,,Vy víte, proč chce na moře?" poohlédnu se po něm, až mi odpoví, kývnu hlavou, ,,Je mi jasné, že tohle je náš obchod a Vaše loď, ale pokud bych směl k tomu něco podotknout, trošku osobněji, možná by tohle byla jedinečná příležitost, jak s ní urovnat vztah." dojím sousto a juknu na Atafa, ,,Nic ve zlém. Jen podotýkám, jako pozorovatel." a sáhnu po chlebu."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"Dobře, nějak to zvládneme." Usměju se a pohlédnu podezíravě na souseda. "S tím sousedem ještě budou potíže.... Neměli bychom se ho zbavit dokud je čas?"
Adrian_S „Ano.“ řekl nahlas, ale vzápětí se rozhlédl a hlas ztišil, „Bezpochyby chce získat Tritonovu hůl a ovládnout její moc.“ dopil víno ve skleničce, „Sní o tom už léta.“ odmlčel se a v klidu dojedl svoji večeři, znovu si otřel ústa a odsunul prázdný talíř.
„Takhle... Je to má sestra, mám ji rád a rád bych jí pomohl, ale ta cesta bude hrozně dlouhá a ona prostě... ona ji prostě nezvládne.“ podíval se na tebe vážně, „Ona má své požadavky, které když nejsou naplněny začne být nesnesitelná. Absolutně není zvyklá, že by měla být zavřená na jednom místě... natož, že by se prostor pro její pohyb scvrkl na jednu malou kajutu, palubu a podpalubí. Ona žije zábavou, pletichařením, klábosením a kdovíčím vším ještě.“ zhluboka hlasitě vydechl, „Ale jestli o její přítomnost stojíte...“ podíval se na tebe, „Tak ji můžeme vzít též. Když začne být nesnesitelná majznu ji po hlavě něčím tupým, zavřu do sudu a pustím ji až u břehu pevniny.“ zasmál se.
Tondulin
Mirabelle se obezřetně ohlédla k sousedovu domu. Soused rázem změnil pohled a dělal jak moc je zaneprázdněn zametáním před domem. Gestem tě popohnala, abys odemkl dveře a vešel dovnitř. Když jsi tak učinil a vstoupil dovnitř, Mirabelle za vámi zavřela dveře.
„Raději ne. Ještě by se vedle nás mohl nastěhovat někdo jiný... Tenhle má alespoň milou ženu.“ reagovala na tvá slova o sousedovi a následovala tě do ložnice. Mirabelle měla již svá zavazadla vybalená a šaty nakládané do skříně. Nebylo jich mnoho, převažovala spíše roucha v barvách magie Obnovy a dvojice obnošených smaragdových rouch, která pravděpodobně nosila před mnoha lety.
„Belius poslal nějaké smuteční šaty. Prý si není jistý jestli vůbec nějaké takové oblečení vedeš.“ zasmála se nakrátko a setřela ze sebe smutek, který ji sžíral. Rukou ukázala na dlouhé černé kalhoty, tmavou košili a černý kabát. Vzhledově vypadalo oblečení velmi zachovale a též draze. „Prohlédla jsem ho. Vypadá pěkně a není ani nijak poničené. Určitě ti bude slušet... Pak už mě napadá jen slavnostní uniforma legie... nebo bychom museli skočit rychle něco sehnat k místnímu krejčímu.“
Všiml sis, že o skříň je opřená vycházková hůl, kterou ti kdysi dala Carwen při jedné z vašich tajných misí.
,,To je čistě na Vás, jestli ji jako čarodějku pro vážné nebezpečí chcete vzít s sebou. Vy jste kapitán, ne já. Vás jsem si zaplatil kvůli tomu, abyste mě odvezl na to místo, ne kvůli výběru posádky. To bude na Vaši hlavu, Vaše rozhodnutí a Vaše zodpovědnost. A Vaše pověst, samozřejmě." dojím chleba a napiju se."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Odložím dopis k ostatním dokumentům co jsem našla a dám je na stole stranou ať jsou po hromadě, společně s nalezenými drogami. Naposledy se porozhlédnu po místnosti jestli jsem něco nepřehlédla a půjdu se porozhlédnou po domě jestli nenajdu něco v čem by se dokumenty dali snadno odnést, hlavně v předsíni/chodbě. Cestou tam projdu znovu společenskou místností kde jsme svázali Civela , čistě z důvodů zkontrolovat co se děje. Zda se z něj Zenira snaží něco dostat sama nebo jestli na něj jenom dohlíží.
