---

→ Tah 984


Sarako
Dunmerovu dýku jsi nespatřil. Nejspíš kamsi zapadla během vaší potyčky. Legát Condarius pro jistotu popsal cestu k nevěstinci. „Nebojte se.“ ujistil tě poté co jsi mu sdělil požadavek, aby všechny zásluhy byli připsány legátu Atiovi. Legát Atius na to nic nenamítl, mlčky pokynul hlavou svým mužům ať vás následují a směřovali jste svižnějším krokem pryč z chudinské čtvrti, prošli jste branou a následně směřovali přístavní čtvrtí k onomu nevěstinci. Zastavili jste se v jedné z bočních uliček, aby na vás neviděli vyhazovači střežící vchod.

„Tohle nevypadá na bandu hospodských rváčů.“ oznámil legát Atius, když si prohlédl trojici svalnatých vyhazovačů. „Tak zlomte vaz.“ popřál ti, „Dáme vám půlhodiny. Potom tam vtrhneme.“

Budova nevěstince byla upravená, udržovaná a bylo znát, že patří někomu kdo má peníze a nebojí se investovat. Všechny okna v přízemí byla zavřená, zatažená závěsy. Okna v patře na které bylo vidět z boční uličky na tom nebyly o moc lépe. Všechny byly zavřené a zatažené. Z nevěstince se neozýval žádný hlahol.

„Ale jít do bordelu během bílého dne... to je docela divné.“ konstatoval ještě Atius.


Tondulin
Angela se po tvém boku postavila okamžitě bez nějakého zaváhání. Tilbaut, ale působil překvapeně, vykonal však tvůj rozkaz a ochotně se zařadil po tvém boku z levé strany. Začal jsi dlouhý projev, nikdo tě nepřerušoval. Tilbautova tvář neskryla překvapení z toho, že jsi ho jmenoval do tak vysokého postu. Zjevně o něco takového vůbec neočekával.

Několik (6) zbrojnošů se přihlásilo téměř ihned, na první pohled se jednalo o válečníky, kteří už ve své ruce zbraň drželi a zjevně mají s bojem i nějaké větší zkušenosti než jen z řešení drobných krádeží a hospodských rvaček. Po chvilce se k nim přidala další trojice (3) a postupně se přihlásilo dalších sedm lidí (přičemž 4 z nich jsou lukostřelci, 2 nevypadají, že by disponovali bohatými bojovými zkušenostmi a 1 další zbrojnoš).

Celkem se ti tedy přihlásil následující počet: 10 zbrojnošů, 4 lukostřelci a 2 rekruti.

„Veliteli...“ naklonila se k tobě Angela a tiše spustila, „Vyšlete za sebe někoho jiného. Je zbytečné, abyste místo prohledával osobně. Skutečně si nemyslíme, že tu ten upír ještě někde číhá.“
„Povedu je.“ oznámil souhlasně Tilbaut, „Půjdu se připravit hned jak vydáte rozkaz, ale nevzdám se tady, proto se mnou raději pošlete někoho kdo zde vyrostl a vyzná se tu.“


ScorpionCZ
„Od licha? Zajímavé.“ přikývla a odložila meč stranou, aby zvala do ruky jeho hůl, „Zkusíme s tím něco udělat, ale moc magické hole povětšinou poznáte sám, když ji využijete k vytvoření nějakého kouzla. Protož v tomhle případě vstupuje do tvorby kouzla více faktorů.“ začala vysvětlovat, „Ale s holí po Císařském mágovi bych byla velmi opatrná. Jestli byla dílem Císařských mágů nejspíš by ji mohli chtít zpět a způsobilo by vám to jen zbytečné problémy... ale jestli jejich není?“ zeptala se řečnicky a uchopila ji do ruky, „Pak byste byl z obliga. Potíž je, že se špatně pozná jestli jde skutečně čistě o jejich práci, protože tenhle vypadá dost upraveně a dost používaná.“ konstatovala hůl navrátila nazpět.

„Začneme tím mečem a zkusíme dobít lichovu hůl.“ rozhodla následně, „Umíte nabíjet očarované předměty?“ zeptala se a přivřela oči, „Není to žádné ověřování vašich schopností, ale ve dvou to budeme mít rychlejší. Vaší ženu si ze svých hodin pamatuji, ale vás příliš ne.“


SuperHunter
„Vstoupila jsem do Aldmerského vojska velmi mladá, podstoupila jsem výcvik ve Valenském lese, několik let jsem působila pod velením důstojníka Tarlowa. Velmi dobrý, loajální důstojník, který svým chováním dost vybočoval... a to i svým pohledem vůči Odboji. Dost mě inspiroval.“ odpověděla khajiitka, „Ale když přišel rozkaz s žádostí o převelení, požádala jsem ho, aby vyhověl. Bojovat pod velením lorda Gerricka je totiž nesmírná čest... přestože jeho pověst budí strach.“ dodala zatímco jste kráčeli dál, „V Hammerfellu tam velel velitel Falerion a nějaká Lady Arannelya? Nebo jak se přesně jmenovala... už nevím.“ pokrčila rameny.