---

"Sakra... Jsem to ale... idiot... No nic... Prozkoumáme to, to... světlíško... a kdyžtak si pak nasbíráme nějaký houby."
A jak si pro sebe řeknu, tak taky udělám.

---

Matthew074:
Otočil jsi část ostatků kostlivce a lebka poslušně zůstala ležet obrácená a civějící do jedné ze zdí tunelu. Po tvé krátké činnosti ... jsi se svalil. Nevím zda-li to mám brát už jako odejití ke spánku nebo se ještě hodláš držet zuby nehty vzhůru? Pochodeň, která tu hoří kdo ví jak dlouho, pomaloučku dohasíná a okolí ponořuje do přívětivé tajemné tmy.

Aurelius:
Hluboce spíš ... ve snu padáš z oblak nad vesnicí a padáš přímo do sněhu. Vidíš kolem sebe pobíhat lidi a vojáky s kbelíky či zbraněmi, snažící se uhasit oheň nebo doběhnout k palisádě. Slýcháváš zvuky boje ze všech stran, řinčení mečů, svištění šípů a řvaní bojových pokřiků, raněných či umírajících.

Tondulin:
Zavřel a zamkl jsi za sebou opotřebované dřevěné dveře. Okno je zavřené a zajištěné západkou, takže bez zbytečného hluku se do pokoje přes tohle oprýskané okno nikdo nedostane. Poté jsi již jen vlezl do postele a usínáš ... máš nějaké přání kdy tě mám vzbudit?

BadWolf:
Jdeš k záhadnému světlu, cestou jsi uviděl a sebral několik hub, dokonce i jednu jedlou které sis okamžitě uschoval. Přiblížil ses blíže k onomu světlu, již je jisté že je to táborový oheň, kolem kterého jsou rozloženy kožené "spacáky". Také ve světle ohně dopadajícího až na blízké keře které ohraničují ono tábořiště a kolem rostoucí stromy, ještě vidíš jeho zakladatele, jsou to tři osoby otočené zády s luky a toulci plnými šípů. Pokud mají zbroj tak je to jen lehká, jelikož nevidíš žádné odlesky kovu, ale jsou vyzbrojeni i na blízko dýkami či meči. O něčem potichu diskutují, ale na to aby jsi něco z rozmluvy rozeznal jsi zatím až příliš daleko ...

---

To už jsi mohl brát že jsem vyčerpáním usnul já nevím ty jsi tu šéf tak sis to mohl rozhodnout sám :DNechám svůj život v rukou osudu a nadále se nebudu bránit spánku.

---

Matthew074:
Usínáš ... vzhledem k tomu že všichni v této oblasti spí, tak se doba spánku vynulovala a probouzíš se. Podle slabě prosvítajícího světla skrz padací dveře předpokládáš že už venku svítá, je s podivem jak to že poklop nezasněžila sněhová bouře, ale nejspíš je to díky tomu že je dobře krytý pozůstatky stromu. To je ale až moc slabé než aby tě probudilo a sám jsi se neprobudil ... probudil tě totiž šramot vedoucí někde dál z chodby. Jsou to spíše zvuky jakoby narážení kovu o kámen ... nejspíš někdo něco těží nebo kope.

Aurelius:
Spíš ... vzhledem k tomu že všichni v této oblasti spí, tak se doba spánku vynulovala a probouzíš se. Z okna vidíš že je časně ráno, ještě těsně před úsvitem jak sis přál. Z vedlejší místosti zpoza dveří nic neslyšíš, možná se ještě neprobudili či jsou tak potichu, že je neslyšíš.

---

Kolem šesté ráno.

---

Pomalu otevřu oči a otočím hlavu za zvukem poté se zvednu a nechám přemoci svou zvědavost nad strachem což mě donutí jít prozkoumat zdroj onoho zvuku.

---

Posadím se na postel, promnu si oči a následně se obléknu. Poté se porozhlédnu po místnosti, aby uvnitř něco náhodou nezapomněl a potichu se odeberu z pokoje (abych neprobudil děti).

---

Nijak zvlášť plížit se neumím, ale stejně se je pokusím obejít, protože nejdřív než se k nim přiblížím, tak chci aby mě viděli. Nechci je vyděsit.

