---

→ Tah 1212


Adrian_S
Pozvolna se probouzíš. (2/2)


Tondulin a ScorpionCZ
@Škorpias: Vyhledal jsi Lauranu ke které se již vrátil Scipio. Chvíli jste zůstali stát na místě dokud vás neoslovila profesorka Selena Benochová.

„Škorpiasi.“ promluvila k tobě, „Pro tebe a Lauranu je vyhrazeno místo v přední lavici. Pro vás generála Vici je vyhrazeno místo v zadních lavicích.“ instruovala poté Scipia, který přikývl.
„Nějaké si tam najdu. Děkuju.“ poděkoval a odebral se vyhledat nějaké vhodné místo. Nakonec nalezl místo vedle kancléře, který se už usazoval a mávl na Scipia ať si přijde přisednout. Valerius, který seděl na jiné lavice to nesl s nelibostí. Posadil ses s Lauranou na jednu z předních lavic a vyčkával.

@Tondulin: Vrátil ses k sourozencům Arteriovým. Už když ses blížil neušlo ti, že Elbert udržuje konverzaci s Odette ve velmi přátelském duchu. Oba se usmívali od ucha k uchu a o pár kroků se vzdálili od Anny s Beliem, kteří měli pro změnu jiné téma.

„Zrovna říkám Anně… že sem úplně zapomněl.“ uchechtl Belius od ucha k uchu, „Že Škorpiasova Laurana je taky altmerka.“ zahýbal s obočím, „Chlapec měl dobrého učitele.“
„Nevzali se dávno před tebou?“ tázala se Laurana.
„Neee… Osobně jsem jim byl na svatbě. Však tam sejmuli Císařovnu. To si pamatuje každý.“ reagoval Belius, přičemž nakrátko ztišil hlas, „Samozřejmě to bylo smutné, protože to měl být den plný radosti… ale s tím už nic nenaděláš.“ pokrčil rameny, „Ah… Mirabelle a zbylé profesorky už přicházejí. Konečně.“ usmál se nanovo a hleděl před sebe.

@Oba: Na místo posledního rozloučení dorazili další účastníci. Byli mezi nimi i příslušníci Císařských mágů, Meligulus Vita (graf. Vzhled – zde) a Cassia LaRouchová (graf. Vzhled – zde) a postarší blondýnka (graf. Vzhled – zde). Následovala za nimi skupinka profesorek, Mirabelle Sarricová, Fairwen Spellorová, Pelona Pelegriová a Alawen Silverwoodová. Mirabelle se od nich velmi rychle odpojila a zamířila za Aedanem.

@Tondulin: „Aedane, Belie...“ promluvila k vám, když ti nabízela rámě, „Jsou pro nás vyhrazena místa vepředu. Měli bychom je obsadit.“ pokračovala.
„Jo. To bychom měli.“ přikývl Belius a nabídl rámě Anně, „Pojďme. Elbert si najde s Odette nějaké své místo.“
Anna jen kývla a následovala vás k lavicím. Usadil ses vedle Mirabelle, Belius si hned začal sedat vedle tebe, ale Anna ho zastavila.
„Měli bychom sedět žena, muž, žena, muž… aby v tom bys systém.“ vysvětlila mu, přičemž i Mirabelle souhlasně přikývla. Belius se rozhlédl.
„Však ony nikoho nemají. Systém nenarušíme.“ řekl a usadil se vedle tebe, „Jsme docela na očích… To nemám rád.“ konstatoval, když se vedle něj posadila Anna.

@Oba: Profesorky si postupně posedaly na svá místa. Alawen s Fairwen si sedly vedle sebe, po Alawenině boku zůstalo volné místo směrem do prostřední uličky. Fairwen se usadila vedle Anny. Přičemž ji tiše pozdravila.


Profesorka Pelegriová si jako jediná z aktivních členek profesorského sboru sedla až do druhé řady vedle Elanye a Wolfreye. Krátce poté dorazili i další profesoři. Talar, Lex a Ereldsen usedli na lavice v přední řadě po pravé straně vedle Laurany a Škorpiase. K nim se krátce nato připojila i Serana s Flaviem. Oba se usadili a začali se rozhlížet po okolí.



Následoval příchod stoupy neznámých, spousty cizích lidí, které ani jeden z vás nezná a nikdy se s nimi nesetkal. Postupně obsazovali volná místa, která nebyla pro nikoho rezervovaná. Ze známých tvářích dorazila až dlouho poté arcilektorka De Peyranová (graf. Vzhled – zde) v doprovodu svého muže, prošedivělého mága z Vysokoskalí (graf. Vzhled – zde).

„Vivien.“ oslovila ji Selena, která i nadále koordinovala účastníky. „Pro vás máme místo zde.“ ukázala na volná místa u další přední lavice na pravé straně.
„Děkujeme.“ poděkoval manžel de Peyranové a pokynul ženě ať se usadí. Poté se posadil on sám. Krátce se rozhlédl a pak se naklonil ke své ženě a cosi jí šeptal, ona pouze přikyvovala hlavou.

Začali přicházet studenti, obsazovali volná místa kolem lavic, aby dobře viděli na rozloučení. Krátce po nich přikráčel Dremwus Palagán oblečený do dlouhého černého roucha se sejmutou kápí, doprovod mu dělala dvojice žen (graf. Vzhled – zde a zde) v obdobném rouchu. Obě měly zakryté tváře a bylo nemožné s jistotou rozeznat o koho se jedná. Zatímco Palagán používal pro svoji chůzi jako oporu magickou hůl, dvojice žen šla společně za rámě. Palagán obě usadil na volné místo v předposlední lavici a poté vyrazil k Seleně u níž se zastavil.

Oba na sebe krátce pohlédli a poté se rozhlédli jinými směry jakoby kontrolovali všechny přítomné. Poté se oba otočili k další skupince přicházejících. Tvořila ji čtveřice Univerzitních stráží, které nesli větší ocelovou, přesto velmi pěkně zdobenou truhlu. Za nimi kráčel arcimág Valindor Benoch oblečený do černého roucha, kápě měl sundané, aby mu bylo velmi dobře vidět do tváře. Stejně jako všichni ostatní členové profesorského sboru ani on neměl při sobě svoji magickou hůl. Po jeho pravici kráčel jiný muž, vyšší a též oblečený do černého oděvu, kápy měl nataženou před hlavu jakoby nechtěl aby někdo viděl jeho tvář (graf. Vzhled – zde). Vyhýbal se pohledům přítomných. Nakonec se odpojil, aby se usadil na své místo. Posadil se vedle dvojice žen, které přišly ve stejný čas s Palagánem. Ženy na jeho přítomnost zvláště nijak nereagovaly.

Valindor se zastavil u Palagána a Seleny.
„Už jsou tu všichni?“ zeptal se.
„Ještě máme čas. Chvilku.“ ujistila ho Selena pohotově.
„Arcimágu.“ oslovil Benocha Vita, který mezitím vstal a zamířil k trojici. „Zástupkyně.“ promluvil směrem k Seleně, která jen přikývla. Palagána nijak nezmínil a ani Palagán na příchozího Císařského mága nijak nereagoval. Pouze se podíval na hrot své magické hole. Čemuž opětoval Vita chladný pohled. „Dostal jste můj urgentní dopis?“
„Ano.“ přikývl Benoch.
„A jak jste se rozhodl?“ zeptal se pokorně Vita.
„Vyhovím vaší žádosti.“ kývl znovu Benoch, „Ale držte se pravidel.“ upozornil ho důrazně.
„Pravidla dodržím. Děkuji.“ poděkoval a usedl opět na lavici. Krátce se naklonil k Cassii LaRouchové cosi jí zašeptal a pak se opět odmlčel.


„Dobře. Máme ještě čas.“ povzdechl si Benoch, „Omluvte mě.“ řekl Palagánovi a Seleně, opustil je a zamířil k lavici u níž seděl Škorpias s Lauranou. Selena se podívala na Palagána.


„V pořádku?“ zeptala se Selena Palagána, jehož tvář nebyla tak chladná jak obvykle bývala a tentokráte bojovala s emocí smutku a zdrcení.
„Ano. Není to poprvé co pohřbívám velmi blízkého přítele.“ přikývl Palagán, „Ztratil jsem jich už spoustu, ale s každým dalším je to těžší a těžší.“ přiznal, „A Globullus byl velmi cenný přítel. Takových už ve svém životě moc nemám.“
Selena se soucitně pousmála, přiložila ruku na Palagánovo rameno.
„Cenní přátelé jsou nenahraditelní, ale přátel máš po svém boku více než si připouštíš. A já i Univerzita po tvém boku budeme stát i v temných časech, které pro tebe mohou nastat.“ řekla pozvolna a poté stáhla svoji ruku zpět k sobě. „Každopádně… Myslím, že už jsme opravdu všichni. Nemyslíš?“ ohlížela se.


Mezitím dorazila i Lora ve své zbroji Univerzitní stráže. Podívala se na Palagána a Selenu. Kývnutím jim předala jakýsi vzkaz, který nejspíš pochopil jen Palagán. Zástupce arcimága pak pokynul čtveřici stráží s truhlou, aby ji vynesli a postavili vedle místa na řečnění.


SuperHunterCZ
Vybavila ses větší brašnou a vrátila se do pracovny v níž jsi sebrala připravené dokumenty a ukryla je do brašny. Následně si vzala nalezené váčky s drogou, navrátila se s nimi do místnosti v níž se nacházel Civello a Zenira.

„Řekl jsem vše co vím. Teď mě okamžitě pusťte!“ zvolal Civello, když si ho vyzvala k vyklopení všeho co ví a nebezpečně ho obkroužila.
„Myslím, že mu zas trochu stouplo sebevědomí.“ namítla Zenira, „Dlouho necítil bolest. Mám pravdu?“ připomněla mu a naklonila se k Civellovi, který jen zamručel.