The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 247 z 256: 1...244 245 246247248 249 250...256

Hrozba III.
Adrian_S	#4921 Přidané 06.06.2023 20:56
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Postavím se od jídla a podám ji ruku, ,,Fallen Merle. Směl bych znát Vaše jméno?", pokud mi ho prozradí, jen odvětím, že mě těší ji poznat. ,,Zatím se mi tito muži jeví více disciplinovaně než Císařská legie. Doufejme, že nenastanou žádné potíže při plavbě..." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej



Tondulin	#4922 Přidané 06.06.2023 21:32
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Jen co dostaneme povinnou dávku Chocholkovice nakloním se k Mirabelle."Jestli to nechceš tak se toho zbavím.... Je to fakt silný. Pokud se to rozhodne vypít, tak jí nechám a když ne tak panák nenápadně vyliju na zem, když bude Belius zrovna zaneprázdněn rozpravou. Svůj panák zatím nechám netknutý. "Jak se máš Serano, dlouho jsme se neviděli. Musíš se tady hrozně nudit bez nás s Mirkou a Beliem, přijde mi že úroveň Univerzity s naším odchodem musela poklesnout." Usměju se a dám se do debaty s Arteriovou sestrou.


Aurelius	#4923 Přidané 07.06.2023 22:53
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1239 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Představil ses žoldačce, když se vrátila nazpět, jakoby se chtěla ujistit, že nic nezapomněla. Chvilku na tebe zírala, ale pak tvoji ruku stiskla a vlídným tónem řekla: „Vzhledem k mému povolání mám mnoho jmen a přezdívek, ale pro vás bych mohla být třeba… Tiela.“ potřásla si s tebou rukou. „Nepodceňujte Císařskou legii.“ pokračovala po chvilce, „Takhle posádce sice vypadá disciplinovaně, ale jakmile začne jít skutečně do tuhého a budou muset čelit věcem, které budou mimo jejich chápání. Může jim začít dosti pokulhávat.“ ohlédla se po námořnících, „Každopádně.“ stáhla svoji ruku podél těla, „Měla bych se vrátit za paní Ritabeth. Bude očekávat můj návrat. Pamatujte na to co jsem vám řekla.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin a ScorpionCZ @Aedan: „Pro jednou to zvládnu.“ ujistila tě Mirabelle a ponechala si skleničku s pálenkou u sebe. Lehce přičichla a poté s mírným povzdechem pohlédla na ostatní, aby nic nepromeškala. @Oba: (viz. předchozí tahy) Až na výjimky všichni u profesorského stolu stáli a drželi před sebou skleničku s „Chocholkovicí“. „Skoro jako naše mladá studijní léta.“ konstatoval s úsměvem Benoch, když se naklonil ke své sestře. Ta jen s úsměvem přikývla a volnou rukou si porovnala obvaz, zakrývající část její zjizvené tváře. „Na Icaria Globulla!“ zvolal Belius a pozvedl skleničku vzhůru, ostatní učinili téměř v jednohlasném sboru totéž. Poté putovaly skleničky rovnou k ústům. Drtivá většina přítomných do sebe naklopila její obsah naráz. Aedan se jako jediný nenapil. „To je docela slabé.“ špitla Mirabelle, když se k tobě naklonila a opatrně do tebe šťouchla s pobaveným výrazem. Ostatní se též nešklebili, ani nedal najevo, že by to co právě vypili bylo jakkoliv silné. Belius s Balionem si vyměnili podezřívavé pohledy. „Noo… Brachu.“ usmál se Talarian široce a pohlédl do prázdné skleničky a pak na Belia, „Zjevně tě Chocholka trošku vošmelil.“ poplácal Belia po zádech. „Ten prevít.“ procedil mezi zuby Belius, „Tohle je ta nejslabší Chochokovice co se mi kdy dostala pod ruku.“ namítl nespokojeně. „Náhodou je dobrá.“ reagovala spokojeně Spellorová, která přelétala střídavě z Belia na Talariana a nazpět. „To jo… ale mělo to být silnější.“ posteskl si Belius a sáhl po lahvi, rychle si dolil a dolil i Talarianovi, který držel skleničku nejblíže k němu. „Fakt je to slabej odvárek skutečný Chocholkovice.“ hlesl znovu, když do sebe naklopil další skleničku. „Hmm...“ zachmuřil se a počkal co mu řekne Talarian, který se též napil. Pokýval hlavou. „Je to slabý, ale jak říká Fairwen. Je to dobrý i tak.“ usmál se směrem k profesorce šibalským úsměvem. „Jestli ti to nechutná...“ napřáhl ruku k lahvi. „No… Ne… Jo.“ vydal ze sebe zmateně Belius, „Dopijeme to tak i tak.“ mávl nad tím rukou, „Kdo chce další kolo?“ tázal se a rozhlédl se. Přestože byla Chocholkovice zjevně velmi slabá, dalšího kola se rozhodla zdržet většina. Pouze Lex, Benoch s Palagánem a De Peyranová s Lorou souhlasili, že si dají znovu. Nakonec se ozvala i Mirabelle. Talarian se Spellorovu též nesměli chybět a natáhli své ruce k Beliovi, aby jim též nalil. Flavius se zdržel, přestože už měl dopito. Belius začal rozlévat do prázdných skleniček. Tentokráte již nepobízel, aby se někdo přidal. De Peyranová si k sobě stáhla svoji skleničku. Znovu k ní přivoněla a poté ji odtáhla, aby se mohla napít z číše. De Peyran na ni s nevolí pohlédl. „Neměla bys to tolik míchat.“ namítl nespokojeným tónem, když se vytrhl z rozhovoru s Wolfreyem a Thornarem. De Peyranová jeho komentář nechala bez odezvy. „No tak Aedane!“ zvolal Belius nespokojeně, když si všiml jak Aedan stále drží skleničku v ruce a ještě ke všemu plnou. „Tohle tě rozhodně nesundá.“ dodal a podával Aedanovi další skleničku. Sklenička byla naplněná až po okraj, při přesunu lehce přetekla a potřísnila Beliovi prsty. @Aedan: „Myslím, že se mám v rámci možností dobře. Smrt Globulla mě velmi zasáhla...“ přiznala smutně, ale poté se pokusila o úsměv, „Umřel mi další velmi blízký… A také ta dnešní konfrontace s...“ odmlčela se a rozhlédla se. Její zrak spočinul na Elbertovi, který se nyní jednou rukou držel Odettiny židle a cosi jí vysvětloval. Oba se zjevně dost dobře bavili a tak usoudila, že může klidně nerušeně pokračovat v tom co chtěla říct. „S Elbertem… Nakonec dopadla v rámci možností dobře. Snad.“ poté se ohlédla, „Univerzita už nikdy nebude stejná.“ povzdechla si, „Bylo už příliš mnoho změn a další změny brzy přijdou. Oba víme, že k lepšímu rozhodně nebudou.“ povzdechla si nanovo. Flavius si mezitím zamyšleně pohrával s korbelem. „A co ty? Slyšela jsem, že ses stal velitelem Chorrolského vojska?“ usmála se, „To musí být veliká pocta a zodpovědnost. Dost mě mrzí, že jsem se nemohla zúčastnit Beliovi svatby.“ povzdechla si, „Co se ke mně doneslo... Byla to prý jedna velká legrace.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla. „Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní. Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně. „Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“ „To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním. „Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE. Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >: [>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler] Upravil/a Aurelius dne 07.06.2023 23:07


scorpioncz	#4924 Přidané 08.06.2023 12:18
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	K přípitku se samozřejmě přidám a budu lehce překvapen, co se vlastně pilo. "Zajímavý nápoj na přípitek." Ke druhému kolu se však již nepřidám a pokud tam bude tedy jídlo, ke kterému bylo vyzváno, něco zakousnu.


Adrian_S	#4925 Přidané 08.06.2023 17:48
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Pokynu hlavou, pustím její ruku a nechám ji odejít. Pak dojím jídlo, nádobí vrátím kuchaři a odejdu zpět na palubu, tentokrát za kormidelníkem, budu mlčky sledovat jeho práci a přitom panoramaticky pozorovat okolí, jak na lodi, tak i na moři. Budu mít ruce za zády a narovnaná záda. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Tondulin	#4926 Přidané 08.06.2023 20:21
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Koukám, že ti to chutná Miri, tak si dej i tohle za mne, když jsi taková frajerka. Vrátím Mirabelle její posměšnou poznámku a přisunu před ní nový vrchovatý panák, co jsem dostal od Belia. Když si vyslechnu Seraninu depresivní chvilku zkusím jí nějak povzbudit. Budu mluvit potišeji, aby mě slyšela pokud možno jen ona. "Nesmíš to vidět tak černě... Jako malej jsem měl psa, který se jednoho den ztratil. Každý den jsem ho hledal a hledal a stejně nic. Když už jsem se smířil s tím, že ho nikdy neuvidím, jednoho dne se prostě sám od sebe objevil u mého stanu." Na konci tohohle vymyšleného metaforického příběhu na ní lehce povzbudivě mrknu. Pak už přestanu šeptat a budu mluvit znovu nahlas. "Cítím se spíš jako chůva než velitel vojska, když sloužím támhle tomu individuu." Zasměju se a zapojím tak do konverzace Belia, který se proti tomu praděpodobně nějak ohradí. "Ale jo v Chorrolu to teď díky nám žije, měla by ses někdy přijet podívat."


