Sarako
Přesunuli jste se k pevnosti. Přesun nebyl těžký, na hradbách se nikdo nepohyboval a vítr maskoval kdejaký náznak hluku od vašeho pohybu. Brzy jste oba stanuli u místa, které Garyn vytipoval. „To půjde.“ šeptl spokojeně, když si prohlédl hradbu a praskliny v ní. Požádal tě o pomoc, mohl si mu vylézt vzhůru, dokud se nechytl a vyškrábal se vzhůru sám. Poté co se přehoupl na hradbu si ztratil o jeho pohybu nakrátko přehled. Vítr zesílil.
Po chvilce čekání se Garyn konečně objevil, rozhlédl se po okolí a poté hodil přes hradbu silný provaz. Cosi na tebe zvolal, ale nezvolal dostatečně hlasitě a tak ho zvuk větru přehlušil. Gestem ti, ale ukázal, že se máš připravit a začít lézt vzhůru.
Tondulin „Fajn.“ usmála se, „Ale stále platí dva zbrojnoši. Rytíře nechci.“ dodala vzápětí, když jste se pomalu vyšli vstříc komnatě kde mělo proběhnout zasedání. „Vážím si tvého pozvání, ale služba ve stráži není nic pro mě.“ řekla ještě předtím než jste se od sebe odpojili a každý usedl na jiné místo u stolu.
Rozložení židlí bylo dnes jiné než včera. Nebyl žádný kruh, nýbrž podlouhlý stůl v jehož čele bylo prázdno. Belius s Anitou seděli vedle sebe, oba ti kývli na pozdrav. Naproti nim seděl Elbert, Delmus a Chocholka. Adrianna usedla na místo vedle Chocholky. Tobě zbylo místo vedle Belia neboť už od pozdravu ti dával posunky jasně najevo, že místo drží tobě. Místo v čele bylo volné nejspíš kvůli nezvoleném předsedovy.
Jakmile jste byli všichni usazení, služebná, která připravovala stůl aby na něm bylo dostatek pohárků na pití odešla a zavřela přitom za sebou dveře. Místnost nakrátko ovládlo ticho a výměna pohledů.
„Stále nemáme zvoleného předsedu rady hrabství, který by formálně tuto radu vedl... tak si dovolím jako nejdéle z vás zde působící tu formální úlohu vedení jednání dočasně zastat, než bude zvolen. Pokud s tím souhlasíte.“ ujal se slova Delmus. Belius, Elbert i Anita mu kývnutím ihned naznačili souhlas. „Předtím než formálně přejdeme k hlasování a všemu co zvolení předsedy rady obnáší. Je tu možnost vznést námitku na nekompletnost rady.“ rozhlédl se po všech přítomných, „Vzhledem k tomu, že rada stále ještě není v plném počtu. Je možné na námitku nekandidujícího člena hlasování o předsedovi posunout. Dokud nebudeme v plném počtu. Tedy minimálně než bude rada doplněna o přítomnost kněžky a osoby magicky znalou.“ znovu se podíval na všechny přítomné. Nikdo z přítomných však nehodlal tuto námitku vznést, postupně zakroutili hlavou. Delmusův zrak tak spočinul na tobě, vyčkával jestli nezamícháš karty.
SuperHunter „Dobře.“ souhlasila khajiitka a upravila své šaty, udělala si to samé, upravila šaty. Když jste měly obě hotovo, zkontrolovaly jste šaty. Bylo znát, že se úpravy nejal tentýž člověk co šaty ušil, ale svůj účel vaše úprava nejspíš plní. „Snad jsem trefila správnou velikost. To bude horší.“ přiznala poté co se začala vysvlékat ze zbroje, odložila boty, opasek a následně i zbytky své zbroje. Když se oblékla do šatů a začala zavazovat šněrování oddechla si. „U sebe jsem to trefila.“ řekla spokojeně.
„Aha... málem bych zapomněla.“ sehnula se k odložené brašně a vytáhla boty. „Jsou s podpatkem, ale vzala jsem s decentním.“ řekla a podala ti jeden pár bot ladící k šatům.
Adrian_S „Není zač.“ odpověděl ti Releth a podíval se na svého bratrance. „Pošlu s vámi někoho jiného.“ oznámil ti Taros na tvoji žádost o ukázání noclehu a knihovny. „Od jisté doby mi dělá chození po schodech docela problémy.“ přiznal a poukázal na svůj stav. Poté ti gestem naznačil ať chvilku počkáš, přičemž odstoupil stranou, zamumlal zaklínadlo a vyvolal kouzlo. Releth se mezitím rozhodl porozhlédnout po komnatě, přesunul ke k oknu a chvilku hleděl ven. Taros se brzy obrátil nazpět, když přerušil kouzlo.
Netrvalo dlouho a se zaklepáním se otevřely dveře. Vešla jimi žena, neviděl si jí do tváře, protože na sobě měla černo-zelené roucho, zdobené runami. „Jero.“ oslovil ji Tarosu, „Prosím. Ukaž naší návštěvě kde může složit hlavu a též ho odveď do knihovny.“ poprosil ženu, žena si tě prohlédla. Mlčky kývla hlavou. „Pokoj raději v levém křídle... pokud bude nějaký volný.“ doporučil jí. „Ano. Vynasnažím se.“ promluvila žena a znovu kývla hlavou. Poté se opět podívala na tebe, přičemž ani nyní si neměl možnost jí pohlédnout do tváře. „Bývám zde nebo ve své komnatě na bádání.“ dodal ještě Taros a poté se obrátil na Reletha, který se k němu vrátil. „A my dva spolu probereme ještě něco soukromého.“
ScorpionCZ
Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe.
„Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“
Nechám se dovést údajnou ženou na ubikaci. Cestou jen pronesu, "Děkuji za doprovod. Mohu se na něco zeptat?"
Pokud bude souhlasit, zeptám se, "Jak to tady vlastně chodí? Je tu nějaká večerka, další zakázané prostrory, kromě vrchní knihovny? Nerad bych tu dělal potíže, chci se jim vyhnout."
Pokud nebude souhlasit, jen pronesu, "Tak to teda pěkně začíná. Díky.""Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
Jen co si sednu tak se ponořím do svých myšlenek a nebudu vnímat, co nám to děda vypráví.
"Jak jen bych přiměl Annu, aby tady zůstala? Ztratit pohled na ty její modrý oči .... to nesmím dopustit." Lehce se zasním a budu šrotovat nad tím, jak bych naší dvorní čarodějku mohl přimět zůstat déle v Chorrolu.
Když uvidím, že na mě spočívá zrak Delmuse a dalších lidí, instinktivně si to asociuji s pohárkem na stole a tím, že jsem prošvihnul objednávání drinku. "Ne děkuji, nic si nedám.... abstinuji." Odpovím Delmusovi a připojím k tomu svůj charakteristický šarmantní úsměv, načež se dám do dalších úvah o ženách.
"Stejně by měli v Císařství zavést mnohoženství jako normu. Vybrat si jen jednu je nemožný ..... V lese jsem se dokázal držet na uzdě a nemohl jsem se dočkat až budu zase u Mirabelle, ale teď se tu objevíš ty a nejde se do tebe nezabouchnout.." U úvah budu většinu času upírat zrak na Annu a jednání poslouchat jedním uchem tam a druhým ven, dokud se nedostane na faktická rozhodnutí ohledně bezpečnosti a financování hrabství.
Sarako
Začal si šplhat vzhůru. Byla to fuška, ale brzy si vylezl na hradby. Vítr zesílil ještě víc a stal se opět dost nepříjemným, přidalo se k němu i sněžení.
„Jsou zalezlí uvnitř.“ oznámil ti Garyn, když si stál nohama na hradbě a pokynul ti ať se přesuneš na druhou stranu a nahlédneš na nádvoří. Když si tak učinil spatřil si velké množství dřeva, které bylo nejspíš přitaženo a následně zpracováno ze zdejšího lesa. Všiml sis také vozu a velkého množství nářadí, které nejspíš sloužilo nejen k opravě pevnosti. „Tohle je průser.“ ukázal Garyn na za dřevem skrytou stavbu připomínající klec. Pokynul ti ať popojdeš kus dopředu.
Když jste se přesunuli naskytl se ti pohled na klec. Klec byla z části kovová a z části ze dřeva. Uvnitř se schovávalo cosi chundelatého, stočeného do klubíčka. „Vypadá to jako mládě medvěda...“ uchechtl se Garyn, „Teda myslím. V téhle poloze je to už od té chvíle co jsem vylezl nahoru. Jestli to spí jedině dobře.“ dodal, „Z toho co tu vidím to na mě, ale nepůsobí jako pevnost nějakých obyčejných lapků nebo tak něco.“ pokrčil rameny.
Tondulin
Delmus po tvé reakci zůstal chvilku zírat. Nakonec se, ale pousmál a se slovy: „Zjevně tu není nikdo. Tak přejdeme k tomu podstatnému.“ obrátil se na Elberta, „Chcete začít?“ zeptal se.
Adrianna, které tvůj duchem nepřítomný stav neušel se jen mírně pousmála. Sevřela ruce na stole a s napětím očekávala jaký proslov přednese její bratr. Chocholka se jen uculoval, protože si také pohrával s pohárkem v němž měl nalito. Reakci Belia, Elberta a Anity jsi nepostřehl.
„Jen začnete. Přihlásil jste se první.“ nabídl ho Elbert. Delmus vstal, přesunul se k volnému místu v čele stolu a nadechl se ke slovu. „Přestože je tato funkce spíše formální a nemá zas až takovou silnou pozici. Tudíž moji nebo Elbertovu představu zcela bez vaší podpory a hlavně podpory vládců.“ podíval se na Anitu s Beliem, „Nemáme šanci realizovat... Chtěl bych navázat na to co jsem dělal doposud. Doposud jsem se vždy snažil, aby Chorrol prosperoval. Naše úsilí bychom měli věnovat posílení obchodu, řemeslníků a stavbě nových osad. Znovuobsazením a rozjetí dolů o které jsme všemožně přišli. Finance, které nyní máme včetně těch kterými nás bude po jistý čas podporovat Shornhelmské království bych rád investoval v tomto směru. V otázkách naší bojeschopnosti jsem si dlouho lámal hlavu. V naší situaci by bylo moudré postoupit několik nevyužívaných pevností legii pro výcvikové účely, posílilo by to naši bezpečnost, přivedlo další finance do naší pokladny a v poslední řadě by nebylo nutné vynaložit peníze na údržbu těchto pevností, které během svého nevyužívání zbytečně chátrají. Pak se dostanou do stavu kdy je už nebude možné použít.“ nakrátko se odmlčel, Chocholka se naklonil k Elbertovi. Elbert jen přikývl. Delmus si jejich tiché výměny nevšímal.
