The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Příběh tajemného tuláka

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » The Elder Scrolls V : Skyrim » » Skyrim - Váš svět

Právě je zde: 1 host(ů)

Strana 3 z 5: 1 234 5

Příběh tajemného tuláka
Lord Rade	#41 Přidané 04.08.2012 21:53
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Konečně tu pro vás mám další díl. Pokud se líbí a chcete další hodnoťte. ___________________________________________________________________________________________ Tulák část 1. Týdny, měsíce a roky trávené v sirotčinci chlapci plynuly a on nový domov začal brát téměř tak, jako by tu žil odjakživa. Za tu dobu od ostatních vystřídal spoustu přezdívek. Nyní se mu říkalo Tulák a to díky tomu, že i přes omezenost, která se mu dostávala vycházel o večerech ven a potloukal se sám po ulicích. Přezdívka ho nejdříve štvala, ale později usoudil, že něco do sebe má a ponechal si ji. Společně se Stínem získal respekt u mladších dětí, kteří si jich opravdu vážili. Starší z nich už domov opustili a už o nich neslyšel, jiné naopak vídal při běžných nočních vycházkách. Například Glauma. Ten se rád chlubil, tím jak teď žije a sliboval oběma chlapcům, že až ze sirotčince odejdou, tak jim vypomůže. Do domova přibyla i nová vychovatelka, která byla překvapivě vzdělaná a hodná. A o tyto vlastnosti se snažila podělit. Učila děti číst a psát a ti její znalosti rádi přebýrali. Jednoho dne se, ale vše změnilo. Tímto dnem byl chlapec v sirotčinci už téměř pět let. Slavil své třinácté narozeniny a jeho přítel Stín se chystal brzy odejít. Něco ho tlačilo. Převalil se v nepohodlné posteli na záda a protáhl se. Koutkem oka se podíval do místnosti. Nikdo, tam už nebyl. Spustil nohu z postele, přemohl svou lenost a nakonec se posadil. Ospale zíral do protější zdi a mnul si oči. Postavil se na nohy a šel do hlavní místnosti, podívat se za ostatníma. ,,Všechno nejlepší!" Zaječeli menší děti. Stín se jen smál a dodal ,,Jo ať se daří!" Chlapec se pousmál a podrbal se na zádech. ,,Budeš tady jenom stát? Pojď máme pro tebe dárek!" zvala ho jedna dívka ve stejném věku. Poslechl a přisedl si k dlouhému jídelnímu stolu. Předali mu nějakou knížku. ,, Kniha?" Uvědomyl si, že to řekl nahlas. Ostatní se situaci zasmáli, on jí nedbale odložil na stůl a hrábl do misky s cukrovím. Po trapných přáních od děvčat a menších dětí si ho odvedl stranou Stín a vytáhl zpod postele větší dřevěnou krabici. ,,Tohle bude doufám lepší než nějaká kniha." ukázal na chlapce zuby. Odklopil horní část krabice a ten jeho pohled, když viděl drahý ebenitový luk, připomínal jeho dětskou radostnou tvář, když dostal svůj první luk od otce. ,,Páni," nechal otevřená ústa. ,,Jsem rád, že se líbí! Pomohl nám ho získat strarý přítel Glaum." ,,Díky," jel konečky prstů po hladkém povrchu luku. ,,Tak dobře, večer ho vyzkoušíme. Teď ho schovej a pojď ostatním poděkovat za tu knihu," mrknul na něj a odešel z místnosti jako první. Nejdříve se s darem nehodlal rozloučit, ale zachoval trpělivost a odsunul ho zpět. Většina chápala, co myslí tím, když knihu vychvaloval. Po malé oslavě pokračovalo běžné denní dění. Večer ležel v posteli s knihou v ruce. Byla o nějakém dobrodruhu hledači pokladů beze jména, kterého zajímalo jen zlato. Překvapivě ho zaujala. Takový život dobrodruha by nemusel být vůbec k zahození. ,,Vidíš na to vůbec?" Mírně nadskočil, když před ním stál Stín. ,,Dej to pryč a připrav se." Zhasl slabou svíčku a schoval dobrodužnou literaturu pod polštář. Nezapomněl na luk, ale ten už zřejmě vzal Stín. Vyskočil z postele a následně i z okna.