Aurelius	#4927 Přidané 10.06.2023 15:56
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1240 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Nechal si žoldačku odejít. Dojedl jídlo a vrátil nádobí do kuchyně. Mezitím se stihl vrátit mladík a tak si od tebe nádobí vzal on. Poté ses spěšně odebral zpět na palubu. Zastavil ses až na palubě nedaleko kormidla. U kormidla nyní postával úplně jiný námořník. Redguard u kormidla měl u pasu připnutou dlouhou zahnutou šavli a holou hlavu mu zakrýval červený šátek. Rozhlížel ses po okolí lodi, prohlížel si panorama a občas pohlédl na jeho práci. Všiml sis, že se vesměs pouze opírá o kormidlo a nijak zásadně s ním nepohybuje. Vzhledem k počasí a směru plavby nejspíš ani nebylo potřeba, aby něco zásadního dělal. Zbylá posádka se po jídle hned vrátila ke svým povinnostem, kterých ubylo. Čas plynul pomaličku. Situace na palubě se příliš neměnila, voda byla klidná a žádné nebezpečí široko daleko nebylo. Ze své komnaty vylezl i Ataf. V jedno ruce držel nádobí, které mu zůstalo v kajutě. Odchytl nejblíže potloukajícího a nejspíš zrovna nic nedělajícího námořníka a zaúkoloval ho odnesením. Námořník přikývl a ochotně plnil co mu bylo nakázáno. Ataf se poté protáhl a zívl. Přešel napravo, naklonil se před dřevěné zábradlí a pohlédl dolů na vodu, poté hlavu zvedl a rozhlížel se. Totéž učinil na opačné straně. Nakonec se vrátil, prošel kolem kormidelníka, který raději v přítomnosti kapitána pevněji sevřel kormidlo a začal se tvářit jak svědomitě svěřený úkol plní. Ataf si ho vůbec nevšímal. Shlédl na palubu pod ním, chvilku se díval po námořnících a poté se ohlédl a hleděl na palubu nad vámi. Poté se opět obrátil a pohlédl pod sebe. „Nějaké problémy námořníku?“ zvolal Ataf ke kormidelníkovi. „Ne, kapitáne!“ reagoval pohotově. Ataf jen přikývl. „Dobře. Na ty je stejně ještě dost času.“ konstatoval Ataf nejspíš sám pro sebe. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin a ScorpionCZ @Aedan: Mirabelle se po tvé reakci zatvářila překvapeně, převzala od tebe skleničku a měla tak obě ruce plné. Než však stihla cokoliv říci byla vyrušena dalším přípitkem. Rychle pozvedla skleničku a napila se. Stejně jako poprvé i nyní ji vypila až do dna. Odložila prázdnou skleničku na stůl a druhou, kterou od tebe obdržela si nedala v ruce. @Oba: Poté co proběhlo druhé kolo přípitků se situace kolem profesorského stolu opět trochu uklidnila. Ten kdo neměl dojedeno usedl, aby v poklidu dojedl a ten kdo již neměl dojedeno mávl na procházející obsluhu, aby stůl sebrala a odnesla. Brzy se tak část stolu vyprázdnila. Lex poněkud znuděně popíjel a do rozhovoru s ostatními členy sboru se nehrnul. Talar se pobaveně bavil s Pelegriovou a Dro'Barri se též konec zapojil, ale přesto i nadále působil velmi zdrženlivě. Silverwoodová se bavila s Benochem. Nakonec svůj rozhovor přerušili, aby se mohl arcimág obrátit přímo na Mirabelle. „Mirabelle.“ oslovil ji, sedící Mirabelle se na něj ihned podívala. „Nevím jestli jsem vám to už říkal, ale myslím, že ještě nebyla úplně příležitost. Profesor Lex rozšíří vaše řady na Chorrolské pobočce. Už je s tím všechno domluvené a souhlasil, že se ve velmi brzké době přesune do Chorrolu a bude vám k ruce.“ „Dobře. Děkuji.“ poděkovala a ohlédla se na Lexe, který zrovna dopil pivo. S povzdechem vstal od stolu a zamířil si pro jiné. Talar na něj křikl ať mu vezme též jedno. Lex jen kývl hlavou a zmizel ve vedlejší místnosti - jídelně. Palagán se střídavě bavil s De Peyranovou a Benochovou mezi nimiž seděl. Podobně jaké Benochová si i Palagán občas během pauzy v povídání dopřál několik oříšků z misky, která před ně byla umístěna. De Peyranová se nakonec omluvila, vstala ze židle a začala obcházet stůl. Skleničku s vínem si přitom vzala s sebou, dojedeno již měla. Její manžel po ní střelil obezřetný pohled, ale pak se opět zapojil do rozhovoru s Wolfreyem, Lorou a Ereldsenem s nimiž si měl zjevně dost co říci. Za Beliem a Mirabelle se bavil Talarian se Spellorovu, stáli však jen krátce. Oba se poté přesunuli na okraj stolu něhož Spellorová předtím seděla. Talarian si přesunul pomocí magie svoji židli od jiného stolu. Hlahol ze strany studentských stolů se stupňoval a pochmurná atmosféra byla již definitivně pryč, kdekdo se bavil a smál. De Peyranová vyrušila Odette s Elbertem během jejich rozhovoru. Soudě podle výrazu s Elbertově tváři z toho příliš nadšený nebyl, protož Vivien se chtěla o něčem bavit s Odette, která přikývla a Elberta po několika slovech k němu směřovaných opustila. Obě čarodějky se přesunuly na okraj stolu a cosi si začaly špitat. Elbert si povzdechl a obrátil se čelem ke stolu. Pohled na trojici postav v černém rouchu, které rozhodně nevypadali jakkoliv přátelsky ho odradil i od toho. Belius se jen škodolibě ušklíbl, když klesl do své židle a zadělal láhev s nejslabší Chocholkovicí. @Aedan: Serana tvoji smyšlenou metaforu vyslechla, ale soudě jejího lehce nechápavého výrazu ji moc nepochopila. Když si však směřoval rozhovor s Beliovi, pobaveně se zasmála a koukla na něj. Belius, ale tvoji poznámku nejspíš v hlaholu ostatních přeslechl, protože na ni nijak nereagoval. „Myslím, že se v Chorrolu uvidíme poměrně brzy... vzhledem k podmínkám, které si stanovil.“ nechtěla jmenovat a trochu ztišila hlas, hlavou však pokynula směrem k Elbertovi, který seděl nyní z obou stran osamocen. „A stejně bych chtěla Mirabelle občas vypomoci na pobočce.“ pokračovala již normálně. @Škropias: Mezitím si v klidu dojedl své jídlo. Laurana též poklidně dojedla. Poté se ohlédla a dala najevo procházející obsluze, že máte již oba dojedeno a talíře se mohou odnést. Dívka spěšně talíře odnesla a na stole před vámi se vyprázdnilo. Všiml sis, že Elayna na opačném konci stolu, obležená z jedné strany Wolfreyem a z druhé strany De Peyranem, kteří mezi sebou horlivě debavili, se na tebe opakovaně dlouze dívala. Když si všimla, že ses nejspíš také nakrátko podíval jejím směrem, pokynula hlavou. Jakoby ti naznačovala, že si s tebou potřebuje promluvit. Přičemž přerušila debatující, cosi jim řekla a poté vstala. De Peyran se rychle přesunul na její židli, aby byl blíže k Wolfreyovi a Elanya podél stolu zamířila ke dveřím do vedlejší místnosti, jídelny. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla. „Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní. Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně. „Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“ „To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním. „Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE. Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >: [>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler] Upravil/a Aurelius dne 10.06.2023 15:57


scorpioncz	#4928 Přidané 11.06.2023 08:02
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Ehm, na chvilku mne omluvte, musím vyřešit jistou záležitost, hned se vrátím." Dám pusu Lauraně a zvednu se ze židle, krátce se rozhlížející, jestli mě ještě někdo další takto úpěnlivě sleduje. A pak vyrazím za Elou zjistit co potřebuje a jestli se jí náhodou nepodařilo dostat můj starý prsten.


Tondulin	#4929 Přidané 11.06.2023 12:10
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Zprávy o tom, že Lex rozšíří řady profesorů v Chorrolu mě potěší, stejně tak jakože se tam Serana občas ukáže. "Je to přece tvůj příbuzný nemusíš se ho tolik bát, nekouše." Usměju se na Seranu a omluvím se s tím, že zrovna s Elbertem potřebuji něco probrat. Využiji toho, že Elbert zrovna sedí o samotě a přesunu se k druhému stolu. "Můžu?" Položím řečnickou otázku a vezmu místo na židli vedle Elberta. "Chtěl jsem si jen krátce promluvit o tom venkovním.... incidentu." Ohlédnu se přes rameno, jestli na nás někdo z těch divných týpků v černém neupírá moc pozornosti. "Nepřidal jsem se na vaší stranu a nešel mlátit legionáře do držky, protože si nemyslím, že by to přineslo nějaký užitek.... Nemám Valeria v lásce stejně jako vy, jen se snažím tu nevraživost nedávat najevo... Je lepší, když aspoň někdo na naší straně s ním má na oko vlídné vztahy. Třeba by se to někdy mohlo hodit." Objasním svůj pohled na věc a nechám mluvit Elberta. (Opět mluvím potišeji, tak aby nás zvědavé ucho v tom hlaholu nezachytilo.)