"Zase nějaké formální hadry?" Trochu nelibě to okomentuji. "Nedává to moc smysl na všechny tyhle události si lidi berou co nejhezčí obleky a roucha a většina z nich skončí někde pod stolem, kde se válí v pivě..... To samozřejmě není můj případ, jen jsem se nad tím zamyslel z pohledu obyčejného prostého lidu." Budu filosoficky rozmítat, zatímco se převléknu do vypůjčeného oblečení a vezmu si svou "vycházkovou" hůl.
Adrian_S
Ataf se odmlčel, dlouze přemýšlel jak bude reagovat. „Ještě to důkladně zvážím, ale nemyslím si, že názor změním.“ řekl nakonec, „Koneckonců...“ ohlédl se, jakoby se chtěl ujistit, že jeho sestra není nikde poblíž. „Pokud si má sestra už umanula, že se na loď dostane... Obávám se, že se jí to povede i bez mého souhlasu. Na její magické čáry jsem krátký. Sice znám svoji loď nazpaměť, vím o každém koutu vhodnému k ukrytí, ale odhalit neviditelné, iluze a cokoliv tomu podobného prostě nesvedu.“ potom se usmál, „Nechám naložit ráno ještě nějaký větší sud... nějaký pevný.“
Tondulin „Ano... Jenže to už ale zabíháš do té neformální části.“ přikývla s úsměvem Mirabelle a vyčkávala až se převlékneš. Oblečení po Beliovi ti sedí, pouze černý kabát mohl být o trochu kratší. Při jeho oblékání sis všiml, že má dvě menší kapsy uvnitř. „Ještě vydrž.“ přistoupila k tobě Mirabelle a porovnala ti límec a celkově kabát v oblasti krku. „Teď je to lepší.“ udělala pár kroků vzad, aby se ona sama mohla ujistit, že má vše a nic nezapomněla.
„Tak pojďme.“ vybídla tě poté, když si sevřel v ruce vycházkovou hůl. Už během chůze po schodišti jste zaslechli zaklepání dveří. Bylo decentní, sotva mohlo být slyšet nahoru.
„Anno... Musíš pořádně zabušit. Tohle sotva někdo uslyší.“ zaslechl jsi Beliův hlas, „Takhle decentně se klepe na milenku nebo ve tvém případě milence, když nechceš, aby to jeho stará slyšela.“ poučil ji vzápětí, „Takhle se klepe pořádně.“ zabušil na dveře silně a hlasitě. Toto zaklepání už by nahoru slyšet bylo. „Belie... Belie...“ povzdechla si Anna.
Mirabelle se jen široce usmívala nad jejich konverzací. Zatímco dvojice postávala před vchodovými dveřmi a čekala až jim otevřete.
SuperHunterCZ
Naposledy ses rozhlédla po místnosti. Nezdá se, že bys něco přehlédla. Porovnané dokumenty a drogy jsi ponechala na hromádce a opustila pracovnu. Civello byl stále zajat, nějaký odpor krást nejspíš musel, protože mu na hrudi přibyl škrábanec od ostrých drápů khajiitky. Zenira s Civellem nemluvila, držela ho zkrátka a přísně dozorovala, ale s výslechem bez tvé přítomnosti nepokračovala.
Prošla jsi dům, Civello měl v domě spoustu menších cestovních brašen, ale zcela nevhodných na přepravu většího množství dokumentů aniž by došlo k jejich pomačkání nebo jiného poškození. Větší brašnu, pevnou a vhodnou pro přenos písemností si našla v jedné z šatních skříní. V šatní skříni sis též všimla dvojice slavnostních uniforem, obě byly v barvách Penitus Oculatus a též jedné agentské zbroje, kterou agenti využívají v terénu. Na první pohled vypadala téměř nepoužitě, nejspíš nebyla nikdy vystavena boji.
Pozvednu číši a pronesu, ,,Tak ať se nám ta plavba vydaří!" ťuknu si s ním a dojím večeři. ,,Když mě teď omluvíte, zajdu si za Vaší sestrou a připravím se na nadcházející dny. Pokud máte ještě něco na srdci, tak teď je nejvhodnější chvíle..." počkám si, pokud mi něco bude chtít říct."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
V poklidu vyjdu s Mirabelle ven."Nedělej tu takový randál Belie nebo bude soused zase naštvanej... Dům je to nádherný, ale s takovým bručounem vedle je de facto neprodejný."
