The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Příběh tajemného tuláka

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » The Elder Scrolls V : Skyrim » » Skyrim - Váš svět

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 1 z 5: 12 3 4 5

Příběh tajemného tuláka
Lord Rade	#1 Přidané 05.07.2012 19:50
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Příběh tajemného tuláka Začátek cesty Oslavil osmé narozeniny a otci se zdál dost starý na to, aby se na lov poprvé podíval. Přivedl ho na své oblíbené místo, v přilehlém lese a klečel před ním s rukou volně položenou na koleni. Takže teď byl jen o trochu nižší než on. „Tady si lehni a dokud ti neřeknu, vůbec nevylejzej. Jasný?" „Jasný, tati," odpověděl a skryl se hlouběji ve křoví. Chlapcův hrdina si přichystal vlastnoručně dělaný luk a pomalu se plížil do dalšího přírodního úkrytu. Cestou se přitom otočil a udělal na syna svůj zabijácký výraz. Chlapec se pousmál a nezpustil z otce oči. Nebyl sice nijak svalnatý, ale spíše dlouhý a hubený. A ani nijak fešně nevypadal. Táhlo mu na padesátku, nosil k ramenům dlouhé neupravené vlasy a na tváři jen občas zkracoval zkudrnatělé vousy. V očích chlapce to však skutečný hrdina byl a při této příležitosti v něm obdiv jen vzrůstal. Nemohl vydržet, až jeho šíp zasáhne nějaké obrovské zvíře a to se skácí k zemi. Čekání ho nutilo se cítit, jako by jím měl být svázaný. A tak jeho poslední nadějí na uvolnění byl jakýsi úlovek, který stále nepřicházel. V momentě, kdy si myslel, že se čas okolo zastavil, se někde blízko zachvělo křoví. Než k němu však stačil obrátit zrak, vyřítil se z něj dominantní jelen s honosným parožím. Přímo před ním sehnul hřbet a začal tam okusovat trávu. Nikdy neviděl živé zvíře takhle zblízka. Právě proto najednou tolik znejistil. Vždyť to byl proti němu hotový kolos a byl tak blízko, že mohl slyšet jeho hlasité nádechy a výdechy. Lovec vše pozoroval a usmyslel si, že právě teď nastal vhodný okamžik. Pozvedl svůj nástroj a pomalu táhl tětivu, zamířil a pak na chvíli zadržel dech. Vystřelil. Šíp zasvištěl vzduchem a zabodl se přímo do krku toho tvora. Nadskočil a bolestí zaúpěl. Z rány se mu po šípu začala valit krev. Stále si však neuvědomil, že tohle jsou jeho poslední chvíle na tomto světě. Chtěl se dát na útěk, ale po několika málo krocích se skácel k zemi. Začal vydávat zvuky, tak nezřetelné a podivné, že je ani on sám nepoznával. Vtom koutkem oka mohl zahlédnout, že už stojí nad ním. „Pššt," zasyčel tiše a rychlým tahem přes hrdlo, ukončil jeho trápení. „Kluku! Vstaň. Už je konec,“ zavolal na dítě schoulené ve křoví. „Už je mrtvej, tati?" Zvedl hlavu a uviděl otce nad mrtvým jelenem. „Jo," odfrkl a založil si nůž za opasek. „Tati já…“ „To je dobrý, synku. Ještě máš čas." Táhl jelena a syn nesl jeho luk. Vyšli brzo, takže bylo ještě světlo, když dorazili domů. Odjakživa bydleli, přírodou obklopeni, v malém srubu těsně na kraji lesa. Na místě, kde Bohové vzali život jeho ženě, aby ho mohli darovat dítěti. Byl zarmoucen, ale když měl možnost držet svého prvorozeného syna v náručí, věděl, že ten její nepřišel vniveč. Jeho stárnoucí matka, která dítě pomohla odrodit, se o něj starala jako o vlastní po dobu dalších čtyř let. Díky čemuž měl otec dost času na to, aby je mohl oba živit. Pak si vzali i ji a tak tu zůstal jen jeden pro druhého. „Běž dovnitř. Já se mezitím postarám o něj,“ řekl lovec a vyzdvihl jelena na dřevěný stůl před domem. Přestože nemohl být po tomto zážitku vůbec unavený, ulehl do své postele a chvíli přemýšlel. Měl to být jeho první lov, ale on se nechal zastrašit nějakým zvířetem. Tak moc se cítil trapně, že přes sebe přetáhl deku. Jako by něco zapomněl, přišel za chvíli dovnitř i otec. Usmál se na syna a vytáhl zpod postele lahev levného vína. „Dáš si taky, když už jsi tím drsným lovcem?" pobídl ho ze srandy. „Ne. Nechutná mi to," odpověděl a pod pokrývkou se převalil. Lovec se ušklíbl pod vidinou toho, že jeho jediný syn ještě není na lov připravený. Přihnul si z lahve a dopil vše, co tam zbylo. Pak ji hodil do vrstvy přikrývek a šel zpracovat jelena. Když se celý upocený vrátil, syn už spal. „Mám tě tak rád,“ řekl téměř nesrozumitelně a ulehl také. Upravil/a Lord Rade dne 24.04.2013 21:57



