---

"Dobře. Většina artefaktů pochází od licha. K čemuž patří i tahle hůl. No a tato hůl patřívala jednomu císařskému mágovi, pokud se nemýlím. A měla schopnosti absorbovat magickou energii a tím se nabít. Chtěl bych ale vědět co vše jinak dovede. No a jak jsem řekl, víceméně většina ostatního je z hrobky licha. Asi nejpřednostněji bych potřeboval zbraně, takže pokud byste byla hodná a nejprve se podívala na meč a ony hole, tak bych byl rád. Hrozně mi tím pomůžete." Odpovím na položené otázky.

---

Pokud někde uvidím dunmerovu ebonitovou dýku, sehnu se pro ní. Pokud ne, kašlu na ní.
Poté prohodím ironickým tónem: ,,Hurá do k domu s červenou lucernou." a s legátem Atiem vyrazím k onomu bordýlku. Než však vyjdu z domu, v němž vybuchla petarda, otočím se na prahu a podívám se na legáta Condariuse: ,,A všechny zásluhy za dopadení toho dunmera připište tady Atiovi stejně, jako případnou odměnu za jeho dopadení. Byl to jeho tip, já jsem tu jenom asistoval."

---

Kývnutím hlavy pozdravím Tilbauta a pokynu oběma ať se postaví po mém boku, pak už předstoupím před nastoupenou stráž.

"Omlouvám se za to vyrušení mládenci, nezdržím vás moc dlouho. Jmenuji se Aedan Ervine a jsem nový velitel Chorrolské stráže. Tohle jsou moji prozatimní zástupci kvestorka Angela, kterou již všichni znáte a rytíř Tilbaut. S příchodem nového vládce pod vlajkou rodiny Arteriů určitě přijdou velké změny i pro naší stráž. V následujících dnech tedy čekejte velké změny, ať už v organizaci stráže, tak ve vašich povinnostech. S hrabětem chceme, aby se naše stráž stala pýchou Chorrolu a pokud možno tou nejlepší v celém Cyrodiilu. Absolutní prioritou je zvýšit, jak počet rekrutů tak důstojníků a zároveň otestovat schopnosti vás, již stávajících členů stráže. Ti co se chtějí pouze flákat, hrát karty a pobírat žold zažijí určitě krušné časy, již zítra se můžete těšit na krásný kondiční trénink, půjdeme se spolu proběhnout." Udělám pauzu a provokativně se ušklíbnu.

"Jelikož kontrolovat a hodnotit práci každého z vás by pro mě byl nadlidský úkol, plánuji vás rozdělit do 10 skupin - divizí, ke každé bude poté přidělen důstojník, který vás bude mít na starost a bude podávat hlášení přímo mně. Někteří důstojníci budou vybráni přímo z vašich řad, jiní jsou moji staří známí, kteří by měli do několika dní přijet. To vám zatím říkám, jen abyste věděli co v budoucnu očekávat, až k tomuto rozdělení dojde, budete samozřejmě znovu informováni."

"Tak, to bychom měli ohledně budoucnosti. Dnešek bude ještě probíhat v zaběhlém režimu. Jediné hlášení, co tu mám je o tom uprchlém upírovi. Stráž by měla prohledat i okolí Chorrolu, abychom se ujistili, že se nám tu nikde neskrývá. Pokud budeme mít štěstí, tak už je na míle daleko, v opačném případě nás asi čeká nepříjemné setkání. Prastarý upír, to není žádná prdel pánové. Sever hrabství bude mít na starosti Tilbaut, na jih se zase vypravím já, ať si tuhle záležitost můžeme rychle odškrtnout. Máme tu nějaké dobrovolníky, co by se chtěli přidat do lovu na upíra? Přihlaste se mi."
Nechám na mužích, ať se rozhodnou kteří z nich chtějí jít.

---

→ Tah 984


Sarako
Dunmerovu dýku jsi nespatřil. Nejspíš kamsi zapadla během vaší potyčky. Legát Condarius pro jistotu popsal cestu k nevěstinci. „Nebojte se.“ ujistil tě poté co jsi mu sdělil požadavek, aby všechny zásluhy byli připsány legátu Atiovi. Legát Atius na to nic nenamítl, mlčky pokynul hlavou svým mužům ať vás následují a směřovali jste svižnějším krokem pryč z chudinské čtvrti, prošli jste branou a následně směřovali přístavní čtvrtí k onomu nevěstinci. Zastavili jste se v jedné z bočních uliček, aby na vás neviděli vyhazovači střežící vchod.

