---

Usměji se nad slovy Ayu o vysněném princi z daleké země, nakrátko zapřemýšlím jestli jsem někdy něco slyšel o čarodějnici z Giseldu.
Když se navrátí Midori a zastihne mě se schématy a návody v ruce odpovím ji: „Tak jo. Samozřejmě...“ přikývnu hlavou, „Ještě jsem se do nich popravdě pořádně nepodíval...“ přiznám, „Moji pozornost upoutal Cedrik.“ dodám s úsměvem a ukážu na figurku ve vitríně, „Ale zpět k tématu... Pomoc uvítám... co myslíš, že je vhodné pro někoho kdo nemá moc zkušenosti s mangou?“ zeptám se a když tak jí nechám nahlédnout do schémat, návodů jak bude potřebovat.

---

Tondulin:
,,Každopádně se budeme těšit." odvětila na tvou odpověď Ryoko, opětovala ti úsměv, sbalila si své věci z lavičky, zamávala ti na rozloučenou a vyrazila do šatny.
,,Tak ahoj a budeme se těšit." rozloučila se Misaki a následovala Ryoko.
Monoko ze sebe dostala tiché: ,,Ahoj." a pomalu následovala příkladu Misaki a Ryoko.
Aki se jen usmála ,,Tak zítra na hodině historie." vzala si z lavičky své věci a taky vyrazila do šatny.

Kenji se z dívkami rozloučil slovy: ,,Tak zítra." a následným zasalutováním, které působilo hodně komicky. Chvíli se ještě díval za odcházejícími dívkami a poté, co zmizeli v šatnách se odebral k lavičce pro svoje věci a následně zamířil do sprch u chlapeckých šaten.

Aurelius:
Zapřemýšlel jsi o oné čarodějce, ale nic ti to neříkalo.

,,Ty jsi slyšel o Cedrikovi z Cornwallu?" zeptala se tě Midori, na chvíli zaváhala a poté dodala: ,,M-Možná bych ti mohla ukázat celý příběh, kde se postava Cedrika objevuje. Nejlepší je začít jejím čtením... Myslím čtením té mangy." a se stejným zápalem, jako ti předtím ukazovala klubovnu, odběhla k regálu s mangou.
Netrvalo dlouho a v ruce držela jednu z lehkých novel na jejíž deskách se nacházela vyobrazená postava Cedrika a dívky, kterou drží ve svých náručích. Postava dívky byla oděna v rolnických šatech a její sestřih byl velmi podobný tomu Midorininému. V pozadí se nacházela zapálená hranice, několik vojáků v černých zbrojích, postava nesympatického holohlavého muže s krucifixem - s největší pravděpodobností se jedná o inkvizitora, to vše vyobrazeno ve stylu manga. ,,Než začneš s výrobou postavy, j-je dobré se o ní toho dozvědět co nejvíc." poznamenala Midori a podala ti onu novelu, přičemž se lehce začervenala.

---

Zamířím za Kenjim do sprch, i když nemám ručník. Po osprchování se prostě oklepu jak mokrý pes a počkám pár minutek než aspoň trochu uschnu.

---

„To je dobrý nápad.“ přikývnu, „Vypadá to zajímavě... inkvizitoři, rytíři.“ budu pokračovat nadšeně, „Upalování sice moc super nezní není a asi moc pěkně nevypadá, ale co se dá dělat.“ pokrčím rameny, převezmu novelu a prozatím ji jen pomalu prolistuji, abych získal alespoň drobnou představu o ději.

---

Tondulin:
,,Proč jsi neřekl, že sis zapomněl ručník?" usmál se Kenji, který byl téměř na odchodu, když si všiml, jak sedíš na lavičce a čekáš, až oschneš ,,Máme tu pár rezervních." otevřel jednu ze skříní v čele šatny vytáhl z ní osušku a podal ti jí se slovy: ,,Stačí, když jí potom doma vypereš a v blízké době přineseš zpátky."

