---

→ Tah 919

Protože potřebuji dokončit zavčasu Škorpiasovu linku, napíšu dneska i s nižším počtem odeslaných hráčů. Potřebuji srovnat časový posun mezi vámi nějak vhodně.


Sarako a Tondulin
@Sarako: „Ah... Ano.“ usmál se Belius, „Jsem samozřejmě spokojen... i když návrh na sňatek nepřišel ve šťastnou dobu, protože jsem se musel vzdát lásky své srdce.“ povzdechl si, „Ale jak by řekl můj otec... Nesobečtí lidé nemyslí na své vlastní štěstí, ale na štěstí a budoucnost druhých. Nebo tak nějak to říká. Rodu sňatek pomohl a Chorrolu pomůže rovněž.“ odmlčel se, „Pokusím se být dobrým hrabětem... a snad si k sobě s manželkou najdeme cestu.“

@Tondulin: „Nemyslím si, že by se to líbilo arcimágovi, ale je to zajímavá myšlenka.“ zasmála se Mirabelle, chytl jsi ji za ruku a pomalu odváděl pryč od lidí, kterých ale na nádvoří výrazně ubylo.
„Počkejte! Kam jdete?“ zvolal Chocholka, „Tohle se mělo dneska pořádně zapít.“ mával za vámi rukou.
„Zmastit se dokážete i bez Aedana. Dopřej mu chvilku jeho milou.“ sjela Adrianna Chocholku a pak se sama odebrala do sídla. Chocholka se jen podíval na Flavia.
„Co jí je?“ hlasl.
„Kdoví.“ pokrčil rameny, „Ty ses jí měl věnovat a zvoral si to. Třeba si to teď vyžíráš.“
„Blbost.“ mávl rukou Chocholka, „Ale jen se směj. Počkej až otevře dveře do svého pokojíčku. Dostane nával z tvého hnojiva pro kytky a budeš v nemilosti rovněž. A teď jdeme chlastat.“ pobídl Flavia a chytl ho za rameno „Noc je ještě velmi mladá.“

„Musím se přiznat, že Belius má opravdu podivné kamarády.“ poznamenala na adresu Chocholky Mirabelle, když jste opustili hrad a kráčeli pomalu dolů hlouběji do města mezi domy.


ScorpionCZ
Přetočil ses, abys viděl dobře na svého protivníka a seslal bleskové kouzlo. Grithart se již nezmohl na nějakou ochranu, tvé kouzlo zasáhlo svůj cíl a vyrazilo mu z ruky přívěšek. Zlatý přívěšek dopadl do černého prachu a Grithart se ho rychle snažil najít a vzít opět do ruky. V ten moment udeřilo Globullovo ledové kouzlo, ledový hrot zasáhl čaroděje do kostnaté hrudi a srazil ho na záda.

Zvedl ses, vykašlal prach a vyrazil pomalu ke Grithartovi, který se s otvorem v hrudi po průstřelu ledovým hrotem snažil opět zmátořit. Cestou ke Grithartovi jsi vyvolal svého přízračného vlka, rozkázal jsi mu pomoci Arteriovi. Ihned poté jsi utvořil neoblomnou ochranu, která tě měla chránit před případnými útočnými kouzli, ale žádné sesílány nebyly.

Appius sebral svůj meč, pevně ho sevřel a napřímil se. Nevyčkával až Arterius doplazí ke své zbrani, ihned vyrazil do útoku. Cestu mu však zkřížil Škorpiasův vyvolaný vlk, který před něj skočil a několikrát výhružně kousek do vzduchu, následně však přešel do opravdového útoku, Appius švihl mečem, ale minul. Vlk ho oběhl, Appius se znovu rozmáchl a sekl po vlkovi, který tak musel opět přesunout. Souboj v vlkem netrval příliš dlouho, Appius ho brzy přelstil a zlikvidoval. Arterius však získal čas a mohl se doplazit ke své zbrani, popadl rukojeť svého rozlomeného kladiva a s její pomocí se postavil na nohy. Rukojeť otočil k Appiovi spodem.

Appius znovu zaútočil. Jejich zbraně se střetly, Arterius se snažil být defenzivní, Appius přenesl do souboje i pěsti. Několikrát Arteria udeřil a následně se ho pokusil složit k zemi, ale nezadařilo se mu to. Arterius ho přechytračil a poslal k zemi jeho. Appius se rozplácl na zemi, ale hbitě se otočil a sekl mečem. Arteria zasáhl do ruky. Povrchově ho poranil. Chtěl zaútočit znovu, rozmáchl se, ale tentokrát jeho úder skončil ubráněn rukojetí rozlomeného kladiva. Arterius uštědřil ležícímu Appiovi kopanec do tváře a rychle přiložil spodní část rukojeti svého rozlomeného kladiva na Appiovu hruť. Vyřkl zaklínadlo a Appius sebou několikrát prudce cekl než zůstal nehybně paralyzován. Arterius mu vykopl z ruky meč a následně s velkou úlevou ve tváři si otřel čelo. Sám se však příliš dlouho na nohou neudržel a padl na kolena.

Appius se snažil vší svojí silou přemoci paralyzační kouzlo, ale nedařilo se mu to. Přestože dokázal kouzlo oslabit alespoň v prstech a byl s nimi schopen pohnout, nedařilo se mu nic jiného rozhýbat. Nebyl schopen ani jediného slova. Arterius se vydýchal, popadl Appiův meč, rukojeť svého kladiva sevřel pod ramenem a následně chytl Appia za zbroj a táhl ho blíže k věži.

Část kostlivců se rozeběhla jeho směrem, ale Globullus je smetl svými ledovými kouzli, které bez zdržování metal jedním i druhým směrem se snahou zasáhnout jakýkoliv cíl. Zatímco se z dálky ozývalo vřeštění chrliče, který byl nejspíše po dlouhém boji kostlivci nakonec udolán.

„Je Rilen v pořádku?“ informoval se Globullus, když ses dostal až do těsné blízkosti bezvládně ležící Rilen a rezignovaného Gritharta, který zůstal strhnula na kolenou a svýma očima jen sledoval tvé další počínání. Všiml sis, že zlatý přívěšek, který ho ještě krátce předtím zajímal nyní ležel kousek od Rileniny nohy.




SuperHunter
„Provedeme to ještě dnes? Výborně.“ reagovala spokojeně Zenira, „Stačí nějaké okno. Jsem dost mrštná a lezení mi nedělá problém. Stačí když okno otevřete a dáte mi nějaký signál, že jste to skutečně vy. Stačí nějaký diskrétní.“