„Tohle nevypadá na bandu hospodských rváčů.“ oznámil legát Atius, když si prohlédl trojici svalnatých vyhazovačů. „Tak zlomte vaz.“ popřál ti, „Dáme vám půlhodiny. Potom tam vtrhneme.“

Budova nevěstince byla upravená, udržovaná a bylo znát, že patří někomu kdo má peníze a nebojí se investovat. Všechny okna v přízemí byla zavřená, zatažená závěsy. Okna v patře na které bylo vidět z boční uličky na tom nebyly o moc lépe. Všechny byly zavřené a zatažené. Z nevěstince se neozýval žádný hlahol.

„Ale jít do bordelu během bílého dne... to je docela divné.“ konstatoval ještě Atius.


Tondulin
Angela se po tvém boku postavila okamžitě bez nějakého zaváhání. Tilbaut, ale působil překvapeně, vykonal však tvůj rozkaz a ochotně se zařadil po tvém boku z levé strany. Začal jsi dlouhý projev, nikdo tě nepřerušoval. Tilbautova tvář neskryla překvapení z toho, že jsi ho jmenoval do tak vysokého postu. Zjevně o něco takového vůbec neočekával.

Několik (6) zbrojnošů se přihlásilo téměř ihned, na první pohled se jednalo o válečníky, kteří už ve své ruce zbraň drželi a zjevně mají s bojem i nějaké větší zkušenosti než jen z řešení drobných krádeží a hospodských rvaček. Po chvilce se k nim přidala další trojice (3) a postupně se přihlásilo dalších sedm lidí (přičemž 4 z nich jsou lukostřelci, 2 nevypadají, že by disponovali bohatými bojovými zkušenostmi a 1 další zbrojnoš).

Celkem se ti tedy přihlásil následující počet: 10 zbrojnošů, 4 lukostřelci a 2 rekruti.

„Veliteli...“ naklonila se k tobě Angela a tiše spustila, „Vyšlete za sebe někoho jiného. Je zbytečné, abyste místo prohledával osobně. Skutečně si nemyslíme, že tu ten upír ještě někde číhá.“
„Povedu je.“ oznámil souhlasně Tilbaut, „Půjdu se připravit hned jak vydáte rozkaz, ale nevzdám se tady, proto se mnou raději pošlete někoho kdo zde vyrostl a vyzná se tu.“


ScorpionCZ
„Od licha? Zajímavé.“ přikývla a odložila meč stranou, aby zvala do ruky jeho hůl, „Zkusíme s tím něco udělat, ale moc magické hole povětšinou poznáte sám, když ji využijete k vytvoření nějakého kouzla. Protož v tomhle případě vstupuje do tvorby kouzla více faktorů.“ začala vysvětlovat, „Ale s holí po Císařském mágovi bych byla velmi opatrná. Jestli byla dílem Císařských mágů nejspíš by ji mohli chtít zpět a způsobilo by vám to jen zbytečné problémy... ale jestli jejich není?“ zeptala se řečnicky a uchopila ji do ruky, „Pak byste byl z obliga. Potíž je, že se špatně pozná jestli jde skutečně čistě o jejich práci, protože tenhle vypadá dost upraveně a dost používaná.“ konstatovala hůl navrátila nazpět.

„Začneme tím mečem a zkusíme dobít lichovu hůl.“ rozhodla následně, „Umíte nabíjet očarované předměty?“ zeptala se a přivřela oči, „Není to žádné ověřování vašich schopností, ale ve dvou to budeme mít rychlejší. Vaší ženu si ze svých hodin pamatuji, ale vás příliš ne.“


SuperHunter
„Vstoupila jsem do Aldmerského vojska velmi mladá, podstoupila jsem výcvik ve Valenském lese, několik let jsem působila pod velením důstojníka Tarlowa. Velmi dobrý, loajální důstojník, který svým chováním dost vybočoval... a to i svým pohledem vůči Odboji. Dost mě inspiroval.“ odpověděla khajiitka, „Ale když přišel rozkaz s žádostí o převelení, požádala jsem ho, aby vyhověl. Bojovat pod velením lorda Gerricka je totiž nesmírná čest... přestože jeho pověst budí strach.“ dodala zatímco jste kráčeli dál, „V Hammerfellu tam velel velitel Falerion a nějaká Lady Arannelya? Nebo jak se přesně jmenovala... už nevím.“ pokrčila rameny.