hRDLA	#2 Přidané 05.07.2012 20:00
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	Zajímavý příběh, ale mám 2 výtky: 1) Gramatické chyby - lyška a trávý - bije to do očí 2) Přijde mi, že se ten kluk chová neúměrně svému věku, jsou mu 4 a chová se nejméně jako sedmiletý.


SuperHunter	#3 Přidané 05.07.2012 20:28
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Zajímaví a hodně hezký.


Sanued	#4 Přidané 05.07.2012 21:03
Příspěvek: 775 Založený: 15.05.12	Zaujímave, znova trocha iný štýl I used to be an arrow, but then I took an adventurer to the face. Kľudne si ma pridajte, pokecáme, popaříme


Lord Rade	#5 Přidané 05.07.2012 23:49
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Tak díky za komentáře. Právě jsem dopsal druhou část. Ještě tam bude takové to ticho před bouří, ale zítra nebo pozítří to už přiostřím, tak zůstaňte naladěni! Střelec ,,Vstávej chlapče!" řval otec ,,No tak vstávej! Dnes toho budem mít dost na práci." Ten se lekl, převalil na břicho a chtěl se ještě prospat. ,,Sakra zvedni ten zadek z tý postele, nebo tě poleju studenou vodou!" ,,Moc vtipný" ozval se syn ,,Tak jo, hele je čas abyses něco naučil." Chlapec se rychle otočil na otce a užasle se otázal ,,Lukostřelba?!" ,,Jo lukostřelba" pousmál se otec ,,Tak se převleč, počkám na tebe venku" Čekal na něj před chatou a připravoval nějaký terč. Vytvořil postavu strašáka ze dřeva a starých hadrů. Vypadala poměrně směšně. ,,Já jsem to, ale blbec." smál se lovec Vtom přiběhl před chatu chlapec a začal se smát též. ,,Heh.. tak jo hele" podíval se na něj otec ,,Tady. Něco jsem pro tebe vyrobil" ,,Můj vlastní luk?!" ,,No, ten můj bych ti rozhodně nedal" zavtipkoval vážně ,,Tak jo dám ti pro začátek pár rad; táhni takhle pomalu tětivu směrem k sobě těmahle prstama.." ,,Tati! Já nejsem idiot!" ,,To možná nejsi, ale teď jsem tady učitel já!" ,,Myslíš, že nevím jak to funguje?" ,,Dobře chytráku. Předveď se. Terč už máš přichystanej." Chlapec se zhluboka nadechl a postavil se šest metrů, před strašáka. Chvíli tam postával a očima nenápadně sledoval přihlížejícího otce. Vzal si do levé ruky luk a nemotorně umisťoval šíp. Když uznal za vhodné poprvé vystřelit, natáhl pravou rukou tětivu, přestal dýchat a vytrhl ruku směrem vzad. ,,Haa!" vykřikl chlapec a zavrávoral. Šíp zlehka dopadl na zem. ,,Bravo!" tleskal otec Chlapec se zamračil, došel si pro další šípy a zkoušel to znovu. Otec se jím pouze bavil. ,,Hele, synu! Znám jednoho šaška z hostince a myslim, že bys to sním moh dát dohromady!" Syn si ho vůbec nevšímal a soustředil se na svou střelbu. ,,Hele ty mistře. Až v tom terči bude jedinej šíp, tak mě přijď vzbudit!" Ten dělal, že ho neslyšel a znovu napínal tětivu. Když dopadl další šíp na zem, rozčílil se. Měl chuť ten vadnej luk rozštípad na třísky. Náhle dostal nápad. Posbíral šípy ze země a začal je zabodávat do strašáka. Otec se na něj nenápadně díval z okna a když viděl, co ten protiva dělá jen se pousmál. ,,Tati! Podívej se!" řval na něj Vylezl z chatky a zaplácal. ,,No to je neuvěřitelný! Ty si vážně profík! Já tě chtěl učit a ty vlastně můžeš dávat lekce mě!" Chlapec se zadíval do země. ,,Tati.. já tam ty šípy zapíchal sám.. a už tě budu poslouchat.. slibuju!" Otec se na něj vůbec nezlobil a ihned ho začal učit. Ten den ještě terč nezasáhl. ,,Synku, kdybys viděl mé začátky.." utišil ho otec, když se stmívalo a doprovodil ho domů. Chlapec ulehl, ale nemohl nedočkavostí dalšího dne ani usnout, a tak mu otec před spánkem vyprávěl něco o jeho matce, kterou nikdy nepoznal. Upravil/a Lord Rade dne 21.07.2012 22:59