Norbi	#42 Přidané 04.08.2012 22:29
Příspěvek: 2359 Založený: 06.07.12	dobré You can kill yourself, or die trying... http://scontent-v...e=5678314E Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !


Zarmr	#43 Přidané 04.08.2012 22:37
Příspěvek: 686 Založený: 22.06.12	dobrý


Diego	#44 Přidané 04.08.2012 22:39
Ocenění: Příspěvek: 6419 Založený: 12.12.11	dobrá Upravil/a Diego dne 04.08.2012 22:39


Zarmr	#45 Přidané 04.08.2012 22:43
Příspěvek: 686 Založený: 22.06.12	to jsou ale originální komenty Kde to ty lidi berou Upravil/a Diego dne 04.08.2012 22:48


Lord Rade	#46 Přidané 04.08.2012 22:54
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	alespoň že se líbí "Trolling is the lowest form of wit, but the highest form of intelligence."


Chell	#47 Přidané 04.08.2012 22:56
Ocenění: Příspěvek: 1243 Založený: 10.03.12	dobrá dobrý dobré super- nefalšovane- vážne šialene- epicko- kruto- dobré SOM DIEVČA!! A AK TO NIEKOMU EŠTE RAZ UNIKNE TAK BUDETE LUTOVAŤ!! Uctievam mopidu daedrickú pani spamerstva. Zoznámte sa: Alex<3 Mercer, najcharizmatickejší vírus pod virtuálnym slnkom... na to že je v podsate mŕtvy vyzerá podozrivo dobre, nemyslíte?


Lord Rade	#48 Přidané 18.08.2012 22:05
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Po delší době jsem dopsal pokračování mého příběhu. Tak snad nebyl úplně zapomenut a bude se nadále líbit.. -Jo a hlavně příběh hodnoťte, hodnoťte a hodnoťte, abych věděl jestli se líbí a mám pokračovat! ____________________________________________________________________________________________________ Tulák část 2. Tulák a Stín s lukem se snadno vyhnuli ospalému strážci a starci, který se vracel opitý domů. Jako obvykle si dávali velký pozor a kryli se za zdmi budov. Zpoza jednoho rohu poblíž východu z města oba vystrčily hlavy. U brány stál další ze strážců a řval na toho ospalého, který mířil do hostince. ,,Dělej, ty kreténe!" Když chlapec zahlédl jeho zrudlý obličej poznal o koho se jedná. Byl to ten, který ho surově chytil a odvlekl do sirotčince. ,,Ten sráč!" vykřikl a Stín ho strhl za roh k zemi. ,,Zase blázníš? Kdo je to?" Podal mu ruku a pomohl mu na nohy. ,,Norman. To je ten sráč, kterej mě obvinil ze zlodějny a sebral tátův amulet!" ,,Sakra, ale nemůžeš takhle vybouchnout. Už jsem ti to říkal. Jednou mu nachčiješ do jídla, ale teď jdem vyzkoušet tvůj novej luk!" ,,Jo, jasně a promiň" vzdychl uraženě chlapec. ,,My dva si nemáme co odpouštět, Tuláku" řekl a znovu se povídal za roh. Norman na stráži si pro sebe něco mumlal a nervózně podupával nohou. ,,Přes něj se rozhodně nedostaneme.." zašeptal Stín na chlapce. ,,Když mi už dáš do ruky ten luk, tak bych ho moh zastřelit.." s vtipem, ale vážně pronesl. ,,Ha. A proto ho mám zatím já. Musíš mě to, ale taky naučit, když jsem ti ho pomoh obstarat. Jasný?" ,,Stíne o to se neboj," tiše se zasmál. Ten druhý strážce se už vracel a nesl dva džbány s pivem. Stejně jako Norman neměl helmu, ale tohohle nepoznával. Měl dlouhé, kudrnaté, hnědé vlasy a vypadal mladě. Nejspíš to byl nováček. Z blízkosti se na Normana usmál, ale ten mu úsměv neopětoval. Skoro mu vyrval džbán z ruky a bez pozdravu začal nasávat. Druhý se k němu v zápětí přidal také. ,,No možná je nebudeš muset ani střílet, Tuláku. Počkáme tady a doufejme, že se ožerou jak Kolčaváci." Sledovali je a čekali. Po půlhodině uznali, že vyčkávat na opíjící se strážné, bude na delší dobu. ,,Hele, co kdyby jsme zatím..." zrázu navrhoval aktivní Stín, ale chlapec ho přerušil. ,,Stíne! Co zas plánuješ?" znervózněl. ,,No mezitím, co se tihle dva budou nalejvat by jsme mohli ten luk vyzkoušet na cvičišti." ,,Myslíš to vážně? Někdo nás tam uvidí!" ,,Ále. Snad se teď nebojíš? Podívej se na tohle město! Je k smíchu! Grelod si nás ani neuhlídá a podívej na ty stráže! Vůbec nevím, proč se před něma kryju, když do týdne sirotčinec můžu opustit!" ,,Stíne, říkals mi, že mám zachovat klid. Co to do tebe vjelo?" ,,Brzo už z tohohle města vypadnu a..." na krátkou chvíli se odmlčel a pokračoval ,,Nejdřív mě, ale nauč střílet! Bude se mi to hodit a vzpomenu si na tebe po každý, když zastřelím.. třeba zajíce." Chlapec nevěděl, co na to má říct. Nikdy se nestalo, že by ho o něco tak moc prosil. Už tolikrát pro něj Stín něco udělal, že by mu dluh mohl splatit. Ale kdyby ho teď odmítl mohlo by to znamenat konec jejich přátelství a po jeho odchodu by ho nemusel už nikdy vidět. ,,Ach.. Tak jo," nejistě souhlasil a Stín na něj opět vycenil bílé zuby.