---

"Jistě, nejsem sice kdejaký světoborný odborník, ale není to tak těžké jako identifikace. Takže rád budu asistovat ... " Potom se ještě podívám na grithartovu hůl a dodám: "Ano, mohl by být problém, ale v tomto případě si nemyslím ... Pokud byla jejich dílem, tak je to již taková doba, že na ní pravděpodobně už nebudou moc vzpomínat. A původní majitel je bohužel mrtev, takže to ještě snižuje možnost, že by jí opravdu někdo chtěl vzít a vzpomněl si na ní." A začnu nabíjet onu hůl. Když se mi to povede rychleji než kolegyni, tak se ještě podívám, zda-li je nabitá i hůl Gritharta, kterou bych případně také mohl dobít, abych urychlil onu práci.

---

,,Čtvrt hodina bude stačit." odvětím Atiovi, odemknu si truhličku se zlatem, pootevřu měšce uvnitř a vyrazím k nevěstinci.

Až budu u vchodu, pootevřu truhličku tak, aby ti tři svalovci viděli, co je uvnitř a spustím: ,,Můj pán dnes o páté hodlá pořádat večírek pro vybranou společnost. Zavolejte mi někoho, s kým mohu domluvit podmínky." přitom si vychutnám jejich pohledy na sumu peněž, za kterou lze pořídit pěkný dům ve městě a než stihnou cokoliv říct, zavřu truhličku a se slovy: ,,Když na vás koukám, chlapy jako vy by měli mít pořádná nože." sáhnu do torny pro sadu vrhacích dýk ,,Když sebou pohnete a vynasnažíte se vše zařídit k spokojenosti mé i mého pána, mohou být vaše." (ebonitové vrhací dýky pro budou ty tři lepší motivací, než dvě stě septimů na ruku pro každého z nich)

---

→ Tah 985


Sarako
Trojice vyhazovačů si tě změřila pohledem, jeden byl vyšší než druhý a nebudili dojem přátelských chlapíků. Když jsi však otevřel truhličku s velkým obnosem jejich chladné tváře se ihned proměnili v přátelské, které nejspíš nastavovali každému váženému hostu.

„Běžte dál. Ptejte se po Verickovi. Holohlavý hubeňour v drahým oděvu. Buď bude dole nebo nahoře, ale když se zeptáte na baru zavolají vám ho. My odsuď nesmíme, protože má přijet zanedlouho ctěná návštěva.“ odpověděl ti jeden z vyhazovačů a pokynul ti ať vejdeš.


Tondulin
Angela se po tvém boku postavila okamžitě bez nějakého zaváhání. Tilbaut, ale působil překvapeně, vykonal však tvůj rozkaz a ochotně se zařadil po tvém boku z levé strany. Začal jsi dlouhý projev, nikdo tě nepřerušoval. Tilbautova tvář neskryla překvapení z toho, že jsi ho jmenoval do tak vysokého postu. Zjevně o něco takového vůbec neočekával.

Několik (6) zbrojnošů se přihlásilo téměř ihned, na první pohled se jednalo o válečníky, kteří už ve své ruce zbraň drželi a zjevně mají s bojem i nějaké větší zkušenosti než jen z řešení drobných krádeží a hospodských rvaček. Po chvilce se k nim přidala další trojice (3) a postupně se přihlásilo dalších sedm lidí (přičemž 4 z nich jsou lukostřelci, 2 nevypadají, že by disponovali bohatými bojovými zkušenostmi a 1 další zbrojnoš).

Celkem se ti tedy přihlásil následující počet: 10 zbrojnošů, 4 lukostřelci a 2 rekruti.

„Veliteli...“ naklonila se k tobě Angela a tiše spustila, „Vyšlete za sebe někoho jiného. Je zbytečné, abyste místo prohledával osobně. Skutečně si nemyslíme, že tu ten upír ještě někde číhá.“
„Povedu je.“ oznámil souhlasně Tilbaut, „Půjdu se připravit hned jak vydáte rozkaz, ale nevzdám se tady, proto se mnou raději pošlete někoho kdo zde vyrostl a vyzná se tu.“


ScorpionCZ
„Císařští mágové jsou komplikovaní. Lepší se s nimi bezdůvodně nezaplétat.“ doporučila ti Silverwoodová, následně ti poslala ve které skříni najdeš nabité kameny duší, odebral ses pro ně, vzal si jich šest. Rozdělili jste si je, vzal sis stranou lichovu hůl, připravil sis aparát a prohlédl si kámen duší. Následně jsi začal postupovat podle postupu, který jsi měl v hlavě ještě ze svých studijních let.

