Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Osudy dobrého legionáře Pelargia

Přidal Parrot dne 14.07.2012 12:23
#9

9. stránka
_______________________________________________________________________________________________

Do prdele, k zemi !“ Špitl jsem k ostatním a v tu ránu jsme skočili pod stůl.

Legát Fasendil se rozhlédl kolem, luskl na hospodského Viloda a přisedl si k legionářům naproti nám.

Fasendile ! Co tu děláš ?“ Pozvedl číši jeden důstojník u stolu. „ Myslel jsem, žes´ dostal nové rekruty v Neugradu.
Ále, Skulnare, poslal jsem je do terénu a mám z toho nějaký špatný pocit." Odpověděl mu. "Musím se napít...“
Vždyť to je snad dobře, ne ?" Dodala jedna důstojnice. "Alespoň si vyzkouší, jaké to je, sloužit v legii !“
No, to sice jo, Rikke, ale poslední dobou se tu objevuje jistá nevole k Říši. Prostě se bojím, aby se jim něco nestalo. To je vše a…jo, díky Vilode.“ Řekl Fasendil a napil se medoviny.
Prosimtě, to, že pár Jarlů nesouhlasí s konkordátem ještě neznamená, že chtějí pozabíjet celou legii.“ Uklidňoval ho Skulnar. „A že si pár zlodějů a banditů…jak si to říkají ?“
Synové Skyrimu“ Dodala Rikke se smíchem.
Jo, Synové Skyrimu… začali hrát na osvoboditele a zachránce „pravých Nordů“…Pche ! Stejně je najdeme a pozabíjíme do jednoho. Jsou to jen kriminálníci, nic víc !.“ Řekl rázně legát Skulnar a napil se piva.
Já jarla Ulfrika znám.“ Zapojila se do debaty Rikke. „Ono ho to přejde. Uvidíte.“
No, to doufám.“ Přitakal Fasendil. „Za chvíli jeho řeči začnou být protizákonné !“
Už to neřešte.“ Ozval se legát Skulnar. "Fasendile, povídej nám o Hammerfallu.“
Hmm, byl jsem tam jen rok ve službě.“ Řekl Fasendil. „Je tam vedro jak

Pele, co budeme dělat ?“ Šeptl mi do ucha Drelayn. „Jsme tu úplně uvěznění !“
Nemám tušení.“ Vypískl jsem vystrašeně. Úplně se mi třásl hlas. „Proboha a co Hadvar ?“

Podívali jsme se zděšeně k baru, kde se Hadvar objímal s Ralofem a oba dva začali zpívat Ragnara rudého.
Byla to jen otázka času, kdy si ho Fasendil všimne.

Musíme improvizovat.“ Špitl rázně Mel a hodil po Hadvarovi bramboru.

Kdo to byl ?!“ Zařval na celou hospodu Hadvar, rozbil flašku a výhružně s ní zamával.

My jsme úplně zezelenali.
Dva nebo tři důstojníci se po něm otočili, ale Fasendil naštěstí dál zaujatě vyprávěl o svých dobrodružství ve Strážnu v Hammerfallu.
Zděšeně jsme mávali rukama, aby si nás Hadvar konečně všiml.
Teprve až po něm Menelras hodil další bramboru, podíval se naším směrem.
Když nás spatřil pod stolem, začal se hlasitě smát a upozornil na nás Ralofa, který se začal tlemit ještě víc.

Mně už se jen zbývalo modlit a zuřivě ukazovat na protější stůl.
To pomohlo.
Hadvar se opile s úsměvem otočil a spatřil Fasendila.
Zbělal, vytřeštil oči a pomalu se otočil k nám.
S hrůzou v očích umlčel zpívajícího Ralofa.

Fasendil dopověděl nějakou veselou příhodu, neboť se začali všichni smát, zvedl se a zamířil ke dveřím.
To byl konec.
Bylo to v háji.
Z tohodle se prostě nevykecáme.
Zvlášť, když tu bylo tolik legionářů...

Najednou se však rozrazily dveře a dovnitř vstoupili Thalmorští vojáci.

To vzbudilo rozruch.

Thalmorští zamířili k muži, který seděl u stolu vedle legionářů. Přišli k němu a ptají se :
Jsi Etienne Rarnis z Riftenu ?" Zeptal se muže jeden z justiciářů.
Co je vám do toho, elfský svině ?“ Vyjel na ně opile Etienn.
Jste zatčen. Odejděte s námi dobrovolně, nebo po zlém.“ Varoval ho Justiciář.
Nikam s váma nejdu !“ Zařval muž jménem Etienn a uhodil Justiciáře do tváře.

Ten začal kouzlit, ozvala se rána jak z děla a Etienn padl do bezvědomí.

To se nelíbilo ostatním hostům hospody.
Začali po Thalmorech něco pokřikovat, házet různé druhy zeleniny a nadávat jim.
Až na legionáře. Ti se jen mračili. Nic však dělat nemohli.
Ralof začal řvát na Thalmory sprostá slova.
Dokonalý zmatek.

To je naše šance !“ Zakřičel jsem a vyběhli jsme zpod stolu.

Cestou jsem sebral Hadvara a vyskočili jsme z hospody.
Chvíli jsme utíkali a když jsme se ocitli mimo hradby Helgenu, tak se nám po dlouhé době konečně ulevilo.

Už nikdy … neudělám…eh…takovou…pitomost !“ Zahuhlal udýchaně Drelayn.
Hmmm.“ Souhlasil Jeff.
Kdyby nás poznal, byli by jsme úplně v prdeli !“

I když jsme se teď nenáviděli navzájem, byli jsme rádi, že se nám podařilo utéct.
A jednou budu muset poděkovat těm Thalmorům !
Asi nás zachránili.
Kdo by to byl řekl !
_______________________________________________________________________________________________

Upravil/a Parrot dne 14.07.2012 16:00