Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: VIKINGOVÉ

Přidal Lord Rade dne 23.07.2013 02:29
#1

Zdravím, nedalo mi to a nemůžu to nechat jen tak v šuplíku, potřebuju hodnocení.
Již dlouho na tomto příběhu pracuji a musím říct, že jsem zažil nejméně desítku editací- jak slohových, tak dějových. Mimo to jsem ze všech koutů sbíral informace o dané době, aby byl příběh o to působivější. Nejsem na nějaké úvody a tak bych případné čtenáře požádal o hodnocení a o to aby si nebrali servítky. Před tím, než příběh pošlu dál, chci vědět jak si na tom stojím, protože nevylučuji další možné úpravy.
Upozorňuji: Veškeré události a postavy jsou smyšlené.

____________________________________________________________________________________________________

KAPITOLA I.
STRANA I.



Magnus Hákonarson, jenž dostal dle nechvalné pověsti přízvisko Illi, označující vše zlé a zkažené, byl odsouzen k doživotnímu vyhnanství z Dánska a dokonce i rodného Norska. Avšak ukázalo se, že namísto toho, aby odcestoval, zůstal po posledním Thingu nadále v Dánsku. Před spravedlností se skrýval téměř rok a za tu dobu se stal legendou. Až na občasné hlášení o jednookém, zjizveném muži o něm nikdo neslyšel a proto se zdá divné, že po deseti měsících skončil znovu polapen. Ještě zvláštnějším se stal okamžik, kdy k tomu došlo. Poblíž Aarhusu stál menší statek, kde Magnuse přistihl starý nevrlý sedlák. V tu dobu ještě nevěděl s kým má co dočinění a chystal se ho zabít po tom, co mu v opilosti obtěžoval dceru. Kdyby se však ohlédl zpátky, zjistil by, že za jeho smrt coby vyhnance by dostal dokonce zaplaceno. Tenkrát se pod vidinou trestu uklidnil a nechal ho dopravit do města, aby rozsudek vyřkl samotný jarl, pod jakého daná oblast spadala. Divné, že toho starce nenapadlo, že takový obrovský muž nemůže být nikým jiným než oním věhlasným hrdlořezem. Měřil nejméně sto devadesát centimetrů, což bylo oproti obvyklým sto sedmdesáti značným rozdílem. Ne však jen mohutná postava ho stavěla na podiv. Přes široké čelo a místo, kde původně leželo levé oko, se mu zlozvěstně táhla jizva a vousy s vlasy, jejž zakrývali většinu postaršího obličeje, měl černé jako uhel. Takže Magnus zvaný Illi, provazy svázaný a alkoholem omámený, byl farmářovými syny vláčen rovnou před soud. Ba nikoliv kvůli zločinům, nýbrž za obtěžování ženy.

Šokovaný jarl Olaf Virilson nemohl uvěřit vlastním očím po tom, co zjistil, koho mu sedlák přivedl. Namísto obvyklého rozsouzení nechal svolat mimořádný Thing, aby se vyzdvihl před ostatními jarly z okolí. A o týden později, když se všichni na tradičním místě střetli, nastala Magnusova osudová chvíle. Leč vše bylo předem naplánováno.

Stalo se tak noci dne před zasedáním. Do té doby přežíval v otřesném oblečení a pro hanbu přivázaný ke kůlu na nádvoří starého přístavního města Aarhusu. Při životě ho držely deště brzkého jara znamenající studené a mokré utrpení, ale i zdroje pitné vody. Za poslední dny ani slovo nepromluvil a občas ho museli strážní kontrolovat, jestli vůbec žije. „Takový zločinec a krčí se tu svázaný, vyčerpaný a čekající na porážku, jako nějaké prase,“ zněl posměch jednoho z měšťanů, kteří ho tu chodili okukovat jako nějakou atrakci.

Po deštivém dni, kdy všichni ostatní odpočívali v teple svého domova, se prochladlý Magnus třásl uprostřed nocí zahaleného města. Nemotorně tam seděl s hlavou svěšenou do hrudi a rukama svázanýma vzadu za bytelným kůlem. Při jakýchkoliv prvních pokusech o únik se mu provazy zařezávaly stále více do kůže, a poté v nich měl takový pocit, jako by je držel v planoucím ohni. Síly se stávaly stále slabšími a po ukrutné bolesti už necítil vůbec nic. Po prvních třech dnech se se smrtí smířil a bral ji jako vysvobození ze světa, kde napáchal tolik odporností.
Při těchto chvílích se jevili jedinými společníky cvrčci dávající o sobě vědět z blízkých polí a občas zvědavá sova pletoucí si doškové střechy s lovištěm. Jenže toho nevlídného večera za rozzářené oblohy ho přišel navštívit někdo jiný, než noční pták.

Upravil/a Lord Rade dne 10.11.2013 00:33