The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 2 host(ů)

Strana 199 z 256: 1...196 197 198199200 201 202...256

Hrozba III.
Sarako	#3961 Přidané 12.05.2021 22:19
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,To bude dobré, teď už to tady přebíráme my. S chátrou podporující Caesara by se nemělo zacházet jako v rukavičkách. Legát Atius by vám o tom mohl povědět svoje." pronesu ke dvojici a aniž bych na sobě dal znát podezření, že mi na nich něco nesedí, vykročím za dunmerem, přitom budu špičkou meče mířit na muže s potlučenou tváří, abych jej mohl použít k případné obraně *,,Můžeš si dát pohov vojáku. Tento muž bude nyní zadržen v souvislosti s Caesarovou velezradou a povstáním."* a vyčkám na dunmerovu reakci, přitom budu připraven useknout mu ruku s dýkou, kdyby se s ní chtěl ohnat proti onomu zajatci. Upravil/a Sarako dne 12.05.2021 22:20



Aurelius	#3962 Přidané 12.05.2021 23:28
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 973 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Dunmer zbystřil po tvé poznámce a upřel svůj zrak na legáta Atia. Přesunul ses blíže k dunmerovi o vyslýchanému muži, který mlčel. Dunmer držel své ruce ve stejné poloze. „To není třeba.“ vložil se do hovoru nord, „Byli jsme pověřeni my. O vás nám nikdo nic neříkal.“ namítl a prohlédl si legáta, „Odvedeme ho k našemu velícímu důstojníkovi a řádně ho předáme. Vy si mezitím můžete prohledat jeho dům. Třeba něco najdete.“ podíval se na dunmera, který přikývl. Pomalu sklopil dýku níže. „Kdo je váš velící důstojník?“ zeptal se legát Atius, „Já mám totiž tuhle listinu.“ opřel ostří svého meče o rameno a popadl druhou rukou listinu s pečetí. Dunmer o pečeť ani pohledem nezavadil. Zajatec jen tiše zaúpěl. „Také máme pověřovací listinu.“ ujistil vás nord a sehnul se, vytáhl brašnu, která zprvu nebyla vidět neboť byla hozena bokem, „Hned vám ji najdu.“ dodal a opatrně sáhl do brašny. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Baronka jen přikývla s úsměvem a nechala tě odejít. Adrianna ani Belius s Anitou nic nenamítli a navrátili se společně ke svým povinnostem a odebrali se do sídla. Hradní kasárny uvnitř hradu jsi ihned minul a zamířil ven z hradu. Nemusel jsi ujít příliš mnoho metrů, abys narazil na postávající Angelu. Zdálo se jakoby tě vyhlížela. Když tě spatřila přicházet vykročila ti naproti. „Konečně vám ty oficiálnosti skončili.“ oznámila s radostí v hlase, „Mám vám před úřad. Není toho sice moc co předávat, protože s obnovou městské stráže jsem začala teprve před krátkým časem, ale předpokládám, že to nějak zvládenete.“ dodala následně a pokynula ti ať ji následuješ. Rychle jste se přesunuli až k budově u které včera proběhl souboj mezi tebou a Flaviem, Beliam a Carwen. Cvičiště bylo nyní prázdné a budova nepůsobila o moc lépe. Žádný hlahol, žádné hlasy zkrátka ticho. „Prozatím jsou všichni naši naverbovaní městští strážný na nohou.“ vysvětlila, „Máme několik úkolů, kterými bychom měli začít a splnit je. Prvním je dokončení kontrol vytipovaných míst kde by se mohl ukrývat bývalí komoří Mottiere. Ten upír.“ zestručnila, „Dalším je samozřejmě verbování nováčků, výcvik vojska a tak dále. A také vyřešení různých formálností.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ „Dobré ráno.“ popřál ti kurýr, když se upokojil a pousmál se radostně nad tím, že se jeho donáška neodkladného dopisu stane úspěšná. Předal ti dopis, poprosil o podepsání listiny o převzetí a následně se spěšně odporoučel doručit další dopis, před odchodem ti ještě popřál krásný a úspěšný den. Odemkl jsi dveře, vešel a zamkl za sebou. Ve vile jsi nikoho z lidského osazenstva nespatřil. Nebyla k ruce ani služebná, která by nejspíš jinak kurýra slyšela. Spatřil jsi pouze opičku kterak zrovna krátce před tvým odemčením a vstoupením vyskočila na zábradlí u schodiště vzhůru. Zdálo se jakoby si chtěla dobu čekání na svého pána zkrátit hraním a chtěla opatrně sjet dolů po zábradlí. Když tě však spatřila, dlouze se na tebe zadívala, podrbala se na hlavě a následně seskočila zpět na podlahu a odebrala se po svých pryč bez jakékoliv snahy se s tebou přivítat. Bez dalšího prozkoumávání sídla ses odebral do vaší ložnice. Opička mezitím zmizela otevřenými dveřmi do Scipiovi a Lyřiny ložnice. Otevřel jsi dveře a vešel. Uvnitř se pár věcí změnilo. Nábytek z větší části zůstal stejný, ale Merril dostala novou postel a také svoji menší skříňku. Rozlomil jsi pečeť a nahlédl do dopisu, nezdál se příliš dlouhý, byl úhledně napsaný a každé stejné písmenko se zdálo být nesmírně stejné. Pod úhledně napsaným dopisem byl podepsán sám Klargus Arterius. Odložil jsi dopis stranou na ustlanou postel a přesunul se k šatní skříni. Odložil sis, vysvlékl se a otevřel skříň. Spatřil jsi přerovnané oblečení. Lauranina roucha byla rázem fuč a nahradila je spousta šatů pro různé příležitosti, halenky a jiné oblečení. Tvá roucha zůstala zdánlivě netknutá, zmizela pouze ta opotřebená, která nahradila zbrusu nová roucha. Laurana ti nejspíš nějaká obstarala během tvé nepřítomnosti. Jedno z nich jsi vytáhl, neslo symboly magie ničení a bylo velmi kvalitně ušité. Když si jej oblékl zdálo se ti, že jsi pocítil menší narůst své magické energie a síly. Přezul sis boty do čistých a špinavý oděv odnesl stranou, zabouchl skříň a převzal nazpět dopis. Začetl ses. Znění dopisu: --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy. „Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Tondulin	#3963 Přidané 12.05.2021 23:53
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Skvělá práce Angelo, máme seznam těch míst? Mimochodem, Aedan, můžeme si tykat jako kolegové kvestoři." Usměju se a podám jí ruku. "Jak jsme na tom s výstrojí? Má Chorrol dost zásob pro nové rekruty. A tím nemyslím zrezlé meče a 100 let staré přilby." "Rád bych také všechny svolal, abych se mohl představit jako nový velitel. Mohli bychom to zvládnout odpoledne?"