Adrian_S
Přiťukli jste si. Dojedl jsi večeři a dopil své víno. „Ano. Pokoj jsem vám ukázal... kdybychom se náhodou už dnes neviděli. Budu zítra od rána v přístavu u své lodi.“ řekl a popsal ti podrobně cestu k molu u něhož kotví jeho loď. Poté vstal, „Ještě si musím vyřídit jednu obchůzku. Dobrou noc.“ popřál ti dobrou noc a zamířil pryč z atria a nejspíš i z pozemku svého rodu.
Ritabeth se nyní pohybuje u vchodu do části domu náležící služebnictvu. Rozmlouvala s dvojicí služebných, které měly na starost roznášení večeří.
Tondulin
Společně s Mirabelle jsi opustil dům. Zamkl za sebou dveře a rozhlédl se po ulici. Belius postával vedle Adrianny a Vivien. Obě ženy na sobě měly téměř totožné černé šaty s dlouhou sukní a žádným výstřihem. Šaty se lišily pouze v motivech dekorace, zatímco Adrianniny šaty neměly téměř žádné dekorativní motivy, Vivieniny šaty pár dekorativních motivů měly, jednalo se spíš o magické symboly. De Peyranová měla též jako jediná magickou hůl. Jednalo se o hůl ze skleněného materiálu s hrotem uzavřeným do průhledné koule v níž zářil zeleno-žlutou barvou magický kámen. Belius na sobě měl dlouhý černý kabát s černou košilí, kalhoty a svůj meč připnutý k opasku.
„Je furt nasranej?“ tázal se tlumeným hlasem Belius. Vivien jen nechápavě pohlédla na Belia s Annou. „Flavius mu chcal na kytky, když jsme měli rozlučku se svobodu.“ vysvětlil jí vzápětí. „Aha...“ kývla hlavou zdrženlivě. „Druhý den seřval našeho otce.“ přispěla Anna k vysvětlování. „To nebylo moudré.“ konstatovala s mírným úsměvem ve tváři Vivien a rukou sevřela malou brašnu přehozenou přes rameno. „Nebylo.“ kývl hlavou Belius. „Ale furt může být hůř. My máte třeba za souseda Elberta... Ten má tendenci celou noc si povídat se zrcadlem. Jednou...“ uchechtl se, „Jsme mu ho ze srandy očarovali. Jess za něj pak promluvila. Byla to sranda.“ „O tom se mi Jess ani nezmínila.“ reagovala překvapeně Anna. „Noo... Byla to docela kulišárna a Elbert dost zuřil. Myslím, že jsi tou dobou nebyla ani v sídle.“ vysvětlil jí pohotově Belius. „Ale proč se ho vlastně nezbavíš? Aedane? Však jsi velitel Chorrolského vojska. Hoď mu do pošty povolávací rozkaz, pošli ho někam na hranice hrabství ať je střeží a budeš mít ve všední dny klid. Vracet se bude jen na víkend.“ obrátil se na tebe, „Nebo se poptej Chocholkovi jestli má všechny finance v pořádku. Třeba zjistí, že okrádal hrabství a budeš ho moc na pár dní zavřít do chládku. Nebo...“ usmál se široce, „Mu nasadíme do sklepa krysy... To rozdráždí jeho starou a bude mít úplně jiné starosti než prudit své sousedy.“ „Belie... Belie...“ kroutila hlavou Adrianna s pobaveným výrazem. „No co?“ pokrčil rameny Belius, „Ještě je tu možnost, že bych si s ním zašel promluvit a domluvil mu. Ale to až se vrátíme z toho smutečního rozloučení. Nebudu dělat ostudu za střízliva... Každopádně Aedane.“ obrátil se opět na tebe, „Musím ti někoho představit.“ poté pobídl Vivien, aby přistoupila blíže k němu. Chystala se něco říci, ale nebyla puštěna ke slovu. „Toto je arcilektorka Vivien Josette de Peyranová.“ představil ji Belius, „Jo... tohle je velitel Chorrolského vojska a kvestor Aedan Ervine.“ „Belie... Už se s Aedanem znám.“ promluvila konečně Vivien. „Jo. Málem ho...“ chtěla promluvit Anna, ale Vivien, která se k Beliovi nakonec nepřiblížila a raději zůstala poblíž Anny využila situace, aby ji loktem dloubla a dala jí najevo ať mlčí. Anna rychle pochopila a svá slova raději polkla.
