---

"Všichni mne opustili..." pronesl zrkoušeným hlasem Jarl Balgruuf a zahleděl se do téměř prázdné haly své pevnosti.

"Všichni ne, můj pane." odvětila Irileth. "Já stojím po Tvém boku až do samého konce." A doplnila své prohlášení tasením své zbraně.

Jarl se smutně usmál a laskavě na temnou elfku pohlédl. "Ano. Ty ano. Bohužel jsi jen jedna z mála."

Vládce Whiterunu se na moment odmlčel. Jeho tvář získala hněvivý výraz. "Prašiví zkurvysini!" procedil skrz zuby Balgruuf. "Nestačí jim naše neutralita. Nestačí jim mé záruky. Chtějí celý Whiterun jenom pro sebe, aby mohli pokračovat ve své zbytečné válce, která nakonec naši zemi zahubí."

Irileth prohlášení vládce Whiterunu nijak nekomentovala. Její rty zůstaly pevně sevřeny, jen v očích se odrážel smutek. Několik stráží, které postávaly v plné zbroji opodál kolem zachmuřeného Hrongara, sledovalo dění u trůnu s napětím. Proventus Avenicci jen mlčky pokýval hlavou.

"Legie nám nepomůže. Hromové pláště nás odřízli od jakýchkoliv možných spojenců, a tak jsme v tom sami... Jako už mnohokrát." mrkl Jarl směrem k Irileth.

Temná elfka neodpověděla, na rtech jí však zahrál úsměv.

Avenicci si nejistě odkašlal. "Nemáme mnoho zpráv z města pane, ale vypadá to, že Hromové pláště směřují přímo k nám do pevnosti. Nevím, co se děje v dolní části města, ale vypadá to, že nedošlo k nesmyslnému vraždění."

Balgruuf se ušklíbl a pokýval hlavou. "No... Alespoň nebude celý Whiterun v ohni. Ale jistě bude krvácet... Jak odolávají naše stráže? Podařilo se udržet střední opevnění?"

Avenicci si opět odkašlal a jen pokrčil rameny. "Nevím pane, velitel Caius by měl řídit obranu, nemám žádné zprávy..."

"Dobře... Irileth," věnoval Jarl svoji pozornost opět temné elfce, " vyšli několik schopných mužů do města. Potřebujeme zprávy, nejspíš už nemáme moc času."

Irileth kývla na souhlas a odvětila. "Vyšlu někoho, kdo nám zprávy zajistí." A na krátký okamžik se zahleděla Balgruufovi do očí. V jejím pohledu se zrcadlilo odhodlání. Rychlým krokem vyrazila k hlavním dveřím.

"Přines mou zbroj, Proventusi. A můj meč." rozkázal Jarl a povstal ze svého trůnu. "Postavím se Hromovým plášťům tak, jak se na válečníka a syna Skyrimu patří."