The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 2 host(ů)

Strana 233 z 256: 1...230 231 232233234 235 236...256

Hrozba III.
Adrian_S	#4641 Přidané 29.06.2022 22:06
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"To bylo..." nadechnu se, "působivé!". Rozhlédnu se kolem sebe a dodám k Arilenovi, "Ještě není co slavit. Až se odtud dostanem, tak třeba budem slavit.", hejknu na ostatní schované, "Rychle! Vylezte a doražte ty stvůry!" Pomocí slabých plamenů se pokusím zahřát, "Asi... mrznu, hrhhrhuuu...", zacvakám zuby. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej



Tondulin	#4642 Přidané 01.07.2022 10:28
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Šup sem s klíčem a jdeme se kouknout na tu krasavici." Usměju se na Julia, převezmu od něj klíču a budu si to štrádovat rovnou k cele. Opřu se o mříže a pohlédnu na zajatkyni. "Dobrá bitka, takhle jsem se už pár let nezřídil."


scorpioncz	#4643 Přidané 01.07.2022 12:02
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Ač jsem mu chtěl znovu dlouze odpovědět na jeho argumenty, budu se držet zkrátka, když už v podstatě usoudil, že mám pravdu. Nebudu to dále pokoušet, když nemusím a už jsem v podstatě se svým argumentem vyhrál. Schválně ho nechám mít poslední slovo, ať si myslí, že má přece jen ve vyjednávání navrch. Proto si pouze vyposlechnu jeho další pokračování. "Stejně jako předtím, tohle není otázka, na kterou by šlo odpovědět ano či ne. Samozřejmě byste určitě očekával plnou loajalitu a podlézavou odpověď typu: 'určitě s vámi za jakýchkoliv okolností', ale tak to prostě nefunguje. Věřím, že jsme tu všichni jakožto zástupci svých rodů na nejvyšší úrovni, tudíž budu mluvit na rovinu. Stejně jako vy i my máme určité povinnosti vůči císařství, zvláště, když je naše sídlo a většina rodu v jeho srdci. Naše loajalita by tudíž patřila vám i císařství. Jak jsem řekl, náš rod je již nyní spřízněn s císařovým, ale pokud budete souhlasit na svatbě a vzájemné pomoci mezi našimi rody, tak bude naše loajalita nakloněna mnohem víc k vašemu rodu, jelikož pouto, které by se zde uzavřelo, bude silně planout už jen ze skutečnosti onoho pouta svatebního. Flavius je důležitým členem našeho rodu, a kdyby tento svazek nebyl myšlen hlavně čistě z lásky a pouze z politického hlediska, tak bychom se nad tím museli hodně rozmýšlet. Važte si toho." "Takže na otázku jsem vám odpověděl tak nějak neutrálně, což je dle mého dobře. V podstatě si naše hlavní jádro loajality uzurpujete vy právě tím svazkem. Musel byste však udat konkrétní příklady. Pokud byste chtěli vyjednávat v radě starších o něčem, v čem by mohl silně benefitovat rod Arterius a zároveň by na tom tratilo císařství, vždy záleží na tom, o čem se bude jednat. Samozřejmě vás budeme podporovat, o to tu v podstatě jde. Ale záleží jak ... pokud se bude jednat o nějaké pozemky či výhody pro rod, samozřejmě vás můžeme a budeme podporovat. Pokud se budete chtít spřáhnout s thalmorem, v tomto případě by se nám podpora značně příčila." "Ale jádro otázky zní až poněkud zvláštně. Pokud byste se rozhodli vyloženě vystupovat proti císařství jakoukoliv silou ... stále musíme mít na paměti zachování našeho rodu, to snad chápete. Stále se nacházíme v srdci císařství, jak jsem předtím pravil. Takže pokud byste chtěli vyvolávat agresi s naší podporou, první koho by to smetlo, bychom byli my. Vy snad chystáte celocísařský převrat?" Zeptám se zcela neutrálně a pohlédnu i na spolusedícího vojáka se zdviženým obočím.