SuperHunter	#6 Přidané 06.07.2012 14:07
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Rade dej sem pls nový díl.


Lord Rade	#7 Přidané 06.07.2012 14:38
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Jo promyslím to a určitě ho napíšu. zatím si tady čtu příběhy ostatních.. "Trolling is the lowest form of wit, but the highest form of intelligence."


Lord Rade	#8 Přidané 08.07.2012 18:20
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Odchod část 1. Každý další den byl chlapec vzhůru, dříve než jeho otec, jen proto, aby mohl trénovat. Nebyl to vůbec žádný expert, ale svým úsilím překvapoval a den ode dne se zlepšoval. Jejich chatrč vypadala jako po boji, jelikož šípy byly rozsety po celém nádvoří. I když se je snažil šetřit a několikrát je vysbíral a použil znovu, tak na nich nadšenost dítěte byla znát. ,,To se mi snad jen zdá!" udivil se přicházející lovec ,,Jednou jsem tě nechal trénovat samotnýho a.. tys zničil všechny šípy?" ,,No jó! Já už je chtěl uklidit.." ,,Jaks je moh všechny zničit? Tolik šípů by vystačilo i na celý tejdny!" ,,Já za to nemůžu! Vždyť jsem je šetřil a používal i víckrát!" ,,Dobře.. to už je jedno," uklidnil se ,,Musim pro něco vedle do vesnice. Ty tady zatím počkáš a uklidíš ten nepořádek, rozumíš?" ,,Jo, tati.." vzdychl a začal sbírat zbytky šípů. Lovec po cestě přemýšlel jestli na syna nebyl zbytečně hrubý, i když to byl divočinou zocelený muž, své dítě možná trochu rozmazloval. Po nějaké době dorazil do Rorikova Dvorce a zamířil přímo rovnou do hostince. Uvnitř byla jen partička mladíků, hrající karty. Došel k hostinskému a objednal si za pár septimů nějaké pivo. Usedl opodál od skupinky a pomalu upíjel. ,,Ještě jedno?" zamumlal na něj hostinský po tom, co obsloužil mladíky. Přikývl a podal mu prázdný korbel. Když odešel nenápadně si prohrábl kapsu u kalhot, aby se ujistil, že má dost peněz na zaplacení. Vypadal docela ustaraně, když tam tak sám vysedával a dál popíjel. ,,Něco tě snad trápí?" ozval se za jeho zády tichý arogantní hlas. Když se otočil spařil postavu v koženém oblečení a kápy, ale i přes ni bylo poznat, že se jedná o mladého muže. ,,A ty jsi kdo?" ohnal se lovec. ,,Mé jméno není důležité. Ale tvůj starý přítel mě posílá, abych si s tebou ujednal-" ,,Jde o ty peníze?" přerušil ho nejistě doufajíc, že se mýlí. ,,Ano a majitel by je chtěl zpět i s úroky, samozřejmě," usmál se a kýval hlavou mladík. ,,Arbro? A co s tím máš společnýho ty?" zeptal se. ,,Dejme tomu, že už má na starosti lepší věci, než se zahazovat se spodinou." ,,To by sem v tom případě pak neposílal tebe," odbyl ho a napil se. Mladík se podíval po místnosti a naklonil se k němu blíž. ,,Ten tvůj smysl pro humor tě brzy přejde," zasyčel na něj nakonec. ,,Už přešel. S tebou se nehodlám dál bavit! Táhni!" postavil se na nohy a svou postavou ho převýšil. Celý hostinec je zvědavě a nadšeně sledoval. ,,Rozbij mu hubu!" zařval jeden z mladíků u karet. ,,Tady se hu-huba nikomu rozbíjet nebude! Jděte si to řešit ven!" zakoktal nervozitou hostinský. ,,Sklapni, špekoune," zastrašil ho rychle mladík. Hostinský rozrušeně mávl rukama a ven raději odkráčel on. ,,Dávám ti poslední šanci. Zaplať, nebo- budeš litovat." ,,Jo.. jasně..," zašklebil se a zvýšil hlas, ,,tak mě k tomu přinuť!" Nečekaně napřáhl pravou ruku a udeřil ho do obličeje. Mladík ani nestihl zareagovat a po tom, co dostal zvedák přímo do brady, trochu uskočil. ,,Tak tohle tě bude stát život!" zařval a vytáhl zdobenou dýku. Upravil/a Lord Rade dne 18.03.2013 12:02


