Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.

Přidal Aurelius dne 10.05.2021 20:29
#3954

→ Tah 971

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Serana ti ochotně popsala cestu k domu muže o kterém mluvila. Atius se přitom zastavil a vyslechl si její slova. Poté se s vámi Serana rozloučila a vrátila se zpět do hostince pokračovat v péči o nemocné. S obdrženým popisem domu a cesty k němu jste vyrazili do chudinské čtvrti. Čtvrť byla odříznuta od přístavu dřevěnou palisádou u níž postávalo deset legionářů různě po menších skupinkách rozmýšlených legionářů.

Jeden z nich, který jako jediný měl jinou přilbu k vám ihned vyrazil. Atius mu již z dálky ukázal opravňovaní listinu s příslušnou pečetí a kvestor se rázem na patě otočil a nechal vám bez dalšího zdržování otevřít dřevěnou bránu. Prošli jste dovnitř.

Chudinská čtvrť se skládala z dřevěných domků nevalné kvality. Cesta byla vyšlapaná až do hlíny a ulice byly prázdné jakoby se nikdo nechtěl vydat ven. Občas jste mezi okny nebo škvírami mezi dřevěnými stěny domů spatřili tváře. Legát Atius kráčel vpřed rychleji. Pobídl legionáře v před jakoby chtěl čtvrť zase co nejdříve opustit.
„Byl jste z té čarodějky nějaký nesvůj, legáte.“ zvolal jeden z legionářů na odlehčení pochmurné atmosféry. Legát mu však věnoval krátké otočení s nevraživým pohledem a legionář raději utichl.

Došli jste až k domku, který vám Serana popsala. Byl zchátralý a nejspíš dovnitř i zatékalo. Pouze čelní zeď směrem k vám jež obsahovala jedno zatažené okno a dřevěné dveře nebyla přilepena na jiné obdobně zchátralé domky. Legát ihned rozdal rozkazy, aby legionáři po dvojici zajistili dveře i u sousedních domů pro případ, že by byly navzájem průchozí a váš člověk by vám mohl skrze ně proniknout. Legionáři jeho rozkaz vykonali, rozešli se obsadit dveře. Legát Atius mezitím přistoupil zboku ke dveřím. Tasil potichu meč a dalšímu legionáři dal pokyn, aby byl rovněž připraven.
„Taky už žádné léčitelky nebudou.“ konstatoval spokojeně.

Než však stihl cokoliv podniknout ozvala se zevnitř domu rána, která zněla jako kdyby něco spadlo na zem a přitom se rozbil nějaký džbán nebo jiné nádobí. Následovalo zaskučení a náraz do stěny poblíž okna. Závěs sebou silně zachvěl. Legát se obrátil směrem k oknu, podíval se nevěřícně a poté koukl na přítomné legionáře.

„Klidně běžte první.“ pobídl tě následně, „Vy jste tu ostřílený hrdina obléhání.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Nesuď knihu podle obalu.“ namítl nevzrušeně agonian, „Myslím si, že je jedině dobře, že to dopadlo takhle. Nikdo nedokáže sedět na hromadě židlí a vykonávat fůru postů naráz aniž by se to negativně nepodepsalo na jeho výkonu. Elbert bude mít hlavu jako pátrací balón a myšky budou mít prvé.“ pokračoval tiše, „Věř mi. Bude to v pohodě.“ obrátil se na tebe, „A jestli mi nevěříš představ si, že by vedle tebe teď stála nasraná Anna.“ zašeptal s úsměvem.

„O tom nepochybuji.“ přikývl na Elbertova slova baron Arterius, „Instrukce jsem ti sepsal.“ řekl, když vytáhl z kapsy dopis v obálce, „Přečti si to až budeš sám a jednej podle těchto instrukcí i podle svého nejlepšího úsudku. Je to důležité. Budoucnost našeho rodu v této provincii nyní bude záviset na tvých a bratrových rozhodnutí.“ dodal následně.
„Jsem si toho vědom.“ přikývl, „Udělám maximum, aby tepna už nekrvácela.“ dodal nakonec a poté s pokynutím následoval svého otce do sídla. Rolstonová jim byla v patách, ale držela si od nich odstup. Delmus se rovněž za nimi vydal, dohnal Rolstonovou a pustil se s ní do rozhovoru. Chocholka zaváhal, ale nakonec vyrazil i on za nimi a opustil vás tak.

Baronka Arteriová zůstala stát. Belius si povzdechl a podíval se na ní. Chtěl se svojí ženou následovat ostatní, ale Veronique se jen usmála a gestem vám naznačila ať zůstanete všichni čtyři stát na místě. Nejprve zamířila ke svému synovi a nevlastní dceři.
„Opatrujte se vy dva.“ promluvila k nim přátelsky, „A nemrač se. Máš vedle sebou hezkou ženu, nesluší se, aby se muž takhle tvářil.“ pokárala Belia, „Elberta nečeká snadná pozice a bude mnohem lepší, když to bude on kdo se 'umaže' od politických rozhodnutí a jejich následků.“ dodala klidným hlasem zatímco si prohlížela svého syna, který z příjezdu svého staršího syna nebyl příliš nadšen. „A nevymýšlej žádné hlouposti jak se Elberta zbavit. Zbytečně to nahrávalo vašim nepřátelům... Jakmile pojmou podezření, že je mezi vámi nějaké napětí pokusí se ho ještě víc podnítit a využít ve svůj prospěch.“
„Nebudu ho zbytečně provokovat.“ odpověděl ji Belius s povzdechem, „Ale jestli jste to tahle zamýšleli celou dobu... no tak jste tu rovnou mohli nechat Rolstonku. Ta byla sice pedantská, ale byla alespoň koukatelná.“ namítl.
„Chápu.“ pousmála se Veronique nad Beliovými slovy o Rolstonové, „Bohužel. Otec se takhle rozhodl včera po rozhovoru s admirálem Laniem. Je mi to líto, ale jeho rozhodnutí sem respektovala. Přijde mi moudré už jen kvůli tomu co jsem již zmínila. A pozornost bys měl věnovat nyní jen své ženě.“ pokynula směrem Anitě, která se pousmála.

„Aedane Ervine.“ přesunula se naproti tobě Veronique, „Shodli jsme se s Klargem, že nenalezneme žádné kloudné využití pro sídlo, které jsme zde zakoupili. A proto vám sídlo darujeme, abyste v něm mohl spokojně žít se svojí partnerkou.“ pokračovala, Adrianna přitom pečlivě poslouchala co ti Veronique chce sdělit. Belius příliš pozornost jejím slovům nevěnoval, protože se začal bavit se svou ženou. „Původně jsme to plánovali udělat trošku jinak, ale využití opravdu nenajdeme a proto vám ho skutečně přenecháme napořád. Navíc jste věrný přítel mého syna a toho si velmi cením.“ pousmála se, podala ti svazek klíčů „Doufám, že neodmítnete.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Seženu ho a potom uvidíme jakým směrem se vydáme dál.“ přikývl Scipio souhlasně. „Slyšel jsem, že se tam prý málem ve velkém rozjela morová nákaza, ale Serana prý jednala rychle a zavčasu celou situaci podchytila. Ale kdoví jaká je pravda.“ pokrčil rameny, „Dlouho jsem s ní nemluvil. Většinu svého času tráví právě tak... ani s Flaviem se nestýká.“ odmlčel se, „Předpokládám, že ano. Myslím, že to opravdu celé stojí jen na Seraně a následném vzájemném domluvení nového termínu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Stormio už na srdci nic jiného neměl. Nechal vás odejít a sám šel plnit své povinnosti. Opustili se Zenirou základu Thalmoru a vyšli na ulici města, pomalu jste kráčeli městem a směřovali k přístavu. Míjeli jste početné hlídky legionářů, občas jakého příslušníka Thalmoru, který ve své typické zlatavé zbroji kráčel městem a plnil své rozkazy.

„Vy jste sloužila v Hammerfellu? Jaké to tam bylo? Slyšela jsem, že vylodění bylo brutální.“ zeptala se cestou Zenira, „Nebudeme si to zkracovat. Půjdeme typickou cestou jako chodí naše hlídky po celou dobu. Ať nebudíme zbytečně pozornost.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy