The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Piráti ze Skyrimu

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Archív » Archív příběhů a her

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 1 z 3: 12 3

Piráti ze Skyrimu
DragonOzzy	#1 Přidané 29.07.2012 13:34
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Po úspěchu Alduinova syna tu mám takovou upoutávku, jak by mohla možno vypadat má další povídka Jednalo by se o dost drsnou a vulgární věc o podsvětí světa Nirnu, částečně parodující Skyrim, odehrávajíc se paraelně vedle Příběhu Alduinova syna, přičemž se možná vysvětlí pár neobjasněných informací. Nemám v plánu to psát teď pravidelně, ale tohle je první kapitola a zároveň "Trailer" jak to asi bude vypadat, pokud v tom teda budu pokračovat. (dělám teď na několika projektech a k tomu budeme s kámoškou příští rok vydávat vlastní mangu, takže nemám až tolik času, k tomu studuju na gymplu ) ************************************ Kapitola jedna: Dobrý kšeft „To je jako všechno?“ Obořil se mohutný barbar v otrhaném tílku a kožených kalhotách, obut do loveckých bot na Khajiita, který před něj složil poslední bednu. Praštil obrovitou pěstí do jedné z beden, až lahvičky uvnitř zacinkaly. „Dereme se tu před půlku Tamrielu, bojujeme s upíry, bandity, čaroději, někdy upířími banditskými čaroději, dostáváme šípy do kolena, proto, abychom DOSTALI POSANÝCH DESET beden SCOOMY?!! To nám nevystačí ani na náklady na převoz…“ Vedle barbara se objevil obrovitý ork v lehké zbroji. Na hlavě měl mohawk a přes oko jizvu. Posádka lodi se nacházela v jednom z Elsweyrských přístavů, bylo tu vedro jako v peci. Dokonce i ta drobná redguardka, klábosící zrovna o něčem s agroniánským kormidelníkem se potila a nadávala jaké tu je horko. Pro Kajiity by jejich domovina měla být peklem, mít totiž v tomhle vedru ještě srst by barbara Argose bylo, jako vařit se zaživa, avšak, kočičky to očividně zvládaly bez problémů. „CO se děje? VYJEBÁVAJÍ S NÁMA GROGU!!!“ Dal si ruku na čelo. „Vyřiď kapitánovi, že tahle zásilka se nevyplatí, tahle scooma nikam nepojede.“ Prohrábl si své dlouhé černé vlasy. „Vy asi moc události posledních let nesledujece co?“ Zazubil se kočičák. Ten jejich nemizící drzý úsměv. Ork i barbar na něj obrátili pozornost. „Výborně, posloucháte. Asi vám uniklo, že po „Velké válce“ Thalmor dělá zátahy a průzkumy v soukromí nás poctivých občanů víc, než je zdrávo. Ceny cukříku tudíž rostou, protože je těžší skrývat naše plantáže před justicionáři. A aby to nebylo málo, taktéž musíme cukřít převážet na vlastní náklady tajně do varů. Jenže, když je výroba cukříků nákladnější, jeho ceny rostou. A scooma není cukrátko. Nelze s tím jen tak přestat… Přísahám vám pánové…“ Kočičák poklepal na jednu v beden. „TOHLE je dvakrát přepálená scooma. Její míň, ale je to jedno z nejlepších svinstev, co se dá sehnat. Za TOHLE vám feťáci celého Tamrielu urvou ruce. Udělají cokoliv, aby se k tomu dostali. Nebude problém ji prodat za pětinásobek… Ne-li desetinásobek, než za kolik ji kupujete ode mne. Proti téhle sračce je zlato obyčejné bahno!!! Buďte rádi že na vás mám čas, v pořadí je totiž deset žadatelů o tuhle drogu. Vás jsem dal jako první do pořadí proto, že jste mými stálými zákazníky a doručujete mi pravidelně zásoby kradeného zboží.“ Mohutný ork a barbar se na sebe podívali. Kapitána nezajímalo, co nakupují. On měl na starost navigaci, řízení a pořádek na lodi. Vše mimo moře měl na starost jeho důstojník barbar Argos. Ovšem kapitán očekával, že když svěří tuto povinnost Argosovi, neudělá chybu. Očekával, že budou z toho zisky. Pokud prodělají, dostane padáka. „Přísahám kočičko…“ Zavrčel barbar, když sáhl do kapsy kalhot pro měšec. „Jestli na téhle sračce proděláme… Najdu si tě kdekoliv. Je ti jasné, že na tomhle závisí moje místo mezi posádkou Plamenné Želvy? Kapitán mne za špatný kšeft degraduje na čističe hajzlů. Nebo vykopne v prvním přístavu.“ Khajiit jen natáhl s úsměvem pracku a přebral si měšec se zlatem. Chvíli počítal a poté se uklonil. „S vámi radost obchodovat, uvidíte, neprohloupili jste. Jestli budete spokojeni, příště vám prodám dvojnásobek!!!“ Grog se otočil na partu znuděných námořníků hrající karty na molu. „Hej, vy!!!“ Ukázal na bedny. „Naložte to na naši loď, pokud chce ještě někdo jít chlastat, nebo si užít s běhnama, máte poslední možnost, za hodinu vyplouváme!!!“ Sám Argos do svých mohutných zjizvených paží uchopil bednu. S cinkáním se vydal po můstku do logi. Na zábradlí seděla drobounká mladá redguardka se šátkem na hlavě. „Dobrý kšeft?“ Zeptala se. „Byl by ještě lepší kdybys pohla zadkem a pomohla nám to naložit. Kde je kapitán?“ „Víš, že já nejsem na manuální práci hehe. Kapitán? Myslím, že zrovna shání informace o přístavech. Kde půjde něco prodat a kde naše zadky zavřou do šatlavy.“ Argos, asi čtyřicetiletý muž s lehkým strništěm vstoupil do dusného skladiště a odložil první bednu. Dar-ža. Prokleté místo, pro piráty jako on však zlatý důl. Hotový ráj na zemi. Svobodné město, které se těšilo rozsáhlé autonomie od Elsweyru, prakticky se mu zodpovídalo jen minimálně a to armádou a zahraniční politikou. Thalmor taktéž do vnitřních záležitostí moc nezasahoval, protože Dar-ža, tento městský stát, mu poskytoval díky své politice přísun zlata z daní. Peníze nepáchnou, odkud ty prachy pochází, to už ušáky nezajímalo. Dokud platí daně, nikdo se nebude na nic ptát. Právě proto tenhle slunečný přístav v zátoce byl rájem pro piráty. Zde se pralo kradené zboží a prodávalo dál jako legální. Zde se shromaždovali grázlové, shánějící práci v kriminálním živlu. Právě odtud pochází většina Scoomy. Pro někoho kdo ovšem v kšeftech neumí chodit, byla návštěva přístavu sebevraždou. Moudrý návštěvník se od přístavu držel dále a pohyboval se jen v bezpečných čtvrtích města, kde vládla stráž. Pokud totiž překročil hranici, ocitl se ve světě, kde vládne jediné právo. Právo silnějšího. O hodinu později byla posádka připravena k vyplutí. Část námořníků se odebrala k veslům, zatímco zbytek odpočívat. Argos, aby se neukousal nudou, brousil u brousku ostatním zbraně. Nakráčel k němu kapitán. Postarší temný elf, oděn do čarodějného roucha, které symbolizovalo jeho tehdejší příslušnost k nějaké z univerzit se zadíval na jiskry létající od broušené zbraně. „Takže… Co zboží?“ Podíval se na Argose. „Nakoupili jsme nějakou dvakrát přepálenou scoomu. Ten kočičák tvrdí že nám to vydělá hafo peněz. Ale neprodal nám toho moc… Ikdyž… Podle přepočtů, minimální zisk by byl, jako kdybychom s dvojnásobnou dávkou scoomy jeli pětkrát. Doufám, že nelže. Kvůli tomu jsem nemohl koupit polovinu zboží, které jsme plánovali.“ Kapitán se posadil na sud. „Už jsem o té sračce slyšel. Dealeři a feťáci se po tom shání jako diví. Avšak, do Bravilu bych s tím nejezdil…“ Pokrčil elf obočí. Barbar zvedl hlavu. „A kam teda? Bravil byl vždy naším zlatým dolem. To snad se chystáme zfetovat Imperial City?“ Odložil nabroušený meč vedle sebe. Elf zavrtěl hlavou. „Nejvíc feťáků najdeš na nejzoufalejších místech. Ne, Bravil by byl ztráta času. Ztráta příležitosti. Jestli je tohle to nejlepší svinstvo co se dá sehnat… Prodáme ho na místě, kde nám za něj urvou ruce. Tam, kde jsou lidi tak v pdeli, ale zároveň mají dost peněz. A hlavně tam je hodně, hoooodně závisláků…“ Kapitán vstal. „Řeknu Gri-dražovi, aby nabral směr na ono místo… Teple se oblečte pánové, bude nám chvilku zima. Jestli se vše vydaří, za pár týdnů si nadutí prachama budeme užívat s kozatýma nordkama v nejbližším bordelu!!! Plujeme do Skyrimu!!!“ Elf poplácal orka, který zrovna vytahoval kotvu po rameni. „Budeš doma o trochu dřív. Do konce služby ti stejně zbývá už jen půlrok. Uvidíš zase svou pevnost Grogu. Vyplatím tě dopředu plus něco navíc. Byl jsi dobrým námořníkem, ale tvá pevnost se bez chlapiska jako ty určitě neobejde. Ten zbytek ti odpustím a proplatím, zasloužíš si to.“ Mrkl na něj dunner. Ork přikývl. „Byla mi čest patřit k posádce Plamenné Želvy kapitáne!!“ Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm



hRDLA	#2 Přidané 29.07.2012 13:44
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	Je to pěkný, ale neuraz se, na Alduinova syna to nemá.


DragonOzzy	#3 Přidané 29.07.2012 13:49
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	hRDLA napsal: Je to pěkný, ale neuraz se, na Alduinova syna to nemá. na toho už nebude mít nic Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Norbi	#4 Přidané 29.07.2012 14:31
Příspěvek: 2359 Založený: 06.07.12	paráda You can kill yourself, or die trying... http://scontent-v...e=5678314E Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !


SuperHunter	#5 Přidané 29.07.2012 15:29
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Super-cool-dobrý-hustý-krutý


Chell	#6 Přidané 29.07.2012 20:25
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	super SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


Diego	#7 Přidané 29.07.2012 20:28
Ocenění: Příspěvek: 6419 Založený: 12.12.11	Súpr čúpr Hoď sem další díl! Nešetři nás!


DragonOzzy	#8 Přidané 30.07.2012 08:03
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Kapitola dva: Pomáhat a chránit Král Sněžných elfů obracel v prstech šachovou figurku. Před chvílí dohrál šachy s dvorním mágem, který se vydal pracovat na svém nejnovějším experimentu. Zatracení nordové. Jeho lid kdysi obýval Skyrim. Žili vedle Zapřisáhlých celkem bez problémů. V míru. Jejich kultura byla vyspělá… Kde jsou dnes? To něco málo, co z jeho rasy přežilo se nyní mačká na malém ostrůvku, jižně od Vysokoskalí. Přičemž se o něj dělí s domorodým národem, jenž je přijal mezi sebe. Smíšené království, dvě rasy vedle sebe v naprosté harmonii… To jaksi nordům tehdá nic neříkalo. Nic… Naprosto nic po jeho lidech nezůstalo. Nordové vtrhli do Skyrimu a vraždili. Ničili. Ysgramor… Ten masový vrah, jenž téměř vyhubil jeho lid. Oni ho uctívají… Jako hrdinu… Ti, kteří nestihli prchnout, když byla válka téměř prohraná, se museli stáhnout do podzemí… Tam dolů… Kde se nikdo jiný neodváží. Hluboko pod povrch, hluboko pod ten krutý a nebezpečný svět. Léta odříznuti od světla, od čerstvého vzduchu… To jejich bratry zdegenerovalo. Z kdysi vznešených inteligentních a vyspělých Sněžných elfů jsou nyní tam ve Skyrimu ohavní zdegenerovaní Falmeři, jenž touží po jediném. Po pomstě. Vyhladit všechny na povrchu za to, co se s nimi stalo. Zbrbená, slepá ohyzdná stvoření, toužící rozsekat na kusy kohokoliv, kdo se přiblíží k jejich teritoriu. Jeho předchůdci se podařilo zachránit alespoň část této komunity. Avšak, ta již nevzkvétá. Přežívá. To, co zbylo z jeho původního lidu muselo tvrdě dřít a táhnout za jeden provaz s domorodci, aby vybudovali to, co mají. Aby si urvali pro sebe kousek tohohle krutého světa a mohli, když už ne vzkvétat, tak aspoň přežívat… Přežívat ve stínu své minulosti, daleko od všech těch problémů okolního světa… Nepotřebují, aby jim opět nějaký cizinec vzal domovy… „Pane…“ Ozvalo se ode dveří. Stál v nich mladý bretonec s černými vlasy a bradkou. „Ano Adrame?“ Podíval se král na člena své osobní stráže. „Přicházejí zprávy ze Skyrimu. Probíhá tam občanská válka… Nemyslíte si, že by měl náš princ přerušit studia a vrátit se domů? Nechceme přece přijít o svého následníka…“ Král Sněžných elfů vstal. „Dobře že jsi mne o tom informoval. Jeslti se ti zparchantělí nordové chtějí vyvraždit mezi sebou, nemám nic proti tomu. Avšak máš pravdu, můj syn by mohl být v nebezpečí, už tak se denno denně strachuji, že odhalí jeho pravou totožnost, že je ve skutečnosti Sněžný Elf… Třebaže arcimág slíbil, že o tom pomlčí… Přicházej krušné časy chlapče…“ Holohlavý stárnoucí elf se šikmýma očima dal mladému Bretonci ruku na rameno. „Pošlu do Skyrimu skupinu za jeho evakuaci. A ty ji povedeš…“ „Já pane?“ Zarazil se voják. „Ano, ty. Vím, že je na tebe spoleh. Znám tě už od malého děcka, jsi stejně čestný, jako býval tvůj otec. Tvá rodina tě sem z Vysokoskalí poslal na zkušenou, abych z tebe udělal muže. Myslím, že tohle bude pro tebe ideální finální zkouška. Nejednou si mi zachránil život a tvé rady byly vždy k užitku. Neznám nikoho, kdo by se na tento úkol hodil líp… A zároveň bych se bez něj nějakou dobu obešel. Až přivedeš mého syna, obdržíš svou odměnu… A vrátíš se do Vysokoskalí jako muž. Jak nový patron svého šlechtického rodu. Co ty na to?