---

Matthew074:
Zvedl jsi se a přemocen zvědavostí jsi se vydal hlouběji do tunelu. Po chvilkové chůzi začal tunel neorganizovaně měnit směr, jednu chvíli jsi s tunelem začal zatáčet vlevo, což se vzápětí změnilo a zase jsi začal zatáčet vpravo. Cesta je alespoň dobře osvícená loučemi, které visí skoro na každém zákrutu tohoto dlouhého tunelu. Zvuky začali sílit, až si konečně došel k probourané zdi. Ten kdo ten tunel před dobou kopal, nejspíše chtěl, nebo omylem narazil, na tuhle prastarou kamennou tlustou zeď a prokopal se dovnitř. Moc jsi zeď neprozkoumával a nakoukl dovnitř, kde je malá čtvercová místnost s jedněmi schody vedoucími kamsi nahoru, možná sklep nebo vězení ... a zdroj toho zvuku. K tvému překvapení to je jen člověk, oděný v chlupatou koženou zbroj, se kterou se do zimy určitě bát nemusí. Tenhle člověk je k tobě otočený zády a kope pomocí krumpáče v rohu místnosti nějaký balvan, který připomíná ten který jsi viděl nakreslený v deníku, až na to že tenhle má barvu stříbřitě šedou, ve svitu pochodní je barva nečitelná ale velice to připomíná stříbrnou rudu.

Aurelius:
Posadil jsi se a oblékl do svého oblečení. Potichu jsi otevřel dveře a vešel do hlavní místnosti v domě, aby jsi neprobudil děti. Na stole, kde jsi včera večeřel, leží vedle svíčky dopis a tmavě hnědý kožešinový kabát, předpokládáš že je z medvěda. Dřevorubec a jeho žena stále ještě ve vedlejší místosti spí a děti na kamnech také ... přece jen je ještě před úsvitem a sluneční paprsky ještě nemají možnost vniknout okny dovnitř.

Tondulín:
Spokojeně usínáš při sotva slyšitelném šotkově oddechování ... dokonce se ti zdá i sen. Ve snu jdeš po kamenných schodech porostlých mechcem dolů, do nějaké zatuchlé a smrduté kobky ...

BadWolf:
Začal jsi je obcházet, ale jen co jsi se přiblížil, tak uslyšeli šelestění listí a keříků ... vlastně všeho co po lese různě roste a zrovna se ti připletlo pod nohy. Všichni okamžitě sáhli po luku a vzali si i šípy, jsou připraveni vytřelit na prvního nebezpečného vetřelce. Když se všichni zvedli, tak jsi jednoduše poznal, že máš co dočinění s jednou ženou a dvěma muži ... jako první se ozvala znepokojeně žena, asi má v trojici hlavní slovo, kdo ví co se za tím skrývá ... "Kdo je tam?" zeptala se jednoduše.

---

Chvíli popřemýšlím.
"No... já." odpovím stejně jednoduše.

---

Prohlédnu si z bezpečné dálky osobu pokud se ujistím že není nijak ozbrojená zalistuji v deníku pokusím se najít nějakou zmíňku o nebezpečí číhajících v tunelech poté přistoupím blíže a oslovím ji. "Haloo? Nějak jsem zabloudil tak bych se rád zeptal co je tohle za oblast?"

---

Podrbu se za uchem a pomyslím si Všichni ještě spí.. co budu dělat. poté se potichu odeberu na záchod.

---

Matthew074:
V deníku žádné zmínky o nestvůrách nebo nebezpečích nejsou, jen ty zmínky o podivných zvucích z tunelu, které dost dobře mohl dělat i tenhle stejný člověk který tu je teď. Kopáč má krumpáč, ale za pasem má i malou pochvu s delší dýkou, nijak jinak se ale ozbrojen nezdá. Přistoupil jsi k tajemné osobě a začal se jí vyptávat, nejprve se však osoba lekla a upustila krumpáč, který spadl se zařinčením na rudu kterou předtím těžil. Podle výkřiku jsi jednoznačně zjistil že je to muž, ten ale nezačal odpovídat na tvoje otázky a místo toho začal koktavě mluvit "Já ... Ja..á ccco tu děláte? a kkkdo jstte?" osoba byla v obličeji bělejší než je zdrávo, možná to je důsledkem tvého překvapujícího zjevení.