„Výborně. Takže to vlastně můžeme skoro už vyrazit, ne?“ tázal se Belius. „Vivien připrav prosím teleport.“ vybídl ji. Vivien kývla hlavou a začala vyvolávat teleportační kouzlo za pomoci své magické hole. Jakmile bylo vše připraveno, magický hrot změnil svoji barvu v modrou. „Chytněte se buď hole nebo mě.“ vybídla vás. „A nezapomeňte se přitom usmívat a mávat na souseda.“ vydal své doporučení Belius a chytl se magické hole, natočil se směrem k domu a začal s úsměvem mávat. Adrianna s Mirabelle se též přiblížily k holi a obě se jí chytli. Ani jedna z nich však na Beliovo doporučení nezareagovala.
SuperHunterCZ
Naposledy ses rozhlédla po místnosti. Nezdá se, že bys něco přehlédla. Porovnané dokumenty a drogy jsi ponechala na hromádce a opustila pracovnu. Civello byl stále zajat, nějaký odpor krást nejspíš musel, protože mu na hrudi přibyl škrábanec od ostrých drápů khajiitky. Zenira s Civellem nemluvila, držela ho zkrátka a přísně dozorovala, ale s výslechem bez tvé přítomnosti nepokračovala.
Prošla jsi dům, Civello měl v domě spoustu menších cestovních brašen, ale zcela nevhodných na přepravu většího množství dokumentů aniž by došlo k jejich pomačkání nebo jiného poškození. Větší brašnu, pevnou a vhodnou pro přenos písemností si našla v jedné z šatních skříní. V šatní skříni sis též všimla dvojice slavnostních uniforem, obě byly v barvách Penitus Oculatus a též jedné agentské zbroje, kterou agenti využívají v terénu. Na první pohled vypadala téměř nepoužitě, nejspíš nebyla nikdy vystavena boji.
Pokynu hlavou Atafovi, popřeji mu hodně zdaru a zamířím za Ritabeth.
,,Zřejmě už daedry daly pro dnešní večer pokoj." pronesu k ní, až budu v její blízkosti, ,,Paní Ritabeth, chci Vás požádat o vstup do Vašich komnat za účelem vypůjčení alchymistické laboratoře. Směl bych?""Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Adrian_S
Ritabeth poslala obě služebné pryč, když tě spatřila přicházet. Přestože tvůj příchod uvítala s úsměvem, když si jí požádal o udělení přístupu do jejích soukromých komnat nakrátko jí z tváře zmizel. Bylo na ní patrné, že zvažuje všechny možnosti.
„Dobře.“ řekla nakonec, „Umožním vám vstup do své soukromé pracovny. Mé nepřítomnosti si stejně už nikdo nevšimne.“ dodala a pokynula ti ať ji následuješ. Poté tě opět vedla chodbami domu rovnou až ke dveřím od její pracovny. Metr před dveřmi se zastavila. Upravila se a porovnala si své vlasy. Když se zdálo, že je spokojená se svým vzhledem, přiložila ruku nad zámek. Lehce se naklonila ke dveřím a opět stejně jako předtím velmi tiše zašeptala zaklínadlo. Ani nyní se ti zaklínadlo nepovedlo zřetelně zaslechnout. Když bylo její kouzlo sesláno a ochrana zjevně přestala být aktivní, odtáhla se ode dveří. Dvakrát sevřela ruku v pěst a znovu ji otevřela než sáhla na kliku a otevřela dveře. Tentokráte vstoupila jako první. Teprve poté ti pokynula, abys vešel. Ještě předtím se, ale několikrát rychle rozhlédla po místnosti.
Opět si ucítil onu směsici vůní, která silou podráždila tvůj nos. Na její síle pramálo zmohlo otevřené okno. Když za tebou zavřela dveře, znovu se rozhlédla doleva i doprava. „Alchymistický stolek je pro dnešek jen a jen váš. Nepořádek si prosím pokliďte. Nepouštím sem služebné... vlastně skoro nikoho. Takže by úklid zbyl na mně.“ vysvětlila ti, „Většinu běžných přísad bych měla mít tady a nebo tady.“ ukázala na skříně. „Dál už asi víte co a jak.“ dodala a zamířila k vonné svíčce, která byla již téměř dohořelá. Prsty ji uhasila a odnesla ke svému pracovnímu stolu u něhož už zůstala.