Aurelius	#4644 Přidané 02.07.2022 13:49
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1153 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upírka se zatvářila zklamaně, „To není to co chci.“ reagovala poté, „Je mi jasné, že pro vás nepředstavuju sebemenší problém, ale zároveň vím, že vaše touha skoncovat Vicentův život je silná. A já jsem jediná kdo vám může široko daleko říci kam se vydal.“ odmlčela se, „Nevěřím, že soud přihlédne k mé spolupráci a nechá mě jít.“ „Vicent Mottiere je na seznamu.“ promluvil Mero, „Císařští mágové chtějí znát jeho osud, chtějí vědět jestli je mrtev nebo naživu. Pokud říkáte, že je živ. Znamená to, že naše kolegyně nebyla úspěšná a nejspíš zahynula.“ zachmuřil se. „Ano. Zahynula.“ reagovala lhostejně upírka, „Je pověšená tady nad stolem. Cariel se jmenovala?“ zeptala se spíše řečnicky, protože poté bez odmlky pokračovala, „Cariel, Císařská mágyně, která málem zabila samotného Vicenta Motierra a ještě mu stihla zamotat hlavu natolik, že ji chtěl ochránit před smrtí a přeměnit na upírku.“ mávla rukou. „To jsem nemohla dopustit.“ Mero i Morgana se zamračili. Mero udělal několik kroků vpřed, aby se ujistil, že upírka mluví pravdu a opravdu je mezi mrtvými i Císařská mágyně, která se pohřešuje. „Vy jste ji zabila?!“ křikla rázně Morgana. „Ne.“ zvolala stejně rázně nazpět upírka, „Dala jsem jí ránu z milosti. Nebyla už schopná se zotavit. Žádná magie by jí nepomohla.“ kroutila hlavou již klidněji Katrina, „Vicent nedokáže stvořit silného a zdravého upířího potomka na kterého by mohl být hrdý už několik dlouhých desítek let. Vždycky se mu to nějak vymkne z rukou...“ poukázala na mrtvé upíry. „Chtěl abych to udělala já, ale já netrpím potřebou tvořit další upíry. Sama jsem se stala upírkou jen díky jeho svodu, své mladické nerozvážnosti a naivitě podpořenou sliby, které nikdy nehodlal naplnit.“ koutkem oka pohlédla na obraz, „Věčný život a věčná krása, vykoupená tvrdou cenou v podobě zapuzení rodinou, ztrátou bohatství, prestiže a slibné budoucnosti.“ pronesla zahořkle spíše k sobě než k vám. Císařští mágové jí nepřerušovali. Morgana vypadala velmi dopáleně. Mero i nadále studoval zavěšené mrtvoly. „Ujistila jsem ho, že se o to postarám a jakmile zmizel společně se svým nastřádaným zlatem… A taky postarala, trochu jinak než předpokládal, ale postarala. Pak ovšem poslal tuhle dotěrnou trojku, aby Cariel vyzvedli. Naštěstí Vicentovi potomci nejsou příliš bystří a povedlo se mi je značně ovlivnit. Bohužel to odnesla vesnice se kterou jsem sice měla jistou dohodu, ale když ji nedodržovali… pak mi bohužel nezbytlo nic jiného než ji zrušit.“ přesunula se na jisté místo, stále však zůstávala na očích, „Jejich rozruch upoutal vaši pozornost. Doufala jsem v to.“ zastavila se podívala se na vás. „Nechte mě odejít, živou a zdravou a já vám dám polohu Vicenta. Jako bonus vám prozradím kdo vesnici zradil. Ujišťuji vás, že nebudete litovat a nikdy už o mně neuslyšíte.“ „Je to Cariel.“ identifikoval Mero mrtvé tělo a ohlédl se na Morganu, která nevraživě hleděla na upírku. Mero ji však naznačil, aby za žádných okolností nic unáhleného nepodnikala. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Převzal si klíče a směřoval rovnou do věznice. Julius tě zavedl rovnou k cele v níž se orčice nacházela. „Bylo docela těžké ji sem dostat. Vzpírala se a dva chlapíky docela potloukla.“ oznámil ti Julius, když ses zastavil před celou. Opřel ses o mříže a pohlédl dovnitř cely. Orčice byla převlečená do vězeňských šatů, kolem rukou měla železné okovy a nohy měla též spoutané. Zbrojnoši ve věznici nic nepodcenili. Když si k ní promluvil pozvedla hlavu. Všiml sis krvácejícího čela a němž měla čerstvou ránu (neutržila ji během vaší bitky). „Popadl jí nějaký amok a začala zběsile mlátit hlavou o tyhle mříže.“ poukázal na dveře do cely, „Chvilku odolávala pak šla do bezvědomý. Využili jsme toho a převlékli ji.“ vysvětlil novou ránu na čele orčice pohotově Julius, „Má nesmírně tuhý kořínek, ale moc mluvná není. Věci co měla u sebe jsou tamhle.“ pokynul ti hlavou ke stolu na němž bylo vyřádkované vybavení orčice, které měla u sebe během souboje. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Napij se.“ doporučil ti Arilen, když sis nevzal jeho lektvar many a vyvolal si malé plamínky na ohřátí. „Tohle kouzlo je zrádné. Vysaje z tebe energii jak pijavice krev.“ dodal přirovnání. Trojice pomalu začala vylézat. Renard zaskřípal zuby, „To je, ale klendra. Jak někde ve Skyrimu.“ a zatřásl sebou, udělal krok vpřed a skácel se k zemi. Ralyna, která vylezla po něm ven a málem ji povalil k zemi, jen hlasitě povzdechla a protočila oči. Rozplácnutý Renard se ihned začal zvedat ze země. Jeho pád zničil několik menších zmrzlých pavoučků, jejichž omrzlá těla pádem rozdrtil. Dunmerka vás opatrně obešla a zastavila se až několik metrů od vás, když se dostatečně vynadívala na ledovou spoušť spokojeně se usmála. „Teď půjde do tuhého. Žádná magie... pouze naše bojové schopnosti.“ zhodnotil Draven a úderem zbraně zničil jednoho většího zmrzlého pavouka, „Já a Ralyna jdeme první a povedeme hlavní kontaktní útok. Renarde ty budeš chránit čaroděje a pokud možno útočit se zálohy, ale zavčasu se vždycky stáhneš. Jestli je ta bestie obalená něčím tvrdým, budeme muset najít nějaké její slabé místo kudy proniknou naše zbraně. Takže mějte oči ve střehu.“ Ralyna, která byla od vás nejdále mezitím likvidovala každého zmrzlého pavouka, který přišel do cesty. Do temných neosvětlených míst se však nepouštěla. Od konce uličky za níž by se měl nacházet zmutovaný pavouk imunní vůči magii jí už mnoho metrů nezbývalo. Draven jí brzy dohnal. Renard zůstal s tebou a Arilenem, sáhl do své brašny a vytáhl menší ampulku s lektvarem. Nejednalo se ani o lektvar many ani o léčivý elixír. Obsah naklopil do sebe, zašklebil se všemi různými grimasy a prázdnou ampulku vrátil do brašny, kterou dobře uzavřel. Arilen se nakrátko sehnul a sáhl po jedné z knih, kterou bouře nezmrazila a nejspíš ji jen omylem odfoukla k vám pod nohy. „Zajímavé.“ poznamenal se zájmem a knihu bezpečně uschoval. Kniha nejspíš pojednává o bylinkách a jedná se o nějaké velmi staré vydání, protože na obalu byla dosti zašle vyobrazená květina. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Aha...“ vydal ze sebe lhostejně Civello, když si mu řekla o Zeniřiných špatných zkušenostech s cukříkem, který vám nabízel. „Co se dá dělat.“ povzdechl si následně. Převzala si od něj víno a napila se. Civello si poposedl, aby mohl sedět uprostřed. Zenira se usadila. Civello se o tvých slovech o celé noci rozesmál, „Jestli to skutečně platí Verick. Tak vás tu strpím až do rána.“ poté koukl střídavě na tebe a Zeniru, která rejdila očima po všech směrech. Jakoby si i nadále dělala přehled o místnosti. „Protože po tom dnešním pojebu fakt neusnu.“ zakroutil hlavou, „No... To bych se měl posílit.“ rozhodl se poté a dopřál si trochu prášku, který vám předtím nabízel. Část vám přesto nechal. Zenira se napila vína, dopřála si hned několik loků. Civello se jen spokojeně usmál. „Pojebu?“ zeptala se s falešným zájem Zenira. „Ale... Sere mě jedna nadřízená. Taková blonďatá nána co si hraje na velkýho šéfa, když tam Nir teď není. Pff...“ zakroutil hlavou a protočil oči, „Škoda slov.“ kroutil hlavou i nadále, „Můžeme si o tom promluvit... průběžně.“ odmlčel se, „Takže Verick si vás šetří na speciální příležitosti.“ podíval se střídavě na tebe a Zeniru, „To musíte být opravdu znalé, když si váš drží takhle bokem. Pravda.“ začal Zeniru hladit po více odhaleném stehně na němž dýku neměla připevněnou. „Khajiitku jsem ještě neměl.“ poté zastavil svoji ruku, „Ale lesní elfky...“ pohlédl k tobě, „Jsou osvědčené, ladná těla, krásná a pružná. S nimi se dá dělat ledacos.“ přimhouřil oči a prohlížel si tě seshora dolů, „Která z vás je lepší?“ zeptal se následně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Již během tvého projevu bylo patrné, že se Elbert netváří příliš nadšeně. Nechal tě však domluvit, poté si promnul bradu a koutkem oka pohlédl na rytíře, který seděl vedle něj. Ten však nijak nereagoval. „Myslím, že váš rod je ke smetení předurčen.“ konstatoval nakonec Elbert a podíval se zpříma na tebe, „Je to pouze otázka času. Jak jste sám řekl, jste v srdci Císařství.“ opřel se lokty o stůl a sevřel ruce před sebou, „Jste v podstatě obklopeni nepřáteli, ale vy si žijete zdánlivě spojený život. Žádná stráž před domem, žádná malá soukromá armáda loajální pouze vám. Nic takového. Spoléháte se na městskou stráž a legii.“ zasmál se, „A nyní chcete vystoupit ze svého stínu. Chcete investovat, ale co když někomu šlápnete svojí investicí do písečku? Od těch čestných co respektují zákony vám nic hrozit nebude, ale co ta nezbedná sorta? Zločinci, vrazi sdružení pod nějakého zločineckého vůdce jako například Caesar z Anvilu. Sice byl exemplárně popraven, ale takových jako je on, skrytých je tu spousta. Včetně těch neskrytých. A vaše příbuzenství s Císařem?“ odmlčel se a rukou pohladil stůl, „To není až takové terno. Scipio jistě víte, že si vás příbuzný bude brát za ženu dceru nějakého Cala.“ „Ano. Vím. Vedl jsem o Sabrině velmi dlouhý rozhovor s vaším otcem.“ přikývl Scipio. „Ano. Sabrina.“ reagoval na zaznění jména Elbert, „Neznám ji, ale podle toho co mi bylo řečeno je to pěkné kvítko. Každopádně.“ rozhlédl se po vás třech. „To znamená, že mezi rody vznikne velmi silné pouto. Ovšem v tomhle ohledu se určitě nejedná o sňatek z lásky nýbrž z čistě politických důvodů. Calové, Acilliové a Valeriové tvoří podle Rolstonové silný nerozbitý tandem.“ znovu sevřel ruce, „Pro Císaře je sňatek s rodem Calů velmi výhodný, ale co pro vás? “ sledoval vaši reakci, „Ten sňatek má jasný politický důvod. Trio se dostane ještě blíže k moci a bude tahat za nitky, ale s vámi určitě do party nepočítají. Museli by se s vámi dělit o moc, naslouchat našim názorům... a jiné názory vedou ke střetům o které nikdo příliš nestojí.“ uchechtl se, „Opakoval bych se, ale s vaší snahou o rozvoj, novému směřování rodu a investici nepochybně poroste váš vliv. Stanete se brzo trnem v oku místním rodům, protože si za ta léta zvykly na vaši jinou stránku. Ta nová je začne znervózňovat. Možná pak zorganizují 'Viciovskou noc' a Císař jako v našem případě dá ruce raději pryč. Protože potřebuje mít harmonický vztah se svojí ženou, aby veřejně působil dobře. Zplodit dědice a hlavně mít klidnou šlechtu zde v Cyrodiilu, protože revolta v domovské provincii by znamenala jeho konec v čele Císařství.“ sevřel levou ruku v pěst, „Nemáte vlastně moc na výběr, když to takhle rozebereme. V podstatě máte jen tři možnosti. První možností je být vůči nám maximálně loajální a zajistit si skrze nás pěknou budoucnost. Druhou možností je distancovat se od nás, zrušit sňatek a předstírat, že veškerá naše jednání neprobíhala v dobrém duchu, abyste měli nějakou šanci zapadnout do nové rodiny vašeho příbuzného a jeho komplikovaných spojeneckých vztahů. Nebo je tu třetí varianta. Pro vás ta nejbezpečnější. Rezignovat na snahu a nadále hrát druhé, možná třetí housle. Tak budete v bezpečí a o život vám asi ani nepůjde.“ „Nehodlám se Serany vzdát.“ reagoval pohotově Flavius. „To je mi jasné.“ kývl hlavou nevzrušeně Elbert, „Jen se snažím říci, že byste neměli tolik spoléhat na Císaře a Císařství. Měli byste se spoléhat na sebe a své spojence pohybující se v té nižší sféře vlivu.“ „Císařův plánovaný sňatek mi moc radosti neudělal... je pravda, že v porovnání s tímhle triem toho nemáme moc co Císaři nabídnout, pokrevní příbuzenství může jít stranou, když začne být v sázce budoucnost zachávní Císařství.“ připustil neochotně Scipio. „Proto vidím z téhle situace jediné východisko.“ naklonil se Elbert, „Zvolit první možnost, přísahat věrnost Chorrolskému hrabství. Všichni do jednoho.“ koukl střídavě na tebe, Flavia i Scipia, „Potom budete vázáni přísahou věrnosti vůči hrabství, našemu rodu a nějaké vaše dilema bude pryč. Nebudete muset řešit, které vaše jádro loajality patří komu. Jako vazalové získáte nárok na léno, které budete moct spravovat a investovat do něj. Léno bude mimo Imperial City na bezpečném území hrabství. Takže o vaše bezpečí bude dobře postaráno. Přijde mi to jako docela dobrá nabídka... alespoň teda pro vás. Odříznete se dříve než k tomu budete donuceni jinými.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 02.07.2022 13:56


