---

Zkontroluju, že je opravdu všechno tak jak bylo a poté probudím Tase.

---

"Dobré ráno." řeknu a vezmu své saky paky. Moc toho stejně nemám. Pomůžu taky sbalit přikrývku (nebo co to bylo) na který jsem spal, aby se neřeklo. A čekám jak ostatní.

---

Tondulín:
Pro jistotu jsi tedy všechno ještě obhlédl, ale nic jiného jsi nespatřil. Přešel jsi k Tasovi, který ještě spal a zkusil ho probudit, skoro vzápětí se protáhl a zvedl z postele "Co se děje? proč mě budíš? stalo se něco zajímavého?" při posledních slovech najednou ožil, jako by se teď vůbec neprobudil ale byl na nohou už třeba hodinu.

BadWolf:
"Dobrý" pozdravila tě žena a jeden z mužů, přitom když si dávali na záda skoro primitivní batohy, ale místa je v nich jak se zdá zatraceně hodně. "Tu kožešiu si klidně nech, než si přišel tak jsme jí stejně chtěli spálit ... je dost těžká a zabýrala by moc místa, nebo se jí třeba zbav ... je to tvoje volba." řekla žena mezitím co si i poslední člen lovců vzal na záda batoh a luk. Jeden z mužů se podíval na mapu a ukázal směr kterým se máte vydat do Lonadu, žena se k tobě otočila "Takže jsi definitivně rozhodnut? jestli jo tak je to fajne ... vlastně mám takový dojem že jsem se ani nepředstavila, jsem Caiora ... pro přátele prostě Cai." pak ukázala na toho muže co nemá rád mágy a včera proti tobě vystupoval "Tohle je Leorry." pak ještě ukázala na třetího, který se díval předtím do mapy "A tohle je Brian ... takže vyrazíme, zahlazovat stopy že jsme tu byli nemusíme ... nikdo nás nesledoval a myslím že stejně nemá proč." usmála se a vyrazila tam kam ukázal Brian, který ještě předtím naházel na ohniště nějaké větvičky a trávu ... aby to nebylo až tolik vidět a také se s ostatními vydal na cestu. Do Lonadu budeš cestovat asi 5 tahů, mezitím se můžeš společníků ptát, či sledovat krajinu a nebo třeba jen bezcílně sledovat zemi akopat do kamínků, které ti tedy nic neudělali takže pro to nemáš žádný zvláštní důvod.

Aurelius:
"Ach ano ... zapomněl jsem že vlastně nejsi zdejší ... je tu dá se říct občanská válka ... revoluce ... rebélie ... říkej si tomu jak chceš. Na jedné straně je tady vlastně právoplatnej vládce ... je to snovej démon Icer, asi si o něm už slyšel i ze svého světa ... vlastně mu to tady patří, nic by tu nebylo kdyby to tu nepostavil ... žije strašně dlouho, někteří se domnívají že je nesmrtelný a tak dále ... to už sám asi víš. Na straně druhé je Mrazivý lord s jeho armádou kterou si doslova pojmenoval Legie Bíleho Vlka ... nikdo vlastně přesně neví proč proti němu bojuje, ale ta jeho armáda má celkem velké zastoupení ... hlavně v těchto částech Ledových plání." Dřevorubec se zastavil a ukázal na otvor v ledovém útesu, velký asi tak 2x3 metry "Tak a jsme tu, jak vidíš je to docela velký ... a celkem dlouhý tunel když se to tak vezme, ale je to velká zkratka oproti obcházení toho útesu." pokrčil rameny "Takže jestli se chceš na něco zeptat tak se ptej, je možné že se již nikdy neuvidíme ... pokud nemáš žádné otázky tak zlom vaz ... jo a ještě kdyby ses chtěl nechat zasvětit do zdejšího dění tak zajdi na zdejší mágskou pobočku ... tam by ti měli dát tolik informací a vědomostí že si z toho sedneš." zasmál se ... teď se ho tedy můžeš ještě na něco zeptat nebo se rovnou vydat vstříc jeskyni!

Matthew:
Rozhlédl jsi se, okolo je les a nedaleko hory ... vypadá to na hezký den, slunce sice teprve vychází ale již teď se od sněhu hezky odrážejí a oslňují tě. Naštěstí jsi v dálce, tím směrem kde les zrovna není, spatřil něco co by přehlédl jen naprostý slepec ... černý kouř, ale je tedy ještě zatraceně daleko. Nemškal jsi a vydal se tím směrem, ale ještě za sebou jsi uslyšel jak do poklopu začíná někdo mlátit pořádnými ranami. Snad to ani nejsou rány které dělá normální člověk ... tímhle tempem se však poklop neotevře ... ten přímo vyletí z pantů.