“ „Bude mi ctí strýčku…“ Elf se zazubil. „No, formality vyřešíme později, pojďme se naposledy napít, než vyrazíte…“ ----později---- Argos seděl na velikánském šutru na břehu. Všichni kolem se klepali zimou, nemohlo být víc jak deset stupňů. On však zvyklý na tvrdé podmínky tohle zvládal v pohodě. Byli napůl cesty do vytouženého Skyrimu. Podle kapitána zlatého dolu. Měli však ještě jednu zastávku v druhém z tajných přístavů, a to v království sněžných elfů. Bylo potřeba dokoupit zásoby pro posádku. Kapitán se toho ujal osobně, proto Argos zůstal s malou skupinou námořníků, aby hlídal loď. „Co uděláš s tou spoustou prachů Grogu?“ Podíval se důstojník na svého zeleného společníka. „Investuji je.“ Zazubil se. „Takže jsi konečně dospěl a víš jak jsou poníze ce…“ „Do kuev a chlastu.“ Dokončil Grog. Argos zavrtěl hlavou. „Časem v životě zjistíš, že jsou i důležitější věci než chlast, boj a kuvy.“ Barbar se podíval na své ruce v kožených rukavicích bez prstů. V ruce držel nějakou dřevěnou figurku. „Například?“ Pozvedl obočí Grog. „Rodina. Láska. Něha. To vše já měl a ztratil. Ať si ti ufintění Imperiálové říkají co chtějí, my barbaři na rodinné cti hodně lpíme. A taky na rodinném soužití. Hlavně na něm…“ Grog překvapením vykulil oči. „Ty jsi měl ženu?“ „Tři. Jedna mi utekla s jakýmsi zlatovlasým čisťoučkým elfem, druhá se přidala k legii a třetí…“ Převaloval figurku v prstech. „To je jedno…“ „Nasedat pánové, vyplouváme!!!“ Ozval se náhle hlas kapitána. Ork i barbar spatřili, jak se blíží povoz se zásobami. Kapitána však doprovázelo pár neznámých. Argos seskočil z kamene. „Kdo to je?“ Ukázal na skupinku Argos a sahal po meči. Kapitán ho však uklidnil. „Máme splnit jednu laskavost pro jeho veličenstvo.“ Zazubil se kapitán a zamával měšcem. „Platil předem. Máme tahle invidua dopravit do Skyrimu. Nic víc, nic míň. Sežeň chlapy, ať naloží bedny.“ Když byly zásoby na místě, Plamenná Želva opět vyplula. Cesta byla nudná a podnebí stále chladnější. Byl zrovna večer a pomalu se schylovala tma, když kormidelník zařval: „Země!!! Jsme ve Skyrimu!!!“ Posádka se okamžitě sebrala a chystala shodit kotvy. „Ehm… To nás vyhodíte takhle v divočině?! Měl jsem za to, že plujeme do Samoty.“ Namítl Bretonec. Argosovi. Barbar se na něj podíval tím stylem, jako kdyby se ptal, zda si nedělá srandu. „Mladej, na téhle lodi vezeme tolik ilegálního zboží a svinstva, že by nám to vyneslo pobyt v šatlavě až do další éry. Navíc, neprodáváme vše na jednom místě. Tady prodáme jen část a vás vyhodíme. Nepotřebujeme na palubě cizáky ani o vteřinu déle, než je potřeba…“ Zavrčel barbar a shodil můstek. „Vyneste tu Scoomu!!!“ Zařval z plných plic na partu námořníků, kteří zrovna vylévali splašky do moře. „Slyšel jste to taky legáte?“ A doprdele. Kvůli tmě si posádka Plamenné želvy nevšimla, že zakotvili poblíž malého tábora legionářů. Takové dlouhé pobřeží Skyrimu a oni přistanou zrovna tady. „Dopdele, zvedněte kotvy, musíme plout pryč!!“ Zařval Argos, ale bylo již pozdě. „Tady císařská legie, máte nějaké problémy?“ Před můstkem na loď se ocitl legát císařské legie s loučí v ruce. Kolem něj byla parta jeho podřízených. „Ehm… Nic nic, jenom jsme chtěli vyložit náš náklad, ale spletli jsme si pozici, měli jsme kotvit o kilometr dále. Poplujeme…“ Argos se chystal vyběhnout na loď, ale legát mu dal ruku na rameno. „Pokud vím, tak široko daleko tu není žádný přístav. Co to převážíte?“ Do mamutí prdele. „Ehm… Výzbroj pro námezdní žoldnéry. Objednali si to. Měli nás tu čekat, ať se s tím nemusíme tahat až do přístavu…“ Kapitán stál za zábradlím. Hned viděl, kolik uhodilo. Dal opatrně pokyn posádce, aby se shromáždila na strategických pozicích. „Co se to děje?“ Adram se zrovna vrátil ze své kajuty, kam před chvílí odběhl. „Drž hubu a nebude se dít nic…“ Sykla potichu drobounká redguardka. „Smím se podívat? Docela by se mi hodila nová čepel, ta má už neukrojí ani máslo. Dobře vám za ni zaplatím…“ Legát vystoupal po můstku. Námořníci uhnuli od nákladu. Dohajzlu… Pomyslel si Argos, když sledoval nabušená těla jeho legionářů. Tohle nebude jako masakrovat bandity a piráty, tohle jsou profesionálové… „Klíč?“ Kapitán ho s váháním legátovi podal. Imperiál zabořil drobný stříbrný předmět do zámku od bedny a otočil jím. Drobné cvaknutí prořízlo ticho mrazivé noci. Začal bednu otevírat. Argos radši ani nedýchal… Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ* http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


trafik25	#9 Přidané 30.07.2012 22:26
Příspěvek: 35 Založený: 14.11.11	moc hezky další díl prosím