SuperHunter	#49 Přidané 18.08.2012 22:13
Ocenění: Příspěvek: 3200 Založený: 15.02.12	Dobré jako vždy těšim se na další


Leneren	#50 Přidané 18.08.2012 22:14
Příspěvek: 6070 Založený: 23.07.12	hmm... dobrý líbí se mi to takže do hodiny musí být další díl


Ligos	#51 Přidané 23.08.2012 18:29
Ocenění: Příspěvek: 3372 Založený: 12.05.11	Bezvadná práce, velmi čtivý příběh, takže jsem rád, že bude pokračování! -KRLEŠ- Skyrimský průvodce: http://skyrim.4fa...icle_id=66


Lord Rade	#52 Přidané 24.08.2012 23:48
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Chtěl jsem udělat novou aknteru, jenže když jsem smazal starou už jsem další nemohl založit.. Asi se to nevyřeší, tak tu mou otázku alespoň položím: "Máte nějakou oblíbenou postavu z mého příběhu? A jakou?" Teď už vás nechám číst.. ______________________________________________________________________________________________ Tulák část 3. Když odcházeli, tak se unavený strážný opět vracel do hostince. Riften už dávno spal a až na pár pobudů byli jeho ulice prázdné. Nebyl problém se dostat na cvičiště, ale přesto měl Tulák obavy. Jen je nedával najevo. Přece si nenachá zkazit pověst. ,,Neznám nikoho, kdo by sem za stmívání šel. Tak buď vklidu," uklidňoval Stín mladšího kamaráda. ,,Kdo říká, že nejsem? Já nic neříkám," mávl rukama. ,,Klepeš se." krátce odpověděl a přistoupil k cvičné figuríně. Na jeho klidné řeči jen zavrtěl hlavou, ale to Stín neviděl. ,,Tak jo. Jsem připravenej se učit, jen mi řekni jak na to," sebevědomě prohlásil a změřil si terč pohledem. ,,Když učil táta mě, tak mi říkal ať na to nepospíchám. Nenaučím tě to dneska, ale budu se o to snažit," vysvětloval svému prvnímu a staršímu žákovi. Učil ho to tak, jako jeho otec před pěti lety. Pocit, že může někomu dávat lekce ve střelbě, mu dělal dobře a posílil ho zdravím sebevědomím. I obavy ustoupily stranou. Stínovi to nejdříve moc nešlo, a tak byl Tulák rád, že může stále s něčím pomoci. Byli tam několik hodin, už téměř nebylo vidět, ale Stín trval na tom, že dnes to ještě nevzdají. ,,Teď.. Teď, koukej..," napínal tětivu a zadíval se na cíl. Uvolnil ruku a šíp prosvištěl tak rychle, že si Tulák ani neuvědomil, že už je v cíli. ,,Jo! Zásah!" radoval se když viděl první šíp v hrudi figuríny. ,,Páni. Super! To se ti povedlo," upřímně gratuloval a byl rád, že mohl přítele něco naučit. ,,Díky," s mírným úsměvem se podíval na menšího kamaráda. ,,Věděl jsem, že mě to naučíš." Nechtěně přivedl chlapce do rozpaků. Odpověděl mu jen ,,Jsme kámoši, nemáš zač." ,,Jo to jsme a nejlepší!" vykřikl Stín a plácl Tuláka přes rameno. Nastala chvilka trapna a oba se nakonec zasmáli. ,,Tak jo. Já si ještě párkrát střelím a pak se vrátíme domů. Dobře?" zeptal se svého učitele. ,,Jasně, Stíne," sedl doprostřed cvičiště a díval se na střelce. Občas se podíval projistotu i do uličky, aby je nikdo nepřekvapil. Šlo mu to dobře. Líp než by si Tulák pomyslel. Snad to bylo tím, že když se to učil on, tak byl dvakrát mladší. Nechával vzduchem svištět jeden šíp za druhým a ten se zabodával do těla figurýny. Chlapec začínal na svého přítele téměř žárlit, ale věděl, že on byl ten díky kterému to umí. Po půlhodince se z terče stával pomalu ježek. Tulák se na to už nemohl dívat. ,,Tak jo. Pro dnešek by to už stačilo. Taky bych si chtěl vystřelit," odhodlal se a vyzval Stína aby mu luk vrátil. ,,Nojó, promiň! Já málem zapomněl! Tady máš." Konečně nastal čas ukázat, jak střílí profesionálové, pomyslel si chlapec. Převzal ebenitový luk a zamířil na stejné místo, kde předtím stál Stín. Pak udělal pár kroků vzad, aby to neměl tak jednoduché. Ještě o další tři kroky a zastavil se. Připravil se a ani se neujistil, jestli se na něj Stín dívá. Zapomněl na okolní svět a soustředil se pouze na to, aby šíp, který právě umisťuje zasáhl červenou barvou namalované srdce. Zhluboka se rozdýchával, protože jeho zásah musel být přesný. Natahoval k sobě tětivu a připravoval se na výstřel. Dokázal vidět pouze to červené srdce, místo kam se musí trefit. ,,CO TO TAM...?!!" zařval někdo. Chlapec dostal šok. Rychle se otočil. Neuvědomil si, že právě vyslal šíp na nic netušícího muže. Překvapený strážný vytřeštil oči a chytl se za břicho. V křečích se předkonil a upadl na kolena. ,,Bože! Rychle zdrhej Tuláku!" řval na ztuhlého chlapce s beznadějným výrazem.


Mopidu	#53 Přidané 24.08.2012 23:52
Ocenění: Příspěvek: 7820 Založený: 16.05.12	Super


EldeR	#54 Přidané 25.08.2012 10:50
Ocenění: Příspěvek: 3293 Založený: 13.08.12	doufám, že ten strážnej už to nerozdejchá . Reverzní upír (Vampire Reverse) diagnosed by Whirt ▼ Povídky ▼ Po stopách čepelí Z deníku draughira


