The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 3 host(ů)

Strana 237 z 256: 1...234 235 236237238 239 240...256

Hrozba III.
Aurelius	#4721 Přidané 13.10.2022 22:53
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1174 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal. Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu. „Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“ Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Ano.“ kývl hlavou, když si zběžně prohlédl mapu, „Plavil jsem se nedávno poblíž.“ ukázal na vodní plochu nedaleko tvého cíle, „Plavba do této části je relativně bezpečná. Samozřejmě musí být přijatelné počasí. Zde...“ ukázal na oblast blíže k tvému cíli a ostrovu na nějž ses potřeboval dostat, „Tady situace houstne. Blíže k pevnině může být jakákoliv nástraha, málokterý kapitán si tam troufne. Panuje spousta legend a drbů. A jak je známo… každý z těchto drbů si nese něco navíc. Ale i tak… Plavba je to nebezpečná. To bez debat.“ Rukou si stáhl mapu k sobě, aby si ji lépe mohl přečíst včetně symbolů, které se na ní nacházely. „Tahle námořnická hatmatilka je dost stará. Hodně stará, ale obsahuje poznámky, které se na běžných mapách směrující k této oblasti nenachází. To co držím v ruce a vy vlastníte.“ podíval se na tebe, „Je cenný unikát, který bude mít hodnotu i bez ohledu na to co se na ostrově nachází, ale to jistě víte.“ sklopil zrak zpět do mapy, „Má loď je schopna tam doplout. Jediné co budeme potřebovat jsou dobré zásoby, posádka a hlavně se obrnit trpělivostí, odvahou a vírou v úspěch. Hlavně tou, protože pokud není dějí se hrozné věci.“ opět pozvedl zrak k tobě, „Zásoby nejsou problém. Odvaha a víra je věc jednotlivce, ale s posádkou to bude problém. Má družina se rozutekla po posledním kšeftu… Sice...“ podíval se otevřenými dveřmi ven, „Mám neblahý pocit, že v tom má prsty někdo z mé rodiny… protože můj byznys na moři jim není příliš po chuti.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Dobře… DOBŘE!“ rozeřval se, když ucítil bolest, kterou si mu působila dýkou i šlapáním na kotník. „To kde je Nir… To podléhá nejvyššímu stupni utajení.“ zařval, „Ví to jen velmi malá uzavřená skupinka lidí.“ pokračoval a zaúpěl bolestí. „Císař… Císař to ví, ale k tomu se nedostanete...“ vydal bolestivě, „Ví to Salviová… nebo důstojník Pinewind.“ bolestivě zkřivil tvář v škodolibou grimasu, „Ten blbej ušák.“ vzápětí si však uvědomil, že i ty jsi elfského původu a svá slova začal mírnit, „Bosmer. Ten blbej bosmer. Bývalej člen Čepelí. Toho byste měli mučit! Hergot! Toho byste měli držet u podlahy a mávat mu dýkou před očima!“ zařval rázně co mu síly dovolili. „Jestli někdo ví kde je Nir… Je to on. K němu se dostanete... k Salviové a Císaři ne.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Myslím, že je všechny ty runy slouží jen jako obyčejná dekorace.“ konstatovala poté co několikrát v ruce otočila truhličku a pečlivě si ji prohlédla, žádné kouzlo přitom nevyvolala. „To by mi Tandil řekl, že je kouzelná nebo nějak očarovaná. Aspoň myslím.“ pokrčila rameny. „Jo.“ usmála se, „Ten je pěkný.“ dodala, když si jí ukázal náramek. „Ukaž, prohlédnu si ho zblízka ještě.“ vybídla tě a když si jí náramek předal začala si ho pečlivě prohlížet, stejně jako předtím truhličku. Mezitím ses přesunul k šatní skříni a položil jí dotaz ohledně své róby. Neotočila se k tobě, stále si prohlížela náramek, který si ji půjčil. „Raději zvol něco jiného, černého a dnes ještě nenošeného. S tímhle...“ obrátila se na tebe konečně, „Už si dnes na Univerzitě určitě byl. Nepůsobilo by to dobře. Cizím to nepoznají a bude jim to jedno, ale tvoji kolegové a kolegyně, Globullovi nejbližší si toho všimnou a těm to jedno asi nebude.“ odložila truhličku i náramek stranou a přešla k šatní skříni. Chvilku si prohlížela všechny šaty, oděvy a tvá roucha. „Co tohle?“ řekla nakonec a vytáhla roucho o kterém si ani nevěděl, že ho máš. Nejspíš muselo být nové, pravděpodobně ho Laurana koupila, když byla na některém ze svých nákupů a tobě se o tom zapomněla zmínit. Roucho, které držela v ruce bylo celé černé. Nemělo žádné značky ani magické symboly krom dvojice límečků, které bylo až doposud schované. Laurana je, ale vytáhla, aby ti roucho ukázala v plné kráse. Svým způsobem ti roucho připomnělo tvé první setkání s Dremwusem Palagánem, který dosti podobné roucho velmi často oblékal a nosíval. Nemíval pouze límečky, leda by je měl též schované. „Působí dost temně, smutečně. Pro dnešní smutný den ideální.“ konstatovala nakonec a roucho ti předala, aby sis ho ihned oblékl a vyzkoušel. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy



scorpioncz	#4722 Přidané 14.10.2022 10:15
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Jo, to bude ideální." souhlasně přikývnu a zrovna se převléknu. "Asi bude obřadnější, když ten dar pak předáš ty. Bude to vypadat lépe." Navrhnu a pokud už bude nejvyšší čas vyrazit, tak zrovna navrhnu i přesun k univerzitě.


Adrian_S	#4723 Přidané 14.10.2022 21:11
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Z opasku vytáhnu měšec, odhadem v něm nechám 100 zlatek a celý měšec pak hodím na stůl, ,,Tohle je záloha za cestu tam. Dalších 50 zlatek vám dám dne, kdy se bude odplouvat, předpokládám, že zítra, v lepším případě ještě dnes. Pokud souhlasíte, sežeňte si, co potřebujete. Mezitím bych se zatím usadil u vás jako potencionální host a ranhojič. Pakliže s tím vaše paní nebude mít nějaké potíže a kdyby ano, určitě něco vymyslíte. Platí?" "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


SuperHunter	#4724 Přidané 15.10.2022 16:42
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Povolím na dýce a na noze, kterou mu šlapu na lýtko, zatím co volnou rukou ho chytnu pod bradou a zakloním mu hlavu k sobě aby přestal vyvádět. "Moc oceňuju že ses nám konečně rozhodnul říct něco užitečného, ale nemusíš to tu vyřvávat na celej dům, hmmm?" dopovím a znovu mu na chvíli šlápnu na lýtko. Podívám se na Zeniru a pokynu jí, "Koukni odněkud z okna jestli venku nezahlídneš někoho kdo by mohl zaslechnout to jeho úpění." Poté vrátím svoji pozornost zpět k Civelovi, *"Co je zač ten blbej ušák* Pinewind kromě toho co si nám už řekl?" a lehce mu přejedu mu bokem dýky po tváři a uchu, "A kde by sme ho mohli najít?"** dopovím a povolím jeho zakloněnou hlavu aby mohl zase bez problému mluvit.