DragonOzzy	#10 Přidané 31.07.2012 14:57
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Kapitola tři Problémy se zákonem „SKYRIM PATŘÍ NORDŮM!!!“ Než stihl legát otevřit truhlu, zezadu ho probodl šíp. Hrot z něj vyjel přímo mezi prsy. Z úst mu vytryskla krev a zhroutil se na kolena. Jeho dva podřízení vytrhli meče a utíkali pomoci svým kámošům v táboře, jenže jeden z těch volů zakopl o bednu, kterou legát odemkl. Spadla na zem, otevřela se… A vykutálela se lahvička. „SCOOMA?“ Uskočil legionář. „Dokonce dvakrát přepálená!? Chlapi!!! Tohle jsou piráti, rozsekejte je na kusy!!!“ „Vyznáš se v tom nějak dobře…“ Zavrčel barbar Argos a stejně jako zbytek posádky, i on se připravil k boji. „Chlapi, deset z vás roztklačí loď od břehu, zbytek vyskočí a bude jim držet od těla ty legionáře a… Pošuky v modrých zbrojích!!!“ Ledabyle chytil nordovu ruku s mečem a probodl ho tím svým obouručním. Legionáři podle všeho napadli skupinu rebelů, která šla poblíž. I když, právě díky těm rebelům to možná budou mít o něco jednodušší. Námořníci s čvachtáním přistávali ve vodě a začali masakrovat legionáře. Rebelové od nich byli naštěstí ještě vzdáleni, proto je nemuseli řešit. „To je sranda…“ Chrochtal blahem Grog, když sekerou drtil další a další legionáře. Jenže se řítili další a další. Musela tu být ubytována celá centurie!!! Adram taky nezůstával pozadu. Mladý bretonec sesílal kouzla a pomáhal posádce bojovat jak jen mohl. Když se na Argose zezadu vrhla obrovitá nordka, Adram vyčaroval vázaný meč, sekl ji přes břicho a když padla na kolena, kopl ji do obličeje a tím ji dorazil. „Hehe, nejsi až tak špatnej kámo!“ Zazubil se barbar a odrazil další útok. „Kapitáne, kdybych se náhodou nestihl evakuovat na loď, pošlete ty prachy do mé pevnosti, já si je pak vyzvednu!!!“ Otočil se Grog na temného elfa, které svou očarovanou šavlí odvracel jeden úder za druhým. „Co chceš jako dělat?“ Nechápal elf. „Koupit vám trochu času… HUAAARG!!!“ Ork se rozběhl do davu, vyskočil a dobře mířenou ranou sejmul nejbližšího legionáře do hlavy. Moc mu z ní nezbylo. „Jdu za ním, stejně jste mne tu chtěli vysadit… A z mého doprovodu už nikdo nezůstal…“ Adram vyléčil jednomu námořníkovi zranění. „Tak tak, dohody se mají plnit. Snaž se ho udržet na živu, je to horká hlava!!!“ Argos podsekl jednomu nepříteli nohu a následně ho připíchl k zemi. „Srandu“ však posádce zkazilo hlasité „FUS RO DAH!!!“. Nikdo nevěděl, co to bylo ani odkud to pocházelo. Až na Groga a Adrama, kteří se dostali přímo mezi legionáře a rebely. Velitel rebelů, v jakémsi kožichu, sedící na koni zařval a jeho hlas „zabíjel“ lidi. Nebyli jediní, kdo se nad tím pozastavil. Do této nepříliš šťastné situace se totiž připletl i jakýsi podivný madík, s čírem na hlavě, ke kterému měl ještě copánek. A to nemluvě o těch piercinzích, které měl v obličeji. Mezi davem legionářů se pokoušela proběhnout osoba v kápi, avšak tu hned omráčil nějaký voják. Stejně tak toho piercingáče někdo přetáhl po hlavě kyjem. Jenže pak se stalo něco ještě divnějšího… Mladík zařval bolestí. Ale ne jako normální člověk. Adramovi to připadalo… S čím to srovnat… Snad možná tak drak, třebaže žádného nikdy neviděl, ale vždy si to tam představoval. Řev odhodil jednoho z legionářů stranou a hned poté se mladík zhroutil. Jakýsi císařský čaroděj využil situace a seslal na oba dva, jak orka tam bretonce, kouzlo strnulosti. Těsně předtím než Grog ztratil vědomí, všiml si jak před ním nějaký redguard v prostých šatech uklouzl a praštil se o kámen do hlavy. U Plamenné Želvy se zatím námořníci stahovali na palubu odplouvající lodi. „Dojhajzlu kde je Grog?“ Argos odrážel meče legionářů, kteří se vrhali na jeho spolubojovníky. Zatím je držel úspěšně od těla. „Jeho čas vypršel, jestli tu setrváme o chvíli déle, zemřeme všichni!!! Jestli nepřiběhne do té doby, než se všichni nalodí, má smůlu!!“ Barbar schytal ránu do stehna, zavrčel bolestí a poté rozpůlil hlavu nepřátelskému nordovi. „Dejte mi deset chlapů a probojuji se k němu!!!“ Odrazil další útok a výpadem probodl útočníka. „Ani nápad!!“ Řekl kapitán, jenž rovněž svou šavlí popravoval dotěrné nepřátele. „Mají přesilu!!! Jestli tam vtrhneš, je po tobě!!! A bez tebe jsme ztraceni, jsi důstojník!!! Tvůj život je na to příliš cenný!!!“ Dobná redguardka skopla do vody legionáře, kterému se povedlo vylézt na palubu. „TAK BUDE TO?!! Všichni co zadržují nepřátele na palubu, jinak tu zůstanete!!!“ Kapitán podkopl nohy poslednímu vojákovi a sekl ho přes hrudník. „Pojď Argosi, Grogovi už nepomůžeme!!!“ Temný elf skočil na vzdalující se můstek. Jakmile byli všichni námořníci v bezpečí, raněný Argos se rozběhl mělkou vodou k lodi. Skočil na můstek a chytil se kapitánovy ruky. Vytáhl ho do bezpečí. „Jaké jsou ztráty?“ Podíval se kapitán na Sumi, drobounkou redguardku, která zrovna ošetřovala raněného Norda. „Minimálně pět mrtvých, Grog nezvěstný, asi osm zraněných…. To co jsem zatím napočítala. Náklad přežil bez poškození. Kam poplujeme teď?“ Kapitán si mnul čelo. Takový průser a to teprve dorazili. Došel ke kormidelníkovi. „Naber směr Větrný Žleb…“ Agronián překvapením zamrkal. „To město mají v rukou rebelové, jsou to pokud vím dost velcí rasisté. Agroniáni dokonce ani nesmí do města a musí přebývat v docích. A pokud vím, dost z nich si tam krátí čas fetem. Pokud se poštěstí, naučíme pár zlozvykům i místní stráže. Sumi, sepiš seznam padlých, jejich majetek a podíl pošleme rodinám na zpáteční cestě. Ti, kteří žádnou neměli, jejich majetek bude rozdělen mezi posádku. Já se teď jdu podívat, zda nemáme nějakou vhodnou falešnou vlajku, pod kterou by nás pustili do přístavu. Argosi, mrkni se nám do skladu co bychom mohli vystavit jako zástěrku, až budeme prodávat fet Agroniánům. Ostatní, kteří zrovna nemají službu, rozchod!!“ Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


