---

→ Tah 132.


Sarako
Jakmile dým zcela pominul letmo sis prohlédl Arvenu, která se nacházela u omráčené mágyně. Skutečně vypadala, že je zcela v pořádku. Začal jsi vysvlékat mága a postupně si oblékat jeho roucho. Nebylo určené pro tvoji velikost a tak nepůsobilo zrovna nejpohodlněji. Arvena udělala to samé a když byla převlečená pomohla ti oba členy Císařských mágů odtáhnout do křoví a spoutat. S holí připravenou v ruce jste vyčkávali na příchod legionářů, kteří si skutečně dávali načas.

Když přiběhli působili unaveně a pobledle, sotva se drželi na nohou. Bylo jich celkem devět a ani jeden nevypadal, že by byl schopen nějakého boje. Muž v jejich čele před tebe přistoupil a promluvil.
„Omlouváme se... Ale nějak... Někdo nás musel uhranout, očarovat...“ začal se vymlouvat legionář, „Ale vidím, že jste to zvládli i bez nás. To jsem rád... Opravdu.“ dodal urychleně a rozhlížel se.


Adrian_S
Zatím co jsi hovořil z tebe Arcimág nespouštěl oči, rukou si nabral hrst oříšků a postupně je ujídal. Když jsi domluvil, rozhlédl jsi se po všech přítomných. Globullus se spokojeně usmíval a působil jako by byl s tvojí řečí spokojen. Mirabelle rovněž mírně přikývla, Belius se choval zcela normálně, vyslechl tvoji řeč, ale podobně jako Silverwoodová nijak nezareagoval, obdobně na tom byli i ostatní, Dro'Barri i Xarie pouze poslouchali.

„Nevím kde bereš tu jistotu, že jsi 'nejlepším' novicem v oboru Elementové magie na této magické Univerzitě.“ ušklíbl se Arcimág, „Ostatně nevšiml jsem si tvého jména v Arteriově seznamu noviců, kteří by měli reprezentovat naši Univerzitu na magickém turnaji, ale pominu tvoji zvýšenou sebedůvěru.“ přerušil očí kontakt a pohlédl na misku oříšků, kterých od jeho příchodu již mnoho ubylo. „Vašeho cechmistra znám. Sice nikdy nepatřil k mým oblíbencům, ale ve výběru nadaných mágů se většinou nemýlil. Většinou.“ uchopil do ruky jeden z oříšků, který se mu nezdál, „Přestože nemáš dokončenou žádnou školu magie a nemáš titul mistra nebo velmistra, který je potřebný k vyučování na Univerzitě jsem ochoten to pominout a umožnit ti vyučování na Univerzitě, ale ve zkušební lhůtě a hlavně pod dozorem nějakého profesora, který na tebe bude odborně dohlížet. Stejně jako má slečna Serana profesorku Mirabelle, tak i ty budeš mít nějakého profesora pro konzultaci.“ položil si oříšek na dlaň a prstem ho odstřelil do kouta. Belius se nad jeho činem pousmál, ale když si jeho výrazu Dunmer všiml ihned zvážněl. „Jakmile ty i Serana dosáhnete alespoň v jedné škole magie titulu mistr nebudete konzultaci potřebovat a stanete se plnohodnotnými profesory ale s tím vás seznámí Globullus.“
„Jistě.“ přikývl Globullus pohotově.
„Takže s tebou Fallene prozatím počítám. Umožním ti stát se profesorem, ale očekávám od tebe plnou loajalitu Univerzitě a mě jako Arcimágovi. Univerzita je nezávislá a já stojím v její čele společně s Univerzitním řádem, který před lety sepsali moji předchůdci a já jej vylepšil s kolegou Arteriem o pár dalších pravidel a práv. Pokud nebudeš dodržovat řád Univerzity a budeš jednat v rozporu s ním nebo rozkazy vedení, opustíš naše řady. Jelikož budeš ve zkušební lhůtě bude to daleko snazší. Globullus ti sestaví smlouvu a se vším nutným tě seznámí. Samozřejmě za předpokladu, že jsi nezměnil názor.“ pohlédl na tebe a opět očekával odpověď. Globullus byl podle jeho výrazu s vývojem situace více než spokojen. „Ale to s tebou a Seranou vyřeší mimo naši poradu, protože musíme projednat několik dalších závažných věcí.“


Tondulín
Raven se při tvé poznámce o Valeriovi pousmál. „Šance na úspěch je vždy. Otázkou je zdali je tenhle mír skutečně tím čeho jsme chtěli dosáhnout a zdali krom krveprolití skutečně něco vyřešil.“ začal pozvolna Altmer, upil trošku z pohárku a pokračoval, „Válčím už mnoho let, mnoho dlouhých let a tohle byla jedna z nejkrutějších válek co jsem zažil. Značné ztráty na životech civilistů, válečníků na obou stranách. Vaše Císařství vložilo důvěru v muže, který není z míru nadšen a jsem si jist, že kdyby to bylo v jeho silách nikdy by Konkordát nepodepsal...“ napil se z pohárku, „Pokud vznikne nějaký tlak a spor mezi Císařstvím a Aldmerským spolkem v Cyrodiilu a jsem si jist, že mír nebude mít dlouhé trvání. Generál Valerius je tvrdý, neústupný a neuznává kompromis a ani o něm jedená. Být vámi užívám si klidu dokud to jde. Já osobně doufám v zájmu všech, že ho Císař bude držet zkrátka, protože oproti ostatním vrchním generálům je Valerius vrchním generálem klíčové provincie a bude s námi ve styku nejčastěji.“ dopil pohárek až ke dnu, „Abych se přiznal... Věřil jsem ve výhru Arteria.“ přiznal a nechal si dolít víno.

---

"Nezlobte se, že to tak řeknu..." ohlédnu se po celé místnosti, jako bych někoho hledal, a zase zamířím na Palgána, "Kdyby tu byl někdo lepší v elementové magii, už by tu dávno mezi námi seděl."