Aurelius	#4725 Přidané 19.10.2022 23:09
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1175 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal. Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu. „Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“ Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Nejdřív zítra.“ řekl Afar, „Dnes vše připravím a zítra kolem oběda nejdříve budeme moct vyplout. Pokud vše klapne jak má.“ pokračoval opatrně, zatímco sbalil měšec „Náklady budou vyšší, ale vzhledem k tomu, že mi tahle výprava napomůže dost vylepšit svoji pověst a proslavit se. Sem si jist, že se mi to do budoucna vyplatí.“ poté se odmlčel, „Přesto by ovšem bylo vhodné, kdyby si posádka a též i já mohl nechat něco málo z pokladů co na ostrově najdeme. Pokud něco najdeme.“ uchechtl se. „Vůbec to nebude vadit. Vždyť se rozhlédněte kolem sebe. Všude toho jídla, pití a kdovíčeho. To se nesní. A má sestra není rozhodně paní domu, pouze si na ní hraje.“ ujistil tě a poukázal rukama kolem sebe, „Klidně se tu chovejte jako doma. Ale jestli si ji chcete předcházet.“ nadhodil poté, „Tak jí tak říkejte. Bude mít radost.“ poté vstal, promnul si zápěstí a pohlédl dveřmi ven, „Jeden z pokojů pro hosty bude určitě volný. Odchytnu cestou nějakou služebnou a poptám se. Každopádně až vyřídím vše potřebné… což bude asi na dlouho… tak se sem vrátím.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Povolila jsi. Muž na tvá slova reagoval nepříjemným úšklebkem ve tváři. Ten si mu však vzápětí oplatila opětovným šlápnutím na lýtko. Zahalekal bolestí a pak se zas zklidnil. Zenira kývla hlavou a tiše se přesunula k jednomu z oknem. „Nikdo.“ reagovala. Civello zaskřípal zuby. „Dobře.“ hlesl nakonec rezignovaně, „Pinewind je pro vás stejně moc velké sousto.“ uchechtl se, „Je to veterán z legie. Špión a poslední dva roky dozoruje a organizuje tajné operace napříč Cyrodiilem. Momentálně...“ odmlčel se. Zenira se mezitím navrátila k tobě a Civellovi. „Dnes večer měl odjet s oddílem agentů do pohraniční pevnosti s Morrowindem. Nachází se na území Cheydinhalského hrabství. Nicméně… je majetkem Císařství.“ opět udělal krátkou pauzu a přitom se několikrát zhluboka nadýchl. „O jakou pevnost jde?“ zajímala Zenira. „Osobně jsem tam nikdy nebyl. Neznám ani její přesnou polohu...“ reagoval pohotově vyslýchaný Civello, „Ale veřejnosti není existence pevnosti nijak známá. Ve výkazech pro Penitus Oculatus je zmiňována pod názvem ‚Mirabellion‘…“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Převlékl ses do roucha, které ti doporučila Laurana. Laurana si zkontrolovala své věci, upravila se a převlékla, následně jste sbalili své věci a odebrali se opět dolů. Dole na vás již čekal Scipio, který se stihl též převléci do své smuteční uniformy oceněného a vyznamenaného veterána Čtvrté legie. „Serana pomáhá Flaviovi najít uniformu.“ vysvětlil s úsměvem Scipio. Laurana se mezitím odebrala za služebnou domluvit si u ní další hlídání malé Merril. Zatímco byla pryč Scipio se několikrát prošel po chodbě a poté se opět zastavil. Pozvedl hlavu ke schodišti kde se konečně objevil Flavius v doprovodu Serany, oba byli oblečeni do smutečního. Zatímco Serana volila podobné smuteční roucho jako ty, Flavius se oblékl do podobné uniformy jako měl Scipio. Jeho uniforma však nebyla zdobená četnými oceněními a vyznamenáními. Nabídl Seraně rámě a sešel dolů ze schodů. „Ještě si rychle skočíme do města. Měli bychom to s přehledem stíhat.“ řekl Flavius. Scipio jen kývl a nechal dvojici odejít. Laurana se krátce po jejich odchodu vrátila k vám a dala vám pokyn, že je připravena vyrazit. Společně jste tak vyrazili vstříc Univerzitě. Opustili jste pozemek vaší vily a směřovali ulicemi rovnou k Univerzitě. Cestou jste míjeli občany města, ale i návštěvníky a tříčlenné hlídky legionářů. Brzy jste prošli kolem chrámu a dostali se až k mostu, který vedl na Univerzitu. Skrze bránu jste se dostali bez problémů, hlídka legionářů vás vpustila na most. Na druhém konci to už tak hladce nešlo. Před branou na pozemky Univerzity postávala dvojice stráží v černé univerzitní zbroji a prozatím zastavovala všechny, kteří měli v úmyslu projít branou dříve. Mezi zastavenými sis všiml i rytířů ze Shornhelmu, kteří vás předtím poctili svojí návštěvou. Mezi nimi byl i Elbert, který na sobě měl podobnou smuteční uniformu jako měl Scipio s Flaviem. Pouze na ní bylo patrná příslušnost k Vysokoskalské legii nikoliv k té Cyrodiilské. Na hrudi měl připevněné nějaké vyznamenání, o jaké jde však netušíš. Postával stranou od davu a společnost mu krom jeho rytířské gardy dělal též kancléř Talarian (graf. vzhled – zde) a dvojice žen, jedna velmi stará prošedivělá žena s četnými vráskami (graf. vzhled – zde) ve tváři a druhá o mnoho desítek let mladší, zrzavá (graf. vzhled – zde) . Obě na sobě měly tmavé šaty a amulet členů rady Starších zavěšený na viditelném místě. Opodál se nacházela dvojice bojovníků ve zbrojích Císařské gardy, kteří nejspíš měli dohlížet na bezpečí samotného kancléře. Zatímco obě ženy diskutovaly mezi sebou, Elbert věnoval veškerou svoji pozornost rozpravě s kancléřem. Podle všeho se rozprava mezi muži nese v přátelském duchu. „Kancléř Talarian.“ poznamenal tiše přesto velmi zřetelně Scipio, „Ta starší žena… To je Isabella Monová, vedoucí odboru Spravedlnosti. Ta mladší, zrzavá je velvyslankyní Vysokoskalí. Ashfordová.“ dodal na vysvětlenou, „Obávám se, že přednostně pustí asi jen tebe dovnitř.“ konstatoval nakonec, když jste se zastavili. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 19.10.2022 23:11


Adrian_S	#4726 Přidané 20.10.2022 16:22
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,Předtím, než půjdete shánět posádku, neprovedl byste mě skrze Vaše sídlo a neukázal, kdeže budu nocležit?" zeptám se ho. Ať už mě doprovodí či nikoliv, sdělím mu mezi čtyřma očima, ,,Co se týče pokladů, pokud se na onom místě něco najde, Vaše posádka si bude moct vzít 75 % celého pokladu. Já tam potřebuji jen určité věci, které samozřejmě poznám a uzmu se jich. To je férové, ne? A s tím startovním rozpočtem... vemte na vědomí, že Vaše reputace není nějak dobrá. Je potřeba s něčím začít a klidně i s málem. Až se o téhle plavbě rozkřikne mezi lidmi, nabídky se pak budou hrnout a vy si budete moct určovat cenu." Upravil/a Adrian_S dne 20.10.2022 23:43 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4727 Přidané 23.10.2022 23:25