„V rámci diplomacie bychom měli vystupovat procísařsky. Měli bychom posilovat vztahy s Císařstvím a jejími vrcholovými představiteli, protože zbylá hrabství v tomto směru profitují. Jmenovitě Skingrad, Kvatch a ve částečně i Leyawiin.“ opět se odmlčel, „Na závěr. Vedl jsem radu hrabství již v minulosti, stál jsem po boku Anitina otce, když vládl, poté u jejího bratra, když se moci chopila regentka. Mám v tomhle směru bohaté zkušenosti, místní mě znají a já znám jejich problémy. Když bude nutné, aby se obrátili na nás... vím jak s nimi mluvit, protože jejich problémy znám, zažil jsem je a mnoho z nich jsem už musel během své dlouhé kariéry nějakým způsobem řešit. To je vše.“ zakončil, „Děkuji.“ zakončil a odebral se na své místo. Všichni přítomní mu zatleskali.
Elbert ihned povstal a zamířil si s ním vyměnit místo. Když došel k místu, prohlédl si ho a poté pozvedl hlavu k vám. „Má představa je takováto. Chorrol má nyní ideální šanci začít znovu, definovat svůj nový směr a neplácat se ve směru v němž se mu nevedlo příliš dobře. Peníze, které máme bychom měli investovat tak, abychom zabránili tomu co se tu stalo. Chorrol jako takový musí být obranyschopný i bez legie. Nesmíme se spoléhat na podporu legie, nesmíme se spoléhat na Císařství. Hrabství musí být schopno garantovat svým občanům bezpečí. To lze jen tak, že zvýšíme jeho bojeschopnost a obranyschopnost posílením vojska, obsazením klíčových hraničních pevností a zvýšením počtu válečníků ve službách hrabství. Investice do řemesla, obchodu a dalších osad smysl má, ale pakliže jim nebudeme schopni garantovat bezpečí pak vše co zbudujeme dříve či později skončí v plamenech.“ odmlčel se, „Měli bychom naši diplomacii směřovat tak, abychom byli schopni existovat i bez Císařství. Dále bych si představoval výraznou podporu pobočce magické Univerzity. Je třeba, aby jejich bojový mágové, které zde budou vychovávat měli ihned od počátku nějakou pěknou vazbu na hrabství. Přijdou sem studovat ze všech koutů, ale my jim v našim zájmu musíme nabídnout něco co je přiměje zůstat zde i poté co dostudují. Protože každý z nich co se vydá do služeb někoho jiného je ztráta, kterou v boji můžeme pocítit.“ opět se odmlčel, „Takže ano. Zacelme krvácející rány, vynaložme peníze na obchod, řemeslo a rozvoj osad, ale ne na úkor vojska. Obnovení vojska, bezpečnosti pro nás musí být v tuto chvíli naprostou prioritou. To je vše. Děkuji.“ poděkoval na závěr Elbert a poté zamířil ne svému místu. Všichni přítomní opět zatleskali jako v případě Delmuse. Adrianna se na Elberta spokojeně usmála, když si sedal.
„Přejděme k hlasování.“ vybídl Delmus, „Já a Elbert se hlasování zúčastnit nemůžeme, protože kandidujeme. Volba je veřejná, protože před sebou nemáme co tajit. Postupně zvedněte ruku a nechte prsty natažené. Zatnutá pěst hlas pro Elberta. Písařka vše zaznamená.“ upřesnil dunmer a sevřel ruce na stole. „Pusťte se do toho.“ vybídl hraběte s hraběnkou. „Delmus Helbone.“ řekla Anita a pozvedla rozevřenou ruku s nataženými prsty. „Náš otec si přál, aby v čele rady usedl Delmus. Já jeho přání nejenom respektuji, ale též podporuji. Protože je naprosto jasné, že nikdo z nás nemá s něčím podobným zkušenosti, Delmus zná hrabství nejlépe z nás, zná místní a ví jak s nimi jednat a má s řízením hrabství bohaté zkušenosti.“ pozvedl ruku vzhůru Belius, „Krom toho.“ podíval se na Elberta, „Tvoje povinnosti diplomata ti ani neumožňují tuhle funkci řádně vykonávat.“ řekl s patrným důrazem, rozevřel ruku a natáhl prsty. „Chorrol potřebuje změnu a Elbert jako diplomat silnou pozici v hrabství. Dávám mu svůj hlas.“ pronesl Chocholka a zvedl ruku se zatnutou pěstí. Přičemž se nakrátko podíval na Elberta, který jen přikývl. Adrianna se na tebe podívala jakoby zaváhala jestli ti nemá dát prostor k hlasování, ale nakonec i ona pozvedla ruku. „No jo... příslib bordelu zafungoval.“ poznamenal Belius, když se rozvalil na židli a sevřel ruce za hlavou. Delmus se na něj jen překvapeně podíval. Chocholka Beliovu poznámku nechal bez komentáře jako všichni ostatní. Anna, která byla přerušena se tak konečně mohla ujmout slova. „Respektuji přání otce a vážím si vás Delmusi Helbone, protože jste toho opravdu mnoho vykonal pro Chorrol. Ale mé srdce bije pro rod Arteriů a je mou povinností dnes podpořit svého bratra.“ uzavřela a pozvedla ruku se zatnutou pěstí.
„Nerozhodně.“ hlesl Belius, kterého nejspíš hlasování sestry nijak nepřekvapilo. Změnil polohu na židli a opřel se lokty o stůl, „Teď to rozhodneš. Aedane.“ a šťouchl do tebe, jakoby se chtěl ujistit, že si duchem přítomen a víš, že už přišel tvůj čas hlasovat.
