---

→ Tah 930

Protože potřebuji srovnat časové linky vašich příběhu, zejména pak Škorpiasovu linku tak píšu nepravidelně s jakýmkoliv počtem tahů.


Sarako
Legionáři na hradbě se ukázání dekretu začali mezi sebou radit. Zjevně mezi nimi došlo k nejrůznějším názorům, protože trvalo notnou dobu než se kterýkoliv z nich nanovo ozval.
„Vydržte.“ zvolal jeden z legionářů. Zanedlouho se brána pootevřela a vylezla dvojice legionářů v plné zbroji, měli na sobě těžkou zbroj, plné přilby a štíty přehozené přes rameno.
„Vpustíme vás do města, ale přístav je uzavřený. Brány jsou otevřeny pouze ve dne. Stále ještě platí přísný režim pro celé město a mimořádný stav, proto se vyhněte zbytečným potyčkám a nepokoušejte stráže. Najděte si nějaké ubytování a přečkejte do rána.“ zdůraznil a pokynul ti ať s koněm vjedeš do města.


Tondulin
„No... To těžko říct.“ usmála se šibalsky, když jsi zmínil společnou domácnost. „Jestli bude naše společná domácnost v jednom úzkém pokoji tak nic neslibuji.“ dodala s humorem, „Naštěstí nemám tolik šatů, bot a všechno dalšího... Takže bychom se do jedné šatní skříně jistě vešli.“ pokračovala se žertem, „Ta tvá část s legií? Nejsem si jistá jestli jsem se na to už neptala, ale nebudeš se muset vrátit do služby? Teď, když jsi zase zpět v Cyrodiilu?“ zeptala se zatímco jste pomalu došli ulicemi města až k rušnější části města, hostinec žil v dobré náladě, lidé oslavovali a hodovalo se. Zvenčí byla slyšet hudba.

Prosmýkli jste se mezi davem slavících ke schodišti, hospodský měl co dělat, aby stíhal. Stejně tak jeho pomocnice i manželka. Vašeho příchodu si ani nevšimli. Nalezl jsi svůj pokoj, otevřel klíčem dveře.
„Možná bychom si měli objednat nějaké víno?“ navrhla.


ScorpionCZ
Převzal jsi Arteriův meč, uschoval ho do brašny a rozloučil se. Elanya mezitím pokročila s kouzlem a vyvolala teleportační kouzlo, když ses jí chytl dokončila ho a se zábleskem modrého světla jste stanuli uprostřed jejího domu. Ve společenské místnosti s pohovkou, křesli a stolem.

„Vím, že se těšíš za Lauranou...“ přešla ke dveřím, které vyzkoušela jestli jsou zamčené, následně přešla k oknům, které se ani nenamáhala roztáhnout. „Ale nemůžeš tam jít tahle.“ obrátila se k tobě a poukázala na špinavou zbroj a nejenom na ní. „Vyděsila by se jen co bys prolezl dveřmi... a vůbec kdoví kolik je hodin. Musíš se umýt, učesat, odpočinout si a hlavně si na sebe vzít něco normálního...“ přešla k tobě, „Tohle je zbroj Císařských mágů... sice má to nejlepší už asi za sebou, ale stále je poznatelná. Jakmile s ní vykročíš ven a někdo si tě splete s Císařským mágem... no... nemusí to skončit dobře. Proto navrhuji.“ rozpustila si vlasy, které měla doposud v copu, byly špinavé, stále ještě od prachu a všeho co si musela v Mohyle protrpět, „Abys tam šel až ráno. Dáš si koupel, vyspíš se do růžova a ráno se jí vrátíš jako ten Škorpias, kterého očekává, protože teď. Vypadáš strašně. Oba vypadáme strašně.“ povzdechla si a zamířila ke skříni, „Chce to víno... nebo něco silnějšího.“ řekla, když skříň otevřela.


SuperHunter
„Obstarám vám ji.“ usmál se Stormio, „Hádám, že teď byste si možná měli udělat cestu k nevěstinci, obhlédnout ho zvenčí ať víte do čeho jdete.“ podíval se na tebe, „Mezitím pro vás budu mít připravené všechno vybavení co jste si poručily. Kdybyste si ještě na něco vzpomněli máte čas.“