Skees	#9 Přidané 08.07.2012 18:56
Příspěvek: 61 Založený: 06.07.12	Výborný Mám hvězdičku na čudlíku :3


Lord Rade	#10 Přidané 09.07.2012 00:17
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Odchod část 2. Lovec udělal pár kroků vzad. Hlavou mu prolítlo jestli neudělal velkou chybu, když tomu kreténovi jednu vrazil. Ale dříve než stačil něco prohlásit už proti němu mířila dýka. Měl taky jednu a pokud by tu svou starou cetku vůbec stihl včas vytasit, dokázal by ho zabít? Zřejmě ano. Nebylo by to však bez následků. Mohl takhle riskovat? Ne. On už to udělal. Jen tam stál a nemohl uvěřit vlastním očím. Nemohl se ani pohnout. Jako by se zastavil čas. ,,On-On ho zabil!" křičel jeden z hráčů karet ,,Zavolejte stráže!" Skupinka se náhle tlačila ven. V hostinci bylo prázdno a naprosté ticho. Brzy mu došlo, že u jeho nohou leží nehybné tělo. On toho chlapce zabil. ,,A Kur..," uvědomi si lovec, co právě udělal a uvolnil ruku se zakrvácenou dýkou, ta hlučně dopadla na zem. Ustoupil o pár kroků a rozeběhl se ven. Tam už na něj čekali další dva nepřátelsky vzlížející muži. Jeden z nich byl starší a velký s šedivými vousy a druhý byl o něco mladší, ale co se týče vlasů a vousů, byl úplně holý. Oba měli připravené zbraně. ,,Stůj!" přikázal ten starší a pozvedl silnou paži, aby jeho slova vyzněla jasně. Nezbylo mu nic jiného než poslechnout. ,,Za své činy budeš potrestán, ty špíno!" pokračoval ten druhý a odhalil tak chybějící zuby. ,,Ne! Počkejte- Vše vám vysvětlím!" snažil se marně situaci uklidnit. ,,Svaž ho," přikázal první muž druhému. ,,Nedělejte to! Já to vysvětlím! Mám syna!" Muž k němu bez zájmu nakráčel a udeřil ho do břicha, čímž ho povalil na zem. ,,My víme," usmál se a začal mu provazem svazovat ruce. ,,Ty svině! Hned mě pusť ať můžu vylámat ty poslední zuby!" vzpíral se beznadějně lovec. ,,Řekni ještě něco a nezaručuji ti, že se s ním opět shledáš," řekl naprosto jasně a díval se mu přitom do očí. ,,Co.. jak se opo-," náhle se zatemnila jeho mysl. Další slova mužů přestával vnímat. ,,No vida! Konečně držíš hubu," poznamenal s úsměvem holohlavý. Jeho vousatý partner mezitím předal přihlížejícímu hostinskému a návštěvníkům hostince po měšci zlata, za mlčení a to aby se postarali o jejich mrtvého přítele. Muži nasedli na připravené koně a vlekli ho za sebou z vesnice neznámo kam. Věděl, že tohle jednou příjde, ale litoval toho, že na to syna nepřipravil. Od smrti jeho ženy se dal poprvé do breku. Upravil/a Lord Rade dne 18.03.2013 12:03