---

"No jen tak mě napadlo, že když už jdu do té jeskyně banditů, že by tě to tam taky zajímalo jen si představ kolik tam museli shromáždit zajímavých věcí, přece je tam nemůžeme nechat jen tak se válet nebo ne?"zeptám se s úsměvem Tase. Poté odejdeme ze svého pokoje a porozhlídneme se jestli nenajdeme v hospodě Vrabčáka.

---

"Těší mě."

Asi se budu spíš kochat krajinou a mučit kamínky. Nerad zahajuju konverzace, i když se žádný bránit nebudu.

---

"Díky.." odpovím dřevorubci, "Už nemám další otázky a ani tě nebudu zdržovat." dodám s úsměvem, "Čau.." rozloučím se a než vejdu do tunelu podívám se zdali je zevnitř osvětlený, pokud není najdu si nějakou větev ze které bych mohl vyrobit louč.

---

Rozhodně nebudu čekat co mě příjde z podzemí pozdravit a vezmu nohy na ramena co mě to dá.

---

Tondulín:
"Zajímavých věcí? a mslíš tím dobodružství! tak to bys mě tu nemohl nechat!" zavískl Tas a dal si na záda prakovku. Vyšli jste ze svého pokoje do hospody, kde po ránu moc lidí není, ale Vrabčák tam je. Sedí v rohu, kde je teď nejvíc tma a hraje si s dýkou, kterou opětovně zabodává do stolu a točí s ní. Hospodský se na ní dívá s divným výrazem, jako by ho bolelo to jak bodá do toho stolu. Vrabčák si ho buďto nevšimla, nebo ho přímo ignoruje a má takový trochu naštvaný zamyšlený výraz.

BadWolf:
Jdeš se skupinkou lovců do Lonadu (1/5). Během chvíle cesty lesem jste narazili na cestu, lovci se tu asi celkem vyznají, či si udělali tábor nedaleko. Cesta stále vede lesem až do nedohledna a je štěrková, někde s většími .. kameny! vidíš jeden ... kopeš ho a vyletěl minimálně metr vysoko! vidíš další, když tě přerušila žena s otázkou "Odkud vlastně jsi, jestli to není žádné tajemství ..." ostatní členové skupiny se na něčem potichu domlouvají.

Aurelius:
"Dobře ... zlom vaz ... a pamatuj doruč ho kováři ... nikomu jinému!" ještě ti zamával a odešel cestou kterou jste přišli. Vstup je celkem osvětlený slunečními paprsky, jelikož zatím je to vyhloubené do ledu a ledem paprsky proniknou dost hluboko ... ale v dalších částech jeskyně už může být kámen a tam už nebude svítit ani slunce a ani odlesky od ledu. Okolo sebe máš les, takže jsi hned našel větev která by se k tomu hodila ... ale nemáš žádný olej nebo kus pořádné látky aby pochodeň dlouho vydržela a hlavně i později nespálila ruku. Dovol mi ti připomenou že vládneš magií ohně, takže kdyby jsi třeba udržoval kouzlo plamínek, které tě ani moc nevyčerpá ... tak by ti nádherně svítilo na cestu a ušetřil by sis problémy s hledáním pochodní. U kouzla plamínek můžeš i zvětšovat či zmenšovat velikost plamenu, čím větš tím tě víc vyčerpá, což je pochopitelné a čím větší plamen tím víc také uvidíš...

Matthew:
Poklop vylétl kus nad zem a spadl, z něho vylezl ten chlápek co tě pronásledoval ... možná má něco co mu pomáhá být silnější, ovšem rychlost mu to nedodává. Začal jsi rychle utíkat směrem ke kouři, když tě bandita spatřil tak se za tebou ještě chvíli díval a pak zalezl zpět do toho tunelu. Bandita nejspíš zhodnotil to že nemá cenu tě zkoušet doběhnout a tak to vzdal ... kdo ví, třeba se ještě setkáte. Když jsi běžel tak jsi zahlédl nedaleko sebe v lese pohyb, ale je to jen nějaký srnec, kterého jsi vyděsil.

---

"No, to záleží. Vyrůstal jsem tady v Lonadu a u svého mistra, ale ten mě odkoupil od otrokářů někde na jihu. Takže vlastně nevím."

---

Půjdeme se posadit k Vrabčákovi. "Ahoj děje se něco? Zrovna se chystáme vypravit s Tasem do jeskyně banditů, takže pokud nechceš přijít o veškerou srandu můžeš jít s námi." Usměju se.

---

Tondulín:
Sedli jste si, Tas tedy spíše vyhupsnul na židli a zeptal jsi se Vrabčáka. Vrabčák položila nůž na stůl "Do jeskyně? hmm ... to by mě mohlo odvést od špatných myšlenek, stejně bych tu již dlouho nezůstala! zdá se že cech zlodějů je proti mě prostě zaujatej ..." bouchla pěstí do stolu a plácla Tase přes ruku když si chtěl prohlédnout její dýku "Takže a kdy vyrazíme? budu jen ráda když z tohohle zkaženýho města vypadnem." mezitím co se bavíte ze stolu nějakým zázrakem zmizela lžička a Tas si prohlíží z poloviny dohořelou svíčku.

BadWolf:
Jdeš se skupinkou lovců do Lonadu (2/5). Potrestal jsi za troualost další kámen "Otrokář? to je mi líto ... já jsem teda také nikdy nepoznala rodiče, ale v otroctví jsem naštěstí nebyla ..." v dálce před sebou na cestě jsi spatřil spadlý strom, možná blesk a nebo byl shnilí ... ale je dost velký. Ostatním padlý strom zvláštní nepřipadá, možná tu padají často, nebo si ho možná nikdo nevšiml ... je přece jen celkem daleko a ostatní si povídají nebo sledují okolí.

---

"Včera jsem špehoval ve městě, nějaké členy ze zlodějského cechu a dozvěděl jsem se že je zde nějaký nový cech co chce obnovit slávu města. Mohli bychom je požádat o pomoc, za pokus nic nedáme nemyslíš?"

---

"No, já si z tý doby moc nepamatuju..."

Když uvidím strom tak se zastavím a koukám na něj.
"Co... co je s tím stromem?"

---

Srnec vyděsil i mě a tak jsem během běhu spadnul rovnou do sněhu jakmile se z toho vyhrabu a všimnu si že už mě nic nepronásleduje tak zmírním tempo a půjdu pořád za kouřem.

---

I přes to vezmu větev a vejdu do jeskyně, prozatím ji nebudu zapalovat, ani si nebudu udržovat nějaké kouzlo. Zkrátka opatrně půjdu až k místu kde bude končit světlo.

---

Tondulín:
Vrabčák nejprve poslouchala, a pak se začala smát "Promiň, představila jsem si tě jak se plížíš." a začala se uklidňovat. Tas však potom co řekla Vrabčák o té představě taky začal chichotat, Vrabčák potom již skoro klidným hlasem odpověděla "No za zkoušku by to stálo, navíc pokud by to nebyli další pobudové ale fanaticky se snažili splnit to o čem tu mluvíš ... no možná bych se k nim kvůli pomstě cechu zlodějů přidala." řekla s úsměvem a z lokálu hospody se najednou někdo urychleně zvedl ... asi vás špehoval. "Ach to byl další kamarádíček z cechu ... trošku jsem předpokládala že nás bude poslouchat, takže víš kde mají sídlo?" řekla Vrabčák potom co odešel posluchač.

BadWolf:
Jdeš se skupinkou lovců do Lonadu (3/5). Cai ti odpověděla "Je spadlej ... přes cestu ... to se občas stává, tenhle les je starej a je tu také dost vlhko, takže kořeny podhnívají." pokrčila rameny "Nebo to můžou být ti bandité co se tu prý potulují." řekla s úsměvem "I když si nemyslím že by napadávali nějaké kočáry či vozy ... jinak by snad ani nekáceli stromy, takže to je asi prostě spadlý strom. Přeskočíme ho a jdeme dál!" Po chvíli jste došli ke stromu a je nadmíru jasné že ho nekdo uřízl, Cai se na něj podívala "Nebo máš pravdu a byli to ti bandité ... možná jsou někde blízko." řekla obezřetnějším hlasem.

Aurelius:
Vzal sis větev a vstoupil do jeskyně. Ze začátku bylo hodně světla, na zemi se občas povalují nějaké větévky, nebo jsou vidět stopy kdo ví čeho. S tím, jak jsi šel dál a dál dovnitř, světlo ubývalo s přibývající tloušťkou ledu a brzy byla skoro tma. Tunel je stále velký, a asi tak i zůstane, protože tudy podle dřevorubce nejspíš jezdili i vozy, avšak dnes podle zvenčí navátého sněhu tu jen prošlo pár lidí. Stěny se začali pomalu měnit na kámen a během chvilky už byla moc velká tma aabys něco rozeznal, tak si se zastavil. Ze tmy jsi ještě uslyšel nějaké zvuky, ale jak se odrážejí ode stěn tak je nemůžeš k ničemu přiřadit ... zdroj zvuku je moc daleko.

