Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 26.05.2023 22:14
#4908

→ Tah 1234

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Ah...“ přikývl s povzdechem námořník a mlčel. Nechal tě sledoval moře až do chvíle než si na něj promluvil. „Plavím se pod Atafem už mnoho let... má rodina má život na moři už v krvi. A já už sem také prožil celý svůj život na moři, pod různými kapitány a na různých lodí. Život na souši už si nedovedu kloudně představit a ani si ho užít. Tohle je to co mě naplňuje. Každodenní starost o loď.“ odmlčel se, „Některé vzpomínky se vracejí špatně. Ale... Myslím...“ zamyslel se, „Existuje lektvar nebo nějaké kouzlo, které je dokáže nějak vyvolat... ale to je pro mě neprobádaná věc. Matně si jen vzpomínám, že jeden z kapitánů pod nímž jsem sloužil se takto snažil rozpomenout kam ukryl svůj poklad, když už skoro ležel na smrtelné posteli.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Opravdu? Výborně!“ zvolala radostně jakoby rázem na všechny strasti co ji dost možná tížily zapomenula, „Ne. To bylo vše.“ pokyvovala hlavou, „Oznámím mu to co nejdříve. Počítej, že tě ještě tento týden v Chorrolu vyhledá, aby se připojil k Chorrolské armádě.“ pokračovala i nadále v radostnějším tónu. „Děkuji ti.“ poděkovala.

Vzhledem k tomu, že Lora již neměla nic jiného na srdci, rozloučil ses s ní a odebral se po schodišti dolů. Neušlo ti, že stůl profesorského sboru a jejich doprovodu už se začal pozvolna zaplňovat. Vedle profesorky Spellorové seděla Laurana, vedle ní Škorpias, následovala Adrianna s Beliem, poté Mirabelle, následovalo prázdné místo určené pro tebe, Serana a Flavius.

Už si chtěl obejít stůl a zamířit ke svému místu, když tě náhle oslovil De Peyran se svojí ženou.
„Veliteli Ervine.“ promluvil na tebe De Peyran, který se i nadále držel za rámě své ženy. Nyní, když si jej viděl takto zblízka a usmíval se širokým úsměvem jakoby zdravil nějakého starého přítele, všiml sis množství vrásek v jeho tváři a také toho jak vůči své ženě vypadá staře. „Dovolte mi, abych se omluvil za své prvotní selhání co se slušnosti týče. Nebylo správné vás tehdy ani nepozdravit, když jsme se potkali prve.“ pokračoval stejným tónem ve tváři. De Peyranová jeho úsměv a přátelský tón hlasu zjevně nesdílela. Tvářila se lhostejně a očima těkala po místnosti jakoby někoho hledala. De Peyran si však jejího výrazu ani chování nevšímal neboť celou svoji pozornost nyní investoval do tebe. „Měl jsem tehdy nějaké nezbytné záležitosti, které jsem musel urgentně řešit. Což samozřejmě neomlouvá moji neomalenost. Nicméně. Přejdu k věci. Jmenuji se Hannibal De Peyran a jsem mimo jiné... rektorem Daggerfallské Univerzity. Měl bych na vás prosbu.“ poté se obrátil na svoji ženu. Teprve nyní si všiml jejího výrazu ve tváři a přísně se na ní podíval. De Peyranová se po krátkém očním kontaktu se svým mužem rozmohla na příjemnější výraz ve tváři. „Najdi nám mezitím naše místa.“ vybídl ji poté.
De Peyranová kývla hlavou a spěšně se svého muže pustila. De Peyran ji krátce sledoval a přitom se nepomněl podívat na místo kde seděl Belius. Jakoby se ujišťoval jestli se na sebe podívají. Belius si však zrovna pohrával s malými skleničkami na tvrdý alkohol a cosi vysvětloval Mirabelle.
„Zpět k věci. Ať vás nezdržuji, veliteli.“ obrátil se opět na tebe, „Mám na vás prosbu. Jde o moji ženu. Doslechl jsem se, že vám byla propůjčena vila od Arteriů. Neubytoval byste ji tam prosím? Nechci, aby přespávala na Chorrolském hrabě a rovněž nechci, aby přespávala v nějakém zablešeném hostinci. Zároveň tu nechci kupovat nějakou nemovitost, protože Cyrodiil nepovažuji za příliš atraktivní místo.“ odmlčel se, aby se znovu ohlédl, „Samozřejmě nezůstanete škodný. Uděláte mi tuto laskavost?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Bohužel to kouzlo přetrvalo až do dalšího dne... Chudák musel na ošetřovnu, aby ho profesor Benoch odbarvil.“ přispěla Laurana střípkem z vašeho seznámení. Anna se decentně zasmála. „To byly ještě sloučené ložnice.“ doplnila ještě Laurana.
„Opravdu? To za nás v cechu a na Univerzitě nebylo.“ reagovala Anna, „Striktně byly ložnice odděleny pro chlapce a děvčata. Belius by vám mohl vyprávět své strasti.“

„Ano.“ přikývla hlavou, když ses jí zeptal jestli přebývá v Chorrolu. „Ano. Dočasně ano. Zastupuji Beliovu...“ nakrátko se odmlčela, aby si rozmyslela jakými slovy bude pokračovat, „Zvolenou dvorní čarodějku, která si ještě musí pořešit nějaké osobní věci než bude moct zcela převzít úřad.“ usmála se.

„K čemu si bral vlastně ty malé panáčky?“ zněl hlas Flavia, který se s Beliem zrovna vracel z jídelny.
„Na Chocholkovici.“ odpovídal mu s úsměvem Belius, „Jednu lahvičku jsem propašoval. Dáme si pak.“
„Chocholkovici?“ ptal se znovu Flavius, kterému nejspíš něco unikalo.
„Si to nepamatuješ? To je taková ta silná pálenka co přitáhl Chocholka.“ odpovídal mu Belius, když procházel kolem vás. „To je takový ten argonian co vypadá jak strašidýlko z pohádek.“
„Jo. Tenhle ten zjev.“ usmál se Flavius, „Tak pak dáme.“ přikývl Flavius a odpojil se od Belia, aby mohl usednout k Seraně.
„Jo. Doufám, že zamkli skleník.“ konstatoval Belius pobaveně, když usedal i on na své místo vedle Anny a Mirabelle, která na něj jen tázavě pohlédla. „Ale... Nic.“ zakroutil hlavou.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Zenira přikývla. Převzala sis Civella a připravila si jiskření v ruce. Když Zenira spatřila tvůj záměr chytnout se Civella před sesláním kouzla.
„Raději se ho nedotýkej. Kdyby kouzlo přeskočilo.“ doporučila ti, „Nikam nám stejně neuteče.“ usmála se a pozvolna začala vybalovat mučící náčiní.

Začala si sesílat na Civella kouzlo jiskření. Civello se velmi brzy přišpendlil k podlaze a zmítal se v křečích v doprovodu skučení. Položila si mu otázku ohledně Copperstona. Civello neodpovídal. Bránil se odpovědi ještě pár dlouhých minut než konečně povolil a promluvil. Ustala si v sesílání, aby mohl mluvit zřetelně.

„Informátor... Zasranej špicl pracující na vlastní pěst. Au...“ zařval a pootočil se na záda, „Víc o něm nevím... Máme kšeft. On mi dá informace a já zaplatím...“ oddechoval ztěžka. „To je úplně mimo to na co... na co jste... au... jste se mě ptali. Úplně mimo.“
„To posuzujeme my.“ usmála se Zenira a zarachotila s náčiním.
„Dám prachy, dá informace co chci. Jasné a jednoduché jako facka.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >):
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]