Lord Rade	#55 Přidané 31.08.2012 22:13
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Omlouvám se za bordel, kterej tady mám.. nechám to asi promazat, aby to bylo přehlednější nebo příběh líp uspořádám.. Další díl není tak dlouhý, ale je akčnější. Pokud budete mít nějaké připomínky nebo nápady, tak je sem klidně napište a pokud budou dobré tak je zavedu do příběhu. Další část tu bude podle mé chuti a vašeho zájmu. Takže pokud ještě čtete a baví vás to, tak dejte kvalitní příspěvek, nebo napište názor. Jo a rád bych slyšel jaké postavy z příběhu vám přijdou nejvíce sympatické: Tulák, Stín, Norman, Jednooký zachránce, Lovec (otec chlapce).. a pokud se vám nějaká postava líbí tak řekněte a já ji dám větší prostor (nové postavy přijdou brzy, tak se nebojte). Jej nechal jsem se zas unést.. to je snad delší než tahle část.. No nic příjemnou zábavu a dejte vědět Tulák část 4. _____________________________________________________________________________________________ ,,Tuláku! Běž!" řval stále na ztuhlého chlapce. Stín se k němu rozeběhl a musel do něj vrazit, tak aby se vůbec pohnul. ,,Běž!" Zařval na něj ještě jednou a dal se na útěk. Když míjel strážného zaklel. Ten už ležel tváří k zemi. Norman ten hluk slyšel. Právě proto tam před chvílí poslal svého mladšího kolegu, který v sobě neměl tolik piv jako on. Jenže se nevracel. Náhle uslyšel Stínův křik. ,,Doprdele. Co se tam děje," vypustil z úst a naštvaně se tam vydal. Stín ho viděl přicházet. Ukryl se za rohem a mával na Tuláka rukou, aby odtamtud zmizel, ale on ho nevnímal. Byl jako bez duše. Náhle klidně vykročil a udělal pár kroků k strážnému u kterého se zastavil a klekl si. Položil vedle něj luk a začal ho ohmatávat, jako by se ujišťoval jestli se mu to nezdá a vážně ho zabil. Norman už kráčel po schodech k cvičišti a Stín nevěděl, co má dělat. Určitě ho zabije až ho uvidí, pomyslel si. ,,Svene!" Vykřikl, když spatřil tělo a vyděšeně se za ním rozběhl. Otočil ho na záda. Byl zakrvácený a z břicha mu trčel zlomený šíp. ,,To bude dobrý Svene! Prober se hochu!" Bezmocně smutněl. Tulák se ani nesnažil utéct jen se postavil a řekl. ,,Je mi to líto. Já nechtěl." Když to uslyšel Norman otřel si rukou obličej a také se zvedl. ,,Tys zabil mýho syna!" Náhle pravou rukou vytáhl z pochvy starý meč. Tulák byl smířený s tím, že ho zabije. Stín věděl, že dojde k nejhoršímu. Vyběhl z úkrytu a sám netušil co právě dělá. Chtěl jen pomoci příteli. S řevem, kterým si chtěl dodat odvahy napřáhl ruku a chystal se strážného udeřit. Ten se nenechal ponížit a opilecky se ohnal mečem. Sekl ho přes hruď takovou silou, až chlapec odskočil stranou a tvrdě dopadl na zem. Když to jeho přítel viděl neváhal. Sebral luk se šípy a zamířil na zmateného Normana. Ten se při pohledu na něj zašklebil a něco zabručel. ,,Hni se a zabiju tě," zahrozil Tulák. Muži jehož syn zemřel rukou dítěte to bylo úplně jedno, chystal se ho pomstít. Už se chystal zakročit, ale když si všiml, že se dveře za chlapcem otevřeli a vystoupili z nich další dva stražní začal se jen zlomyslně smát. Okamžitě se připravili k boji a pak zjistili, že před nimi leží dvě těla a bezmocný strážný na kterého míří třináctiletý kluk.


Diego	#56 Přidané 01.09.2012 00:20
Ocenění: Příspěvek: 6419 Založený: 12.12.11	Výborné! Mimochodem jestli to tady chceš promazat, stačí říct.