Matthew:
Spadl jsi, naneštěstí tam byl tvrdý kámen, který ti i přes zbroj málem vyrazil dech ... zbroj se ale ani nezdá poškrábaná ... ach ta kvalitní práce. Zvedl ses a pomalejším tempem ses vydal ke zdroji kouře ... cesta přímo k němu ti bude trvat 3 tahy. Nedaleko jsi spatřil pod stromem sedící postavu ... možná je zraněná a potřebuje pomoc.

---

"No... Jasně... Spadlej strom... Jen mi příjde nějakej divnej..." řeknu ale už nebudu dál zdržovat.

---

"To jsem rád, že jsem tě aspoň rozveselil. Ne to nevím, ale řekl bych, že kdybychom "slušně poprosili" naše kamarády z cechu zlodějů, něco by nám řekli, pojďme je navštívit" Usměju se.

---

Větev si nechám v ruce levé ruce a v pravé ruce si utvořím malí plamínek, abych viděl na cestu, poté budu opatrně pokračovat a dávat si pozor.

---

Tondulín:
"Tak na to ani nemysli! S cechem zlodějů nechci nic mít!" řekla naštvaně a zvedla se od stolu "Ti rytíři určitě nemaj důvod se skrývat! myslím že to bude vědět každej druhej pobuda, kde tady v tomhle městě maj sídlo." řekla a šla za hostinským. Tas se také zvedl "Asi fakt nemá ráda zloděje ... ještě že mezi ně nepatřím." řekl s úsměvem Tas.

BadWolf:
Jdeš se skupinkou lovců do Lonadu (4/5). Přeskočili jste strom a pokračovali v chůzi dále, ale jak se ukázalo, tak strom byl opravdu past na vozy. Jen jste kousek popošli a zpoza stromů vyšlo osm banditů s nejrůznějšími zbraněmi na blízko a lehčími zbrojemi. Jediný kdo má těžší zbroj k vám přistoupil, takže jsi hned začal předpokládat že je to vůdce té bandy "Dejte nám všechno co nesete a hlavně všechno zlato a šperky ..." zazubil se zkaženým úsměvem. Cai k tobě ještě šeptla "Tak si měl pravdu ... ten strom je divný ..." pak se obrátila na vůdce jejich bandy a nevinně mu odpověděla "Jsme jen lovci, nemáme ani zlato a ani šperky ... jsme chudí a přežíváme jen na masu co ulovíme." vůdce si vás pochybovačně prohlédl, ale nedal se "To nevadí, stejně chceme všechno co máte!" zbývající bandité začali krvežíznivě mačkat své zbraně v rukou.

Aurelius:
Zapálil sis malý plamínek na cestu, osvětluje celkem krásně. Je jasně viditelné že tahle cesta je vytesaná a není přírodní. Po chvilce jsi zase uslyšel ten podivný zvuk, jakoby škrábání po kameni, tentokrát blíže ... hodně blízko. Znenadání ti pod nohama proběhla nějaká myš, také zdroj zvuku ... oddychl sis a vydal se dále. Došel jsi až na menší křižovatku, i když to je silné slovo. Jsou tu dvě cesty, jedna vede rovně a zcela jistě je to pokračování té cesty terou jdeš ... druhá cesta je vytesaná do stěny hlavní cesty, po které jdeš. S největší pravděpodobností to je to staré a nepoužívané stanoviště pro hlídku, možná by se tam dalo najít něco užitečného, nebo se tam usadilo nějaké zvíře jak říkal dřevorubec. Je tu ještě jedna zajímavost, přímo naproti tomu vedlejšímu vchodu, tomu do toho stanoviště, je vysoká a pelká hrouda ledu, asi tam vytékal nějaký potok co po částech zmrzl a vytvořil tento hroudovitý utvar.

Matthew:
Spadl jsi, naneštěstí tam byl tvrdý kámen, který ti i přes zbroj málem vyrazil dech ... zbroj se ale ani nezdá poškrábaná ... ach ta kvalitní práce. Zvedl ses a pomalejším tempem ses vydal ke zdroji kouře ... cesta přímo k němu ti bude trvat 3 tahy. Nedaleko jsi spatřil pod stromem sedící postavu ... možná je zraněná a potřebuje pomoc.