The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Věk Vzestupu

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 58 z 69: 1...55 56 575859 60 61...69

Věk Vzestupu
scorpioncz	#1141 Přidané 03.05.2015 08:59
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Matthew: Nejspíše jsi za tmy došel k úpatí hory (6/6). Se svým vnitřním bojem si nakonec uchopil pevněji kamínek a křikl. Poté sis kámen dal k hrudníku a po chvilce strávené se zavřenýma očima, jsi se nadechl a opět obě oči otevřel. Před tebou stojí ona, holčička, která je s tebou momentálně provázaná. Z jejich rozšířených očí jí stékají potůčky krve, ale už nebrečí, jen se na tebe dívá a pak sklopí hlavu. Krev pomalu mizí a další jí z očí místo slz neteče, jen tam stojí a dívá se do země. "Našel jsi mojí maminku?" Zeptá se smutným nepřítomným hlasem jako ze záhrobí. "Možná vím kde maminku můžu najít ... ale nemůžu daleko od toho kamínku ... a cesta je tak daleká ..." Adrian_S: Napil ses vína a vzal si jeden z hořících klacků z ohniště s úmyslem prohlédnout si jeskyni. Když jsi poodešel, tak se kolem tebe udělala větší tma, jelikož plamen z klacku nebyl tak silný, aby osvětlil větší část okolí jako ohniště. Vydal ses se směrem, kde jsi zahlédl potůčkem vytvořený skalní tunel na opačné straně jako vyčnívá východ ven na zasněžený povrch. Tma se občas zdála neprostupná, to bylo nejspíš kvůli louči a jejímu světlu, ale lepší než jít v úplné tmě. Okolo tebe se občas klenuli Stalagnáty, nebo jsi tu a tam občas málem dal stalaktitem o hlavu, ale díky světlu jsi ještě stihl včas uhnout. Několikrát ti i káplo z oněch vápenatých výrůstků na stropě, pár studených kapek na roucho, či nepříjemně za krk. Při tvém občasném ohlížení se Veskim zdá v pořádku, stále tam leží stejně jako předtím. Když ses dostal až k místu, kde potůček onen vchod, který je dostatečně velký že jím projde vzpřímeně každý normální člověk, vyhloubil do skály, tak ses od ohně celkem vzdálil. Stal se z něho takový svítící bod ve vzdálené tmě se schouleným odpočívajícím tělem. Otočil ses k průchodu a nemohl sis nevšimnout několika rýh na okrajích tunelu. Na podlaze je tenká rýha z dob, kdy tudy ještě potůček slabě tekl a dále si snažil cestu neúprosně zarývat do kamene, dokud úplně nezamrzl či úplně nezměnil svoje koryto. Rýhy vypadají, jakoby vedly i dál do temnoty v tunelu, ale nejsi si jistý čím nebo jak byly vyryty. Tunel vypadá až moc dobře průchodný na to, že byl vyhlouben vodou, možná ho někdo před dávnou dobou ještě upravoval. Také sis všiml, že kromě několika nově rostoucích stalaktitů ze stropu se tunel mírně svažuje dolů, aby mohla dávno minulá voda téct. Aurelius: "Tvoje jméno je mi bohužel neznámé." podotkl když ses představoval, víc ale nenamítal a nechal tě mluvit. Naslouchal bedlivě, schválně k tobě ještě natočil hlavu více uchem, jelikož je asi trochu nahluchlý. "Zajímavé ... vskutku zajímavé ... uvězněn myslíš nějakým teleportem mladíku? Pokud ano, tak by se jejich stopa dala nalézt ... bohužel ale ne od nás." Zamyšleně vytáhl jednu ruku a začal si hladit vousy. "Mágové ve věži jistě sledují magické anomálie, ale věž je na druhé straně Ledových plání, máme tu teleport, který vede přímo do veže ... ale jeho využití něco stojí. Ale nejsem ten kdo čaruje a teleportuje, to by jsi musel za mistrem Sartinim sídlícím hned támhle za rohem a který to ovládá mladý muži." Po krátké odmlce položil ruce na pult. "Tak by se dali tvojí společníci vystopovat, obávám se že ti více již nepomůžu, tedy pokud by jsi nepotřeboval nějaké alchymistické přísady či magické pomůcky, dokonce i lektvary tu máme!" Tondulín: Otočil ses a odešel k hloučku lidí. Už z dálky bylo vidět, že je něco v nepořádku. Přistoupil jsi až k ostatním rytířům a spatřil Tase, nebo spíš jeho pozůstatky, ležící na zemi. Jeho tělo je ohořelé od ohně a doničené mrazem, v místě kde byla hruď a která se ještě slabě zvedá se svištivým vzduchem když se Tas nadechuje, trčí černý, taktéž spálený šíp. Barman s lukem střílel očarované plamenné šípy, trefil se tak přesně, že magickému ohni netrvalo dlouho aby sebou obalil Tase. Mrazivé kouzlo, které předtím seslal muselo led uhasit, ale bylo až příliž pozdě na to aby ho tím ještě nechtěně stihl zachránit. Ornill se na tebe podíval "Viděl jsem již mnoho smrtí, můj mág je bojový, není to léčitel. Takováto zranění už jsou pouze v rukou božích ... jediný způsob jak mu ulevit je skončit to." neradostně odpověděl. Gestem ukázal dvěma rytířům, přičemž jeden byl na té stráži a druhý předtím opečovával Vrabčáka, aby šli prozkoumat kus pokračujících kobek. Vrabčák se již také zvedla a rozhlížela se okolo, jako by se probudila z dlouhého spánku. BadWolf



