bral zajatce a průběžně je pouštěl k jejich rodinám, nebo za výkupné. Avšak od té doby žádné zajatce nebral. Masakroval vše, co se mu postavilo do cesty. Nespokojil se s osvobozením říše svého otce, chtěl vladaře jednou provždy zničit. Po dlouhém úsilí se mu to povedlo a při slavné bitvě o hlavní město vraha své milé osobně sťal. Hlava se prý kutálela z pěti set schodů k nohám jeho vojáků a z těla tekl vodopád krve. Tím to však neskončilo…“ „Ruplo mu v bedně a najednou měl k dispozici velkou armádu hrdlořezů. To nezní jako dobrá kombinace…“ Pozvedl jsem obočí. „Taky že nebyla. Princ chtěl víc. Chtěl moc. S už tak velkou říší, kterou pro svého otce dobyl, napadl kontinent Zianar, obývaný nejednotnými, avšak mírumilovnými kmeny a královstvím vznešených elfů. Nejednotné pidinárody si bez problémů podrobil a s elfy chtěl uzavřít spojenectví uzavřením sňatku s mladičkou elfí princeznou, do které se bláznivě zamiloval. Pak přišla doba, o které dodnes Sagurtovští bardi pějí písně. Varianova vzpoura. Do té doby neznámý bandita, dezertér z Princovy armády, údajně prchl proto, že nesouhlasil s jeho brutálním chováním k civilistům, dal dohromady vojsko a začal osvobozovat otroky ve zlatých dolech, hlavní zdroje Princových příjmů v Zianaru. Spatřovali v něm naději. Celá města a poddanské ministáty se k němu přidávaly ze dne na den, až začal být pro Prince reálnou hrozbou. Svedli spolu několik bitev, při kterých zahynuli všichni Princovi věrní generálové, včetně jeho bratra. Když se provalilo, že Varian měl tajný poměr s elfí princeznou, Princ se dopálil, princeznu unesl a vypálil elfské hlavní město. Snažil se projít portálem se svou armádou zpět do své domoviny pro posily, avšak, Varianovy síly jej dostihly. Propukla krvavá bitva, při které Varian statečně sám prorazil nepřátelské řady a dostal se až k Princovi. Třebaže byl smrtelně raněn, podařilo se mu Princovu duši uvěznit v medailonu. Dodnes je nazýván hrdinou, který zemřel za naši svobodu. Třebaže bardové příběh dosti zkreslili a přibarvili… A jak se stal polodémonem, to už jsem ti říkal. Jde o to, že když teď není ani člověk ani démon, nelze ho zabít. Lze ho jen „uzemnit“ ale jen dočasně. Já však po dlouhém pátrání příšel na způsob, jak ho zničit.“ „Ehm… Smím vědět jak?“ Zeptal jsem se. Čaroděj místo odpovědi po mě hodil knihu. „Teprve až bádání v minulosti sněžných elfů, nynější rasy falmerů, mne dovedlo do cíle. Zjistil jsem, že tahle rasa nebyla tak úplně vyhlazena…“ „Jenom se z nich staly vybledlé potvory žijící pod zemí žeroucí brouky…“ Doplnil jsem ho. „…ani přeměněna. Když jsem se do pátrání pořádně opřel, zjistil jsem, že mimo Skyrim žije na ostrůvku nedaleko Vysokoskalí nepočetná, avšak stále civilizovaná komunita sněžných elfů. To něco málo, co dokázalo prchnout před nordy. Dnes už si říkají jinak, avšak drží se v ústraní a nezasahují moc do vnitřních záležitostí Tamrielu, jenom mají úzké diplomatické vztahy s Bretony. V magii jsou tihle ušáci více než zruční hehe…“ Začal jsem listovat knihou. Klikyháky, které nepřečtu. A určitě to bude taky pěkná nuda… Tento chlápek je asi opravdu knihomol, jestli tuhle bichli dokázal přečíst. A dobrovolně. Fuj. „Sněžní elfové mi za službičku poskytli tuhle publikaci. Pochází od Aldmerů, kteří kdysi vládli Cyrodilu. Jak víš, rádi přivolávali daedry. Proto taky královna Alesie požádala Akatoshe, aby brány mezi daedrickými sférami a naším světem uzavřel. Aldmerové však daedry nejenom přivolávali… Oni objevili způsob, jak živé, obyčejné smrtelníky V DAEDRY MĚNIT!!!“ „Ty ho chceš… Změnit v daedru? Děláš si srandu? Co že to bereš za svinstvo? Skoomu? Nebo šňupeš chlupy ledovcového pavouka?