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1176 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal. Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu. „Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“ Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Provedu. Samozřejmě… To není problém, posádka nikam neuteče.“ usmál se a pokynul ti ať ho následuješ. Vyšli jste ven. Služebná, která měla dohlédnout na zraněného si vás ihned všimla. Nejspíš vyčkávala až sami vyjdete, aby vás nijak nevyrušila. Ataf ji ovšem okamžitě odmávl rukou a dal jí najevo, že její služby nyní nejsou potřeba. „Tudy.“ řekl přitom směrem k tobě a vedl tě po okraji stěny budovy k dalším dveřím. Situace u bazénku se nijak nezměnila. Naopak se ještě více rozléhal rozjařený smích v doprovodu hlaholu diskutujících. Ataf jim věnoval jen krátkou pozornost. Ihned odbočil do prvních dveře, prošli jste úzkou dobou, která spojovala hned pět místností. „Křídlo s pokoji pro hosty.“ vysvětlil, poté si prohlédl jednotlivé dveře, všechny byly zavřené. „Některý bude určitě volný. Zjistím od služebné jaký. Tyhle dveře...“ došel ke dveřím na samotném konci chodby, „To je umývárna.“ řekl, když otevřel dveře a poukázal na velkou kovovou vanu, malé okénko u stropu bylo pootevřené. V místnosti krom vany byl ještě velký dřevěný regál s čistými hadry pro usušení, též nechybělo několik mýdel. „Asi je tu všechno. Zatím. Až se hosté rozdovádí… Moc čisto tu nebude.“ namítl, „Latrína je buď vzadu za domem… Nebo...“ odmlčel se a opět tě vedl ven. Opět jste šli podél domu, tentokráte jste míjeli jednu ze služebných, která nesla tác s rozlitým vínem. Chtěla vám nabídnout, ale tvůj doprovod jí dal najevo, že nemáme momentálně zájem. Jen kývla hlavou a zamířila do hlaholu. Minuli jste jedny zavřené dveře. „Křídlo mé sestry. Nedoporučoval bych tam vstupovat bez jejího svolení.“ vysvětlil, „A tyhle vedou do našich soukromých komnat. Tam bych být vámi též nevstupoval. Myslím, že je i zamčeno.“ dodal a ukázal na další dveře. Došli jste k dalšímu křídlu. Dveře byly pootevřené. Vešli jste dovnitř. „Dveře vpravo na konci. Tam je další latrína. Tahle je spíš pro služebnictvo, protože je to jejich křídlo…“ vysvětlil stručně. Rozmístěné náčiní ve vedlejší místnosti jeho slova jen potvrzovalo. „Pak je tu ještě jedno křídlo.“ vyšli jste dveřmi opět ven, „Ale tam stejně nic kloudného není.“ poznamenal s úsměvem, „To je asi v kostce všechno. Zahrada moc bohatá není, protože v téhle nehostinné krajině… dost horké stejně nic kloudného neroste. Takže tu najdete snad jen kaktusy a fakt tu nejodolnější flóru. Každopádně...“ podíval se na tebe, „Hádám, že byste se měl převléci. Jednak pro lepší zapadnutí… ale hlavně kvůli tomu, že v tomhle se dříve nebo později spíš usmažíte. Slunce ještě neudeřilo naplno.“ odmlčel se a rozhlédl se. „Každopádně… Tady v atriu jak vidíte panuje poněkud volná zábava. S přibývajícím alkoholem bude její průběh více a více zvrácenější. Přesto.“ udělal drobnou pauzu, „Je tu zdejší smetánka, která má poměrně velkou moc zde ve městě. Kdyby náhodou došlo k nějakému konfliktu… Ať už mezi hosty nebo mezi hosty a služebnictvem. Snažte se stát stranou, zbytečně se k ničemu nepleťte. Sestra...“ očima začal hledat svoji sestru u bazénku. Nemusel hledat dlouho, brzy ji nalezl u osamoceného lehátka na jehož okraji ležela. V jedné ruce svírala pohárek s alkoholem a druhou rukou gestikulovala při rozhovoru s holohlavým redguardem silnější postavy, která stál naproti ní. Ataf se nepříjemně zašklebil jakoby snědl něco hodně kyselého až nechutného. „Tenhle tlustý plešoun.“ ukázal prsty na muže, který hovořil s jeho sestrou. „Je zdejší nejvyšší kněz. Asi nemusím zmiňovat, že to není moc vzor ctnosti. Je to blbeček. Ale zpět k té... tomu co jsem chtěl říct.“ obrátil se na tebe, „Kdyby se to tu zvrtlo. Jako u většiny podobných ‚sešlostí‘, které má sestra pořádá… Tak ji nechte ať si to vyřeší ona, protože si následky také pak vyžere ona.“ udělal krátkou pauzu a ještě jednou se podíval na svoji sestru, která i nadále vedle rozhovor s knězem. „Ale jinak se bavte, popíjejte a užívejte si společnost… a přitom se pokud možno nenechte vlákat do her mé sestry. Jako nová tvář, kterou tu nikdo nezná pro ní budete bezpochyby představovat jistý potenciál, ale dost toho… Jestli nemáte něco dalšího na srdci. Tak vyrazím zajistit vše co je třeba než se setmí.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Povolila jsi. Muž na tvá slova reagoval nepříjemným úšklebkem ve tváři. Ten si mu však vzápětí oplatila opětovným šlápnutím na lýtko. Zahalekal bolestí a pak se zas zklidnil. Zenira kývla hlavou a tiše se přesunula k jednomu z oknem. „Nikdo.“ reagovala. Civello zaskřípal zuby. „Dobře.“ hlesl nakonec rezignovaně, „Pinewind je pro vás stejně moc velké sousto.“ uchechtl se, „Je to veterán z legie. Špión a poslední dva roky dozoruje a organizuje tajné operace napříč Cyrodiilem. Momentálně...“ odmlčel se. Zenira se mezitím navrátila k tobě a Civellovi. „Dnes večer měl odjet s oddílem agentů do pohraniční pevnosti s Morrowindem. Nachází se na území Cheydinhalského hrabství. Nicméně… je majetkem Císařství.“ opět udělal krátkou pauzu a přitom se několikrát zhluboka nadýchl. „O jakou pevnost jde?“ zajímala Zenira. „Osobně jsem tam nikdy nebyl. Neznám ani její přesnou polohu...“ reagoval pohotově vyslýchaný Civello, „Ale veřejnosti není existence pevnosti nijak známá. Ve výkazech pro Penitus Oculatus je zmiňována pod názvem ‚Mirabellion‘…“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Převlékl ses do roucha, které ti doporučila Laurana. Laurana si zkontrolovala své věci, upravila se a převlékla, následně jste sbalili své věci a odebrali se opět dolů. Dole na vás již čekal Scipio, který se stihl též převléci do své smuteční uniformy oceněného a vyznamenaného veterána Čtvrté legie. „Serana pomáhá Flaviovi najít uniformu.“ vysvětlil s úsměvem Scipio. Laurana se mezitím odebrala za služebnou domluvit si u ní další hlídání malé Merril. Zatímco byla pryč Scipio se několikrát prošel po chodbě a poté se opět zastavil. Pozvedl hlavu ke schodišti kde se konečně objevil Flavius v doprovodu Serany, oba byli oblečeni do smutečního. Zatímco Serana volila podobné smuteční roucho jako ty, Flavius se oblékl do podobné uniformy jako měl Scipio. Jeho uniforma však nebyla zdobená četnými oceněními a vyznamenáními. Nabídl Seraně rámě a sešel dolů ze schodů. „Ještě si rychle skočíme do města. Měli bychom to s přehledem stíhat.“ řekl Flavius. Scipio jen kývl a nechal dvojici odejít. Laurana se krátce po jejich odchodu vrátila k vám a dala vám pokyn, že je připravena vyrazit. Společně jste tak vyrazili vstříc Univerzitě. Opustili jste pozemek vaší vily a směřovali ulicemi rovnou k Univerzitě. Cestou jste míjeli občany města, ale i návštěvníky a tříčlenné hlídky legionářů. Brzy jste prošli kolem chrámu a dostali se až k mostu, který vedl na Univerzitu. Skrze bránu jste se dostali bez problémů, hlídka legionářů vás vpustila na most. Na druhém konci to už tak hladce nešlo. Před branou na pozemky Univerzity postávala dvojice stráží v černé univerzitní zbroji a prozatím zastavovala všechny, kteří měli v úmyslu projít branou dříve. Mezi zastavenými sis všiml i rytířů ze Shornhelmu, kteří vás předtím poctili svojí návštěvou. Mezi nimi byl i Elbert, který na sobě měl podobnou smuteční uniformu jako měl Scipio s Flaviem. Pouze na ní bylo patrná příslušnost k Vysokoskalské legii nikoliv k té Cyrodiilské. Na hrudi měl připevněné nějaké vyznamenání, o jaké jde však netušíš. Postával stranou od davu a společnost mu krom jeho rytířské gardy dělal též kancléř Talarian (graf. vzhled – zde) a dvojice žen, jedna velmi stará prošedivělá žena s četnými vráskami (graf. vzhled – zde) ve tváři a druhá o mnoho desítek let mladší, zrzavá (graf. vzhled – zde) . Obě na sobě měly tmavé šaty a amulet členů rady Starších zavěšený na viditelném místě. Opodál se nacházela dvojice bojovníků ve zbrojích Císařské gardy, kteří nejspíš měli dohlížet na bezpečí samotného kancléře. Zatímco obě ženy diskutovaly mezi sebou, Elbert věnoval veškerou svoji pozornost rozpravě s kancléřem. Podle všeho se rozprava mezi muži nese v přátelském duchu. „Kancléř Talarian.“ poznamenal tiše přesto velmi zřetelně Scipio, „Ta starší žena… To je Isabella Monová, vedoucí odboru Spravedlnosti. Ta mladší, zrzavá je velvyslankyní Vysokoskalí. Ashfordová.“ dodal na vysvětlenou, „Obávám se, že přednostně pustí asi jen tebe dovnitř.“ konstatoval nakonec, když jste se zastavili. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#4728 Přidané 24.10.2022 09:50
