The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 220 z 256: 1...217 218 219220221 222 223...256

Hrozba III.
Aurelius	#4381 Přidané 08.01.2022 22:08
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1085 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „To je pravda...“ pokyvoval hlavou Garyn, když si mu vyjevil své teorie. „No... uvidíme co nás tam bude čekat. Pokud se dolů neskutálíme jako hrušky.“ konstatoval, když jste došli k místu kde se terén začal zhoršovat a nastala ona cesta před kterou vás Leigelf varoval. Byla strmá a zasněžená. Začali jste pomalu stoupat vzhůru, našlapovali obezřetně, abyste neuklouzli a neskutáleli se dolů. Vichr, který vás ofukoval cestou nyní zeslábl. Stromy, které obklopovaly cestu vzhůru ho značně zmírňovaly. (cestuješ, nemusíš reagovat) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Ano. To je přesně on.“ dala ti zapravdu Carina, když si Bílého Guara popsal jako pana tajemného. „Souhlasím s tím, že jsme domluveni. Je to vše co jsem chtěla.“ pokyvovala hlavou a pozvolna vstala ze židle, „Pak je tu možná jen taková malá drobnost.“ nadechla se, když vstala ze židle a krátce se otočila ke dveřím. „Ta se týká Mirabelle.“ podívala se na tebe, „Měl byste ji přesvědčit, aby složila velmistrovskou zkoušku z magie Obnovy. Za ta léta co přednáší a věnuje se magii Obnovy musí být již dostatečně zkušená a schopná ji složit. Zisk titulu velmistryně by jí všeobecně pomohl.“ sevřela v ruce zadní opěradlo židle se snahou zastrčit židli zpět pod stůj z opačné strany než sedíš. „A to už je opravdu vše co jsem měla na srdci.“ oznámila ti nakonec. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Starý altmer bez jediného slova vstal ze židle a odebral se do místnosti za ním. Chvilku se nevracel. Mezitím sis prohlížela knihu, kterou zanechal. Nic nového si na ní, ale nevykoumala. Pouze tě to utvrdilo v tom, že se jedná o dětskou knížku o pohádce s ježibabou. Altmer se brzy vrátil. Položil před tebe dvě velmi úzké dýky, které bys mohla přirovnat k žabikuchu. Schovat je nebude žádný velký problém. Dále před tebe položil silný provaz a srolovanou brašnu, kterou poté rozvinul. „Chcete jen kleště? Nebo si to vezmete celé? Je to kompletní mučící sada...“ poznamenal a poklepal rukou na nejrůznější nástroje, od drobné pilky, několika typů kleští pro různé použití po nože a jehly. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Reletha tvá reakce na smrt Globulla očividně překvapila, protože se zatvářil překvapeně. Otázky ti však nezodpověděl a když si mu sdělil, že jsi připraven a chytl se jeho magické hole na pokyn, odteleportoval tě se zábleskem silného modrého světla. Poprvé si během teleportace pocítil jak ti jakási magické síla klade odpor. Odpor netrval věčně a Relethovo teleportační kouzlo jej nakonec překonalo. Brzy pominul i záblesk modrého světla a ty jsi opět získal přehled o svém okolí. Releth se pevně chytl své magické hole jakoby ho teleportační kouzlo abnormálně vysílilo. Chvíli se snažil popadnout dech a poté si otřel opocené čelo. „Nezvyklé...“ konstatoval ztěžka. Rozhlédl ses po okolí. Stáli jste před branou do opevnění, které obklopovalo několika patrovou věž tyčící se zhuba uprostřed opevnění. Nikoho jsi na hradbách neviděl, nespatřil si ani nikoho kdo by střežil bránu. Vše působilo na první pohled pustě. Až na věž tam se zjevně cosi dělo v jejích útrobách, protože si postřehl hned několik magických záblesků. „To je ono...“ prohlásil Releth, který se zjevně konečně vzpamatoval z teleportace, která nešla úplně podle jeho plánu. „Brána bude otevřená, ale zjevně posílili zabezpečení proti nežádoucí teleportaci. Snad.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Novicka se pousmála a spěšně se vrátila zas ke svým povinnostem. Rozloupl si pečeť a vytáhl psaníčko. Ihned ses do něj začetl. Zúčastním se dnešního rozloučení, ale chci s Tebou po něm mluvit. Něco jsem objevila, něco co by tě mohlo zajímat. Pokud se ho neúčastníš, zastav se za mnou další den. Vše Ti řeknu. E. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy



scorpioncz	#4382 Přidané 09.01.2022 12:46
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Podle toho, jak mi dlouho trvala cesta s kolegyní se buďto po přečtení dopisu odeberu k přednášce, či zamířím do svého kabinetu s úmyslem prostudovat zbytek Grithartových spisů, které jsem ještě nepřečetl.


Tondulin	#4383 Přidané 09.01.2022 13:42
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Výborně, děkuju vám za vaše tipy, musím rovněž běžet za moudrými hlavami do rady." Naposledy se usměju na Carinu a budu pospíchat na zasedání, abych ho neprošvihnul.


Adrian_S	#4384 Přidané 09.01.2022 15:13
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"No, dobře... a co teď?" pronesu. Pokud se vydáme k bráně, pokusím se během té cesty zavzpomínat na sen a připomenout si, co vlastně mám tady udělat, či s kým mluvit. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


SuperHunter	#4385 Přidané 10.01.2022 11:15
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Když už jste to sem přinesl celé…" poznamenám s úsměvem potom co očima přejedu po sadě a dýky. "Budete ode mě něco potřebovat než si to všechno převezmu?" zeptám se před tím než začnu shromažďovat přinesené vybavení.


Aurelius	#4386 Přidané 14.01.2022 16:33
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1086 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Postupujete dál vzhůru, vítr je díky stromům slabší, ale terén se zhoršuje. Musíte našlapovat opatrně, abyste se z příkrého svahu nesklouzli dolů. (cestuješ, nemusíš reagovat) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Mějte se, veliteli. Hodně štěstí na jednání.“ rozloučila se nakonec a odešla pryč z tvé komnaty. Jakmile opustila komnatu, vyrazil si ke dveřím taktéž. Zamkl je za sebou a pokračoval rovnou do Chorrolského radu. Chodby hradu byly poloprázdné a nikdo krom služebnictva nebo stráže se v nich nenacházel. Prošel jsi rovnou do audienčního sálu. Další zasedání rady se mělo odehrát v jiné místnosti než ta předchozí a proto jsi místnost ihned vyhledal. Nebylo to těžké. Adrianna postávala se svým bratrem Elbertem před dveřmi, společnost jim dělal Adaril oblečený do podobného oděvu jako na sobě měl Elbert. Zatímco Adrianna se oblékla do modrého roucha typického pro dvorní čaroděje, Elbert zvolil šlechtický oděv, drahou košili s kabátem a kvalitními kalhoty. „Máš připravený proslov?“ tázala se se zájmem Adrianna svého staršího bratra. „Mám. Dlouho jsem nad ním přemýšlel a myslím, že je dobrý.“ přikývl Elbert sebejistě. „Tak budu držet palce.“ usmála se na něj, když však spatřila přicházet tebe ihned zanechala rozhovoru se svým bratrem, „Ahoj, Aedane!“ pozdravila tě radostně s úsměvem zářícím od ucha k uchu. Elbert, který k tobě stál zády a příchod nezaznamenal až do sestřina pozdravu se obrátil. „Zdravím, veliteli. pozdravil. Též Aldaril pozdravil podobným stylem jako Elbert. „Připraven na dnešní jednání?“ zeptal se, „Dneska už to bude míň formální... budeme jednat za zavřenými dveřmi bez dohledu veřejnosti.“ „Chocholka s Beliem jsou už uvnitř.“ doplnila ho Adrianna, „Delmus s Anitou dorazí každou chvilku.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Ne. Nebudu.