---

Osadníci

stav surovin: dřevo: 105ks (klády), kámen: 20, potraviny: 130ks (aktuální spotřeba 100ks/den)
stav druhotného materiálu: 15 vozů, 20 tažných koňů, 50 nástrojů
stav populace: 103
stav dělníků: 60
stav vojáků: 13 (4 lučištníci 9 pěšáků) – na hlídce (4 lučištníci); volných 7 pěšáků,
stav raněných: 8; vojáci= 1 lučištník - 6 pěšáků, 1 dělník
Morálka osadníků: ?
Morálka vojska: 24% , výcvik: 39%

Den 16.
Hned po rozednění Garick kontroloval hlídky. Stalo se, že několik vojáků na hlídce usnulo. Avšak nebyl žádný důkaz, ani pochyb, že by se snad lovci vrátili do svých domovů.
Vážnost situace byla všem dobře známa. Nikdo si nedokázal představit tu zkázu, kdyby se všichni nakazili. Přežili vpád Loktaranů do jejich země, dokázali si zajistit potraviny a sklátila by je smrtelná nemoc. Nikdo nechtěl pomyslet na to, kdyby se třeba druhý den vrátil král a oni by pomřeli.
Zbyněk opět rozdělil pracovní skupiny a rozdal jejich vedoucím podrobné rozkazy. Oleg doprovázel partu kameníků k lomu. Musel ukázat osadníkům správné opracování kamene a efektivnější těžbu. Své kladivo třímal na ramenou a pobrukoval si neznámou písničku. Když však procházeli kolem klece Jareda „Jednookého“, vrhl na něj velmi zlobný pohled. Kdyby uměl Oleg pohledem zabíjet, jistě by to okamžitě udělal. Samozřejmě i vesničané, z druhé vesnice, stále pociťovali zášť vůči svému bývalému vůdci. Kdyby Jareda nechránila stráž, jistě by mu někdo v noci bodl nůž do břicha....a né jednou.

Zbyněk zůstal ve vesnici a Otec Malkus obstarával se svými lidmi potraviny. Dobytek byl každým dnem silnější a silnější. Ryby se samy chytaly do sítí, a tak nebylo potřeba rybářů.

Garick zůstal ve vesnici a vybral několik žen a starců. Jelikož musel své vojáky nechat odpočinout a ostatní vyslal s dřevorubci a kameníky, dohodl se s Erikem, že ti, kdož nemohou pracovat, budou alespoň hlídat. Rozdělil jim povinnosti a sám se vydal na obhlídku osady. Hledal slabá místa a nejlepší prostor pro obranu. Pravděpodobně dojde k útoku pouze z jedné strany. Ale s tímto zjištěním však nemohl být spokojený žádný dobrý velitel stráží.
Pokud mají Loktaranům odolat, musí osadníci postavit silné zdi, nalíčit pasti, na vyvýšená místa připravit balisty, proškolit obsluhu, vycvičit střelce a mnoho dalšího. Času je málo. Nikdo neví, kdy nepřítel skutečně dorazí...
Erik dnešní den trávil s dřevorubci. Nemohl s nimi vyslat nikoho jiného. Seděl na pařezu a dýchal uklidňující vůni lesa. Po incidentu s vlky zde zbylo pramálo památek. Neustále přemýšlel o události z předchozího večera. Rozhodl se správně? Ctirad jistě dokáže přežít v přírodě a lovci jej poslechnou. Ale vydrží všichni tak dlouho mimo osadu? To nikdo nevěděl...

Na konci dne nosili osadníci potraviny do nově zbudované sýpky. Jídlo vydrží nyní mnohem déle a potrava bude kvalitnější. Morálka osadníků brzy poroste.

Co podniknou osadníci další den?

A) Postavit 2 strážní věžičky ze dřeva; jedna malá pozorovací věžička 20ks dřeva; 1den

B) Těžba surovin; 1den

C) 1.den Nechat osadníky odpočívat 2.den těžit suroviny a mezitím sehnat a vyrobit lektvar pro Jareda; 2dny