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,Děkuji za provedení panství." při zmínce o šatech se ho zeptám, ,,Možná bych se ještě zeptal, kde tady najdu obchod s oděvy? Asi budu potřebovat něco lepšího na sebe." Pak, protože to bude nejspíš všechno, mu jen dodám, ,,Myslím, že to je vše. Až se vrátím z nákupu, budu někde tady u vás. Pokud byste mi něco potřeboval, nemyslím si, že bude problém mě najít." podám mu ruku k potřesu, ,,Tak, ať se Vám daří.". Pak zamířím na Atafovo místo, kde bych sehnal šaty. Budu si dávát pozor na své věci. Upravil/a Adrian_S dne 24.10.2022 09:50 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


SuperHunter	#4729 Přidané 26.10.2022 17:32
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Víš o té pevnosti něco víc?" zeptám se ho následovně a pokud odpoví jakkoliv jinak než pozitivně tak mu znovu přišlápnu lýtko, "Cokoliv užitečného co nám řekneš je momentálně čistě v tvůj prospěch." Upravil/a SuperHunter dne 26.10.2022 17:32


Aurelius	#4730 Přidané 30.10.2022 21:56
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1177 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal. Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu. „Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“ Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Ataf ti popsal nejbližší obchod s oděvem a rozloučil se s tebou. Oba jste vyrazili jiným směrem, zatímco on směřoval k přístavní čtvrti. Tvé kroky vedli do obchodní čtvrti kde se zdržovali především místní obchodníci, jejichž obchodní minulost měla nějakou tradici. Brzy jsi onu čtvrť nalezl. Stráží zde bylo hned několik, strategicky rozmístěných. Občanů a návštěvníků města tu bylo pomálu, spočítal bys je na prstech jedné ruky. Minul jsi obchod s alchymistickými potřebami, obchod s knihami a též obchod se zbrojemi a zbraněmi z jehož dílny se ozýval zvuk kovadliny a kladiva. Sáhl jsi na kliku dveří obchodu s oblečením a vešel. Hned za dveřmi v malé chodbě byly zavěšené korále, kterými ses musel proplést. Tvůj příchod ihned vzbudil pozornost khajita sedícího v nízkém křesle, dopřával si vodní dýmku a spokojeně sledoval každý tvůj pohyb po obchodě. Křeslo naproti němu bylo volné. Rozhlédl ses po obchodu. Spatřil si několik desítek figurín na těsno k sobě umístěných, oblečených do různých oděvů vhodných do zdejšího podnebí. Od obyčejných, levných oděvů po dražší až honosné oděvy pro pány i dámy. Na menším stolu uprostřed obchodu bylo umístěno několik menších přenosných nádob na vodu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“ „Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira. „Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál. „To financování obnovil přímo Nir?“ „Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“ „Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“ „Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello. „Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Převlékl ses do roucha, které ti doporučila Laurana. Laurana si zkontrolovala své věci, upravila se a převlékla, následně jste sbalili své věci a odebrali se opět dolů. Dole na vás již čekal Scipio, který se stihl též převléci do své smuteční uniformy oceněného a vyznamenaného veterána Čtvrté legie. „Serana pomáhá Flaviovi najít uniformu.“ vysvětlil s úsměvem Scipio. Laurana se mezitím odebrala za služebnou domluvit si u ní další hlídání malé Merril. Zatímco byla pryč Scipio se několikrát prošel po chodbě a poté se opět zastavil. Pozvedl hlavu ke schodišti kde se konečně objevil Flavius v doprovodu Serany, oba byli oblečeni do smutečního. Zatímco Serana volila podobné smuteční roucho jako ty, Flavius se oblékl do podobné uniformy jako měl Scipio. Jeho uniforma však nebyla zdobená četnými oceněními a vyznamenáními. Nabídl Seraně rámě a sešel dolů ze schodů. „Ještě si rychle skočíme do města. Měli bychom to s přehledem stíhat.“ řekl Flavius. Scipio jen kývl a nechal dvojici odejít. Laurana se krátce po jejich odchodu vrátila k vám a dala vám pokyn, že je připravena vyrazit. Společně jste tak vyrazili vstříc Univerzitě. Opustili jste pozemek vaší vily a směřovali ulicemi rovnou k Univerzitě. Cestou jste míjeli občany města, ale i návštěvníky a tříčlenné hlídky legionářů. Brzy jste prošli kolem chrámu a dostali se až k mostu, který vedl na Univerzitu. Skrze bránu jste se dostali bez problémů, hlídka legionářů vás vpustila na most. Na druhém konci to už tak hladce nešlo. Před branou na pozemky Univerzity postávala dvojice stráží v černé univerzitní zbroji a prozatím zastavovala všechny, kteří měli v úmyslu projít branou dříve. Mezi zastavenými sis všiml i rytířů ze Shornhelmu, kteří vás předtím poctili svojí návštěvou. Mezi nimi byl i Elbert, který na sobě měl podobnou smuteční uniformu jako měl Scipio s Flaviem. Pouze na ní bylo patrná příslušnost k Vysokoskalské legii nikoliv k té Cyrodiilské. Na hrudi měl připevněné nějaké vyznamenání, o jaké jde však netušíš. Postával stranou od davu a společnost mu krom jeho rytířské gardy dělal též kancléř Talarian (graf. vzhled – zde) a dvojice žen, jedna velmi stará prošedivělá žena s četnými vráskami (graf. vzhled – zde) ve tváři a druhá o mnoho desítek let mladší, zrzavá (graf. vzhled – zde) . Obě na sobě měly tmavé šaty a amulet členů rady Starších zavěšený na viditelném místě. Opodál se nacházela dvojice bojovníků ve zbrojích Císařské gardy, kteří nejspíš měli dohlížet na bezpečí samotného kancléře. Zatímco obě ženy diskutovaly mezi sebou, Elbert věnoval veškerou svoji pozornost rozpravě s kancléřem. Podle všeho se rozprava mezi muži nese v přátelském duchu. „Kancléř Talarian.“ poznamenal tiše přesto velmi zřetelně Scipio, „Ta starší žena… To je Isabella Monová, vedoucí odboru Spravedlnosti. Ta mladší, zrzavá je velvyslankyní Vysokoskalí. Ashfordová.“ dodal na vysvětlenou, „Obávám se, že přednostně pustí asi jen tebe dovnitř.“ konstatoval nakonec, když jste se zastavili. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#4731 Přidané 31.10.2022 16:09