Aurelius:
,,Já... Kdybys cokoliv potřeboval, budu támhle." pronesla Midori, odebrala se k šicímu stroji, vyndala si ze skříně pár věcí a pokračovala ve výrobě nějakého převleku.
Po pomalém prolistování černobílou mangou a občasného přečtení nějakého textu, bys děj novely shrnul následovně: Hlavní hrdinkou je léčitelka Giselda, žijící v lese stranou od lidí. Jednoho dne se u dveřích jejího obydlí objeví Cedrik, který zbloudil na lovu a oba se do sebe na první pohled zamilují. Giselda ukáže Cedrikovi cestu z lesa a pak následují desítky stran, na kterých se Giselda s Cedrikem scházejí, než se Giselda od Cedrika dozví, že je synem Cornwallského Hraběte a chce po ní, aby s ním odjela domů, na hrad jeho otce. Giselda si vezme čas na rozmyšlenou, ale když se Cedrik následující den vrátí, najde jen Giseldin spálený dům a tak se Cedrik pustí do pátrání po své milé v naději, že je ještě naživu. Na dalších stránkách je pak zobrazen příchod inkvizitora a jeho vojáků, a zajetí Giseldy před Cedrikovým příchodem. Gidelda je obviněna z čarodějnictví, je mučena, dokud se nedozná a poté je odsouzena k upálení na hranici. Giseldino upálení však na poslední chvíli zastaví Cedrik se svými vojáky a celý příběh je zakončený Happyendem v podobě svatby Cedrika a Giseldy. Nic historického, jen fiktivní romantický příběh zpracovaný v podobě mangy, snažící se svým grafickým ztvárněním zapadnout do Tudorovské Anglie.

---

"Zvládnul bych to i bez ní, ale díky." Utřu se a převlíknu se znovu do suchého oblečení. Nasadím si sluchátka na krk a pomalou chůzí se vydám před školu.

---

„Zajímavé...“ poznamenám tiše po prolistování, odložím novelu a zadívám se zpět do návodů a schémat co všechno bych si musel obstarat pokud by se pokusil vytvořit postavičku, pokud to bude možné (a bude mi to dovolovat čas) pokusím se zpracovat hrubý návrh pro postavičku inkvizitora.

---

Tondulin:
,,Nemáš zač." usmál se Kenji a vyrazil pryč ze šatny.
Osušil ses, převlékl ses a se sluchátky na krku jsi pomalu vyrazil před školu.

Sotva ses přezul a vyšel ze školní budovy, zaslechl jsi Keisukeho posměšný hlas ,,Prej máš novou obdivovatelku. Nemusíš nic popírat, Kazou mi všechno řekl."
Ohlédl ses a byl to skutečně Keisuke, obklopený ostatními z Róninů, z nichž se někteří po Keisukeho slovech začali smát.
,,My se teď jenom vsázíme, jestli tě taky svým způsobem okouzlila a do tejdne začneš mluvit s kytkama jako ona, nebo se jí jen snažíš dostat do kalhotek." ozval se Reiji.

Najednou se ozvalo ohlušující zahřmění a na chvíli se objevil záblesk zeleného světla přicházející ze spodních pater pravého křídla školní budovy.
,,Co to kur*a bylo?" dostal ze sebe Kazou a zmateně se začal rozhlížet kolem sebe.
,,Nemám tušení." pokrčil rameny Keisuke, típl cigaretu o stěnu a poté se slovy: ,,Jdem to omrknout!" pokynul rukou svým kumpánům. Ti zahodili nedopalky cigaret a následovali Keisukeho zpět do školy.

Aurelius:
Skončil jsi s prohlížením novely, prohlédl sis návody a obstaral sis vše potřebné pro výrobu figurky. Poté sis na papír v měřítku načrtl hrubý návrh inkvizitora zepředu a z profilu a dal ses do vytváření drátěné kostry postavičky, na kterou jsi postupně nanášel modelovací hmotu.
Po desítkách minut nanášení modelovací hmoty a práce s vykrajovátky, začala figurka pomalu připomínat ztvárňovanou postavu (hod na zručnost 4 - úspěch). Midori se během tvého snažení několikrát ohlédla tvým směrem, než se konečně odhodlala podívat se, jak se ti výroba figurky daří.
,,Promiň že ruším Henry. J-Jen jsem se přišla podívat jak ti to jde." pronesla nejistě Midori a se zaujetím si prohlížela tvůj výtvor.