Zatímco Silverwoodová měla meč nabitý během chvíle, tobě nabití lichovi hole trvalo o dost déle (protože se tvá postava nevěnuje této škole magii ani jsi nějak často nevyužíval příslušné aparáty, aby sis to natrénoval). Když jsi měl hotovo odstoupil jsi od aparátu a sevřel opatrně hůl. Pocítil jsi, že moc, který z ní vyzařovala po dotyku vzrostla. Profesorka tvé počínání chvilku sledovala, poté jen pohodila hlavou a vzala do ruky meč.

„Mimochodem jsem zván na svatbu...“ řekla znenadání, „Vy i Laurana. Termín ještě ladíme, ale počítejte s tím, že jste stejně jako všichni zbylí členové našeho malého profesorského sboru pozván.“ přiložila meč do aparátu a začala provádět sérii úkonů v doprovodu svých kouzel, všechna gesta, která byla během kouzlení třeba udělat proběhla velmi plynule, žádný zásek vše s jistotou bez jediného zaváhání.

„Očarován je.“ usmála se, „Měl by způsobovat dodatečné zranění za pomoci blesku, ale je nutné očarování aktivovat.“ dodala a opatrně sevřela meč v ruce, když ustala s kouzlením, „Kouzlo je snadné, univerzální.“ řekla a přejela rukou podél ostří, které se několikrát následně zablesklo menším výbojem. „Nebezpečná zbraň.“ konstatovala a opět očarování potlačila.


SuperHunter
„Vstoupila jsem do Aldmerského vojska velmi mladá, podstoupila jsem výcvik ve Valenském lese, několik let jsem působila pod velením důstojníka Tarlowa. Velmi dobrý, loajální důstojník, který svým chováním dost vybočoval... a to i svým pohledem vůči Odboji. Dost mě inspiroval.“ odpověděla khajiitka, „Ale když přišel rozkaz s žádostí o převelení, požádala jsem ho, aby vyhověl. Bojovat pod velením lorda Gerricka je totiž nesmírná čest... přestože jeho pověst budí strach.“ dodala zatímco jste kráčeli dál, „V Hammerfellu tam velel velitel Falerion a nějaká Lady Arannelya? Nebo jak se přesně jmenovala... už nevím.“ pokrčila rameny.

---

"Stejně nemám nic lepšího na práci Angelo a je potřeba tuhle záležitost uzavřít." Nakloním se ke kvestorce a odpovím jí.

"Nuže skvěle vojáci. Vy tři půjdete se mnou." Ukážu na jednoho ze zbrojnošů a oba méně zkušené rekruty. "Zbytek s Tilbautem, běžte si připravit vše potřebné, za 20 minut odcházíme. Ostatní se můžou vrátit ke svým hlídkovacím povinnostem, v mé nepřítomnosti tu bude šéfovat Angela tak, jak jste zvyklý. To je ode mne prozatím vše, nějaké dotazy?" Pokud už nikdo nebude nic namítat, rozpustím naše malé shromáždění a odchytím si "svoje" vybrané vojáky.

---

"Ale nepovídejte!" Překvapeně odpovím na nabídku účasti na svatbě. "Kdo je ten šťastný? Když nám pak pošlete pozvánku s datem a místem, tak se určitě stavíme. Nebo pokud byste byli na takové věci, tak bude snad v co nejbližší době svatba v Chorrolu mezi rodem Vici a Arterii, takže by mohla být dvojitá honosná svatba, pokud byste chtěli. Ale určitě se tam stavíme." Dodám s úsměvem a pohlédnu na meč. "A jak se aktivuje? Jenom dotykem s magickou energií? Nebo nějak konkrétněji?"

---

,,Výborně." utrousím s úsměvem, kteří ti tři neuvidí a budu pokračovat dovnitř.

Jakmile vstoupím, pohledem se rozhlédnu, jestli náhodou někde neuvidím onu bosmerskou míšenku a zamířím rovnou k baru, kde pootevřu truhličku se zeptám: ,,Kde najdu Vericka? Bylo mi řečeno, že to tady má na starost. Mám u něj sjednat zakázku pro svého pána."

---

→ Tah 986


Sarako
Když jsi vstoupil do budovy rozhlédl ses. Spatřil jsi spoustu míst a zákoutí kde by se mohla míšenka nacházet a nebýt z tvé pozice vidět. Návštěvní zde bylo v tento čas pomálu, dvě tanečnice se bavili u baru a třetí uklízela jeden ze stolů, který těsně před tvým příchodem opustil jeden holohlavý muž, u baru doplatil co vypil a poté zmizel východem pryč.