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Rozhlédnu se po krámku a zkusím najít obchodníka. Až ho najdu, požádám ho, aby mi ukázal nějaké šaty vhodné do tohoto podnebí, případně pro cestu na moře, a aby byly dobré kvality za rozumnou cenu. Nechci toho moc utratit, už moc nemám. Až nakoupím, vrátím se zpět do Atafova sídla, kde budu přihlížet dalším událostem. Něco tam pojím a popiju. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4732 Přidané 03.11.2022 23:03
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1178 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal. Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu. „Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“ Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Khajiit si dopřál poslední doušek z vodní dýmky, protáhl se, zívl bez zakrytí úst a teprve poté vstal ze svého křesla. Přišlo ti, že při prvních dvou krocích směrem k tobě mírně zavrávoral, ale v jeho blízkosti nebyla jediná známka po nějakém alkoholu. „Ab’Bar vás vítá ve svém obchodě s mnohaletou tradicí.“ přivítal tě khajiit s širokým úsměvem, „Jak vám Ab’Bar může pomoci? Může něco doporučit?“ tázal se vzápětí, když se zastavil dva metry od tebe. Sdělil jsi mu požadavky na oděv, který sháníš. Khajiit se podrbal pod tlamou, vycenil zuby a kývl hlavou. „Ab’Bar může nabídnout toto. Místními velmi oblíbený, nositelný jak na pevnině tak na moři. Ochranu před zbraněmi příliš neposkytuje, ale to nelze čekat od žádného z oděvů v nabídce.“ přiznal a podal ti oděv, který byl podle něj vhodný jak do na zdejší pevninu tak na moře. Oděv sis vyzkoušel. Kvalita byla dobrá a oděv ti seděl, nijak tě neomezoval v pohybu. Po jeho oblečení ses začal cítit i komfortněji, nebylo ti tolik horko. Součástí bylo i kápě s turbanem, který lze použít během písečné bouře. Khajiit ti pohotově ukázal jak jej správně použít, aby ses ochránil. Přitom nezapomněl zmínit, že má v nabídce i sofistikovanější řešení a ochranu před pouštní bouří, ale ceny byly poměrně vysoké. Vyplatil jsi mu několik Septimů, Ab’Bar je spokojeně sebral a poděkoval za nákup. Než ses stihl odebrat ke dveřím a odejít, vrátil se do svého křesla, aby si opět mohl dopřát několik doušků z vodní dýmky. Bez zbytečného zdržování ses vrátil do sídla. Zábava byla stále v plném proudu a hlahol byl snad ještě hlasitější. Když jsi vstoupil do atria spatřil si jednu ze služebných jak zametá rozbité nádobí, které se rozlétlo na střepy. Přistoupil jsi k jednomu ze stolků a nabídl si nalité víno a ochutnal zdejší pochutiny. Většina návštěvníků řádila v bazénku a tak jsi musel poodstoupit, abys neměl svůj nový oděv hned mokrý. Ostatní přítomní, kteří se neúčastnili hrátek v bazénu buď leželi na lehátku a dopřávali si vodních dýmek nebo podřimovali. Diskuze, které se vedli za některými z paravánu se povětšinou týkali městě, politiky a obchodu, jejich marží a kdekdo s kým randí za zahýbá. Mnohdy bylo těžké rozeznat mluvené slovo, protože hovoří měl již mnoho upito a sotva hovořil. Jeden z takových opilejších návštěvníků se nachomýtl k mladé služebné, která uklízela rozbité nádobí. Prošel přes neuklizenou dlažbu a kráčel dál. Zdali si nějaký střep zapíchl do nohy netušíš, ale zjevně asi ne, neboť na sobě žádnou bolest nedal znát. Služebná jen zakroutila hlavou. Ritabeth, Atafova sestra byla celou dobu mimo tvůj dohled. Dokud nevylezla z poza jednoho paravánu, znuděnou chůzí zamířila ke svému lehátku. Sebrala odložený pohárek, opatrně usedla a pokynula kolem jdoucí služebné, aby jí dolila víno. Jakmile měla dolito, začala si ostřížím zrakem prohlížet dění kolem. Z prohlížení okolí jí vytrhl až jeden z redguardů, který se zmátořil z vyspávání na lehátku. Popadl jeden z pohárků opodál lehátka, přičemž několik dva další se mu povedlo nemotorně rozlít. Vstal, zavrávoral, přesto se udržel a došel až téměř k ní. „Má… má ctěná paní.“ projevil ji veškerou úctu co mohl, přestože to z jeho úst lezlo pomalu a hůře zřetelně. Ritabehl se jeho směrem lehce pousmála a natočila, „Při… Připíjím na vaše zdraví! A gratuluji, gratuluji k vašemu jmenování...“ snažil se promlouvat co nejlépe a nejsrozumitelněji. „Do rady čarodějů. Pozvedněte číšeee...“ rozhlédl se a vyzval přítomné co mohli, aby tak učinili. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“ „Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira. „Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál. „To financování obnovil přímo Nir?“ „Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“ „Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“ „Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello. „Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Převlékl ses do roucha, které ti doporučila Laurana. Laurana si zkontrolovala své věci, upravila se a převlékla, následně jste sbalili své věci a odebrali se opět dolů. Dole na vás již čekal Scipio, který se stihl též převléci do své smuteční uniformy oceněného a vyznamenaného veterána Čtvrté legie. „Serana pomáhá Flaviovi najít uniformu.“ vysvětlil s úsměvem Scipio. Laurana se mezitím odebrala za služebnou domluvit si u ní další hlídání malé Merril. Zatímco byla pryč Scipio se několikrát prošel po chodbě a poté se opět zastavil. Pozvedl hlavu ke schodišti kde se konečně objevil Flavius v doprovodu Serany, oba byli oblečeni do smutečního. Zatímco Serana volila podobné smuteční roucho jako ty, Flavius se oblékl do podobné uniformy jako měl Scipio. Jeho uniforma však nebyla zdobená četnými oceněními a vyznamenáními. Nabídl Seraně rámě a sešel dolů ze schodů. „Ještě si rychle skočíme do města. Měli bychom to s přehledem stíhat.“ řekl Flavius. Scipio jen kývl a nechal dvojici odejít. Laurana se krátce po jejich odchodu vrátila k vám a dala vám pokyn, že je připravena vyrazit. Společně jste tak vyrazili vstříc Univerzitě. Opustili jste pozemek vaší vily a směřovali ulicemi rovnou k Univerzitě. Cestou jste míjeli občany města, ale i návštěvníky a tříčlenné hlídky legionářů. Brzy jste prošli kolem chrámu a dostali se až k mostu, který vedl na Univerzitu. Skrze bránu jste se dostali bez problémů, hlídka legionářů vás vpustila na most. Na druhém konci to už tak hladce nešlo. Před branou na pozemky Univerzity postávala dvojice stráží v černé univerzitní zbroji a prozatím zastavovala všechny, kteří měli v úmyslu projít branou dříve. Mezi zastavenými sis všiml i rytířů ze Shornhelmu, kteří vás předtím poctili svojí návštěvou. Mezi nimi byl i Elbert, který na sobě měl podobnou smuteční uniformu jako měl Scipio s Flaviem. Pouze na ní bylo patrná příslušnost k Vysokoskalské legii nikoliv k té Cyrodiilské. Na hrudi měl připevněné nějaké vyznamenání, o jaké jde však netušíš. Postával stranou od davu a společnost mu krom jeho rytířské gardy dělal též kancléř Talarian (graf. vzhled – zde) a dvojice žen, jedna velmi stará prošedivělá žena s četnými vráskami (graf. vzhled – zde) ve tváři a druhá o mnoho desítek let mladší, zrzavá (graf. vzhled – zde) . Obě na sobě měly tmavé šaty a amulet členů rady Starších zavěšený na viditelném místě. Opodál se nacházela dvojice bojovníků ve zbrojích Císařské gardy, kteří nejspíš měli dohlížet na bezpečí samotného kancléře. Zatímco obě ženy diskutovaly mezi sebou, Elbert věnoval veškerou svoji pozornost rozpravě s kancléřem. Podle všeho se rozprava mezi muži nese v přátelském duchu. „Kancléř Talarian.“ poznamenal tiše přesto velmi zřetelně Scipio, „Ta starší žena… To je Isabella Monová, vedoucí odboru Spravedlnosti. Ta mladší, zrzavá je velvyslankyní Vysokoskalí. Ashfordová.“ dodal na vysvětlenou, „Obávám se, že přednostně pustí asi jen tebe dovnitř.“ konstatoval nakonec, když jste se zastavili. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 03.11.2022 23:03


Adrian_S	#4733 Přidané 04.11.2022 16:44
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Zatímco redguard bude vykřikovat přípitek, mlčky budu jen přihlížet, co se stane. Nebudu si s nikým ťukat. Až bude po této události, ohlédnu se po některé služebnici a zeptám se jí, zda by mi vyprala obnošené šaty a na zítřek nechala uschnout. Do kapsy jí přitom dám septim. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4734 Přidané 10.11.2022 23:20
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1179 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal. Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu. „Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“ Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Mlčky jsi přihlížel na dění kolem přípitku. Většina přítomných muže poslechla a pozvedla číši k přípitku. Ritabeth kývla hlavou a poděkovala. Redguard se po upití trochu vína ve své šíři opět odklidil stranou, zpět do svého lehátka. Ostatní se tak brzy mohli vrátit ke svým hrátkám a radovánkám z nichž byli opilým hostem vyrušeni. Povedlo se ti odchytit jednu ze služebných. Nakrátko ostříhanou redguardku, která měla na pravém rameni vytetovaný jednoduchý strom. Jako jediná z kolemjdoucích služebných měla prázdné ruce. Zprvu si tě prohlédla, ale pak kývla hlavou „Ano. Vyperu vám to.“ souhlasila zatímco si jí jednou rukou podíval oděv na vyprání a druhou dával Septim za vykonání činnosti o níž si jí požádal. Služebná sbalila oděv a odebrala se téměř okamžitě do části domu v němž byly prostory služebnictva. „Vás jsem tu ještě nikdy předtím neviděla.“ ozval se za tvými zády hlas, který patřil Ritabeth. Stihla se za tvá záda přemístit velmi rychle a neslyšně. Ještě předtím než ses dal do velmi krátkého rozhovoru se služebnou vysedávala na svém lehátku. Nyní stála za tebou, prohlížela si tě od hlavy k patě dokud se odhodlala a neobešla tě. Postavila se zády k bazénku, přičemž se koutkem oka ujistila, že nebude nahozena některým z dovádějících hostů. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“ „Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira. „Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál. „To financování obnovil přímo Nir?“ „Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“ „Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“ „Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello. „Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Převlékl ses do roucha, které ti doporučila Laurana. Laurana si zkontrolovala své věci, upravila se a převlékla, následně jste sbalili své věci a odebrali se opět dolů. Dole na vás již čekal Scipio, který se stihl též převléci do své smuteční uniformy oceněného a vyznamenaného veterána Čtvrté legie. „Serana pomáhá Flaviovi najít uniformu.“ vysvětlil s úsměvem Scipio. Laurana se mezitím odebrala za služebnou domluvit si u ní další hlídání malé Merril. Zatímco byla pryč Scipio se několikrát prošel po chodbě a poté se opět zastavil. Pozvedl hlavu ke schodišti kde se konečně objevil Flavius v doprovodu Serany, oba byli oblečeni do smutečního. Zatímco Serana volila podobné smuteční roucho jako ty, Flavius se oblékl do podobné uniformy jako měl Scipio. Jeho uniforma však nebyla zdobená četnými oceněními a vyznamenáními. Nabídl Seraně rámě a sešel dolů ze schodů. „Ještě si rychle skočíme do města. Měli bychom to s přehledem stíhat.“ řekl Flavius. Scipio jen kývl a nechal dvojici odejít. Laurana se krátce po jejich odchodu vrátila k vám a dala vám pokyn, že je připravena vyrazit. Společně jste tak vyrazili vstříc Univerzitě. Opustili jste pozemek vaší vily a směřovali ulicemi rovnou k Univerzitě. Cestou jste míjeli občany města, ale i návštěvníky a tříčlenné hlídky legionářů. Brzy jste prošli kolem chrámu a dostali se až k mostu, který vedl na Univerzitu. Skrze bránu jste se dostali bez problémů, hlídka legionářů vás vpustila na most. Na druhém konci to už tak hladce nešlo. Před branou na pozemky Univerzity postávala dvojice stráží v černé univerzitní zbroji a prozatím zastavovala všechny, kteří měli v úmyslu projít branou dříve. Mezi zastavenými sis všiml i rytířů ze Shornhelmu, kteří vás předtím poctili svojí návštěvou. Mezi nimi byl i Elbert, který na sobě měl podobnou smuteční uniformu jako měl Scipio s Flaviem. Pouze na ní bylo patrná příslušnost k Vysokoskalské legii nikoliv k té Cyrodiilské. Na hrudi měl připevněné nějaké vyznamenání, o jaké jde však netušíš. Postával stranou od davu a společnost mu krom jeho rytířské gardy dělal též kancléř Talarian (graf. vzhled – zde) a dvojice žen, jedna velmi stará prošedivělá žena s četnými vráskami (graf. vzhled – zde) ve tváři a druhá o mnoho desítek let mladší, zrzavá (graf. vzhled – zde) . Obě na sobě měly tmavé šaty a amulet členů rady Starších zavěšený na viditelném místě. Opodál se nacházela dvojice bojovníků ve zbrojích Císařské gardy, kteří nejspíš měli dohlížet na bezpečí samotného kancléře. Zatímco obě ženy diskutovaly mezi sebou, Elbert věnoval veškerou svoji pozornost rozpravě s kancléřem. Podle všeho se rozprava mezi muži nese v přátelském duchu. „Kancléř Talarian.“ poznamenal tiše přesto velmi zřetelně Scipio, „Ta starší žena… To je Isabella Monová, vedoucí odboru Spravedlnosti. Ta mladší, zrzavá je velvyslankyní Vysokoskalí. Ashfordová.“ dodal na vysvětlenou, „Obávám se, že přednostně pustí asi jen tebe dovnitř.“ konstatoval nakonec, když jste se zastavili. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 10.11.2022 23:21


Adrian_S	#4735 Přidané 11.11.2022 16:28
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,A ani jste nemohla." lehce se ukloním, ,,Dovolte mi, abych se představil, Fallen Merle. Zavítal jsem na toto panství kvůli Vašemu bratrovi z cestovatelských záležitostí. Vy budete jistě Rilabeth? Nemohl jsem si nevšminout, kolika pozornosti přivádíte svým tělem pro cizí oči. Nic ve zlém." pronesu chladným hlasem, ,,Ale za to jsem si také všiml, jakou magii ovládáte. Smím-li se zeptat, jak dokonale ji ovládáte?" "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4736 Přidané 13.11.2022 23:36