Ozvalo se cvaknutí kliky a ve dveřích se objevila Yuna s Kanjim.
,,Ahoj všichni!" zvolal Kanji.
,,Ahoj." odvětili mu na pozdrav dívky v klubovně.
Yuna si položila papírovou tašku na jeden ze stolů u oken, vyndala z ní nějaké krabice s Figurkami a nějakou mangu a poté se pozdravila s ostatními: ,,Ahoj a promiňte, že jsme se s Kanjim trochu zdrželi."
,,Trochu?" podivila se Ayu ,,Vždyť jdete pár minut před koncem."
Yuna se podívala na Kanjiho, ten jen přikývl, a tak Yuna nasadila jeden ze svých úsměvů a spustila: ,,Kanji mě pozval na rande a já mu řekla ano."
,,Jako by tu nebylo romantické atmosféry dost." usmála se Ayu a pokračovala v dobarvování své figurky.
,,Že bych nebyl jedinej?" usmál se Kanji a podíval se na tebe.
A než se stačil zeptat, koho jsi pozval, červenající se Midori ze sebe dostala: ,,M-My jsme ... ehm ... J-Já jsem jen ukazovala Henrymu k-klubovnu." přičemž opět zaryla svůj pohled do země.

Znenadání se ozvalo hlasité zahřmění následované zábleskem zeleného světla. Asami, Yuna a Midori sebou polekaně škubly, zatímco Ayu se jen zmateně rozhlížela a Kanji vyběhl na chodbu ve snaze zjistit, odkud to přišlo.
,,N-Nevíte, co to bylo?" zeptala se Asami a nejístě se podívala na Yunu.
Ta jen pokrčila rameny a chvíli na to se z chodby ozval Kanjiho hlas: ,,Holky, tohle byste měli vidět!"
Yuna, Asami a Ayu se hned rozběhly za Kanjim na chodbu, jen Midori zůstala stát vedle tebe, na místě odkud si předtím prohlížela tvůj výtvor, a nejistě se podívala ke dveřím na chodbu a poté směrem k tobě, jako by chtěla něco říct, ale nemohla v sobě naleznout odvahu.

---

Na jejich posměšky nijak reagovat nebudu, ale když se ze školní budovy ozve rána, rovněž zbystřím a v rozumné vzdálenosti za Roniny se vydám směrem k tomu záblesku.

---

„Asi nějaký vtipálek s petardou.“ zareaguji poté co se klubovna vyprázdní a zůstanu uvnitř pouze s Midori. „Copak? Stalo se něco?“ zeptám se starostlivě Midori, když si všimnu její nejistoty a váhání.

---

Tondulin:
Následoval jsi Róniny k místu záblesku, přitom sis držel dostatečný odstup, dokud se Róninové nezačali prodírat davem studentů, který se vytvořil kolem vstupu do klubovny Hledačů nadpřirozena.
Přede dveřmi stál Makoto v černém hábitu s červenými doplňky a snažil se uklidnit dav zvědavců: ,,Není tu nic k vidění, tak prosím se rozejděte. Vím, že se nám povedlo upoutat vaší pozornost, ale rádi bychom pokračovali v seanci. Pokud bude váš zájem přetrvávat i zítra, můžete se přidat do mého klubu."
,,Co mělo znamenat ten kravál a záblesk světla?" zeptal se kdosi z davu zvědavých studentů.
,,Součást seance, nic víc, nic míň. Tak už se prosím rozejděte, ať můžeme pokračovat." snažil se Makoto usměrnit zvědavce před klubovnou, zatímco zbytek členů jeho klubu byl schovaný za zataženými závěsy v klubovně.
Neuniklo ti, že má Makoto obvázanou dlaň levé ruky fáčem, ale když jsi opouštěl s Henrym chlapecké toalety krátce poté, co se vám zjevila Liliana, měl levou ruku v naprostém pořádku.

Aurelius:
Midori se zhluboka nadechla, ale dostala ze sebe jen: ,,J-Já... Já jsem jen chtěla..." opět se ti zadívala do očí a v tu chvíli, jako by váhala nad tím, jestli má něco říct, nebo zase utéct. Nakonec se jen začervenala, sklopila hlavu a roztřeseně dodala: ,,P-Promiň." a zůstala sklesle stát na místě.

---

Zatím budu situaci pouze pozorovat.

---

„Nemusíš se za nic omlouvat ani být tolik nervózní...“ ujistím s úsměvem Midori ve snaze z ní setřást nervozitu a nejistotu. „Copak vlastně děláš ve svém volném čase? Třeba po škole... místo čtení anime, cosplaye? A samozřejmě krom učení.“ se zájmem se zeptám.