Tondulin
Přistoupil jsi k de Peyranové a po vzoru ostatních ses též chytl skleněné hole. Při té příležitosti ses natočil směrem k domu svého souseda a stejně jako Belius mu věnoval úsměv a zamávání. Zdálo se ti, jakby se závěs u okna směrem k vám zahýbal. Následoval však záblesk modrého světla, které tě oslepilo.
Ještě před pominutím oslepení jsi zaslechl hlasy a silnou vůni bylinek a léčebných mastí. Jakmile se ti vrátil zrak opět do normálu, uvědomil sis, že se nacházíš poblíž pevného teleportu uvnitř komnaty arcimága. Komnata byla přebudovaná, aparáty, vitríny s magickými artefakty i skříně byly na jiném místě, vysely jiné obrazy než tehdy, když komnatu obýval Palagán.
„Viv ty mě udivuješ. Oteleportovat se rovnou do komnaty arcimága. Nevěděl jsem, že to dokážeš?“ zvolal užasle Belius, když se rozhlížel všude možně po místnosti. „Byla mi udělena jistá výsada v souvislosti s dnešním dnem a faktem, že mi stále nebylo umožněno se nastěhovat do kabinetu.“ vysvětlila mu, „Hlavně tu na nic nešahejte.“ doporučila vám. „Klid. Arcimágem už není Palagán.“ zažertoval Belius a vykročil blíž k obrazům.
Vivien se mezitím sehnula pro runový kámen položený na zemi. Opatrně jej vzala a odnesla rovnou k arcimágovu stolu. Položila jej na stůl a zakryla připraveným černým hadrem. Neušlo ti, že runový kámen krom tobě neznámých magických symbolů a značek zářil i symbolem ve tvaru kříže. Též sis všiml, že se nakrátko rozzářil Vivienin prsten.
„Hele ho... lišáka.“ usmál se Belius při pohledu na hnědovlasého bretonce s šibalským úsměvem ve tváři. „To je Balion Talarian. Současný kancléř... v éře kdy šéfoval téhle Univerzitě.“ konstatoval poučně a přitom s určitou hrdostí v hlase. „Vyvedl ji z krize a postavil opět na nohy. Ovšem pletka s elfkou ho stála křeslo.“ „Arcimág Seleth.“ přispěla Adrianna, která se postavila kousek od Belia a pohlédla na další z obrazů. Seleth byl vyobrazen v tradičním arcimágském rouchu, doplněném o šerpu ve stříbrné barvě se zlatými pruhy. „Významný objevitel v oblasti anatomie těl a medicíny.“ shrnula jeho angažmá. „Arcimág Dremwus Palagán.“ ukázal Belius na další portrét na němž byl vyobrazen vážně až přísně se tvářící dunmer. Toho jsi jako jediného z trojice ihned poznal. „Hmm...“ stoupl si na špičky Belius ve snaze se co nejvíce přiblížit k obrazu. Anna na něj nechápavě pohlédla. „Hledám nějakou misku s oříšky. Nevěřím tomu, že by se nechal namalovat bez ní.“ konstatoval a poté se opět ohlédl. „No... a současná hlava Univerzity.“ přesunul se k obrazu s arcimágem Benochem. „Hmm... Stejně jsou ty portréty děsně nudný.“ zhodnotil následně, „Stále tatáž póza. Žádná velká inovace.“ „Nevěděla jsem, že tě fascinují obrazy.“ podivila se Mirabelle, která oba s úsměvem sledovala. Taktéž si ji, ale přistihl, že si portréty v komnatě očima prohlíží. Zejména arcimágovi Selethovi věnovala největší pozornost. „Přímo nefascinují. Sice jsem jich pár za život koupit... občas jsem přemítal na koupí dalších, abych měl kompletnější sbírku, ale nakonec jsem zůstal u těch co mám.“ „To bych do tebe vůbec neřekla.“ přiznala Mirabelle Beliovi. „Proto se raději neptejte co na těch obrazech je.“ doporučila jí Adrianna, která se mezitím přesunula ke stolu arcimága, aby byla poblíž Vivien. „Ale teď se o ně zajímám čistě kvůli tomu, že se musím nechat vypodobnit, když jsem teď ten hrabě Chorrolu. Hledám nějakou inspiraci.“ pokračoval Belius nerušeně ve vysvětlování Mirabelle.
Z arcimágovi komnaty je dále možné se přesunout dveřmi na balkón z něhož je vidět na dění pod Univerzitou. Dále jsou zde dveře vedoucí ven na chodbu a též dveře do soukromých komnat arcimága.