Adrian_S	#4930 Přidané 11.06.2023 14:01
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,Možná jsem se už Vás na to ptal, ale máte tušení, co by v těchto vodách mohlo hrozit? Když vynechám císařské loďstvo..." zeptám se Atafa. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4931 Přidané 16.06.2023 17:42
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1241 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Copak už se nudíte?“ zasmál se Ataf a postavil se vedle tebe, „V těchto vodách nám nic zásadního zatím nehrozí. Dnešek bude klidný, možná až nudný. Zítřek by se měl nést v podobném duchu… Pokud se nezhorší počasí nebo pokud nenarazíme na piráty, ale vzhledem k pověsti Vysokoskalské flotily si v těchto vodách nic moc nelajznou.“ usmál se spokojeně Ataf, „Ale i tak budeme mít oči otevřené a nepolevíme v ostražitosti.“ poté se odmlčel. „Nebezpečí z hlubin nám také momentálně ještě pár dnů hrozit nebude. Neplujeme po širém oceánu, ale po moři. Jestli tu něco je… Žije to dost hluboko a lodí si to nevšímá, když to nevyprovokují.“ pak se znovu odmlčel. Všiml si totiž, že jeho slova zaujala jak kormidelníka tak i několik procházejících námořníků. „Jak moc dobře ovládáte meč?“ zeptal se, „Jde mi o to, že kouzla na lodi není moc dobrý nápad trénovat… Kvůli bezpečnosti posádky. Nicméně klasické zbraně ano. Mám dva dost schopné bojovníky, které bych mohl uvolnit ze služby, aby vám pomohli zkrátit nudnou plavbou tréninkem.“ „A pak je tu samozřejmě má sestra.“ uchechtl se, „Ta nás také může ohrozit.“ otočil se a pohlédl vzhůru ke dveřím od její kajuty, „Čekal jsem, že se tu bude producírovat v nějakých vyzývavých šatech, jak mívá ve zvyku a oblbovat posádku.“ pohlédl vpřed, „Teď jsem trochu nervózní z toho, že se zatím skutečně chová… jak bych to řekl… chová se tak jak bych od ní očekával. Je zalezlá u sebe a chodí vhodně oblečená, když už ji náhodou opustí. Vím, že je to jen první den… Nemusí jí to vydržet, ale i tak.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Serana se po tvých slovech o Elbertovi pokusila o úsměv, přesto v ní pochybnosti o příbuzném zůstaly i nadále. Přikývla a nechala tě odejít za ním. Přesunul ses na volné místo vedle Elberta. Jeho tvůj čin očividně překvapil, protože na tebe ihned tázavě přesunul svůj zrak. Přesun k jinému stolu rovněž, ale překvapil trojici v černém rouchu. Obě ženy se k sobě naklonily, cosi si zašuškaly a poté obě spěšně opustily stůl. Nesly přitom prázdné skleničky a směřovaly do vedlejší místnosti. Muž v černém rouchu tak zůstal sedět též o samotě. „Není třeba mít vlídné vztahy s někým jako je Valerius.“ reagoval chladně Elbert, „Jeho éra se chýlí k brzkému konci. Nebýt zmizení Nira mohl to mít už dávno za sebou.“ dodal stejně chladným tónem a měřil si tě pohledem, poté se k tobě naklonil a ztišil hlas. „Absolvoval jsem během dneška ve městě nějaké návštěvy.“ pokračoval neurčitě, „Valerius naplánoval a schválil dvě rozsáhlá cvičení legie v koordinaci s hrabstvími. První cvičení se má odehrát v Cheydinhalském hrabství, účastnit se ho má tamní oddíl legie, Cheydinhalské vojsko a též vojsko Leyawiinu. Kde přesně se odehraje a jak dlouho bude trvat netuším. Druhé... “ ohlédl se, ale většina hostů byla plně ponořena do svých diskuzí, že sotva mohla v hlaholu slyšet co si Elbert tiše říká. „Druhé cvičení má proběhnout v koordinaci s vojsky Kvatchu, Skingradu a samozřejmě nějakého oddílu legie. Valerius to celé udělal tajně, neinformoval o svých plánech radu Starších, neinformoval ani užší poradní skupinu Císaře, protože i Talarian se to dozvěděl z druhé ruky.“ udělal krátkou pauzu, „Bylo by alespoň nějakou slušností informovat okolní hrabství o zvýšeném počtu vojsk, ale to také zatím neproběhlo a nejspíš ani neproběhne. Takže...“ poklepal rozevřenou rukou o dřevěný stůl, „Musíme se připravit, že zjevně kuje nějaké pikle. Dále...“ opět se ohlédl, aby měl jistotu a ještě více ztišil hlas, „Také se vrací ve velkém Císařští mágové. Svolávací rozkaz dostal údajně každý kdo působí mimo Cyrodiil a též mělo být povoláno několik mágů v důchodu. Část z nich se má též připojit k oběma cvičením.“ „Ta hudba! Arcimágu? Ať zahrají něco radostnějšího. Icarius jak ho znám by takhle teskné tóny jistě nechtěl poslouchat celou noc.“ zvolal kancléř, který stále ještě hovořil s profesorskou Spellorovou, která se zjevně v jeho společnosti velmi dobře bavila. Benoch zjevně přikývl. Nastalo ticho a hudba se změnila, hrála hlasitěji a zdárně se jí dařilo přehlušit i hlahol hovořících, alespoň občas. Hudba, která nyní hrála byla vhodná k tanci. Někteří hosté a novicové se příležitosti chopili a vyrazili si zatančit se svými drahými polovičkami. U profesorského stolu se k tomu zatím stavěli velmi zdrženlivě. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Políbil si Lauranu a vzdálil se od stolu. Přesunul ses do jídelny v níž bylo podobně rušno. Lex zrovna nadával skupince noviců, které se povedlo rozbít jeden ze studů s pivem. Přičemž střídavě hrozil skupince mnohem mladších noviců, kteří nejspíš ani pít alkohol neměli. „Moc… Moc se omlouváme… Profesore Lexi, moc opravdu nás to mrzí. Moc.“ mumlal vyděšeně jeden z noviců, který měl nejspíš v rozbitém studu z něhož se veškeré pivo rozlilo po podlaze svoji část podílu. „To je mi jasné, že vás to mrzí! Ale vaše omluvy jsou naprosto k ničemu! Pivo je po celé podlaze. Okamžitě seberte hadry a padejte to vysušit! HNED!“ zařval rázně a pokynul novicům ať se chopí hadrů. Nasupeně přesunul svůj zrak k novicům, které neměli ještě na alkohol věk. „A vy. Dejte mi ty piva. Než se narazí sud nebudu tu nasuchu.“ mávl rukou a převzal od jich jejich piva, „A teď jim padejte pomoc.“ řekl důrazně. Odložil obdržená piva na volný stůl a nechal si v ruce pouze jedno. S chutí se napil, otřel si ústa a zamračeně sledoval jak skupinka noviců vytírá podlahu. Moc jim to nešlo. Elayna si výtržníků a Lexe nevšímala. Zastavila se u jednoho ze stůl s výběrem sladkých pochutin a předstírala, že si vybírá co přesně ochutná. Přistoupil si k ní a přistoupil na její hru. „Výborně. Už jsem si myslela, že se mi tě nepodaří odtrhnout od tvé ženy.“ zašeptala tiše. Obzvláště ztlumila hlas, když vstoupila dvojice žen v černém rouchu, tváře měly zakryté. Elanya jim věnovala znepokojený pohled a poté pohlédla na jeden z dezertů. Napíchla jej vidličkou a přesunula na svůj talíř, „Potřebuji s tebou mluvit o samotě. Ideálně někde kde nebudou všetečné oči a uši.“ pokynula směrem k příchozím ženám i Lexovi s novici. „A také bych ti měla něco konečně vrátit.“ Neušlo ti, že se změnila hudba vycházející ze sálu. Nyní hrála hlasitěji a způsobila radostněji, skoro až vhodně pro tanec. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla. „Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní. Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně. „Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“ „To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním. „Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE. Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >: [>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]