SuperHunter „Dobře.“ souhlasila khajiitka a upravila své šaty, udělala si to samé, upravila šaty. Když jste měly obě hotovo, zkontrolovaly jste šaty. Bylo znát, že se úpravy nejal tentýž člověk co šaty ušil, ale svůj účel vaše úprava nejspíš plní. „Snad jsem trefila správnou velikost. To bude horší.“ přiznala poté co se začala vysvlékat ze zbroje, odložila boty, opasek a následně i zbytky své zbroje. Když se oblékla do šatů a začala zavazovat šněrování oddechla si. „U sebe jsem to trefila.“ řekla spokojeně.
„Aha... málem bych zapomněla.“ sehnula se k odložené brašně a vytáhla boty. „Jsou s podpatkem, ale vzala jsem s decentním.“ řekla a podala ti jeden pár bot ladící k šatům.
Adrian_S
Žena souhlasně kývla a tak si jí položil cestou své otázky. S jejich odpovědí neváhala. „Funguje to zde velmi individuálně, každý si hledí svého a plní si své povinnosti a závazky vůči všem ostatním. Nikdo vás tu nebude hlídat jestli jdete spát brzo nebo naopak po půlnoci. Ovšem je slušnost se v nočních hodinách zdržet zbytečného hluku.“
„Slovo zakázaný je zde zcela podle mého skromného názoru irelevantní. Všechny zákazy jsou jen a pouze otázkou důvěry. Pokud ji nemáte pak pro vás platí, pokud ji máte neplatí pro vás.“ shrnula stručně případné další zákazy, „Vy jste tu poprvé.“ obrátila se na tebe, když jste sešli až do patra v němž se měl nacházet tvůj nový dočasný pokoj. „Za sebe bych vám doporučila se spíše vyhnout sklepení. Jako většina sklepení slouží k odkládání kdečeho... a není tam bezpečno. Leckdo se tam už ztratil a občas jsme po těchto ztracených našli jen ostatky. Klepat na dveře a čekat na vyzvání, když stupujete k někomu do soukromých komnat nebo prostorů určených pro výzkum.. a co nejméně se vyptávat na výzkum, protože jistá nevraživost mezi zdejšími je. Každý chce něco objevit a zase nechce, aby mu to ten druhý vyfoukl dříve. Jistě chápete kam tím mířím.“ zastavila se u dveří do pokoje, „To bude váš.“ řekla a otevřela dveře. Vstoupila jako první, očima prolétla všechny kouty pokoje jakoby se chtěla ujistit, že je skutečně připravený a prázdný. Poté ti pokynula ať vejdeš.
Vešel si. Pokoj byl větší než na Univerzitě v Ledohradu i Imperial City. Dělil na dvě místnosti. Vstupní nejspíš sloužila jako pracovna, byl zde připravený psací stůl, dva bytelné stoly nesoucí známky nejrůznějšího používání, poškození v důsledku magie i řezných nástrojů. Také zde bylo několik poliček, které byly prázdné a jedna knihovna. V níž se nacházelo pět knih. Jera přešla do vedlejší místnosti, rozhrnula závěs, který byl místo dveří.
„Vše je v pořádku.“ konstatovala poté a sevřela spokojeně ruce, „Klíč.“ řekla poté a ohlédla se, „Je z druhé strany dveří. Všechny zámky dveří jsou očarovány, aby na ně nebylo možné použít kouzlo pro odemčení.“ ujistila tě poté, „Lze je odemknout pouze klíčem.“
Druhá místnost byla menší, nacházela se zde větší postel s nočními stolky po obou stranách, větší šatní skříň, truhla a primitivní figurína určená k odkládání rouch nebo zbroje. Také zde nebylo několik prázdných poliček a jeden obraz. Na němž byla vyobrazena černovlasá dunmrka se stříbrným diadémem. „Obraz mohu odnést. Nejspíš patřil předchozímu majiteli nebo majitelce.“ řekla při pohledu na obraz, otevřela šatní skříň, byla prázdná. Spokojeně ji zavřela a obrátila se na tebe.
ScorpionCZ
Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe.
„Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“
"Děkuji za provedení... Jero?" zamyslím se nad ní, "Slyšel jsem dobře vaše jméno? Bylo by pro mě slušností, kdybych se vám představil. Jsem Fallen." nabídnu ji ruku k potřesení. "Teď, když jsme se představili, doprovodila byste mě do zdejší knihovny. Mám hodně věcí k probádání a nemám zrovna moc času."
Pokud mi vyhoví, cestou se jí budu vyptávat, "Když už jste teda zmínila tu nevraživost zdejších, je tu někdo nebo něco, co je zdejším trnem v oku? Jestli mi rozumíte, jak to myslím. Chápu, budete mi říkat, že už jste mi něco naznačila, teď nemyslím tu kolegiální nevraživost, ale přímo rivalitu mezi někým, a někým."
Pak až dojdeme do knihovny, naposledy se jí zeptám, "Snad jen poslední věc, pak už vás nebudu obtěžovat. Máte tu nějaké knihy ohledně tématu nekromancie, vyvolávání mrtvých či Mohyly duší? Pro výzkum, samozřejmě.""Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
,,A na Khajita to taky nevypadá, ten by nahej v týhle zimě zdechnul." odvětím s úsměvem na Garynovu připomínku ohledně medvíděte v kleci a než se vydám k bráně do hlavní věže, půjdeme se po hradbě porozhlédnout po těch menších věžích, jestli se tam náhodou neschoval před nepřízní počasí někdo, kdo měl dneska držet hlídku.
Upravil/a Sarako dne 23.01.2022 01:29
"Jelikož zodpovídám za ochranu obyvatel Chorrolu je můj hlas asi předem dost jasný.... Nemůžeme v naší ochraně spoléhat na legii vedenou Luciem Valeriem. Jedinou cestou je vystavení vlastního vojska, které bude schopné ochránit hrabství v nouzi a to i za cenu vyšších nákladů, jiná možnost nepřipadá v úvahu. Tudíž dávám svůj hlas Elbertovi." Obhájím svůj postoj a zvednu ruku sevřenou v pěst.