“ Odhodil jsem knihu. „Nejsem žádný démonolog, ale pokud vím, daedry jsou nesmrtelné. Můžeš zabít jen jejich fyzickou podobu. Pak se vrátí. A s mocí, jakou princi připisuješ, by se silou vyrovnal komukoliv z daedrických knížat. Pak bychom ho už neporazili.“ Xavier si povzdychl. „V tom je ten vtip. Ano, krátkodobě zesílí. Díky nám. Ano, stane se z něj daedra, příbuzný těm, kteří ho přivedli do stavu, v jakém je. Ano, daedry jen tak někdo nemůže zabít. Avšak… Po světě chodí jeden člověk, který je schopen démony zabít definitivně. Dokud však Princ bude na rozhraní světů, nemůže je zabít ani on. Pokud však bude Princ čistým démonem, onen člověk ho dokáže sprovodit ze světa navždy. V žilách mu totiž koluje krev rodu, který můj pán Atheslan kdysi obdařil privilegiem zabít démona. A čistou náhodou, onen člověk je zároveň synem bytosti, která se téměř blíží bohům. On jediný by dokázal prince porazit.“ „A já ho mám najít, co?“ Zeptal jsem se. „Na to teprve dojde. Ne Zarathe, potřebuji po tobě, abys pro mne sehnal materiál, potřebný k provedení kouzla transformace v daedru. Onen člověk, který však dokáže Prince definitivně zničit, nese jméno… Alex Bolmot!“ Fark „Nejde to.“ Zavrtěl Adram hlavou. Byl jsem v koncích. „Zkus to ještě, jsi přece drakorozený, kdo jiný by měl být potomek Septimů?!“ Adram se opět pokusil amulet uvázat, ale neúspěšně. Sklouzl mu. „Je přece ještě jeden drakorozený ne? Ten redguard.“ Podal mi amulet zpět. „To pochybuji. Ale jestli jo, tak jsme v háji, protože stojí proti nám. A jestli to táhne s Thalmory tak to poslední, co od něj můžeme čekat, je, že nastolí pořádek.“ Začal jsem Amulet zkoumat. V minulosti jsem si ho už zkoušel nasadit ale samozřejmě to nešlo. Kdo by ještě tak mohl být dědicem… „Ten… Alex. Trochu jsme ho ztratili, ale kdybychom ho našli… Myslíš, že by mohl být Septimovým dědicem?“ Adram pokrčil rameny. „Když dokáže thu-um používat od narození bez pohlcování dračí moci… Proč by nemohl být dědicem. Ale nepochází z Tamrielu, tudíž mi to nedává moc smysl. Ale zkusit to můžeme. Jen nevím, zda ho najde…“ Celá hospoda se otřásla v základech, když se od Vyšného Hrotgaru roznesl křik. Umírající drak. Ale sakra mocný drak, ne jako ten, které běžně likvidoval Adram. Země se otřásla, a zatímco hospodská nadávala, všichni jsme se zvedali ze země. Maria vyběhla z místnosti, ve které se Montiere ještě zvedal ze země a pohlédla na nás. „Co to bylo?“ Adram si mnul hlavu. „Šlo to od vrcholu světa… Bože… Jen to ne!! Farku, máš ještě ten prsten?“ Teleportovali jsme se všichni tři do kláštera. Ten prsten je fakt vynález. Nerad bych šlapal těch sedm tisíc schodů znova. Bylo tam ticho. Tedy, větší než obvykle. Šedovousí, kromě Argenira, nemluví, avšak, i nemluvní lidé vydávají zvuky, když se pohybují. Nyní však bylo všude mrtvo… A vznášel se tu pach krve. „Nechce se mi to líbit. Mario, zůstaň tu s Adramem, prohledám to tu…“ Má žena přikývla a já vytáhl své dvě dýky. Prostory kláštera byly dost tmavé a chladné, dost strašidelné místo. O to strašidelnější, když se tu pohybuje něco, co dokázalo přemoci Šedovousé, kteří jsou schopni zabít bytost pouhým slovem. Nemusel jsem dlouho hledat. V jednom ze sálů, kde se nacházel kulatý stůl s množstvím židlí, jsem spatřil hrůznou scénu. Kolem dokola leželo asi deset mrtvých démonů, čtyřnohé bestice se třema očima a desítkami ostrých dlouhých špičatých zubů, hadí muži připomínající Agroniány, avšak byly daleko méně humanoidní, jednak byli do dost vyšší než lidé a jejich hlava připomínala hadí. Také tam ležel jeden démon očima bez zorniček, holou hlavou a rudou pokožkou, oděn v černé zbroji. A v rohu… V roku seděl raněný šedovousý a u něj klečel Argenir, který mu ošetřoval ránu. Další dva byli po smrti, roztrháni mezi těly démonů. „Ehm… Neruším? Co se tady stalo. Asi jste to tu pořádně rozjeli.