Adrian_S	#4645 Přidané 02.07.2022 14:31
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Napiju se lektvaru a budu doufat, že se mi síla vrátí do žil. Pokud se tak stane, ihned vyvolám "magickou svíci" a nechám osvětlit místnost. "Děkuji. Myslím, že to bude hnedka lepší." protřepu ruce, "Fajn. Pojďme to dokončit. Najdem tu bestii, zlikvidujem a já snad doufám, že tu najdu to, co potřebuji najít." Ohlédnu se na Renarda, "Je tu něco, s čím teď mohu pomoct?" před jeho odpovědí se zadívám na ostatní, "Dávejte pozor na ty knihovny a kam šlapete. Nezapomeňte, vše, co by se Vám mohlo zde zlíbit, je vaše. Tak abyste se neochudili." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Tondulin	#4646 Přidané 02.07.2022 19:07
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Díky Julie, dobrá práce." Pochválím ho a kývnutím mu naznačím, že může odejít. Počkám pár vteřin až odkráčí. "A co se týče tebe přestaň tak vyvádět, nemusíš nám tady hned zničit všechny mříže. Nehodlám tě tady věznit a smát se ti každý den do ksichtu. Naopak propustím tě ihned, co mi odpovíš na pár otázek." Na chvilku se odmlčím a zamyslím. "Takže... Co začít s něčím jednoduchým, třeba jménem?" Zeptám se jí, zatímco z kapsy vylovím klíč a vložím ho do zámku od cely.


Sarako	#4647 Přidané 02.07.2022 23:28
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Znechuceně si zastrčím oba meče za opasek a přikývnu na upírčinu nabídku: ,,Dobrá, máš mé slovo šlechtice, že tě odsud nechám odejít živou a zdravou. Spokojená? Tak kde je ten bastard Vincent?" Kdyby Mero, nebo Morgana něco namítali, přeruším je pozdvižením ruky se slovy: ,,Vincent považuje vampirismus za Sithisův dar, proto jsou jeho potomci nejspíš takhle pokřivení. Navíc je napojený na Temné bratrstvo a jeho existence je hrozbou pro všechna hrabství v celém Císařství."


