The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 2 host(ů)

Strana 224 z 256: 1...221 222 223224225 226 227...256

Hrozba III.
Aurelius	#4461 Přidané 01.03.2022 19:58
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 1102 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Morrowind nepřipadá v úvahu.“ odmítl zakroucením hlavy Leigelf. „Bude muset. Nám všem.“ přikývl, „Mějte se.“ rozloučil se s tebou. Vyprovodil tě ven z domu a poté zabouchl dveře a zamkl. „Zaplatil dost.“ usmál se Garyn, když převzal měšec a obtěžkal ho, „Rachot slyšel nebyl. Takže zaplatil dobrovolně.“ dodal vzápětí a schoval měšec na bezpečné místo, „Postarám se o to.“ přikývl, když si mu předal další instrukce, které měl vykonat. Převzal sis medvídě, rozloučil ses nakrátko s Garynem a odebral se rovnou do Brumského hradu, sídla hraběnky. Brána hradu byla otevřená, zbrojnoši si tě sice dlouze prohlíželi při průchodu, ale pustili tě na nádvoří. Na nádvoří bylo přítomno hned několik válečníků. Brzy si poznal, že se jedná o jízdu, která projela branou města ve spěchu. Dva z nich co již nebyli v sedle se obrátili tvým směrem, sledovali tě. Cosi si mezi sebou řekli a pak odložili přilby. Došel si až ke dveřím do sídla. Byly zavřené, ale nikdo je nestřežil. Otevřel si je a vešel dovnitř. Síň, která se táhla až do trůnní místnosti v níž přijímala hraběnka audience byla v obležení hned několika zájemců o audienci. Mezi místními občany si spatřil i čtyřčlennou skupinku Císařských mágů. Dvě ženy a dva muže, kteří stáli bokem, oblečeni do svých červených rouch a kápí přetaženou přes hlavu. Postávali se založenýma rukama dál od ostatních a netrpělivě přešlapovali z místa na místo. Nemluvili mezi sebou. Tvůj příchod upoutal pozornost snad každého přítomného, zejména pak zbrojnošů, kteří měli udržovat pořádek v síni. Ihned se za tebou jeden z nich odebral a přitom pokynul služebnému, který držel v ruce kus papíru a brk. Nejspíš vedl zápis všech zájemců o audienci. „Kam máte namířeno s tím medvědem?“ zeptal se muž v oblečení služebnictva. Zaujal přitom bezpečný odstup. Zbrojnoš se jen rozhlédl a poté nespouštěl medvěda z očí. „Jestli jste přišel žádat o audienci pak vás musím upozornit, že medvěd... to není... to není vhodné zvíře, které byste sem měl tahat na provázku.“ pokračoval služebný, „Odveďte ho ven. Neradi bychom řešili incident, že někoho pokouše nebo sežere.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Jeden z vybraných jezdců přikývl a následně se pětice společně odebrala vyhledat zastupující dvorní čarodějku Adriannu Arteriovou. Když ti zmizeli z dohledu vyrazil si obstarat volné koně pro svoji družinu. Mladík byl ochotný a neměl žádné námitky k tvým požadavkům. Brzy ti vydal tvého koně i koně pro tvůj doprovod. Když si každý z tvých bojovníků odvedl půjčeného koně a shromáždili se na tvůj rozkaz před stájí, vyčkali jste na příchod Chocholky. Argonian si dával na čas, ale nedlouho poté se konečně objevil. Kráčel pozvolna vycházkovou chůzí a společnost mu dělal Aldaril. Chocholka během své chůze rozhazoval rukama a nejspíš cosi chlapci vysvětloval. „Sehnal jsem to.“ oznámil ti Chocholka, když došel s Aldarilem až k tobě. Rukou poklepal na svoji brašnu, „Ale bude to fuška. Ta pevnost podle zápisů co máme je fakt hodně... hodně specifická a rozhodně bude mít velkou cenu.“ promnul si šupinatou bradu, „Bude to těžký oříšek to nějak našmelit na naši stranu, aby to pro nás bylo výhodnější. Pokud si majitelka bude vědoma potenciálu a hodnoty jakou ta pevnost má.“ konstatoval. „Mladej jde s námi.“ ukázal na Aldarila, který jen s úsměvem přikývl. Altmerský chlapec byl oblečený do kožené zbroje, na hrudi měl symbol Chorrolského hrabství, nátepníky, boty a kalhoty byly totožné s většinou vybavení co poskytuješ své stráži. Zbroj však byla nejspíš dělána na zakázku. U opasku měl připnutý krátký meč. „Anna mi zdůrazňovala, že ho máme vrátit v jednom kuse. Elbert mu sice sehnal nějakou zbroj a meč, ale radši bychom ho měli držet stranou jakéhokoliv boje.“ doporučil ti Chocholka, když se k tobě naklonil, aby to chlapec pokud možno neslyšel. „No... a já nejsem popravdě taky moc velký bojovník. Takže se radši budu držet stranou.