Lord Rade	#11 Přidané 09.07.2012 19:18
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Menší opravy v předešlé části. ( Po těch úpravách, co jsem pořád dělal jsem zjistil, že se mi tam opakujou výrazy a nějaké věty by šly zlepšit. ) Další část mám promyšlenou a možná ji napíšu dnes večer. Příběh by se měl už zaměřovat spíš na chlapce a zanedlouho přesunout do současnosti. Jinak pokud se vám něco líbí-nelíbí na příběhu, nebo stylu psaní, tak dejte vědět. Už jsem poznal, jak snižující se hodnocení může znepokojit. "Trolling is the lowest form of wit, but the highest form of intelligence."


Parrot	#12 Přidané 09.07.2012 20:18
Ocenění: Příspěvek: 984 Založený: 14.12.11	Pěkně se to čte, jen tak dál !


Mew	#13 Přidané 09.07.2012 20:33
Příspěvek: 462 Založený: 15.01.12	Je to dobrý...Dávám ti všude KP ...a i kdyby si jich měl málo..na tom přece nezáleží..má cenu psát dál i kdyby to četl jen jeden člověk ;-) Což samozřejmě není tvůj případ ;-) Ulfrik je zaslepenej a neví co se ve Skyrimu děje. VĚŘTE NEBO NE !! ALE JÁÁ...JÁ NEJVĚTŠÍ WAREZÁK..SI KOUPÍM PRVNÍ HRU..DIABLO III ( je to z toho důvodu, že na to nejsou cracky.. )


Lord Rade	#14 Přidané 09.07.2012 20:39
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Máš naprostou pravdu Mewe. Večer budu pokračovat a díky za komentáře. "Trolling is the lowest form of wit, but the highest form of intelligence."


Lord Rade	#15 Přidané 10.07.2012 00:33
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Kdo se bojí, nesmí do lesa část 1. Lovcův syn nedočkavě vyhlížel otce, který stále nepřicházel. Nebylo to pro něj nic zvláštního, přeci ho jen dobře znal a věděl, že se čas od času někde zdrží. Tedy po většinou skoro pořád. Hlavně teď, když už byl prohlášen téměř za dospělého. I přesto by s otcem chtěl trávit víc času. Několikrát se mu snažil naznačit, že by se chtěl přestěhovat někam víc mezi lidi, třeba do jedné z těch vsí, kam ho občas brával. Ale on ho vždy odbil s tím, že na to nemají peníze a tady je to přeci, tak krásné. Rád by uměl číst, alespoň by se tím na dlouhé chvíle zabavil. Ovšem ho to neměl kdo naučit. Rád by tu měl nějaké přátele se kterými by si mohl celý den hrát, ale žádní tu nebyli. Teď mu to vše začalo terpve docházet a trápil se tím. Umí už docela dobře střílet z luku, kromě otce se však není komu chlubit. Hraje na buben, který mu přitáhl v domění, že se na něm vyřádí, když tu s ním nebude. Vyjma jeho, komu zahraje? Zvykl si na tu samotu, jenže si to nerad připouštěl. Často proto snil. O své budoucnosti. Chtěl být někým významným, slavným, chtěl toho dokázat tolik, kolik osmileté dítě může chtít. Ležel na špinavé děravé dece na vlhkém trávníku a díval se na zapadající Slunce. Vedle sebe měl položený svůj darovaný luk, bez kterého se teď ani nehl a říkal si jak tu bez něj mohl doteď žít. Prsty přejel po jeho dřevěném těle, jako by ho chtěl pohladit. V tu chvíli ho napadlo, že by si s ním ještě rád zastřílel a rovnou by tím otce mohl překvapit. Ovšem střílení do terče měl už dost. Bylo na čase, aby už zasáhl pravý živý cíl. Pomyslel si, že bude mít určitě velkou radost až uvidí první synův úlovek. A tahle představa ho natolik přesvědčila, že okamžitě uchopil luk a došel si pro zbylé šípy. Chtěl to stihnout do setmění a tak si pospíšil. ,,Právě, začíná můj první lov," řekl s hlubokým výdechem sám sobě a tak trochu i okolní přírodě. Vykročil do hlubokého lesa, tím směrem, kterým šel poprvé s otcem. Křupaly pod ním suché větvičky, slýchával zpěv ptactva a okem možná zahlédl veverku, ale žádné lovitelné zvíře ještě neviděl. Když konečně dorazil na známé místo, uvelebil se přesně tam, kde předtím číhal jeho otec. Ve chvílích, kdy tam jen klečel a pozoroval okolí všemi směry o tomto nápadu začal trochu pochybovat. Počítal čas, který mu zbývá do setmění. Byl možná trochu nervózní, ale jeho nadšení přemohlo i strach. ,,Ty ještě budeš koukat, tati," řekl si tiše chlapec a stiskl pevně luk. Pomalu se dostával do spánku a potřásáním hlavy se probouzel. Když se před ním objevil malý zajíc, hned se vzpamatoval. ,,Jo! Konečně," zaradoval se tiše. Zdvihl jeden šíp ze země a umístil ho k luku. Napnul pomalu tětivu a mířil na jeho hřbet. ,,Tak, Stůj!" začal se rozčilovat, ale vypadalo to spíš, jako by ho prosil. Zajíc se, ale nemínil zastavit. Přesto náhle vystřelil a jeho šípu chybělo mnoho k tomu, aby cíl trefil. Zabodl se do země pár metrů od něj a akorát se začal chovat ještě zbrkleji. ,,Ne!" Sám se uklidnil, připravil si další šíp a čekal až se zastaví. Nastala vhodná příležitost a on znovu zamířil a vystřelil. Opět nic. Zajíc se mu jen vysmál oběhl malé kolečko a dal se na útěk. ,,Parchante!" zařval a rozeběhl se za ním. Ani si v tom návalu adrenalinu neuvědomil, že tam zahodil svůj luk. ,,Stůj! Já tě stejně chytím!" křičel za běhu. Ale jeho kořist se mu nedala. Pronásledoval ho lesem několik desítek metrů daleko než zjistil, že to nemá cenu. ,,Já si tě stejně jednou najdu!" zavolal na něj naposled a opřel se o starý strom, aby si odpočinul. Brzy si uvědomil, že zajíc není jediné co stratil. ,,Sakra- Ten luk!" Okamžitě po něm začal pátrat. Prolezl, každý kout v okolí, ale vůbec ho nemohl najít. Už se stmívalo a stále bylo hůř vidět, takže jeho šance se každý moment snižovali. Začínal panikařit a nevěděl, kde mu hlava stojí. ,,Co když je táta už doma a nemůže mě najít?" obával se chlapec. Rozeběhl se raději nazpět domů, aby otec nic nezjistil a na hledání svého luku raději urychleně zapomněl s tím, že si pro něj přijde jindy. V tom všem zmatku brzy zjistil, že ani to nebude tak snadné. Nevěděl ani, kde je on sám. ,,Tati!" zvolal do temného okolí, jako by na to, co myslel předtím už zapomněl. Nazpátek mu však přišla odpověď, kterou by si ani ve zlém snu nepřál. Vlčí vytí. Strachem se pomočil a padl na zem, kde se schoulil do klubíčka. Původní nepředělaný text Upravil/a Lord Rade dne 20.03.2013 21:47


Sanued	#16 Přidané 10.07.2012 00:37
Příspěvek: 775 Založený: 15.05.12	Ide do tuhého, začína to byt napínavé I used to be an arrow, but then I took an adventurer to the face. Kľudne si ma pridajte, pokecáme, popaříme


SuperHunter	#17 Přidané 10.07.2012 00:49
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Ajajaj, on se pochcal


Lord Rade	#18 Přidané 10.07.2012 13:16
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Kdo se bojí, nesmí do lesa část 2. Vlčí vytí se neustále přibližovalo. Nejspíš jich bylo víc. Takový strach nikdy v životě nezažil a ani nemohl. Připadal si jako ve snu ze krerého se nelze dostat ,,Je to jenom sen.. Sen! Vzbuď se.. Jenom se mi to zdá!" beznadějně se pokoušel probudit. Ležel v křečovité poloze na zemi a snažil se vůbec nic nevnímat. Bál se otevřít oči, ale zavřené je udržet nedokázal. Už tam stál. A nebyl to vlk. Bylo to daleko strašnější stvoření. Vlkodlak. Chlapec se neopovažoval ani pohnout. Nemohl tomu ani uvěřit. Tohle nemohlo být skutečné, v to alespoň doufal. To gigantické, chlupaté, černé monstrum se k němu přibližovalo. Jeden pomalý krok pravidelně po druhém. Nemohl odpoutat pohled od jeho očí. Zastavil se přímo před chlapcem a jednou rukou ho zlehka nadzvedl. ,,Hej!!" zařval někdo z temnoty. ,,Tady máš někoho sobě rovnýho!" Vlkodlad upustil bezhybné tělo chlapce. A zahleděl se na novou kořist. ,,Rozsekám tě na kusy ty zrůdo!" Postava v dlouhém černém plášti a obouruční čepelí se rozeběhla naproti monstru a oba na sebe vztekle zaútočili. Dřív než stačilo zvíře zaútočit už mu vrazil obrovskou čepel do boku těla a vyhl se za jeho zády útoku, kam ho znovu zasáhl. To vztekem zařvalo, otočilo se s napřaženou tlapou a odhodilo ho. Rychle znovu zaútočilo a pokusilo se na něj skočit, ale on dříve zvedl jeho zbraň, na kterou se monstum zabodlo. Krev na něj po čepeli stékala. S námahou se dostal z jeho sevření a vytáhl z něj svou drahou zbraň. ,,Jsi živej?" hloupě se otázal chlapce. Přistoupil k němu a nohou do něj šťouchl. ,, Možná je tohle, pro tebe lepší.." přiklonil se k němu. Když v tom si všiml, že se pohl. ,,Hej! Prcku. Vztyk!" třásl s ním. ,,Tatí?" omámeně vydechl. ,,Ne! To nejsem já! Teda on!" zazmatkoval. Chlapec stěží otevřel oči a spatřil staršího zjizveného muže s páskou přes oko. ,,Ty.. ses snad pochcal?" udivil se muž. ,,Ha! Je to jenom vlkodlak! Co? Ty ses ho snad bál?" pobaveně se ptal. Další slova mu už neřekl, protože opět omdlel. ,,Tak jo.. Už jsi v bezpečí." zvedl chlapce a na ramenou ho kamsi nesl. Upravil/a Lord Rade dne 21.07.2012 23:23


Mew	#19 Přidané 10.07.2012 23:52
Příspěvek: 462 Založený: 15.01.12	SuperHunter napsal: já pořád nemůžu z toho jak se pochcal a nevim proč Ty by jsi se nepochcal strachy kdyby byla tma a po tobě šel dvoumetrovej obrovksej vlkodlak ? Já myslím že by si se i posral... BTW: Velmi dobrej děj...Jen pokračuj Ulfrik je zaslepenej a neví co se ve Skyrimu děje. VĚŘTE NEBO NE !! ALE JÁÁ...JÁ NEJVĚTŠÍ WAREZÁK..SI KOUPÍM PRVNÍ HRU..DIABLO III ( je to z toho důvodu, že na to nejsou cracky.. )


Lord Rade	#20 Přidané 11.07.2012 00:14
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Já se snažil navodit atmosféru a on tady chcípá smíchy! Pokračovat budu možná zítra.. "Trolling is the lowest form of wit, but the highest form of intelligence."

Strana 1 z 5: 12 3 4 5

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Tajemná místnost v Samotě :D	Skyrim - dotazy, návody,..	8	12.02.2015 13:51