“ odpověděl ti stařec a usedl opět ke své četbě, rozevřel knihu a začal spokojen číst. Když si měla sbaleno, zvedl hlavu. „Málem bych zapomněl. Až skončíte s tím co máte v plánu... umyjte to náčiní.“ požádal tě. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Teď...“ pousmál se Releth, „Půjdeme dovnitř.“ vedl tě blíže k bráně, která byla zavřená. Cesta k ní byla rychle, neotevřela se však ani při vašem příchodu blíže. Nikdo vás nevítal, nikdo vás nesledoval z cimbuří. „Je třba znát magické zaklínadlo.“ vysvětlil dunmer a požádal tě o trochu prostoru. Zatímco se snažil otevřít bránu snažil ses vybavit si sen. Nedařilo se ti vybavit si nic nového až do chvíle než se otevřely dveře. Prošel si na pokyn branou a dostal se na menší nádvoří. Spatřil si několik menších domů, hostinec ale hlavně věž tyčící se před vámi. Právě tato věž ti vyvolala vzpomínky, které zůstaly skryty v té paměti z jednoho ze snů. Spatřil si věž, která byla dost podobná té na kterou nyní hledíš. Patřil si ponurou místnost připomínající knihovnu. Regál plný pavučin a zničených knih. Mezi nimiž byl uschován svazek několika listin... Spatřil si muže, staršího dunmera, část těla měl zohyzděnou, kolem krku měl zavěšený svazek klíčů. Rovněž si spatřil nejvyšší patro, dveře napravo orientované od schodiště. Cukl jsi sebou a přerušil uvažování nad snem, který se zjevně stal živým. Releth na tebe chvíli překvapeně zíral. Nakonec pouze pokrčil rameny a pokynul ti abys ho následoval dál. Pár metrů před dveřmi do věže jste se zastavili. Releth se na tebe podíval. „Až vejdeme nech zprvu mluvit mě.“ doporučil ti, „A jedna rada od srdce. Tohle není Univerzita, ale místo kde si každý hledí spíše svého a málokdo zde očekává, že mu bude nějak narušováno soukromý. Platí tu úplně jiná pravidla, která nejspíš z Univerzity neznáte. Snažte se pokud možno navazovat kontakt jen pokud jste si jistý, že o to dotyčný nebo dotyčná stojí a moc se nevyptávejte. Raději.“ pousmál se, „Protože když tu někoho opravdu naštvete... málokdo vás tu bude hledat, aby vás zachránil.“ odmlčel se, „A také si dejte pozor na myšlenky. Leckdo zde ovládá paměťová kouzla na dost vysoké úrovni, aby vám pronikl do mysli při delší konverzaci. Jestli nejste znalí nějaké vnitřní ochrany... pak se mějte na pozoru.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe. „Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#4387 Přidané 14.01.2022 18:20
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"Děkuji za rady. Budu se jimi držet." pokynu hlavou a gestem ruky ukážu, aby mě vedl. Celou dobu budu mlčet. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Tondulin	#4388 Přidané 14.01.2022 21:25
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Taky vás zdravím.... nečekám snad žádné náročné dohadování, když náš nejvíce problematický bod se týká toho, zda vystavit bordel." Usměju se. "Půjčíte mi dnes tedy tady malého pána? Aspoň bude moci otestovat svoje umění diplomacie v praxi, potlouká se nám po hrabství nějaká drsná žoldačka a vyvolává problémy..... A když to nepůjde po dobrém, tak budu muset zasáhnout já." Znovu se zazubím, hlavně na Adriannu a Aldu, jelikož nějaké velké sympatie od Elberta neočekávám. Až mi odpoví, tak se nejspíš společně odebereme na jednání.


Sarako	#4389 Přidané 14.01.2022 23:00
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Nějak si říkám, jestli to trmácení se tam nahoru vůbec bude stát za to." utrousím cestou ke Garynovi a přitom budu pokračovat ve výšlapu ,,Nerad bych tam natrefil jen na bandu pobudů, co zatím nic neukradly. Ten Leigelf nevypadal na to, že by byl nějak moc bohatý." Upravil/a Sarako dne 14.01.2022 23:03


SuperHunter	#4390 Přidané 15.01.2022 22:32
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Samozřejmě, děkuji," poděkuji a vydám se zpět směrem k místu kde se mám znovu sejít se Zenirou. Až budu na místě, znovu překontroluji nafasovanou výbavu než se Zenira vrátí, hlavně mučednické pomůcky ze kterých by se určitě hodilo více než jen kleštičky.


Aurelius	#4391 Přidané 16.01.2022 12:01
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1087 Tamrielský kurýr --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „To nevypadal.“ kývl souhlasně Garyn, když jste se udýchaní konečně vyškrábali na cestu, která vypadala již schůdněji a směřovala rovnou k pevnosti, která se na jejím konci tyčila vzhůru. Byli jste skryti za stromy a většími kameny. Pevnost od vás byla několik desítek metrů. Na polorozpadlém cimbuří jsi nespatřil žádného obránce. Věže měla celkem tři. Dvě z nich vypadali relativně zachovaně a dokonce se ti zdálo, že byly již v minulosti opravovány. Stejně tak brána, která směřovala k cestě působila novějším dojmem než zbytek pevnosti. Cesta k pevnosti není krytá, ale vichr, který vás doprovázel téměř celou cestu zjevně nakrátko utichl. „Nevypadá zas tak strašně...“ konstatoval Garyn po chvilce oddechování. „Jak to uděláme?“ zeptal se následně a dřepl si. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Abyste se nakonec nedivil.“ namítl ke tvé poznámce o bordelu Elbert a poté tě již nechal být a hovořit k Aldovi a Adrianně. Sám se mezitím několikrát prohrál ve vlasech, upravil límečky svého oděvu jakoby se chtěl ujistit, že je opravdu dokonale ustrojen. Aldaril na Elbertovo chování jen s podivem koukal. Anna na něj nic nenamítala. „Samozřejmě, že půjčíme.“ souhlasila, když jsi požádal o Aldarila. „Máme mu každý něco předat.“ dodala a podívala se na Elberta, který přikývl. „O té ženské se ke mně něco doneslo.“ převzal následně slovo Elbert, „Jestli potřebujete služby diplomata můžu s ní zkusit promluvit předtím než odjedu do Imperial City.“ navrhl poté, „Nebo vás mohu kousek doprovodit s rytíři a případně vás podpořit, když se vám to zvrtne. Mám takový pocit, že je to cestou.“ dodal vzápětí a stisk ruce za zády. Přičemž se podíval na přicházejícího Delmuse a Anitu. Kývnutím je pozdravil. Dvojice odpověděla na pozdrav i vám a poté zmizela uvnitř komnaty. „Půjdu už dovnitř. Promyslete to veliteli. Po jednání mi dejte kdyžtak vědět.“ řekl a odebral se rovněž do komnaty. „Než půjdeme dovnitř...“ ozvala se Anna, „Budeš pro mě dneska mít nějakou práci?“ zeptala se tě, „Něco kde bys potřeboval moje magické vědomosti?“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Navrátila ses na místo kde ses měla setkat se Zenirou. Obstarání oblečení jí trvalo déle než tobě obstarat potřebné věci. Zatímco si čekala, kontrolovala si vyfasovanou výbavu. Obzvláště mučednická souprava upoutala pozornost jednoho procházejícího válečníka. Věnoval ti krátký pohled a poté si opět všímal svého. „Něco jsem sehnala. Včetně kabátu, který si přes sebe přehodíme.“ promluvila k tobě Zenira, když se vrátila a pokynula ti ať ji následuješ do jedné z prázdných místností sídla. Dveře nešly zamlknout. Popadla jednu z židlí a zablokovala je. „Tady.“ řekla následně a rozložila na stůl dva hnědé dlouhé kabáty, vypadaly kvalitně vyrobené a dvojici šatů. Obě šaty měly výrazný výstřih, úzká ramínka a delší sukni. „Zkrátíme sukni... nebo ji nějak upravíme a bude to dokonalé. Myslím.“ pokrčila rameny, „Tohle dělám poprvé.“ přiznala a vyčkala na tvoji radu zatímco si připravovala svoji dýku, aby mohla šatstvo upravit. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Releth jen kývl hlavou. Zaklepal na dveře a poté na vyzvání vešel. Vešli jste do menší recepce, která byla vybavena několika křesílky. Váš příchod ihned upoutal pozornost drobné dívenky v modrých šatech. „Profesore Relethe.“ pozdravila ho ihned, „Vítejte.“ a vyrazila blíž k vám. „Mohla byste mi prosím zavolat mého bratrance. Řekněte mu, že pro něj mám...“ poté zaváhal, „Mám pro něj to co chtěl.“ dodal po promyšlení. Dívka kývla a gestem vám pokynula ať se posadíte. Udělala několik kroků vpřed, ale poté se zastavila a na patě obrátila. „Vlastně za ním můžete jít rovnou.“ řekla. Reletha její slova zjevně překvapila, protože už byl jednou nohou na cestě k pohodlnému křeslu. Zanechal tady svého záměru a raději beze slova zamířil ke schodišti, které směřovalo vzhůru. Nakrátko si povzdechl. Nejspíš kvůli množství schodů, které vás čekalo, protože Relethův bratranec zjevně sídlil ve vyšších pater. Postupně jak jste vstoupali vzhůru si již pomalu ztratil přehled o tom kolik pater jste minuli. Cítil jsi, že tě schody již začínají zmáhat. Releth na tom nebyl o moc lépe, když jste konečně vylezli téměř to posledního patra. Releth konečně odbočil a vstoupili jste do chodby patra. Oddechl si. „Zvenčí se ani nezdá, že by tu bylo tolik pater.“ poznamenal naštvaně, „Teď doleva.“ řekl a zastavil se u dveří. Po celou dobu jste nikoho jiného než dívku v přízemí nepotkali. Přestože se patry ozývali hlasy a občas magické záblesky či podivné zvuky. Releth nezaklepal ihned. Chvilku se snažil popadnout dech. Nakonec, ale přeci jen zaklepal. Dveře se brzy poté otevřely s pomocí jedné ze zdejších čarodějek. Opět jste spatřili mladou dívku. Nyní černovlasou v černo-hnědém rouchu, měla krátké vlasy a kolem krku amulet s rubínem. Pokynula vám ať vejdete. Naskytl se ti pohled na místnost, která byla vybavena téměř jako komnata arcimága v Cyrodiilu. Nechyběl velký stůl, různé aparáty a na podlaze nakreslené runy, knihovny plné knih. Místo obrazů vybraných předchůdců se, ale na stěnách nacházely různé tabule na psaní, které nesly zápisky v podobně magických run a symbolů. U jednoho aparátu jste spatřili stát muže. Dunmera, oblečen byl do černo-šedivého roucha, kvalitního roucha z látky, kterou si může dovolit jen bohatší vrstva. Roucho měl zdobeno runami vyšitými nití ve zlatavé barvě. Neušlo ti, že levou ruku měl zjevně nehybnou, obalenou do jakési kovu. Pod ramenem svíral dřevěnou hůl o níž se opíral. „Bratranče.“ usmál se dunmer, když spatřil profesora Reletha, „Doufám, že mi neseš to co jsem potřeboval.“ pronesl vzápětí a vykročil k vám kulhavou chůzí. S každým jeho krokem si zaslechl zvuk nárazu kovu o kamennou podlahu. „Ano. Tarosi.“ kývl hlavou Releth a vytáhl desky s výzkumem, který si vypůjčil na Univerzitě. Tarus výzkum převzal, odložil na stůl aniž by si ho alespoň zběžně pročetl nebo zkontroloval správnost. „Díky.“ poděkoval a poté se podíval na tebe. „Máte tu dneska nějak klidno.“ namítl Releth. „Nejsme Univerzita, každý si tu hledí svého včetně těch co tu hledají vědění jen dočasně. Díky tomu je tu klid a nejsou spory.“ odpověděl mu bez váhání Taros, „Rozruch budí snad jen přítomnost jednoho našeho nového mecenáše.“ přiznal, „Ale to je problém jednotlivců, který brzo pomine.“ poté se podíval na tebe. Všiml sis jeho postarší dunmerské vousaté tváře. „Můj kolega z Univerzity.“ představil tě bez konkrétního jména Releth, „Hledá místo kde by mohl rozšířit své vědomosti o... o řekněme nekonvenční metody magie a nebýt pod drobnohledem těch co s tímhle nesouhlasí. Však víš jak to teď v Cyrodiilu vypadá.“ „Vím.“ přikývl Taros, „A znepokojuje mě to.“ přiznal s povzdechem, otočil se se zvukem kovu se přesunul o pár kroků od vás, „Protože to může ovlivnit i naši budoucnost.“ povzdechl si, „Ale zpět k věci.“ obrátil se na vás, „Pokud tvůj kolega...“ podíval se na tebe, „Bude respektovat tu hrstku pravidel, kterou tu máme a nebude se zbytečně snažit vybočovat nebo nás nějak reformovat. Pak jsem ochoten ho zde uvítat... a sdílet s ním vědomosti, které jsme nastřádali. Ale povězte mi stručně. Co si od toho slibujete?“ zeptal se tě již přímo. Releth ti kývnutím dal pokyn, abys převzal slovo. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe. „Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 16.01.2022 13:00