Lord Rade	#57 Přidané 04.09.2012 23:32
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Tulák 5. část Když spatřil další dva ozbrojené muže věděl, že je v koncích, ale byl si téměř jist, že Norman nebude mít příležitost mu teď ublížit. Proto se odhodlal a luk odložil. Hned , když to udělal zamířil k němu a chytl ho pod krkem. ,,Normane. To stačí,“ zastavil ho jeden z mužů a sundal nepohodlnou přilbici. ,,Počkej, tebe poznávám,“ pokračoval. ,,Ty jsi ten zlodějíček, kterej nemá rodiče a domov, že jo? Proto jsme tě poslali do sirotčince, ale nevím, co má znamenat tohle!“ I když to byl mírný člověk musel zvýšit hlas. Mezitím ten druhý kontroloval těla. ,,Jdi od něj ty zasranej kreténe!“ Zařval na něj Norman, když byl u jeho mrtvého syna. Ten to hned pochopil a mlčky přistoupil k tomu druhému. Všiml si, že ještě dýchá. ,,Tenhle ještě žije!“ upoutal pozornost. ,,Jo?! Tenhle sráč mě napadl a žije! Podívej se, co udělali mýmu synovi!“ ,,Normane teď to řešit nebudeme. Toho kluka musíme nejdřív odvést k léčiteli.“ ,,Vážně, Rodore?!“ Vytočeně znovu vytáhl meč a přiložil jeho ostří ke krku zraněného chlapce. Tulák se lekl, ale všemu jen přihlížel. Neměl už žádnou šanci současný stav zvrátit. ,,Jsi zas opilý! Odlož ten meč, nebo to bude ještě horší,“ snažil se Rodor zachránit situaci. ,,Tak, horší..“ Když se ohlédl po tvářích kolem sebe odhodil zbraň a uchopil svého syna do náručí. Potom se s ním beze slov otočil a pomalu odcházel. ,,Ty! Hned odveď toho kluka k léčiteli. Tak, na co čekáš!“ ,,Ano, pane,“ zdvořile, ale poníženě odpověděl druhý strážný. ,,Už tady toho mám vážně dost,“ zanadával si pro sebe tiše Rodor. ,, Přes noc tě budeme muset zavřít. Nebudu riskovat, že zase utečeš. S tím se nedá nic dělat. Ráno tě zavedeme za jarlem a ta rozhodne, co s tebou. Doufej, že bohové nad tvou mladou duší projeví lítost.“ ,,Bude pořádku?“ ,,Co? Ten tvůj kumpán? To se dozvíme snad zítra,“ překvapeně odpověděl, když se zrázu zeptal na přítele. ,,Teď pojď, ale se mnou. Zítra bude náročnej den.“ Zavedl ho o kus dál do pravého křídla Riftenské Mlžné tvrze. Uvnitř krátce promluvil s jiným strážným a pokračovali dál. Procházeli dlouhou chodbou za přihlížení několika vězňů. Jeden se začal smát, tak hlasitě, že se k němu přidali i ostatní. ,,Ticho!“ zařval Rodor a okolí se alespoň trochu ztišilo. Zastavili se až na úplném konci u prázdné cely. ,,Tady budeš přes noc ty. Zítra ráno tě vyzvednu, tak se vyspi a promysli si obhajobu. Budeš ji potřebovat,“ odmlčel se a když viděl, že chlapec nic neodpoví dodal ,,a těch pobudů si nevšímej.“ Potom se otočil a odešel. Tulák se poprvé ohlédl po cele. Byla malá, a protože se nacházel v rohu místnosti, zamřížované byly pouze 2 stěny. Uvnitř byla jen stará nechutná postel a v rohu smradlavý kbelík na běžnou potřebu. Měl teď hodně času si vše srovnat v hlavě. Cítil nejistotu a bál se o svého kamaráda, dokonce více než sám o sebe. Myslel, že to nejhorší si už prožil, ale dnešní den mu ukázal, jak šeredně se mýlil.