BadWolf	#1142 Přidané 03.05.2015 10:25
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	Po koutku oka zkontroluju, jestli jich není víc. Udržuju si určitý odstup, ale zas ne aby měli chuť mě pronásledovat, a snažím se mít nějakou únikovou kouzlu. Začnu si připravovat nějaký kouzlo. "Copak, zloděj se svědomím? Ten kámen vám nedám. A asi ani neprodám." XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


Aurelius	#1143 Přidané 03.05.2015 11:11
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	„Nejsem zrovna bohatý elf, mágu.“ odpovím na jeho zmínku o lektvarech, „Díky za rady, vydám se tedy za vaším mistrem.“ řeknu, rozloučím se a vydám se směrem k jejich mistrovi. *edit kvůli barvě, zapomněl jsem ji nastavit Upravil/a Aurelius dne 03.05.2015 11:13


Adrian_S	#1144 Přidané 03.05.2015 16:52
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Vzhledem k tomu, že jsem momentálně sám, takřka "zmatený" situací a bez jakékoli ochrany či lepšího světla, vrátím se opatrně k Veskimovi a počkám, až se zotaví. Cestou si budu dávat pozor kam šlapu a na krápníky, do kterých jsem mohl narazit. Až dojdu k Veskimovi, sednu si k ohni a kromě zahřívání se, budu "hlídat očima" okolí. Kdyby někdo chtěl přijít (nějaký nezvaný host), do ruky si připravím "krystalovou šipku". "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


matthew074	#1145 Přidané 03.05.2015 17:02
Ocenění: Příspěvek: 1210 Založený: 24.01.14	Tentokráte zmírním svojí reakci na její příchod a v klidu (snad už ze zvyku) odpovím: "Jo ohledně matky... taky mám tušení kde ji skrývají, ale nejdřív se potřebuju postarat o sebe, abych přitom nechcípl. Budu potřebovat pomoc a na to jsou třeba prachy tákže..." Chvilku počkám na reakci a poté se dám znovu do řeči. "Nebude to trvat dlouho! Jen tu posbírám pár kytek dostanu se zpátky do vesnice najmu nějakýho žoldáka a... a půjdu se podívat do toho dolu. Času málo musím se dát do sběru těch podělanejch kytek." Řeknu a začnu si šutříkem svítit po okolí a koukat po těch kytkách. Boing