Tondulin	#4932 Přidané 16.06.2023 18:41
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Myslíte, že nás zapomněli pozvat?" Zeptám se Elberta s vážnou tváří a po chvilce mi to nedá a rozesměju se. "Já se v těhle věcech moc neorientuju, ale pokud vím tak útočit na cizí hrabství je v Cyrodiilu zapovězené.... Kdyby něco kuli proti nám, museli by de facto sejmout i císaře ne? To mi nepřijde moc pravděpodobné." Trochu podezřívavě zhodnotím Elbertovi chmury. "Každopádně pokud si chtějí dělat cvičení, aby ukázali svojí sílu, tak si uděláme svoje vlastní. Přemýšlel jsem nad tím tak jako tak. Potřebuji, aby moji chlapci byli připraveni i na větší řežby než jsou u nás v hospodě. Můžeme přizvat Brumu a Univerzitní vojsko, sice jich není tolik ale taky by jim trochu pohybu prospělo. Koukám, že ale máte dobré zdroje informací, už je na čase abych si také zřídil nějaké špicly." Usměju se a počkám, co Elbert řekne na můj návrh uspořádání konkurenčního cvičení. Upravil/a Tondulin dne 16.06.2023 18:48


Adrian_S	#4933 Přidané 17.06.2023 14:17
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,Nudit? Ne, to ne." pohlédnu na Atafa, ,,Chci se tam zkrátka co nejdříve dostat." ,,Co se týče boje s mečem... jsem čaroděj, ne šermíř. Základní švihání umím, ale to je tak vše. Pokud to oběma pánům vadit nebude, můžem to zkusit." sdělím mu na návrh s tréninkem. ,,O Vaši sestru bych se nedělal starosti. Pokud přijdou nějaké problémy, ona si s nima poradí... nebo se u ní později projeví. A kdyby chtěla udělat něco zde na lodi, nechala by si to jistě až na konec. Ostatně, vy víte, proč s námi pluje. Pochybuji, že to, co hledá, se nachází těsně od Hammerfellu." Upravil/a Adrian_S dne 17.06.2023 14:18 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4934 Přidané 19.06.2023 21:10
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1242 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Výborně.“ usmál se Ataf, „Nebude. Rádi se protáhnou a ze skutečnosti vím, že magie je sice velmi mocná, ale jsou chvíle kdy ji nelze použít tak efektivně a je nutné se uchýlit ke starému dobrému sekání a píchání.“ pokračoval s úsměvem od ucha k uchu. „Ano. To ona si poradí.“ přikývl nespokojeně Ataf, „Doufám, že máte pravdu.“ dodal a poté se ohlédl ještě směrem k jejím dveřím, „Přesto. Kdyby se vám naskytla příležitost. Zkontrolujte ji. Kdyby jste měl podezření, že kuje nějaké pikle informujte mě.“ požádal tě poté a znovu pohlédl vpřed, „Což o to… Nejde jak daleko je to od Hammerfellu, jde o to, že se tam lze dostat i touto lodí. Když se chytře odchýlíme od naplánované trasy.“ podíval se na tebe, „Tudíž by musela unést loď.“ zauvažoval nahlas, kormidelník se jeho hlasitému uvažování pousmál. Úsměv udržel jen krátce, protože Ataf ho pohotově zpražil vážným výrazem. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Ne.“ reagoval okamžitě Elbert chladně než ses stihl rozřehtat na celé kolo. Čímž si okamžitě upoutal Beliovu pozornost, který se otočil směrem k vám. Nejspíš ho udivilo co tak legračního ti mohl Elbert povědět. Tvář Elberta se nezměnila, zůstala chladná a bez úsměvu. „Ano. Je to v rozporu s vazalskou smlouvou, kterou jsou vázána všechna hrabství v Cyrodiilu. Pokud ovšem není posvěcena z nejvyšších míst, potom už je to jiná písnička.“ pokračoval následně se stejným tónem hlasu. „Přesto musíme být ostražití.“ „To nezní špatně.“ konstatoval Elbert, kterému se zjevně tvůj nápad s cvičením líbil. „Univerzitní vojsko se nám určitě nepovede získat. Arcimág se profiluje jako neutrální… A soudě podle jeho neochoty k mnoha věcem nebude ochotný ani k něčemu takovému. Bruma by ovšem mohla být svolná. Akorát nevím jak moc jejich vojsko zaměstnávají uprchlíci z Morrowindu a Cheydinhalu.“ zamračil se a promnul si bradu, „To ovšem zjistím během své diplomatické návštěvy, kterou mám naplánovanou.“ odmlčel se, „Každopádně.“ opět se odmlčel, aby se napil, „Pokud do toho zatáhneme i jiné hrabství jsme povinni vojenské cvičení nahlásit na odboru armádních sil. Tedy Valeriovi… Pokud ho Talarian nevymění.“ uchechtl se a úšklebek mu ve tváři zůstal notnou dobu. „Takže naše soukromé cvičení tak či tak nezůstane utajeno.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Políbil si Lauranu a vzdálil se od stolu. Přesunul ses do jídelny v níž bylo podobně rušno. Lex zrovna nadával skupince noviců, které se povedlo rozbít jeden ze studů s pivem. Přičemž střídavě hrozil skupince mnohem mladších noviců, kteří nejspíš ani pít alkohol neměli. „Moc… Moc se omlouváme… Profesore Lexi, moc opravdu nás to mrzí. Moc.“ mumlal vyděšeně jeden z noviců, který měl nejspíš v rozbitém studu z něhož se veškeré pivo rozlilo po podlaze svoji část podílu. „To je mi jasné, že vás to mrzí! Ale vaše omluvy jsou naprosto k ničemu! Pivo je po celé podlaze. Okamžitě seberte hadry a padejte to vysušit! HNED!“ zařval rázně a pokynul novicům ať se chopí hadrů. Nasupeně přesunul svůj zrak k novicům, které neměli ještě na alkohol věk. „A vy. Dejte mi ty piva. Než se narazí sud nebudu tu nasuchu.“ mávl rukou a převzal od jich jejich piva, „A teď jim padejte pomoc.“ řekl důrazně. Odložil obdržená piva na volný stůl a nechal si v ruce pouze jedno. S chutí se napil, otřel si ústa a zamračeně sledoval jak skupinka noviců vytírá podlahu. Moc jim to nešlo. Elayna si výtržníků a Lexe nevšímala. Zastavila se u jednoho ze stůl s výběrem sladkých pochutin a předstírala, že si vybírá co přesně ochutná. Přistoupil si k ní a přistoupil na její hru. „Výborně. Už jsem si myslela, že se mi tě nepodaří odtrhnout od tvé ženy.“ zašeptala tiše. Obzvláště ztlumila hlas, když vstoupila dvojice žen v černém rouchu, tváře měly zakryté. Elanya jim věnovala znepokojený pohled a poté pohlédla na jeden z dezertů. Napíchla jej vidličkou a přesunula na svůj talíř, „Potřebuji s tebou mluvit o samotě. Ideálně někde kde nebudou všetečné oči a uši.“ pokynula směrem k příchozím ženám i Lexovi s novici. „A také bych ti měla něco konečně vrátit.“ Neušlo ti, že se změnila hudba vycházející ze sálu. Nyní hrála hlasitěji a způsobila radostněji, skoro až vhodně pro tanec. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla. „Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní. Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně. „Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“ „To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním. „Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE. Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >: [>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler] Upravil/a Aurelius dne 20.06.2023 17:14