Lord Rade	#58 Přidané 30.09.2012 20:40
Ocenění: Příspěvek: 4916 Založený: 16.06.12	Nechť spor začne Tulák se posadil na postel. Byla tvrdá a nepříjemná, navíc byla špinavá od věcí, které nechtěl znát a zapáchala jako zvratky. ,,Tady spát nebudu," řekl si nahlas pro sebe a lehl na zem doprostřed cely. Podložil si rukama hlavu a díval se do popraskaného stropu. ,,Pšš! Ty." Chlapec slyšel něčí šepot, ale nevěnoval mu pozornost. ,,Ty, chlapče. Potřebuju si s tebou promluvit." Pochopil, že k němu někdo mluví a tak se okolo sebe rozhlížel. Nevšiml si, ale nikoho takového. ,,Tady jsem," ozval se jeho spoluvězeň v sousední cele. Seděl zády k němu opřený o mříže, takže mu neviděl do obličeje, ale podle hlasu to byl mladý muž. ,,Co chceš?" zeptal se ho. ,,Ty zde nejspíš moc dlouho nepobudeš na rozdíl ode mě, že. Potřebuju, abys kontaktoval mého bratra, až se odsud dostaneš," tiše vysvětloval mladík stále otočený zády. ,,Proč bych ti měl pomáhat?" chladě odpověděl. ,,Á, tak ty bys, za to něco chtěl? Předáš mému bratru vzkaz a on se ti určitě nějak odvděčí. Neměj obavy, žije tady v Riftenu." ,,Myslíš, že mě tvůj bratr zajímá? Já jsem dnes zabil člověka a můj přítel je zraněný!" rozčíleně odpověděl chlapec. ,,Gratuluju, ale já bych vážně potřeboval pomoc," odbyl ho spoluvězeň a nehodlal se vzdát. ,,Bydlí tady v Medovíně a jen mu vyřiď, že jsem živej a skončil jsem tady, narozdíl od ostatních. Může za to Hrognar, zradil nás." Na to mu Tulák neodpověděl a znovu si dal ruce pod hlavu. ,,Chlapče vstávej!" Ráno ho probudil známý Rodorův hlas a vrzot mříží. ,,Je čas jít za jarlem." Ten se s ničím nezdržoval a hned co vstal, vylezl z cely. ,,Nezapomeň!" mrknul na něj mladík se kterým včera mluvil. Poprvé mu viděl do obličeje. Nevypadal na víc než na dvacet pět let. Měl na krátko ostříhané hnědé vlasy a šibalský úsměv. Chlapec od něj beze slova odvrátil zrak a dál následoval Rodora. Tou samou chodbou, kterou prošli včera se vydali i ven. Ostatní vězni je opět pozorovali. Když se dostali ven z věznice, tak se chlapec zeptal na přítele, ale odpovědi se mu nedostalo. Zabočili doprava a po pár metrech vešli velkými dveřmi do Mlžné Tvrze. Tam už je očekávali. Opodál za velkým stolem seděla Jarl Laila Zákonodárkyně na svém trůnu, po jejím boku stála její pobočnice, huskarl společně s ostatními strážnými a účastnilo se i několik vlivných dvořanů, kteří postávali poblíž. Tulák se na chvíli zastavil a ohlížel se po ostatních, ale uvědomil si to teprve, až do něj Rodor strčil. Laila je pouze pozorovala a vyčkávala. Když strážný dovedl chlapce před Jarla, tak se mírně poklonil a zůstal vedle něj stát. Chlapec nemotorně udělal to samé. ,,Nechť spor začne," prohlásila Zákonodárkyně. ,,Já..," chystal se promluvit Tulák, ale náhle spatřil muže, který vystoupil z davu. Díval se na něj, tak chladně, že mu tuhla krev v žilách. ,,Jen mluv dál, ty špinavej pse," ozval se na něj Norman. ,,Nechtěl jsem nikoho zabít... Byla to nehoda..." zmohl se na tuto jednoduchou odpověď. Jako by z něj jeho nenávistný pohled vysál všechnu zbývající energii. ,,To je všechno, co na to řekneš? Já ti pomohl najít domov a ty mi zabiješ syna?! Měl jsem tě na místě zabít už tenkrát!" ,,Klid!" zastavila ho Jarl Laila. ,,Co víš ty Rodore?" Ten se zhluboka nadechl, udělal krok vpřed a prohlásil. ,,Když jsem, tam přišel tak byl Sven již mrtev a ten druhý chlapec zraněn na zemi. Norman a tenhle kluk byli oba ozbrojeni a kdyby jsme nezasáhli my nevím, jak by to skončilo. Může to dosvědčit strážný, který měl službu se mnou." ,,Děkuji. A teď mi chlapče oznam, jak jsi mohl omylem zabít toho muže," pokračovala s procesem a velitel stráží udělal krok vzad. ,,S přítelem jsme byli na cvičišti.. zkoušet můj nový luk. Když jsem střílel já, tak se tam objevil... Sven a když na nás křikl, tak jsem se lekl a střelil jsem ho." Laila zvedla obočí a nechala chlapce domluvit. ,,Snažil jsem se ho zachránit, ale byl už mrtvý.. Potom tam přišel Norman a chystal se mě za to zabít, ale Stín... můj přítel mě chtěl zachránit, jenže on ho bezlítostně sekl mečem i když byl neozbrojený.. Chtěl zabít i mě a tak jsem musel vytáhnout luk, abych ho zastrašil… Potom se tam objevili ostatní..." ,,Nuže dobrá. Teď můžeš mluvit ty Normane." Ten se zle zašklebil a předstoupil před ostatní. ,,Je to običejnej vrah! Poznal jsem ho už před několika lety, kdy ukradl tenhle přívěšek a myslel si, že unikne." Vyndal z kapsy starý amulet, který chlapec zdědil po otci a zdvihl ho nad hlavu. ,,Já jsem ho neukrad! Patřil otci!" ,,Žádám klid! Nech ho mluvit," opět zasáhla Laila. Norman ukryl amulet a pokračoval. ,,Řekl nám, že nemá rodiče ani domov a tak jsem ho poslal do sirotčince. A od té doby mě musel začít nenávidět. Zjistil, kdo je můj syn a pak ho chladnokrevně zabil, aby se mi pomstil! Když jsem tam přišel nemohl jsem nic dělat, byl už mrví a tenhle pes, tam jen stál a smál se mi do obličeje! Když jsem se nedíval, tak na mě zaútočil ten druhý a já se před ním jen bránil! Byla to past. Chtěl jsem je zajmout, ale on na mě mířil lukem a hodlal mě zabít také. Stejně jako mého syna. Kdyby tam nepřišel Rodor mohl jsem být již mrtev. Doufám, že dostane to, co si zaslouží." S těmito slovy skončil. ,,Rozhodnutí nebude snadné. Je ten druhý chlapec živ?" Tulák při těchto slovech zpozorněl a zadíval se na Rodora. Ten odpověděl. ,,Lékař říkal, že je stále v bezvědomí. Jeho stav je stále nejistý. Ale s přízní bohů, by se měl za několik týdnů uzdravit.