SuperHunterCZ
Naposledy ses rozhlédla po místnosti. Nezdá se, že bys něco přehlédla. Porovnané dokumenty a drogy jsi ponechala na hromádce a opustila pracovnu. Civello byl stále zajat, nějaký odpor krást nejspíš musel, protože mu na hrudi přibyl škrábanec od ostrých drápů khajiitky. Zenira s Civellem nemluvila, držela ho zkrátka a přísně dozorovala, ale s výslechem bez tvé přítomnosti nepokračovala.
Prošla jsi dům, Civello měl v domě spoustu menších cestovních brašen, ale zcela nevhodných na přepravu většího množství dokumentů aniž by došlo k jejich pomačkání nebo jiného poškození. Větší brašnu, pevnou a vhodnou pro přenos písemností si našla v jedné z šatních skříní. V šatní skříni sis též všimla dvojice slavnostních uniforem, obě byly v barvách Penitus Oculatus a též jedné agentské zbroje, kterou agenti využívají v terénu. Na první pohled vypadala téměř nepoužitě, nejspíš nebyla nikdy vystavena boji.
,,Děkuji za možnost si Vaši laboratoř na několik hodin vypůjčit. Řekněte mi, jak se Vám budu moct nějakým způsobem revanžovat za utracené přísady?" až mi odpoví, pokynu hlavou a přemístím se ke stolu. Porozhlédnu se, kde co je a začnu si vytahovat přísady, které poznám.
Budu chtít vytvořit 5x lektvar many, 5x lektvar zdraví, 2x žábry, 2x paralyzující jed, 1x výbušný lektvar a 1x lektvar světla. I přes amnezii se pokusím na vše vzpomenout, případně si vezmu deník do ruky a budu se podle něj řídit."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"Máš pravdu ty obrazy jsou dost strohý, měl by sis udělat nějaký víc umělecký." Budu souhlasit s Beliem, načež se trochu přiblížím a zašeptám tak, aby to slyšel jen on. "Když už jsme tady.... Co takhle arcimágovi poupravit trochu židli, nějaké to opěradlo by se dalo naříznout..... Když jsem ho viděl naposled furt opakoval, že spadl ze schodů a je potlučený, tak už má nějaký ten trénink." Zasměju se a počkám co řekne na můj návrh.
Adrian_S „Tím se netrapte.“ odpověděla ti zpoza stolu, „Doufám, že tam naleznete vše co budete potřebovat.“ dodala a poté se odmlčela. „Kdepak jsem měla schované ty poznámky...“ zamumlala si tiše pro sebe a obešla stůl.
Zatím sis prohlédl skříňky s ingrediencemi a začal se seznamovat s jejich uložením ve skříních. Brzy sis v hlavě sestavil seznam všeho potřebného, vybavení některých ingrediencí ti dalo zabrat, ale nakonec sis vzpomněl na všechny. Postupně ses pustil do výroby jednotlivých lektvarů. (1/3)
„Tady to je...“ ozvala se opět Ritabeth, která zjevně konečně nalezla to co hledala. Chvíli se do písemnosti začetla, poté si hlasitě povzdechla a usedla za stůl.
Během výroby lektvarů můžeš volně komunikovat s Ritabeth.
Tondulin „Přesně. Je to strohý. Chtělo by to nějaké... Nevím no. Něco.“ pokyvoval hlavou, odmlčel se, aby si vyslechl tvůj návrh. Poté se vyklonil a prohlédl si arcimágovo křeslo. Nápad se mu, ale příliš nezamnouval, protože ihned poté zakroutil hlavou. „Raději ne.“ řekl, „Můžeme uříznout cokoliv jiného, ale křeslo raději ne.“ šeptal, „Víš kolik mocných čarodějů a čarodějek na něm sedělo? Art říkával, že každého kdo na něj usedne a není řádně uveden do úřadu arcimága stihne kletba. Nebyl nijak konkrétní, ale zkoušet to nechci.“ „Co si tu šeptáte?“ zeptala se Mirabelle. „Obdivujeme křeslo arcimága.“ usmál se na ní pohotově Belius. „Aha. Toho se raději nedotýkejte.“ „Proč?“ tázal se Belius, „Taky jsi to slyšela?“ „To s kletbou? To je hloupost.“ zakroutila hlavou Mirabelle, „To tvrdíval Arterius, když přednášel, aby vzbudil pozornost svých studentů. Prostou pravdou je, že se ke křeslu váže nepsaná tradice, která říká, že by něj měl sahat a usedat pouze arcimág.“ „Noo... Raději se budu držet varianty s kletbou. Je to bezpečnější.“ usmál se Belius. „Myslíš, že se k němu už Alawen nastěhovala?“ znovu se rozhlížel po místnosti.