Adrian_S	#4935 Přidané 19.06.2023 22:31
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,Když pomyslím jen na to, co opravdu chce a čeho zatím dosáhla, byla by hloupá, kdyby tu rozdmýchala vzpouru." překřížím si ruce, ,,Magie je možná mocná a třeba by i porazila posádku, ale sama by tuto loď nezvládla řídit." Pak, až vyzve oba námořníky k procvičení, přemístím se k nim a jen na ně tiše dodám, ,,Pánové, trochu mě šetřte. Už jsem dlouho nedržel meč v ruce." Upravil/a Adrian_S dne 19.06.2023 22:31 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Tondulin	#4936 Přidané 22.06.2023 21:20
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Není problém, klidně Valeria pozvu, ať se zúčastní taky, jestli si na to troufne." Znovu se usměju. "Vidím, že máte podobný vkus na ženy jako my s Beliem... Holt čarodějky dostanou každého." Znovu se usměju, když okomentuji Elbertovo ochomýtání se s Odette.


Aurelius	#4937 Přidané 22.06.2023 23:05
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1243 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Má sestra upřednostňuje nenásilné intriky před násilím. Ale dost toho...“ mávl rukou, „Seženu vám ty dva šermíře. Vydržte.“ řekl poté a nakrátko tě opustil. Brzy se vrátil. Přivedl pouze jednoho námořníka, který si s sebou nesl dvojici cvičných mečů. Námořník oblečený do látkového šedivého trička a krátkých látkových kalhot nevypadal na první pohled jako bojovník. Nebyl svalnaté postavy, spíše hubenější a menší. Může být o pár let starší než ty. Vlasy měl schované v červeném šátku a tvář oholenou do hladka. Ataf ti v doprovodu námořníka pokynul ať ho následuješ o palubu výše. Kde byl pohyb námořníků nejmenší a nehrozilo, že budete někomu překážet. „To je Karun.“ představil ti stručně námořníka. „Toho druhého vám představím později.“ dodal poté. Karun ti nenabídl ruku k potřesení, pouze kývl hlavou a podal ti cvičný meč. Cvičný meč byl téměř stejně těžký jako klasický meč, jeho ostří však bylo tupé. „Začneme něčím pomalejším.“ ujistil tě Karun, „Nejprve uvidím co umíte a podle toho se rozhodneme na co se zaměříme.“ vysvětloval a přitom několikrát protočil svůj meč v ruce, „Času bude dostatek.“ usmál se. Ataf přikývl, odstoupil a opřel se o dřevěné zábradlí. Aby vám dal prostor k tréninku. Řídil ses pokyny Karuna a první souboj si svedl jak nejlépe si dokázal. Karun pokýval hlavou a dal ti najevo, že to nebylo vyloženě špatné. Poté ti ukázal několik základních doporučených útoků, výpadů a krytů. Znovu tě pak vyzval k souboji v nichž sis měl vše ukázané odzkoušet. Takto jste pokračovali i několik následujících hodin. Ataf se v polovině vašeho trénování odporoučel a zamířil na obhlídku lodě. „Tak… To by asi pro dnešek stačilo. Nebylo to vůbec špatné.“ řekl zadýchaně Karun, když odrazil svůj poslední útok. „Zítra můžeme pokračovat. Teď už je skoro tma.“ ohlédl se, otřel si čelo a převzal od tebe cvičný meč. „Opět po obědě?“ zeptal se. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Elbert si při zmínění Valeriova jména hlasitě povzdechl, znovu se napil piva. Při té příležitosti sis všiml, když korbel pozvedl netradičně levou rukou, že mu na ní chybí prsten. „Jak jsem řekl… Éra Valeria spěje ke konci. Nebýt absence Nira už by dávno v čele odboru armádních sil nestál a nejspíš by skončil i jako generál. Jenže Nir je kdovíkde.“ mávl nad tím rukou pravou rukou a položil korbel zpět před sebe. Zachmuřil se a mlčel až do chvíle než si se zmínil o stejném vkusu. Elbert shlédl ke své levé ruce a poté pohlédl na Odette, která se pobaveně smála něčemu co jí zrovna říkala Vivien De Peyranová. Jejich oči se nakrátko setkaly. Když Elbert odtrhl zrak od čarodějky pohlédl zpět na tebe. „Ano. Dostanou, ale ze zkušenosti vím, že my s Beliem dáváme přednost velmistryním. Jsou zkušenější… V mnoha ohledech.“ ušklíbl se pobaveně Elbert a vstal ze židle, „Teď… Teď když dovolíte, ji půjdu požádat o tanec. Než se o to pokusí někdo jiný. Až budu přítomen v Chorrolu musíme se setkat a probrat určitou poměrně delikátní záležitost, ale to až za zdmi v nichž oba víme, že nebudeme odposloucháni.“ reagoval poté a spěšně zamířil ke dvojici čarodějek. De Peyranová odstoupila od Odette, když hnědovlasá čarodějka souhlasila s tancem. Dvojice pak vyrazila po vzoru ostatních zatančit si do volného prostoru. Všiml sis, že mezi tančícími jsou již i Talarian se Spellorovu a Benoch se Silverwoodovou. „Serano zatančíme si?