“ Poklepal jsem na stěnu abych Argenirovi dal najevo, že nepatřím k démonům. Nechtěl jsem riskovat že stařík při zaslechnutí podezřelého zvuku chytne nerva a zařve na mne rovnou celou píseň. Chvíli vypadal že tak učiní, ale když viděl, že jsem to jen já, oddychl si a vydal se ke mně. Schoval jsem své zbraně. „Díky Akatoshovi! Už jsem si myslel, že se ty zrůdy vracejí. Štěstí že byl Adram zrovna pryč, je sice dobrým bojovníkem, avšak netroufám si hádat, zda by přežil. Zůstali jsme jenom dva, já a Bori.“ „Co se tady stalo?“ Prohlédl jsem si tu spoušť. „Vtrhl sem démon… Tedy, ani démon ani člověk, takhle bych to popsal. Doprovázel ho nějaký redguard, který taky vypadal, že byl pošpiněn temnou magií. Beze slova na nás začali útočit, zpočátku se zdálo, že je zaženeme, avšak poté ten polodémon otevřel jakousi bránu a přivolal si na pomoc tyhle zrůdy! Zatímco jsme bojovali s nimi, ti dva se vydali na vrchol světa…. Za naším vůdcem, pátým šedovousým…“ Argenir se odmlčel. „Nikdy si to neodpustím. Měl jsem mistra bránit vlastním tělem. Bojoval statečně, ale zdá se, že marně. A teď je navždy pryč. Spolu s šancí, že Adram porazí Alduina…“ Pomohl jsem Borimu vstát a posadil ho na jednu ze židlí. „Byl váš mistr pro porážku požírače světů nějak důležitý? Adram přece už umí dost řevů ne? Vlastně se mi zdá, že všechny, které by zatím měl umět. Proč se nemůže Alduinovi postavit?“ Nechápal jsem. Argenir si povzdychl. „Alduin byl kdysi drakorozenými poražen za použití drakobijného řevu. Řev, který draka donutí sletět na zem. Jenže my, třebaže známe většinu z toho obrovského množství řevů, jej neovládáme. Ani náš mistr ho neovládal. Třebaže byl drak. Ten řev totiž vynalezli lidé. Náš mistr však měl Adramovi pomoci ten řev získat. Znal polohu svitku předků, který se dá získat z jedné tajné Dwemerské metropole… Skrz ten svitek předků se dalo nahlédnout do minulosti a naučit se thu-um přímo od jeho objevitelů.“ „A sakra… Ale pořád ten svitek lze nějak najít ne? Neměl to někde… Ehm… Zapsané? Nebo tak něco?“ Začal jsem přemýšlet, jak by drak mohl psát, ale Argenir pochopil, co mám na srdci. „I kdyby, svitek tam už není. Kdysi dávno ho jeden náš učedník získal, když se ze zvědavosti chtěl naučit tohle thu-um. Svitek však je dnes kdo ví kde. Už se ho nedopátráme. Později náš učeň, který se sám měl stát šedovousým, opustil klášter a porušil jedno pravidel. A to, že thu-um smí použít v boji pouze drakorozený, ostatní jen pro obranu, když to je nevyhnutelné. Byl za to vykázán z našeho řádu… Nevím, zda by byl nadšený, kdybychom po něm chtěli pomoc, avšak, ten člověk je v součastnost jediný, kdo drakobijný řev umí a kdo může Adramovi předat vědomosti…“ Vyskočil jsem na nohy. „Kdo je ten člověk? Najdu ho!! A přiměju ho i kdyby nechtěl!!!“ Argenir se usmál. „Tak to přeji hodně štěstí… Ten člověk totiž je… Ulfrik Bouřný Háv!“ Zarath Že já radši nechcípl podruhé. Chlápek v kapuci mne poslal na první misi, bylo potřeba získat první ingredienci k rituálu. Řekl mi však jen to, že se mám dostavit do Samoty k přístavu, kde mne vyzvedne loď orků. Super, takže teď budu sdílet jedny prostory s partou zelených smraďochů kdo ví jak dlouho. O dva „to byl zase den“ později mne smraďoši dovezli na místo. Teda, jak se to vezme. Podle teploty vzduchu jsme už dávno opustili Skyrim. Bylo tu daleko tepleji a častěji pršelo. Tu noc, kdy kapitán smraďochů lodi zavelel zastavit, chcalo tolik, kolik by v Hammerfelu nenapršelo snad ani za deset tisíc let. „Dojeli jsme do cíle redguarde.“ Zavrčel ork. V dáli jsem sice i přes hustý déšť viděl slabé světélko majáku, ale pořád jsme bylo docela daleko od pevniny. Je mi vše jasné… Vytrhl jsem z pouzdra jednu ze svých nových zbraní, které mi dal Xavier, magickou dýku. Dobrá příležitost otestovat, jaké zaklínadlo na ni bylo sesláno při vytváření! Dal jsem orkovi čepel pod krk, námořníci začali tasit zbraně, avšak kapitán vyděšeně zařval: „Co to děláš?!