Žena, která měla na starosti obsluhu u baru sklidila peníze, které zrovna obdržela a poté pobídla dvojici vyhazovačů k přinesení a následnému naražení nového sudu. Když se oba muži odebrali pryč dveřmi za barem tak se ti žena teprve začala věnovat.

„Verick?“ hlesla s úsměvem, který v její tváři vyvolalo množství peněz v truhličce, „Pojďte za mnou.“ pobídla tě, opustila místo za barem, „Pohlídejte to tu.“ zvolala k dvojici tanečnic, ale ty ji pouze odmávly rukou a i nadále se věnovaly nerušené diskuzi. Třetí tanečnice mezitím přinesla vypité sklenice a prázdnou flašku vína, kterou schovala za bar a sklenice začala umývat. „Verick bude ve své komnatě... A protože je tu vždy touhle dobou klid bude se věnovat svému koníčku.“ koukla na tebe, „Tak doufám, že ta zakázka stojí za to. Jinak bude mrzutý... Komnatu má v přízemí jen musíme kolem toho velkého pódia, schodiště a dozadu.“

Všiml sis, že schodiště do patra je dobře hlídané a opatřeno cedulí, která jasně říká, že povolen vstup nahoru pouze vybrané klientele.


Tondulin
„Jak myslíte.“ kývla hlavou Angela a zůstala stát na místě. Nikdo dotazy neměl a tak se na tvůj pokyn ostatní odebrali zpět na své pozice nebo do svých domovů pokud nebyli zrovna ve službě. Tilbaut si rovněž svolal své bojovníky, které jsi mu přenechal, poodstoupil stranou a ihned je začal instruovat. Angela po něm trošku nejistě koukla, ale nic nenamítla.

Tvoji vybraní bojovníci se zase sešli poblíž tebe. Zbrojnoš si nevěřícně poměřoval dvojici rekrutů. Angela na tebe koukla a poté řekla, „Jestli mě veliteli nepotřebujete půjdu si ještě něco zařídit, ale později budu v kasárnách kdybyste něco potřeboval.“


ScorpionCZ
„Zatím jsme to do detailů neprobírali, ale chceme ji uspořádat tady na Univerzitě. Já i Valindor jsme se zde poznali, zasvětili jsme zdejšímu působení značnou část našich mladých let a ta symbolika toho všeho by měla vstoupit i do našeho společného života. Ale nebojte. Brzy vás budeme informovat. Jen jsem chtěla, abyste s tím počítal a nevyrazil někam na dobrodružství mimo Cyrodiil.“ koukla na tebe, „Jako posledně.“ následně vyčkala až se k ní přesuneš a ukázala na ostří meče, „Musíte znát kouzelnou formulku. Je univerzální a není těžká. Můžu vás ji naučit.“ dodala a podala ti meč, abys jej převzal.


SuperHunter
„Vstoupila jsem do Aldmerského vojska velmi mladá, podstoupila jsem výcvik ve Valenském lese, několik let jsem působila pod velením důstojníka Tarlowa. Velmi dobrý, loajální důstojník, který svým chováním dost vybočoval... a to i svým pohledem vůči Odboji. Dost mě inspiroval.“ odpověděla khajiitka, „Ale když přišel rozkaz s žádostí o převelení, požádala jsem ho, aby vyhověl. Bojovat pod velením lorda Gerricka je totiž nesmírná čest... přestože jeho pověst budí strach.“ dodala zatímco jste kráčeli dál, „V Hammerfellu tam velel velitel Falerion a nějaká Lady Arannelya? Nebo jak se přesně jmenovala... už nevím.“ pokrčila rameny.

---

Kývnu na Angelu a prohlédnu si lépe muže, kteří jsou v mé skupině. "Za půl hodiny sraz u stájí. Snad to bude jen rutinní hlídka a nepotkají nás žádné problémy, ale pro jistotu si vezměte plnou výstroj. Kdyby jsme se nedejbože potkali s tím upírem, nehrajte si na hrdiny. Hlavně se kryjte za štíty a nechte to na mne. Jestli nemáte žádné otázky tak odchod a uvidíme se na místě." Budu se snažit muže trochu povzbudit tím, že bych si s upírem poradil, i když tomu moc nevěřím. Až se rozejdeme půjdu vyhledat Mirabelle.

---

Mlčky budu následovat onu ženu a potom se vydám dle jejího popisu za Verickem. Přitom si budu dávat pozor, jestli si náhodou cestou nevšimnu Rallien.