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé. „Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Taros kývl. „Hodně štěstí. Doufám, že se zadaří a oba dostaneme to co potřebujeme.“ řekl na závěr, osobně tě vyprovodil ke dveřím a brzy poté je za tebou též zavřel. Sešel si schodiště až do přízemního patra, odešel dveřmi z věže a zastavil se až na nádvoří. Čekal si pouze chvíli. Jera dorazila krátce po tobě. Tentokráte nebyla oblečena do černého roucha, nýbrž do barevnějšího červeno-modrého se symboly magických run na ramenech. Tvář měla i nadále zahalenou. Přes rameno měla přehozenou starou dřevěnou hůl s magickým krystalem smaragdové barvy. „Prý nás čeká další 'spolupráce'.“ promluvila k tobě, když se přiblížila dostatečně blízko, aby nemusela křičet. Porovnala si brašnu a vytáhla z ní dva smotané svitky, „Přiznám se, že teleportace skrze svitky patří mezi mé nejméně oblíbené... Ale bohužel. Situace si to asi žádá.“ povzdechla si, „Byl jste někdy ve Wayrestu?“ zeptala se a pootočila hlavu tvým směrem. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy [/quote]



Sarako	#4462 Přidané 01.03.2022 21:39
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,To medvídě už dostalo nažrat, takže maximálně nadělá na podlahu." ujistím s úsměvem služebného ,,Krom toho je to dárek pro hraběnku. Jistě jí udělá radost a i kdyby o tohohle mazlíčka neměla zájem, tak dozajista bude mít zájem o mé hlášení." načež těm dvěma ukáži dekret od Brumské hraběnky a dodám: ,,Zaveďte mě prosím za hraběnkou, je to v zájmu Brumského hrabství."


Adrian_S	#4463 Přidané 02.03.2022 17:54
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Nezníte zrovna nadšeně, ale ujišťuji vás, já si tenhle výlet nevymyslel." usměji se na ní, "Tak ať už to máme za sebou." Poté, co se zeptá, zda jsem byl ve Wayrestu, odvětím, "Několikrát, ale to bylo před více jak 20 lety. Možná některé budovy si ještě pamatuji. Zkusím nás navádět." Pak už vše nechám na ni. Až se dostanem do Wayrestu, pokusím se vzpomenout, kde jsme, zda neznám nějakou konkrétní budovu/lokaci/čtvrť a pak se pokusím zorientovat, kudy se máme dostat na místo určení. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Tondulin	#4464 Přidané 04.03.2022 18:36
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Tak všichni do sedel, jedeme navštívit šlechtickou rodinu Sculů." Zvolám a vyhupsnu na koně. Když budeme na cestě přiblížím se k Chocholákovi. "Bude to hodně drahý jo? Na kolik myslíš, že dokážeš tu cenu srazit?" Zainteresovaně se zeptám.


Aurelius	#4465 Přidané 05.03.2022 10:53
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 1103 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „No... I to by mohl být problém.“ namítl nespokojeně sluha, když si ukázal dekret, sluha si ho zběžně přečetl a poté kývl hlavou, „Dobrá. Máte přednostní právo žádat o audienci.“ ohlédl se, „Momentálně...“ nadechl se ke slovu a chtěl pokračovat, když se otevřely dveře a vyšel Císařský mág z trůnního sálu. Soudě jeho výrazu neprobíhalo jednání ve vedlejší místnosti podle jeho představ. „Už je volno.“ změnil svá slova, „Můžete jít. Dovedu vás tam.“ řekl poté a provedl tě rovnou ke dveřím do trůnního sálu. Císařský mág v červeném rouchu se zařadil ve ke svým kolegům a začal jim předkládat výsledky jeho jednání. Jako jediný měl odhalenou tvář a tak sis ji mohl prohlédnout. Patřila staršímu muži (graf. vzhled - zde), imperiálovi, nakrátko střižené vlasy a strniště, přes rameno měl přehozenou magickou hůl a k opasku připnutý meč. Sluha otevřel dveře, vešel jako první a poté ti pokynul ať jej následuješ dovnitř. Vešel si a za sebou zavřel. Hraběnka seděla na svém trůnu, oblečená do zelených šatů, přes ramena měla přehozenou kožešinu a vlasy jí zdobila koruna hrabství. Po její pravici seděl na menší židli tobě neznámý muž, kterého si předtím nikdy s hraběnkou neviděl. Dále bylo v trůnním sálu přítomno několik zbrojnošů, načítal si jednoho v každém rohu místnosti a dva pohybující se na schodišti. Dohromady šest. Přítomna byla i Birna (graf. vzhled - zde) coby hraběnčin huskarl. „Vážená hraběnko.“ promluvil k ní sluha a náležitě se uklonil, „Tento muž má váš dekret a zažádal o audienci.“ shrnul stručně. Hraběnka ihned kývla a dala mu najevo, že může odejít. Stejný pokyn dala i muži, který seděl po její pravici. Poradce rovněž poslechl, přesto si tě před svým odchodem krátce prohlédl. Přestože toho krom tvé zbroje a přilby moc neviděl. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Poté co si i Chocholka s Aldarilem obstarali koně a vyhoupli se do něj si dal pokyn k odjezdu. Aldaril v sedle působil dost nejistě, Chocholka mu musel prve pomoci do něj vůbec vylézt. Po ujetí několika kilometrů se ale povedlo chlapci nabrat trochu jistoty. „Nebude snadný srazit cenu.“ zakroutil s povzdechem Chocholka, „Vyhrabal jsem všechno co se dalo, všechny písemnosti co k ní máme a trošku se poptal Delmuse. Ta pevnost.“ obrátil se na tebe, „Není to žádná zřícenina. Je to funkční pevnost s částečným obydlením, která je pravidelně udržována, opravována a též v minulosti sloužila po mnoho let jako hlavní výcviková oblast Chorrolského vojska. V podstatě o slávu přišla až ve chvíli kdy se to začalo v Chorrolu všechno komplikovat pod vládou regentky.“ odmlčel se, „Neodvážím si říct o kolik to budu schopen srazit dokud ji neuvidím na vlastní oči a hlavně neuvidím majitelku.“ podíval se před sebe, „Každopádně. Majitelka je vázána smluvně pevnost poskytovat výhradně hrabství, poskytnutí nějaké jiné straně musí být schváleno hrabstvím. Takže ona nemá moc prostoru k manévrování. Jestli se ji chce zbavit musí jí nejprve nabídnout nám a teprve poté pokud vyloženě odmítneme se může možná poohlédnout jinde, ale vůči tomu máme také nástroje.“ pousmál se. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé. „Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Výborně. Já tam byla nedávno.“ zareagovala na tvá slova, „Ale to bylo ještě před obsazením města Shornhelsmkým vojskem. Kdoví jak to tam bude vypadat teď.“ poznamenala a připravila svitky s teleportačním kouzlem, „Je to spjato s jednou boční uličkou nedaleko cechu.“ popsala ti přibližné místo kde se zjevíte. Použili jste svitky a se zábleskem modrého světla se oteleportovali. Po pominutí modrého světla si spatřil boční uličku mezi domy. Jera si porovnala roucho a zejména pak kápi jakoby se chtěla ujistit, že ji i nadále není vidět do tváře. Boční uličku si identifikovat nedokázal, ale jakmile jste ji opustili a dostali jste se na jednu z hlavních ulic ihned si začal poznávat. Nacházeli jste se poblíž budovy cechu mágů, ale vstup do ní se nacházel až za rohem. Přestože Jera mluvila o obsazení města nespatřoval si žádné velké škody po obléhání. Většina domů na které jste viděli nejevily sebemenší náznak poškození, krom těch obvyklých vad způsobeným zubem času. Ulice rovněž nebyly vylidněné, potulovalo se zde mnoho místních i poutníků a dobrodruhů. Vlajky se přesto změnily. Před lety zde vysely vlajky jiného království. Nyní si poznával vlajky Shornhelsmkého království (království o němž víš, že se nachází na severu provincie, hlavním sídlem královny Valerie Benetové jež vládne od smrti manžela sama je město Shornhelm). Uniformy městské stráže též doznaly změn a vypadá to, že původní stráž byla buď zcela rozpuštěna nebo alespoň narychlo oblékla zbroje Shornhelmského vojska. „Pospěte děti ať o to nepřijdete....“ zaslechl si hlas jedné mladší ženy, která vedla za ruku dvě děti a dalších pět jich šlo za ní. Žena nemohla být matkou všech těchto dětí, pravděpodobně byla pouze opatrovatelkou ze zdejšího sirotčince. „Neloudejte se, mělo by to každou chvilku začít. Musíme se dostat na náměstí ať máte dobrý výhled.“ pobízela loudající se starší děti, kterým mohlo být už přes deset let. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 05.03.2022 10:54


Adrian_S	#4466 Přidané 05.03.2022 11:24
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Dobře... tady to nepoznávám." ukážu Jeře, aby mě vedla, "Tak až po Vás." a nechám se jí vést. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#4467 Přidané 05.03.2022 12:33
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Zlehka se ukloním a spustím: ,,Vaše milost ráčí prominout, jdu-li nevhod. Přišel jsem Vás jen informovat, že zítra hodlám vyrazit do Cheydinhalu a to s většinou oněch dunmerských uprchlíků. Velice si vážím Vaší pohostinnosti a tak jsem si dovolil před svým odchodem přinést takový malý dárek." pokynu volnou rukou směrem k medvíděti, nabídnu provaz s medvídětem a vyčkám, zda si jej hraběnka převezme osobně, nebo nebo pro něj vyšle Birnu.