scorpioncz	#3964 Přidané 13.05.2021 00:02
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Hmm ... zajímavé. Až přijde Scipio, tak mu ho předám ... hmm ... a nebo ho tu vlastně někde nechám." A s tím vyrazím ke scipiovu pokoji a dopis mu podstrčím pode dveřmi. Jen co tak učiním, tak se následně vrátím do mého pokoje a zamyšleně se podrbu na hlavě: "Elbert hmm ... zajímalo by mne o koho jde. Ani nenapsal, kde vlastně je jeho sídlo ... to bude asi tušit Scipio." Brouknu si pro sebe. Potom sundám brašnu a začnu vysypávat poklad: " Sice tu nikdo není, koho bych mohl ohromit, ale tak stejně se to musí udělat. A navíc tu bude v bezpečí, nebo alespoň ve větším bezpečí než když ho tahám v brašně všude po světě." Pomyslím si a až poklad vysypu na podlahu pokoje, tak jej zrovna začnu třídit na nějaké smysluplné hromádky. Zcela jistě na jedné hromadě budou mince, na další třeba šperky a tak dále podobně s dalšími hromádkami ... budu také dávat stranou věci, co připomínají mohylu, jakožto cenné artefakty, nebo artefakty jiného druhu. Taktéž se budu dívat po nějakém zajímavém šperku nebo hezky vypadající cetce, kterou bych dal Ele jako upomínku. Až skončím s rozdělováním na kupky, tak se detailněji podívám, co jsem vše vlastně v mohyle ukořistil.


Sarako	#3965 Přidané 13.05.2021 00:07
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Ve chvíli, kdy nord sáhne pro brašnu, upustím truhličku se zlatem tak, aby dopadla dunmerovi na nohu (nečekám, že to bude mít úspěch a neuhne, ale k strhnutí jeho pozornosti směrem dolů by to mělo stačit) a následně zasadím dunmerovi ránu do obličeje jílcem svého meče a zvolám: ,,Nějak ti nesedí uniforma, nevzals jí náhodou z mrtvoly?!" a následně mu přiložím špičku svého meče ke krku. I když je tu šance, že i tomuhle útoku uhne a já naprázdno promáchnu, tak ho to alespoň přinutí ustoupit od onoho zajatce.


Aurelius	#3966 Přidané 15.05.2021 11:06
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 974 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Upustil si truhličku. Dunmer, který ti věnoval svoji pozornost adekvátně zareagoval. Uhnul nohou. Vzápětí jsi využil jeho úhybu a udeřil ho jílcem meče. Nord mezitím sáhl do brašny. Zraněný zajatec rovněž využil příležitosti, když jsi udeřil dunmera vytrhl se a vyrazil pryč. Dunmera jsi švihnutím meče zablokoval přiložením ostří ke krku. Ledově se pousmál a pevněji sevřel svoji dýku, kterou pozvedl nad hlavu. Nord mezitím vyhodil ze své brašny dvě petardy. Jedna dopadla ke tvým a dunmerovým nohám, druhá dopadla poblíž legáta Atia, který ji rychle odkopl nohou a popadl zajatce, kterého následně přehodil na legionáře a přikázal mu ať ho odvede do bezpečí. (petarda exploduje v dalším tahu, petarda, kterou hodil k legátovi Atiovi a ten ji následně odkopl stranou ke stěně dál od vás je nejspíš nějaká upravená dýmovnice) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Mám. Nezbývá jich už moc.“ přikývla k seznamu míst, která zbývá prozkoumat, „Asi klidně můžeme. Hádám, že naše vzájemná spolupráce bude o trošku delší.“ dodala a potřásla ti rukou. „V podstatě ano. Zbroj padlých byla ve většině případech navrácena, poškozené jsme nechali dát rozebrat zdejším řemeslníkům, aby z nich bylo možné vyrobit nové zbroje. Členové stráže co bitvu přežili a nebyli nijak zranění se po rozpuštění městské stráže svých zbrojí z nařízení museli vzdát.“ vysvětlila, „Přesné počty bude mít k dispozici náš úředník, který tohle celé eviduje.“ „Můžeme svolat většinu. Většinu těch co jsou tady ve městě nebo v jeho blízkém okolí a zpráva k nim dorazí. Vojsko hrabství, ale není momentálně příliš velké a je sestaveno hlavně z legionářů, kteří zde zůstali se mnou a také ze zbrojnošů Shornhelmského království.“ podívala se na budovu, „Část tu nejspíš zůstane natrvalo, protože se zde plánují usadit a někteří moji legionáři tu též bydlí a mají už rodiny. Ale část nás brzy opustí. S verbováním a výcvikem proto nesmíme příliš dlouho váhat.“ podívala se na tebe, „Pověřím někoho, aby oběhal klíčová stanoviště a svolal ty co bude možné.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Přesunul ses k pokoji Scipia, dveře byly pootevřené jak jimi procházela Scipiova opička sem a tam. Zanechal jsi dopis v jeho pokoji a odebral se nazpět. Zavřel jsi dveře do pokoje a vysypal obsah své brašny. Když jsi spatřil objem pokladu bylo ti ihned jasné, že celé třízení bude trvat mnohem déle. Postupně jsi začal poklad třídit. (1/3) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy. „Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#3967 Přidané 15.05.2021 12:29
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Nehledě na petardu, uštědřím dunmerovi kopanec mezi nohy (s ostřím meče u krku moc prostoru k úhybu nemá), přičemž dám ostří meče včas mírně stranou a následně, až skončí v mírném předklonu, ho udeřím jílcem meče do zátylku ve snaze jej omráčit. Jestli se mi to povede, popadnu volnou rukou omráčeného dunmera ještě předtím, než dopadne na zem, udělám krok vzad směrem k oknu, o které se přitom zprudka opřu zády a ve snaze se skrz něj provalit, přičemž omráčeného dunmera strhnu vlastní vahou s sebou ven. Dál už jen zůstanu přikrčený u země, očekávajíc nějakou explozi. Vím, že dost riskuji, ale něco mi říká, že by toho ten dunmer mohl hodně vědět.


Tondulin	#3968 Přidané 15.05.2021 13:29
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Skvělé, souhlasím, že s verbováním bychom měli začít co nejdříve.... Ideálně dnes také zkontrolujeme, zda se nám tu neschovává to upířisko. Přeci jen jsem z něj trochu nervózní, už abychom řešili jen rvačky v hospodě a lapky na cestách, takový upír to není žádná sranda."


Aurelius	#3969 Přidané 16.05.2021 12:02
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 975 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Nakopl jsi dunmera, zúpěl bolestí. Dýmovnice začala doutnat a brzy svým kouřem začala zaplňovat místo kam byla odhozena a rychle se šířit po malém domku. Zatímco nord vyrazil směrem ke dveřím s taseným mečem, udeřil jsi jílcem do zátylku v bolestech se nacházejícího dunmera. Nord zmizel v přibývajícím dýmu, legát Atius vrhl směrem kde nord zmizel svůj legionářský meč. Vzápětí jsi popadl dunmera, udělal rychlý úrok k oknu. Náhle jsi zaslechl bolestivé zasténání a následný pád k zemi. V dýmu, který se rozlinul po celém domě však nebylo vidět jestli se jedná o Atia nebo norda, kterého mohl zasáhnout Atiův meč. Knot petardy mezitím dohořel téměř ke konci. Prudce ses zapřel a následně se odrazil a pokusil se dostat skrze okno. Bylo to snadné, nekladlo téměř žádný odpor. Látka, kterou bylo zadělané si svou silou vytrhl a brzy pocítil bolestivé následky nepříliš vydařeného pádu. Nízká dřevěná stěna totiž zůstala stát a ty jsi dopadl zády přímo na tvrdou zem a nic pád nezpomalilo. Následovala exploze petardy, která však nebyla natolik silná, aby dům i v tak špatném stavu srovnala ze zemí. Některá prkna stěn se vlivem exploze poškodila, ale zbylá úder ustála a dům tak zcela zachvátil dým, který mohl být spojen s případným ohněm. Legionář, který držel zajatce zůstal stát v bezpečné vzdálenosti. Zbylá dvojice legionářů se rozeběhla blíž k tobě. Jeden vyrazil rovnou k tobě ve snaze ti pomoci od dunmera a rovněž ti pomoci na nohy. Druhý vyrazil rovnou ke dveřím. Dým jdoucí z domu musel bezpochyby zalarmovat legionáře střežící chudinskou čtvrť. Místní chudina se pomalu začala v hojném počtu shromažďovat kolem vás. Zvědavě pokukovali jakoby je prvotní obavy o své vlastní bezpečí zcela opustili a převládla čirá zvědavost. Přesto udržovali bezpečnou vzdálenost. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Po upírovi pátráme po celou dobu, ale žádné známky toho, že by se ukrýval v našem hrabství momentálně nejsou. Nejsou hlášené žádné podezřelé útoky, sání krve nebo tak něco. Vytipovaná místa jsme také prošetřili a nic co by k němu směřovalo.“ reagovala Angela, „Myslím si, že tu už dávno není. A pokud ano projevil by se... vždyť měl ideální příležitost na svatbě, spousta hostů, noční zábava a on nijak neudeřil. Byla to nesmírně klidná svatba, žádné úmrtí, žádné fatální potyčky.“ dodala, když jste vešli do budovy kasáren. „Společný prostor.“ představila ti místnost, která se táhla po vaší pravé straně, byla to podlouhlá obdélníková místnost v níž se nacházelo několik dřevěných stolů, židlí a také několik stojanů na zbroje a zbraně. Stojany na zbroje byly prázdné, ale stojany na zbraně obsahovaly několik různých zbraní, meče, cepy, dýky. Převážně vyrobených z oceli. Nejedná se tedy o žádnou nadstandartní výbavu. „Zbrojnice.“ nadechla se opět ke slovu, „Je po schodech dolů, nalevo je v těchto dveří.“ ukázala na dveře po vaší levici, „Je místnost, která sloužila převážně jako komnata velitele. A místnosti v patře.“ pozvedla hlavu vzhůru a koukla na schodiště směřující vzhůru, „Tam je nocležna a dvojice momentálně nevyužitých místností. V nichž je převážně nepořádek. Dále má městská stráž ještě věž přímo za zdmi Chorrolského hradu, ale ta je přístupná jen hradní stráži a zdejší prostory jsou mnohem větší, proto doporučuji sídlit zde.“ následně sáhla do malé brašny připnuté k opasku, „Vaše klíče.“ řekla následně a předala ti svazek klíčů, „S nimi máte přístup v podstatě kamkoliv kam je nutné, aby se někdo vaší funkce dostal.“ vysvětlila, „Ale doporučuji vám se rozhodnout jak naložíte se svými povinnostmi. Jste vlastně velitel Chorrolského vojska, nevelíte pouze městské stráži, hradní stráži, ale též zbrojnošům a vojsku po celém hrabství. Máte poměrně rozsáhlé pravomoci i povinnosti, proto bych vám doporučila udělat si nějakou strategii.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ (2/3) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy. „Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 16.05.2021 12:05


Sarako	#3970 Přidané 16.05.2021 13:02
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Svázat a zajistit! Má na sobě uniformu z mrtvoly." křiknu směrem k legionáři zatímco budu dunmerovi odepínat opasek s ebonitovými vrhacími dýkami. Potom si lehce nadzvednu přilbu (přičemž si dám pozor, aby mi nebylo vidět do tváře), nadvakrát si obmotám plášť kolem úst a s myšlenkou: ,,A to jsem se měl dneska šetřit." poté vyrazím s taseným mečem k prahu domu a zvolám směrem dovnitř: ,,Legáte Atie! Legáte Atie! Kde jste?" přitom se budu snažit rozpoznat co možná nejvíc ze siluet postav, které vevnitř uvidím (pokud se mi to povede, norda budu identifikovat jako tu nejvyšší siluetu, pokud ne zůstanu u vchodu očekávat Atiovu odpověď). Upravil/a Sarako dne 16.05.2021 13:03


Tondulin	#3971 Přidané 16.05.2021 15:45
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Tykání, Angelo, tykání. Vykej mi jen v přítomnosti řadových vojáků, jinak to není potřeba." Usměju se na ní a přeberu klíče. "No tak si to pojďme omrknout." Nejdříve jen rychle nakouknu do zbrojnice, abych viděl co za poklady skrývá a následně se přesuneme do mojí komnaty.


Aurelius	#3972 Přidané 22.05.2021 21:22
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 976 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Odepnul jsi opasek s ebonitovými dýkami, legionář následně převzal dunmera a začal ho svazovat provazem, aby zajistil, že vám nikam neuprchne. Více si tě legionář nevšímal, postavil ses na nohy, nadzvedl si přilbu a omotal si plášť, abys mohl proniknout zpět do budovy. „Klid. Jsme legionáři z Císařství. My jsme ti skuteční.“ ujistil je legionář, který držel zajatého muže, kterého se dunmer s nordem snažili vyslechnout uvnitř jeho domu. Všiml si totiž narůstajícího rozruchu mezi přihlížejícími, když zpozorovali, že se mezi sebou zadržují legionáři navzájem. „Klidně se rozejděte. Není to nic k vidění.“ zopakoval znovu, část lidí se rozešla, značná část jich však stále zůstala. „LEGÁTE ATIE!“ zařval legionář do rozevřených dveří domu, uhnul ti, když si dovnitř vrhl s taseným mečem a zahalenou tváří. Příliš si toho v dýmu neviděl, všiml sis menších plamenů, které zachvátily okolí výbuchu. „Do hajzlu...“ zaslechl jsi legátův hlas, který se s kašlem snažil dostat skrze dým. „Sem v pohodě!“ zařval směrem k vám na tvůj dotaz, „Skoro.“ zvalo se znovu, následně jsi spatřil s námahou zvedající se siluetu, která patřila legátovi Atiovi. S námahou se dobelhal až k vám ve snaze nespadnout, nezakopnout se chytal všeho co rukou nahmatal. Když se dostal až ke dveřím, radostně se pousmál. Chytl se za futra dveří a poté vyšel ven. Netrvalo dlouho a padl na kolena, kašlal a lapal po čerstvém vzduchu. Tvář měl celou špinavou, nezdálo se však, že by na ní měl víc než pár drobných oděrek. Poraněnou měl pouze levou nohu na které měl hlubší ránu ze které slabě krvácel. Legionář se ještě jednou zadíval do dýmu a poté zamířil za svým legátem. „Zatracená práce.“ postěžoval si legát, když se mohl konečně podívat na své ranění na noze. „Rozejděte se! Není tu vůbec nic k vidění!“ rozkázal důrazně přihlížejícím a pobídl legionáře, aby dav přihlížejících pokud možno nějak rozehnal. Siluetu norda jsi neviděl. Nejspíš je mrtev. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Dobře.“ přikývla Angela, následovala tě po schodišti dolů do zbrojnice. Byla to místnost zcela dostačující obvyklému počtu městské posádky. V regálech se nacházely zbroje městské stráže, kožené, kroužkové košile, boty, různé druhy přileb, které skýtaly několik typů: otevřené, uzavřené, kroužková kápě a několik přileb dost podobných těm legionářským uzavřeným. Také sis všiml velkého množství luků, toulců plných šípů, oštěpů i kopí. Štítů zde bylo pomálu. Vrátil ses zpět nahoru a vstoupil do komnaty, kterou nyní můžeš využívat jako svoji komnatu. Uvnitř se nacházel velký stůl s na první pohled pohledně vypadajícím křeslem, naproti stolu se nacházel krb v němž však žádný oheň nehořel a místnost tak byla poměrně chladná. Jediné okno, které bylo dost velké, aby při roztažení osvětlilo celou místnost se nacházelo po pravé straně ve směru vstupu, bylo zatažené závěsy. Zbylý nábytek tvořila dvojice větších skříní, figurína na níž byla připravena zbroj velitele Chorrolského vojska (zbroj působí jakoby byla zcela nová a nikdy předtím pořádně nepoužitá), přilba s menším chocholem se nacházela položená na stolku, vedle důležitých předmětů jako bylo pečetidlo velitele Chorrolského vojska a městské stráže. Dále jsi spatřil stojan na zbraně, který byl však prázdný, nad krbem byla zavěšená trofej medvědí hlavy s rozevřenou tlamou. Za křeslem na stěně vysel velký obraz vyobrazující Chorrolský hrad. Též nechyběla dvojice židlí na protější straně stolu. Další menší stůl se nacházel opodál, nejblíže ke vstupním dveřím, nasměřován byl přímo k nim jakoby se mělo jednat o jakousi provizorní recepci. „Doufám, že se vám tu bude líbit.“ pousmála se, „Tobě se bude líbit.“ uvědomila si po vyřčení slov svůj přehmat a opravila se, „Zbroj snad bude sedět.“ přesunula se ke zbroji na figuríně, „Kdyžtak ji necháme upravit u zdejšího výrobce.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ (3/3) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy. „Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#3973 Přidané 22.05.2021 22:16
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Toho dunmera jsem dostal." prohodím k Atiovi a palcem přes rameno ukáži za sebe směrem k legionáři, kterého jsem nechal dunmera zajistit ,,Jak je to s tím nordem? Je mrtvej, nebo nám pláchnul?"


Tondulin	#3974 Přidané 22.05.2021 23:52
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Skvělé, to mi připomíná, že jsem chtěl odeslat několika známým pozvání do naší skromné armády. Přece jenom budeme potřebovat kvalitní důstojníky. Pokud nic dalšího nemáš Angelo, tak si to tady zatím sepíšu, jinak bych na to zapomněl. Svolej zatím prosím muže z jejich postů, řeknu jim nějaká slova na úvod a pak vyberu ty nešťastníky, co budou mít na starost lov upíra." Usměju se a vyndám z přihrádky nějaké listiny a něco na psaní, usednu ke stolu a dám se do díla. Dopis pro Belwen Dopis pro Nivrel Dopis pro Meldora Dopis pro Nilven Dopis pro Kudlu Dopis pro Garmina Dopis pro Atia Jen co to všechno dopíšu, zakloním se do židle a chvilku to budu rozdýchávat. Štěstí, že jsem se stal vojákem a ne písařem, asi by mi z toho jeblo.


Aurelius	#3975 Přidané 23.05.2021 11:22
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 977 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako „Je mrtvej. Zranil jsem ho mečem a pak ho dodělal.“ odpověděl ti legát, „Nemáte nějaký obvaz legionáři?“ obrátil se na legionáře. Ten jen mlčky přikývl, začal se přehrabovat ve své malé brašně dokud nenašel kousek látky připomínající obvaz. Podal ho legátovi, který si zranění na noze ovázal. „Jménem Císařství se rozejděte. Není tu nic k vidění. Tohle je operace Císařské legie.“ ozval se rázný hlas přicházející od davu přihlížejících. Přihlížející uvolnili cestu šestici legionářů a jednomu důstojníkovi. Všichni na sobě měli těžké zbroje včetně plné přilby. „Vážení rozejděte se. Jsem legát Marius Condarius, legát Osmé legie a velitel zdejší posádky legie. Rozejděte se do svých domovů.“ zdůraznil nanovo a vybídl dav opět k rozpuštění. Tentokráte poslechli a začali se rozcházet, někteří ochotněji jiní méně. „Zajistěte okolí.“ rozkázal legionářům legát Condarius a sám vyrazil k tobě a legátovi Atiovi. Cestou si krátce prohlédl zadrženého dunmera i muže, který byl vyslýchán. „Jste v pořádku?“ zeptal se. „Samozřejmě.“ přikývl pohotově legát Atius, postavil se na nohy jakoby mu nic nebylo, grimasa ve tváři však prozradila, že tomu tak není. „Kriminalita je tu velká... bylo by lepší odsuď co nejdříve zmizet.“ doporučil legát Condarius. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin „Vykonám.“ kývla hlavou bez váhání a opustila místnost. Zůstal jsi sám, posadil ses za stůl, vytáhl přihrádky a nalezl čisté papíry, kalamář i brk. Vše sis porovnal na stole a pustil se do psaní jednotlivých dopisů. Čas postupně běžel zatímco jsi přemýšlel jak smysluplně oslovit své přátele z dávných časů. Po dopsání sedmi dopisů jsi odložil brk a oddechoval. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Dokončil jsi třídění svého získaného majetku, bylo ho vskutku velmi dost. Samotných mincí byl hotový kopec jehož spočítání minci po minci by ti nejspíš zabralo několik dalších hodin. Přesto odhaduješ, že by se hodnota mohla pohybovat kolem 15 tisíc Septimů, přičemž jsi narazil na několik stovek mincí, které budou potřebovat pořádně očistit, aby je bylo možné vůbec směnit nebo s nimi zaplatit. Druhá hromádka obsahovala cennější předměty, kterými byly různé prsteny, náhrdelníky nebo jejich kousky. Většina z nich by však potřebovala větší péči pokud by měly být vyneseny do společnosti. (Zlatník může prsteny, náhrdelníky a jiné šperky renovovat, vyčistit a navrátit jim jejich původní vzhled a též hodnotu, ale to samotné je dost nákladné a časově náročné. Šperky a jiné kovové předměty je také možné roztavit a pokusit se z nich získat zlato - pokud jsou skutečně zlaté, mohou být využity i jiné kovy a jejich kombinace) Poslední skupinkou byly zajímavé artefakty, které jsi v Mohyle duší získal. Přesunul ses k nim, byla to menší hromádka pečlivě vyrovnaných předmětů. Dveře se otevřely a vešla Laurana. Držela v ruce menší látkovou kabelu a za druhou ruku malou Merril. Obě vypadaly dost vyjeveně, když spatřily množství zlatavých předmětů v jejich pokoji. „Jejda.“ zvolala Merril, když si všimla jak zůstala její mamka stát se zatajeným dechem. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy. „Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Sarako	#3976 Přidané 23.05.2021 12:04
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	*,,Cha cha cha! Zmizet?"* zasměji se na celé kolo na legátovo doporučení ,,Dobývám města, přeskakuji hradby, porážím upíry a černokněžníky. Nezaleknu se několika pobudů z chudinské čtvrti." podívám se skrz futra od dveří, jestli už opadl dým, abych se mohl vrátit pro truhličku se zlatem, pak se otočím zpět na legáta Condaria a představím se: ,,Bílý Guar, mluvčí Její Jasnosti Felisi Demnevanni a Anvilský rytíř, určitě se k vám už doneslo o mých smělých činech."


scorpioncz	#3977 Přidané 23.05.2021 12:43
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Sehnu se k hromádce šperků a nějaký, který vypadá hezky z té použitelné části, tak vezmu a dám si ho do brašny s úmyslem ho později darovat Ele jako upomínku. Pravděpodobně vyberu asi nějaký náramek. Potom se otočím na nově příchozí a upravím si roucho, jenže jsem si trochu zkrabatil při rovnání pokladu. "Ahoj zlato." Pronesu jen tak s úsměvem a rukou ukážu v gestu na kupy: "Omlouvám se, že jsem na tak dlouhou dobu zmizel ... a taky, že jsem vám nic neřekl. Ale bylo to neodkladné a nebezpečné. Na druhou stranu je vše již vyřešeno a tímhle hodlám zařídit bezstarostnou budoucnost rodu a také naši. Je to takový můj dar pro vás všechny. Už jsme se se Scipiem trochu domlouvali, jak budeme postupovat a s tímhle co tu máme nakládat. Překvapující že?" Zasměju se. Než nějak odpoví, tak přelétnu pohledem vyrovnané artefakty, abych věděl, co přesně mezi nimi tedy vlastně mám.


Tondulin	#3978 Přidané 23.05.2021 15:18
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Schovám dopisy do obálek a pak si je pečlivě uložím k sobě do brašny/vaku, pyšně pohlédnu na brnění Chorrolského velitele, ale prozatím ho nechám na místě. Zvednu se ze židle a půjdu se podívat před kasárny, jestli ode mne někdo něco nepotřebuje, či se neděje něco zajímavého.


Aurelius	#3979 Přidané 23.05.2021 22:11
Ocenění: Příspěvek: 6110 Založený: 18.07.12	→ Tah 978 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Legátovu bezprostřední reakci jsi kvůli jeho přilbě nerozpoznal. „Jsou to pobudové, nikoliv zločinci a ty nelze sekat mečem vedví když vás napadnou. Souboje na pěsti proti takové přesile se velmi špatně vyhrávají.“ namítl poklidným hlasem a podíval se na legáta Atia, který si Condaria měřil pohledem. „Legát Matius Condarius, jsem velitelem zdejší posádky Osmé legie. Převzal jsem to po legátovi Gratovi poté co se rozhodl odejít do důchodu.“ představil se rovněž, když si vyměnil pohled s mlčícím Atiem a pohlédl zpět na tebe. Ohlédl ses směrem ke dveřím. Dým postupně z domu vyprchal a malé plameny nejspíš uhasly. „Tenhle vůbec nepatří k nám.“ poznamenal legát Condarius, když si všiml zadrženého dunmera, „Včera večer jsme nalezli dva naše mrtvé. Zlomené vazy, bez zbroje... ale nebylo to v téhle čtvrti.“ dodal následně a podíval se opět na vás, „Předpokládal jsem, že se něco chystá, ale čekal jsem spíš úder na nějaké lukrativnější místo... než je chudinská čtvrť.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulin Vytáhl jsi z přihrádky připravené obálky, napočítal jich dostatečný počet a postupně do nich schoval své dopisy, opatřil je pečetí a připravil k odeslání, připravené si je pak uložil do bezpečí své brašny. Věnoval jsi pohled své zbroji na figuríně a poté vstal a opustil komnatu i kasárny. Před kasárnami panoval klid. Zbrojnoši a stráže se zatím nezačali srocovat a nezdálo se, že by někdo vyloženě potřeboval cokoliv řešit se stráží v jejím sídle. Chvilku ses rozhlížel a nakonec přeci jen spatřil někoho kdo se zdál, že směřuje k sídlu. Brzy jsi poznal, že se jedná o ženu, která se včera zúčastnila svatební hostiny a blahopřála novomanželům. I nyní na sobě měla zelené šaty, ale méně formální přesto kvalitní a působila dost upraveně. (graf. vzhled - zde) „Zdravím vás veliteli.“ usmála se na tebe s pozdravem, „Měl byste na mě chvilku?“ zeptala se následně, „Nezdržím vás příliš dlouho, ale ráda bych s vámi něco projednala... nejprve s vámi a poté bych ráda přednesla na vyšších místech kdybyste souhlasil a měl zájem.“ dodala a podívala se na tebe, přičemž se zdálo, že se jedná o záležitost, kterou nechce řešit venku. „Mimochodem. Jmenuji se Maera Lockbardová.“ představila se následně, raději pro jistotu kdyby sis nepamatoval její jméno. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ScorpionCZ Sebral jsi jeden ze zlatých náramku, který byl pěkně zdoben a nenesl žádné známky pobytu v Mohyle duší a nepříliš vybraného zacházení. Ukryl jsi ho do své brašny. „To... To ano.“ přikývla užasle, „Kde se ti vůbec tohle všechno povedlo nastřádat?“ zeptala se následně, „Doufám, že jsi nevykradl nějakou banku nebo nepřepadl vůz výběrčího daní.“ zažertovala následně a opatrně doprovodila malou Merril hlouběji do pokoje. Vyndala jí z jedné ze skříní hráčky a poslala si ji hrát na volné místo kde se nenacházely žádné šperky ani hory zlata. Mezi artefakty, které jsi získal během pobytu máš krom zbraní z Mohyly také několik prstenů, které jste s Elou již v Mohyle duší identifikovali jako neobvyklé a také Grithartovi zápisky a písemnosti. Dále jsi nalezl dvojici náhrdelníků s drahými kameny a magickými symboly (vyzařuje z nich magie a pravděpodobně budou očarované, ale přesné očarování zjistit sám nedokážeš), také jsi našel dvojici zlatých dýk, byly úzké a zdobené, nejspíše určené pouze na nějaké vystavení, zub času a špatné podmínky se na nich však podepsaly a nejspíše by potřebovaly nějakou renovaci, na dýkách jsi rovněž zahlédl magické značky. Dalším artefaktem byl černý prsten s vyraženou značkou kříže, byl dost podobný tomu, který se rozzářil nad věží v níž se Arterius ukrýval. Z prstenu vyzařovala silná magie při dotyku. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy. „Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Tondulin	#3980 Přidané 23.05.2021 23:46
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Zrovna jsem se chystal pryč, ale pár minutek času si ještě najdu." S úsměvem odvětím, i když uvnitř budu otrávený z toho, co po mne asi ta panička chce. Zavedu jí zpět do své "kanceláře" a nabídnu jí židli. (Jestli tam je nějaká navíc) "Tak o čem jste se mnou chtěla mluvit? Teprve vše přebírám a zjišťuji co a jak funguje, takže vám nemohu zaručit, že vám pomohu, ale určitě se pokusím." Usměju se a vyslechnu její prosbu.

Strana 199 z 256: 1...196 197 198199200 201 202...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48