Adrianna s Vivien klábosily u arcimágova stolu. Zjevně se ani jedna neměla k tomu, aby komnatu neprodleně opustily.
SuperHunterCZ
Naposledy ses rozhlédla po místnosti. Nezdá se, že bys něco přehlédla. Porovnané dokumenty a drogy jsi ponechala na hromádce a opustila pracovnu. Civello byl stále zajat, nějaký odpor krást nejspíš musel, protože mu na hrudi přibyl škrábanec od ostrých drápů khajiitky. Zenira s Civellem nemluvila, držela ho zkrátka a přísně dozorovala, ale s výslechem bez tvé přítomnosti nepokračovala.
Prošla jsi dům, Civello měl v domě spoustu menších cestovních brašen, ale zcela nevhodných na přepravu většího množství dokumentů aniž by došlo k jejich pomačkání nebo jiného poškození. Větší brašnu, pevnou a vhodnou pro přenos písemností si našla v jedné z šatních skříní. V šatní skříni sis též všimla dvojice slavnostních uniforem, obě byly v barvách Penitus Oculatus a též jedné agentské zbroje, kterou agenti využívají v terénu. Na první pohled vypadala téměř nepoužitě, nejspíš nebyla nikdy vystavena boji.
"Kletba nezní nic moc....." Trochu zklamaně odvětím a radši na křeslo nebudu šahat. "Náhradní plán... Strašidelné psaní." Zazubím se a kouknu se na arcimágův stůl, případně do šuflat a vezmu jeden pergamen s inkoustem a rychle na něj napíšu roztřesepeným písmem.
Vím jak se jmenuješ a kde bydlíš.
DOSTANU TĚ!!
Navždy tvůj
Ostrý Schod.
"Co myslíte, to by ho mohlo trochu vylekat." Ukážu svůj výtvor Mirabelle a Beliovi a nechám ho arcimágovi na stole. Pak už jim navrhnu, zdali se nepřesuneme do centra dění rozlučky.
Soustředím se na výrobu lektvarů. Reagovat budu pouze, pokud se sama Ritabeth ozve."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Adrian_S
Pokračuješ obezřetně v přípravě lektvarů. Ritabeth se mezitím přehrabuje v papírech na svém stole. (2/3)Během výroby lektvarů můžeš volně komunikovat s Ritabeth.
Tondulin
Arcimágův stůl je poklizený. Většina zásuvek ve stole je zamčená, nalezl jsi pouze jednu, kterou bylo možné otevřít a nahlédnout do ní. Shodou okolností právě v ní byly uloženy psací potřeby a čisté papíry. Vivien i Adrianna na tebe pohlédly, když jsi vytahoval ze stolu psací potřeby. Ale ani jedna tě nijak neumravnila. Mirabelle se též nijak neohradila a Belius stál během chvíle vedle tebe a tiše tě podporoval. Když jsi roztřepeně psal text, díval se přes tvé rameno a uculoval se od ucha k uchu.
Když jsi měl hotovo a předal vzkaz Mirabelle, nezatvářila se zrovna dvakrát nadšeně. „Klid. Benoch má jistě smysl pro humor.“ uklidňoval ji Belius zatímco uklízel kalamář zpátky do zásuvky, aby ses s tím nemusel zaobírat ty. Vzkaz si zanechal na stole a obrátil se na Vivien s Annou s dotazem.
„Ano. Měli bychom se přesunout do Velkého sálu. Předpokládám, že tam už budou nějaké přípravy a dostaneme další instrukce. Hlavně pamatujte... To se týká hlavně vás Aedane s Annou. Nejste zdejší profesoři, ale pouze doprovod, platí pro vás určitá omezení. Tak se snažte po celou dobu pohybu po Univerzitě držet pospolu.“ začala vás vzápětí seznamovat se situací De Peyranová. Zatímco se dveře do arcimágovi komnaty začala otevírat. Ona si však této skutečnosti nevšimla neboť k nim stála zády. „Dále...“ „Dále si to převezmu já.“ ozval se Palagánův hlas, který prošel dveřmi. Palagán se od vašeho posledního setkání téměř nezměnil, pouze si nechal narůst delší šedivý plnovous a arcimágské roucho vyměnil na tmavě černé roucho, které však mohl mít na sobě i ze smutečních důvodů. „Výborně.“ pousmála se Vivien, které přerušení zjevně vůbec nevadilo, spíše jej uvítala.