“ „Myslíte si, že se MĚ Zaratha zbavíte tak snadno?! Nepokoušel mou trpělivost zelenáči!!“ Ork se na mě nechápavě podíval. „O čem to meleš? Dovezli jsme tě tam, kam to Xavier nařídil!!! Zaplatil nám a my udělali, co se po nás chtělo, dál je to na tobě!!!“ Stáhl jsem dýku. „Ehm… Vy mne nechcete zabít, oloupit a hodit mé tělo do vody?!“ Nechápal jsem. Proč by jinak zastavovali tak daleko od pevniny? „U Arkaje, jen to ne!! Možná jsme orkové, jsme ožralí námořníci, převážíme zboží na černo, tu a tam krademe ze skladišť, ale nejsme vrazi!!! Navíc, těch pár blbůstek co u sebe máš, nemají hodnotu ani desetiny toho, co nám Xavier zaplatil, buď klidný. Hej, ty, Hazale!! Dej mu ten vak od Xaviera!!!“ Přistoupil ke mně potetovaný ork a podal mi vak. Bylo tam pár věcí, včetně lahve lektvaru, zapečetěného dopisu a popsaného lístku. Vzal jsem lístek: Zarathe, Orkští námořníci tě dovezli na Letní ostrovy, domov Aldmerů. K provedení rituálu je potřeba extrémně vzácných velkydských kamenů. V Cyrodilských hrobkách jich bylo kdysi mnoho, ale Aldmerové je hromadně sbírali, (neptej se mne proč) tudíž dnes na ně narazíš jen vzácně. Každopádně, vkrádat se do aldmerských magických univerzit by byla sebevražda, nemáš li zálibu v extrémním opalování. Vím však o jednom nižším aldmerském důstojníkovi armády vládnoucí frakce Thalmoru, který má na starost onen přístav. Nosí jeden z kamenů na krku. Ochotně ti ho asi nedá, tudíž jsem vymyslel jak ho dostat. Aldmerové měli ve Skyrimu nasazeného špiona, redguardku s krycí jménem Saadie, spolupracovala s nimi už v Hammerfelu. Byla však tak tajná, že jen málokdo ví, že to je žena a jak vypadala, než se o ni „někdo“ postaral. Tudíž, ten důstojník by měl uvěřit, že ty jsi onen „Saadie“. Dopis který jsem ti přiložil mu předej s tím, že obsahuje informace o uctívačích Talose a těch, kteří mají v plánu tropit Thalmoru problémy. Ve skutečnosti je však na papíře blesková pečeť, která mu po otebření dopisu upraví vizáž hehe… No tobě doporučuji, abys ten dopis radši neotvíral, pokud máš své ruce rád v jednom kuse. Jelikož je přístav dobře střežen, orkové by tě tam nemohli bezpečně propašovat, musíš se tam proplížit. Abys překonal vodu, vypij lektvar ve fialové lahvi, pak to půjde samo. V přístavu potkáš kontakt, řekne ti „Vivat“ a ty odpovíš „La resistance“ Hodně štěstí, „šampione“ Xavier „Ehm…“ Podíval jsem se na lektvar, pak na orky. „Vsadím deset septimů že se změní v rybu nebo tak něco.“ Ozvalo se mezi nimi. Povzdychl jsem si. Nic jiného mi nezbývá, Xavier má můj život pevně v rukou, takže radši dělat, co mi řekne. Přeci jen to je pro správnou věc. Ale i práce pro správnou věc může být pěkná pruda. Hodil jsem vak na záda, vytáhl zuby korek a napil se lektvaru. Zajímalo by mne, jak překonám vodu, aniž bych namočil dopis. Nic se nestalo. „Kašlu na to, prostě to přeplavu…“ Přeskoči jsem palubu a dopadl na hladinu… „Tyvole!!!“ Ozvalo se z lodi. Jeden ork totiž spatřil, co Xavier myslel tím překonámím vody. Neponořil jsem se totiž pod hladinu, ale přistál jsem na ní nohama, jako na pevné zemi. Xavier myslel na všechno. Když jsem nějak pobral fakt, že jsem suchý, a že dokážu díky tomuto lektvaru chodit po vodě, zamával jsem smraďochům na rozloučenou a vydal se po vodě do přístavu k molu. To bude zase den… pozn. autora: Ano, čuměl jsem jistou dobu na Naruta Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Mopidu	#145 Přidané 18.06.2012 23:44
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	Aaaaaaa to je dlouhý, ozvu se tak za 6 hodin btw krutá profilovka, někoho mi připomíná, ale nevím koho