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1180 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se po tvých slovech zastavila a obrátila, „Tak prosím...“ sehnula se k psovi, který k ní přiběhl, naposledy ho pohladila a rozloučila se s ním, „Tak ho zabte.“ řekla poté a přikázala psovi, aby zůstal. Pes zůstal uprostřed chodby, seděl na zemi a vyčkával. Jeho panička mezitím kráčela chodbou rovnou k východu kde na ni již čekali Císařští mágové. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Raději ano.“ kývla hlavou, „Musíš se převléct. Takhle tam jít nemůžeš.“ dodala a vyčkala až si posbíráš své věci a zamíříš s ní k odchodu. Vyšli jste z komnaty, zamkl jsi dveře a následoval Mirabelle ven z kasáren. Venku tě ihned popadla za ruku a kráčela po tvém boku až k vašemu domovu. „Musíme se zúčastnit smutečního rozloučení a ukázat se na smuteční hostině. Nějaký čas tam pobýt. Asi tam budeš jediný kdo není moc orientován na magii, ale jsem si jistá, že Belius se ti o nějakou zábavu postará.“ usmála se cestou, „Ale také jsem pro, abychom se vrátili nějak rozumně. Čeká mě zítra ráno spousta práce kolem pobočky.“ Pomalu jste došli až ke dveřím vašeho domu. Soused z vedlejšího domu na vás nevraživě hleděla zatímco zametal před prahem svého domu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Tvé uklonění čarodějku pobavilo, lehce se usmála. „Ritabeth.“ představila se ti na oplátku obdobně, stručně bez jediného titulu, „Ano. Mé tělo poutá pozornost, ale nač bych tomu měla bránit? Neměli bychom se stydět za to jak nás bohové stvořili… Propůjčuje nám jisté zbraně, které nesmíme váhat využít. Vám mužům sílu, nám ženám půvab.“ příjemně se pousmála, „Ale jsem lehce zklamána.“ přiznala a její příjemný úsměv zmizel, „V souvislosti s důvodem vaší návštěvy.“ uvedla na pravou míru, „Ale chápu… Můj bratr… Má jisté kvality, které sice naši rodinu čas od času stojí nemálo peněz, ale občas je jeho nevšední kuráž přínosná.“ „Troufnu si říci, že velmi dobře.“ konstatovala s notnou dávkou sebejistoty, „Přestože si to moji nepřátelé nemyslí.“ přiznala s pohrdáním v hlase a rozhlédla se po okolí, jakoby i nadále nechtěla ztrácet přehled o situaci kolem, „Právě proto jsem získala prestižní křeslo v radě Čarodějů. Nikoliv kvůli vzhledu nebo snad přátelství s kancléřem a konexemi na vlivné rody z Hammerfellu a Vysokoskalí.“ Rada Čarodějů byla obnovena krátce po nástupu velmistra Baliona Christiana Talariana do úřadu kancléře Tamrielského Císařství z jeho vlastní iniciativy. Doposud se však rada nesešla ani není veřejně znám počet jejích členů a konkrétní jména. Jména, která byla veřejně potvrzena kancléřem jsou: Balion Ch. Talarian, Leta Tarnová, Valindor Benoch, Hannibal de Peyran a Meligulus Vita. Veřejně se však předpokládá, že členy jsou nominovaní zástupci jednotlivých magických institucí (Univerzit, významných cechů atp. napříč Tamrielem). --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“ „Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira. „Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál. „To financování obnovil přímo Nir?“ „Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“ „Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“ „Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello. „Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Převlékl ses do roucha, které ti doporučila Laurana. Laurana si zkontrolovala své věci, upravila se a převlékla, následně jste sbalili své věci a odebrali se opět dolů. Dole na vás již čekal Scipio, který se stihl též převléci do své smuteční uniformy oceněného a vyznamenaného veterána Čtvrté legie. „Serana pomáhá Flaviovi najít uniformu.“ vysvětlil s úsměvem Scipio. Laurana se mezitím odebrala za služebnou domluvit si u ní další hlídání malé Merril. Zatímco byla pryč Scipio se několikrát prošel po chodbě a poté se opět zastavil. Pozvedl hlavu ke schodišti kde se konečně objevil Flavius v doprovodu Serany, oba byli oblečeni do smutečního. Zatímco Serana volila podobné smuteční roucho jako ty, Flavius se oblékl do podobné uniformy jako měl Scipio. Jeho uniforma však nebyla zdobená četnými oceněními a vyznamenáními. Nabídl Seraně rámě a sešel dolů ze schodů. „Ještě si rychle skočíme do města. Měli bychom to s přehledem stíhat.“ řekl Flavius. Scipio jen kývl a nechal dvojici odejít. Laurana se krátce po jejich odchodu vrátila k vám a dala vám pokyn, že je připravena vyrazit. Společně jste tak vyrazili vstříc Univerzitě. Opustili jste pozemek vaší vily a směřovali ulicemi rovnou k Univerzitě. Cestou jste míjeli občany města, ale i návštěvníky a tříčlenné hlídky legionářů. Brzy jste prošli kolem chrámu a dostali se až k mostu, který vedl na Univerzitu. Skrze bránu jste se dostali bez problémů, hlídka legionářů vás vpustila na most. Na druhém konci to už tak hladce nešlo. Před branou na pozemky Univerzity postávala dvojice stráží v černé univerzitní zbroji a prozatím zastavovala všechny, kteří měli v úmyslu projít branou dříve. Mezi zastavenými sis všiml i rytířů ze Shornhelmu, kteří vás předtím poctili svojí návštěvou. Mezi nimi byl i Elbert, který na sobě měl podobnou smuteční uniformu jako měl Scipio s Flaviem. Pouze na ní bylo patrná příslušnost k Vysokoskalské legii nikoliv k té Cyrodiilské. Na hrudi měl připevněné nějaké vyznamenání, o jaké jde však netušíš. Postával stranou od davu a společnost mu krom jeho rytířské gardy dělal též kancléř Talarian (graf. vzhled – zde) a dvojice žen, jedna velmi stará prošedivělá žena s četnými vráskami (graf. vzhled – zde) ve tváři a druhá o mnoho desítek let mladší, zrzavá (graf. vzhled – zde) . Obě na sobě měly tmavé šaty a amulet členů rady Starších zavěšený na viditelném místě. Opodál se nacházela dvojice bojovníků ve zbrojích Císařské gardy, kteří nejspíš měli dohlížet na bezpečí samotného kancléře. Zatímco obě ženy diskutovaly mezi sebou, Elbert věnoval veškerou svoji pozornost rozpravě s kancléřem. Podle všeho se rozprava mezi muži nese v přátelském duchu. „Kancléř Talarian.“ poznamenal tiše přesto velmi zřetelně Scipio, „Ta starší žena… To je Isabella Monová, vedoucí odboru Spravedlnosti. Ta mladší, zrzavá je velvyslankyní Vysokoskalí. Ashfordová.“ dodal na vysvětlenou, „Obávám se, že přednostně pustí asi jen tebe dovnitř.“ konstatoval nakonec, když jste se zastavili. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy [/quote] Upravil/a Aurelius dne 13.11.2022 23:37


Adrian_S	#4737 Přidané 14.11.2022 16:02
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,Někdy je nutné zmagořit, abyste se nestala bláznem." odvětím ji, ,,Váš bratr je nebojácný a neuvažuje nad možnými riziky. V mém případě je to přesně ten člověk, koho na své cestě potřebuji, paní Ritabeth. A jak říkáte, člověk se nemá stydět za něco, co je. V případě Vašeho bratra pak způsoby." Když se zmíní o Radě Čarodějů, opřu si prstem bradu, ,,Rada čarodějů? O tomto spolku slyším poprvé. Musel vzniknout někdy v nedávné době. Promiňte mi můj krátký přehled o magických univerzitách, často jsem cestoval do nehostinných krajin, kde bylo pramálo civilizace." pustím ruku k sobě, ,,Spíš mě zajímá jiná věc, od kdy umíte čarovat? Jak jste našla cestu k magii? Učil Vás někdo?" "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4738 Přidané 19.11.2022 17:33