Palagán nevyrazil hned k vám. Vyrazil k jedné ze skříní. Cestou sáhl do kapsy u roucha a vytáhl klíč, kterým skříň otevřel. Následně nahlédl dovnitř, chvilku cosi přehraboval a poté znovu zarachotili klíče v doprovodu nějakého zaklínadla, které bylo téměř neslyšné. Když dveře od skříně zavřel a znovu uzamkl, svíral v ruce spis. Teprve nyní vyrazil rovnou k vám.
„Mirabelle, Aedane a Adrianno.“ promluvil k vám cestou, „Vy se můžete přesunout dolů do Velkého sálu. Ostatní už jsou dole nastoupení tak vám řeknou co a jak. Nečekávám, že bychom ještě nějak dlouho otáleli s otevřením bran i ostatním.“ pokračoval, „Belie a Vivien s vámi ještě potřebuji něco probrat.“ dodal, když se zastavil před stolem u něhož jste nyní postávali. Belius jen kývl směrem k Anně, čímž jí dal najevo ať jde klidně s tebou a Mirabelle. Vivien vyčkávala mlčky co se bude dít dál. „Adrianno.“ promluvil náhle Palagán k Anně, která už se chystala k odchodu. „Tohle je to o co jste žádala.“ poukázal na spis, který držel v ruce. „Opravdu?“ užasla Adrianna. „Ano.“ odpověděl ji Palagán neutrálním tónem, její úžas nesdílel, „Střežte ho jako oko v hlavě. Až budete mít vše co potřebujete, vraťte mi ho. Osobně. A zbytečně ho neukazujte dalším zvědavým očím. Je vám to jasné?“ zdůraznil. „Ano. Slibuji, že vrátím v pořádku.“ kývla několikrát Anna hlavou, očividně nadšená tím co právě od Palagána získala. „A také se o tom nezmiňujte před arcimágem.“ „Bez obav.“ kývla hlavou Anna a ihned uschovala spis ve své očarované brašně. Palagán jen kývl hlavou a gestem vám pokynul ať už jdete. Neušlo ti, že Vivien se překvapeně podívala na Belia, když Anna přebírala spis. Belius na ní reagoval pokrčením ramen.
Poslechli jste Palagána a opustili komnatu arcimága. Dveře se za vámi okamžitě zavřely a podle cvaknutí i uzamkly. Zůstal jsi stát na chodbě s Adriannou a Mirabelle. Část noviců a novicek ve smutečním se už přesouvala v doprovodu profesora Talara po schodišti do Velkého sálu.
SuperHunterCZ
Naposledy ses rozhlédla po místnosti. Nezdá se, že bys něco přehlédla. Porovnané dokumenty a drogy jsi ponechala na hromádce a opustila pracovnu. Civello byl stále zajat, nějaký odpor krást nejspíš musel, protože mu na hrudi přibyl škrábanec od ostrých drápů khajiitky. Zenira s Civellem nemluvila, držela ho zkrátka a přísně dozorovala, ale s výslechem bez tvé přítomnosti nepokračovala.
Prošla jsi dům, Civello měl v domě spoustu menších cestovních brašen, ale zcela nevhodných na přepravu většího množství dokumentů aniž by došlo k jejich pomačkání nebo jiného poškození. Větší brašnu, pevnou a vhodnou pro přenos písemností si našla v jedné z šatních skříní. V šatní skříni sis též všimla dvojice slavnostních uniforem, obě byly v barvách Penitus Oculatus a též jedné agentské zbroje, kterou agenti využívají v terénu. Na první pohled vypadala téměř nepoužitě, nejspíš nebyla nikdy vystavena boji.
"Ten chlap chodí neslyšně jak duch.... Radši pojďte než někoho promění ve veverku." Pronesu a přesunu se s ženami do hlavního sálu. "Co to ta Peyranová říkala? Jste tu jen jako doprovod, platí pro vás určitá omezení? Jak to jako myslí? Já tady poblil rohy chodeb o kterých ani neví. Jsem de facto profesor..... Můžu si chodit kam chci a kdy chci.... Pfff já jí dám... Nějakej zelenáč z Vysokoskalí mi něbude říkat kam smím a nesmím na mojí univerzitě..... Nic proti Anno." Celou cestu budu bručet a brblat, dokud nedojdeme k našemu cíli.
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.