Sarako
Pomalu jste se přesunuli k jedné z menších věží, nahlédli jste dovnitř, ale nikoho jste uvnitř neviděli. Pokračovali jste k další, cesta k ní byla horší, protože část hradby byla na této straně probořená. Když jste k ní došli nahlédli jste dovnitř a opět nikoho nespatřili. Nespatřili jste ani nic co by naznačovalo nějakou snahu o její obydlení.
„Spíš budou v té hlavní. Jestli je tu taková kosa nevyplatí se jim mít ohně rozdělaný všude. Krom toho... jsme moc stop vzhůru neviděli. Se tu dveře trhnout nebudou.“ reagoval Garyn, když jste věž opustili. „Podělaný počasí...“ zvolal kdosi náhle na celou pevnost, „V tomhle... se na to můžu...“ mumlal zatímco kráčel vpřed. Skryli jste se za hradbou a opatrně vykoukli. Spatřil si muže, který v silné kožené zbroji s přehozenou teplou kožešinou kráčel ke kleci. V ruce nesl hliněnou misku, kterou pak hodil cosi do klece. „Vstávej! Žrádlo.“ zařval do klece a popadl klacek, který byl opřený opodál a zabouchal jím na klec vší silou. Chundelatá kulička se začala stavět na nohy. „Je to medvídě.“ hlesl s úžasem Garyn, „Co s ním chtějí dělat? Ochočit si ho?“
Tondulin
Elbert jen spokojeně kývl. Delmus se nezatvářil zprvu nadšeně, ale nakonec jen kývl hlavou se slovy: „Pak je rozhodnuto. Elberte Arterie... jste novým předsedou rady.“
Elbert spokojeně vstal, „Děkuji vám všem.“ poděkoval, pobral své věci rozložené na stole a přesunul se k místu v čele stolu, odsunul židli a posadil se. Rozprostřel si své věci systematicky na stole a poté se podíval na všechny přítomné. „Ještě předtím než se pustíme do ostrého jednání. Byl jsem obeznámen s tradicí vyhlásit krátkou přestávku po zvolení předsedy, abychom se navzájem mohli soukromě poradit co a jak.“ řekl, „Zhruba za patnáct minut se tu sejdeme.“ oznámil. Vstal od stolu a zamířil ven z komnaty, své věci ponechal na stole tak jak je měl připravené.
Chocholka do sebe naklopil pití, vstal od stolu. „Jdu se projít po chodbě.“ oznámil a jak řekl tak také udělal. Dveře na chodbu ponechal otevřené. „Využiju času a skočím zkontrolovat poštu.“ řekl Delmus, „Očekávám dopis z Imperial City, kdyby přišel mohli bychom stanovisko rovnou projednat.“ s těmito slovy se odebral pryč z komnaty. Zůstali jste v ní pouze čtyři. Písař, Anita s Beliem a Adrianna.
„Achjo... Zvolit Elberta.“ zakroutil hlavou Belius a sevřel ji v dlaních.
SuperHunter
Vysvlékla ses ze své uniformy, odložil opasek se zbraněmi a poté všechno ostatní přebytečné vybavení. Oblékla ses do šatů, které Zenira přinesla a následně sis je upravila. Zdálo se, že vše sedí jak má, když si došněrovala poslední šněrování obrátila ses na khajiitku s žádostí o její názor.
Zenira si tě prohléhla zatímco si držela v ruce boty. „Sedí.“ usmála se Zenira, „Myslím, že je to skoro dokonalé...“ následně znovu sáhla do své brašny, „Pak jsem sehnala tohle.“ řekla a vyndala dvojici škrabošek, které měly skrýt alespoň částečně vaši tvář. „Mělo by to alespoň částečně skrýt naši tvář... ale nevím jestli to použít.“ položila před tebe jednu ze škrabošek a sama si nazula boty. „Předpokládám, že ten chlapík se stejně nedožije rána.. aby naše tváře mohl poznat.“
Adrian_S „Ano. Jmenuji se tak.“ kývla hlavou Jera, když si jí nabídl ruku na potřesení krátce zaváhala, ale nakonec ji přijala a stiskla ji. „Dobře. Pojďme.“ vybídla tě a zamířila ke dveřím. Než odešla, vytáhla klíč ze dveří a dala ti ho. Zamkl jsi za sebou a společně jste pokračovali opět po schodišti rovnou do knihovny. Jako předtím jste ani nyní nikoho nepotkali.
„Nerada šířím drby.“ odpověděla ti Jera téměř okamžitě jakmile si domluvil, „Řeknu vám pouze to co není žádným tajemstvím a dříve nebo později byste se to dozvěděl.“ pokračovala po chvilce, „Taros nabídl azyl jednomu muži. Příliš toho o něm nevím, ale Taros o něm mluví jako o mecenáši, který nám přispěl poměrně velkým darem a proto si místo mezi námi zaslouží.“ odmlčela se, „Nesetkala jsem se s ním, ale vím... že kvůli němu začal platit ten zákaz v posledním patře.“ řekla o něco tišeji, když jste odbočili a zamířili chodbou ke knihovně.
„Máme.“ řekla Jera, „Ale tahle tématika je tu dost čas vypůjčená. Musíme zkusit štěstí nebo se poptat přímo těch co se tím zabývají. Jména vám schopná říct nejsem, ale knihovník bude mít seznam se jmény všech co si je vypůjčili. Při trošku štěstí se vám z toho seznamu podaří najít někoho kdo se tímhle tématem zabývá... možná vám bude schopen poradit i více než nějaká kniha.“ pokrčila rameny.
Doprovodila tě do velké místnosti plné knih. Regály byly plné nejrůznějších knih, publikací a to včetně několika knihoven v niž se nacházely zápisy vyryté do kamenných desek. O knihovnu pečoval muž v obdobném rouchu jako měla Jera, rovněž měl kápě, aby zůstal anonymní.
ScorpionCZ
Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe.
„Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“
,,Já odvedu jeho pozornost a ty ho obejdeš a zezadu mu poklepeš mečem na rameno. Tenhle na dělníka nevypadá." pronesu ke Garynovi, popojdu po hradbě kus od Garyna a zvolám na muže v kožené zbroji: ,,Hej lovče! Kolik septimů chceš za to medvídě?" seskočím z hradby a pomalým krokem se vydám k němu. Ruce nechám volně podél těla, ale zároveň budu připraven sáhnout po meči, kdyby bylo nejhůř. ,,Jsem Bílý Guar, Anvilský šlechtic a hrdina z bitev o Chorrol a Anvil a zastihla mě bouře a splašil se mi kůň, když jsem sháněl nějaký pěkný dárek pro Brumskou hraběnku. Mohl bych u vás přečkat, až bouře přejde? Peněz mám dost a mohu zaplatit."
Upravil/a Sarako dne 23.01.2022 13:42
"Děkuji vám, Jero, za doprovod a výklad situace." pokynu hlavou a opustím ji.
Přejdu ke knihovníkovi, pozdravím ho a požádám totéž, co Jeru - seznam knih, zabývající se nekromancií / Mohylou duší nebo vyvolávání mrtvých. Přesněji řečeno, kdo si tyto knihy vypůjčil a kde se nachází. Pokud mi vyhoví, půjdu dané osoby najít."Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
"To bude dobré bratře, stejně na to nebude mít čas, jak jsi říkal." Povzbudivě Belia plácnu přes rameno, načež se vydám za ještěrákem. "Pane Chocholko, co tak počítám hlasy, možná by se ti ten můj ohledně stavby bordelíku náramně hodil a já jsem ochotný o něm smlouvat." Zasměju se a počkám na jeho reakci.
Pousměji se nad její reakcí a obuji si boty. Vezmu do jedné ruky škrabošku co přede mě položila a udělám pár kroků po místnosti, zkoušejících novou obuv, při čemž si prohlídnu onu masku. "Není to špatný nápad. Čím míň lidí by nás později mohlo poznat tím líp… Jsem pro to vzít je sebou," dopovím a vyzkouším si škrabošku nasadit.
Sarako
Muž s klackem se obrátil tvým směrem. Cosi neslyšně zamumlal pro sebe, zahodil klacek stranou a vykročil blíž k tobě. Zastavil se až zhruba dva metry od tebe. Garynovi se mezitím povedlo dostat muže obejít a dostat se za jeho záda. Dost mu v tom pomohlo i medvídě, které začalo dělat rozruch a společně s větrem zakrylo jakýkoliv tišší rozruch.
„Není na prodej!“ zvolal na tebe nakonec muž, „A tahle... tahle pevnost není žádná noclehárna pro zbloudilce!“ zdůraznil, „Kliďte se dří-“ nestihl doříct neboť mu Garyn poklepal ostřím meče na rameno přesně jak si mu zaúkoloval. „Krucinál...“ povzdechl si muž a opatrně pozvedl ruce vzhůru, „Teď budu všem pro smích.“ konstatoval následně, když si tě znovu změřil pohledem, „Říkals, že seš šlechtic?“ zazněl z jeho úst již mnohem vstřícnější tón, „Nezačali jsme zrovna nejrozumněji. Heh... Jsem Halfar... před válkou hrdý občan Leyawiinu. Teď... teď díky konkordátu zločinec odsouzený k životu ve vyhnanství a strachu.“
Tondulin „No nebude...“ rozhodil rukama Belius, „Ale nemusel se do toho pouštět. Komu tím prospěl? Nikomu.“ povzdechl si, „A tys ho v tom neměla podporovat. Teď si tu užije pár minut své slávy a pak se odporoučí do Imperial City.“ řekl směrem ke své sestře, která mlčela a poslouchala vaši krátkou konverzaci. Víc ses však nedozvěděl, protože ses sebral a odešel vyhledat Chocholku.
Odchytl si ho na chodbě, opíral se o zábradlí a hleděl dolů. Ochotně tě vyslechl. „Jistě.“ usmál se, „Povídej. Jaká je cena tvého hlasu?“ zeptal se bez okolků a vyčkával jaké podmínky si stanovíš.
SuperHunter
Převzala si škrabošku, nazula si boty a udělala několik kroků po místnosti. Boty též dobře seděly a nijak tě výrazně nelimitovaly v pohybu. Nasadila sis škrabošku. Khajiitka učinila totéž, byla již téměř připravena když zamaskovala úzkou dýku připevněnou na levé stehno pod sukní a po tvém vzoru se prošla po místnosti.
„Jsem připravena.“ prohlásila, když se zastavila a popadla plášť.
Adrian_S „Není zač. Mějte se.“ rozloučila se s tebou Jera a vyrazila svou vlastní cestou. Tvé kroky směřovaly rovnou ke knihovníkovi, promluvil si na něj a vznesl své dotazy. Muž zanechal své činnosti.