scorpioncz	#1146 Přidané 05.05.2015 23:09
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Matthew: Reakce se ti po prvních slovech dostalo celkem rychle. Holčička sklonila smutně hlavu, pak jí ale krátce rudě zazářili oči a zvedla je k tobě. Okolo ní se zvedla matná rudá mlha a okolo její ruky se omotal proužek černé látky. Rychle jsi dopověděl co jsi měl na srdci a blízká rudá mlha zmizela. Černý proužek se však přichytil na její kůži, jako by byl namočený vodou. Holčička se na tebe vlídně usmála, jako by se nic nestalo, očí jí ale stále slabě rudě září. Začal ses rozhlížet po okolí, ale takhle za tmy bude hledání více než obtížné. Nejsi si jistý ani v tom, že jsi na správném místě. Se světlem kamenu vidíš sotva na špičky svých bot a rozeznáváš matně blízké obrysy kmenů a větví. "Můžu ti s jejich hledáním pomoci ... můžu ti je světýlkem ukazovat." Řekla a asi dvacet kroků před tebou vysvitla malá, matně rudě zářící kulička. Adrian_S: Obrátil jsi se, plamen na dřevěném klacku zaplápolal a ty jsi se vydal zpátky k Veskimovi. Když jsi odcházel, skoro by jsi přísahal, že jsi uslyšel nějaké škrábání po kameni. Ať už to bylo cokoliv, znovu se to neopakovalo, ale jako by to předtím vyšlo z onoho tunelu. Po cestě plné nebezpečných krápníků, jsi se znovu dostal k ohni. Sedl sis a začal sledovat okolí, avšak nezdálo se že tu je něco jiného kromě vás. Občas jsi zaslechl zvuk vody, odkapávající z stalaktitů u stropu. Veskim spí, všechno se zdá celkem klidné, kromě repetetivního a trochu otravného zvuku kapání, které se rozléhá jeskyní a občasného zapraskání dřeva v ohništi se nic zajímavého neděje. Aurelius: "Jak myslíš, bohové s tebou." rozloučil se a zmizel v tmavé místnosti za ním. Vydal jsi se dle instrukcí za oním mágem s teleportem, bylo snadné onu místnost najít, jelikož zeď okolo dveří je nabarvena červeným kruhem a několika symboly. Symboly celkově dávají nápis "portál" v řeči magie a jsou vybarvené stříbrně na oné rudé zdi, možná to zvyšuje účinnost onoho teleportu, či to je jen okrasný prvek a rozpoznávací znak? Těžko říct ... Vešel jsi pootevřenými dveřmi dovnitř a první co jsi spatřil byl železný kruhový podstavec s vyrytými dalšími znaky v řeči magie. Tento kruhový podstavec leží přímo uprostřed místnosti a kde taktéž musí sloužit i k teleportování osob nebo jiných zajímavých věcí. Místnost samotná je bez oken a velmi chudá i po stránce nábytkové, avšak svíčky příhodně rozmístěné na držácích po všech stěnách, místnost dokonale osvětlují a dávají jí příjemný vlídný pocit. V každém z rohů této čtvercové místnosti stojí rohový stolek plný magických věcí a květin, které jsi v životě neviděl. V zadu v místnosti stojí kromě dvou židlí ještě menší stolek s lektvary a občerstvením. Nejdůležitějším bodem v celé této místnosti je však provozovatel teleportu, sám mág, jehož jméno ti zmínil prodávající, mistr Sartini. Už podle jeho jména se dalo poznat že je exotického původu, ale jeho pravý původ tě celkem překvapil, je to totiž černoch. Jinými slovy také člověk z pouští, ty jsi se setkal na svých tehdejších cestách světem s několika těmito lidmi, avšak všichni byli s bílou pletí. Je to urostlý člověk, takže zcela jistě neslouží jen jako mág co teleportuje, ale i jako ochrana portálu samotného. Jak je vidět je mladý, ale i přesto o skoro dvě hlavy vyšší než ty. Je oblečen do lehčích šedých kožešin, nejspíše je tu dostatečně dlouho aby si na studené podnebí zvykl. Má hodně krátké černé vlasy a hnědé oči, přičemž pod jedním z nich má krátkou jizvu. Nejprve seděl, ale když viděl že jsi vešel do místnosti, tak se zvedl a po obejití kruhového neaktivního portálu přešel k tobě. Kolem jeho pasu je na opasku zavěšená pochva s šavlí, tak oblíbenou v pouštních oblastech. "Předpokládám že se potřebuješ teleportovat." Odvětil zpříma klidným hlasem a záhy pokračoval. "Sděl mi důvod své cesty, pokud budu souhlasit tak tě cesta bude stát 200 zlatých, jelikož sebou nemáš žádná větší zavazadla." Chvilku si tě prohlížel a všiml sis menšího zalesknutí v jeho očích. "Cítím z tebe magii, v tom případě 150 zlatých." BadWolf: "My ho nechceme koupit, jen si ho vzít. Peníze budou, až ho prodáME, ne až ho prodáš ty. Také je mi jdno jestli ho chceš dát nebo ne, prostě si ho vezmeme." Zdůraznil zakončení slova prodáme a zazubil se. Vytáhl zpoza pláště dvě krátké lesklé dýky. Ostatní vytáhli palice a obušky, jejich oděvy vypadají hrozivěji než zbraně, ale i tak jsou celkem nebezpečné ve špatných rukách. Muž který mluvil kývl hlavou a dva z nich, kteří jsou za tebou se začali pomalu, se svými zbraněmi zvednutými, k tobě přibližovat. Tondulín