Tondulin	#4468 Přidané 06.03.2022 11:42
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Tak aspoň nějaká pozitivní zpráva, určitě to zvládneš." Povzbudím Chocholku a přesunu se k Aldarilovi. "Právě teď jedeme za jedním z Chorrolských šlechticů, který údajně touží po tom, sloužit v našem vojsku. Co říkají moudré diplomatické knihy strýce Elberta o návštěvě sídla jiného šlechtice? Máme se chovat nějak speciálně?" Zazubím se , s tím že je moje otázka myšlena výsměvačně a jsem zvědavý, co Alda vymyslí.


Aurelius	#4469 Přidané 06.03.2022 22:01
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 1104 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Nejdete nevhod.“ zakroutila nesouhlasně hlavou hraběnka, „Pouze mám audienční hodiny, ale většina těch čekajících za dveřmi čekají na mého poradce.“ ujistila tě, „To ráda slyším. Jakmile se situace v Cheydinhalu uklidní a zastaví se příval uprchlíků do Brumy, začne se situace stabilizovat i zde. Nerada bych, aby tu vznikla stejná averze vůči elfům, khajiitům a argonianům jako tam.“ poté vstala a udělala několik kroků vpřed, Birna zpozorněla. „Za dárek vám mnohokrát děkuji. Pověřím někoho schopného, aby se medvíděte ujal.“ dodala vzápětí a sama si od tebe medvěda převzala. Odvedla ho k nejbližšímu stráži, „Postarejte se o to, aby dostalo řádně najít a sežeňte Magnuse.“ přikázala stráži. Stráž kývl, zprvu trochu nejistě koukl na medvídě, ale poté ho odhodlaně chytl za provaz a vyrazil vykonat hraběnčiny rozkazy. Birna povolila ostražitost, když se hraběnka navrátila a usedla na trůn. „Ještě jednou vám děkuji za dar.“ poděkovala opětovně, „Je něco co pro vás mohu ještě udělat před vaším odjezdem do Cheydinhalu?“ zeptala se. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „No...“ sklopil hlavu Aldaril a zapřemýšlel, „Strýček Klargus mi říkal, že bychom měli vždy měli působit sebejistě, nedávat na sobě znát naše slabosti a nejistotu. Obzvlášť, když s někým jednáme poprvé. Prý je důležitý první dojem.“ odmlčel se a pozvedl hlavu, „Říkal mi, že rod Arteriů je prastarý rod s dlouhou tradicí, kterou je třeba ctít a ostatní méně známé šlechtické rody k nám mají chovat úctu.“ dodal, „Strýček Elbert mi toho moc nestihl předat. Jen říkal, že mám být obezřetný obzvláště před těmi co nás již jednou zradili. Zdůrazňoval to u rodu Viciů, prý nás v minulosti zradili a nyní jim nesmíme dát nic zadarmo. Musíme vůči nim být tvrdí a spojenectví si s námi musí zasloužit.“ pokračoval Aldaril obezřetně a bylo patrné, že si dává pozor, aby co nejpřesněji interpretoval to co mu bylo řečeno, „Ale o Chorrolských šlechticích se nijak nezmiňoval ani jeden z nich.“ pokrčil rameny. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé. „Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Jera tě odvedla rovnou ke dveřím budovy cechu mágů. Místní a poutníci spěchali zjevně na náměstí, aby byli svědky něčeho nevšedního. Zastavili jste se na schodišti o třech schodech, Jera zaváhala, když měla použít klepadlo a následně otevřít mohutné dveře do sídla cechu. „Musím jít dovnitř s vámi?“ zeptala se tě, „Koneckonců je to váš úkol. Já vám mám především pomoci s návratem zpět. Tak... kdybyste mě nepotřeboval, že bych se podívala po zdejších obchodech a nakoupila si nějaké suroviny... a celkově věci co se mi budou hodit a nemám je ve věži.“ pokračovala přičemž se rozhlédla kolem sebe. Bylo patrné, že doufá ve tvůj souhlas. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#4470 Přidané 06.03.2022 23:01
