Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Osvobození Whiterunu

Přidal DragonOzzy dne 08.01.2013 20:35
#20

Zlý Ozzy se souhlasem autora tohohle topicu přidává vlastní úryvek z dobývání Whiterunu.
Obsahuje pár odkazů na Piráty ze Skyrimu a satisfakci pro ty, kteří si mysleli že v Alduinově Synovi nezahynulo dost Bouřnýhá Hávů.

Věnováno na památku všem nevinným roztočům,vačicím a veverkám, jenž zahynuli při dobývání Bílého Průsmyku.
Během psaní této blbosti (jenž se předem omlouvá za Ozzyho zvrácený smysl pro humor) nebyl zraněn žádný Bouřný Háv, pouze zahynulo prá nevinných zvířat.
************************************************************

Hospůdka vypadala poklidně. Až moc.
V krbu praskal oheň, část nordů byla již mírně nalitá a spoře oděné děvy roznášely pití. V rohu jeden mírně přihřátý bard zpíval píseň velebící legii. Pohoda.
U jednoho ze stolů seděl ork, imperiál a vznešená elfka. Normálně by si tihle tři na potkání měli navzájem přehryznout krkavici, ovšem tihle tři k tomu neměli důvod. Byli to totiž společníci, všichni tři patřili k posádce Plamenné Želvy. Podávali v tomhle městě pověstnou dvakrát přepálenou Scoomu a nyní přepočítávali zisk.
"Prodávat to svinstvo ve vnitrozemí nese dvakrát víc. Snad se Argosovi daří podobně." Pobrukoval si mladý Imperiál s knírkem na mušketýra a krátkými ježatými vlasy. Ork jen přikyvoval a zavázal měšec, jenž právě dopočítal. Elfka také skončila.
"No Rufusi, myslím že za tohle nás kapitán vezme zase na pár tejdnů na odpočinek do Elsweyru na pirátskou základnu. Tady je strašná kosa a Thalmoři na každém rohu..." Postěžovala si elfka.
"Říká ta co makala pro Thalmory..." Zamručel ork.
"Ten minulý čas je velmi důležité Urgu, nebýt pár incidentů, dnes sedím v kráské kanceláři ve vile a má jediná práce je rozhodnout, kdo kdy kde bude jak popraven." Ušklíbla se vznešená elfka Tashia.
"Takto se jen krčíš na lodi, kromě Sumi jediná ženská. Ale aspoň nehrozí že se začneš nudit. No nic, dáme si ještě medovinu nebo už půj..."
Rána.
Na hospodu dopadla hořící střela z katapultu. Hospoda byla najednou z jedné čtvrtiny v troskách a většina hostů pod nimi. Místo, kde předtím vládla pohoda a klid, nyní naplnily zvuky boje. Nyní šlo vidět, že zatímco uvnitř se debatovalo o politice, politika se dělala venku. Bouřné Hávy mírumilovně zabíraly Bílý Průsmyk.
"Doháje!!! Já toho dělostřelce zabiju!!!" Ozval se hlas.
"CO se stalo?!!"
"Zbořili hospodu!!!"
"COŽE!!!" Jeden z útočníků vběhl mezi trosky a začal hledat náznaky života. Většina hostů to měla za sebou, když tu najednou zpoza trosek vystřelia obrovitá zelená paže. Urg ze sebe setřepal trosky, jako kdyby to byl sníh, a chytil norda do rukou, jako kdyby to byla hadrová panenka. Zatímco jeho spolubojovníci zírali, zelenáč nebohého rebela mrštil pryč, přičemž se zastavil až o zlomený trám, který ho propíchl.
"Tashio, jsi v pohodě?"
"Zlomila jsem si nehet..."
"Ále to přežiješ, Urgu, co ty?"
"PANEBOŽE JÁ HO ZABIL!!!" Ork se chytil za holou hlavu a sledoval nadělení, které způsobil. Imperiál si všiml pár návštěvníků u vchodu. Hned mu došlo co a jak.