„Nekromancie, sféry a Mohyla duší to je vždycky vypůjčená. Je o to hrozný zájem.“ řekl aniž by si svá slova ověřil v zápisu, „Jestli vám můžu poradit. Běžte rovnou za tím největším odborníkem, kterého tu máme. Je sice trochu svérázný, ale pokud se obrníte trpělivostí jsem si jist, že vám pomůže víc a hlavně rychleji než všechny knihy co tu máme.“ pokračoval, „V tuhle chvíli ho najdete v hostinci naproti věži, bude si tam dopřávat něco k snědku a popíjet punč nebo co to vlastně pije.“ rozhlédl se, „Hledejte vousatého chlápka, dunmera, kterému možná táhne na pár století. Nosí černé roucho jako většina místních, ale na hlavě má vždy čepičku s bambulkou. To odlišuje už na první pohled.“ posměšně se uchechtl, „Říká si Arilen... ale jestli je to jeho pravé jméno? Kdoví.“ pokrčil rameny, „Každopádně dluží hned několik knih s touto tématikou. Pokud s ním nenajdete rozumnou řeč tak mu alespoň zdůrazněte, že zbytečně blokuje hromadu knih a měl by se několika z nich vzdát třeba pro váš prospěch... něco kreativního si vymyslete.“
„Potom jsou tu ještě dva adepti, ale za nimi nechoďte. Je to ztráta času. Zkuste Arilena a uvidíme. Kdyžtak se vraťte.“ řekl nakonec knihovník, když ses chystal poděkovat a rozloučit se. „Hodně štěstí.“ popřál ti nakonec, když si poděkoval a rozloučil se. Sešel si všechny ty schody až do přízemí, opustil věž a zamířil do hostince, který jste předtím s Relethem míjeli.
Otevřel si dveře a vešel dovnitř. Ihned si ucítil silný odér smíchaných vůní, alkoholu, bylinek a různých ingrediencí. Zavřel si za sebou dveře a rozhlédl se. Hostinec byl téměř prázdný, neviděl si ani obsluhu. Jediný kdo zde seděl by čaroděj, kterého ti popsal knihovník.
Sešel u jedné ze židlí obklopen knihami, jídlem v podobě pečeného masa. Zrovna odkládal sklenici s pitím. Roucho měl skutečně černé, žádné symboly ať už runové nebo cechovní. Kápě měl sejmuté a tak si měl možnost spatřit tvář starého temného elfa, dlouhé šedivé vousy a typické rudé oči. Čepičku s bambulkou měl odloženou bokem. O židli po své pravici měl odloženou brašnu s magickou holí, která byla rovněž dost atypická. Byla zpracována z černého kovu, který svým povrchem připomínal dřevěné hole, magický kámen byl umístěn do rozevřených úst lidské lebky.
ScorpionCZ
Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe.
„Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“
"Jelikož jsi mi přirostl k srdci šupinatý příteli, dám ti to skoro za hubičku.... Včera mě navštívila jedna místní šlechtična s tím, že vlastní pevnost v okolí Chorrolu, která by se skvěle hodila k zaškolení nových vojáků a navíc je strategicky dobře umístěná.... Nechci s takovouhle vojenskou otázkou zbytečně zatěžovat radu, už tak máme těch hlasování až příliš." Lehce se usměju.
"Abych to zkrátil výměnou za tu pevnost bude chtít několik polností anebo pěkný pytel zlaťáků... Potřebuju aby jsi mi pomohl tento obchod uskutečnit, pokud možno ve vlastní osobě. Určitě jsi schopný lépe ohodnotit, jakou má ta pevnost vlastně cenu a zajistit tak, aby naše skvostné město na obchodu netratilo. A jelikož ten bordel vypadá tak moc profitabilně, určitě se z něj pak nějaká ta dotace na pevnůstku najde, že?" Znovu se usměju, když Choholáka zpravím se svým plánem a nechám prostor na jeho reakci.
Přijdu k čaroději blíž a spusím, "Čaroděj Arilen? Omlouvám se, že Vás ruším z této kratochvíle. Jsem taktéž mág, zabývající se tématem nekromancie a Mohyly duší. Mohu si k vám přisednout?"
Pokud nebude souhlasit, omluvím se za vyrušení a odejdu z hostince do knihovny, kde budu pátrat po dalších pramenech.
Pokud bude souhlasit, přisednu si a spustím, "Ještě jednou se omlouvám za vyrušení. Před malou chvílí jsem dorazil na toto místo a sotva zjistil jisté základy. Byl jsem za zdejším knihovníkem, poradil mi, pokud chci vědět něco víc ohledně Mohyly duší nebo nekromancie, mám jít za vámi.", trochu se usměji, "Myslím, že si máme oba co říct."
Počkám na reakci.
Upravil/a Adrian_S dne 26.01.2022 20:35
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"
,,Takže žádní bandité, jak tvrdil Leigelf, ale uctívači Talose." usměji se na Halfara, rukou pokynu Garynovi, aby sklopil meč a nechal Halfara být a poté budu pokračovat: ,,Pro Morrowindského uctívače Mefaly a Azury jako jsem já, směšné vyhlášky Thalmoru nic neznamenají, ale tuhle pevnost byste měli ještě do setmění opustit. Leigelf o vás ví a nesdílí stejný na vás názor, jako jeho příbuzný, po kterém tuhle pevnost zdědil. Už na vás nechal vypsat odměnu, jako na lapky, kteří okupují jeho pevnost a je jen otázkou času, kdy se tu objeví nějací jiní dobrodruzi, nebo kdy Leigelf ze strachu o svůj život a životy své rodiny zkontaktuje Thalmor i za cenu toho, že mu tuhle pevnost Thalmor zabaví a udělá si tu další základnu pro lovení takových, jako jsi ty a tvý přátelé, což udělá prostým obyvatelům Brumy ze života peklo." načež pokynu Halfarovy, aby mě následoval ke dveřím do hlavní věže.
Cestou (pokud se rozhodne jít se mnou) k němu ještě prohodím: ,,Jinak, koně jsme nechali v Brumě a dárek pro brumskou hraběnku nehledám, ale jsem jejím vyslancem. No a zbytek z toho, co jsem ti předtím řekl je pravda, včetně mého zájmu o to medvídě. Na cestu do Hammerfellu se vám bude hodit každý septim a cestou by vás jen zdržovalo."
Upravil/a Sarako dne 26.01.2022 23:50
Sarako
Muž se tvé reakci o Talosovi od srdce zasmál, „Kéž by to bylo tak snadné.“ řekl s úlevou v hlase, když ho Garyn na tvůj pokyn přestal ohrožovat ostřím meče. „Obávám se, že pevnost za soumrakem opustit nemůžeme.“ zakroutil hlavou a pokračoval smířlivým tónem, „Sice bychom samozřejmě rádi, protože tohle místo je sice dobrá skrýš, ale mizerná na dlouhodobé přežití.“ povzdechl si. Halfar vyhověl tvému pokynu a vyrazil ke dveřím hlavní věže z níž přišel.
„Medvídě není mé.“ odpověděl ti stroze, zaklepal na dveře, jeho způsob zaklepání budil dojem nějakého tajného hesla, protože se odehrálo s různými prodlevami. Garyn si Halfara změřil nedůvěřivým pohledem. „Nebojte. Tohle je signál, že jsem přítel. Jinak by nás zabila past, která je za dveřmi a moji přátelé.“ vysvětlil. Garyna však očividně jeho slova nepřesvědčila a raději se ještě rozhlédl po nádvoří pevnosti.
Tondulin
Chocholka tě vyslechl. Z jeho tváře bylo patrné, že má radost a je z tvého návrhu nadšen. „Belius mi říkal, že se učíš velmi rychle.“ konstatoval, když si mu předal slovo a vyčkával na jeho verdikt. „Souhlas. Když mi poskytneš nějaké bližší informace o té pevnosti sem schopný se poptat a zjistit o tom něco víc. Pak si ji samozřejmě musím osobně prohlédnout, abych věděl v jakém je stavu a také se musí sepsat smlouva. Nějaké polnosti nebo jiné pozemky výměnou asi problém nebudou. Stejně tak finance. Teď když je zvolen Elbert se dá očekávat, že ta vojenská část našeho hrabství bude značně profitovat, protože on to bude silně propagovat a podporovat.“ nadechl se, „Radu z toho vyšachovat asi úplně nepůjde. Pokud bys směnil pozemky, které vlastní tvůj úřad... ale tam se domnívám nic profitabilního pro někoho kdo se chce pevnosti zbavit nebude... tak to můžeš učinit svým podpisem. Nicméně pokud půjde o pozemky, které přímo patří hrabství. Tam se domnívám, že je nutné souhlas vládce a jeho podpis. Musel bys tedy přesvědčit Belia nebo Anitu... spíš Belia aby ti to podepsal. A je čistě na něm jestli to bude chtít udělat s posvěcením rady nebo to podepíše i bez jejího stanoviska.“ založil si ruce, „Ale to bych řešil až na místě. Udělali bychom si pěkně prohlídku místa a vyhodnotili bychom jestli je výhodnější směnit za pozemek nebo naopak dát peníze. Uvidíme co bude pro vás výhodnější a jaký postoj bude mít majitel. Souhlas?“ koukl se na tebe.
SuperHunter
Převzala si škrabošku, nazula si boty a udělala několik kroků po místnosti. Boty též dobře seděly a nijak tě výrazně nelimitovaly v pohybu. Nasadila sis škrabošku. Khajiitka učinila totéž, byla již téměř připravena když zamaskovala úzkou dýku připevněnou na levé stehno pod sukní a po tvém vzoru se prošla po místnosti.
„Jsem připravena.“ prohlásila, když se zastavila a popadla plášť.
Adrian_S „Jistě.“ odpověděl ti starý mág, když pozvedl hlavu a prohlédl si tě. „Posaďte se.“ ukázal ti na volné místo u stolu, vzal si ho a posadil se. „Mohyla duší.“ zopakoval a pohlédl na tebe, poté co nakrátko sklopil zrak, „A nekromancie jsou hodně ošemetná témata, ale jistě.“ zanechal své činnosti, aby ti mohl věnovat plnou pozornost. „Kdybych si nechtěl svá tajemství a znalosti vzít do hrobu... nežil bych na tomto místě.“ uchechtl se, „Jste mladší. Klidně začněte.“ vybídl tě.
ScorpionCZ
Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe.
„Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“
Po vzoru Zeniry si upnu dýku na stehno a pokusím se jí zamaskovat. "Ještě než vyrazíme…" řeknu a přendám na stůl mučící sadu, kterou následně rozložím, "Vzala jsem to pro jistotu celé. Myslíte že budou stačit jenom ty kleštičky nebo toho máme vzít víc?"
Upravil/a SuperHunter dne 28.01.2022 13:51
Copyright
PHP-Fusion 2002-2012 Nick Jones. Released as free software without warranties GNU Affero GPL v3.
Grafika: Zarath, Kod:
SkyrimAdmin, Puvodni
theme: Stryker &
WhoCare, nahled puvodniho designu zde. Bez souhlasu autora je prisne zakazano z webu kopirovat text a obrazky.