Norbi	#11 Přidané 31.07.2012 17:37
Příspěvek: 2359 Založený: 06.07.12	good You can kill yourself, or die trying... http://scontent-v...e=5678314E Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !


Skees	#12 Přidané 01.08.2012 17:56
Příspěvek: 61 Založený: 06.07.12	Výborně... pokračuj Mám hvězdičku na čudlíku :3


DragonOzzy	#13 Přidané 02.08.2012 10:00
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Kapitola čtyři Červi Válka. Jaký to má smysl? To snad lidstvo války baví? Král Sněžných elfů se procházel ulicemi města. Měl to tak ve zvyku dělat, když měl dlouhou chvíli. Chodit v převleku, aby ho nikdo nepoznal. Království bylo malé, proto nebyl problém se tu a tam projít tak, aby po pár procházkách navštívil všechna města. Jediný způsob, jak si mohl být jistý, že jeho poddaní se mají tak, jak mu hlásí jeho rádci. Sněžilo. Starší elf procházel zabahněnou ulicí tržiště. Vše bylo zahaleno do jakési šedi. Ponurná atmosféra, to však k tomuto období patří. Nebo to není tím obdobím? Jeho lid byl jako jeho potomek. Udělá pro něj vše, aby přežil. Nenechá ho zahynout. Jsou to poslední, co ze sněžných elfů zbylo. Avšak to co prožívají teď je ve skutečnosti pomalé umírání. U zdi seděl polonahý žebrák, avšak, neklepal se zimou. Král se nad ním slitoval a podal mu pár zlaťáků. „Bohové vám vaši štědrost oplatí, dobrý pane…“ Pokynul zašpiněný muž ve středním věku a dále se věnoval své práci. Čistil majiteli blízké kovárny zbraně. Ten chudák měl v této zimě ruce promočené až na kost, od toho, jak je neustále nořil do ledové vody. „Smutný to pohled co?“ Ozval se vedle něj neznámý hlas. Král pootočil hlavou v kapuci. Uviděl vznešeného elfa s dlouhým šedivým vousem a vlasy stejné barvy. „Jak může král v klidu spát, když vidí, jak jeho poddaní trpí?“ „Dělá vše, co je v jeho silách…“ Poklesl Sněžný elf. „Copak tvůj lid tak zdecimovalo?“ Pokračoval Aldmer. „Co tam může kromě hladomoru nebo nemoce v mžiku oka zlikvidovat sebevětší civilizaci? Válka. Zbytečná a hloupá válka… Kvůli partě pitomců, kteří si vzali silou to, co jim jiní nechtěli dát zadarmo… Další válka bude náš konec.“ „Válka… Jedné takové jsem byl svědkem… Velká válka, i když, velkého na ní bylo pramálo… Poslyš starče… Války byly vždy… Tisíce jich byly dříve, tisíce jich zase budou. Ale proč? Umírají v nich tisíce nevinných, avšak, ti kteří je rozpoutají se na tisíce většinou nepočítají. Vždy to jsou jednotlivci… Titus Mede II., Ulfrik Bourný Háv…. Ysgramor…“ Král u posledního jména zpozorněl. „…vše je to o té hloupé hrdosti a o emocích… Vše pochází z citů. Žádná válka nemá dobrý důvod, vždy jde jen o moc, nebo naplnění jakési falešné hrdosti náhodného magora, který je bohužel dostatečně velký lhář a manipulátor na to, aby za ním lidé šli… Někdo kdo dokáže zahýbat jejich emocemi…“ „Jsou snad city špatné? Musíme cítit, jinak se nelišíme ničím od těch, které jsme zanechali na útěku ze Skyrimu…“ Přivřel oči král. Cizinec však zavrtěl hlavou. „Emoce jsou pro ty, kteří s nimi umí nakládat… Ostatní před nimi musí být uchráněni… Tvůj otec to věděl moc dobře… A věděl jak ukončit všechny války jednou provždy… Je to snad vysoká cena? Je nějaká cena příliš vysoká, když za ni dostaneme vysněný věčný mír?“ Král poklesl. „Oč mne žádáš?“ ***************** Bylo to pár let zpět. Tehdá ještě život za něco stál. Tehdá ještě nebylo všechno tak strašně v žumpě. Tehdá je všichni nechávali na pokoji. Jenže všechno se musí jednou posat. Na malý barbarský kmen v Morrowindu tehdá, bylo to v zimě, zaútočili nějací chlápci v černých pláštích. Moc dobře si pamatuje, jak ho vzbudil křik jeho malé dcery, když do jejího pokoje vtrhával hladový gůl. Jak se probouzí vedle své manželky. Jak polonahý, jen v otrhaných kalhotech bere do rukou svůj věrný meč, předávaný v rodině z otce na syna… Plameny. Celá vesnice byla v plamenech, zatímco vzduchem kvílela sněhová vánice. Vtrhává do pokoje své dcery a na místě toho zparchantěného Ghůla přesekává na dva menší… „Tati za tebou!!!“ Otáčí se a spatří ksicht jednoho z těch hajzlů, kteří pustoší jeho kmen. Něco však s tím člověkem není v pořádku… Směje se. Má zkažené zuby a z očí, nosu a úst mu vylezají… Červi?!! „Áágh…“ Argos se probudil s křikem. Tělo pokrýval ledový pot. Byla to jen noční můra. Nebo spíš černá vzpomínka. „Děje se něco?“ Zamžoural námořník v houpací síti vedle něj. „Ne dobrý… Jen… Asi jsem to včera přehnal s chlastem…“ Barbar vstal a hodil na sebe potrhanou košili. Zdá se, že loď zastavila. Otevřel dveře na palubu a vyšel po schodech. Do obličeje ho začal řezat štiplavý mráz. Nejdřív vedro jako v peci v Elsweyru a teď tohle. Kapitán zrovna o něčem debatoval s nějakým vojákem. Vypadá to, že dorazili do cíle. „Bude tohle stačit, abyste s vašimi hochy na chvíli trochu polevili na opatrnosti?“ Temný elf podal Nordovi láhev scoomy. Ten si ji chvíli potěžkal. „Třicet septimů k tomu. A opovažte se vejít do města, jinak skončíte v šatlave!!!“ Dunner se zazubil. „Výborně, jsem rád, že jsme se dohodli.“ Voják odvolal své muže, tudíž přístav byl najednou nehlídaný. Agroniánští dělníci na chvíli polevili v práci a začali se shromažďovat na molu a dívali se, kdo to přijel. Poslední dobou moc lodí nepřiplouvalo. „Co chtěl?