---

Tondulin:
Všiml sis, že se v davu zvědavců nachází i Ryoko a Misaki. Také sis všiml Monoko, která vyšla ze šatny a bez zájmu prošla kolem onoho davu zvědavců, jen věnovala krátký pohled Ryoko a Misaki.
,,Chceme vědět, proč u toho děláte takový rámus! Mnozí z nás se tu učí na zítřejší test." zvolala jedna z přihlížejících studentek.
,,Nebojte, máte mé slovo, že další rámus a záblesky světla už nenastanou, takže se v klidu můžete rozejít." pokračoval ve svém monologu Makoto.

Ze dveří do klubovny vystoupila tvá spolužačka Tomona a s klidem spustila směrem k Makotovi: ,,Misagi je na tom špatně, zase jí to krvácí, Junji jí chce nechat odvést na ošetřovnu. Nebude to vadit?"
,,Pro mě za mě jí tam klidně odveďte." odvětil chladně Makoto a poté promluvil k davu zvědavců: ,,Seance je u konce. Udělejte prosím místo, ať můžeme odvést Misagi na ošetřovnu."
Tomona podržela dveře od klubovny otevřené. Nejprve vyšel menší chlapec, naklonil se k Makotovi a něco mu zašeptal do ucha. Poté vyšla brýlatá dívka a chlapec podepírající pobledlou Misagi, které skrze obvaz na levé dlani prosakovala krev. Všichni členové Hledačů nadpřirozena měli obvázané dlaně na levé ruce, až na onu brýlatou dívku, která svým příchodem strhla pozornost většiny chlapců.

,,Sem netušil, že k nim chodí taková kočka." poznamenal Kazou, když brýlatá dívka procházela kolem Róninů.
,,Si jí beztak čuměl jen na kozy." zareagoval s úsměvem na jeho slova Keisuke.
,,Fakt ne, to mě jen zaujal ten její přívěsek." snažil se oponovat Kazou.
Ale Keisuke na to jen se smíchem dodal: ,,Nejsem blbej jako ty, abych nevěděl, že ty okultní pošuci nosej všichni stejný přívěsky." přičemž následoval smích ze strany zbytku Róninů.
Ona dvojice podepírající Misagi prošla kolem tebe a pokračovala směrem k ošetřovně. Dav zvědavců se pomalu začal rozcházet.

Aurelius:
Jakmile jsi promluvil, Midori se na tebe podívala a když si všimla tvého úsměvu, úsměv ti opětovala.
Poté na chvíli zaváhala a odpověděla ti: ,,Kreslím mangu a hraju počítačové hry... teda spíš vizuální novely a občas i nějaké to RPGéčko... a... taky vyrábím figurky, i když v tom nejsem tak dobrá Asami..." opět na malou chvíli zaváhala, jako by nevěděla, jestli se má zeptat, ale nakonec se zeptala: ,,A... A co děláš ve svém volném čase ty? M-Myslím mi mimo učení a úkolů do školy." a poté se pokusila o úsměv, přitom na ní bylo vidět, že z ní její nervozita začala pomalu opadat, ale stále na ní bylo znát napětí, jako kdyby usilovala o něco důležitého a snažila se neudělat žádnou chybu.

---

Připojím se k holkám z plaveckého klubu. "Co tu ty blázni dělají? Už jsem byl na odchodu domů a viděl jsem ten záblesk. Byli jste blíže u toho?"

---

„Náhodou Cedrik se ti povedl.“ pochválím jí vytvořenou postavičku rytíře, kterou jsem předtím viděl ve vitríně. „Doma v Anglii jsem nejčastěji volný čas také trávil tvorbou různých věcí, sledováním seriálů... hraním počítačových her a tak různě.“ pokrčím rameny, „Vždycky se něco zajímavého k dělání našlo.“

---

Tondulin:
Přišel jsi skrze zozcházející se dav za dívkami a zeptal se jich.
,,Nemám tušení." pokrčila rameny Ryoko ,,Ale jestli v tom budou pokračovat, tak asi začnu věřit na tu sukubu, co se tu údajně zjevuje na chlapeckých toaletách."
,,A byli jsme zrovna v atriu, když se ozvala ta rána." doplnila jí Misaki.
,,Ale tu dívku, co se za ní kluci otáčeli, jsem tu nikdy předtím neviděla." dodala Ryoko.
,,Třeba je tu nová." odvětila jí Misaki.
,,Prostě mi přijde divná." nenechala se odbýt Ryoko.
Misaki se jen usmála: ,,Divný jsou všichni co patřej k Hledačům. Já bych řekla, že se jen bojíš, že kluci budou mít větší zájem o ní, než o tebe."
,,To není pravda Misaki!" oponovala jí Ryoko a podívala se na tebe a zeptala se, aby se ujistila: ,,Koho bys radši pozval na rande? Mě, nebo tu novou?"