“ nabídl Flavius Seraně, která okamžitě souhlasila. Flavius do sebe naklopil pivo, popadl přítelkyni za ruku a vedl ji k ostatním. U profesorského stolku počet sedících rychle prořídl. Dro’Barri zmizel k jednomu ze stolů u něhož seděli studenti a bavil se s nimi. Talar si i nadále povídal se zrzavou profesorskou Pelegriovou. Lex byl neznámo kde. Laurana se přes jednu židli bavila s Adriannou a Belius zrovna rozlíval další Chocholkovici, očividně pouze pro sebe a Mirabelle. Ta na něj hleděla, ale nezdálo se, že by ji pochmurná nálada opustila. Skupinka kolem De Peyrana i nadále hlasitě hovořila o projektech a výzkumech. Lora, která k nim neměla moc co říci se tvářila dosti znuděně. Benochová se po krátké odmlce, která nastala během její konverzace s Palagánem znovu naklonila k Palagánovi a cosi mu řekla. Dunmer se v první moment netvářil příliš nadšeně a gestem odmítl. Benochová ale s úsměvem ve tváři vstala, neodbytně na něj pohlédla a znovu jej pobídla. Palagán s viditelným povzdechnutím pomalu vstal, nabídl rámě mladší profesorce a společně vykročili za ostatními, aby se připojili k jejich plouživému tanci. Belius, kterého počínání Palagána a Benochová zjevně natolik překvapilo a vyvedlo z míry se netrefil skleničkou s Chocholkovicí do úst a polil se. Třeštil oči na dvojici. Mirabelle, které se nic takového nestalo se nakrátko pobaveně rozesmála. De Peyranová zůstala na místě kde ji Odette opustila, pouze se dívala s mírným úsměvem po tančících. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Políbil si Lauranu a vzdálil se od stolu. Přesunul ses do jídelny v níž bylo podobně rušno. Lex zrovna nadával skupince noviců, které se povedlo rozbít jeden ze studů s pivem. Přičemž střídavě hrozil skupince mnohem mladších noviců, kteří nejspíš ani pít alkohol neměli. „Moc… Moc se omlouváme… Profesore Lexi, moc opravdu nás to mrzí. Moc.“ mumlal vyděšeně jeden z noviců, který měl nejspíš v rozbitém studu z něhož se veškeré pivo rozlilo po podlaze svoji část podílu. „To je mi jasné, že vás to mrzí! Ale vaše omluvy jsou naprosto k ničemu! Pivo je po celé podlaze. Okamžitě seberte hadry a padejte to vysušit! HNED!“ zařval rázně a pokynul novicům ať se chopí hadrů. Nasupeně přesunul svůj zrak k novicům, které neměli ještě na alkohol věk. „A vy. Dejte mi ty piva. Než se narazí sud nebudu tu nasuchu.“ mávl rukou a převzal od jich jejich piva, „A teď jim padejte pomoc.“ řekl důrazně. Odložil obdržená piva na volný stůl a nechal si v ruce pouze jedno. S chutí se napil, otřel si ústa a zamračeně sledoval jak skupinka noviců vytírá podlahu. Moc jim to nešlo. Elayna si výtržníků a Lexe nevšímala. Zastavila se u jednoho ze stůl s výběrem sladkých pochutin a předstírala, že si vybírá co přesně ochutná. Přistoupil si k ní a přistoupil na její hru. „Výborně. Už jsem si myslela, že se mi tě nepodaří odtrhnout od tvé ženy.“ zašeptala tiše. Obzvláště ztlumila hlas, když vstoupila dvojice žen v černém rouchu, tváře měly zakryté. Elanya jim věnovala znepokojený pohled a poté pohlédla na jeden z dezertů. Napíchla jej vidličkou a přesunula na svůj talíř, „Potřebuji s tebou mluvit o samotě. Ideálně někde kde nebudou všetečné oči a uši.“ pokynula směrem k příchozím ženám i Lexovi s novici. „A také bych ti měla něco konečně vrátit.“ Neušlo ti, že se změnila hudba vycházející ze sálu. Nyní hrála hlasitěji a způsobila radostněji, skoro až vhodně pro tanec. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla. „Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní. Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně. „Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“ „To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním. „Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE. Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >: [>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]


Tondulin	#4938 Přidané 24.06.2023 00:25
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Jen co mě Elbert opustí, napadne mě jít rovněž vyzvat Mirku k tanci, ale když uvidím jak se s Beliem baví a že jí očividně Chocholkovice pomáhá k náladě, zamířím na druhou stranu pro Loru, která je očividně trochu odstrčená. "Tak co spanilá válečnice, smím prosit?" Usměju se a vyzvu jí k tanci. "Přemýšlel jsem znovu o tom tvém požadavku a přijde mi zvláštní.... Není v tom nějaká lest?" Trošku se laškovně zasměju, ale zároveň tu otázku budu myslet vážně.