Jakmile začne mluvit o podmínkách a kantorských věcech, jen se usměji, "Slibovat vám nic nebudu, ovšem budu se snažit plnit své povinnosti na maximum. Rozhodně nebudete litovat, arcimágu." pokynu hlavou a jakmile se zmíní o smlouvě, jen kývnu hlavou a posadím se.

Podívám se na Globulla a budu se snažit usoudit z výrazu, co si o tom myslí. Pak zamířím oči na Palagána a budu nadále naslouchat jeho slovům. Dokud mne nikdo nevyzve ke slovu, budu mlčet.

---

Jakmile souboj začal, vyčaroval jsem vpravo od nepřítele plivníka. To však nebylo vše, protože to samotné by nejspíše nestačilo. Jednou rukou jsem vyčaroval za protivníkem mrazivou runu a druhou střelil do thalmorskýho důstojníka blesk, abych ho vyvedl z rovnováhy a třeba nechal do runy i stoupnout. Každopádně to měl být i účel plivníka, kdyby blesk selhal. Nemohl jsem si být jist co předtím vypil, a kdyby to obrátilo blesk na mně, tak jsem byl připraven rychle vyměnit kouzlo na ruce s runou za obranu a odražený blesk zachytit. Zcela jistě se budu stále držet ve velkém rozestupu, aby na mě mečem nedosáhl. To by mi jakožto mágu oděnému v rouchu problém dělat nemělo. V tuto chvíli tasím meč, který taktéž protočím, abych si uvolnil ruku a prokřupal klouby. Hlavně budu sledovat, jak na vzniklou situaci bude šermíř reagovat.

---

"Ano, také bych si přál ve vedení Arteria. Na to vemte jed, že Lucius nějaké rozepře vyvolá. Já míru moc velkou naději nedávám."

"Přitom už je načase, aby ten věčný konflikt ustal. Další válku už si Císařství nemůže dovolit, bylo by skvělé, kdyby to Lucius pochopil, to je ale spíše takové moje zbožné přání." Usměju se a upiju z číše, očkem při tom kouknu na Carwen.

---

,,Zvládli co? Bylo to jen připravené runové kouzlo. Kouřová rámusící iluze, která měla odlákat naší pozornost. Něco, co měla zakrýt skutečný záměr toho, kdo jí vyvolal." pronesu k legionářům, zhluboka se nadechnu a pokračuji: ,,Můžete se vrátit na své stanoviště důstojníku. Já už se se svojí ženou už se postarám o vypátrání toho, kdo to tu vyčaroval, ať už se jedná i o nějakého hloupého vtipálka. Corrientise informuji osobně, až skončí zasedání rady, vy nezapomeňte informovat svého generála, pro případ, že by se za tím skrývalo něco závažnějšího."
Až legionáři odejdou, vyrazíme k věži.

---

→ Tah 133.


ScorpionCZ
Ihned co souboj započal jsi využil svou magickou energii ke tvorbě plivníka, ale kouzlo se ti nepovedlo provést zcela a plivník se nezjevil. Gerrick se tvému marnému pokusu pouze zasmál a udělal několik kroků v před, aby mohl přejít do útoku. Neváhal jsi a jednou rukou seslal ledovou runu za jeho záda - povedlo se, runa se vytvořila. Druhou rukou jsi vyvolal blesk a seslal jej na svého protivníka. Kouzlo bylo však pohotově odraženo štítem a Gerrick neustoupil ani o píď. Odražené kouzlo tě nijak neodrazilo.

Vytasil jsi meč, protočil jím ve vzduchu. Gerrick se rychlím krokem přiblížil k tobě. Ustoupil jsi o pár kroků vzad, ale brzy ti dojde prostor k ustupování s cílem udržet si odstup od Thalmorského generála.




Sarako
„Dobrá!“ zvolal legionář a následně vydal rozkaz k odchodu. Všichni přítomní členové hlídky jej poslechli a následovali ho pryč ze zahrad. Arvena se zpoza kápě pouze usmívala. Otočili jste se a vyrazili k věži. V průběhu cesty jste potkávali mnoho zdejších, zdravili vás a sem tam i děkovně cosi pronesli.
„Je to... Zvláštní pocit být v cizím těle.“ přiznala v průběhu cesty Arvena, „Jakže se to vlastně jmenujeme? Teď v těchto tělech?“ zeptala se pootočila hlavu k tobě.


Adrian_S
„Vy jste neuvěřitelně sebevědomí. Uvědomte si, že na téhle Univerzitě nejste sám a každý zdatný novic nepomýšlí na profesorskou funkci.“ promluvila po tvých slovech Silverwoodová se zamračeným výrazem tak jak u níž bývalo již zvykem, „Nejprve by jste se měl naučit dochvilnost vzhledem k vašim pozdním příchodům na přednášky.“ pokračovala a hleděla přitom na tebe.
„Drahá kolegyně... Za dnešní zpoždění Fallena mohu já. Zdržel jsem ho, protože jsme spolu něco důležitého řešili. Nebýt toho dorazil by na přednášku přesně.“ zastal se tě ihned Globullus, „Nebo se vám snad nezmínil?“
„Zmínil.“ odvětila Silverwoodová.
„Tak vidíte. Možná je náš mladý začínající profesor trošku sebevědomí, ale to je v tomto věku běžné. Nicméně ačkoliv sem Ohnivý element nevyučoval, element blesku má Fallen velmi dobře zvládnutý a má nadání.“ pokračoval Globullus s upřímným výrazem na tváři.
„Já jsem slýchával, že ten kdo nic pořádně neumí tak učí a ten kdo neumí vůbec nic učí magii Vyvolávání.“ připojil se do hovoru Belius, „Protože mrtvým nepovedené kouzlo uškodit nemůže.“ zazubil se a Dunmer na něj přísně pohlédl, „Samozřejmě se to jen říká... Je to takový 'vtip'.“ dodal s úsměvem.
„To stačí.“ zastavil vzniklou diskuzi Arcimág. „Oba dostanou svou šanci.“ pokračoval, „V brzké době dostanete možnost přednášet, ale to vše si domluvíte s mým zástupcem.“ hlavou pokynul ke Globullovi.