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1181 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Ano i ne. Ve skutečnosti existovala již před mnoha lety, ale vlivem různých událostí byla nakonec rozpuštěna a nikdo se neměl k jejímu obnovení v tak velkém rozsahu. Napříč provinciemi bez ohledu na politickou příslušnost.“ zasvětila tě Ritabeth, „Přesto… zpočátku měl kancléř mnohem menší plány, chtěl ji soustředit spíše na procísařské provincie.“ dodala a krátce se odmlčela, „Skoro od narození. Mé setkání s magii není nijak výjimečné. Projevila jsem nadání a vzhledem k bohatství a vlivu mé rodiny to šlo poměrně snadno. Přesto… Přestože mi zpočátku vyšlapal cestičku můj otec, brzy se všichni přesvědčili o tom, že mé nadání je skutečně mimořádné a jsem studentkou u těch nejlepších oprávněně. Ale samozřejmě se vždycky najde pár závistivců co bude tvrdit opak.“ poznamenala lhostejně, „Zprvu jsem byla vyučována zdejším velmistrem, ale byl příliš zaneprázdněný a jeho výklad magie nebyl až tolik přínosný, proto mi otec brzy sehnal nového soukromého učitele. Jeho znalosti byly fenomenální a vděčím mu za mnohé, budiž mu země lehká. Po jeho náhlé smrti jsem byla dostatečně znalá, abych mohla zahájit studium na magické Univerzitě. Zvolila jsem Daggerfallskou Univerzitu.“ Daggerfallskou Univerzitu jsem si vytvořil především pro účel příběhu v Hrozbě. Nejedná se o klasickou magickou Univerzitu jak ji znáš z Oblivionu (Imperial City) nebo Skyrimu (Ledohrad), ale spíše o Univerzitu podobnou té reálné. Kde se vyučuje více oborů nejenom z jednoho konkrétního odvětví. Daggerfallská Univerzita je rozdělena na několik kateder (katedra magických studií, katedra umění atp.) v jejichž čele vždy stojí nějaký vedoucí katedry. V čele Univerzity pak stojí rektor. Ten má na rozdíl od arcimága trochu více povinností a není zaměřený jen na magické odvětví. Z toho důvodu nemá nárok na titul arcimága i v případě, že je rektorem někdo s magickým zaměřením. Ovšem může se účastnit magických sněmů, sněmů Univerzit atp. jako klasický arcimág. V případě, že rektor není magického zaměření tak jej může na ‚magicky zaměřených akcí‘ zastupovat vedoucí katedry magických studií, ale ani on nezíská titul arcimága. Daggerfallská Univerzita co se týče prestiže v oblasti magického vzdělání nedosahuje takové úrovně jako má Univerzita v Imperial City. „Asi vám nemusím popisovat sáhodlouze můj studentský život. Byl bohatý to ano, ale zas to není něco co byste nutně musel vědět.“ pousmála se, „Ale jestli vám něco říká jméno Hannibal de Peyran. Ostatně by mělo.“ podívala se na tebe s přimhouřenýma očima. Hannibal de Peyran je současným rektorem Daggerfallské Univerzity, který již po třetí svoji funkci obhájil. (celkem může být ve funkci 4 po sobě jdoucí období, na rozdíl od arcimága je jeho funkční období pevně ohraničeno) Dlouhodobě se zajímá o vliv magických artefaktů, přetváření magické energie a její uchovávání v předmětech, případně její extrakcí z předmětů. Také se proslavil podporou poměrně kontroverzního výzkumu zahrnující paměťová a mysl ovlivňující kouzla. Vzhledem k tomu, že je poměrně aktivní na akademické půdě, ale též v politice a zejména pak ve své podpoře cechu mágů ve Vysokoskalí. Mohla se s ním tvá postava v minulosti setkat na některé z akcí pořádaných cechem. „Patřila jsem mezi studentky, které mu mohly pomáhat a asistovat u některých jeho výzkumů. Velmi přínosné.“ kývla hlavou, „V té době myslím, že ještě ani nebyl rektorem… nýbrž vedoucím katedry magických studií. Ale nebyla to jediná kapacita u které jsem měla možnost studovat.“ odmlčela se nakrátko, aby se opět ohlédla a zkontrolovala své hosty, alespoň velmi letmo. Nikdo však nepůsobil, že by její vzdálení nějak postřehl. „Studovala jsem i pod jeho ženou, arcilektorkou Vivien de Peyranovou… nebo pod velmistryní Landreau. Krátce jsem měla možnost studovat i pod současným kancléřem Talarianem. Napadá mě spoustu jmen s nimiž jsem dlouhodobě nebo jen krátkodobě během svého studia přišla do styku jako studentka. Ale to v konečném výsledku není nic mimořádného. Každý mág, který má nějaké vyšší ambice se musí snažit mít kontakt s někým ze zvučných jmen.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“ „Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira. „Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál. „To financování obnovil přímo Nir?“ „Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“ „Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“ „Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello. „Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#4739 Přidané 19.11.2022 18:22
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	,,Pozoruhodný životopis." podotknu. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4740 Přidané 20.11.2022 11:26
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1182 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Ano. To je.“ usmála se upřímně Ritabeth, „A jaký je ten váš?“ zeptala se popošla kousek stranou, protože se jeden z polonahých účastníků zrovna odhodlal skočit do vody kousek od vás. Čarodějka nechtěla riskovat, že bude vodou nahozena. Když voda dopadla kousek od tebe, ale nezmáčela tě, vrátila se opět nazpět. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Nejsem plnohodnotný agent v terénu a nepodílím se na tajných operacích tohohle typu. Jsem spíš úředník.“ vysvětlil pohotově, „Jasný? O tomhle já nic víc nevím. Vím jen, že se to financuje… opět.“ „Opět?“ chytla se jeho slova pohotově Zenira. „Ano.“ kývl nejistě hlavou Civello a čelo se mu začalo rosit potem. Zenira mu gestem dala najevo ať pokračuje, „Financování mělo pauzu… Ehm… Během období co stál v čele zdejší legie generál Arterius a v čele Penitus Oculatus důstojnice Monetová.“ odmlčel se, ale Zeniřin výraz mu dal jasně najevo, že prostor na pauzy nemá. „Po nástupu Valeria a Nira došlo k obnovení financování. Ale… ale asi bych v tom nehledal nějakou zásadní vědu. Ehm… On… On totiž Arterius prosadil v radě Starších nějaké usnesení, které mělo přesunout značnou sumu peněz jdoucích na financování Penitus Oculatus na financování války s Aldmerským spolkem. Prostě… prostě nebyly prachy a tak se financování zastavilo nadbytečných projektů zastavilo. Valerius už prachy na válku nepotřeboval… tak se to opět rozjelo.“ široce se usmál. „To financování obnovil přímo Nir?“ „Eh… To nevím.“ pokusil se zakroutil hlavou Civello, „Obnovilo se pár dnů po změně generálů… Co si tak pamatuju, ale… ale jak říkám neměnil se jen generál, měnil se i stav Císařství. Byl přijat mír.“ udělal krátkou pauzu, „Ale… ale generál z legie stejně nemá žádnou moc cokoliv nařizovat Nirovi. Takže...“ pokrčil rameny, „A teď… teď rád propuštění.“ „Tohle nám moc nepomůže.“ konstatovala Zenira, „S generálem se těžko setkáme, Arterius i Monetová jsou...“ „Zemřeli.“ informoval ji pohotově Civello. „Ano.“ kývla hlavou Zenira, „Zemřeli.“ potvrdila, „Budeme z tebe muset zjevně dostat víc.“ pronesla a podívala zpříma na Civella, který vykulil oči. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy

Strana 237 z 256: 1...234 235 236237238 239 240...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48