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Až si bude ode mě bude hraběnka přebírat medvídě, zašeptám: ,,V tvrzi kousek za městem se schovávají agenti Čepelí a připravují atentát na jednoho z Thalmorských hodnostářů. Vede je jistý bratr Martinus, kterému jsem dal své slovo, že je nevyzradím Thalmoru. Rozhodnutí o jejich osudu je na Vás, Vaše Milosti." a přitom si dám záležet, aby nikdo ze stráží (ani Birna) nepostřehl, že jsem k hraběnce něco zašeptal pro případ, že by se v sále nacházel někdo, kdo by to mohl vyžvanit Thalmoru. ,,Děkovat netřeba. To Vám patří můj dík." odvětím hraběnce, na krátko se zamyslím a dodám: ,,Snad jen, aby zítra ráno byli zapřáhnutí voli do povozů. Bude-li nám Azura nakloněna, začne zítřejší den o něco lepším počasím." zlehka se ukloním a dodám: ,,Ještě jednou děkuji za Vaší pohostinnost." a poté, pokud nebude mít hraběnka ještě něco na srdci, opustím místnost a poohlédnu se po oné pětici císařských mágů. Upravil/a Sarako dne 06.03.2022 23:02


Adrian_S	#4471 Přidané 06.03.2022 23:09
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Dobře. Dávejte na sebe pozor." rozloučím se s ní a pokynu hlavou na znamení, že se o další kroky postarám. Až odejde, zaklepu na dveře a počkám, až někdo otevře. "Zdravím. Jsem učeň mágské univerzity z Cyrodiilu. Mohu vstoupit?" pokud mě pustí dovnitř, tak teprve uvnitř se zeptám, "Poslalo mě několik vlivných mágů, abych našel jistého Langleyho. Je tu někdo takový? Potřebuji s ním mluvit." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#4472 Přidané 08.03.2022 22:54
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 1105 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Postarám se o to.“ kývla hlavou hraběnka, „Obstarám vám voli, kteří potáhnou vaše vozy.“ ujistila tě, „Není zač. Já též děkuji za vaše služby, protože jen díky nim se nám dost možná povede celou tuhle situaci vyřešit co nejpoklidněji.“ řekla na závěr, „Z mé strany je to vše. Již od vás nic dalšího nepotřebuji. Hodně štěstí a ať nad vámi bdí Osmička.“ popřála ti na rozloučenou. Poté si opustil komnatu a odebral se nalézt Císařské mágy. Nalezl si je ihned jakmile si opustil sídlo. Postávali na nádvoří a cosi společně rozebírali. Než ses stihl přiblížit zaslechl si část jejich rozhovoru. „Jsme domluveni. Vy dva se vrátíte zpět na místo a provedete opětovné prošetření za účasti někoho ze stráže. Hraběnka přislíbila, že nám v řádu desítek minut někoho takového poskytne. Sepíšete s ním vyšetřovací protokol, abychom měli vše řádně připravené.“ promlouval pravděpodobný velitel skupinky, který se předtím účastnil audience u hraběnky, „Harelde odcestuj do Imperial City a informuj Vitu o všem co jsme zde zjistili. Za současných okolností je žádoucí, aby se informace dostaly nejprve k němu a teprve poté s nějakým rozumným odstupem k Tarnovi a LaRouchové.“ pokynul hlavou k jednomu z Císařských mágů v kápi. „Vyplním, Mero.“ kývl hlavou souhlasně Císařský mág. „Morgano.“ obrátil se k Císařské mágyni, kterou ještě nepověřil úkolem. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „No...“ sklopil hlavu Aldaril a zapřemýšlel, „Strýček Klargus mi říkal, že bychom měli vždy měli působit sebejistě, nedávat na sobě znát naše slabosti a nejistotu. Obzvlášť, když s někým jednáme poprvé. Prý je důležitý první dojem.“ odmlčel se a pozvedl hlavu, „Říkal mi, že rod Arteriů je prastarý rod s dlouhou tradicí, kterou je třeba ctít a ostatní méně známé šlechtické rody k nám mají chovat úctu.“ dodal, „Strýček Elbert mi toho moc nestihl předat. Jen říkal, že mám být obezřetný obzvláště před těmi co nás již jednou zradili. Zdůrazňoval to u rodu Viciů, prý nás v minulosti zradili a nyní jim nesmíme dát nic zadarmo. Musíme vůči nim být tvrdí a spojenectví si s námi musí zasloužit.“ pokračoval Aldaril obezřetně a bylo patrné, že si dává pozor, aby co nejpřesněji interpretoval to co mu bylo řečeno, „Ale o Chorrolských šlechticích se nijak nezmiňoval ani jeden z nich.“ pokrčil rameny. Vjeli jste na polní cestu, která směřovala skrze pozemky jenž vlastnila rodina, kterou jste se chystali navštívit. Jak jste se blížili ke stavení, spatřovali jste více a více vesničanů pracujících nejenom na poli. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé. „Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Dám. Stačí zaklepat a vstoupit. Uvnitř je recepce. Nasměrují vás.“ řekla před odchodem Jera a poté vyrazila svou vlastní cestou. Zaklepal si na dveře pomocí klepadla a poté vstoupil. Vstupní místnost v podobě recepce měla tvar půlkruhu, schodiště po obou stranách směřovalo vzhůru do dalšího patra, mezi schodištěm se pak nacházela dvojice dveří a mezi nimi byla umístěna recepce v podobě menšího stolu za nímž seděla mladá studentka cechu mágů. Odložila knihu, kterou až do tvého rušení četla stranou. Podle vazby si ihned poznal, že se jedná o knihu pojednávající o magii Obnovy na její nejnižší úrovni. Mladá hnědovlasá dívka pozvedla hlavu, slušně tě pozdravila, byla o mnoho let mladší než ty. „Dobrý den.“ pozdravila tě s vlídným úsměvem, „Samozřejmě. Můžete vstoupit.“ dodala vzápětí, „Aha... Ano.“ znejistěla dívka, „Velmistr Langley. Nejste první kdo se na něj vyptává. Vydržte chvilku.“ řekla a vstala od stolu, opatrně ho obešla, „Skočím pro svoji nadřízenou.“ dodala a vyrazila urychleně po schodišti vzhůru. Nezůstal si dlouho o samotě. Dívka se velmi rychle vrátila se starou ženou, čarodějkou v honosné róbě velmistryně magie destrukce kombinovanou se symboly a znaky magie proměn. Čarodějka si tě přísně prohlédla, sevřela ruce a přesunula se ke stolu. Dívka mezitím usedla zpět na své místo. „Vaše tvář mi přijde povědomá. Mladý muži.“ promluvila k tobě přísným tónem čarodějka, „Jmenuji se Henneque Kingsley, (vzpomínáš si, že se tvůj otec o Hanneque Kingsley nikdy moc kladně nevyjadřoval) jsem velmistryně magie destrukcí, proměn a zdejší vedoucí pobočky.“ představila se ti. Dívka se opět ponořila do knihy. „Kolega Langley je momentálně k nezastižení. Sedí ve zdejším žaláři, protože zklamal důvěru krále a ten ho uvrhl za trest do žaláře.“ pokračovala aniž by očekávala nějakou tvoji odpověď nebo alespoň jméno. (Wayrest bylo dříve hlavní město Stormheavenského království, nyní zde však visí vlajky Shornhelmského království. Shornhelmské království krále momentálně nemá, má pouze královnu Valerii Benetovou, Langley tudíž musel padnout v nemilost u krále, který již není u moci) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#4473 Přidané 09.03.2022 18:39
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Až dorazíš za Vitou příteli, vzkaž mu prosím můj srdečný pozdrav, a že jsem hrozně zvědavý na zdravotní stav oné důležité svědkyně, neboť budoucnost Anvilu a bezpečnost císařství spočívá v její výpovědi." prohodím ke skupince Císařských mágu, přijdu blíž, podívám se na mága jménem Mero v domnění, že je nejspíš vede a představím se: ,,Bílý Guar, služebník Felisi Demnevani z Velkého rodu Telvanni, Anvilský šlechtic, vyslanec Chorrolu a Brumy. Netýká se náhodou ono opětovné prošetření toho prastarého upíra, co dělal v Chorrolu komořího, nebo vaší kolegyně Cariel, kterou nejspíš unesl při svém útěku? Sice zastupuji toto hrabství jen v záležitosti dunmerských uprchlíků, ale když budu ohledně toho prošetření vědět víc, mohu vám být nápomocen." a vyčkám na jejich reakci. Upravil/a Sarako dne 09.03.2022 18:41


Adrian_S	#4474 Přidané 09.03.2022 19:03
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Fallen Merle, jméno mé." podám ji ruku a pokynu hlavou na znamení úcty, "No, takhle rychlou odpověď jsem nečekal, upřímně. Jestliže je velmistr Langley ve vězení, tak asi pro něj není toho moc co udělat." Zamyslím se, "Co provedl? Smím-li se zeptat? A jak dlouho?" "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Tondulin	#4475 Přidané 09.03.2022 22:21
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Neboj dostaneš dneska určitě šanci si to správné vystupování vyzkoušet." Potutelně se zasměju a budu hledat šlechtické sídlo, u kterého zastavíme koně.