Chell	#146 Přidané 19.06.2012 08:13
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	zabili paarthurnaxa!!! a !@#%§ to snád nie!! a ako bonus ešte musia ísť za tým rasistom na zbohom to začínam vážne horieť zvedavosťou. P.S nehovor mi že rovnaký osud čakal aj paarthurnaxa v skyrime! SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


DragonOzzy	#147 Přidané 19.06.2012 13:09
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Chell napsal: zabili paarthurnaxa!!! a !@#%§ to snád nie!! a ako bonus ešte musia ísť za tým rasistom na zbohom to začínam vážne horieť zvedavosťou. P.S nehovor mi že rovnaký osud čakal aj paarthurnaxa v skyrime! když mě ti dva smradi ve Skyrimu požádali ať paarthuraxe zabiju, tak jsem je pomocí Fus Ro dah shodil z vrcholu světa Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Chell	#148 Přidané 19.06.2012 17:27
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	ved za to! SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


DragonOzzy	#149 Přidané 20.06.2012 16:00
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Zejtra jedu na školní výlet a vracím se až v neděli, tudíž v pátek nový díl nebude Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Mopidu	#150 Přidané 20.06.2012 16:14
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	Trochu OT, ale máš krutej podpis Kde máš svatyni?


hRDLA	#151 Přidané 20.06.2012 16:39
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	Super díl jako vždy. Ale zase drobná historická chybička, kterou jsem udělal taky. Aldmeři byli původní elfové obývající Tamriel, ALTMEŘI jsou nynější vznešení elfové (high elfové). Taky mě to docela zmátlo