---

→ Tah 987


Sarako
Následoval jsi ženu, odvedla tě až ke dveří vedoucí do komnaty Vericka. Cestou jste míjeli úzkou chodbu plnou zavřených dveří. Zaklepala na dveře, pousmála se a podstoupila stranou dokud nepřišla výzva ke vstoupení. Následně otevřela dveře, vešla a pokynula ti ať ji následuješ.

Verickova komnata byla větší obdélníková místnost s několika paravány rozdělující místnost. Krom nábytku z kvalitního dřeva a znamenitá ruční práce se v místnosti ještě nacházel stojan s malířským náčiním u něhož stál Verick. Menší hubený lesní elf se štětcem zastrčeným za uchem, druhým v puse a jedním v rychlosti maloval na plátno. Snažil se zachytit portrét jedné ženy, která mu polonahá pózovala na menší sedačce. Zůstala pózovat nehnutě i poté co jste vstoupili. Váš příchod ji nijak nerozhodil.

Verick se na vás otočil. Povzdechl si. Odložil štětec, malou paletu s barvami a vytáhl štětec z úst. Zkontroloval si svůj oblek, který si mohl dovolit jen někdo z vyšší bohatší vrstvy. Tím, že se nebál zašpinění svého obleku jen dokazoval, že nejspíš nemá problém s penězi.

„Hehe... Doufám, že nejdete hájit něčí čest rytíři?“ zvolal s úsměvem od ucha k uchu, „Zahal se. Tohle bude na dlouho.“ pokynul pózující ženě a popadl skleničku v níž měl nalité víno. „Tak čímpak posloužím?“ zeptal se a napil se sklenice vína. Žena se mezitím zahalila do červené látkové přikrývky.


Tondulin
Prohlédl sis trojici spolubojovníků, které sis vybral. Zatímco zbrojnoš vypadal, že by mohl být zadatný v boji a měl i postavu bojovníka. Dvojice rekrutů působila, že zbraň zas tak často v ruce nedržela a jejich kondice nejspíš nebyla rovněž nejlepší, přesto jejich postavy byli štíhlé a byli navlečeni do lehkých zbrojích. Oba působili dost mladě.

„Vykonáme.“ odsouhlasil zbrojnoš, který měl z trojice nejvíc zkušeností a bez dalšího zdržování se odebral pryč, když jsi mu dal pokyn. Dvojice rekrutů přikývla. Podívali se na tebe a spokojeně se usmáli.
„Děkujeme za šanci. Vážíme si jí.“ řekl následně jeden z nich, „Nezklameme vás.“ dodal a společně s druhým rekrutem se rovněž odebral pryč, připravit se na nadcházející misi.

Sám ses pak odebral do centra města, na náměstí kde jsi vyhledal budovu v níž měla být nově otevřená magická pobočka Univerzity. Nemusel si hledat dlouho, před větší budovou se nacházela dvojice zaparkovaných vozů a skupinka noviců a novicek se starala o vyložení nákladu. Dveře dovnitř byly otevřené a tak jsi mohl bez problémů vstoupit. Mirabelle oblečená do svého stříbrného roucha se zlatými symboly magie obnovy postávala v předsíni budovy a hovořila s arcimágem Benochem. Ten na sobě měl podobné stříbrné roucho jako Mirabelle, ale jeho zlatavé symboly byly jiné, výraznější a bylo tak znát, že dosáhl v magii mnohem vyšší úrovně, rovněž bylo jeho roucho doplněno o červené proužky, které symbolizovaly jeho zaměření na magii destrukcí.

„Myslím, že to bude fungovat. De Peyranová, Talar a nejspíš i Lex budou prozatím pendlovat, aby se pokrylo veškeré učivo, které tu do úvodu potřebujete. S elementovou magií to bude horší... budeme muset někoho sehnat.“ konstatoval Benoch zamyšleně v rozhovoru s Mirabelle, „Mám nějaké známé, poptám se jich jestli se nechtějí připojit k Univerzitě a působit tady na pobočce, ale vzhledem k tlaku Císařských mágů, který se na nás stupňuje si nějak nemyslím, že se sem pohrnou.“
„Chápu.“ přikývla Mirabelle.
„Zkrátka se momentálně zaměřte na magii obnovy a léčitele. Bojové mágy vyřešíme jakmile budeme mít dostatek lidí na pokrytí výuky. Nebo jestli máte nějaké dávné kolegy se kterými jste spolupracovala ještě v Ledohradu co by chtěli přejít k nám?“
„Myslím, že ne.“ zakroutila hlavou, „Ledohrad je klidné místo a málokdo ho vymění za Cyrodiilskou Univerzitu, když ví pod jakým tlakem nyní je. Navíc spoustu kolegů jsem už dlouho neviděla... a kontakty jsem tak trochu s nimi přerušila. Takže...“ pokrčila rameny, „Ale Carina má spoustu známostí... třeba někoho narychlo sehnat dokáže.“
„Třeba, ale byl bych vůči ní opatrný.“ odvětil jí Benoch a položil ruku na rukojeť svého meče, všiml sis, že jeho meč je opatřen symbolem kříže na hrušce meče.

„Aedane. Ráda tě vidím.“ usmála se na tebe, když přerušila rozhovor s Benochem.
Benoch o proti tomu jen přikývl na pozdrav se slovy: „Zdravím vás Aedane.“


ScorpionCZ
„Zatím jsme to do detailů neprobírali, ale chceme ji uspořádat tady na Univerzitě. Já i Valindor jsme se zde poznali, zasvětili jsme zdejšímu působení značnou část našich mladých let a ta symbolika toho všeho by měla vstoupit i do našeho společného života. Ale nebojte. Brzy vás budeme informovat. Jen jsem chtěla, abyste s tím počítal a nevyrazil někam na dobrodružství mimo Cyrodiil.“ koukla na tebe, „Jako posledně.“ následně vyčkala až se k ní přesuneš a ukázala na ostří meče, „Musíte znát kouzelnou formulku. Je univerzální a není těžká. Můžu vás ji naučit.“ dodala a podala ti meč, abys jej převzal.


SuperHunter
„Vstoupila jsem do Aldmerského vojska velmi mladá, podstoupila jsem výcvik ve Valenském lese, několik let jsem působila pod velením důstojníka Tarlowa. Velmi dobrý, loajální důstojník, který svým chováním dost vybočoval... a to i svým pohledem vůči Odboji. Dost mě inspiroval.“ odpověděla khajiitka, „Ale když přišel rozkaz s žádostí o převelení, požádala jsem ho, aby vyhověl. Bojovat pod velením lorda Gerricka je totiž nesmírná čest... přestože jeho pověst budí strach.“ dodala zatímco jste kráčeli dál, „V Hammerfellu tam velel velitel Falerion a nějaká Lady Arannelya? Nebo jak se přesně jmenovala... už nevím.“ pokrčila rameny.

---

,,Naopak, nehodlám dlouho zdržovat. Mám vybrat pro svého pána tři dunmerky a tři bosmerky pro narychlo pořádaný večírek dnes o páté." odvětím bosmerovi a pootevřu truhličku se zlatem ,,Mám zde osm tisíc mincí, které mohou být všechny Vaše, bude-li z čeho vybírat. Mám osobně dohlédnout na výběr těch dívek a ještě mi zbývá spousta práce s přípravou onoho večírku, tudíž bych rád s výběrem začal do pěti minut. Čas jsou peníze, ale to myslím oba víme." a vyčkám, až dá povel ženě, aby sem přivedla na výběr nějaké ty dunmerky a bosmerky, přitom budu doufat, že tu oněch dunmerek nebude mít k dispozici tolik.

---

"A co takhle Škorpias, ten určitě zvládal nějaké ty čáry máry a je to náš starý známý, určitě by neodmítl odučit tu pár hodin." Narychlo se vmísím do konverzace se svým návrhem. "Každopádně, mohu si vypůjčit svoji milovanou ženušku tak na 2 hodinky arcimágu? Pořádáme slavnostní lov na upíra." Zazubím se jak idiot a budu doufat, že se Benoch nebude dál vyptávat.

---

"Jistě chápu. A nebojte v blízké době zmizet určitě nehodlám." Řeknu s úsměvem a převezmu meč. "To bych byl rád, když bude potřeba, takováhle zbraň se bude jistě hodit." A nechám se naučit tu formulku na probuzení očarování.

---

→ Tah 988


Sarako
Verick se zatvářil překvapeně, vypoulil oči a poté se usmál.
„Tak váš pán má slabost pro špičatá ouška...“ řekl následně a zamyslel se, „S výběrem to bude rychlé...“ konstatoval následně, „Zas tak bohatý výběr bosmerek tu nemáme.“ koukl na ženu, která tě přivedla, „Sežeň děvčata co tu momentálně jsou.“
Žena mlčky kývla a odešla. Verick odložil prázdnou skleničku stranou. Truhlička s mincemi ho příliš neohromila nejspíš je zvyklí podobné množství zlata vidět často na jednom místě.
„Ten večírek... kdepak bude? Víte nemůžeme svá drahá děvčata poslat jen tak někam. Musíme mít přehled o jejich pohybu, bezpečí a též vhodném chování. Jsme podnik s úrovní.“ pokračoval Verick a procházel se po místnosti, žena zahalená do červené přikrývky vás mlčky sledovala. „Preferujeme pořádání večírků přímo zde, protože je to bezpečnější...“