„V to pevně doufám, že si budete plnit své povinnosti jak nejlépe budete moct, protože neschopné a nespolehlivé profesory na této Univerzitě nepotřebujeme.“ pronesl Arcimág při tvých slovech o plnění povinností. Oči jsi nakrátko přesunul na Globulla, dle jeho výrazu na tváři je spokojen svojí řečí.

„Tím bych celou tuhle věc uzavřel a přesunul se k další. Probereme organizační věci, přednášky a úvazky.“ nadechl se opět Arcimág, „Profesorka Vici nastoupila na místo profesora Runové magie na žádost zmizelého Arteria, který s ní celé zastupování domluvil ještě předtím než došlo o onomu incidentu.“ povzdech si, „Vyučovat bude pouze Runovou magii a kabinet jí udělen nebude, protože ho jako externistka nepotřebuje. Profesor Dro'Barri se rozhodl odejít z Univerzity z osobních důvodů a nahrazen by měl být přítomnou Seranou.“ pohlédl na Khajiita, který přikývl a dle reakce některých přítomných jeho odchod neočekávali a zaskočil je.
„Můj odchod příliš změn neznamená. Stejně veškeré přednášky magie Obnovy vyučovala Mirabelle, takže teď na tom bude možná o dost lépe.“ pravil Dro'Barri, „Seraně přenechám své vypracované tématické plány a také předpokládám, že dostane můj kabinet.“ dodal.
„Ano. Přednášky magie Obnovy budou nyní děleny mezi Mirabelle a Seranu. Stejně tak služba na ošetřovně.“ přikývl Globullus, „Kabinety jsem doposud neřešil a myslím, že není nutné je nějak výrazně řešit.“
„Kabinety vyřešíme později. Prozatím zůstanou tak jak jsou.“ promluvil opět Dunmer, „Rozloučit se s Dro'Barrim budete všichni moct až skončíme tohle zasedání.“ dodal a pohlédl po všech přítomných, „Další změnou, kterou zavedeme a dotkne se přednášek a jejich vyučujících je změna profesorů učící Bojový výcvik.“ očima vyhledal Mirabelle a Belia, „Mirabelle ty už nebudeš učit bojový výcvik novicek. Potřebuji, aby jsi se plně zaměřila na magii Obnovy a té se držela. Bojový výcvik novicek za tebe převezme zástupkyně kapitána našich ozbrojenců Lora, je to válečnice a takhle využijeme její potenciál. Belie...“ otočil se na Belia, „Tebe čeká to samé akorát s menší výjimkou. Místo tebe bude vyučovat Bojový výcvik noviců kapitán Finn, ale pokud nebude moct zastoupíš ho. Veškeré své úsilí i přes službu v legii, kterou máš teď v době míru zvolněnou ještě více zaměříš na element blesků. Připomínky?“ Mirabelle i Belius na sebe koukli, ale nic nenamítali. „Výborně.“ kývl hlavou a nadechl se k pokračování, „Další změnou je výuka historie Tamrielu, kterou od dnešního dne bude přednášet primárně naše nová posila Spellorová... Protože tam toho může nejméně pokazit.“
„Ale...“ povzdechla si Mirabelle a Dunmer na ní ihned zaměřil svůj zrak „Učit pouze jeden předmět bude příšerně stereotypní a hlavně historii Tamrielu učím už léta... Nechci se jí vzdát úplně.“
„Příšerně stereotypní je tvé neustálé stěžování a maření veškerých vylepšení, které jsem na tuhle Univerzitu se svými zástupci přinesl. Snažím se co nejvíce využít potenciál našich profesorů. Prioritní k učení jsou hlavní školy magie, Iluzí, Proměny, Obnovy, Destruktivní a její elementy, Alchymie a v poslední řadě Vyvolávání. Zbytek jsou pouze podřadné předměty.“ ujmul se slova Arcimág a svůj dunmerskou tváří hleděl na Mirabelle, „Tebe krom přednášek magie Obnovy čeká i služba na ošetřovně. Myslím, že toho máš víc než dost, aby to nebyl 'stereotyp' jak říkáš.“ podíval se po všech přítomných, „A pokud se ti to nelíbí jsou vždy otevřené dveře.“ dodal a nabral si hrst oříšků a postupně rozkousával jeden za druhým.

„Mé přednášky zůstanou předpokládám tak jak jsou... Nebo mne čeká také nějaká změna?“ zeptala se Silverwoodová a pohlédla na Arcimága.
„Zvažoval jsem, že by Spellorová mohla převzít magii Proměny, ale nejsem si jist zdali by dosahovala vašich kvalit.“ odpověděl jí Globullus, „Osobně si myslím, že ne... Ale jestli chcete o pár přednášek méně klidně jí mohu něco připsat a vám odebrat.“ navrhl poté.
„Ne. To není třeba. Počkám až se vrátí Benochová. Spellorovou nechcete ať si učí historii.“ odpověděla na jeho návrh Bosmerka a starý Zástupce pouze souhlasně přikývl.

„Já dočasně převezmu přednášky elementové magie se zaměřením na oheň, aby toho nebylo na našeho začínajícího profesora příliš.“ oznámil Arcimág, „Takže složitější přednášky odpřednáším a ty snazší pro začátek zůstanou na tobě.“ upřel svůj zrak k tobě, „Pokud nejsou nějaké připomínky tak pokročíme dál... K soutěži Univerzity a zítřejší slavnosti.“


Tondulín
Lord Raven se jen pokyvoval hlavou při tvých slovech. Upíjel víno zatím co jsi očima hleděl na Carwen, která se zrovna smála během rozhovoru s jinými hosty, zejména ženami.
„Co to vidím Rave, snad nenudíš našeho Císařského hosta politikou?“ přistoupil k vám Tarlow a ihned přikázal číšníkovi, který šel kolem, aby mu dolil. „Určitě sem nepřijel kvůli tomu, aby řešil politiku... ale aby poznal krásy našich krajů a zejména našich obyvatelek.“ řekl s pozvednutým obočím a udeřil tě rozevřenou rukou do zad, „Nemám pravdu? Traktorie?“ dodal s úsměvem, rovněž částečně hleděl na Carwen.
„Kdepak Tarlowe řešili jsme důležité věci. Vztahy mezi Císařstvím a Thalmorem, Lucia a Arteria a osud našich mocností.“ vysvětloval mu Raven a Tarlow jen mávl rukou.
„Lord Gerrick mi kdysi řekl, že jsou to oba kre*éni a nemá smysl je řešit. Lucius si prý leští svůj hák, protože už nemá co leštit a Arteriovi dle Gerrickových slov už nešplouchají v hlavě sra*ky, protože má plno a měl by mu tu hlavu někdo urazit, aby vytekly.“ pravil Tarlow, „Těžko říct co je na jeho slovech pravdy.“ pokrčil rameny.

---

"Mám otázku, arcimágu." ozvu se na konci jeho řeči, "Je fakt, že to, co jste o mne řekl, většinou souhlasí a ano, nejsem jeden z těch "starších", který tu už pobývá nějakým rokem. Ale nezlobte se... myslím si, že o mistryni Sarricové docela pochybujete." jistě se naštve, budu však chladně pokračovat, "Možná učinila nějaká špatná rozhodnutí nebo se zachovala nedůstojně. Ale nemůžete to hodit aspoň pro teď za hlavu?" očekávám, že někteří kantoři si zakryjí rukou obličej (facepalm) a dají tak najevo, abych zmlkl, ale budu dál pokračovat...

"Nemůžu vám poradit a ani bych se o to nepokusil, protože to by byla drzost, ale neměla by se spíše univerzita soustředit na učení od ostatních kantorů, než jen od jednoho? Občasné suplování, případná výpomoc... Po včerejší události se toho hodně změnilo a vyvolalo jistý chaos. Proč vyvolávat další?" otočím se po ostatních, "Chápu, že mě možná považujete za blázna, aroganta a kdo ví, co ještě. Jenže ptal jsem se několika studentů... nebudu jmenovat," odkašlu si, "a ti mi řekli své. Že uvažují o odchodu, kvůli podivnému vedení." pokrčím rameny, "Nevím přesně, jak to mysleli, ale takhle mi to řekli. Tím nechci nikoho urážet, to vůbec!" opět se ohlédnu na Palagána.

"Jen zkrátka vás informuji, co se tajně šíří po univerzitě. Toť celé. A za sebe, myslím si, že mistryně Sarricová si zaslouží lepší jednání.". A nakonec, než se stačí ozvat, dodám, "A s těmi přednáškami, budu s tím počítat. Ovšem, mohl bych se ujmout i těch "složitějších", jak pravíte. Učím se velice rychle."

Pak se zahledím na ostatní s myšlenkou, "Fallene, co to děláš? Proč strkáš ruku do vosího hnízda?"

---

"To se mýlíte pane Tarlow, politika je v této době nesmírně důležitá a každá příležitost udobřit a upevnit vzájemné vztahy nesmí být zahozena." vážně odpovím důstojníkovi. "Kvůli ženám tu opravdu nejsem, já už svojí vyvolenou dávno našel a pokud vás to potěší tak její rodina pochází právě z těchto krajů." Usměju se a znovu pohlédnu na Carwen.

---

,,Manželé Atriovi." odpovím s úsměvem Arveně, aniž bych se zastavil ,,Já jsem Arius a ty jsi má milující žena Rena." pokračuji, aniž by mi zmizel úsměv ze rtů ,,Oslovování stylem "Má drahá", "Miláčku", "Drahoušku", nebo já nevím co ještě, by pro nás mělo být zcela běžné." zhluboka se nadechnu a dodám: ,,Popravdě hrajeme docela nebezpečný divadlo, při kterým nás jediná chyba může stát život, tak si ta jména prosím tě zapamatuj. Byl bych vážně nerad, kdyby mi zůstala na tvoje sladké rty jen vzpomínka."

---

Když si začnu myslet, že za sebou nemám dost místa, jednoduše začnu ustupovat šikmo. Ještě jednou zkusím magii, kterou se ho pokusím plameny oflambovat. Jak moc velký ten štít má? Proti plamenům se snad nemůže celý zakrýt. Aspoň zjistím, co to vypil. To je to první, na čem záleží.

Pokud se mi to podaří, tak si připravím kouzlo plamenného pláště. "Tak teď doufám, že ten meč není jen cetka ..."Pomyslím si a v hlavě ucítím osten jakési bolesti, jak se mi do hlavy vkrádá neškodné šílenství. Počkám na výsledky plamenů a připravím si další docela bláznivý krok.

---

→ Tah 134.


ScorpionCZ
Začal jsi ustupovat šikmo, Gerrick přidal do kroků a napřáhl se k provedení útoku, když však viděl jak jej hodláš zahltit plamenem rychle se stáhl za svůj štít (rozměry štítu jsou totožné s rozměry obyčejného eflského štítu, který znáš ze Skyrimu), kouzlo udeřilo do Gerrickova štítu a přešlo i na něj, žádnou bolest však nepocítil (účinky lektvaru) a ihned uhnul štítem a provedl rychlý útok proti tobě. Odrazil si jej mečem, ale dalšímu úderu jsi musel uskočit, jinak bys schytal úder od štítu.
„Jsem zvědav jak dlouho ti ta tvá magie vydrží.“ pronesl Gerrick a připravil se opět k útoku. „Myslím, že už dlouho ne.“ ušklíbl se zpoza helmy.

Flavius, který postával opodál jen nervózně přešlapoval z místa na místo. Scipio byl rovněž mírně nervózní a zjevně se rozhodl vynechat i dnešní mimořádné zasedání rady Starších.




Sarako
„Zapamatuji. Neboj se.“ usmála se Arvena, „Akorát doufám, že nikoho nepotkáme... Protože opravdu nevím jak se zachovat pokud po mě někdo něco bude chtít. Ani neznáme žádná pořádná kouzla, které bychom měli jako Císařští mágové znát.“ pokračovala během cesty k věži.


Adrian_S
„O jejích schopnostech nepochybuji.“ začal Palagán nesouhlasným tónem, „Je to rozhodnutí vedení Univerzity a tobě nezbývá nic jiného než to respektovat. Profesorka Sarricová bude vyučovat pouze magii Obnovy, starat se o ošetřovnu a ještě pokud si dobře vzpomínám o ubikace noviců, které by měla mít na starost.“ koukl po všech přítomných jichž výrazy byly po tvých slovech různé. „Chaos nenastane. Nic zásadního se nemění, složení profesorů zůstává stejné až na pár jistých výjimek a změny vyučujících profesorů jsou opodstatněné a logické, když si na tyhle drobné změny v brzké době zvykne.“
„Já se zavedenými změnami nemám sebemenší problém... Sice mě trošku mrzí, že nebudu tak často vyučovat Bojový výcvik, ale to nějak přežiji.“ pousmál se Belius, který souhlasil se slovy Arcimága.
„Zmenšení počtu noviců by mi vůbec nevadil. Zlehčené vstupní požadavky jsou tak mírné, že se sem dostane každý tupec a budižkničemu, který ani neví v kolik hodin začíná přednáška, alespoň dojde k zlepšení kvality výuky. Studenti s opravdovým zájmem vždy zůstanou, protože je zajímá magie nikoliv vedení Univerzity... A možností kam jinam jít studovat magii příliš není.“ přidala se Silverwoodová.
„Stejně jsou to ve většině případech řeči noviců co si myslí, že tak zapůsobí na novicky, když už jim nic jiného nezbývá, nebo si zlepší mínění o své osobě v partě. Nakonec ty dotyční ani nebudou mít odvahu přijít a oznámit, že odcházejí. Krom toho... Nikdy nelze svým snažením zaujmout všechny.“ dodal Belius.
„Přesně tak Belie, přesně tak.“ pokyvoval hlavou Dunmer, „Univerzita má otevřené dveře pro každého kdo má zájem se vzdělávat, ale také má otevřené dveře pro každého kdo nehodlá respektovat její pravidla, vedení a systém výuky.“ dodal a nabral si hrst oříšků, „Tímto bych bral celou záležitost o přednáškách o uzavřenou. Pokud se profesorka Spellorová neosvědčí jako schopná je možné, že své přednášky historie Tamrielu dostaneš zpět Mirabelle, ale nedělal bych si plané naděje.“ uzavřel celou věc a opět očekával nějaké reakce.

Podporu jsi podle reakcí po těchto slovech získal akorát u Mirabelle, která ti dost možná i tiše děkovala, že jsi se jí zastal, ale jinak si většina profesorů jen promnula čelo nebo tiše povzdechli, profesorka Vici s tvými slovy možná rovněž částečně souhlasila, ale nedala to nijak výrazně najevo.

„Profesor Arterius měl na starost přípravu noviců, kteří se měli zúčasnit mezi Univerzitní soutěže, která se má již brzy konat... Bylo by vhodné kdyby se toho někdo z vás ujmul. Udělal bych to sám, ale bohužel bych nemohl pro soutěžící obětovat tolik času neboť ho mám už tak pomalu.“ převzal řeč Globullus a pohlédl po všech přítomných zatím co Palagán ujídal oříšky z misky.
„Myslím, že bych se toho mohla ujmout.“ přihlásila se profesorka Vici, „Sice zde nemám trvalé působení, ale část svého času mohu věnovat schopným adeptům na soutěž. Pokud to někomu z vás nevadí.“ rozhlédla se kolem, ale většina přítomných pokyvovala souhlasně hlavou.
„Dobrá. To bychom měli.“ usmál se spokojeně Globullus.
„Možná by se mi hodila i nějaká asistence.“ začala pozvolna Dunmerka v Morrowindském rouchu, „Nechtěl by jste mi vypomáhat Fallene? Přeci jen té destruktivní magie bude v této soutěži více než dost a zkušenosti by se vám mohli hodit.“ pohlédla směrem k tobě a očekávala reakci.


Tondulín
„Správně. Politika je velmi vážná věc.“ pokyvoval hlavou Raven a upil opět trochu vína, Tarlow se pousmál při tvých slovech a společně s tebou pohlédl na Carwen stojící opodál.
„O tom nepochybuji, ale jen zřídka kdy převládne touha po velkých městech, civilizaci a drahých věcech naši přirozenou touhu po dobrodružní, přírodě, samotě a harmonii s přírodou.“ pozvolna vypravoval Tarlow, „Netrpí v těch vašich končinách? Přeci jen svou přirozenost jde jen velmi těžko potlačit.“

---

Na Palagánovu reakci jen kývnu hlavou a nebudu se nijak dále vyjadřovat. Poslechnu si výpovědi ostatních a když se mě zeptá ona Dunmerka, vznesu:

"Pokud to nebude vadit kantorském sboru a pokud mě s tím podrobněji seznámíte, pak můžete se mnou počítat, slečno...?" takto zareaguji, aby mi prozradila své jméno (myslím, že ho neznám).

Pak se budu jen soustřeďovat na pokračování zasedání, pokud se neobjeví téma, které by se mne nějak týkalo nebo neoslovil mé jméno, nebudu se vyjadřovat. I po svém výkonu si zachovám chladnou hlavu a mrtvolnou tvář.

---

"Doufám, že ne, jinak by se mnou snad už nebyla." Usměju se. "Ostatně, můžete se jí sám zeptat, nebojte nekousne vás." Ušklíbnu se na Tarlowa.

---

,,Stačí, když na sobě nedáš znát strach a necháš to na mě. Jsem mistr improvizace, vyznám se v alchymii a při nejhorším si vymyslím nějakou pádnou výmluvu, proč zrovna nemáme čas." pronesu s úsměvem k Arveně a vezmu to k věži nějakou postranní uličkou, kde si seženu větší kus hadru, do kterého postupně zabalím oba své meče, převáži jej kusem provázku a s tímto "balíčkem" v ruce budu pokračovat v cestě do věže.
Kdyby se mě Arvena ptala k čemu to je, s úsměvem odpovím: ,,Nech se překvapit."
Tak jako tak, čas je proti nám, takže si pospíšíme (za 12 příspěvků ten lektvar přestane působit).

---

→ Tah 135.


Sarako
Po obstarání látky jsi zamaskoval své meče a nesl je v náruči až k věži. Legionáři střežící věž vás bez jakýchkoliv kontrol či slov pustili dovnitř. Zvýšený počet legionářů, agentů Penitus Oculatus a pověřených stráží značil, že zasedání již je v plném proudu. Sem tam se na vás nějaký z přítomných podíval, ale ve většině případech se snažili vyhnout vašemu pohledu.

„Hmm... V kterém pak patře asi sídlí Corrientis?“ špitla tiše Arvena, „Asi jsem hrozná... Já vím, ale úplně mi vypadlo jestli to Archanděl říkal nebo ne.“


Adrian_S
„Slečno...“ upřímně se usmála Dunmerka jakoby jí pobavilo oslovení, „Jmenuji se Xaria Vici.“ představila se ti následně, „Myslím, že nikomu to vadit nebude nemám pravdu?“ promluvila ke všem přítomným a jelikož všichni kývali souhlasně hlavou ihned pokračovala, „Po téhle poradě se domluvíme. Předpokládám, že mi Globulle dáte nějaké podklady, abych byla v obraze...“ pohlédla na Globulla, „I když jak znám Arteria... Tak těch podkladů bude hodně málo.“ dodala po chvilce.
„Podklady pro soutěž mám, ale jestli si Arterius dělal nějaké poznámky nebo cokoliv sám vypracovával, tak o tom nemám zdání.“ přiznal Globullus, „Belius by se vám mohl podívat po kabinetě. Jestli si Arterius dělal nějaké zápisky o soutěži budou tam.“
„Jojo. To bych klidně mohl. Hned jak budu mít čas tak se po nich podívám. Stejně budu muset vyklidit Arteriovi věci... Časem.“ odpověděl Belius.
„Nebo by mohl mít zápisky a podklady ve své rezidenci. Přece jen tam posledních pár dnů před útokem strávil nejvíce času.“ vzala si opět slovo Xaria.Arcimág, kterému zůstali poslední tři oříšky v misce sebou mírně škubl, když zmínila rezidenci. Podíval se na Dunmerku a býval by možná i cosi řekl, ale nemohl neboť měl plnou pusu a když dojedl poslední sousto v ústech vzal si slovo kapitán.

„Ještě bych chtěl připomenout dnešní rozloučení s padlými. Trošku to rozšiřte i mezi studeny, týká se to nás všech a měli bychom se rozloučit se všemi co položili životy za Univerzitu během Velké války i včerejšího incidentu. Dovolil jsem si zaslat pozvánku i Benochové tak snad dorazí.“ řekl kapitán.
„Poslední roky byly pro Univerzitu i její osazenstvo kruté... Opravdu kruté.“ povzdechl si Dro'Barri, „Viciová, Anduládus, Rufus, Vici, Wictus... Teď i Arterius.“ pokračoval zarmouceným tónem.
„Arterius je pouze nezvěstný!“ hlasitě zdůraznil Arcimág, „Dokud nebude nalezeno jeho tělo nechci slyšet, že zemřel. Naděje umírá jako poslední. Teď dořešíme poslední věci...“ nadechl se, „Zítřejší oslavu. Předpokládám, že stejně jako minulý rok i letos si to vezmete do režie vy dvě.“ podíval se na Silverwoodovou a Sarricovou.
„Ano, vezmeme už jsme domluvení s Globullem.“ přikývla Mirabelle, „Všechno bude totožné s minulým rokem až na pár menších výjimek, ale ty nejsou nijak závažné.“
„Fajn to jsem rád.“ kývl hlavou a podíval se očima na poloprázdnou misku, „Myslím, že jsme probrali vše co jsem považoval za důležité. S dnešním dnem v platnost vychází i nový Univerzitní řád, který jsem osobně sestavil se svými zástupci a samozřejmě přišel čas rozloučit se s profesorem Dro'Barrim, který nás dnes opouští.“ s těmito slovy sebral poslední oříšky z misky a zcela ji vyprázdnil, vstal od stolu v doprovodu všech ostatních profesorů. Obešli stůl a seřadili se u Khajiitského profesora jakoby mu chtěli pogratulovat.