Tondulin	#4392 Přidané 16.01.2022 13:29
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"To skoro vypadá, že tě služba ve stráži začíná bavit, nechceš se vzdát místa dvorní čarodějky a připojit se k nám nastálo?" S lehkým podivem a úsměvem okomentuji Adriannino nadšení. "Ale teď vážně, dostali jsme hlášení, že v jedné z vesnic hrabství umírá úroda, prý v tom nejspíše hraje roli magie, snad nějaké prokletí nebo kdovíco..... Je možné, že měli špatnou sklizeň a tak to přirozeně svedli na čárymáry, ale kdyby jsi byla tak hodná a prověřila to, pro jistotu."


Adrian_S	#4393 Přidané 16.01.2022 15:22
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"Možná nic, možná všechno." odpovím dunmerovi na otázku, "Chtěl bych zjistit, proč je toto místo tak zvláštní na magii, že o ní Cyrodiil nejeví zájem. V tom by mi mohla pomoct vaše knihovna, pokud tedy něco takového tady provozujete." Pak nakonec dodám, "Nemám zájem se někomu motat do výzkumu, přerušovat rituály nebo jinak narušovat soukromí." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#4394 Přidané 16.01.2022 15:51
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Za přítomnosti Její Jasnosti, bych za pomoci jejích kouzel hradbu jednoduše přeskočil. Ale teď?" pokrčím rameny ,,Vysvlékat ze zbroje se mi nechce, abych to udělal postaru a přelezl hradbu, tak to vidím na to, že ti pomůžu nahoru v místě, kde hradba bude nejnižší a ty mi otevřeš bránu, nebo seženeš provaz a hodíš mi ho." nakrátko se zadívám směrem k pevnosti ve snaze zachytit nějaký pohyb na hradbách, nebo na věžích, a dodám: ,,Až budeš uvnitř, vyvaruj se zbytečnému zabíjení. Za každého lapku můžeme v Brumě získat pár septimů a posílit náš věhlas a mrtvý se nám odsud budou odnášet těžko. A taky bych se nerad podílel na vyvražďování dělníků, kterým Leigelf nemohl, nebo prostě jen nechtěl zaplatit." a dál budu bedlivě sledovat pevnost ve snaze zachytit nějaký pohyb.


SuperHunter	#4395 Přidané 17.01.2022 21:45
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Skvěle," podotknu než jí začnu následovat s vybavením co jsem obstarala já. Po příchodu do místnosti dám mučednické náčiní zatím někde stranou a přesunu se ke stolu kde Zenira rozprostřela získané oděvy. "Ano, kromě těch standartních sukní je to dokonalá volba, skvělá práce," poznamenám chvalitebně, "V tom nejste sama, tak si snad nějak poradíme." dořeknu, podám jí jednu z úzkých dýk a začnu se sama připravovat na úpravu jednich šatů.


Aurelius	#4396 Přidané 19.01.2022 15:32
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 1088 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Jasně. Dám pozor.“ přikývl Garyn. V průběhu rozhovoru a po něm si nezaznamenal žádný pohyb na hradbách pevnosti nebo v jejím okolí. Stejně tak se nezdá, že by se někdo pohyboval na věžích. Co se děje na uvnitř pevnosti není jasné. Po chvilce sledování sis všiml, že začal stoupat značný kouř. Někdo uvnitř pevnosti nejspíš zapálil větší oheň. „Škoda, že jsme se na tu pevnost trochu nepoptali.“ poznamenal Garyn, když si kontroloval vybavení. „Tak jo. Jsem připraven. Přijde mi, tamhle u té věže by mohla být hradba nižší a ty praskliny by mohly dobře posloužit k vylezení vzhůru. Pokud se ovšem neodlomí kus kamene...“ poukázal na místo pevnosti, které se mu zdálo pro vylezení na hradbu nejsnazší. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „To zas ne.“ zakroutila s úsměvem hlavou, „Ale jistě chápeš, že jako zastupující dvorní čarodějka, která může být každým dnem vystřídána... se nechci úplně pouštět do nějakých zásadních rozhodnutí, které by začaly profilovat magické postoje hrabství.“ vysvětlila. „Prověřím.“ kývla s hlavou, „Vyrazím tam chvilku po jednání rady. Půjčil bys mi dva zbrojnoše? Kdybych náhodou potřebovala nějakou asistenci?“ požádala tě následně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Zehira od tebe převzala dýku, poděkovala a podala ti na oplátku jedny z šatů. Své šaty sis rozprostřela na stole a zaměřila se n a sukni. „Jak moc je zkrátíme?“ zeptala se tě khajiitka a čekala na tvé instrukce. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Toto místo je tak vzácné právě kvůli tomu, že o něm ví jen hrstka mágů.“ usmál se Taros, „A věřte, že zájem místo vzbuzuje. Zejména u uskupení, které nás chtějí zničit. Jmenovitě mezi Císařskými mágy.“ pokračoval, „Jestli hledáte nějaké složitosti musím vás zklamat. Zde nenajdete nic co by posilovalo magii nějak 'přirozeně'', žádné magické zřídlo nebo místo magické moci. Nebo cokoliv tomu jen podobné. Ono kouzlo spočívá ve svobodě, kterou tu máme. Můžeme sdílet a praktikovat veškeré znalosti a dovednosti, které nás napadnou bez toho, abychom se museli někomu zodpovídat. Můžeme mít v regálech knihoven knihy, které by jinak skončily spáleny nebo vyhozeny někde v zapomnění, aby je nikdo nečetl. Můžeme zde zkoumat artefakty aniž by nám někdo stál za zády. To je kouzlo tohoto místa.“ odmlčel se, „Vládne tu skutečná akademická svoboda.“ řekl s hrdostí v hlase. Releth nic nenamítal. Pouze poslouchal s překříženýma rukama na hrudi. „V tom případě spolu budeme vycházet.“ usmál se Taros na tvoji reakci ohledně narušování soukromí. „Knihovna vám bude k dispozici podle potřeb. Jen prosím respektujte naše pravidla. Ta jsou stručná a v podstatě jste je již shrnul ve svých slovech. Dopřávejte soukromý druhým, neohrožujte druhé a vstupujte do soukromých komnat pouze na výzvu druhých.“ shrnul pro jistotu pravidla ve stručnosti, „Mimo jiné platí přísný zákaz vstupu do pravého křídla nejvyššího patra této věže. To je o patro výš. Tam ať se stane cokoliv... prostě nechuďte.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Do zahájení přednášky zbývá zhruba hodina a pár desítek minut. Protože se jedná o první hodinu předmětu, musíš si obstarat deník do něhož budeš evidovat přítomnost a nepřítomnost svých studentů, včetně témata probíraného na přednášce. Rovněž bys měl připravit výpis požadavků (požadavky, které musí ve tvém předmětu splnit, abys je připustil k závěrečné zkoušce, případně co musí splnit aby byl předmět považován za splněný, zkouška není povinná, záleží na garantovi předmětu což seš ty), který studentům na první přednášce sdělíš. Prázdný deník seženeš v komnatě profesorů. Byla ti k přednášení vybrána učebna běžně určená pro přednášení historie, její vybavení je orientováno tímto směrem, jedná se o učebnu v přízemí, obsahuje několik skříní s četbou, která se využívá při výuce a vitrín s artefakty. Učebna se vzhledem k přítomnosti artefaktů zamyká. Za její stav zodpovídají profesoři vyučující historii. Klíč od učebny máš, protože do ní lze vstoupit s obyčejným profesorským klíčem. Učebna je aktuálně prázdná. Odebral ses do své komnaty, kterou si sdílel se Seranou. Odemykat jsi nemusel, bylo odemčeno. Serana se uvnitř nacházela a vypadalo to, že se každou chvílí chytá k odchodu. Zatímco si usedal ke stolu, porovnala pár věcí na svém stole a poté se obrátila na tebe. „Nechceš jít s Lauranou dnes do divadla?“ zeptala se tě, „Dostala jsem od jednoho pána dvě místa v divadle na dnešní vystoupení. Hraje v něm jeho dcera a byl mi vděčný, že jsem mu zachránila bratra... bývala bych nic takového nepřijala, ale byl dost neodbytný tak mi nic nezbylo.“ pousmála se, „Ale Flavius moc na divadlo není...“ usmívala se od ucha k uchu, „Tak mě napadlo jestli chceš vyrazit s Lauranou? Malou bychom vám s Flaviem pohlídali.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Tondulin	#4397 Přidané 19.01.2022 17:36
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Jasňačka, zbrojnošů kolik si jen budeš přát." S úsměvem odpovím a půjdu společně s Adriannou dovnitř na jednání. "Ale ta pozvánka do stráže platí, kdyby sis to někdy rozmyslela." Ještě zavtipkuji a pak už se budu plně soustředit na projednávání. Upravil/a Tondulin dne 19.01.2022 19:37


Adrian_S	#4398 Přidané 19.01.2022 21:05
Ocenění: Příspěvek: 4321 Založený: 01.05.14	"Dobrá." otočím se k Rilethovi, "Děkuji Vám, mistře, za doprovod. Myslím, že na tomto místě najdu, co potřebuji." Pak se otočím k Tarovi, "Ukážete mi, kde bych tu mohl přenocovat a následně knihovnu?" "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#4399 Přidané 19.01.2022 21:11
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Jsem hned za tebou." odvětím Garynovi a rukou mu pokynu, aby se vydal k místu, kam ukazoval. Až tam v co možná největší tichosti dorazíme (přeci jen na sobě mám zbroj), tak mu pomohu nahoru a vyčkám, jak jeho výprava na hradbu dopadne.


SuperHunter	#4400 Přidané 20.01.2022 12:55
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Pokrčím rameny, "Přibližně ke kolenům?" kouknu zpět na Zeniru jestli s návrhem souhlasí. Pokud nebude nesouhlasit začnu s úpravou sukně u šatů a snažit se nenapáchat více škody než užitku.

Strana 220 z 256: 1...217 218 219220221 222 223...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48