Aurelius:
Midori se ohlédla směrem ke dveřím a poté se opět podívala na tebe: ,,A nemohl bys... nechtěl bys zůstat ještě chvíli v klubovně, že bychom mohli ještě chvíli pracovat na svých výtvorech... třeba společně... Teda jestli máš čas?"

Než jsi však stihl odpovědět, vrátila se do třídy Asami s Ayu.
,,O nic jste nepřišli." poznamenala Ayu ,,K Hledačům nadpřirozena přivítali novou členku a jedné z holek od nich se potom udělalo špatně, tak jí odvedli na ošetřovnu."
Midori se na Ayu nechápavě zadívala a poté se podívala i na Asami, jako by u ní hledala odpověď.
,,Moc jsme toho z třetího podlaží neviděli." snažila se to objasnit Asami ,,Kanji s Yunou se šli podívat dolů a že se sem nebudou vracet, protože jí Kanji doprovodí domů."
,,Ale vždyť si tu Yuna nechala tašku s figurkama a mangou." ukázala Ayu na papírovou tašku u okna.
Asami pokrčila rameny a dodala: ,,Třeba... Třeba si pro ní přijde zítra."
Ayu se nadechla, jako by chtěla ještě něco dodat, ale nakonec nad tím jen mávla rukou a dala se do sklízení barev a rozmalované figurky.
Asami se dala do sklízení též, přitom se podívala na tebe: ,,Jdeš se mnou, nebo tu ještě chvíli zůstaneš a budeš na té figurce ještě pracovat? Když tak... Když tak mám v pokoji vše potřebné, takže si jí můžeš vzít s sebou a pokračovat na jejím dokončení u nás doma."

---

"Není to teď úplně jedno? Nějak se mi to nezdá, všichni mají pořezané ruce, nejspíš něco vyvolávali a najednou se tu objeví nějaká brýlatá prsatice... Co když to je taky něco jako sukuba? Počkejte tu na mě holky." Budu sice mluvit nahlas, ale ve skutečnosti Ryoko a Misaki nebudu moc vnímat a vydám se rychlým krokem přímo za tou novou dívkou.

Jakmile se ocitnu před ní, zachytím její pozornost. "Zdravíčko krasavice, většinou mi nová sexy holka na škole neunikne, jak se jmenuješ?" Pronesu s ledovým klidem a laškovným úsměvem, ale reálně se budu soustředit hlavně na její vzezření a chování (zdali dokážu najít nějakou podobu se sukubou, jestli na mě prostě bude působit nějak "nepřirozeně".)

---

Poté co mi Midori nabídne jestli nechci zůstat o trochu déle, věnuju jí příjemný úsměv, ale odpověď nedodám neboť mě v tom zabrání návrat děvčat zpět do klubovny.

„To už jdeme domů?“ hlesnu překvapeně neboť jsem úplně ztratil pojem o čase. „To je dilema. Zůstat či nezůstat? Rád bych figurku dokončil a zároveň nezklamal nervózní Midori svým ochodem, když už alespoň částečně pokořila svoji nejistotu. Na druhou stranu Asamina mamka určitě předpokládá, že se vrátím ze školy rovnou domů s Asami a nenechám ji jít samotnou. Obzvlášť jestli je něco pravdy na tom, že se tu ztrácejí studenti.“ prolétne mi hlavou sled myšlenek, kterými se budu krátce zabývat dokud se od nich zcela neoprostím a zvolím menší kompromis.

„Strašně to uteklo. Doufal jsem, že ji dokončím tu...“ přiznám, „Když je to můj první den ve vaší klubovně.“ odpovím Asami, „Vážně už se musíme rozejít všichni domů, nemůžeme to ještě trošku protáhnout? Když je to takový... 'významný' den?“ pokusím se přesvědčit děvčata, aby ještě chvilku posečkala.

---

Tondulin:
,,Taky něco jako sukuba?" podivila se Ryoko, ale než stačila ještě něco namítnout, vyrazil jsi za onou novou studentkou a s laškovným úsměvem jsi jí oslovil.