Adrian_S	#1147 Přidané 05.05.2015 23:47
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Budu dál sedět na zemi a sledovat plápolající oheň a občas se rozhlédnu do okolí. Až uplyne několik hodin, vyjdu ven z jeskyně a jen se rozhlédnu do okolí, jestli neuvidím něco podezřelého či zvláštního (třeba blížící se pochodeň v dáli). Pak se vrátím zpět k Veskimovi a budu držet hlídku. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


matthew074	#1148 Přidané 06.05.2015 15:05
Ocenění: Příspěvek: 1210 Založený: 24.01.14	"Huh dobrá... díky." Řeknu pomalu a začnu se opatrně přibližovat k rudému světýlku. Nerad bych zahučel do sněhu nebo o něco zakopl takže můj postup bude pomalý a cestu si budu osvětlovat šutříkem, abych aspoń rozpoznal překážky. "Kruci... bylo by lepší to dělat za tmy. Vůbec co tu dělám měl jsem radši okrást toho tlouštíka než se tu srát se sbíráním kytek." Zanadávám si při své práci po tmě. Boing


Aurelius	#1149 Přidané 06.05.2015 21:48
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	Podívám se na mága, poté koutkem oka na onen portál. „V tom případě děkuji a zatím naschle.“ řeknu rovněž klidným hlasem, otočím se vykročím pryč. Pakliže nebude nic namítat budu pokračovat pryč z věže. Poté si dám krátkou obchůzku vesničkou či městečkem a pakliže nenarazím na něco zajímavého vyhledám zdejší hostinec. *EDIT kvůli barvě. Dal jsem špatný odstín. Upravil/a Aurelius dne 06.05.2015 21:49


Tondulin	#1150 Přidané 08.05.2015 20:08
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Beznadějně se kouknu po Vrabčákovi, třeba by ona nějak mohla Tase zachránit a pokud ne tak jeho trápení ukončím zlomením vazu, abych mu dopřál bezbolestnou smrt. Upravil/a Tondulin dne 08.05.2015 20:15


scorpioncz	#1151 Přidané 19.05.2015 13:30
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Matthew: Poděkoval jsi duchovi a pomalu, s důrazem na opatrnost jsi se vydal k nedalekému rudému světélku. Sice ti ten kámen tolik nepomáhá, ale jak jsi brzo zjistil, tak i na okraji lesa je velké množství kořenů a občasně jsou zde k nalezení i pařezy. Buďto jsi na mýtině, nebo prostě na okraji pokáceného lesa. Bez kamínku by jsi mohl tolikrát upadnout či zahučet do závěje, že by i takový kousek mohl být děsivě obtížně schůdný. S porovnáním na předešlou cestu se ti zdá, jakoby se ta kytka, která by měla růst u světýlka chtěla takhle bránit. Nakonec ses ke svému cíli dostal, ještě než sis klekl k zářícímu světlu, tak se ti z čista jasna vybavila vzpomínka na sirodčinec, kde ti zakazovali pod výhružkami typu sežrání vlky nebo zakopnutí o bludný kořen, vycházet ven do lesa. Klekl sis ke světýlku a opravdu pod ním roste květina podobná té co ti ukazoval onen obchodník. Světlo se po utrhnutí rostliny rozplynulo, jako by to byla umírající duše květiny. Jen co zmizelo to jedno, tak se kus dál objevilo další. Další světelná kulička však nebylo to jediné co se objevilo, jelikož za tebou zaplálo matné rudé světlo a ozvalo se. "Co znamená to slovo co jsi řekl? něco jako ... stát ale jinak." zeptala se zvědavě. Adrian_S: Čekáš u ohně. Jeho teplo je tak příjemné na rozdíl od zimy co byla venku, že jsi se dostavil pocit únavy. Od zajetí jsi vlastně nic nejedl, jen se trochu napil a také sis prakticky moc neodpočinul. Dralo se na tebe zívnutí, když se náhle z jeskyního tuneu, který jsi šel předtím prozkoumat, ozvalo slabé zaškrábání. Nejdříve sis nebyl jistý, jestli se ti to jen nezdálo. Už sis začal říkat že se ti to opravdu jen zdálo, když se odtamtud ozval úplně stejný škrábavý zvuk. Okamžitě se u tebe ztratila únava a snažil ses zahlédnout, co se tam tak může dít s připravenou krystalovou šipkou. I kdyby byl den, tak by bylo asi obtížné v téhle tmavé jeskyn a oslepen ohněm něco v temném koutě zahlédnout. Škrábání se ozvalo potřetí, připadá ti to jako zvuk, který se line když něco škrábe o kámen. Může to být cokoliv, od krysy až po plazící se a tobě z minulosti dobře známou masožravou rostlinu. Aurelius: "Sbohem." pouze odvětil mág, otočil se a jakoby se nic nestalo, se začal věnovat něčemu jinému. Vyšel jsi z místnosti a prošel okolo prázdného pultu směrem ven. Když jsi zatlačil do dveří, aby se otevřeli, ucítil jsi v zádech takový ten pocit, jakoby tě někdo sledoval. Otočil jsi se, ale nikdo tam nebyl. Asi se ti to jen zdálo, tak jsi otočil a chtěl otevřít dveře, avšak zarazil jsi se, jelikož přímo na dveřích je připnutý lístek zažloutlého papíru. Jak se tam mohl tak rychle objevit, nebo kdo ho tam dal, to ti je záhadou. "Máme několik věcí, které bychom měli probrat. Přijdi za mnou co nejdříve. Najdeš mne v místnosti vedle portálového sálu kde jsi byl. Tenhle vzkaz po přečtení znič." Vzkaz musel být psaný ve soěchu a tmavým černým uhlem. Nikdo pod ním není podepsaný, ale je přišpendlen na dřevo zvláštním, dýkovitým tyrkysovým připínáčkem. Tondulín: Vrabčák se dobelhala k vašemu hloučku okolo Tase, chvilku na něj zírala a nakonec zachytila i tvůj prosebný pohled. Pokrčila unaveně rameny "Nedokážu pro něj nic víc udělat, snad jen tohle ..." řekla a povytáhla z pouzdra na opasku jeden z nožů. Otočil ses na Tase, který v tu chvíli svištivě vydechl a z rány s šípem zabublala krev. Přiložil jsi mu ruce k hlavě, při doteku Tas bolestně zasténal, to je ale asi jediné co jeho rozteklé hlasivky ještě dokážou ... ukončil jsi to rychlým trhnutím ... ozvalo se lupnutí a svištivý dech ustal, místnost se ponořila do hávu ticha, nikdo z přítomných nekonečnou chvilku nepromluvil. Vrabčák zašátrala pod koženou hrudní zbrojí a vytáhla amulet. Zašeptala několik slov se zavřenýma očima a zase ho schovala, byl to amulet se symbolem boha, kterého ale přesně jsi nestihl zjistit. Velitel rytířů udělal ve vzduchu rukou jakési gesto a prořízl ticho svým hlasem "Jeho duše je již s bohy, nechť se o něho postarají." Za tebou jsi uslyšel zacinkání zbrojí, na což hned Ornill reagoval. "Aby jeho ztráta nepřišla nazmar, musíme pokračovat." Rytíři se zvedli, někteří nasadili sundané přilby a seřadili se za velitelem, ten se ještě otočil. "Pokud s námi nechcete pokračovat, nebudu vám to mít za zlé." Vrabčák se podívala nejdříve na tebe a pak na něj. "Já s vámi půjdu! Dokončíme co jsme začali, jen si něco vyřídím." Řekla rozhodně a sebrala ze země jeden z mečů odpadlých po souboji. Zamumlala pár slov a čepel meče zazářila ohněm. Přešla ke stále zamrzlému barmanovi, který se ještě stále pod vrtvami ledu šklebil a prohnala mu meč hrudí. Udělala to ve spodní části plíce, je to smrtelná rána, ale ne okamžitá ... tam kde se meč svými plameny dotkl, se led roztavil a spálil bledou kůži, krev se v tom místě také rozmrazila a trochu jí steklo po rukojeti. V tu dobu Vrabčák mířila k východu s tasenými dýkami a vražedným pohledem v očích. Badwolf


Adrian_S	#1152 Přidané 19.05.2015 16:10
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"Snad to není?!" pronesu si v duchu a okamžitě se probudím. Do jedné ruky vytáhnu louč a ve druhé (pravé) si připravím krystalovou šipku a budu hledět tím směrem, odkud jde onen zvuk. Pomalu ujdu jen pár kroků k tomu, abych viděl více v jeskyni, ale nevzdaloval se daleko od ohně. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#1153 Přidané 22.05.2015 17:10
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	Strhnu papírek, spálím jej v rukou. Na pivo si můžu zajít pozdějc. pomyslím si a vydám se do místnosti vedle portálu.


matthew074	#1154 Přidané 23.05.2015 23:41
Ocenění: Příspěvek: 1210 Založený: 24.01.14	"Modlitba za lepší výsledky týhle těžký práce..." Utrousím naštvaně a vydám se za další kytičkou. "Najít nějaký místo k přespání a počkat do rána... hmm." Zadrhnu se na své momentální pozici a pokusím se svým orlím zrakem pročesat okolí zda-li bych nenašel nějaké vhodné místo k usazení na večer. Přitom koukání se zeptám ducha: "Jak... jak se vůbec jmenuješ?" Boing


BadWolf	#1155 Přidané 10.06.2015 16:02
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	"Navrhuju lepší řešení. Půjdu s vámi k tomu kupci, a tuhletu věcičku si nechám. Ten kupec, nebo jeho kupec, bude vědět co to je zač. Až to zjistím, je dost možný, že to nebudu chtít. V tom případě vám to klidně dám, peníze ne-peníze. A pokud bych to chtěl, nu, tak se můžem pobít až tam. Na zabíjení vždycky času dost." pokusím se přesvědčit zbojníky ale začnu se mezitím připravovat na sesílání kouzel. XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


scorpioncz	#1156 Přidané 13.06.2015 14:21
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Matthew: Vydal ses k druhý osvětlený rostlině. Nakonec jsi jí ani nesebral, ale rozhlédl se okolo po vhodném usazení se na noc. Se svítícím kamenem si vidíš tak maximálně na špičky bot, takže něco zahlédnout je prostě nemožné do té doby, než se u tebe nějakým zázrakem nevyvinou kočičí oči nebo něco podobného. Okolo tebe je kromě svítícího kamenu a světélkující koule nad kytkou úplná neprostupná tma. Když vzhlédneš k nebi, tak nevidíš absolutně nic. Pokud se nad tebou nesklánějí větve stromů lesa, tak je obloha zatažená mohutnými mraky, že ne jen hvězdy, ale i měsíc je za nimi skryt a neprosvítá jediný měsíční paprsek. Na druhou stranu nebude ráno taková zima, jaká by byla při přítomné jasné obloze. Díky kamínku jsi vedle květiny zahlédl kořen, lepší místo kromě stromu, ke kterému patří, asi v tuto chvíli nenajdeš. Adrian_S: Připravil sis do jedné ruky kouzlo, do druhé sis vzal plápolající pochodeň a zvedl se. Opatrně jsi popošel několik kroků, zvuk škrábání se zesílíl, ale stále ještě nepřicházel z vnitřku jeskyně, kde se nacházíš. Snažíš se prohlédnout přes tmu, ale místnost je až moc velká a i přes to že ti pochodeň určitou část osvětluje, tak tě také oslepuje. Zadní část jeskyně je zcela ponořená do tmy. Když se škrábání ještě trochu víc přiblížilo, všiml sis jakéhosi zesvětlení vedoucí nejspíš z místa, kde se nalézá tunel. Nic určitého v tomto stavu vidění, ale i oslepení loučí nic víc určit nedokážeš, dokud se škrábání neozve několik metrů před tebou a ty onen zdroj neosvítíš pochodní. Aurelius: Strhl jsi papírek, připínáček jsi tam nechal, přičemž jsi vyčaroval v rukou malý plamínek a okamžitě papírek se vzkazem zpopelnil. Obrátil jsi se a znovu obešel roh na konci haly, přičemž jsi se nezastavil u portálu ale šel ještě o dveře dále. Kromě příhody s lístečkem se nic nezměnilo, stále to tu vypadá chladně a kamenně. Neklepal jsi a ani nepočkal, jestli se dveře tajemně otevřou, což se také nestalo a hned jsi vešel dovnitř podobnými dveřmi jako do portálové místnosti. Vešel jsi a rozhlédl se, velikost a tvar místnosti je stejná jako u portálové, avšak vybavení je úplně jiné. Když jsi prošel dveřmi, skoro sis pomyslel zda-li jsi nevstoupil do jiného světa. Celá místnost je myšlena nejspíš jako skleník, či pěstírna exotických alchymystických surovin. Stěny jsou vymalovány granátově červenou, což jen lehce ladí s ostatními barvami v místnosti. Okna tu žádná nejsou, ale i kdyby tu byla, tak by tyto květiny nejpíše nedokázala dostatečně osvětlit mrazivým zimním sluncem, aby nepomřely. Místo nich na stropě levitují světelné koule, ale ne jako jsou ty na chodbě, ale s hřejivým, lehce do oražova zabarveným světlem. Už při příchodu tě ovanul příjemný horký vlhký vzduch a atmosféra uvnitř ti hned přišla dost známá, skoro jako by jsi se ocitl v deštném pralese, ve své dávné domovině. Celá místnost je zaplněná stoly, policemi či velkými truhlíky, na kterých rostou různorodé rostliny s velkými ale i maličkými zelenými lístečky. Mezi těmito místy pro květiny se dá celkem pohodlně procházet úzkými uličkami, ale i tak se cesta neobejde bez zavadění o mokrý list nějakého rostlinstva. Skoro všechny rostliny jsou vysoké ale jen některé se dotýkají občasně i stropu, na některých sis dokonce všiml i barevných květů. Někde z druhé strany místnosti, za všemi těmito květinami, jsi uslyšel mužský hlas, který jistě promlouvá na tebe. "Tady jsem, Nemusíš se bát masožravých rostlin, máme jich tu pomálu." Ozvalo se sebevědomým hlasem. Když začal mluvit, automaticky ses podíval směrem odkud řeč zazněla a všiml sis tobě známé rotliny. Je vysazená hned z kraje, má široké tmavé a žilkované listy, není sice vysoká ale na kráse jí dodávají oranžově svítivé květy na vysokých stoncích. Vzpomněl sis dokonce i na jméno "Calathea Crocata". Badwolf: "Inu dobrá." řekl jejich velitel. Ostatní se na něj užasle podívali, ale hned jim vysvětlil klady. "Kdybychom to dostali, tak je možné že by nás někdo mohl poznat, bude bezpečnější když tam půjde tenhle a jeden z nás jako doprovod." Někteří souhlasně přikývli a vůdce pokračoval. "Máme tu jednoho zkušeného střelce, jakmile se bude zdát že nás chceš podrazit, skončíš s šípem v zádech. A ona s tebou půjde jako doprovod." ukázal kamsi do stínů budovy, odkud se vynořila postava oblečená v tmavě hnědém oblečení, není to zbroj ale normální každodenní oděv chudší vrsty. Podle proporcí jsi hned poznal že se jedná o ženu, ale tvář má zakrytou šátkem stejné barvy, jako její oblečení. Rasou je zcela jistě člověk a má blond vlasy. Vůdce se na ní podíval, aby se ujistil že slyšela a rozumněla, a pooté co mu přikývla, pokračoval. "Tak běž, neztrácejme čas, lučištník tě již také sleduje." zdůraznil ještě jednou a pobídl tě abys šel. Znáš několik míst, kde by se daly zjistit informace o kameni. Jedním z nich je bezpochyby cech mágů, dále několik obchůdků na náměstí. Také si vzpomínáš na starého známého z chudinské čtvrti, je to starý mág který byl před dobou zraněn nepovedeným experimentem, takže ani nevychází moc z domu. Tondulín


Adrian_S	#1157 Přidané 13.06.2015 15:16
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"CO.. TO..??" pronesu, jakmile posvítím na onu věc. Pokud to bude něco, co by mi mohlo způsobit zranění a bolest, vykašlu se na nějakou hlídku a okamžitě přiběhnu k Veskimovi, chytnu jej za róbu, "Veskime!! Veskime!! No, tak! Dělej, vstávej!!!" Samozřejmě, že se ohlédnu za sebe, abych viděl, jestli se ta věc přibližuje. Pokud se bude přibližovat a Veskim se neprobudí, vystřelím kouzlo do oné věci. Pokud se nezastaví, budu takto dál pokračovat, dokud mi nedojdou síly... Pak... jestli to bude "stále" žít a Veskim se neprobudí, pokusím se utéct strachy z jeskyně. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


matthew074	#1158 Přidané 14.06.2015 21:52
Ocenění: Příspěvek: 1210 Založený: 24.01.14	"Tak to asi nebude dobrý nápad. Kdybych se mi tu z fleku podařilo usnout ještě by mě bez ohně něco sežralo brrr." Ohnu se pro další kytku, kterou vytrhnu ze země a rozhlédnu se po další. Boing


Tondulin	#1159 Přidané 14.06.2015 22:29
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Vezmu si Tasovu dýku a prakovku, abych měl něco na památku, poté se zvednu, vytáhnu svůj meč a bez jediného slova se vydám dál do doupěte.


BadWolf	#1160 Přidané 15.06.2015 11:53
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	"No vida, na rozumné lidi člověk v téhle branži moc nenarazí." vydám se nejdřív za starým přítelem. Otázka: Mohl bych šíp toho lučištníka zastavit sesláním kamenné zbroje? XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■

Strana 58 z 69: 1...55 56 575859 60 61...69

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Věk Vzestupu • Diskuze	Zdejší kobky	12	15.09.2016 22:47