DragonOzzy	#152 Přidané 20.06.2012 18:08
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	hRDLA napsal: Super díl jako vždy. Ale zase drobná historická chybička, kterou jsem udělal taky. Aldmeři byli původní elfové obývající Tamriel, ALTMEŘI jsou nynější vznešení elfové (high elfové). Taky mě to docela zmátlo kdo se v tom má vyznat -_- Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


hRDLA	#153 Přidané 20.06.2012 18:09
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	Mi povídej.


DragonOzzy	#154 Přidané 20.06.2012 18:12
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Mopidu napsal: Trochu OT, ale máš krutej podpis Kde máš svatyni? V tajné lokaci "Hrob metalových rytířů" musíš sehnat předmět: "Kytara moci" dát ji kněžímu, ten na ni zapaří solo od kapely "Amon Amarath" a já se zjevím s questem. Nový úkol: ZABIJ TO NEŽ TO NAKLADE VAJÍČKA - V Anvilu se schyluje ke koncertu Justina Biebera, zmasakruj ho i s jeho fanoušky a přines Ozzymu Bieberovu hlavu Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Mopidu	#155 Přidané 20.06.2012 18:49
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	Klidně ho zmasakruju, ale tu hlavu si nechám a pověsím si ji nad postel jako vkusný doplněk (vkusný doplněk je od té doby co je mrtvý)


DragonOzzy	#156 Přidané 20.06.2012 19:55
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Mopidu napsal: Klidně ho zmasakruju, ale tu hlavu si nechám a pověsím si ji nad postel jako vkusný doplněk (vkusný doplněk je od té doby co je mrtvý) Ale pozor, Bieber je tzv. buznorozený, jeho hlas zabíjí, místo thu-um používá své songy, musíš s sebou vzít kytaru moci a pařit na ni metalová sóla, dokud to nepřebije jeho zpěv, a teprve pak bude zranitelný. Potom ho musíš kytarou umlátit k smrti a urvat mu hlavu (spešl aniímace) a donést ji do svatyně. Nebo si ji nechat. Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Mopidu	#157 Přidané 20.06.2012 19:57
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	To mi nemusíš říkat, o buznorozených vím... Fajn, tak mi sežeň nejbližší spoj do Anvilu a bude to. (jak já ráda morduju Biebery :3)


DragonOzzy	#158 Přidané 20.06.2012 21:53
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Mopidu napsal: To mi nemusíš říkat, o buznorozených vím... Fajn, tak mi sežeň nejbližší spoj do Anvilu a bude to. (jak já ráda morduju Biebery :3) Návrat Alduina byl jen začátek. Přichází sestava absolutního zla, Bieber, Efrom, Myley Cyrus, Rebeca Black a jejich soukmenovci. But, there is one they fear... In they tongue, its HATER... METAL BORN!!! Musíš běžet do Cyrodilu vyvolená!!! Musíš čelit zlu, jinak buznorození zbuzní celý Tamriel a všichni obyvatelé budou proměněni v buzedry! (ekvivalent daeder) Buzedry mají podobu třináctiletých holčiček co chodí zmalované jako thajské kuvy -_- Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ* http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Mopidu	#159 Přidané 20.06.2012 21:59
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	Aha, a umím nějakej shout? Ale víte kdo je ještě odpornější než Bieber? Dora Oběvitelka! To je postava z takovýho animáče pro dvouletý a je odporně nakreslená, odporně mluví a vůbec celej ten seriál je odpornej. Schválně se zkus na YouTube podívat na jedinej díl a jestli ho přežiješ tak fakt smekám


hRDLA	#160 Přidané 20.06.2012 21:59
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	Zaspamuje si vlastní téma

Strana 8 z 16: 1...5 6 789 10 11...16

Přejít na fórum: