The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 3 host(ů)

Strana 95 z 256: 1...92 93 949596 97 98...256

Hrozba III.
Sarako	#1881 Přidané 14.02.2018 21:34
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Azura Vám žehnej, Falencare! Jeden, nebo dva větší lektvary many a jeden na její posilnění budou dozajista stačit." odpovím, na chvíli se odmlčím a jakmile vejdeme do stanu, pokračuji: ,,Omlouvám se za mojí horlivost, ale snažím se být své Paní co nejvíce užitečný, což je krom dohlížení na její bezpečnost mou druhou povinností."



scorpioncz	#1882 Přidané 14.02.2018 22:19
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Převzal jsem lejstro a prošel bránou. Ale ještě před úplným projitím jsem si neodpustil jízlivou poznámku. "S drsňáckým slovníčkem jste začal Vy, já jen pokračoval ..." pokrčil jsem rameny a bez dalšího otočení jsem rychlejším krokem, aby si ještě něco nerozmyslel, vyrazil k cíli mé cesty. Stejně už jsem zpožděný hrózně dlouho ... čím dřív to budu mít za sebou tím líp. Meč ... meč meč ...


Tondulin	#1883 Přidané 14.02.2018 22:26
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"To ještě chvilku vydržíš příteli, snad se za chvíli probere a půjde po svých," Usměju se na dunmera. "Takže, nejsem moc pravidelným návštěvníkem věznic, ví někdo z vás, kde se odkládají věci zabavené vězňům?"


Fjeratlof	#1884 Přidané 15.02.2018 14:46
Ocenění: Příspěvek: 67 Založený: 31.10.17	Když jsem viděl, že jsou městské brány otevřené, rozhodl jsem se, že si půjdu sbalit spací pytel, rozloučit se se Sigrid, bardkou a se zbytkem, který mi večer dělal společnost u ohniště a šel jsem do města. Upravil/a Fjeratlof dne 06.03.2018 21:14


Adrian_S	#1885 Přidané 15.02.2018 16:47
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Natož, že jsem byl včera zvolen "kantorem" a ještě ani nemám mistrovský titul, vůbec nespěcháte." pronesu sarkasticky, "Sic mi budou chybět některé hodiny a látky, ale to se během putování doučím. Můžete se mnou počítat." jakmile se připravím k odchodu, zeptám se, "Mimochodem, jak dlouho budeme pryč? Mám zapůjčené některé knihy a byl bych rád, kdyby o mém odchodu věděla aspoň mistryně Benochová." Až mi odpoví, dojdu si do pokoje pro svůj deník a vezmu ho sebou do brašny. Pak požádám, abychom odešli z komnaty, zamknu a dojdeme za Benochovou. Upravil/a Adrian_S dne 15.02.2018 16:48 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


SuperHunter	#1886 Přidané 17.02.2018 18:21
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Děkuju..." odpovím tiše a pomalu opustím chatrč. Venku se na chvíli zastavím a na chvíli se zamyslím mad tím co se právě stalo uvnitř. Poté se pokusím najít svého velitele, abych mu mohla sdělit jaká je situace.


Aurelius	#1887 Přidané 17.02.2018 19:08
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	→ Tah 392 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Legionář rovněž cosi procedil mezi zuby, ale nebylo patrné co. Prošel jsi branou a směřoval městem až k domu altmerky Elanye se kterou jsi se poprvé setkal včera. Všiml sis, že ulice městě nebyly úplně nejklidnější, početné hlídky legionářů stále trvali a stanné právo, které bylo vyhlášeno na základě špatné bezpečností situace ve městě sále platilo. Minul jsi i několik bdících pochodujících od jednoho domu k druhému s cílem prodat co nejvíce léčivých lektvarů. Došel jsi až k domu altmerky. Ve vedlejším domě byla patrná hádka, nejspíše dvou manželů. Okno v patře bylo otevřené, a tak se jejich hádka nedala nijak přeslechnout. Došlo i na rozbíjení nádobí. Přistoupil jsi ke dveřím, chtěl pomocí klepátka zaklepat, ale než jsi tak stihl učinit dveře se otevřely. Opět jsi spatřil onu malou holčičku, které jsi četl pohádku. Hlavou ti naznačila abys vešel. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Čím více se toho naučíš v praxi tím více zkušeností získáš. Teorie je dobrá, ale teorie aplikovaná v praxi je k nezaplacení. To mi věř. A dokud bude vedení v současném složení tak se zas až takový důraz na tituly brát nebude.“ prohlásil Globullus, „A neboj nebude to dlouhý výlet, navštívíme Ledohrad, vyřešíme co bude potřeba a vrátíme se. Zas až takový zájem tam o nás nebude. Odhadem snad za dvě, možná tři hodiny budeme zpět.“ dodal následně, sebral jsi svůj deník a uschoval ho do brašny. Globullus se pozvolna zvedl ze židle a vykročil k východu, následoval jsi ho a při odchodu zamkl kabinet. Vzpomněl sis, že Benochová zmiňovala kručení v břichu, a proto jste směřovali rovnou ke schodišti s cílem dojít do jídelny. „Počkej optáme se…“ poznamenal Globullus, když kolem vás prošla dvojice noviců. Globullus jim položil otázku ohledně profesorky a dvojice noviců vás nasměřovala do komnaty profesorů s tím, že profesorka již do obědvala. Změnili jste proto svůj směr a zamířili ke komnatě profesorů. Dveře byly odemknuté. Uvnitř postávala profesorka Benochová, zrovna připravovala čaj. Opodál seděl u stolku Belius, který vypadal dosti zesláble a pobledle – nejspíš důsledky jeho včerejšího zranění – dále byla přítomna profesorka Karlirah Jannová. Po hromadném pozdravu mezi vámi a již přítomným osazenstvem v komnatě se opět pustili do rozhovoru. „Měl jste docela štěstí Belie. Bohové nejspíš stojí na vaší straně. I po těch všech vašich neřestných prohřeškách.“ promlouvala Jannová k Beliovi s káravým tónem. „To asi ano, ale my Arteriové máme tuhý kořínek už od počátku existence našeho rodu. Nás jen tak něco nezabije.“ pronesl s úsměvem Belius a přiložil si ruku na hruď, „Ale srdíčko mě bolelo docela dost. Slyšel jsem, že je i kolegyně Silverwoodová zraněná… Jak je na tom?“ „Silverwoodová?“ zopakovala Jannová, „Myslím, že dobře. Má nejvyšší péči od samotného arcimága. Takže je s ní zacházeno jako v bavlnce.“ „Aha… Mno to má dobrý.“ pousmál se znovu Belius a pohlédl na tebe a Globulla. „Rád tě vidím při životě Belie, ale je škoda, že nás musíš opustit.“ poznamenal Globullus a opřel se rukou o vysunutou židli. „Služba v legii je holt doživotní.“ „Oba víme, že jsem sem přišel abych vyplnil prázdné místo po Rufusovi a tak trochu ani nejsem pořádný profesor. Byl jsem zrozen spíš proto, abych válčil mečem než magií.“ „Takž zmizíš do Vysokoskalí?“ „Rád bych… Ale mám nastoupit zpět do Osmé. Hned musím dát žádost o převelení, ale neočekávám, že ji Valerius vyslyší nějak obzvláště rychle. Spíš mě teď nějakou dobu čeká hodně podřadných úkolů, které se hodí spíše pro nějakého začínajících legionáře než pro kvestora, ale co se dá dělat.“ odmlčel se Belius, „Ale chci se vrátit do Vysokoskalí. V Cyrodiilu pod Valeriem fakt sloužit nechci. Radši pod svým otcem nebo pod Falbertem.“ Benochová konečně dokončila čaj a džbánek s teplým čajem položila na stůl. Ještě předtím však donesla dostatek hrnků. Globullus slušně odmítl a Jannová s poděkováním popadla hrnek. Belius jen pozvedl svůj hrnek s tobě neznámou temnou tekutinou, která vypadala jako by v ní cosi odporného plavalo. „Dík… Mám svoje…“ řekl s povzdechem a znechucením při pohledu na svůj nápoj. „Co to vůbec piješ?“ optal se Globullus. „Nějakou regenerační srajdu… Světlana říká, že mě to rychleji zotaví a opět nakopne srdíčko k životu… Ale spíš bych řekl, že mi pitím tohohle odumře všechno co v mém těle vytváří nějakou chuť.“ povzdech si Belius a znechuceně se napil. Globullus se soucitně zašklebil nejspíš z představy, že by něco takového musel také vypít. Odložil nevábně vypadající tekutinu na stůl a podíval se na Jannovou, „Kolegyně vy asi nemáte moc klidné spaní po tolika zpovědí od mých… Jak to říkáte? ‚obětí‘? Říkají vám i detaily? Nebo nějaké podrobnosti?“ zaznělo z něho úst s cílem rýpnout si do kolegyně, která od samého počátku nástupu na Univerzitu kritizuje jeho styl života. „To je zpovědní tajemství Belie.“ namítla Jannová. „Však už nejste kněžkou. Určitě můžete být alespoň trošku konkrétní? Jako nemusíte být úplně, ale jen tak menší náznak?“ vyzvídal Belius. „Ne.“ „Ale no tak. Karličko… Já už brzy odejdu a nejspíš se už v životě neuvidíme. Přeci byste mi mohla něco prozradit.“ „Ne. A neříkejte mi Karličko. Jsem Karlirah a pro vás kolegyně Jannová, nebo paní Jannová.“ zdůraznila redguardka. „A dříve jste byla ještě matkou. Mám pravdu matko Karlirah?“ pronesl pobaveně Belius, všiml sis, že Globullus se rovněž lehce pousmál, ale jeho úsměv jako vždy zmizel uvnitř hustého šedivého vousu. „Víte co jsem jim radila?“ zeptala se tentokráte Jannová, „Aby vás během té celé vaší vášně spoutali, vytáhli nůž a vykastrovali. Pak by udělali lidstvu velkou službu a celý Tamriel by jim tiše děkoval.“ Beliovi po těchto slovech pozvolna zmizel úsměv z tváře. Benochová se postavila vedle tebe, „Ten Belius je fakt zvláštní… týpek…“ šeptla tiše s mírným úsměvem, „Měl jsi jít na oběd… Moc kolegů tam sice nebylo, ale oběd byl výborný.“ řekla již normálně. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Následoval jsi Felacara do stanu, nejrůznější lektvary měl vyrovnané na stole připravené jen hodit do své brašny. „Tady máte…“ řekl a podal ti dvojici větších lahviček s modře zbarvenou tekutinou. „Chápu... Přece jen každý sloužíme své paní jak nejlépe můžeme. Vy té své z Morrowindu a já té své z Brumy.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf „Nějak se mi nechce věřit, že by si jeden člověk dokázal omotat kolem prstu někoho tak vysoce postaveného jako je hrabě a hraběnka. To mi prostě nějak nesedí.“ kroutil hlavou Horatio, „Buď na ně má solidní páku a nebo v tom bude něco hodně děsivého.“ podotkl na závěr svého monologu. „Přikláním se k té první možnosti…“ poznamenala stroze Leta a znovu upila trochu čaje z hrnku, následně vstala a odebrala se k oknu, „Dělám dvorní čarodějku už řadu let a musím přiznat, že se manželský pár chová velmi divně. Dříve mezi nimi byla patrná opravdová láska… Možná až příliš ideální na to, že jejich sňatek byl předem domluvený. Nyní mi přijde, že jejich vztah je velmi chladný. Jen velmi zřídka se pořádají nějaké veřejné slavnosti, oslav se účastní spolu zřídka kdy, a hlavně se k sobě již nemají tak jako dříve.“ „Jen zlomek manželství je opravdu šťastných.“ konstatoval Horatio s lehkým úšklebkem. „Všimla jsem si rovněž, že hraběte velmi často navštěvuje jedna a ta samá služebná, která vlastně vůbec nemá nic společného s úklidem nebo čímkoliv co by vyžadovalo její přítomnost v ložnicích vládnoucího páru.“ zmínila Leta již plně otočená k vám, opírajíc se o parapet okna. „O jakou služebnou jde?“ optal se Horatio se zájmem. „Konkrétně? O hlavní. Krom toho, že je nadřízenou všech ostatních sloužících je ještě hlavní kuchařkou, a to velmi dobrou. Její pokrmy jsou vyhlášené po celém hrabství.“ „Kuchařka…“ pousmál se Horatio a sundal si svoje okuláry s cílem očistit si je od nějakých nečistot, odložil je nakrátko dokonce i na stůl aby se mohl napít. „Nepřetržitě-vařící tak se jmenuje. Je to argonianka. Nikdy mi nebyla příliš sympatická, je uzavřená a mluví pouze se služebnictvem. Výjimečně s nějakou dvorní dámou.“ „Dokonce argonianka.“ potočil se k tobě Horatio, „Četl jsi knihu Vilná argonianská služebná?“ zeptal se s šibalským úsměvem. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fjeratlof Sroloval sis spací pytel, přehodil ho přes rameno a vyrazil se rozloučit s nordy. Vaše loučení netrvalo příliš dlouho. Sigrid tě objala, ale byla asi jedinou, které tvůj odchod vadil a byla by radši kdybys zůstal. Vyrazil jsi k bráně města. Zbrojnoši tě pustili bez sebemenšího zaváhání do města a tobě se ihned naskytl pohled na náměstí na kterém žil trh. Trhovci se už od rána dohadovali na cenách, smlouvali a nabízeli své zboží. Stráží uvnitř města bylo pomálu. Neušla ti ani přítomnost dvojice zlatavých válečníků, kteří si zrovna brali slovo na menším dřevěným stupínku, který sloužil k vyvolávání nových zákonů nebo oznámení zdejším heroldem. „Občané města Bruma…“ zvolal z plných plic válečník v zlatavé zbroji a sejmul si přilbu, aby mu bylo zřetelně vidět do tváře. Šlo o staršího altmera se zjizvenou tváří, hlavu měl vyholenou. „Každé vazalské hrabství zde v Cyrodiilu se zavázalo dodržováním Bělozlatého konkordátu jenž je základem míru našich zemí.“ pokračoval zřetelně a začal si získávat pozornost místních. „Konkordát výslovně zakazuje uctívání boha Talose jakkoliv oficiálně i neoficiálně. Jeho uctívání je postaveno mimo zákon…“ během těchto slov začal v davu lidí stoupat značný hlasitý nesouhlas, „A jako takový bude každý uctívač trestán jako kacíř!“ dodal rázně a s ještě větší hlasitostí, aby byl zřetelně slyšet. Jakmile však domluvil přilétlo na jeho zbroj rajče, které se ihned rozbilo. Válečník sklopil hlavu a ihned poté schytl další zásah tentokráte od jiné zeleniny. Ihned se začal krýt a rozvášněný nesouhlasící dav se řítil proti dvěma zlatavým válečníkům obklíčeným na pódiu. „Budeme zasahovat?“ zeptal se jeden ze zbrojnošů, který měl hlídat pořádek na tržišti druhého, opřeného o sloup podpírající patro domu. „Jestli chceš umřít tak klidně… Zmlátí tě do němoty, ušlapou a proč?“ podíval se na něj druhý, „Abys zachránil život křiváka, který by tě o něj ještě před nějakou dobou bez slitování připravil? Pche!“ mávl rukou, „Za to mi to fakt nestojí.“ a s těmito slovy vyrazil pryč od centra nepokojů. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter Mlčky jsi opustila chatrč, nadechla se čerstvého vzduchu a seznámila se se situací venku. Hrstku místních se přeci jen povedlo přesvědčit, aby oázu opustili i bez požehnání Prastaré. Zbytek se ale zdráhal. Začala jsi hledat svého velitele. Netrvalo dlouho a objevila jsi ho v kasárnách, které byly poloprázdné. Uvnitř se nacházel pouze velící zvěd a dvojice místních válečníků. Velitel je zrovna seznamoval se situací ohledně nomádů. Když tě spatřil přicházet otočil se k tobě. „Byla jste úspěšná?“ zeptal se. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Dunmer z tvé odpovědi nebyl příliš nadšený, ale nezbylo mu nic jiného než souhlasit. „Celé vězení je umístěno do podzemí. Pokud bychom se dostali nahoru do patra, ve kterém jsou ubikace žalářních stráží možná bychom něco našli.“ řekl jeden z dvou dvojčat. „Pokud bychom se hnali zboje zdejších stráží mohli bychom se za ně vydávat.“ namítla bosmerka, „Mohli bychom tak nenápadně proklouznout z města… Teda až na tebe.“ podívala se na orka, který se jen nevraživě zazubil. „Orka ve službách Thalmoru jsem ještě neviděla.“ pokrčila rameny. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#1888 Přidané 17.02.2018 22:50
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Natož, že jste vyskočil hrobníkovi z lopaty, máte humoru na rozdávání, Belie." pronesu chladně a překřížím si ruce na hrudi. Chvíli je budu poslouchat do doby, než mě Benochová vyruší. "Nebudu jíst, musím s mistrem Globullem odejít pryč na několik hodin. Vlastně jsem tady jen kvůli tomu, abych ti to řekl. Zamkni kabinet, případně ho zabezpeč nějakým kouzlem. Kdo ví, který student by se chtěl vloupat do kabinetu a něco tam udělat." a než se zeptá, kam máme namířeno, pronesu, "Buď bez obav, vrátíme se v pořádku." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


BadWolf	#1889 Přidané 18.02.2018 07:36
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	"Heh, kdo nečet? Ale docela nic moc musím říct." odpovím Horatiovi a pak se otočím na Letu. "Takže myslíte, že je možnost že se odcizili, hraběnku to nějak zmohlo a proto přenechala moc?" XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


Tondulin	#1890 Přidané 18.02.2018 12:49
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Dobře tak tedy vzhůru do zbrojnice. S orkem to nějak vyřešíme později, nejprve se k těm zbrojím musíme dostat." Zavelím k přesunu skupiny.


Sarako	#1891 Přidané 18.02.2018 13:55
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Se slovy: ,,Tisíceré díky Felacare, měl bych ještě pár otázek, ale čas nás oba jistě tíží." si převezmu lahvičky, opustím jeho stan, a s myšlenkou na to, že už do začátku bitvy nezbývá moc času, se vrátím za Therou.


scorpioncz	#1892 Přidané 18.02.2018 14:27
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Nespokojeně jsem mlaskl při uslyšení tříštění nádobí, které za nic nemohlo a dál se manželské hádce nevěnoval. Bylo dost nečekané, když se dveře otevřeli tak nečekaně, až mě to vyvedlo z míry. S rukou stále pozvednutou k použití klepátka jsem chvilku zmateně zíral na holku a sledoval její gesto, které říkalo abych vešel. "Tedy ... ano jistě. Děkuji." To tam stála celou dobu? Pomyslel jsem si a vešel dovnitř. Uvnitř jsem se krátce rozhlédl. Hledal jsem svoji nynější společnici. Pokud se tam nenacházela, tak jsem se otočil zpět na dívku, aby mi ukázala kam mám jít, či kde mám čekat.


SuperHunter	#1893 Přidané 19.02.2018 16:33
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	"Ano, 'Prastará' s námi bude spolupracovat a pomůže nám přesvědčit zbytek obyvatelstva," odpovím veliteli.


Fjeratlof	#1894 Přidané 20.02.2018 20:00
Ocenění: Příspěvek: 67 Založený: 31.10.17	Zpovzdálí jsem pozoroval rozzuřený dav a rozhodl jsem si události nevšímat. Místo toho jsem vyrazil do prvního obchodu se smíšeným zboží. Upravil/a Fjeratlof dne 06.03.2018 21:15


Aurelius	#1895 Přidané 24.02.2018 21:18
Ocenění: Příspěvek: 6111 Založený: 18.07.12	VOLBA KANCLÉŘE Protože Hrozba žije i životem postav v pozadí, které pouze tahají za nitky a ovlivňují příběh z dálky svými rozkazy, zákony a atp., máte možnost zvolit jednu z těchto postav prostřednictvím volby. Jedna z postav se v Hrozbě přímo vyskytla a sehrála nějakou roli, druhá postava bohužel doposud nikoliv a proto jsem připravil PDF ve kterém naleznete rozhovor podle kterého můžete vybrat lepšího kandidáta. Toto rozhodnutí bude mít pozvolný dopad na pozadí politiky v Cyrodiilu a také na přístup a řešení některých událostí z minulosti a budoucnosti. Volba je dobrovolná, ale někdo vyhrát musí. Odhlasovat pak můžete ZDE, prvotní znění magické reformy navrhnuté Stenusem Tarnem je k dispozici ZDE. → Tah 394 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Následoval jsi dívku na stejné místo jako včera. Ve společenské místnosti se sedačkami se vůbec nic nezměnilo. Vůně byla zachována a rudovlasá altmerka na tebe již čekala, oblečená do cestovních roucha, které bylo vybaveno těsnými koženými kalhoty, drobným výstřihem a přes rameno měla přehozenou brašnu, hůl měla opřenou o křeslo. „Nestála za dveřmi. Má jistý ‚dar‘ dala by se považovat za věštkyni, ale nebylo by správné tak nazývat ji, protože se od věštců liší.“ odpověděla na tvoji myšlenku, zdali dívka stála za dveřmi, holčička v šatech pouze prošla kolem a zmizela na schodišti, aniž by altmerce věnovala krátký pohled. „Dal jste si načas…“ pronesla k tobě opět altmerka, „Včerejší schůzku jsem vůli vám byla nucena odložit, ale doufám, že dnes to už vyjde. Nemůžu otálet… Víte kolik zájemců o tyto písemnosti je? Spousta.“ pokračovala s lehce nabroušeným tónem, „Takže když dovolíte přejdeme rovnou k věci.“ pohlédla na tebe svýma očima jakoby ti opět chtěla vlézt do hlavy, ale nejspíš to neudělala. „Přesunula jsem tu schůzku na dnešní den…“ začala vysvětlovat plán aniž by vyčkala na tvoji odpověď, „Setkáme se s prodejcem uvnitř staré pohraniční krčmy. Nachází se uvnitř malé vesničky, kde žijí sotva tři rodiny. Ale protože je pohraniční bude tam rušno.“ odmlčela se prohlédla si tvé oblečení, „Hmm… Tenhle oděv vypadá příliš okatě.“ podotkla, „Ale tím se nebudeme znepokojovat. Je to formalita.“ mávla rukou s mírným úsměvem v její pihovaté tváři, „Vejdete do hostince jako první a obhlédnete situaci. Prodejce by na sobě měl mít mnišské roucho a měl by sedět stranou od všech ostatních, číst by si měl nějakou knihu související s božstvem. Koupíte si pivo nebo nějaký jiný chlast a budete se chovat co nejpřirozeněji. Já vejdu chvilku po vás s tím, že si objednám pokoj a následně se usadím k mnichovi. Pak už budete jen sledovat průběh, a hlavně všechny přítomné. Pokud bude situace nějak houstnout postavíte se na mou stranu. Rozumíme si?“ zeptala se. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Není to poprvé. Tam venku v legii mi šlo furt o život. Člověk si tak nějak zvykne a hlavně…“ otočil se na židli k tobě a zcela již vytěsnil odpověď Jannové, „Žijeme pouze jednou takže si ten život musíme patřičně užít.“ usmál se od ucha k uchu, „I se všemi riziky a rozkošemi. Mám pravdu kolegyně?“ ušklíbl se k Jannové, která jen protočila oči a více již Belia nekomentovala. Globullus jen mávl rukou. „Kouzlem zabezpečit?“ zopakovala pobaveně Benochová, „Vždyť tam nic tak cenného nemáme. Pouze ho zamknu klasicky klíčem. Nemyslím si, že by se tu kradlo…“ řekla na závěr, „Každopádně buďte opatrní, brzo se vraťte a hlavně úspěšně.“ popřála ti následně. „No…“ odkašlal si Globullus, „Myslím, že jsme se toho už dozvěděli dost. Možná bychom mohli vyrazit, abychom se vrátili co nejdříve.“ pokusil se tě popohnat. Selena se pouze usmála a Belius již otočený zpět ke stolu zkoumal obsah svého „čaje“ pomocí lžičky. Z toho, co vytáhl zespodu ze dna hrnku však nebyl vůbec nadšený. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Felacar se s tebou rozloučil a jakmile jsi opustil jeho stan začal se opět věnovat svým povinnostem. Prošel jsi táborem zpět ke stanu, vešel dovnitř a spatřil Theru na tom samém místě jako při odchodu. S hlasitým povzdechem se k tobě otočila. „Možná bychom si měli pořídit nějakou cestovní knihovnu… Protože trčet furt na jednom místě kvůli tomu pitomému slunci mě ubíjí.“ postěžovala si hlasitě, „Kdybych se tak mohla aspoň projít… Ale to nejde aniž bych nebudila nějakou pozornost.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf „Kvalita je sporná to přiznávám, ale dá se to číst.“ konstatoval Horatio a podíval se na Letu, která se hlásila o slovu. „Ona mu tu moc přenechala hned zkraje… Jakmile umřela stará hraběnka její dcera usedla na trůn a při ceremoniálu prohlásila, že hlavní slovo bude mít její muž.“ vysvětlila Leta, „Možnost odcizení tu je… Popravdě? Si myslím, že by to mohlo být dosti reálné. Za předpokladu, že by měli nějaké bokovky.“ odmlčela se zamyšleně, „Teda jestli máte na mysli toto. Teoreticky by to možné bylo… Hrabě by nejspíš hodně tratil, kdyby vyšlo najevo, že má milenku a jestliže velitel něco ví a tlačí Hraběte do rohu…“ zakroutila hlavou, „Ale ne. To je nesmysl. Náš Hrabě by něčeho takového schopný nebyl.“ mávla rukou. „A kdyby ho svedla?“ optal se Horatio. Leta pokrčila rameny. „Víte některé ženy dokáží řádně zamotat hlavu, ale říkala jste, že je to zkušená a kuchařka? Jestliže jsou její pokrmy tak strašně vyhlášené po hrabství…“ „Ona s vámi mluvit nebude. Nemluví pořádně s nikým.“ přerušila ho Leta aniž by ho nechala dokončit myšlenku. „Četla jste jí někdy myšlenky?“ „Ne. Nejde to. Její mysl je velmi odolná.“ odvětila pohotově Leta, „Na obyčejnou argonianku dosti neobyčejné.“ „A vládnoucímu páru?“ „No dovolte? To je hrdelní zločin. Číst mysl někomu z panovníků nebo vysokých hodnostářů. To si prostě nemůžu dovolit a ani vy byste neměli.“ „Aha… No nevadí, ale teď k hlavní myšlence.“ za soustředil se, „Jestli ta argonianka tráví příliš mnoho času s Hrabětem možná bychom mohli využít její záliby vaření.“ podíval se střídavě na tebe a Letu, „Víte posledních pár let se hodně rozšířila pověst mladého orkského kuchaře Gourmeta. Je to sice mladík, ale má nesporný talent – údajně. S ním by možná komunikovala.“ „Jenže jeho asi těžko přesvědčíme aby se něčeho takového účastnil a hlavně si nemyslím, že by na něco takového kývl.“ oponovala Leta. „Nebude potřeba.“ podíval se na tebe, „Já myslím, že kdybychom zkusili realizovat tento plán máme k tomu v hodného kandidáta. Gourmeta nikdo v životě z místních neviděl. Nikdo by nepoznal, že nejde o skutečného.“ pokračoval. „Hmm… Jenže Gourmet je mistr svého oboru. Upřímně pochybuji, že byste uměl vařit.“ konstatovala při pohledu na tebe. „A žádné kouzlo, které by vám dalo hromadu praxe vaření během několika minut neexistuje.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Fjeratlof Ignoroval jsi vzniklé nepokoje a napětí na tržišti. Došel jsi ke dveřím obchodu se smíšeným zbožím a vešel. Jakmile jsi vešel otevření dveří spustilo zvonek a z vedlejší místnosti se přihnal starší vousatý muž v zástěře. „Ah! Výborně. Co to bude?“ zvolal s úsměvem a postavil se pult, rukou přitom porovnal ručně vyráběné svíčky, které byly různě vystaveny na pultu spolu s dalšími ručně dělanými výroky. „Grimovi svíčky s magickou esencí! Nic podobného jinde nenaleznete.“ prohlásil s úsměvem, „Nebo snad lano? Lopatu precizní kvality nebo něco jiného? jen povídejte.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- SuperHunter „Skvěle!“ plácl tě velitel po rameni, „To je velmi dobrá zpráva.“ pokračoval s upřímným úsměvem, „Co nás ale bude zajímat teď je daleko větší problém.“ úsměv z tváře zmizel, „Nomádi obsadili tito body…“ ukázal na místa v průsmyku, kterým měla projít armáda posil. „Jejich pozice jsou relativně dobré… Ale pouze pokud útočníci procházejí průsmykem.“ odmlčel se, „Navrhuji proto vyčkat do večera opodál a pak zahájit útok na jejich pozice s místa, které jsem si vytipoval.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín Po tvém zavelení jste se postupně rozešli ke schodišti a pokračovali po něm nahoru. Nejprve šel Garmin, následně ty a pak zbytek. Dunmer s Belwen v náruči kráčel jako poslední. Překonali jste schodiště a spatřili pootevřené dveře do síně, která se dále větvila na další schodiště směřující do vyšších pater, dveře, které směřovaly ven a znamenaly částečnou svobodu a také několik menších stolů a postelí. „Zadržte.“ šeptl tiše Garmin a s přidám gesta přikázal abyste všichni stály. Přesunul se opatrně na neslyšně na druhou stranu zatím co tobě doporučil se přitisknout na druhou. Spatřili jste šestici válečníků v královských zbojích Valenského lesa. Všichni vypadali na první pohled velmi mladě, přilby na hlavách neměli a stáli v pozoru, neboť zrovna vstoupila do místnosti tobě dobře známá nižší důstojnice Tarwen. Všiml sis, že má na tváři patrný úder, který před nějakou dobo schytala. „Prozatímní velící důstojník si přeje abyste se přesunuli na tržiště.“ pronesla k šestici mužů, „Stačí když tu zůstanou dva. Zbytek na tržiště.“ „Má paní, ale nám bylo řečeno, že město je oslabeno a musíme posílit věznici. Aby nedošlo k nějaké vzpouře nebo tak něco.“ oponoval jeden z mladíků. „Stalo se snad někdy, že by z této vesnice někdo utekl?“ optala se. „Ne… paní.“ „Na tržišti došlo k nějakým nepokojům a je potřeba je potlačit. Jestli jsou nahoře ještě nějací válečníci vezměte je sebou.“ pokračovala. Všiml sis, že bosmerka opatrně a tiše při kráčela až k tobě, aby se ujistila, komu hlas patří. Přitiskla se ke stěně. „To je ta Tarlowa čubka… Měli bychom ji zabít. Dokud máme příležitost.“ šeptla tiše. Garmin naznačil, že s jejím rozhodnutím nesouhlasí. „Já jsem pro… Zabijeme je dokud máme čas a moment překvapení.“ podpořil bosmerku ork. Dvojice bosmerů byla proti a tiše šeptala, že se současným vybavením je vám dočasný moment překvapení k ničemu. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


scorpioncz	#1896 Přidané 24.02.2018 22:34
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Pokud je můj oděv moc okatý ... tak si ještě můžu vzít koženou zbroj. Ale když přilákám pozornost, tak jí logicky odlákám od vás." Pokrčil jsem rameny a souhlasně pokýval hlavou. "Jo asi jo, jen mě zajímá kam přesně to půjdeme. Bude vypadat věrohodněji, když svoje oblečení zamaskuju pod nějaký důvod ... dejme tomu nějaké vykopávky nebo tak něco. Bude vhodné, když od vás odpoutám pozornost, ale zase nechceme, aby všichni měli ruce na zbraních, když mě budou sledovat. Potíže přece jen nechceme ..."


Sarako	#1897 Přidané 25.02.2018 01:02
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Hlavně potichu!" zašeptám a půjdu směrem k Theře: ,,Venku čmuchají nejmíň dva císařští mágové a věř mi, že není v našem zájmu, aby sem vtrhli. Ne, že bych v nich viděl nějaké protivníky, ale jakmile vojáci uslyší zvuk boje a najdou tu jejich těla, už jim nejspíš nedá práci domáknout se, co jsme zač." posadím se vedle ní, vezmu jí za ruku a pokračuji: ,,Čeká nás hurá akce s nejistým výsledkem, ale jestli se nám povede získat krev toho upíra, a ty z ní dokážeš vyčíst kudy do svatyně Temného bratrstva, budeme mít něco, s čím můžeme zajít za Mefalou. Pokud se mezi lidmi šeptá o léčiteli, který by tě dokázal uzdravit, jistě o tom bude vědět, takže bychom jí mohli požádat aby nám řekla, kde ho najít a deset tisíc z toho, co máme u Delmuse, bude pro onoho léčitele dost velká motivace." podívám se jí do očí a dodám: ,,Naše vyhlídky na budoucnost sice nejsou nijak růžové, ale nechávám se živit nadějí, že znovu uvidím na tvých tvářích úsměv. Nadějí, že opět budeš jako dřív." Potom jí podám magické lektvary. Své obavy z toho, že Mefala nebude příliš nadšená z toho, co k Theře cítím nehledě na to že je z ní upírka která může kdykoliv propadnout Molag Balovi, a místo odpovědi, kde najdu léčitele, se mi v rukou objeví Ebonitová čepel, si raději nechám pro sebe.


Adrian_S	#1898 Přidané 25.02.2018 09:42
Ocenění: Příspěvek: 4322 Založený: 01.05.14	"Tak jdeme." odpovím a nechám se vést do teleportační místnosti. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Fjeratlof	#1899 Přidané 25.02.2018 11:43
Ocenění: Příspěvek: 67 Založený: 31.10.17	„Zdravím, ne kdepak, nemám zájem, ale děkuji. Spíše bych si rád pořídil nějaké levné šípy, kdyby jste nějaké měl na skladě. Řekněme tak 16 kusů. Je to možné?“ Upravil/a Fjeratlof dne 06.03.2018 21:15


Tondulin	#1900 Přidané 25.02.2018 23:24
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	Zakroutím hlavou a potiše promluvím ke skupině. "Chvilku počkáme, je jich tu moc, za chvíli se vzdálí většina směrem k tržišti a pak zaútočíme."

Strana 95 z 256: 1...92 93 949596 97 98...256

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48