Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 23.05.2022 22:41
#4600

→ Tah 1140

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Upírka se zatvářila zklamaně, „To není to co chci.“ reagovala poté, „Je mi jasné, že pro vás nepředstavuju sebemenší problém, ale zároveň vím, že vaše touha skoncovat Vicentův život je silná. A já jsem jediná kdo vám může široko daleko říci kam se vydal.“ odmlčela se, „Nevěřím, že soud přihlédne k mé spolupráci a nechá mě jít.“
„Vicent Mottiere je na seznamu.“ promluvil Mero, „Císařští mágové chtějí znát jeho osud, chtějí vědět jestli je mrtev nebo naživu. Pokud říkáte, že je živ. Znamená to, že naše kolegyně nebyla úspěšná a nejspíš zahynula.“ zachmuřil se.
„Ano. Zahynula.“ reagovala lhostejně upírka, „Je pověšená tady nad stolem. Cariel se jmenovala?“ zeptala se spíše řečnicky, protože poté bez odmlky pokračovala, „Cariel, Císařská mágyně, která málem zabila samotného Vicenta Motierra a ještě mu stihla zamotat hlavu natolik, že ji chtěl ochránit před smrtí a přeměnit na upírku.“ mávla rukou. „To jsem nemohla dopustit.“
Mero i Morgana se zamračili. Mero udělal několik kroků vpřed, aby se ujistil, že upírka mluví pravdu a opravdu je mezi mrtvými i Císařská mágyně, která se pohřešuje.
„Vy jste ji zabila?!“ křikla rázně Morgana.
„Ne.“ zvolala stejně rázně nazpět upírka, „Dala jsem jí ránu z milosti. Nebyla už schopná se zotavit. Žádná magie by jí nepomohla.“ kroutila hlavou již klidněji Katrina, „Vicent nedokáže stvořit silného a zdravého upířího potomka na kterého by mohl být hrdý už několik dlouhých desítek let. Vždycky se mu to nějak vymkne z rukou...“ poukázala na mrtvé upíry. „Chtěl abych to udělala já, ale já netrpím potřebou tvořit další upíry. Sama jsem se stala upírkou jen díky jeho svodu, své mladické nerozvážnosti a naivitě podpořenou sliby, které nikdy nehodlal naplnit.“ koutkem oka pohlédla na obraz, „Věčný život a věčná krása, vykoupená tvrdou cenou v podobě zapuzení rodinou, ztrátou bohatství, prestiže a slibné budoucnosti.“ pronesla zahořkle spíše k sobě než k vám. Císařští mágové jí nepřerušovali. Morgana vypadala velmi dopáleně. Mero i nadále studoval zavěšené mrtvoly. „Ujistila jsem ho, že se o to postarám a jakmile zmizel společně se svým nastřádaným zlatem… A taky postarala, trochu jinak než předpokládal, ale postarala. Pak ovšem poslal tuhle dotěrnou trojku, aby Cariel vyzvedli. Naštěstí Vicentovi potomci nejsou příliš bystří a povedlo se mi je značně ovlivnit. Bohužel to odnesla vesnice se kterou jsem sice měla jistou dohodu, ale když ji nedodržovali… pak mi bohužel nezbytlo nic jiného než ji zrušit.“ přesunula se na jisté místo, stále však zůstávala na očích, „Jejich rozruch upoutal vaši pozornost. Doufala jsem v to.“ zastavila se podívala se na vás. „Nechte mě odejít, živou a zdravou a já vám dám polohu Vicenta. Jako bonus vám prozradím kdo vesnici zradil. Ujišťuji vás, že nebudete litovat a nikdy už o mně neuslyšíte.“

„Je to Cariel.“ identifikoval Mero mrtvé tělo a ohlédl se na Morganu, která nevraživě hleděla na upírku. Mero ji však naznačil, aby za žádných okolností nic unáhleného nepodnikala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Ano. Mluvil jsi.“ ujistila tě znovu Anna, „Nee... To si zase nemyslím.“ zakroutila hlavou na tvoji otázku jestli se máš stydět za slova, která si řekl ze spaní. „Pusť to z hlavy.“ dodala následně a rozhlédla se, „Brzo budeme v Chorrolu.“ konstatovala, když se před vámi začalo nořit město.

„Už víš co uděláš s ní?“ poukázala hlavou na zajatou orčici se kterou ses popral v hostinci.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Dobře. To nám bude stačit. Toho Tarose vyzpovídáme předtím než odemkne zapečetěnou místnost.“ rozhodl Draven. „Včasnější informace by sice byly přínosnější... ale vybavení máme připraveno i na tužší boje.“
„To opustí svoji pracovnu a ztratí jistotu, kterou mu dává.“ přikývla Ralyna. Jera nijak nereagovala. Rozhovoru sice pozornost věnovala, ale nijak se nezapojovala. Když ses začal se skupinkou odebírat ke schodišti, udělala pár kroků za vámi, ale pak si to rozmyslela a setrvala v patře.

„Bereme vás za slovo.“ řekl Draven, když jste scházeli schodiště dolů. „A nebojte. Máme spoustu zkušeností s čaroději. Víme, že našimi cechy panuje jistá... nevraživost a konkurence, která bohužel mnohdy překračuje tu zdravou mez.“ pokračoval cestou.
„Když jim něco štípneme a zjistí to...“ převzala si slovo Ralyna cestou, „Neodteleportují nás pryč.“
„Děláš z toho moc velké drama.“ nesouhlasil Renard, „Nejsme tu v pasti. Když budeme chtít odejít prostě odejdeme. Nemusíme se jich ptát na jejich souhlas.“

Přešli jste dvorek a zamířili do hostince. V něm byl opět klid. Mág seděl u stejného stolu jako při tvé předchozí návštěvě. Knih rozložených na stole o poznání ubylo, pohárek s nápojem měl zrovna v ruce a pil, když jste vstoupili. Poznal tě a volnou rukou na tebe hned mávl.

„Hehe... Je to docela stařík.“ zhodnotil s tichým zasmáním Renard mága sedícího v židli. Čaroděj neměl sebemenší šanci slyšet jeho tiché zhodnocení. Ralyně však slova neunikla a dala pohledem Renardovi jasně najevo co si o jeho neuctivé poznámce myslí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Odložila sis svůj plášť na opasek s legionářským mečem. Civello to nechal bez odezvy. Místo toho odšpuntoval láhev a bez jediného slova vám nalil do skleniček. Usadila ses na okraj gauče a opřela se o opěradlo.
„Je to dobrý ročník. Bude vám chutnat.“ ujistil vás, „Dáte si?“ nabídl vám zbytky rozdrceného prášku v misce. Zenira se vykulila své khajiitské oči.
„Ne... nedám si.“ ujistila ho poté. Civello se jen uchechtl.
„Verick říkal, že to máte rády.“ zatvářil se zklamaně, „Tohle je... tohle je kvalitní materiál.“ dodal a usedl na gauč vedle tebe. „A ty? Dáš si?“ zeptal se tebe a jednou rukou ti podíval skleničku s vínem. Zenira mezitím převzala druhou, kterou jí předal Civello těsně předtím než usedl. „Pojď se posadit k nám.“ vybídl poté Zeniru. Ta souhlasila a začala obcházet stůl. „Kolik času máme?“ zeptal se tě po tvé reakci nač čekat.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 23.05.2022 22:43