Aurelius	#4648 Přidané 02.07.2022 23:32
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1154 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Tvé slovo možná mám, ale co jejich?“ upřela zrak k Císařským mágům po tvé odpovědi, „A jaké mám záruky, že mě nezabiješ hned jak ti to řeknu. Tohle všechno řeknu teprve tehdy, až odsud bezpečně odejdu.“ „Na tohle nepřistoupíme. Zabila Cariel, jednu z nás!“ řekla s důrazem Morgana, když se zamyšlený Mero zdržel komentáře. Chtěla pokračovat, ale zadržel si jí a seznámil ji s dalšími informacemi, které nejspíš nebyly Císařským mágům známy. „To ve výsledku vůbec nic nemění.“ zakroutila nesouhlasně hlavou, „Nemůžeme ji nechat odejít. Její zločiny musí být potrestány. Nejen kvůli Cariel, ale zejména kvůli těm lidem z vesnice na jejichž krvi se léta pásla.“ „Ticho.“ zvolal Mero. Morganin výraz mluvil za vše, Merova reakce ji překvapila. „Vyhovíme jí.“ rozhodl poté. „Ale...“ obrátila se s výtkou na nadřízeného. Malá rozepře dvojice upírku pobavila, protože se široce usmála a vyčkávala co se bude dít dál. „Já si to zodpovím.“ odsekl jí Mero chladně. Morgana z jeho slov neměla sebemenší radost a nadále rejdila očima všemi směry, jakoby čekala nějaký podraz. „Jsem ráda, že jste dospěli k moudrému rozhodnutí.“ usmála se Katrina. „Vraťte se zpět na povrch. Vzdalte se několik desítek metrů a vyčkejte. Jakmile se opět nadechnu čerstvého vzduchu a budu se cítit v bezpečí. Sdělím vám kde se Vicent nachází. Potom odejdu a už o mě víckrát neuslyšíte.“ „Jaké máme záruky?“ informovala se namíchnutá Morgana. „Žádné, ale to je oboustranné. Já nemám žádné záruky, že stihnu uprchnout. Vaše magie je dost mocná a nevyzpytatelná, stačí říct poslední slovo a můžu se díky dobře mířenému kouzlu změnit v prach. Stejně tak mi může jeden z vašich mečů setnout hlavu. Záruku nemá ani jeden z nás.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Počkám nahoře, veliteli.“ reagoval na tvůj rozkaz Julius a dal se na odchod. Promluvil si znovu na orčici, Zafuněla, odplivla a nakonec neochotně vstala. Své kroky šouravou chůzí směřovala až k dveřím od cely do nichž si vložil klíč. Řetěz, který měla připevněný k poutům u nohou jí dovolil dojít až k nim. Postupně se však napnul a zůstal napnutý, když se zastavila. Rukama se chytla míří jak jen jí pouta dovolala je dát od sebe. „Máš tužší kořínek.“ řekla nakonec překvapeně a vycenila své bílé zuby do pobavené grimasy, „Čekala jsem, že se teď budeš válet někde na lehátku a škemrat, aby ti dali nějakou kašičku k večeři.“ pokračovala a nespouštěla z tebe oči, „To bude práce té zrzavé čaromrchy.“ usoudila, „Heh...“ zakroutila hlavou. „Prozradím ti celé své jméno, to pravé, ne to pod kterým jsem známa jako obávaná žoldačka. Vylámeš si ten svůj jazýček. Rulfgolabesh Moglurkgul.“ pevně uchopila kovové mříže, „Teď otoč tím klíčem.“ vybídla tě. Zbrojnoš, který stál u stolu opodál s jejími věcmi viditelně znervózněl. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Napil ses lektvaru. Přestože se jednalo jen malou lahvičku a elixíru v něm tudíž moc nebylo. Dokázal tě opět nakopnout a doplnit ti tvoji magickou sílu. „Hned máš lepší barvu.“ usmál se Arilen zatímco si vyvolával magickou svíci. „Momentálně mě nic nenapadá. Možná jen nějaké kouzlo, které by posílilo naše tělo. Kamennou kůži? Železnou nebo jaké všechny varianty existují?“ tázal se Renard po tvé otázce, „To by mohlo bodnout.“ Ralyna s Dravenem na tvá slova nezareagovali. Došli až na konec uličky, když se oba zastavili a začali se zaujímat bojový postoj. Arilen ihned vyvolal další pár světelných svící, které vyslal blíže k nim, aby jim poskytl světlo v místě kde bylo třeba. Tvá světelná koule zůstala levitovat ve vaší blízkosti. „Běž vpravo!“ křikl na ní Draven, když světelné svíce ozářili místo v němž se nacházel zmutovaný protivník. Ralyna tak učinila. Rozeběhla se co jí nohy stačily vpravo, Draven vyrazil vlevo. Brzo na to jsi spatřil protivníka, kterému budete čelit. Obří pavouk se nacházel obklopený svými zmraženými druhy, množstvím ledem obalených pavučin a též poničenými kusy regálů s knihami, které během tvorby hnízda využil a zničil. Od obyčejného ledovcového pavouka se na první pohled lišil velmi. Jeho tělo bylo skutečně pokryto něčím tvrdým, ale na dálku nejsi schopen určit o jaký materiál se skutečně jedná, jestli o nějaký zesílený chitin nebo něco jiného. Byl ohyzdný a jeho rozměry byly mnohonásobně větší než u obyčejného dospělého ledovcového pavouka. Jeho velké množství očí se nyní upíralo na dvojici bojovníků, která se k němu blížila ze dvou směrů. Pavouk i nadále vyčkával. „Jak tohle máme do prdele zabít.“ hlesl Renard. (Pro lepší představu: Představ si takového většího Aragoga z Harryho Pottera) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Aha...“ vydal ze sebe lhostejně Civello, když si mu řekla o Zeniřiných špatných zkušenostech s cukříkem, který vám nabízel. „Co se dá dělat.“ povzdechl si následně. Převzala si od něj víno a napila se. Civello si poposedl, aby mohl sedět uprostřed. Zenira se usadila. Civello se o tvých slovech o celé noci rozesmál, „Jestli to skutečně platí Verick. Tak vás tu strpím až do rána.“ poté koukl střídavě na tebe a Zeniru, která rejdila očima po všech směrech. Jakoby si i nadále dělala přehled o místnosti. „Protože po tom dnešním pojebu fakt neusnu.“ zakroutil hlavou, „No... To bych se měl posílit.“ rozhodl se poté a dopřál si trochu prášku, který vám předtím nabízel. Část vám přesto nechal. Zenira se napila vína, dopřála si hned několik loků. Civello se jen spokojeně usmál. „Pojebu?“ zeptala se s falešným zájem Zenira. „Ale... Sere mě jedna nadřízená. Taková blonďatá nána co si hraje na velkýho šéfa, když tam Nir teď není. Pff...“ zakroutil hlavou a protočil oči, „Škoda slov.“ kroutil hlavou i nadále, „Můžeme si o tom promluvit... průběžně.“ odmlčel se, „Takže Verick si vás šetří na speciální příležitosti.“ podíval se střídavě na tebe a Zeniru, „To musíte být opravdu znalé, když si váš drží takhle bokem. Pravda.“ začal Zeniru hladit po více odhaleném stehně na němž dýku neměla připevněnou. „Khajiitku jsem ještě neměl.“ poté zastavil svoji ruku, „Ale lesní elfky...“ pohlédl k tobě, „Jsou osvědčené, ladná těla, krásná a pružná. S nimi se dá dělat ledacos.“ přimhouřil oči a prohlížel si tě seshora dolů, „Která z vás je lepší?“ zeptal se následně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Již během tvého projevu bylo patrné, že se Elbert netváří příliš nadšeně. Nechal tě však domluvit, poté si promnul bradu a koutkem oka pohlédl na rytíře, který seděl vedle něj. Ten však nijak nereagoval. „Myslím, že váš rod je ke smetení předurčen.“ konstatoval nakonec Elbert a podíval se zpříma na tebe, „Je to pouze otázka času. Jak jste sám řekl, jste v srdci Císařství.“ opřel se lokty o stůl a sevřel ruce před sebou, „Jste v podstatě obklopeni nepřáteli, ale vy si žijete zdánlivě spojený život. Žádná stráž před domem, žádná malá soukromá armáda loajální pouze vám. Nic takového. Spoléháte se na městskou stráž a legii.“ zasmál se, „A nyní chcete vystoupit ze svého stínu. Chcete investovat, ale co když někomu šlápnete svojí investicí do písečku? Od těch čestných co respektují zákony vám nic hrozit nebude, ale co ta nezbedná sorta? Zločinci, vrazi sdružení pod nějakého zločineckého vůdce jako například Caesar z Anvilu. Sice byl exemplárně popraven, ale takových jako je on, skrytých je tu spousta. Včetně těch neskrytých. A vaše příbuzenství s Císařem?“ odmlčel se a rukou pohladil stůl, „To není až takové terno. Scipio jistě víte, že si vás příbuzný bude brát za ženu dceru nějakého Cala.“ „Ano. Vím. Vedl jsem o Sabrině velmi dlouhý rozhovor s vaším otcem.“ přikývl Scipio. „Ano. Sabrina.“ reagoval na zaznění jména Elbert, „Neznám ji, ale podle toho co mi bylo řečeno je to pěkné kvítko. Každopádně.“ rozhlédl se po vás třech. „To znamená, že mezi rody vznikne velmi silné pouto. Ovšem v tomhle ohledu se určitě nejedná o sňatek z lásky nýbrž z čistě politických důvodů. Calové, Acilliové a Valeriové tvoří podle Rolstonové silný nerozbitý tandem.“ znovu sevřel ruce, „Pro Císaře je sňatek s rodem Calů velmi výhodný, ale co pro vás? “ sledoval vaši reakci, „Ten sňatek má jasný politický důvod. Trio se dostane ještě blíže k moci a bude tahat za nitky, ale s vámi určitě do party nepočítají. Museli by se s vámi dělit o moc, naslouchat našim názorům... a jiné názory vedou ke střetům o které nikdo příliš nestojí.“ uchechtl se, „Opakoval bych se, ale s vaší snahou o rozvoj, novému směřování rodu a investici nepochybně poroste váš vliv. Stanete se brzo trnem v oku místním rodům, protože si za ta léta zvykly na vaši jinou stránku. Ta nová je začne znervózňovat. Možná pak zorganizují 'Viciovskou noc' a Císař jako v našem případě dá ruce raději pryč. Protože potřebuje mít harmonický vztah se svojí ženou, aby veřejně působil dobře. Zplodit dědice a hlavně mít klidnou šlechtu zde v Cyrodiilu, protože revolta v domovské provincii by znamenala jeho konec v čele Císařství.“ sevřel levou ruku v pěst, „Nemáte vlastně moc na výběr, když to takhle rozebereme. V podstatě máte jen tři možnosti. První možností je být vůči nám maximálně loajální a zajistit si skrze nás pěknou budoucnost. Druhou možností je distancovat se od nás, zrušit sňatek a předstírat, že veškerá naše jednání neprobíhala v dobrém duchu, abyste měli nějakou šanci zapadnout do nové rodiny vašeho příbuzného a jeho komplikovaných spojeneckých vztahů. Nebo je tu třetí varianta. Pro vás ta nejbezpečnější. Rezignovat na snahu a nadále hrát druhé, možná třetí housle. Tak budete v bezpečí a o život vám asi ani nepůjde.“ „Nehodlám se Serany vzdát.“ reagoval pohotově Flavius. „To je mi jasné.“ kývl hlavou nevzrušeně Elbert, „Jen se snažím říci, že byste neměli tolik spoléhat na Císaře a Císařství. Měli byste se spoléhat na sebe a své spojence pohybující se v té nižší sféře vlivu.“ „Císařův plánovaný sňatek mi moc radosti neudělal... je pravda, že v porovnání s tímhle triem toho nemáme moc co Císaři nabídnout, pokrevní příbuzenství může jít stranou, když začne být v sázce budoucnost zachávní Císařství.“ připustil neochotně Scipio. „Proto vidím z téhle situace jediné východisko.“ naklonil se Elbert, „Zvolit první možnost, přísahat věrnost Chorrolskému hrabství. Všichni do jednoho.“ koukl střídavě na tebe, Flavia i Scipia, „Potom budete vázáni přísahou věrnosti vůči hrabství, našemu rodu a nějaké vaše dilema bude pryč. Nebudete muset řešit, které vaše jádro loajality patří komu. Jako vazalové získáte nárok na léno, které budete moct spravovat a investovat do něj. Léno bude mimo Imperial City na bezpečném území hrabství. Takže o vaše bezpečí bude dobře postaráno. Přijde mi to jako docela dobrá nabídka... alespoň teda pro vás. Odříznete se dříve než k tomu budete donuceni jinými.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 03.07.2022 00:08


Tondulin	#4649 Přidané 03.07.2022 01:24
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Jen co si vyslechnu monolog orčice tak urychleně vytáhnu klíč ze zámku a odstoupím 2 kroky od mříží. "Asi jsme si úplně nerozuměli... Chápu, že tvoje pýcha utržila značnou ránu po tom, co tě za pomocí holých rukou zbil ani ne 80 kilový človíček a snažíš se svoji prohru racionalizovat tím, že jsem využíval magii, ale zvážila jsi také možnost, že jsem možná jen prostě dobrý bitkař?" "Magii na mě použili, ale pouze k ranhojičství, samotný souboj byl čistý..... Prostě jsi prohrála, všichni máme své špatné dny." Z hloubi duše se zasměju. "Jsi silná válečnice a silný ctí silného nebo nějak tak se to říká, očekával bych proto z tvé strany nějaký respekt, bez toho tady ta naše malá spolupráce úplně nebude fungovat."