„Dro'Barri Cyrodiilská Univerzita vám děkuje za vaši odvedenou práci, přednášky, vyléčené zranění během výuky noviců a hlavně za záchranu životů v momentech kdy to bylo nezbytně nutné. Pamatujte, že zde vždy naleznete otevřené dveře a vždy vás rádi uvidíme.“ zahájil loučení Globullus svou řečí a z kapsy u svého roucha vytáhl zlatavou placku ve tvaru medaile.
„Osm let jste působil jako profesor. Osm let jste předával své znalosti našim studentům a naše Univerzita vám za to děkuje.“ připojil se Arcimág a jakmile si Globullus potřásl rukou s Khajiitel vystřídal jej Dunmer, následovala Xaria, která příliš mnoho slov neřekla neboť Dro'Barriho neznala jako ostatní.
„Tak se měj Dro'Barri a hodně štěstí v životě.“ popřála mu Mirabelle a objala jej se smutnou tváří.
„Dro'Barri přeje mnoho štěstí i tobě Mirabelle.“ odvětil jí s úsměvem, když se od něj opět vzdálila. Následovala Silverwoodová, která mu pouze potřásla rukou a příliš slov mu neřekla.
„Hodně štěstí pane profesore.“ usmála se Serana a jakmile si potřásli rukou přistoupil ke Khajiitovi Belius.
„Neměli jsme příliš šanci se poznat kolego, ale i tak vám přeji mnoho štěstí, úspěchů a hlavně hodně koček ve vašem 'novém' životě.“ napřáhl ruku, „Tak se mějte.“ potřásli si rukou. Posledním přejícím k lepšímu životu byl Kapitán, který rovněž Dro'Barriho příliš neznal tak se omezil pouze na pár slov.
„Valindor se chtěl také rozloučit, ale měl nějaké důležité neodkladné jednání ve městě... Takže bohužel.“ promluvil opět Globullus, „Přeci jen jste spolu dlouhá léta vyučovali a vzájemně se doplňovali v přednášení.“
„To je škoda... Ale hodlám se tu zdržet až do večera kvůli tomu rozloučení s padlými takže si myslím, že se s ním ještě setkám.“


Tondulín
Tarlow se po tvé odpovědi zasmál, „Zažil jsem už i drsnější bosmerské ženušky než je ta tvoje.“ pokračoval již beze smíchu, „Ale promluvit bych si s ní konec konců mohl. Přeci jen si máme dost co říci.“ dodal po chvilce a pohlédl na Ravena, „Když dovolíte pánové, využiji Traktoriovi nabídky.“ pravil s úsměvem a vyrazil za Carwen a ostatními elfkami. Raven v poklidu opil trochu vína a následně ohlédl.
„Kde jeden ten Spellor vězí.“ povzdech si, „Už jsme to tu celé měli nějak formálně zahajovat.“ dodal a opět se napil a pohlédl směrem k Tarlowovi.

Bosmer s šálou kolem krku zastavil u skupinky žen a ihned se s nimi dal do řeči. Většinu své pozornosti, ale věnoval Carwen, které se dokonce mírně uklonil a věnoval jí polibek na ruku. Carwen se tvářila jakoby byla poctěna a překvapena zároveň, nicméně se může jednat pouze o součást její kamufláže. Tarlow pokynul směrem k hrající skupině a ta ihned spustila nějakou taneční píseň s čímž vyzval Carwen k tanci. Jakmile se postili do tance, přidalo se několik dalších méně významných páru. Všiml sis, že Tarlow s Carwen mluví podobně jako s tebou.

---

Přidám se k učitelům, natáhnu Dro'barrimu ruku a stručně řeknu, "Hodně štěstí v životě, mistře Dro'barri!" a hlavou mírně pokynu.

Poté počkám na reakci ostatních a budu čekat na ukončení zasedání (teda, pokud se k tomu blíží).

---

"Omluvte mě prosím lorde Ravene, také si půjdu trochu zatančit." Odložím svůj pohárek, půjdu najít nějakou z volných dam, kterou poprosím o tanec. Během tance se budu snažit dostat se co nejblíž ke Carwem a Tarlowovi.

---

,,Chval Mefalu, že si umím poradit v každé situaci." zašeptám k Arveně a se slovy: ,,Na, rád bych, aby jsi nám pomohl s tímhle ke Corrientisovu pokoji. Už jsem se s tím pronesl dost." předám meče zabalené v kusu látky prvnímu sluhovi, kterého potkám (a který je zde za svou práci snad dostatečně placený) a následně mu pokynu, aby šel přede mnou.

Až dorazíme ke Corientisově pokoji, pokynu sluhovi aby balíček položil vedle dveří a dodám: ,,Až skončí mimořádná porada, informuj prosím Corrientise, že na něho čekáme před jeho pokojem, ale ne dřív. Není to nic závažného, co by nemělo odkladu, aby zasedání rady bylo kvůli našemu příchodu nějak narušeno."
a následně se podívám na Arvenu se slovy: ,,Nemám pravdu má drahá." očekávajíc její souhlas.

Jen co sluha odejde a nikdo další na chodbě nebude, naznačím Arveně, aby se chopila paklíčů, přitom se jí budu s nastraženýma ušima snažit varovat před kdejakým nečekaným příchozím.

---

Vyrazím k vstupním dveřím a po cestě se vyhnu dvojici postav (přitom se pokusím rozpomenout jestli jsem je někde nezahlédl). Až budu u dveří zaklepu a požádám o vstup.

---

→ Tah 136.


Sarako
Odchytl jsi jednoho ze sluhů a požádal jej, aby zanesl zabalený meč do Corrientisova pokoje. Muž ani chvilku neváhal a ihned přikývl, převzal břemeno a vyrazil poklidnou chůzí k cíli, následoval jsi jej společně s Arvenou. Vedl vás po schodišti vzhůru až do vyšších pater, míjeli jste agenty Penitus Oculatus, příslušníky Císařovy gardy i několik osobních ochránců, kteří se znuděně potloukali po věži.

Teprve až když jste se dostali do patra Císařských mágů sluha cosi tiše zamumlal nejspíš k počtu schodů, které musel vyjít a pokračoval dál úzkou chodbou, která obsahovala mnoho dveří vedoucí do různých místností. Náhle se jedny z nich otevřeli a ven vyšel mág (graf. vzhled - zde), kterého jsi ihned poznal neboť si ho viděl v přítomnosti Corrientise na Univerzitě a následně i u Bdících. V jedné ruce svíral magickou hůl a v druhé ruce držel tlustší desky a směřoval ke schodišti, když kolem vás procházel pokynul vám na pozdrav a více se s vámi nevybavoval. Sluha vás dovedl až ke dveřím Corrientisovi kanceláře.