Aurelius	#4939 Přidané 24.06.2023 23:39
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1244 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Má sestra upřednostňuje nenásilné intriky před násilím. Ale dost toho...“ mávl rukou, „Seženu vám ty dva šermíře. Vydržte.“ řekl poté a nakrátko tě opustil. Brzy se vrátil. Přivedl pouze jednoho námořníka, který si s sebou nesl dvojici cvičných mečů. Námořník oblečený do látkového šedivého trička a krátkých látkových kalhot nevypadal na první pohled jako bojovník. Nebyl svalnaté postavy, spíše hubenější a menší. Může být o pár let starší než ty. Vlasy měl schované v červeném šátku a tvář oholenou do hladka. Ataf ti v doprovodu námořníka pokynul ať ho následuješ o palubu výše. Kde byl pohyb námořníků nejmenší a nehrozilo, že budete někomu překážet. „To je Karun.“ představil ti stručně námořníka. „Toho druhého vám představím později.“ dodal poté. Karun ti nenabídl ruku k potřesení, pouze kývl hlavou a podal ti cvičný meč. Cvičný meč byl téměř stejně těžký jako klasický meč, jeho ostří však bylo tupé. „Začneme něčím pomalejším.“ ujistil tě Karun, „Nejprve uvidím co umíte a podle toho se rozhodneme na co se zaměříme.“ vysvětloval a přitom několikrát protočil svůj meč v ruce, „Času bude dostatek.“ usmál se. Ataf přikývl, odstoupil a opřel se o dřevěné zábradlí. Aby vám dal prostor k tréninku. Řídil ses pokyny Karuna a první souboj si svedl jak nejlépe si dokázal. Karun pokýval hlavou a dal ti najevo, že to nebylo vyloženě špatné. Poté ti ukázal několik základních doporučených útoků, výpadů a krytů. Znovu tě pak vyzval k souboji v nichž sis měl vše ukázané odzkoušet. Takto jste pokračovali i několik následujících hodin. Ataf se v polovině vašeho trénování odporoučel a zamířil na obhlídku lodě. „Tak… To by asi pro dnešek stačilo. Nebylo to vůbec špatné.“ řekl zadýchaně Karun, když odrazil svůj poslední útok. „Zítra můžeme pokračovat. Teď už je skoro tma.“ ohlédl se, otřel si čelo a převzal od tebe cvičný meč. „Opět po obědě?“ zeptal se. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Po odchodu Elberta ses přesunul k Loře, vyrušil ji od jejího znuděného rozhlížení se všemi směry a vyzval ji k tanci. Lora se mírně pousmála nad tvojí nabídkou, rozhlédla se na obě strany a poté znovu pohlédla na tebe. Vstal ze židle, ale jednu ruku ponechala zdrženlivě na zadním opěradle židle. „Děkuji za nabídku, Aedane.“ řekla s úsměvem ve tváři, „Neuraz se, ale musím odmítnout. Chci se ještě zajít podívat na ošetřovnu a někoho zkontrolovat.“ zvážněla a přitom si tě prohlížela, „Ujišťuji tě, že v tom není žádná lest. Budete si rozumět.“ dodala a poplácala tě rukou. „Zatím se měj.“ Pustila se zadního opěradla židle a zamířila rovnou ke schodišti, šla svižně, jakoby chtěla mít jistu, že unikne jakýmkoliv dalším otázkám. Belius, který si zrovna otíral potřísněný oblek nějakým kouskem hadru, nejspíš kapesníkem se ohlédl na spěšně mizící Loru. „Oříškochroup a Benoška... To by mě v životě nenapadlo.“ kroutil přitom hlavou a nechápavě přesunul svůj zrak na tančící Benochovou a Palagána. „Nehledej v tom žádnou senzaci. Jsou to členové vedení, očekává se od nich nějaká společenská prezentace.“ mírnila jeho první dojmy Mirabelle, „Rozhodně v tom není nic... Něco víc. To určitě ne.“ kroutila přesvědčeně hlavou. Belius váhavě kýval hlavou tam a zpět. „Mě spíš udivuje, že Spellorová tančí s kancléřem.“ namítla Mirabelle a otočila se jejich směrem. „To mě zas ne.“ mávl nad tím ledabyle rukou Belius, „Spellorka je kočka... a Balion měl vždycky slabost pro altmerky.“ podíval se též jejich směrem. „Ale... Vezmi si, že mu Benoška dala prakticky pod nos oříšky... Neříkej mi, že to není podezřelé. Nikdo... Nikdo nedává Palagánovi jen tak pro nic za nic oříšky... a už vůbec si předním bez ostychu sám od sebe nenabídne.“ kroutil hlavou. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Políbil si Lauranu a vzdálil se od stolu. Přesunul ses do jídelny v níž bylo podobně rušno. Lex zrovna nadával skupince noviců, které se povedlo rozbít jeden ze studů s pivem. Přičemž střídavě hrozil skupince mnohem mladších noviců, kteří nejspíš ani pít alkohol neměli. „Moc… Moc se omlouváme… Profesore Lexi, moc opravdu nás to mrzí. Moc.“ mumlal vyděšeně jeden z noviců, který měl nejspíš v rozbitém studu z něhož se veškeré pivo rozlilo po podlaze svoji část podílu. „To je mi jasné, že vás to mrzí! Ale vaše omluvy jsou naprosto k ničemu! Pivo je po celé podlaze. Okamžitě seberte hadry a padejte to vysušit! HNED!“ zařval rázně a pokynul novicům ať se chopí hadrů. Nasupeně přesunul svůj zrak k novicům, které neměli ještě na alkohol věk. „A vy. Dejte mi ty piva. Než se narazí sud nebudu tu nasuchu.“ mávl rukou a převzal od jich jejich piva, „A teď jim padejte pomoc.“ řekl důrazně. Odložil obdržená piva na volný stůl a nechal si v ruce pouze jedno. S chutí se napil, otřel si ústa a zamračeně sledoval jak skupinka noviců vytírá podlahu. Moc jim to nešlo. Elayna si výtržníků a Lexe nevšímala. Zastavila se u jednoho ze stůl s výběrem sladkých pochutin a předstírala, že si vybírá co přesně ochutná. Přistoupil si k ní a přistoupil na její hru. „Výborně. Už jsem si myslela, že se mi tě nepodaří odtrhnout od tvé ženy.“ zašeptala tiše. Obzvláště ztlumila hlas, když vstoupila dvojice žen v černém rouchu, tváře měly zakryté. Elanya jim věnovala znepokojený pohled a poté pohlédla na jeden z dezertů. Napíchla jej vidličkou a přesunula na svůj talíř, „Potřebuji s tebou mluvit o samotě. Ideálně někde kde nebudou všetečné oči a uši.“ pokynula směrem k příchozím ženám i Lexovi s novici. „A také bych ti měla něco konečně vrátit.“ Neušlo ti, že se změnila hudba vycházející ze sálu. Nyní hrála hlasitěji a způsobila radostněji, skoro až vhodně pro tanec. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunterCZ Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla. „Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní. Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně. „Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“ „To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním. „Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE. Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >: [>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]


Adrian_S	#4940 Přidané 25.06.2023 01:19
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Vrátím Karunovi meč, ,,Děkuji. Jo, po obědě si to procvičíme znova." pokynu mu hlavou a než odejdu do své kajuty, zeptám se ho, ,,Mimochodem, jaké máme dneska datum? A rok?" Jakmile vstoupím dovnitř, sednu si k lavici, vytáhnu deník a chvíli budu v něm listovat, zda si nevybavím nějaké útržky z minulosti. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej

Strana 247 z 256: 1...244 245 246247248 249 250...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48