Aurelius	#4476 Přidané 10.03.2022 19:49
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 1106 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Hareld se po tvém příchodu obrátil k Merovi pro další instrukce. Mero mu pouze mlčky přikývl a dal mu pokyn ať neprodleně vyrazí. Poté se k tobě natočil. „Mercuro Mero, velící Císařský mág této malé skupiny.“ představil se ti na oplátku Mero. „Ano i ne.“ pokračoval vzápětí, „Původně jsme byli vysláni abychom prošetřili událost na jedné ze zdejších farem, abychom buď potvrdili nebo naopak vyvrátili domněnky, že k její destrukci došlo vlivem anomálií, které se v Cyrodiilu vyskytli. Nicméně během šetření se k nám dostalo, že je v nedaleké vesnici nějaký problém s upírem. To vzbudilo naši pozornost.“ odmlčel se, „Momentálně dělím své cíli, abychom vyplnili vše co musíme. Osobně chci prošetřit tu upíří aktivitu. Byť se obávám, že naše kolegyně Cariel je již nezvěstná příliš dlouho. Nejsem vám schopen poskytnout nějaké bližší informace, protože o té upíří aktivitě příliš mnoho nevím.“ nanovo se odmlčel, „Vím, že hraběnka pověřila svého dvorního mága, aby situaci vyhodnotil. Poté snad měla požádat nebo jestli požádal on? Kdoví. Někoho z cechu Bojovníků, ale ty se zjevně k řešení situace zatím neměli. A žádat Bdící?“ uchechtl se, „To je mrhání penězi hrabství.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Aldaril se po tvých slovech nakrátko zatvářil zděšeně, nespíš kvůli pochybnostem zdali něco takového vůbec zvládne. Dojeli jste v sedlech koní až k domu v němž se mělo nacházet sídlo šlechtice. Uvázali jste koně, Chocholka pomohl Aldarilovi slézt z koně a též mu koně uvázal. „To je sídlo panečku.“ konstatoval s úsměvem Chocholka, když se rozhlédl, „Na důchod jak dělený. Akorát by to chtělo vinici. Obiloviny jsou sice nezbytné na jídlo, ale vinný sklípek. To je jiná.“ zasnil se, přičemž pozdravil jednu z procházejících pracovnic. „Můžu vám nějak pomoci?“ zeptala se žena, kterou Chocholka zdravil. Jednalo se o ženu, která může být jen o pár let starší než ty, vlasy měla skryté pod šátkem, aby jí nepadaly do tváře a nevadily jí při práci. Špinavé ruce otřela do šedivé zástěry. „On tu šéfuje.“ ukázal okamžitě na tebe, žena se proto s totožným dotazem obrátila na tebe. Aldaril se po vzoru Chocholky též rozhlížel a prohlížel si okolí. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé. „Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Merle.“ zopakovala stroze, „Znám vašeho otce. Proto jsem se prve tak podivila. Měla jsem s ním nějaké názorové rozpory... v dávné minulosti.“ přiznala a nakrátko odbočila, víc však na téma tvého otce nebo tvého původu nepokračovala, „Nerada chodím okolo horké kaše.“ přiznala, „Naopak.“ zakroutila hlavou, „Dle mého ho brzy pustí. Obzvlášť když už u nevládne není král, který tam nechal uvrhnout. Neprovedl nic vážného. Pouze prováděl svoji denní rutinu. Byl požádán, aby vyléčil dceru bývalého vládce. Léčil ji v minulosti již několikrát, znali se. Nevím co přesně jí léčil tentokrát, ale zjevně bohužel Langleyova léčba vyvolala velmi silnou alergickou reakci. Něco co vzhledem k předchozím bezproblémovým léčbám nečekal. Samozřejmě pohotově zareagoval a reakci potlačil. Nicméně... mladá slečna se následků po silné alergické reakci zbaví až s odstupem času, nyní již předpokládám v řádech dní možná týdnů. Bohužel pro Langleyho se tak stalo v období kdy vrcholil válečný konflikt mezi královstvími. Král byl podrážděný, protože se pro něj nevyvíjel dobře a to co se stalo jeho dceři.“ odmlčela se, „To asi zjevně vyvolalo pocit, že mu Langley chtěl cíleně uškodit. Nebo nevím.“ pokrčil rameny, „Nebyla jsem u jeho zatýkání. Vím jen to co se mi doneslo. Ale každý uvědomělí mág ví, že Langley jednal přesně podle ověřených lékařských postupů a zachoval se správně. Rozhodně odmítám, že by chtěl dívce nějak cíleně ublížit nebo poškodit tehdejšího krále.“ dlouze se odmlčela, „U soudního procesu by ho osvobodili... možná by to shodili ze stolu ihned, ale protože to nařídil sám král v nelehké době tak k němu nedošlo a nikdo mu neodporoval. Nyní je král pryč. Jsem přesvědčena, že spousta vězněných se dostane v brzké době na svobodu. Jakmile se opět rozjedou zdejší úřady a případně soud začne konat.“ prošla se po místnosti, „Jestli vydržíte v řádech dní je víceméně jisté, že bude propuštěn. Ovšem... pokud čekat nechcete. Můžete zažádat o jeho okamžité propuštění u úředníka, který byl prozatím pověřen dozorem nad městem. Ten mu může udělit milost. Jenže na setkání s ním se stojí fronty, protože po něm každý něco od obsazení města chce.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#4477 Přidané 10.03.2022 21:30
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Co byste dělala na mém místě?" zeptám se jí upřímně. "Potřebuji s velmistrem Langleyem také mluvit, tak snad by se to dalo nějak zajistit. Řeknete mi, kde je tu věznice? Šel bych se za ním podívat a případně pokusit se přesvědčit toho úředníka. Pochybuji, že budete znát jeho jméno." Dál budu jen mlčet, až mi poví, co chci slyšet, poděkuji jí, rozloučím se a vyrazím do místního žaláře. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#4478 Přidané 10.03.2022 22:59
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,A neměla by to být pro Bdící svatá povinnost, když jsou jako náboženský řád placeni chrámem Devítky... ehm Osmičky, nebo se to přijetím konkordátu nějak změnilo?" podivím se nad Merovým výrokem, ale nakonec nad tím mávnu rukou a zeptám se: ,,Kde leží ta farma?" (Za jak dlouho se setmí? Případně, už se setmělo?)