“ ,,Nemůžeme vyčkávat, tak dlouhou dobu," otočila se na ostatní v místnosti. ,,Jaký je váš názor?" zeptala se jich. Všichni strážní byli samozřejmě na Normanově straně. Promluvil za ně osobní jarlův huskarl, což byl mohutný chlupatý muž oblečený do medvědí kožešiny, který měl mezi svými značný respekt. ,,Je to sice jenom dítě, ale to ho neomlouvá z vraždy. Nemůžeme dovolit, aby tento čin byl bez trestu. Myslím, že se mnou souhlasí i ostatní.“ Otočil se na ostatní strážné a ti kývali hlavou, nebo jednoslovně odpovídali. ,,Beru váš názor v úvahu. Teď chci, ale slyšet názor někoho, kdo se souzenými nemá blízký vztah. Co si o tom myslíš ty synu?“ Ten byl překvapen, že se jeho matka na něco takového ptá zrovna jeho, i když to byl její syn, tak mu připadalo, že je stále odstrkován a veškerá pozornost se vztahuje na jeho staršího bratra, který byl dnes na výpravě. ,,Tak ty se ptáš na můj názor? A co kdyby ten chlapec zabil mě? Také bys váhala? Kde je ta tvoje zákonodárnost!“ Když říkal tato slova, tak se celý sál rozrušil. ,,Saerlunde! Tohle už nikdy neříkej!“ zařvala na něj Laila. ,,Nejsem žádnej tvůj malej parchant! Jestli chceš slyšet můj názor, tak souhlasím s ostatníma. Za to, co udělal si nezaslouží žádnou lítost!“ Rozhněván se okamžitě odebral do svých komnat a ostatní se mezi sebou dál znepokojeně bavili. Ve zmatku Jarlovi chvíli něco našeptávala její pobočnice a potom se rychle zvedla z trůnu. ,,Dost!“ opět uklidnila dav. ,,Byl jsi shledán vinným a za své činy musíš být potrestán. Avšak jsi ještě stále dítě a tak nebudeš poslán na smrt. Odpovědná za tvé činy je tvá vychovatelka, která si neuhlídá své svěřence a nechá dopustit k něčemu takovému. Proto musíme podniknout opatření k tomu, aby se již nic takového neopakovalo. Rodore odveď ho zpět do sirotčince!“ Velitel stráží kývl a odvlekl chlapce z místnosti. Tulák byl opět beze slov. Norman se jen usmíval, ale více ďábelsky než kdykoliv předtím. Jarl nechala rozpustit sešlost a vyčkala až všichni zmizí a také odešla se do svých komnat. ____________________________________________________________________________________________________ Snad se líbí. Za komentáře budu opět rád. Upravil/a Lord Rade dne 17.11.2012 13:02


hRDLA	#59 Přidané 30.09.2012 21:18
Ocenění: Příspěvek: 7997 Založený: 27.10.11	Pěkná práce.


Leneren	#60 Přidané 30.09.2012 23:40
Příspěvek: 6070 Založený: 23.07.12	Sakra Rade!Nenapínej mě já chci další díl.

Strana 3 z 5: 1 234 5

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Tajemná místnost v Samotě :D	Skyrim - dotazy, návody,..	8	12.02.2015 13:51