"Hele pánové, vám že jste mírně předpojatí vůči císařským, elfům a orkům, kteří háží lidmi jako kameny, ale víte, Urg když se vyleká bývá občas mírně nepří..."
"SKYRIM PATŘÍ NERDŮM!!!" Zařval jeden rebel.
"Chci říct... Nordům, ano, nordům. Na ně!!!" Sotva si trojice prohlédla jatka na tržišti, rebelové se na ně vrhli.
"PANEBOŽE JÁ JE ZABIJU, JÁ JE ZABIJU!!" Řval vyděšeně ork, když si strhl ze zad obrovité trpasličí kladivo. Jeden Stormcloac se k němu přiblížil na krok, ale o sekundu později to schytal kladivem do spánku, lebečka zakřupala a mozek se rozprskl po stěně.
"Hele pane nord, já nestojím o problé..." Imperiál uskočil ráně meče a sebral ze země štít mrtvého rebela. Dalšímu výpadu uhnul a přetáhl útočníka přes ruku. Os radium, čili kost vřetení, protrhla derma, neboli kůži a všude se rozstříkla sanguis (krev). Nejeden student medicíny by tuhle ránu značně ocenil a nadále studoval.
Rufus nordovi strhl přilbu a začal ho mlátit štítem po hlavě.
"Já... Nechi... Dopustit... Zbytečné... NÁSILÍ!!!" Řekl mezi ránami, na jejichž konci byla z rebelovy hlavy neidentifikovatelná krvavá s*ačka.
"Tohle mláticí prkno je docela dobrá zbraň."
"To je štít Rufusi..." Opravila ho Tashia, která probodla dotěrného rebela ledovým hrotem. Všichni tři obrali mrtvoly o vše, co se dalo prodat a co nepřekáželo v běhu, aby následně vstoupili na náměstí, kde probíhal masakr.
"S dovolením, těší mě..." Odstrčil Rufus strážného Whiterunu, kterému byl zrovna propíchnut ventriculus, neboli žaludek. "Mlátící prkno" se osvědčilo na rozrážení davů, nehledě na to že kolem Urga se hromadily mrtvoly modrých plášťů jak vznešení elfové u kadeřníka. Těsně před bránou jim však byla přehrazena cesta. Zástup bouřných hávů se zrovna řítil na pomoc svým druhům, když tu jim zkřížili cest tři piráti.
"S dovolením. pouze procházíme..." Na Tashiina slova zněla odpověď v podobě šípu, který jí proletěl těsně kolem hlavy a cosi o tom, jaký je Ulfric frajer. Rufus se rozloučil s mlátícím prknem a vytasil jednoruční sekeru a dýku.
"Myslíš že tohle probijeme?" Sevřel rukojeť již příčetný Urg.
"Jestli jo, budeme slavní, jestli ne... Budou slavné kousky našich těl, které se najdou."
"Až se mi kapitán dostane do rukou tak ho zaškrtím, to nemohl říct rovnou že se po Skyrimu pohybují teplé rasistické hávy?" Elfka ustoupila dozadu, aby tvořila magickou podporu. Chlapi vyrazili vstříc hávům.
Hradba za štítů stroskotala, když Rufus nejbližšímu rebelovi štít jednoduše prokopl a propíchl krk dýkou, než se kolega vedle vzpamatoval, přesekl mu tepnu ve stehně, čímž mu nohy jedinou ranou podsekl sekerou. Urg zatím nejbližšímu nordovi jedinou ranou rozflákal kladivem koleno a následně vší silou udeřil do přilby, která se pod tíhou zbraně promáčkla tak, že bylo jasné, že ten kdo v ní má hlavu, už asi dejchat nebude. Následoval nářek háva s rozdrcenou rukou, když mu kladivo přerazilo paži a ruka se začala bimbat jako oběšenec. O sekundu později letěla vzduchem useknutá ruka, dalšímu Hávovi Rufus naznačil sek sekerou na hlavu. Poté co zbraň skončila ve štítu, propíchl hávovi srdce dýkou.
