---

→ Tah 844


Sarako
„Rád bych s vámi hraběnko projednal možnou spolupráci napříč hrabstvími. Zejména pak tu obchodní a vojenskou.“ započal dialog Klargus, hraběnka jen přikývla, „Naše hrabství jsou od sebe kousek a mohou si vzájemně pomoci. Navíc Chorrolské hrabství je nyní pod ochranou Shornhelmského království. Což znamená, že v případě nějakého zásadního problému mu království přijde pomoci a hrabství se tak nemusí spoléhat pouze na pomoc legie nebo svoji vlastní armádu.“
„Jsem si dobře vědoma vaší silné pozice ve Vysokoskalské provincii.“ přikývla souhlasně hraběnka, „A jsem ochotna s vámi uzavřít pro obě strany výhodné dohody a přiznám se, že případná vojenská pomoc by mi mohla přijít vhod. Chtěla jsem navázat nějaký dialog s Cheydinhalem, ale situace je tam zjevně mizerná, protože navázat nějaké smysluplné diplomatické jednání je zjevně nemožné.“
„Doneslo se ke mně něco.“ přitakal Klargus.
„Bohužel.“ přikývla hraběnka, „Podívejte. Raději bych hovořila dnes o vojenském dohodě, řádném vzájemném spojenectví… však to znáte než o obchodní dohodě, protože já nejsem příliš orientovaná směrem k obchodu a raději diskuzi o všelijakých obchodních paktech ponechávám na svém poradci pro obchod.“
„Jistě. Klidně můžeme.“ přikývl Klargus, „Obchodní dohodu můžeme domluvit kdykoliv.“ dodal, „Vojenské spojenectví jsme ochotni s vámi podepsat a vypomoci vám jak armádně tak i případně jinak, když bude vaše hrabství v nouzi. My samozřejmě na oplátku očekáváme to samé.“
„Budu stručná.“ přikývla hraběnka, „Situace v Brumě nyní není nejlepší, rada hrabství je rozklížená na několik táborů a není tolik jednotná jak jsem si původně myslela a má pozice není tak silná jak bývala po boku mého muže. Důvodů je spousta, ale shrnuje je velmi krátce.“ nadechla se, „Konkordát, Cheydinhal a vdovství jejich hraběnky.“ shrnula, „Konkordát je pevně dán s tím hnout nelze, vdovství si rovněž vyřeším sama, ale Cheydinhal je problém.“ obrátila oči na Delmuse a následně je přesunula zpět na Klarga, „Do mého hrabství přichází stále více a více dunmerů, kterým se nelíbila nebo nelíbí situace v Cheydinhalu, žádají o azyl a pomoci pro své další příbuzné, kteří jsou buď v Cheydinhalu nějakým způsobem uvězněni nebo jsou ještě ve své domovině a žijí ve špatných podmínkách.“ povzdechla si, „Hrabství je samozřejmě schopno nějakým způsobem jim krátkodobě pomoci, ale počty jsou velké a peníze, které hrabství investuje do prchajících dunmerů na úkor našich vlastních občanů mizí rychle a spoustě občanů hrabství to není zrovna dvakrát po chuti. Investovat do nově příchozích, kteří mohou uctívat co chtějí, mohou žít vesměs svobodně v rámci zákonů samozřejmě, ale bez všudypřítomného strachu… protože když jste nord pak je velká šance, že si vás vyhlédne některý z agentů Thalmoru a rázem jste za kacíře a zastání nenajdete zhola nikde.“
„Chápu.“ přikývl Klargus, „Konkordát je nemilosrdný, ale jeho přijetí bylo nutné pro stabilizování situace Císařství. Jinak by dnes všude vláli vlajky Aldmerského spolku a mi spolu nemluvili.“ dodal následně. Jeho slova obhajoby však v tváři hraběnky příliš radosti nevyvolaly, spíše naopak.
„Jistě.“ odvětila mu nepříliš příjemným tónem.
„S Aldmerským spolkem toho příliš nesvedu.“ připustil Klargus, „Ani s agenty Thalmoru, ale s dunmery bych vám pomoci dokázal. Jestli směřujete k tomu podmínit naší vzájemné spojenectví vyřeším tohohle… ‚problému‘.“
„Ano. Musím adekvátně reagovat… jinak se vzhledem k těm všem problémům, které se nashromáždili můžu rozloučit i se zbylou podporou co mi v radě hrabství zůstala.“ přiznala následně hraběnka.
„Dobrá.“ přikývl Klargus, „Chorrolské hrabství otevře své hranice dunmerům, které nemůžete přijmout.“ řekl následně, „Delmusi.“ obrátil se na komořího, „Investujte část svatebních darů na výstavbu dunmerské osady, aby měli svůj klid a nedocházelo k nějakým vyhroceným potyčkám. Zejména dary z Vysokoskalí a vyberte pro tu osadu nějaké vhodné místo.“ rozkázal Delmusovi, „Nemusíte na výstavbu dohlížet osobně, ale pověřte tím někoho schopného kdo to nezmrší.“ zdůraznil následně a podíval se na hraběnku, která jen spokojeně přikývla.
„Děkuji.“ poděkovala následně, „Ale pak je tu samotný Cheydinhal. Musíme jako sousedi nějak reagovat. Dát najevo, že nesouhlasíme s tím, co se tam děje jinak brzy nebudou prchat pouze dunmerové, ale i ostatní nelidské rasy, protože to, co se tam děje je opravdu otřes.“
„Poučte nás.“ vybídl Klargus, „Sice se ke mně něco dostalo, ale poučte nás o svých poznatcích.“
„Od své dobré přítelkyně vím, že tam dochází k masivnímu utlačování nelidských ras… dunmerů, orků, altmerů… bosmerů, zkrátka všech co nejsou lidé.“ vysvětlila hraběnka.
„Bohužel…“ přikývl Klargus, „Ale Cheydinhal je hrabství jako každé jiné, platí v něm nějaké zákony a my by jsme se neměli vměšovat do jejich vnitřních záležitostí.“ reagoval smířlivě, „My můžeme pouze takové chování odsoudit, ale to je tak jediné co s tím můžeme z naší pozice dělat.“ poznamenal nepříliš nadšeně.
Hraběnka se po jeho odpovědi nezatvářila příliš nadšeně, ale nakonec souhlasně přikývla. „Bylo by to vměšování do záležitostí jiného hrabství.“ konstatovala souhlasně, „Máte pravdu.“ dala znovu za pravdu, „Ale i tak se mi to nelíbí.“

„Pryč s vdovstvím vám také bohužel asi pomoci nedokážu.“ připustil Klargus, „Všichni mužští členové mého rodu už partnerky mají.“ přiznal následně, „A žádného vzdáleného příbuzného, kterého bych shledával dostatečně vhodným nemám.“ podíval se po své pravici po níž seděla Rolstonová.
„Nevadí.“ pousmála se hraběnka, „Muže si vyberu podle našich tradic až nadejte správný čas. Nemějte obavy.“
„Dobrá.“ kývl nanovo Klargus, „V tom případě jsme prošli všechny tři vaše palčivé problémy. Chorrol vám pomůže s dunmerskými uprchlíky a v případě, že to uznáte za vhodné vydá společně s vámi nějaké veřejné prohlášení s nespokojeností vůči Cheydinhalskému hrabství.“ rekapituloval, „Nějaké další návrhy?“ obrátil se na Rolstonovou, Delmuse a následně koukl i po tobě.

„Nemám žádný návrh.“ přiznal Delmus, „Obchodní dohodu dojednáme teda později.“ pokračoval lehce zklamaným tónem, „A osadu pro dunmery začnu řešit hned jak dojde k podepsání dohody.“
„Také nemám co přidat.“ ozvala se Rolstonová, „Konkordát je pevně dán a rebelování proti němu je závažné provinění, které nemusí skončit vůbec dobře. Cheydinhal by měl být za své chování hnán před soudy, ale z naší strany by to bylo vměšování se do jejich záležitostí… a mohlo by to skončit konfliktem.“ podívala se krátce na Klarga a poté na hraběnku. „A domnívám se, že Chorrolský lid o něco takového aktuálně příliš nestojí. Situace v Chorrolu se musí stabilizovat, opravit škody a znovu rozjet v plné síle zdejší výrobu na to potřeba soustředit své síly.“
„Chápu to.“ přikývla hraběnka, „Snad bude mít našeho společné odsouzení tamních činů, alespoň nějakou váhu.“
„Bude.“ kývla hlavou Rolstonová, „Vyjádříte podporu všem utlačovaným a osad bude potřeba postavit mnohem více.“



Tondulin
Začal jsi hledat kolem sebe nějakou vodu, ale převažoval alkohol. Teprve až když se k tobě přiřítila Carwen, která držela v jednom z pohárků mlíko a předala ti jej, ucítil jsi po napití alespoň částečnou úlevu od pálivosti, kterou vyvolala dvojice papriček.
Carwen jen mentorským pohledem zakroutila nespokojeně hlavou a založila si ruce na hrudi, „Vidíte… vrátila jsem vám ho v naprosto původním stavu.“ nahodila následně k Mirabelle, která jen zdrženlivě přikývla.

Baronka s Anitou se usmívali nad celým tvým divadlem, které způsobila dvojice papriček. Belius se mezitím vrátil ke své nevěstě, opatrně usedl ke stolu i s menším táckem na němž leželo hned několik menších skleniček s průhledným alkoholem.

„Chocholkovice to bohužel není.“ konstatoval nespokojeně, „Ale také to má trošku říz a řádně vás to zevnitř vypálí.“ usmál se spokojeně, když položil tácek na volné místo u stolu, „Pojďte to vzít.“ vybídl vás.
„I já?“ zeptala se Anita.
„Eh…“ znejistěl Belius, „Má to docela říz.“ začal, „Možná jsem ti měl raději přinést něco méně tak sundavacího.“ vysvětlil jí, „Raději to vynech a dej si vínko.“ usmál se na ní a postavil před tebe, Mirabelle a Carwen menší skleničku.
„I my s Mirabelle? Nás to nesundá?“ zeptala se Carwen, když se přesunula ke své židli a chytla se rukama za její zadní opěradlo.
„No… tak ty jsi v tomhle směru zkušená.“ namítl Belius, přičemž Carwen na něj vrhla lehce nepříjemný pohled, protože jí to nejspíše vyznělo jako kdyby ji považoval za někoho kdo často hoduje alkoholu. „A Mirabelle je profesorkou.“ koukl jejím směrem, „Ta si určitě občas dá něco na kuráž.“ usmál se a převzal jednu ze skleniček. Zbyly ještě tři. „Chocholko!“ zařval na argoniana, který zrovna o čemsi hovořil s Adriannou. „CHOCHOLKO!“ zařval nanovo dokud ho argonian neslyšel. Otočil se jeho směrem, Belius mávl a naznačil mu ať jde k vám. Spolu s ním vstala i Adrianna. „Jen co sem ty dva přijdou… tak to do sebe naklopíme.“ usmál se a promnul si břicho, „A pak se asi pustíme do nějaké zábavy, ne?“ koukl střídavě na Aedana s Carwen, „Ať se také pobavíme.“

Dveřmi do hodovního sálu vešla dvojice. Postarší prošedivělý muž v uniformě Císařské legie, která byla barvy orientovaná spíše na Vysokoskalské oddíly. Doprovod postaršímu upravenému a dohladka oholenému muži dělal altmerský chlapec, který byl rovněž upraven, aby si neudělal žádnou ostudu.