---

→ Tah 1103


Sarako
„No... I to by mohl být problém.“ namítl nespokojeně sluha, když si ukázal dekret, sluha si ho zběžně přečetl a poté kývl hlavou, „Dobrá. Máte přednostní právo žádat o audienci.“ ohlédl se, „Momentálně...“ nadechl se ke slovu a chtěl pokračovat, když se otevřely dveře a vyšel Císařský mág z trůnního sálu. Soudě jeho výrazu neprobíhalo jednání ve vedlejší místnosti podle jeho představ. „Už je volno.“ změnil svá slova, „Můžete jít. Dovedu vás tam.“ řekl poté a provedl tě rovnou ke dveřím do trůnního sálu.

Císařský mág v červeném rouchu se zařadil ve ke svým kolegům a začal jim předkládat výsledky jeho jednání. Jako jediný měl odhalenou tvář a tak sis ji mohl prohlédnout. Patřila staršímu muži (graf. vzhled - zde), imperiálovi, nakrátko střižené vlasy a strniště, přes rameno měl přehozenou magickou hůl a k opasku připnutý meč.

Sluha otevřel dveře, vešel jako první a poté ti pokynul ať jej následuješ dovnitř. Vešel si a za sebou zavřel. Hraběnka seděla na svém trůnu, oblečená do zelených šatů, přes ramena měla přehozenou kožešinu a vlasy jí zdobila koruna hrabství. Po její pravici seděl na menší židli tobě neznámý muž, kterého si předtím nikdy s hraběnkou neviděl. Dále bylo v trůnním sálu přítomno několik zbrojnošů, načítal si jednoho v každém rohu místnosti a dva pohybující se na schodišti. Dohromady šest. Přítomna byla i Birna (graf. vzhled - zde) coby hraběnčin huskarl.

„Vážená hraběnko.“ promluvil k ní sluha a náležitě se uklonil, „Tento muž má váš dekret a zažádal o audienci.“ shrnul stručně. Hraběnka ihned kývla a dala mu najevo, že může odejít. Stejný pokyn dala i muži, který seděl po její pravici. Poradce rovněž poslechl, přesto si tě před svým odchodem krátce prohlédl. Přestože toho krom tvé zbroje a přilby moc neviděl.


Tondulin
Poté co si i Chocholka s Aldarilem obstarali koně a vyhoupli se do něj si dal pokyn k odjezdu. Aldaril v sedle působil dost nejistě, Chocholka mu musel prve pomoci do něj vůbec vylézt. Po ujetí několika kilometrů se ale povedlo chlapci nabrat trochu jistoty.

„Nebude snadný srazit cenu.“ zakroutil s povzdechem Chocholka, „Vyhrabal jsem všechno co se dalo, všechny písemnosti co k ní máme a trošku se poptal Delmuse. Ta pevnost.“ obrátil se na tebe, „Není to žádná zřícenina. Je to funkční pevnost s částečným obydlením, která je pravidelně udržována, opravována a též v minulosti sloužila po mnoho let jako hlavní výcviková oblast Chorrolského vojska. V podstatě o slávu přišla až ve chvíli kdy se to začalo v Chorrolu všechno komplikovat pod vládou regentky.“ odmlčel se, „Neodvážím si říct o kolik to budu schopen srazit dokud ji neuvidím na vlastní oči a hlavně neuvidím majitelku.“ podíval se před sebe, „Každopádně. Majitelka je vázána smluvně pevnost poskytovat výhradně hrabství, poskytnutí nějaké jiné straně musí být schváleno hrabstvím. Takže ona nemá moc prostoru k manévrování. Jestli se ji chce zbavit musí jí nejprve nabídnout nám a teprve poté pokud vyloženě odmítneme se může možná poohlédnout jinde, ale vůči tomu máme také nástroje.“ pousmál se.


SuperHunter
Zenira kývla. Zaklepala si klepadlem na dveře a vyčkávala. Zenira se několikrát rozhlédla. Ulice byla i nadále prázdná. Dlouho jste čekaly. Zenira chtěla už sama znovu zaklepat, když se konečně ozval zvuk chůze a řinčení klíčů. Chvíli poté se otevřely dveře a zpoza z nich vykoukl postarší muž, kterému odhadem může být něco kolem čtyřicítky. Vlasů měl na hlavě pomálu, oblečený byl do tmavě červené košile, kterou měl značně rozšněrovanou. Delší plátěné kalhoty a byl bos. Oči měl nezvykle zarudlé.

„Zatraceně...“ vykulil zarudlé oči, když vás spatřil v kabátech stát před jeho dveřmi, „S čímpak vám můžu pomoci? Tahle pozdě večer... Dámy.“ zeptal se, přičemž vykupoval na ulici, „Už nejsem ve službě... dneska.“ dodal. Zenira se na tebe podívala neboť očekávala, že hlavní dialog s mužem povedeš ty.


Adrian_S
„Výborně. Já tam byla nedávno.“ zareagovala na tvá slova, „Ale to bylo ještě před obsazením města Shornhelsmkým vojskem. Kdoví jak to tam bude vypadat teď.“ poznamenala a připravila svitky s teleportačním kouzlem, „Je to spjato s jednou boční uličkou nedaleko cechu.“ popsala ti přibližné místo kde se zjevíte.

Použili jste svitky a se zábleskem modrého světla se oteleportovali. Po pominutí modrého světla si spatřil boční uličku mezi domy. Jera si porovnala roucho a zejména pak kápi jakoby se chtěla ujistit, že ji i nadále není vidět do tváře. Boční uličku si identifikovat nedokázal, ale jakmile jste ji opustili a dostali jste se na jednu z hlavních ulic ihned si začal poznávat. Nacházeli jste se poblíž budovy cechu mágů, ale vstup do ní se nacházel až za rohem.

Přestože Jera mluvila o obsazení města nespatřoval si žádné velké škody po obléhání. Většina domů na které jste viděli nejevily sebemenší náznak poškození, krom těch obvyklých vad způsobeným zubem času. Ulice rovněž nebyly vylidněné, potulovalo se zde mnoho místních i poutníků a dobrodruhů. Vlajky se přesto změnily. Před lety zde vysely vlajky jiného království. Nyní si poznával vlajky Shornhelsmkého království (království o němž víš, že se nachází na severu provincie, hlavním sídlem královny Valerie Benetové jež vládne od smrti manžela sama je město Shornhelm). Uniformy městské stráže též doznaly změn a vypadá to, že původní stráž byla buď zcela rozpuštěna nebo alespoň narychlo oblékla zbroje Shornhelmského vojska.

„Pospěte děti ať o to nepřijdete....“ zaslechl si hlas jedné mladší ženy, která vedla za ruku dvě děti a dalších pět jich šlo za ní. Žena nemohla být matkou všech těchto dětí, pravděpodobně byla pouze opatrovatelkou ze zdejšího sirotčince. „Neloudejte se, mělo by to každou chvilku začít. Musíme se dostat na náměstí ať máte dobrý výhled.“ pobízela loudající se starší děti, kterým mohlo být už přes deset let.


ScorpionCZ
„Výborně.“ pousmála se De Peyranová po tvé kladné reakci, „Klidně můžete, ale prosím... vyberte nanejvýše dva maximálně tři zájemce. Ať se nás kolem toho nemotá příliš a nekomplikuje nám to průběh.“ poté se krátce odmlčela, „V tom případě vás budu informovat až budou přípravy dokončeny. Vy mě prosím pak jen sdělte jména studentů a studentek, kteří se nám rozhodnou připojit. Ať mám přehled.“ poprosila tě, „Kdybyste mě nezastihl zanechte mi vzkaz v mé komnatě... až mi ji připraví. Mám ještě závazky v Chorrolu. Takže tu nebudu neustále.“