Na školní chodbě zavládlo hrobové ticho, které bylo po chvíli narušené jen zahvízdáním jednoho z Róninů.
,,Kdybys mi místo snahy o flirt strčil do výstřihu lístek s číslem na mobil, tak bys na nás upoutal mnohem méně pozornosti a všichni kolem by na nás tak hloupě necivěli." odvětila ona nová dívka (padlo 3 + tvá charisma 2 = 5 - neúspěch), potom se usmála a odpověděla ti: ,,Ale na druhou stranu seš docela roztomilej. Říkají mi Nya. Co kdybys nám pomohl tady s Misagi na ošetřovnu? Cestou bys mi mohl klidně povědět i něco o sobě a já se pak rozhodnu, jestli si spolu někam vyrazíme, nebo ne." a věnovala ti další ze svých úsměvů.

Než jsi však stihl cokoliv říct, vystoupil z řad přihlížejících studentů jeden člen Dramatického klubu se slovy: ,,Teshio, Teshio Arisugawa, nejtalentovanější herec z celého Dramatického klubu a budoucí filmová hvězda. Jeho si nevšímej, ten je tady novej a není nijak důležitej." a okamžitě začal podepírat pobledlou Misagi, aby se s ní Nya nemusela tahat.
,,Děkuji." usmála se na něj Nya a dlouze se mu zadívala do očí, zatímco se Róninové div nepotrhali smíchy při pohledu na to, jak moc se Teshio začal snažit o Nyaninu přízeň.
V ten samý okamžik jsi ucítil dotyk něčí ruky na svém rameni.
Instinktivně ses ohlédl a spatřil jsi Ryoko, která k tobě zašeptala: ,,Co blbneš? Kdyby tě slyšel někdo ze studentského koncilu, nebo z učitelů, tak tě vyhodí ze školy."
Nya se podívala na Ryoko a zvědavě se zeptala jí: ,,To je tvůj kluk?" přitom na chvíli pohledem směrem k tobě.
,,N-Ne." dostala ze sebe překvapená Ryoko, jako by tuhle otázku nečekala.
,,Tak na mě nemáš důvod žárlit." usmála se na ní Nya.
,,Tak už pojď." ozval se Teshio ,,Musím ti povyprávět o všech hlavních rolích, které jsem hrál."
Nya ho následovala, ale cestou se otočila, mrkla na tebe a něžným gestem ti naznačila, abys jí následoval taky. Ryoko, která měla stále ruku na tvém rameni, ti zakroucením hlavy naznačila, abys za Nyaou nechodil.
Po celou dobu Nya působila, jako by se živila pozorností ostatních a zároveň jí těšili žárlivé pohledy dívek, když se za ní většina chlapců otáčela, ale vzhledem ti přišla jen jako dívka se sexy postavou (žádná schovaná křídla, rohy, nebo ocas jsi nepostřehl).

Aurelius:
,,Se mnou nepočítejte." odvětila Ayu a pokračovala ve sklízení ,,Zítra píšeme test a já se musím učit."
Asami na chvíli zaváhala a pak spustila: ,,Ráda bych, ale mamka chce, abych byla do večeře doma. Zkusím jí zavolat, jestli se můžu ještě hodinku zdržet." a po těchto slovech si odběhla s mobilem v ruce na chodbu.
Midori souhlasně přikývla se slovy: ,,J-Já zůstanu." a usmála se na tebe.
Ayu v reakci na Midořina slova dala oči v sloup, ale nijak to nekomentovala.

Po chvíli se vrátila Asami do klubovny a zklamaně spustila: ,,Promiň Henry, ale mamka chce, abych byla doma včas. Ty tu prý můžeš zůstat, protože jsi náš host a protože už ti bylo osmnáct, takže jsi podle názoru mojí mamky dospělý." přitom na ní bylo vidět, že bytu s tebou zůstala moc ráda, a potom se podívala na Midori.
,,Neboj, Midori tu s Henrym ráda počká, takže mu tu ani nemusíš nechávat klíč od klubovny." spustila Ayu dřív, než se Asami stačila Midori zeptat.
,,Opravdu?" podivila se Asami a opět se zadívala na Midori.
,,A-Ano." přikývla souhlasně Midori a nejistě se podívala na tebe, jestli sis to náhodou ještě nerozmyslel.
Mezitím Ayu uložila svou nedomalovanou figurku do skříně, vzala si aktovku a se slovy: ,,Tak se mějte, já už musím letět." se s Vámi rozloučila a opustila třídu.
(vím, že má tvá postava dilema, ale pro další vývoj příběhu bude hodně důležité, jak se nyní rozhodneš)