“ Podíval se barbal na svého nadřízeného. „Příliš zvědavý Nord. Kapitán městské stráže. Chvíli si hrál na vzorného ochránce pořádku, ale stačilo ho podmáznout a hned se klidil. Můžeme začít naše živobytí. Chlapi, vyneste to ven!! Sumi, ty zatím připrav stánek, a ty Argosi…“ Elf se podíval na barbara. „Vezmi si pár nordských námořníků, nebudete tak nápadní jako kdybych poslal někoho jiné rasy. Najděte „Šedou čtvrť“, jsou tam temní elfové. Zkuste je tak „nenápadně“ přesvědčit, že na jejich depresi, kterou tu zažívají, máme lék. Hooodně léku. Ale bacha na stráže.“ Argos přikývl a svolal dva nordy, aby šli s ním. Začali ládovat scoomu do batohu, zatímco Sumi začala svolávat potenciální zákazníky. „Jo a ještě něco…“ Temný elf podal Argosovi měšec. „Dej to muži jménem Varien. Poznáš ho, je taky temný elf. Určitě ho tam někdo bude znát.“ Barbar si chvíli předmět prohlížel a pak ho vzal. „Dobrá tedy… Hodně štěstí s prodejem…“ Kapitán na něj kývnul. „Račte přistoupit blíž!!! Máme tu pro vás medicínu pro veselé chvilky!!!“ Mávala Sumi lahví. Ještěrky začaly shánět po kapsách zlato. „Vy máte scoomu? Díky osmičko!!! Už jsem neměl snad měsíc!!!“ Jásala nejbližší ještěrka. Když však Sumi řekla cenu, zarazil se. „CO?!! To je snad desetinásobek oproti normálu!!! Ne díky!!!“ Zasyčel Agronián. Sumi se však zazubila. „Tohle není jenom scooma. Je to čistá, dvakrát destilovaná scooma. Ne ty sačky, které vám tu prodávají, to co ti parchanti ředí. Tohle je čistá nefalšovaná scooma až z Elsweyru!!! Jednou si lízneš a budeš hodinu v transu!!! Už nebudeš potřebovat povozy, prostě si lízneš a poletíš!!!“ Ještěrka pokrčila rameny. „Jeden špatný obchod mne nezabije…“ Podal jí měšec. Sumi si částku přepočítala a pak kývla. Breton vedle ní podal ještěrce láhev. „DALŠÍ!!!“ „Co to do Oblivionu je?!!!“ Adram stál před špalkem, kde mu měli za chvíli useknout hlavu. Zrovna měli oholit toho chlápka s piercingy, když tu na věži přistál černý drak a začal chrlit oheň. Mladý Breton zíral a krve by se v něm nedořezal. Ten chlápek s Mohawkem a tetováním na hrudi najednou vstal od špalku. Chtěl využít šance a utéct. „Nikam trestan…“ „Yol!!!“ Tohle Adrama už totálně přikovalo k zemi. Chlápek prostě zařval nějaké slovo a z úst mu vyšlehl plamen, jako tomu drakovi. Kapitánka stráží, která se ho chystala zabít na útěku, se octla v plamenech. Zabil člověka… Slovem!!! Na popravišti propukla panika. Legionáři stříleli z luku nebo sesílali kouzla. Ti méně stateční, nebo spíš ti, kterým chyběly sebevražedné sklony, začali utíkat. Najednou do něj vrazil císařský generál, Tulius. Upadl na zem a převalil se na břicho. Pár zdrhajících trestanců mu šláplo na záda. Musí zachvoat klid a vypadnout, tohle se za chvíli změní v planoucí peklo!!! Se svázanýma rukama vstal a utíkal pevností Helgen, ve snaze uniknout té obří černé ještěrce. Zrovna běžel kolem stodoly, když tu se na něj vrhl legionář s mečem. „Stůj, trestanče!!!“ Zařval na něj. Adram ani na sekundu neuvažoval, že by ho poslechl. Určitě by ho zabil. Avšak bránit se teď nemohl, se svázanýma rukama se kouzlí těžko. „Řekl jsem stůj!!“ Sekl po něm. Mířil mu na hlavu. Mladý bretonec nastavil svázané ruce do rány. Vyšlo to, ostří přeseklo provaz a jen drobně ho škráblo na ruce. Ozbrojený legionář však neváhal a provedl druhý výpad. Mladík však ráně uhnul, chytil protivníka jednou rukou za hlavu a vší silou jí udeřil do dřevěného tránu stodoly. Naštěstí neměl přilbu a tak upadl do bezvědomí s krvavou ranou na spánku. Utíkal dál až k pevnosti, zde spatřil tři postavy. Legionáře, trestance a toho redguarda, který se včera tak „šikovně“ udeřil do hlavy. Dva nordové se chvíli hádali, vypadalo to, že se na sebe vrhnou, avšak nakonec legionář s redguardem zmizeli někde ve dveřích do zbrojnice. „Dopdele práce…“ Zaklel blonďatý bouřný háv třímající sekeru. Adram k němu doběhl. „Co se to sakra děje?“ Zeptal se, třebaže nečekal že ten chlápek bude vědět víc než on sám. „Velké opékání…“ Zavrčel Nord. „Jestli se chceš účastnit, zůstaň tu, jestli chceš žít, pojď se mnou…“ Adram i Ralolf se vrhli do dveří do pevnosti, kde spatřili mrtvého legionáře. S prokousnutým hrdlem… Upír? „Je to horší než jsem si myslel, nejdřív draci a teď upíři…“ Nord sebral mrtvému legionáři meč a podal ho Adramovi. „Na, vezmi si to…“ Breton však zavrtěl hlavou a vyčaroval si vázaný meč. „Vidím, že jsi připraven… Dobrá, pojďme najít cestu ven!!!“ Upravil/a DragonOzzy dne 02.08.2012 11:58 Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ* http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm


oregure	#14 Přidané 02.08.2012 10:39
Příspěvek: 58 Založený: 20.10.11	paráda


BigNord	#15 Přidané 02.08.2012 11:00
Příspěvek: 697 Založený: 29.12.11	hRDLA napsal: Je to pěkný, ale neuraz se, na Alduinova syna to nemá. Na tvoje nikdo nemá. Chce to pokračování, bez thalmoru


Norbi	#16 Přidané 02.08.2012 11:47
Příspěvek: 2359 Založený: 06.07.12	epické, ako vždy You can kill yourself, or die trying... http://scontent-v...e=5678314E Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !


Norbi	#17 Přidané 02.08.2012 11:47
Příspěvek: 2359 Založený: 06.07.12	Alduinov syn síce nasadil latku vysoko, ale toto sa podla mňa doťhuje You can kill yourself, or die trying... http://scontent-v...e=5678314E Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !


Chell	#18 Přidané 03.08.2012 10:26
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	super. takéto niečo sa mi vždy páčilo SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


hRDLA	#19 Přidané 03.08.2012 18:55
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	BigNord napsal: hRDLA napsal: Je to pěkný, ale neuraz se, na Alduinova syna to nemá. Na tvoje nikdo nemá. Chce to pokračování, bez thalmoru Alduinův syn je od DragonOzzyho.


DragonOzzy	#20 Přidané 03.08.2012 23:13
Ocenění: Příspěvek: 249 Založený: 18.04.12	Kapitola pět Hračkář Pozn. Pošlete někdo tuhle kapitolu Parrotovi, aby věděl že jsem se zmínil o Pelargiovi Že by znělka Pirátů ze Skyrimu? „Vy jste Varien?“ „Kdo se ptá?“ Zamračil se postarší temný elf, kterého Argos vystopoval v Šedé čtvrti. „Přítel člověka, který vám posílá tohle…“ Barbar položil na stůl před staříka měšec. Ten chvíli zaváhal a otevřel ho. K barbarově překvapení tam však nebylo zlato, ale… Kus dřeva? „Takže tě posílá on… Vyřiď mu mé vřelé díky. Tady, za námahu…“ Starší elf poslal po stole k barbarovi dva septimy. Ten pokrčil rameny, poděkoval a schoval je do kapsy. Dřevo… Na co by kapitán někomu dával kus dřeva?!! Je to snad nějaké dunnerské gesto? Vyšel před putyku a dva septimy hodil nejbližšímu žebrákovi. Oproti tomu co vydělají na té scoomě to je nic. Je čas vrátit se na loď… „Co jste stihli prodat chlapi?“ Podíval se na dva námořníky, kteří se s ním sešli na domluveném místě. „Přesný počet lahví si nepamatuji, ale řekněme, že místní kasárny zažijí období plné euforie. A poté období abstinenčních příznaků, až jim to svinstvo dojde.“ Zazubil se jeden z nich, jednoruký nord, kterému chybějící ruku nahrazovala podivná mechanická protéza, která uměla snad vše. Dáreček od jednoho mechanika, který studoval dwemerské stroje. „Jop…“ Pokýval hlavou druhý, vousatý s šátkem na hlavě. „Udělal jsem ze síně mrtvých veselejší místo. Všechno bude najednou barevnější. Kámo, tohle město, ač se to nezdá, tohle je zlatý důl!!! A to jsme teprve dorazili do Skyrimu!!!“ Argos se opřel o stěnu jednoho kamenného domu. Okamžitě pocítil chlad. Ne jen kvůli tomu, že tu byla dost velká zima. Na tu byl zvyklý. Duševní chlad… Prostupoval všude. Všemi. Není divu, že drogy jsou v téhle provincii takhle na dračku. Nikdo se ještě nevzpamatoval z deprese po Velké válce a hned začne občanská válka ve Skyrimu. Je jasné, že jestli Hávy zvítězí, je s Říší konec. Ale jeho, barbara a piráta to nezajímá. Už dlouho žije mimo zákon. Mimo svět těch nahoře. Mimo svět spořádaných občanů. Pokud to nepokazí obchody, ať si na trůnu sedí třeba Sheogorath. „Jdeme chlapi. Nic nás tu nedrží. Než si to stráže rozmyslí. Jinak… Dobrá práce. Sjet kněze by se asi nepovedlo ani mě…“ Všichni tři vyšli z města. Museli však uhnout z cesty skupině Nordů, oděných stejně jako stráže. Avšak se nejspíš jednalo o nějakou elitní gardu, jelikož v jejich čele stál jakýsi kápo. Aspoň tak vypadal, bohatě zdobený kožich, luxusní boty… Že by onen slavný Ulfrik Bouřný háv? Autor celé téhleté srandy? „Konečně doma… U Talose, stále cítím tu hrůzu, z katova špalku…“ Řekl jeden z jeho osobních strážců. „Sovngard by pro mne nebyl až tak hrozný chlapče, avšak radši bych tam došel poté, co mi useknou jednou ranou hlavu, než poté co jsem byl upečen zaživa!!! Toho draka vidím ještě teď!!!“ Argos i jeho dva podřízení se na sebe podívali a začali se zubit. „Draci jo? Tak to určitě jste zkusil tohle…“ Ukázal mu lahvičku Scoomy. „Ale tahle je ještě lepší, dvakrát destilovaná…“ Ulfrik si prohlédl láhev, sebral ji a obrátil na jeden lok do sebe. „Díky chlapče, hm… Na medovinu nějak až moc sladké, ani to moc nejde cítit jako alkohol, každopádně je to velmi do…“ Ulfrikovi se rozšířily zorvničky a zastavil se uprostřed věty. Argos i jeho dva námořníci zírali na vůdce Hávů s otevřenými ústy. „Hele, zdálo se mi to, nebo on vypil CELOU láhev naráz?!!!“ Všichni se na sebe podívali, když Ulfrik, strnulý jak socha padl do sněhu a začal mluvit něco o létajících mamutech a zlých imperiálech, jezdících na růžových medvědech a létajících jednorožcích. Jeho garda začala tasit meče. „Ehm… Plán Z…“ Zavrčel Argos. „ZDRHÁME!!!“ **** Ve stejnou dobu ve Falkerathu ***** „Brácho, pojď na večeři!!!“ Volala dívka ze dveří na mladíka s krátkými hn+dými ježatými vlasy, které mu trčely jako hřebíky z hlavy. „Počkej chvíli, dodělám poslední várku…“ Hellas položil na oltář očarování dřevěný meč a kámen duší. Začal odříkávat jakési zaklínadlo. Kámen duší se začal rozpadat na prach, když tu zmizel úplně a dřevěný model zbraně zazářil. Trochu se s ním rozmáchl. Pousmál se. „Ehm… Vy vyrábíte hračky?“ Ozval se za ním hlas. Mladík, oděn do kouzelnické róby, jakou nosí bojoví mágové v terénu se pootočil. „Z čeho soudíš, že se jedná o hračky?“ Spatřil legionáře, pravděpodobně se vracel z pivního tahu do blízkých kasáren. „Že jsou… Ehm… Ze dřeva?“ Imperiál povytáhl svůj císařský meč. „Mezi tím co držíte v rukách a tím co mám já je trochu rozdíl ne?“ Mladík podal legionáři kámen ze země. Dost těžký a velký na to, aby rozbil lebku trollovi. „Hoď to po mě.“ „Cože?“ „Jak se jmenuješ?“ Zeptal se legionáře čaroděj. „Pelargius… A jsem legionář, plnění sado-maso choutek obyvatel mezi mé povinnosti nepatří…“ Zamračil se. „Říkám ti HOĎ TO PO MĚ!!“ Zvedl Hellas hlas. Legionář pokrčil rameny. „Já tě varoval.“ Mrštil po něm kámen vší silou. Mladík se však dřevěným mečem ohnal a kámen ROZSEKL na dvě poloviny. „Co to sakra je?!!“ Zíral legionář. „Dětská hračka jak vidíš. Táta je truhlář, vyrábí dřevěné meče a já je očarovávám. Lehké jako hračka, smrtící jako pravá zbraň, k tomu jsou silně očarované. Na ocel svá očarování použít nemůžu, dřevo je jediný materiál, který je snese. Na, vezmi si tohle jako dárek…“ Hellas strčil „hračku“ legionáři do ruky a vydal se domů. „Co tě tak zdrželo?“ Vyjela na něj o hlavu menší dívka. „Čekali jsme na tebe!!!“ Hellas si pouze přisedl ke stolu. „Promiňte, jeden legionář chtěl předvést, co „hračky“ dovedou. Dal jsem mu jeden z mečů jako dárek, snad sežene další zákazníky… Kde je máma?“ Rozhlížel se kolem sebe. „Připravuje pár těl v síni mrtvých na pohřeb. Došla čerstvá várka válečníků, kteří tu chtějí složit kosti…“ Postarší prošedivělý muž, vypadající jako starší verce Hellase se pustil do polévky. „Výýborná polévka Katarin.“ Usmál se. „My se snad u stolu nikdy nesejdeme všichni…“ Povzdechl si čaroděj. Jeho sestra, alchymistka vedoucí vlastní obchod vedle jejich domu, ještě naposledy zkontrolovala bednu se svými lektvary a taktéž si přisedla. „Malou Elis jsem už dala spát. Byla dost unavená, celý den si hrála s těma dvěma kamarádkami, Babete a Chell… Docela sympatická děvčata, jsem ráda, že se vyhýbá vojákům, pochybuji že by jí něco udělali, ale jak vidím ta děcka pobíhat kolem císařských pevností, běhá mi mráz po zádech… Neměla by se stýkat s nebezpečnými lidmi, ale zatím se podle všeho chová zodpovědně, co se týče známostí…“ Dívka začala taktéž večeřet. Hellas se však večeře ještě ani nedotkl. Na někoho čekal. „Jo jo, na svůj věk je divoká. Pořád na mě „bráško, jaké to bylo v legii?“ „bráško, kolik elfů jsi zabil?“, vůbec si neuvědomije jaká to byla hrůza… Ale už je to za námi… Naštěstí…“ Konečně se pustil do polévky. „Opravdu se ti povedla, ale vzhledem k tvému povolání alchymistky se radši nebudu ptát z čeho to je.“ Jeh starší sestra se dopálila a dala mu pohlavek, otec se jen pousmál. Najednou někdo zaklepal na dveře a otevřel. Stála v nich mladá černovlasá nordka. „Lydie!!!“ Hellas vstal a rozběhl se k ní. Oba dva se objali. „Konečně tě zase vidím zlato, to byla doba, jak bylo v Bílém průsmyku?“ Nordka se pousmála. „No, vypadá to, že mám nového zaměstnavatele. Ani neuvěříš, co se stalo, v jeden den se zjevili dva cizinci a o obou se tvrdí, že jsou drakorození…“ „Blbost…“ Prohodil Hellasův otec. Lydie však pokračovala. „Jednomu z nich mne Jarl přidělil jako huskarla. Budu mít sice více práce ale taky více peněz pro rodinu… Můžeš za mnou do Bílého Průsmyku klidně přijet a vzít s sebou ostatní!“ Usmála se dívka v železné zbroji. „Jasně, a dělat nábytek nábytek bude ochočený troll že? Posaď se holka a dej si večeři, muselas mít těžkou cestu…“ Lydie přikývla a posadila se vedle svého manžela. „Takže… Ten tvůj nový zeman… Je to… Muž?“ Podívala se na svou švagrovou Katarin. Lydie přikývla. „Redguard. Říká si Zarath. Ale hned poté co ho jarl jmenoval, zmizel kdoví kam. Každopádně, dokud jsem jeho huskarl, pobírám plat.“ Pokrčila Nordka rameny. Tchán jí šoupnul po stole prázdný talíř. „Děkuji…“ Katarin se se šklebem podívala na bratra. „To se nebojíš, že ti ten Zeman manželku přebere? Přeci jen, bude s ní trávit tooolik času, budou se spolu toulat divočinou, prožívat dobrodružství…“ Katarin se na chvíli zasnila jakoby do nějakého románu. Četla jich hodně. „Jsem huskarl, né kuva…“ Ušklíbla se Lydie. „A jestli si to můj nadřízený neuvědomí…“ Ukázala na luk na zádech. „Zajistím, aby jeho dny dobrodružství navždy skončily.“ Hellas vytáhl dívce dýku u pasu. „Nebo prostě ze Zemana uděláš Zemanku…“ Políbil ji na tvář. „Jsem rád že tě zase vidím má Lydie…“ „Já tebe taky lásko…“ Pozn 2: Hellasův otec vyrábějící pro svého syna meče na očarování je poctou mému tátovi, který jakožto stolař mi jako malému smradovi jednou k Vánocům vyrobil dřevěný meč :3 Dííky tati, furt ho mám schovaný. Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin. Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl. ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm