Je to taková hra na "Grega Keyese": Někdo napíše větu nebo odstavec a další na to na váže, kdo ví, co z toho vznikne - třeba to bude lepší ne Pekelné město . Jakmile se příběh přestane líbit můžeme přestat nebo ho dovést do konce. (Aby příběh měl grády, můžeme použít tzv. Aristotelovu stavbu dramatu - expozice kolize krize peripetie katastrofa) Tak, já začnu:
Byl to běžný den v Black Marsh, nad městy se snášela mlha a v hustých lesích bylo slyšet občasné houkání sov. Zelení Argonianští lovci se proplétaly křovím Murkwoodu a téměř je nebylo slyšet. Snad všude kam člověk šlápl byl močál, jen Argoniani svoje lesy dobře znaly a věděly co je čeká, znaly každou potvoru, která v tomhle zrádném lese žila, když tu najednou...
Upravil/a Whirt dne 29.01.2011 00:19
Po chvíli otřesy ustanou a rozhostí se ticho. "Rychle, pojďte sem někdo, kdokoliv." Přeruší ticho volání jednoho mladého Argoniana. V mžiku se seběhnou další tři Argonianští lovci. Ještě než stačí začít nadávat, zpatří v zemi díru o průměru zhruba dvou metrů. "Co to k čertu je?" pronese nejstarší Argonian. "vypadá to jako nějaký doupě" Zamyšleně řeknel jeden z lovců. "Nikdy jsem neslyšel o potvoře co by si dělala takovýhle doupě. Vypadá to trochu jako kráter, každopádně to trochu smrdí magií." Oponuje zase ten nejstarší...
Upravil/a Scarcz dne 29.01.2011 01:03
...který ovšem moc dobře ví o co jde. Sám totiž měl v rukou kopii jednoho ze starých svitků a vzhledem k okolnostem, které se v Tamrielu děly je tohle jedno z posledních znameních poukazujícího na příchod neznámého boha. Díra obřího průměru, který se každou chvílí zvětšuje se zdá býti nekonečně hluboká...
Upravil/a SkyrimAdmin dne 29.01.2011 01:11
"To není možné," zvolal nízký Argonian ze zadu jako stašímu četl myšlenky. "Od doby, co zde byl kus hole chaosu, zabezpečily mágové magické univerzity Murkwood vůči veškeré magii."
"Bohové znají více než magii, znají umění, která nám navždy zůstanou tajemstvím, nám propůjčili jen hrst svého nadání.
Cítíš tu zatuchlost..."
Píše se rok 434, 3.éry, pouze jeden rok od zavraždění Uriela Septima VII., Tamrielu stále vládne Ocato s radou starších a zpráva se rozputovala po celém Tamrielu a Nordové v malé vesničce na jihu Skyrimu zpozorovávají podobný úkaz. Opět velká, zvěčující se díra v zemi, v lese, daleko od civilizace...
...jen pár kilometrů od ocasu hada zápasí mladá Nordka se smrtí. Puklina se rozevřela přímo ji pod nohama a ona visí na kousku skály. Něco jako by jí říkalo "pust se"...
Upravil/a Whirt dne 29.01.2011 01:27
..a pustila se. Pád byl tak hluboký, že při něm omdlela. Po několika dnech se probouzí. Celá zmatená, dezorientovaná. "Kde to jsem? Pomoc! Halo!?" kříčí pořád do kola. Nikdo ji neslyší. Všude je tma a po chvíli zjistí, že její ruce a nohy jsou připoutány ke zdi...
Zprava se ozvalo: "život", zleva se ozvalo "smrt"
Zprava se ozvalo: "nech ji jít", zleva se ozvalo "Muč ji"
Zprava se ozvalo: "neměj strach", zleva se ozvalo "nepřežiješ"...
A pak to spatřila, jako bledý stín se k ní blížila zrůda, napůl bůh a napul démon, napůl...
Upravil/a Whirt dne 29.01.2011 01:38
Věřte nebo ne, byl to Lorkhan. V hrudníku velká díra po vyrvaném srdci. On a jeho armáda (ne)mrtvých chystá invazi napovrch. Dírami na povrchu se jim to zjevně nepovedlo. Lorkhan osobně potřebuje z mladé Nordky dostat důležité informace ze světa a přimět ji aby jim poradila jak obsadit Tamriel. Je to jen na ní...
...avšak zdálo se, že Lorkhan již nebyl takový, jaký býval. Již neměl srdce, ale získal duši. Byla to větší zrůda než předtím, s touhou milovat a krutě zabíjet...
Nordka podlehla krutému týrání a Lorkhna se svou nepředstavotelně velkou armádou kuje pytle na další plany pro invazy. Ovšem bohové spatřili jeho běsnění a okamžitě začínají jednat. Všem věřícím, kteří doopravdy věří na svatou Devítku, se ve snu zjevil jimy nejúctivanější bůh. Tito lidé pak přenášeli tuto informaci z jednoho na druhého jako nákazu. Celý Tamriel je v panice. Najde se někdo kdo zastaví Lorkhana a pomůže bohům opět nastolit pořádek?...
Hrun se zarazil a několika rychlými pohyby se od ohně přesunul do stínu okolního lesa. Přestal dýchat, nehýbal se jen tiše pozoroval jak sněžný muž přichází k jeho tábořišti. Chvíli obcházel oheň a pak začal okusovat kýtu z mamuta, kterou se nad ohněm opékala. Hrun velice pomalu vytáhl svoji dýku, sněžný muž zavětřil a vrátil se zpět ke kýtě. Hrun napjal všechny šlachy, jako vždy se absolutně soustředil, počkal až obluda utrhla pořádný kus masa a skočil...
...držel se jí na zádech a svůj meč jí přitiskl ke krku. Neměla se jak bránit, a tak sebou jen házela ze strany na stranu. Hrun se málem pustil jednou rukou, ale naštěstí si svoji pozici upevnil. Pokusil se nestvůře uříznou krk, když se náhle uklidnila, přikrčila a zdála se být neobyčejně neklidná. Hrun na to nedbal a přitlačil, na zemi ležela hlava sněžného muže. Oddychl si a lehl na trávu. Slyšel zvuky, chrastění. Nebral na to zřetel a ležel dál ne zemi, věděl že je to Gronel, jeho Khajiitský přítel, poznal ho podle znamení.
Náhle z křoví vyskočilo něco připomínající kočku se znetvořeným obličejem...
...byl to Gronel, kterého na první pohled přes znetvořenou tvář nepoznal. Běžel z nedalekého města, před kterým se otevřel podivný portál a temné síly zmasakrovali skoro všechny z města...
...nesrozumitelně vřískal a snažil se promluvit. Hrunovi to ale ani nemusel vysvětlovat a co nejrychleji se zvedl. Popadl meč a společně s Gronelem utíkal. Už bylo slyšet utrpení duší v mrtvých tělech Lorkhanovi armády. Běžely lesem ke kalnému jezírku. Gronel však zakopl...
Gronel však zakopl a spadl hlavou přímo na kámen. Nejdřív vypadal, že jenom omdlel, ale když se Hrun pokusil nahmatat tep, nic neucítil. Několik minut se ještě snažil kamaráda oživit, marně. Po několika neúspěšných pokusech už totiž slyšel směrem od města blížící se zlověstný řev. Rozum a instinkt mu říkal "uteč a hned", ale agónie a žal ze ztráty přítele ho přiměla stát a bojovat. Řev se blížil čim dál víc a on už stál připravený s mečem nad hlavou. Když už byl řev tak blízko, že byl skoro nesnesitelný a dusot desítek nohou zněl jak bubny, jeden z keřů v Hrunově blízkosti se pohnul.
Upravil/a Flash dne 13.02.2011 23:42
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.