Dveře se lišili od všech ostatních svým tvarem, vzhledem i stářím. Vypadaly jako by již dlouhá léta nebyly opravovány nebo vyměněny za nové. Klepátko bylo ve tvaru dračí hlavy a klika byla zdobená zlatem. Sluha opatrně položil balíček ke dveřím a následně vyslechl tvá slova.
„Samozřejmě drahý.“ potvrdila Arvena tvá slova. Sluha přikývl a pomalou chůzí se vydal zpět ke schodišti. Jakmile zmizel za rohem chodby ocitli jste se sami. Celé patro bylo tiché jakoby bylo prázdné a vůbec nikdo se zde nenacházel, žádné stráže, žádní úřednici, nikdo.

Arvena na tvůj pokyn sáhla po paklíčích. Dřepla si ke dveřím a opatrně rukou přejela po zámku, prohlédla si jej a následně se pustila do práce. „Není to snadný zámek...“ šeptla tiše, „Co myslíš, že tam uvnitř bude? Přeci jen je to Císařský mág a má velkou oblibu u Císaře.“ pokračovala s krátkým zamyšlením.


Adrian_S
„Děkuji.“ řekl a stiskl tvou ruku. Tvé rozloučení bylo poslední a Dro'Barri jen spojeně řekl, „Prožil jsem tu s vámi krásné chvíle a budu se na ně snažit vzpomínat vždy i když mi paměť předhazuje spíše ty špatné.“ pousmál se a rozhlédl se po místnosti, „Moc vám všem děkuji.“

Arcimág se přesunul zpět ke stolu, uchopil misku a schoval ji do kapsy svého roucha, „To je pro dnešek vše. Můžete se opět věnovat svým povinnostem.“ pravil a bez jakýchkoliv dalších slov opustil sborovnu. Jako další jej následovala Silverwoodová, která mlčky opustila místnost přitom však hodila pohled na Belia, který si zrovna nalil do hrnku trochu čaje. Kapitán Univerzitní stráže se rovněž vydal k odchodu a tak zůstal ve sborovně pouze zlomek profesorů.

„No... Já si půjdu zabalit ať se neblokuji prostor déle než je nezbytně nutné.“ pousmál se Khajiit a rovněž vyrazil k odchodu. Nikdo z přítomných již nic více nenamítl. Xaria se usadila zpět na židli a podobně jako Belius si nalila trochu čaje jakoby se hodlala zdržet ve sborovně. Mirabelle se pozvolna chystala k odchodu a Serana hleděla na Globulla jakoby sbírala odvahu, aby se na něco mohla zeptat.


Tondulín
„Samozřejmě.“ přikývl Lord Raven a poté co jsi odložil pohárek na stříbrný tác jednoho z číšníků, který zrovna procházel kolem a zamířil jsi k houfu tanečníků a tanečnic. Vybrat si nějakou volnou partnerku nebylo příliš těžké neboť jich zde bylo mnoho. Manželé některých dam byli totiž plně v diskuzi a řešili nejrůznější politické záležitosti i osobní koníčky a záliby u číše vína.

Všiml sis, že i Bosmerka, kterou jsi spatřil již ve městě v doprovodu malého chlapce, který se ukázal být synem Tarlowa stála opodál a krátce sledovala tančící páry zatím co si malý chlapec hrál se svými válečníky. Pomaličku jsi přistoupil k ní a zeptal se jí zdali by si s tebou nezatančila.
„Já?“ řekla mírně překvapeně, ale přesto potěšeně, „No... Velmi ráda bych si zatančila, ale musím hlídat chlapce.“ pokračovala a koutkem oka koukla po hrajícím si dítěti, „Ale... Možná bych chviličku mohla.“ usmála se znovu a souhlasně s tebou vyšla na taneční plac, chytl jsi jí a pozvolna začal tančit na znějící hudbu, kterou Nivrel společně s ostatními hudebníky hrála. Pomaloučku jsi se dostal s tancem až do Tarlowovi blízkosti, který tancoval s Carwen.

Z rozhovoru mezi Carwen a Tarlowem se ti toho příliš nedaří zjistit neboť probíhá velmi tiše a hudba i ostatní zvuky jej děsně zkresluji nebo úplně přehluší. Bosmerka se však slovům Thalmorského důstojníka několikrát zasmála.


Killiedan
Zamířil jsi ke dveřím a již chtěl zaklepat, ale jeden z legionářů, který byl pověřen střežením domu tě ihned pustil dovnitř s tím, že jsi již očekáván. Prošel jsi stejnou chodbou jako při tvé předchozí návštěvě a stanul v místnosti se stolem kolem kterého bylo hned několik postav. První z postav, kterou jsi ihned poznal byl Tyrwin Calus (graf. vzhled - zde), seděl za stolem a pročítal si jednotlivé listiny, které mu byly zrovna přineseny. Po jeho levici stála pohledná blonďatá žena (graf. vzhled - zde) v červených šatech vyšší vrstvy (jedná se o šaty nošené především bohatými ženami v Imperial City), která mohla být věkově kolem blonďatého muže (graf. vzhled - zde) stojící opodál v oblečení Císařské gardy s červeným pláštěm, který nesl symbol Císařství. Posledním přítomným byl jednooký muž, který měl páskou překryté své druhé oko a nejmladší léta měl již za sebou.

„Přineslo tvé sledování nějaké ovoce?“ zeptal se Tyrwin a upřel na tebe svůj zrak, podobně učinila i mladá žena po jeho levici, přitom mírně poodstoupila a posadila se na volnou židli.