Tondulin
„Škorpiase chce mít po ruce kolega Palagán, proto vám ho sem nemůže půjčit.“ odpověděl pohotově Benoch. Mirabelle se zatvářila překvapeně nad tvým požadavkem a plánem vyrazit si na upíra. Než stihla cokoliv říci ozval se Benoch, který její účast odmítl. „Nemůžu vám ji momentálně vypůjčit.“ zakroutil hlavou, „Potřebujeme spolu dořešit ještě organizační věci a personální. Vyhradil jsem si na to dnes prostor a potřebuji ho využít, protože v následujících dnech mám zase jiné plány.“ koukl na Mirabelle, „A ze zkušenosti vím, že lov upíra chce zkušené lovce, protože jinak je to zbytečný hazard se životem. Takže i z tohohle úhlu pohledu bych nerad ohrozil život své profesorky.“ obrátil se na tebe s vážným výrazem ve tváři, „Chce to rovněž jiné zbraně... ideálně stříbrné.“ doplnil, když si prohlédl tvoji výbavu.


ScorpionCZ
„To ráda slyším.“ přikývla, „Není to těžké. Sledujte.“ řekla a začala ti vysvětlovat jakým způsobem kouzlo seslat, ukázala ti správné zaříkadlo, gesto, které bylo opravdu snadné a též pomalu celý postup. Následně tě nechala kouzlo předvést. Popadl jsi meč, učinil vše co ti před chvilkou ukázala a po přejetí rukou poblíž ostří meče se aktivovalo bleskové očarování. Malé záblesky začaly jiskřit na ostří. Silverwoodová jen spokojeně pokynula hlavou, abys očarování přerušil.

„To bychom první...“ konstatovala a podívala se na zbylé věci, „Čím budeme pokračovat? Asi touhle holí? Licha.“ odtušila a vzala ji do ruky, „Většinou není dobré přebírat věci po nekromantech a používat je ke každodenním potřebám.“ konstatovala, „Ale tahle působí bezpečně.“


SuperHunter
„Vstoupila jsem do Aldmerského vojska velmi mladá, podstoupila jsem výcvik ve Valenském lese, několik let jsem působila pod velením důstojníka Tarlowa. Velmi dobrý, loajální důstojník, který svým chováním dost vybočoval... a to i svým pohledem vůči Odboji. Dost mě inspiroval.“ odpověděla khajiitka, „Ale když přišel rozkaz s žádostí o převelení, požádala jsem ho, aby vyhověl. Bojovat pod velením lorda Gerricka je totiž nesmírná čest... přestože jeho pověst budí strach.“ dodala zatímco jste kráčeli dál, „V Hammerfellu tam velel velitel Falerion a nějaká Lady Arannelya? Nebo jak se přesně jmenovala... už nevím.“ pokrčila rameny.

---

Odpovědí Benocha budu otráven, ale nedám to na sobě znát. "Zkušený lovec stojí přímo před vámi, ve Valenském lese jsem už úspěšně ulovil vlkodlaka. Takový upír, to je skoro stejná pakáž....Jen míň chlupatá. Kdybych umřel tak mi postavte nějaký pěkný hrobeček, ideálně z tmavého dřeva, slyšel jsem, že zeštíhluje." Usměju se a věnuji Mirabelle rychlou pusu na tvář a odporoučím se pryč. Jelikož chci s sebou mít pro jistotu čarodějku, půjdu pro změnu oslovit Annu.

"Zdravíčko Adrianno, dozvěděl jsem se, že nám tu možná po hrabství pobíhá nějaký upírek. Nejspíš je to kravina, ale hodlám to prověřit, abychom měli klid na duši a rád bych měl s sebou nějakého mága. Necítíš se na projížďku na koni po krásách Chorrolského hrabství? Určitě jako holka z těch vašich hor oceníš naše krásné louky a háje. Máte tam hory, že jo?"

---

Přeruším očarování, aby byl meč zase bezpečný. "Krásné a nebezpečné že?" Tak nějak do větru pronesu a pak odpovím na pokračování zjišťování: "Ano, tu bychom mohli identifikovat. Podle toho co umí se pak rozhodneme co s ní." Souhlasně pokývnu a budu zvědavě sledovat, co z té hole vzejde.