Sarako	#4650 Přidané 03.07.2022 09:35
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,A když ti připomenu, že krev nese vzpomínky." pronesu pohrdavě k upírce ,,Dal jsem ti své slovo, protože nechci shánět nějakého dalšího upíra, kterému bych dal napít tvé krve, v případě, že bys to při odchytu nepřežila. Chci dostat Vincenta co nejdřív, protože hledání a následné mučení nějakého dalšího upíra by mě stálo spoustu času navíc, a ten zmetek by mi mohl pláchnout hned, jak by se dozvěděl, že jsme tu byli." na chvíli se odmlčím a po krátké dramatické pauze dodám: ,,Když nad tím tak přemýšlím, vlastně mi stačí dát napít krve nějakému vězni v Brumě, počkat až se přemění a potom to z něj dostat na mučidlech. Obětovat jedince odsouzeného k smrti za záchranu císařství je přijatelná oběť. Vlastně ho ani nebudu muset mučit. Stačí abych mu dal příslib, že jeho rodina dostane tisíc septimů za jeho oběť a všichni chudáci, co kradli proto, aby uživili svou rodinu se mi v žaláři nabídnou sami. Rozhodni se moudře. Spolupráce je jedinou variantou, při které z téhle situace můžeš vyváznou živá. Tak co, řekneš mi, kde je Vincent?"


Adrian_S	#4651 Přidané 03.07.2022 10:21
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"To nebude problém." sdělím po Renardově žádosti a začaruji na všechny bojovníky "Kamennou kůži." Jakmile se pak všichni rozmístí a spatří protivníka, pronesu tiše k Arilenovi, "Takže tohle je ten nevyvedený experiment?" Do ruky si připravím ochromující kouzlo a budu vyčkávat. Pokud pavouk zaútočí na některého z družiny, vypustím rychle do něj zelenou kouli, abych ho na krátkou dobu paralyzoval a dal bojovníkům čas na útok. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


scorpioncz	#4652 Přidané 03.07.2022 12:50
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Opřu se do židle s úsměvem a možná lehkým vítězoslavným výrazem ve tváři. "Jsem rád, že již v podstatě mluvíme o svatbě jako o hotové věci. Naši situaci jste popsal vcelku přesně, na což jsem předtím poukazoval. Rozvíjet se chceme, ale je to ve zdejší sféře nebezpečné a proto se tu snažíme hovořit takto do hloubky. Chceme změnit strategii a proto se nám toto spojení rodů nehodí jen z důvodů, že se to líbí Flaviovi a Seraně ale právě i z politického hlediska." "Co se týče vazalského stavu, pokud z toho bude mít rod Vici ještě další výhody, nijak extrémně se mi to osobně nepříčí. Vlastně, co se týče mého osobního magického nadání a zájmu, tak bych si například při vašem souhlasu rád uzurpoval přednost při prozkoumávání různých ruin, které se v chorrolském panství nacházejí. Flavius s tím asi taktéže nebude mít problém, protože jde hlavně o jeho budoucí ženu. Myslím však, že toto rozhodnutí musí hlavně padnout zde na Scipia, jakožto hlavu rodu. Stále tu má největší slovo. Avšak stále mi přijde zvláštní, že tak moc trváte na tom, abychom byli stoprocentně loajální k vám a ne k císaři. Vy snad loajální k císařství nejste? Na tuto otázku jste mi stále neodpověděl."


