---

Den 4 - Proměna
Cestoval jsem už den bez přestávky. Ta ruka bolela čím dál tím víc ale to mi až tak nevadilo. Jediné na co jsem myslel je ten kousanec. Budu vlkodlak ? Tohle se doufám nestane. Ale jestli mě kousl...
Šel jsem ale musel jsem se zastavit. Přistoupil jsem ke stromu a sedl jsem si k němu opřel se o něj a usnul. Probudil jsem se v nějakém táboře. Byl to tábor císařských vojáků. Promluvil na mě kapitán :
Kapitán : Konečně jsi se probudil. Myslel jsem že jsi mrtvý. Viděl jsem jak si takticky uvěznil vojáky bouřenců a zmasakroval jsi je. Také jsem viděl jak si bojoval s vlkodlakem. To vše jsi přežil. Řekni , kdo jsi ?
Já : Jsem z Vorařova. Pracuji jako kovář.
Kapitán : Kovář ? Obyčejný kovář ?
Já : A-ano. Co je na tom divné ?
Kapitán : Spousta věcí. Například jak by mohl obyčejný kovář přelstít tolik vojáků a zvítězit nad vlkodlakem ?
Já : Abych řekl pravdu kapitáne, myslím že jsme na tom stejně. Taky mi to nejde do hlavy.
Kapitán : Hmmm... Krvácíš. Ukaž mi to.
Já : - ukážu ruku -
Kapitán : U Akatoshe ! Tebe kousl vlkodlak ?
Já : Vypadá to tak.
Kapitán : Tak to je veliký problém !
Já : Co budeme dělat ?
Kapitán : Budu vyhledat pomoc u mágů v tomto táboře. Počkej tu budeš nám užitečný.
Já : Dobře.

- - - o 20 minut později - - -

Kapitán : Mágové vědí co s tím.
Já : Poslouchám ...
Kapitán : Budeme muset najít rostliny a to : Havraní pařát , Orskou břitvu , Kosí rostlinu , Šerapís , Kladivový mech a Jilořenku.
Já : Nic z toho neznám.
Kapitán : Předpokládal jsem to. Jsou to velice vzácné rostliny.
Já : Takže to nestihneme ? Dnes je úplněk.
Kapitán : Já to vím. Budeme muset jinak vyvraždíš celý tábor.
Já : Dobře. Prosím pokuste se najít ty rostliny. Jste jediný komu důvěřuji.
Kapitán : (řvě) Vojáci ! Máme mezi sebou člověka , kováře a to vše je v jednom Vlkodlak ! Musíme najít tyto rostliny : Havraní pařát , Orskou břitvu , Kosí rostlinu , Šerapís , Kladivový mech a Jilořenku !
Voják : Radši toho vlkodlaka zapíchneme !
(vrhne se po mě)
Hned jak se po mě vrhl nevím co se stalo ale jeho meč mě neprobodl. Zastavil jsem ho mou rukou a zahodil ho i s vojákem. Je to nejspíše tím kousnutím.
Kapitán : K Sakru ! Musíme najít ty byliny ! Gordne , Galmare ! Hlídejte ho !
Galmar , Gordn : Ano pane !
--- Kapitán s muži opouští tábor ---
po 5 hodinách
Já : Stmívá se.
Galmar : Máš pravdu. Jsou tam nějak dlouho.
Gordn : Doufám že každou chvíly příjdou. Nechci tady zemřít.

- - - - - - po 7 hodinách vyšel měsíc - - - - - -

Já : Bože ! Argh !
Gordn : Co to je ?!?!?
Galmar : Bože ! Ne !
- PROMĚNIL JSEM SE NA VLKODLAKA -

Gordn : Zemři !
Galmar : Za císaře !

Máchnul jsem rukou po obouch mužích a narazily do skály. Byli v tom okamžiku mrtvý.
Utekl jsem.
Asi po jedné hodině dorazili císařští.