V dalším okamžiku dopadl mezi tři hávy fireball od Tashii. Vzduchem se roznesla ta lahodná vůně lidského masa. O těchle "krásách" války asi rekrutům obou stran asi neříkali. Jenže Rufus, Tashia a Urg válku znali. Ne jako vojáci, ale jako piráti. To co průměrný veterán zabije za celou kariéru, oni zabijí za rok. Co pro někoho je služba vlasti, pro ně je kšeft. Zkřížit cestu takovým asi nebyl dobrý nápad...
Rufus podrážkou kožené kované boty rozdrtil hlavu umírajícímu rebelovi. Zbytek té hory těl ještě sténal, umíral, ale už nepředstavoval hrozbu.
"Devět, to je nový osobní rekord." Pochvaloval si Rufus, zatímco Urg vytrhával umírajícímu rebelovi zlaté zuby na památku.
"Tseh, já jich běžně zabiju deset a výš." Odsekla zlatovlasá mladá elfka.
"Tobě se to kecá, ty metáš koule, blesky, z dálky, my pracujeme rukama, to je jiná mladá dámo." Odvětil Grog.
Branou zrovna přiběhl další háv. Urg se mu chystal udělit lekci z anatomie na orkský způsob, avšak chlapec upustil meč a začal se klepat. Ano, byl to chlapec. Nemohlo mu být víc, jak patnáct. Tři piráti, totálně od krve, načichlí smradem ze spálených mrtvol se k němu vydali. Mladíček padl na kolena. Co taky měl dělat, když spatřil své spolubojovníky, kteří údajně už téměř dobyli Whiterun, zmasakrované či zmrzačené a umírající, kolem těchto tří magorů. To nemohli být živé bytosti, musely to být bytosti ze Zapomnění... Dnešek si představoval, jak se svým mečem, dlouhým jako on sám a uniformou, která mu byla směšně velká, kosí tucty stráží Whiterunu, které se před ním, velkým nordským válečníkem třepou strachy. Jak si s kamarády měří, kdo zabil víc. Jak doma vypráví o svých hrdinských skutcích a jak z něj božský Ulfric dělá generála.
Namísto toho chvíli váhal, když zaslechl zvuky masakru. Nakonec se odhodlal s tím, že se aspoň podívá, jak jeho druhové vítězí v bitvě. Jak se z nich stávají hrdinové. Jenže ani vítěžové nejsou osvobozeni od ztrát. Padlí na obou stranách jsou stále padlými. Kdo jsou sakra tito tři?!
Urg sebral meč, který chlapec upustil. Chvíli si ho prohlížel. Poté s ním naplocho udeřil o kameny brány do města. Čepel se rozlomila. Zbytek meče hodil před chlapce. Poté mu sundal přilbu. Mladíček se na něj vystrašeně díval svýma modrýma očima.
Rufus a Tashia již vyšli ven a mířili pryč odsud. Urg se na chvíli zamyslel. Natáhl ruku...
Teď, teď ho určitě zabije... Jedinou ranou mu urve hlavu, jako v legendách... Chlapec se již loučil se životem.
Urg mu však dal pouhý slaboučký lehký pohlavek.
"Najdi si jinou hračku. Tahle hra není pro tebe. Jdi domů. Máma určitě kvůli tobě nemůže spát." Zamračil se ork a s těmito slovy se vydal pryč od Whiterunu, ve kterém stále zuřil boj.

Další den. Další mrtví. Další bitva. Další zmařené sny. Další ztracené iluze. Další příběhy jsou dneškem ukončeny a mnoho dalších začíná.
Pro Urga, Rufuse, Tashiu, Argose, Sumi a další členy posádky Plamenné Želvy je tohle však pouze další kšeft.