Aurelius	#4653 Přidané 05.07.2022 21:00
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1155 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „To je velmi neetické.“ reagovala pohoršeně Katrina, „K tomu naštěstí nesvolí oni.“ pohodila hlavou k Císařským mágům. „Začalo to nadějně, ale teď mám pocit, že už to začíná být ztráta času.“ povzdechla si. Oba Císařští mágové její slova o nesouhlasu s tímto návrhem nepotvrdili ani nevyvrátili. Zdrželi se reakce. „Očividně toho o nás upírech víte poměrně dost. To je dobře.“ ocenila tvé znalosti s úsměvem, „Tak jistě víte, že o smrti svých dětí se stvořitel vždy nějakým způsobem dozví. Vnitřně to cítí. Když mě zabijete. Jen na sebe upozorníte, protože ta banda zoufalců z vesnice by se nikdy nezmohla na mé vyhnání nebo usmrcení.“ odmlčela se, „Ale dobře. Nejsem hloupá, vím jaké jsou moje šance.“ reagovala s rezignovaným tónem hlasu, „Nemůžu se rovnat takhle početné skupince a ještě ke všemu Císařským mágům.“ zhodnotila opět svoji situace. „Přistoupím na vaše podmínky a sdělím vám kde najdete Vicenta. Ostatně chci jeho smrt.“ definitivně souhlasila po odmlce. Morgana byla stále v pozoru, připravená jakkoliv reagovat magií na jakoukoliv pochybnost v dobrých úmyslech upírky. Mero byl též v pozoru, ale oproti Morganě působil méně podezřívavěji. „Neznám přesnou polohu, neznám pravé jméno místa kam se odebral, ale vy Císařští mágové budete nepochybně vědět kam se odebral. Vincent se rozhodl se svým zraněním vyhledat pomoc na jediném místě, kde má šanci splynout a nebýt nápadný a též šanci nalézt někoho kdo jeho problém vyřeší. A to je věž odpadlých čarodějů.“ „Věží odpadlických čarodějů je spousta.“ namítla nespokojeně Morgana. „Ano. Asi ano.“ pokrčila nevzrušeně rameny, „Já znám jen jednu. Tu o které mluvil Vincent. Vincent má své potřeby, má své standardy a těch si nikdy nevzdá.“ ujistila ji vzápětí a pohlédla na Mera. Mero jakoby vytušil z její tváře kam chce směřovat. Tváři nepříjemně zkřivil a podíval se na Morganu, ta mu však pohled neoplatila. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Orčice na tvůj úlek reagovala pobaveně. „Heh... Takových bitek jsem zažila nespočet, drtila jsem kosti, lámala a rozbíjela jeden obličej za druhým. Věř mi, že poznám když někdo padne k zemi a má dost. A tys měl hodně dost.“ nepřestávala spouštět své ruce z mříží, poté zafuněla, nejprve se pustila jednou rukou, poté oběma a nakonec je stáhla před sebe. „Kdybys věřil, že ses silnější. Nechal bys klíč v zámku a zůstal stát u mříží. Podívej se...“ podrbala se rukou na bradě, „Strč tam ten klíč, otoč s ním a propusť mě. Dej mi něco k snědku, něco co jde jíst a není to šlichta pro prasata a zdejší vězně... pak možná vychladnu a budu mít chuť poslechnout si co máš na srdci.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Seslal si na všechny přítomné bojovníky kamennou kůži. Účinek pocítili ihned. Ralyna a Draven se opatrně blížili k pavoukovi, který se pozvolna odhodlal k první reakci. Stáhl jeden pár nohou blíže k tělu, pozvedl jej a vší silou udeřil do kamenné podlahy. Vrchní část podlahy viditelně popraskala a zvuk úderu se rozlehl místností. K zemi spadlo i několik kusů ledu, které se utvořily na jeho těle během vašeho kouzla. Výhružný úder nepřiměl Ralynu s Dravenem zastavit, stále se každým krokem blížili k protivníkovi. „Ano. To je on.“ řekl se zatajeným dechem Arilen, „Něco takového jsem za svůj život ještě neviděl.“ Renard se mezitím přesunul o pár metrů před vás, aby stál pavoukovi v cestě k vám. Oba bojovníci se přiblížili, ale pavouk zanechal vyhrožování a podnikl první větší pohyb. Vyrazil vpřed. Pokaždé když některé z jeho těžkých nohou dopadla na kamennou podlahu ozval se hlasitý zvuk. Mutace si na něm vybraly svoji daň, pohyboval se pomalu a zjevně postrádal obvyklou obratnost svých menších příbuzných nezmutovaných pavouků. Ralyna a Draven si pavoukovi slabiny ihned všimli. „Bude pomalej... to by mohlo hrát v nás prospěch.“ konstatoval s nadějí Renard. Pavouk si dvojice bojovníků přestal všímat, svůj pohyb směřoval přímo k vám. Renard zaujal bojový postoj a vyčkával. Ralyna s Dravenem na sebe rychle pohlédli, předali si rychle instrukce a vyrazili pavouky do zad. Zatímco Ralyna proběhla a brzy se dostala pod něj, Draven se zaměřil na jednu z jeho nohou. Když se pavouk po několika málo krocích dostatečně přiblížil k Renardovi, aby ho mohl nějakým způsobem ohrozit. Seslal jsi paralyzační kouzlo. Zasáhnout takto mohutného protivníka nebylo nic těžkého. Kouzlo však žádný výsledek nepřineslo. Pavouka záblesk kouzla o jeho tělo nijak nevyvedl z míry. Ralyna několikrát sekla po jeho břichu, ale pokaždé bez efektů. Ostří zbraně neprošlo skrze silnou vrstvu na těle. Zdálo se však, že pavouk si ani tohoto úderu nevšiml. I nadále směřoval veškerou svoji pozornost na vyčkávajícího Renarda, který ještě několikrát provokativně zvolal. Dravenovi se mezitím povedlo dostat k jedné z nohou, též několikrát provedl útok, ale též bezvýsledně. Ani na jeho úder pavouk nezareagoval. Nakonec své snaží vzdal, vzdálil se a v rozběhu se k noze vrátil. Odrazil se a vyhoupl na mohutnou nohu pavouka. Nepravidelný povrch zmutované nohy mu umožnil se zachytit. „Vypadá to, že mutace mu zároveň znecitlivěla tělo... to pro nás je dobrý poznatek.“ zhodnotil Arilen, „Ale jestliže je imunní vůči magii a ostří jeho tělem neprojde.“ přemýšlel opřený Arilen a snažil se rozpomenout na nějaké řešení. „Ztratil i obratnost. Hmm...“ promnul si dlouhý vous. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Aha...“ vydal ze sebe lhostejně Civello, když si mu řekla o Zeniřiných špatných zkušenostech s cukříkem, který vám nabízel. „Co se dá dělat.“ povzdechl si následně. Převzala si od něj víno a napila se. Civello si poposedl, aby mohl sedět uprostřed. Zenira se usadila. Civello se o tvých slovech o celé noci rozesmál, „Jestli to skutečně platí Verick. Tak vás tu strpím až do rána.“ poté koukl střídavě na tebe a Zeniru, která rejdila očima po všech směrech. Jakoby si i nadále dělala přehled o místnosti. „Protože po tom dnešním pojebu fakt neusnu.“ zakroutil hlavou, „No... To bych se měl posílit.“ rozhodl se poté a dopřál si trochu prášku, který vám předtím nabízel. Část vám přesto nechal. Zenira se napila vína, dopřála si hned několik loků. Civello se jen spokojeně usmál. „Pojebu?“ zeptala se s falešným zájem Zenira. „Ale... Sere mě jedna nadřízená. Taková blonďatá nána co si hraje na velkýho šéfa, když tam Nir teď není. Pff...“ zakroutil hlavou a protočil oči, „Škoda slov.“ kroutil hlavou i nadále, „Můžeme si o tom promluvit... průběžně.“ odmlčel se, „Takže Verick si vás šetří na speciální příležitosti.“ podíval se střídavě na tebe a Zeniru, „To musíte být opravdu znalé, když si váš drží takhle bokem. Pravda.“ začal Zeniru hladit po více odhaleném stehně na němž dýku neměla připevněnou. „Khajiitku jsem ještě neměl.“ poté zastavil svoji ruku, „Ale lesní elfky...“ pohlédl k tobě, „Jsou osvědčené, ladná těla, krásná a pružná. S nimi se dá dělat ledacos.“ přimhouřil oči a prohlížel si tě seshora dolů, „Která z vás je lepší?“ zeptal se následně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Vazalství pro vás bude zahrnovat spoustu nových povinností, ale také obdržíte spoustu výhod. Ale to si dokážete domyslet. Zodpovídám vám vaši otázku.“ zvolil poněkud kratší reakci na tvá nynější slova, „Má loajalita patří mé rodině, mému rodu, království a Císařství. Přesně v tomto pořadí. Rodina je to nejcennější a přesně v tomto pořadí se dočkáte podpory, když jste vystaven krizi.“ udělal krátkou pauzu, „Stačí vám tato odpověď?“ „Vazalství ještě probereme v užším kruhu rodiny.“ převzal si slovo Scipio, „Předpokládám, že nepotřebujete slyšet odpověď hned. Stejně je totiž nutné složit přísahu do rukou hraběte, který zde stejně není. Nehledě na to, že jsme poměrně vážný rod a tak bych rád, aby naše případné začlenění mezi vazaly Chorrolského hrabství proběhlo co nejvíce ceremoniálně. Tak jak si zasloužíme.“ „Ano. Je to důležitý krok, který ovlivní vaše životy a celý váš rod. Proberte to mezi sebou. Slib je možné složit i pár hodin před obřadem. Samozřejmě to jde i po obřadu, ale pro vás je myslím si lepší, když už na svatbě budete prezentováni jako součást hrabství.“ spokojeně se usmál. Opička se pomaličku prošla po stole a došla až k obloženému talíři, nabrala si trochu jídla a začala spokojeně jíst. Elbertovi se její přítomnost očividně protivila. Opička si z něj však nic nedělala, když spatřila šlechticův pohoršený výraz ve tváři, jen polkla sousto a vyplázla jazyk a natočila hlavu doprava. Elbert protočil oči. „Máte k tomu nějaké otázky?“ zeptal se Elbert následně. Po jeho slovech si zaslechl šramot jdoucí ze schodiště. Hlídkující rytíř si též šramotu všiml, ale viditelně nereagoval. Pravděpodobně se bude jednat o Lauranu se Seranou, kteří se hodlají připojit na jednání. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#4654 Přidané 05.07.2022 21:07
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Jestli stojí pavouk pod nějakou knihovnou, do rukou si připravím mrazící kouzlo a zmrazím knihovnu tak, že velkou vrstvu ledu nechám vytvořit na vrchní části tak, aby se pomocí přeneseného těžiště knihovna převrhla rovnou na pavouka. Pokud tam nic takového nebude, nebo se mi nepovede plán, podívám se vzhůru ke stropu, jestli tam nevisí obří lustr. Pokud ano a míří rovnou na pavouka, pomocí telekineckého kouzla ho spustím na cíl a přitom křiknu, "OD PAVOUKA PRYČ! PADÁ LUSTR!" Upravil/a Adrian_S dne 05.07.2022 21:07 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Tondulin	#4655 Přidané 05.07.2022 22:19
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Na několik vteřin ztichnu a budu přemýšlet nad jejím návrhem, načež se otočím na stráž za sebou. "Buď tak laskav a zaběhni za hraběcí služebnou Belen, ať nechá připravit pro velitele stráže a jeho hosta čtyři porce steaku s bramborami a nechá je odnést do kasáren..... Pak si už můžeš vzít pro dnešek volno, nebude potřebat hlídat vězně." Požádám vojáka a otočím se zpět k orkyni. "To zní konečně jako rozumné slovo." Usměju se a otočím klíčem v zámku od cely. Vstoupím dovnitř, obejdu vězenkyni a půjdu jí uvolnit ze řetězu u zdi. Budu se snažit u toho nedát najevo žádný strach, i když si uvědomuji, že mě v téhle situaci může rozmáčknout jak mravence. "Neříkal jsem, že jsem silnější, jen se mi zrovna povedla jedna bitka. Navíc pořádnou zkoušku toho kdo je lepší válečník by bylo lepší dělat se zbraní ne?" Ušklíbnu se. "Ale to bych nechal na jindy, ruce prosím." Požádám žoldnéřku, ať se moc nevrtí, abych jí mohl odemknout pouta. Vyjdu z cely ven a počkám až se trochu oklepe a bude mne následovat. "Vezmi si svoje věci, snad se v tom chlapi moc nehrabali, mělo by tam být všechno." Zatímco si půjde pro svojí zbraň a ostatní harampádí položím jí další otázku. "Tvoje žoldnéřská skupina padla v bitvě nebo proč jsi se od nich odloučila?"


Sarako	#4656 Přidané 05.07.2022 23:18
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Můžeš jít." pokynu upírce ,,Ber to jako malý náskok, než po tobě Císařští mágové zase půjdou. Každopádně ti doporučuji opustit Cyrodiil a vyhnout se Morrowindu. Není v tvém zájmu se se mnou potkat znovu." Poté se podívám na Mera: ,,Vypadáš nervózně. Čeká nás teď cesta za nějakým mocným čarodějem, na kterého si budete muset přizvat posily? Můžeš mi sdělit jeho jméno, nebo alespoň blíže specifikovat, kde by to mělo být?"


scorpioncz	#4657 Přidané 08.07.2022 12:45
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Stačí, děkuji." Odpovím stručně na otázku loajality. Potom až dojde na otázky, tak se jen řečnicky pozeptám: "Předpokládám, že o povinnostech a výhodách budeme jednat, až vše plně stvrdíme nebo dáme jasnou odpověď?" Pokud mezitím přijde Laurana, tak jí zrovna představím.


Aurelius	#4658 Přidané 11.07.2022 23:14
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1156 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Děkuju za vaši velkorysost.“ poděkovala upírka, „Sbalím si a tohle místo navždy opustím.“ dodala a odebrala se do komnaty z níž se předtím vynořila i se svým doprovodem, který jí i nyní věrně následoval. Morgana její odchod pečlivě sledovala a nepolevila v ostražitosti ani když Katrina nadobro opustila síň. „Za svůj život jsem se vedl útok hned na několik odpadlických věží. Většinou je to krvavá řežba s těmi nejradikálnějšími, zbytek se rozprchne. Další hrstka se pokusí v záchvěvu posledního zoufalství o zvěrstva, která nemají obdoby. Tahle sorta mágů zahnaná do kouta je extrémně nebezpečná sobě i okolnímu světu. Obzvláště pokud propadnou vlivu přesvědčivého upíra, kterým bezpochyby Vincent je. Rozhodně budou potřeba posily pokud dojde na nějakou konfrontaci.“ odpověděl ti pohotově Mero, „Ovšem k tak rozsáhlé operaci bude zapotřebí souhlas Nejvyššího Císařského mága.“ odmlčel se nakrátko, „To co mě znervóznilo je moje zkušenost ze které vím, že hledat odpadlické věže není nic snadného. Jejich poloha je vždy velmi dobře skryta. Dost často jsou použita veškerá magická zabezpečení. Též se nacházejí s velkou oblibou na těžko dostupných místech… To znatelně komplikuje jejich obléhání.“ povzdechl si, „Infiltrace jsou složité, zdlouhavé a většinou končí neúspěchem. Mezi těmihle odpadlíky panuje paranoia a strach. Jsou zvyklí si lhát. Lhát o svých jménech, minulosti a ovšem co v těchto věží dělají. Ostatním je to fuk. Dokud se vzájemně svými experimenty neohrožují… samozřejmě. Takže naši ‚špióni‘ nemají kloudně čeho se chytnout.“ odmlčel se, „Těchhle míst.“ podíval se na Morganu, „Je na světě fůra. Nemáme šanci je všechny najít a zničit. To prostě nejde. Mapovat jejich aktivitu dlouhodobě též nejde, protože věže se snaží být izolované od okolního světa, časté cesty a pošta vzbuzuje otázky. Ale to je vám asi jasné.“ odtušil a opět udělal dlouho pauzu. „Naštěstí.“ obrátila se k vám Morgana, která se rozhodla převzít si slovo, když se Mero odmlčel, „Dříve nebo později se některé z těchto míst stane ‚známějším‘ a jeho existence se rozkřikne i mezi těmi co by o ní vědět neměli. To nám dává šanci.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Ano. Veliteli.“ zvolal souhlasně na tvůj rozkaz stráž. Tvá další slova o volnu pro dnešní den nerozporoval a spěšně vyrazil splnit tvé rozkazy. Zasunul si opět klíček do dveří od cely a odemkl je. Orčice se spokojeně usmála, nekladla ti žádný odpor a nechala tě vstoupit do cely. Po celou dobu co jsi manipuloval s jejími pouty a klíči mlčela. Když si jí uvolnil pouta na nohou i na rukou, promnula si místa v nichž měla pouta. „Vidíš, že to jde… Drobku.“ široce se usmála a odhalila tak celý svůj silný chrup. „Ani to nebolelo.“ zhodnotila. Pokynul si jí ať tě následuje ke stolu, neodporovala. Šla za tebou a cestou si mnula i nadále své zápěstí. „To sotva.“ poznamenala nespokojeně, když si spočítala své věci na stole, „Ale to co jsme měla u sebe tu asi je.“ dodala vzápětí, „To mi k přežití stačí.“ pousmála se. Přejela rukou po oděvu, který měla předtím na sobě během vaší potyčce. Byl od krve, ale to ji zjevně ani trochu nevadilo. Strhla ze sebe nekvalitní vězeňský oděv, naskytl se ti tak pohled na její svalnaté avšak místy i dost zjizvené nahé tělo. Tvá přítomnost ji zjevně nijak nevadila. Položil si ji otázku, ale orčice neodpověděla. Začala se postupně oblékat, dokud nebyla navlečená do oděvu, který na sobě měla během potyčky. Spokojeně si oděv porovnala a připnula opasek, včetně dýk. Palici pouze uchopila do ruky, potěžkala a vrátila zpět. Poté pohlédla na tebe: „Ano. Zemřeli.“ odpověděla ti stručně a s důrazem z něhož bylo patrné, že o daném tématu nechce dále mluvit. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Pavouk svými mohutnými rozměry převyšuje většinu knihoven. Jejich zatížení ledem a následný pád na nohy pavouka by ho mohl zpomalit, avšak nezpůsobí mu žádné závažné poranění. Obalení knihoven leden a následný vrh v plné síle by pavouka již mohl ochromit avšak povede k zničení knihovny. Strop je v místě pohybu pavouka obalen nejrůznějšími pavučinami, některé jsou obalené ledem. Pozůstatků po starém osvětlení je v místě pavouka pohybu pomálu. Zůstalo je několik řetězů, které možná v dávných časech nějaký lustr držely. V minulosti musela být knihovna osvětlována buď lustrem, který již nyní není nebo magicky, případně stojany se svícemi, kterých jste pár minuli. Zatímco Draven šplhal vzhůru, Ralyna se ztratila kdesi pod pavoukem. Renard vyčkával na pavoukův úder, který mohl přijít každou chvíli. Pavouk se odhodlal. Vyrazil proti bojovníkovi svými zmutovanými kusadly. Renard stihl hnout a sekl po pavoukovi, ale úder byl bezvýsledný. „Zatraceně!“ procedil mezi zuby a odhodlal se k dalšímu úderu, pavouk se ohnal jedním z párů nohou a odhodil Renarda směrem k vám. Bojovník po tupém úderu narazil do jedné ze stojících knihoven. Ta se skácela a narazila do knihovny za ní. Regály v knihovně zarachotily a knihy popadaly. Renard se otřepal a začal se stavět na nohy. „Oči.“ řekl za doprovodu bolestivé grimasy, kterou se snažil setřást ze tváře. „To bude slabé místo.“ hlesl směrem k vám, protože jste byli nejblíže a nejspíš jste ho jako jediní mohli slyšet. Pavouk se mezitím ohnal a obrátil se k vám bokem. Zaznamenal totiž Ralynu, která se vynořila. Čímsi točila nad hlavou a mířila na zmutovaného pavouka. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Aha...“ vydal ze sebe lhostejně Civello, když si mu řekla o Zeniřiných špatných zkušenostech s cukříkem, který vám nabízel. „Co se dá dělat.“ povzdechl si následně. Převzala si od něj víno a napila se. Civello si poposedl, aby mohl sedět uprostřed. Zenira se usadila. Civello se o tvých slovech o celé noci rozesmál, „Jestli to skutečně platí Verick. Tak vás tu strpím až do rána.