Tondulin	#4479 Přidané 11.03.2022 17:09
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Hledáme jistého Julia Sculu, byla by jste tak laskavá a dovedla nás k němu?" Požádám a sesednu z koně, kterého uvážu poblíž.


Aurelius	#4480 Přidané 12.03.2022 13:00
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 1107 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Nemám nejmenší ponětí.“ pokrčil rameny lhostejně Mero, „O jejich financování jsem se nikdy nezajímal.“ odmlčel se, „Nedaleko té vesnice kde byla ohlášena upíří aktivita.“ oznámil ti poté, „Ale přesnou polohu vám nesdělím. Nezlobte se, ale v rámci vyšetřování... respektive jeho poslední fáze je nezbytné, aby se tam pokud možno pohybovali jen lidé co budou pro vyšetřování přínosem a mají s ním něco k dočinění. Když by se tam motal kdejaký civilista, hromada důkazů by byla zničena a jen by to prodlužovalo naši práci, protože bychom museli bezpochyby zodpovídat jejich dotazy.“ vysvětlil, „Dějte na mě a vyhněte se tomu místu. Jestli hledáte práci. Pak bych se na vašem místě zaměřil na tu upíří hrozbu. Tam...“ prohlédl si tě, „Budete coby bojovník určitě prospěšnější a tamní obyvatelé vám budou vděční.“ Je kolem druhé hodiny odpoledne. Do setmění zbývá ještě sousta času. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Julia?“ podivila se žena, „Je za domem.“ pokynula vám ať ji následujete. Prošli jste malou brankou kolem sídla, kolem zahrady, kterou kontrolovala jedna ze starších žen. Bojovníci, kteří tě následovali raději zůstali před domem, zejména na pokyn ženy, která vás požádala, abyste šli v co nejmenším počtu. Už za rohem jste slyšeli hlasy, které se dohadovali. „Jezdíš na tom koni jako naprostý pitomec. Takhle to nikdy nemůžeme vyhrát.“ rozčiloval se jeden z mužských hlasů. „Nejezdím!“ odmítl rázně hlas, který si ihned po spatření dvojice přiřadil Juliovi. Mladý černovlasí muž (graf. vzhled - zde) se hádal s mužem, který byl o pár let starší a na rozdíl od Julia nepatřil nejspíš mezi bohatší vrstvu hrabství. „Ten kůň je můj. Pojedu s ním já a hotovo.“ „Aech... Tak si alespoň vezmi k srdci mé rady. Jinak to můžeš rovnou zabalit.“ mávl rukou postarší muž a obrátil se k Juliovi bokem, „Ostatně... Jsou to prachy tvého otce, když prohraješ... stáhne z kůže tebe.“ pronesl rezignovaně starší muž. Julius na něj chvíli uraženě hleděl a poté se obrátil k vám. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé. „Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Jestli s ním potřebujete jen mluvit doporučila bych vám věznici. Neprovedl nic závažného, návštěvy má určitě povolené. Úředníkovo jméno neznám, ale úřaduje v hlavním sídle. To je budova, kterou rozhodně nemůžete minout.“ popsala ti místo kde se nachází věznice a poté i polohu sídla v němž úřadoval úředník. „Jestli vám mohu doporučit. Vyhněte se náměstí. Mělo by tam touhle dobou probíhat shromáždění... takže tam bude hlava na hlavě a než se protáhnete davem zabere vám to hromadu času.“ poté si poděkoval a rozloučil se s ní. „Mějte se, Merle.“ řekla na rozloučenou, podívala se na studentku a zamířila ke schodišti. Opustil si sídlo cechu, vydal se cestou, kterou ti Hannaque doporučila a přitom se vyhnul nádvoří. Dostal ses až k budově místních kasáren na něž byla přilepena budova místní věznice. Obě budovy byly obehnané vysokou kamennou zdí, dveře dovnitř byly pootevřené a tak si vešel. Na dvoře se poflakovala několik zbrojnošů v barvách Shornhelsmkého království. Dva z nich si tě změřili pohledem, ale nijak víc si tě nevšímali. Vešel si do budovy věznice a spatřil menší recepci. Za níž postávali dva zbrojnoši a zjevně ve spěchu porovnávala dokumenty, které měli před sebou. Tvého příchodu si ve spěchu ani nevšimli dokud se jeden z nich neotočil. „Potřebujete něco? Občane?“ zeptal se chladným hlasem jeden ze zbrojnošů, druhý mezitím nerušeně pokračoval v porovnávání papírů, když zjevně nabyl pocitu, že by mohl udělat chybu, rychle desky s listinami rozevřel a začal je znovu kontrolovat. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 12.03.2022 13:54

Strana 224 z 256: 1...221 222 223224225 226 227...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48