“ poté koukl střídavě na tebe a Zeniru, která rejdila očima po všech směrech. Jakoby si i nadále dělala přehled o místnosti. „Protože po tom dnešním pojebu fakt neusnu.“ zakroutil hlavou, „No... To bych se měl posílit.“ rozhodl se poté a dopřál si trochu prášku, který vám předtím nabízel. Část vám přesto nechal. Zenira se napila vína, dopřála si hned několik loků. Civello se jen spokojeně usmál. „Pojebu?“ zeptala se s falešným zájem Zenira. „Ale... Sere mě jedna nadřízená. Taková blonďatá nána co si hraje na velkýho šéfa, když tam Nir teď není. Pff...“ zakroutil hlavou a protočil oči, „Škoda slov.“ kroutil hlavou i nadále, „Můžeme si o tom promluvit... průběžně.“ odmlčel se, „Takže Verick si vás šetří na speciální příležitosti.“ podíval se střídavě na tebe a Zeniru, „To musíte být opravdu znalé, když si váš drží takhle bokem. Pravda.“ začal Zeniru hladit po více odhaleném stehně na němž dýku neměla připevněnou. „Khajiitku jsem ještě neměl.“ poté zastavil svoji ruku, „Ale lesní elfky...“ pohlédl k tobě, „Jsou osvědčené, ladná těla, krásná a pružná. S nimi se dá dělat ledacos.“ přimhouřil oči a prohlížel si tě seshora dolů, „Která z vás je lepší?“ zeptal se následně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Ano.“ kývl Elbert, „Ale považuji to za vyřešenou věc, protože nemáte moc smysluplných alternativ. Vazal Chorrolského hrabství má tytéž povinnosti a práva jako v kterémkoliv jiném hrabství. Nejsem si vědom nějakých rozdílů.“ zakončil svoji odpověď zrovna v momentě, kdy se do místnosti rozhodla vstoupit Laurana se Seranou. Obě vešly a pozdravily. Elberta zaujala zejména Serana, prohlížel si ji mnohem déle než Lauranu, která se plynule přesunula k tobě. Serana se nakrátko zastavila za Scipiem a poté došla až k Flaviovi. Postavila se vedle něj a pohlédla na Elberta. „Rád vás poznávám, Laurano.“ reagoval na Lauranu Elbert s přívětivým úsměvem poté co jsi mu ji představil. Elbert vzápětí vstal, ale přes šíři stolu se nenamáhal podat ruku či o cokoliv kontaktního. Rytíře, který chtěl začít recitovat jako básničku všechny jeho tituly a funkce stihl zarazit gestem už při příchodu žen. „Já vás též, Elberte.“ odpověděla mu Laurana zdvořile a usedla vedle tebe. Elbertův zrak se poté upnul na Seranu. „Serana Arteriová.“ představila se sama Serana, protože Elbert se k nějakému prvnímu kroku, když spatřil svoji sestřenici tváří tvář příliš neměl a Scipio ani Flavius nejspíš nevěděli jak moc se oba příbuzní znají. „Ano.“ reagoval Elbert s kývnutím hlavy, „Já vím. Jsem Elbert Arterius.“ představil se jí vzápětí. Též nedošlo na žádné další kontaktní projevy představení. „Posaď se. Serano.“ vybídl ji k usazení vedle Flavia. „Ještě bych ráda řekla pár slov, drahý bratránku… než usednu. Jestli mohu?“ reagovala Serana. „Samozřejmě.“ odpověděl jí pohotově Elbert, „Pověz mi co máš na srdci.“ přikývl a zůstal stát. Na Elbertovi bylo poprvé od jeho příchodu patrné, že byla otřesena jeho jistota ve vyjednávání. „Děkuji.“ poděkovala s co nejpříjemnějším tónem a úsměvem. „Ráda bych prostřednictvím Tebe, drahý bratránku. Vyjádřila to nejhlubší poděkování tvému drahému otci, mému strýčkovi Klargovi. Za to, že svolil k sňatku mezi mnou a mým milovaným Flaviem a nalezl pochopení pro naši lásku. Velice mě rmoutí, že jsem mu nemohla poděkovat osobně a též mě mrzí, že musel být odložen náš původní termín.“ odmlčela se. „Vyřídím tvá slova mému otci.“ souhlasil Elbert. „Děkuji, ale ještě bych ráda pokračovala.“ převzala si opět opatrně slovo. Elbert jí nijak neoponoval a nezdálo se, že by to měl v plánu. „Přála bych si, aby se další termín uskutečnil co nejdříve, protože svatební šaty, které jsem si vysnila… by se musely s každým týdnem trošku upravovat.“ opatrně přiložila ruku na rameno Flavia, který nervózně klepal nohou o svoji židli. Ostatně jako tak činil po celou dobu jednání s Elbertem. Na Elbertovi bylo v tento moment patrné, že už se nadechuje k nějaké připomínce. „Jsem totiž těhotná a nosí pod srdcem Flaviovo dítě.“ zdůraznila poté. Elbertovi strnula tvář ve vyjeveném výrazu, který se vzápětí zkřivil ve zděšenou grimasu při které mu několikrát viditelně cuklo oko a bílé zuby se zaryly do jeho rtu. Ztěžka se sesunul do své židle a výraz ve tváři si držel i nadále. Zatímco na vaší straně stolu propukla nekontrolovatelné radost. Opička, která i nadále hodovala na stole vycítila nějakou radost a několikrát vyskočila do vzduchu přičemž upustila všechno co měla v ruce po stole. Zatleskala a vydala několik radostných skřeků v doprovodu úsměvu, který nezapomněla okořenit vypláznutím jazyka směrem k Elbertovi. Flavius mezitím radostí bezsebe vstal a objal vší silou Seranu. Scipio se jen otočil s úsměvem od ucha k uchu. Laurana se sice usmívala, ale v úplnou euforii nepropukla. Pravděpodobně už o Seranině těhotenství věděla dopředu. Elbert svoji znepokojenou tvář skryl do dlaně v doprovodu hlasitého povzdechnutí, které doprovázela tichá přesto tobě zřetelná slova směřovaná nejblíže nacházejícímu se rytíři: „Je to v prdeli… Proctore.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#4659 Přidané 12.07.2022 15:55
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	Křiknu na Ralynu, "RALYNO, JÁ HO ZABAVÍM. TY MU PAK MIŘ NA OČI!", otočím se na Arilena a sdělím mu, "Běžte na stranu, zkusím ho upoutat na sebe, ať má Ralyna šanci ho překvapit!", ustoupím dost stranou, abych na jedné straně místnosti byl jen já a jinak žádný další bojovník, vyčaruji si do rukou plameny a trochu ožehnu pavouka, "Hej ty, ošklivá, hnusná potvoro! POJĎ SI PRO MĚ!". Budu všelijak mávat rukama, abych ho zkrátka upoutal, zatímco mu Ralyna v překvapení vrazí čepele do očí. Pokud na mě bude pavouk provádět nějaké útoky, budu se jim vyhýbat. V té chvíli také přestanu čarovat a soustředím se pouze na únikové manévry. ** upraveno stěží, ale budiž Upravil/a Adrian_S dne 12.07.2022 19:24 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#4660 Přidané 12.07.2022 18:59
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Běžte napřed a řekněte zbrojnošům, aby se stáhly. Nestojím o další mrtvoly." pronesu k Merovi a Morganě a dál budu pokračovat o něco tišeji: ,,Nebudu vám upírat mstu za život vaší kolegyně. Krom toho všichni víme, že už se na ní tam venku mé slovo vztahovat nebude, jen ta část, že to nebudu moct být já, kdo na ní vztáhne ruku. Rozhodnutí o jejím životě nechám na vás dvou." Poté si sednu ke stolu vyčkám, až se upírka sbalí a bude odcházet kolem. Upravil/a Sarako dne 12.07.2022 19:01

Strana 233 z 256: 1...230 231 232233234 235 236...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48