Aurelius:
Uvnitř záchod není, je jen venku jako kadibudka. Odebral si se tiše ven a jen co jsi za sebou zvenčí zavřel dveře, tak na tebe foukl vítr trochu čerstvě napadaného prašanu ze střechy. Nakonec jsi došel ke kadiudce a s požitím síly jsi otevřel dveře a vešel dovnitř ... chvilku jsi tam pobyl (to snad nemusím rozebírat) a vylezl ven, kde tě zase trošku ofoukl ledový vítr. Jsi jen chvilku venku a už ti začíná být zima. Za oknem jsi spatřil jak někdo rozsvítil svíčku, což značí jediné ... a to že se někdo probudil.

Tondulín:
Spíš v hostinci ... zdá se ti sen jak vstupuješ do kobky, něco je však jinak ... jsi vyšší a hubenější, ale nejhorší je že nemáš vousy! ale jelikož to je sen tak tě to nevzrušuje ... jdeš dále po těch schodech a v ruce třímáš louči a stříbrný meč.

BadWolf:
Ženu tahle odpověď poněkud zaskočila, ale hned ti odpověděla "Já? kdo já? vejdi na světlo a představ se cizinče!" říká to mírně nervózně ... ale luk drží pevně a připravený zasáhnout kohokoliv kdo by se je snažil přepadnout.

---

Vrátím se v rychlosti do domu. Pokud někoho potkám pozdravím "Dobré ráno." a pokud by měl připadné poznámky k tomu co jsme prováděl venku řeknu, že jsem šel na záchod.

---

Vyjdu na světlo a neobratně se představím "No, já jsem Suchlislav. Takovej, takovej, ee, pošuk... Teda né, pošuk né, to teda eeee... no to je jedno... Prostě Suchlislav."

---

Jakmile vykřikne leknu se i já a vykřiknu také. "Vuaaa! Sakra chlape... *oddychnu si* jinak jsem člověk ,kterej se dostal díky špatnýmu načasování na špatným místě zase na jiný špatný místo ve špatnej čas. Tak jsem tu zkejsnul *šáhnu po dýce* jen mě řekni jedno přítel nepřítel co seš zač ty?!" Budu si držet bezpečnou vzdálenost dokud si neověřím osobu.

---

Matthew074:
"Přítel! přítel! neubližuj mi! mam na povrchu rodinu!" zvedl před sebe ruce aby se chabě ochránil proti dýce, kdyby jsi se rozhodl ho zranitči zabít "Jen tu kopu tuhle rudu ... já nezabíjím! to ostatní zabijou kupce a okradou je! já za nic nemůžu!" začal skoro vyděšením křičet. Mezitím co žvatlal sis ho mohl lépe prohlédnout, je to tedy muž se světlými špinavými vlasy (kdo ví jak tu je dlouho) a modrýma očima. Na jedné líci má dlouhou jizvu, nejspíš jí má již hodně dlouho, třeba od mládí ... je to čistokrevný člověk, nejspíš seveřan ... nedaleko místa kde předtím kopal sis všiml jedné zajímavé věci ... na zemi leží brašna, asi bude jeho.

Aurelius:
Vrátil si se a pozdravil dřevorubce který se již probudil ... děti ještě leží na peci, těžko říct jestli jsou už probuzené. Dřevorubec k tobě přistoupil, také ti popřál dobré ráno a hned se ti řekl "Až se rozhodneš odejít, tak támhle na stole je dopis a kožich který tě bude chránit před zimou, v tomhle kusu látky co máš na sobě by jsi brzy umrzl ... pokud ti samozřejmě nebude vyhovovat tak si můžeš ve městě koupit lepší. Až tedy budeš chtít vyrazit tak mi řekni a já tě dovedu ... jak že jsme se to nakonec domluvili? chceš delší okliku nebo půjdeš tou jeskyní? ta jeskyně ušetří mnoho času, ale zase bude možná nebezpečnější ..." zeptal se tě.

Tondulín:
Spíš v hostinci ... zdá se ti sen jak vstupuješ do kobky, něco je však jinak ... jsi vyšší a hubenější, ale nejhorší je že nemáš vousy! ale jelikož to je sen tak tě to nevzrušuje ... jdeš dále po těch schodech a v ruce třímáš louči a stříbrný meč. Klesáš celkem dlouho a několikrát ti trochu na vodou nacucaném mechu ujely nohy. Louče osvětluje stěny chodby, na které také jako na zemi roste hustý zelený mech.

BadWolf:
"Nevipadáš jako někdo kdo by nás chtěl ohrozit nebo okrást ... doufám že na mojí důvěřivost nedoplatíme." a všichni sklonili luky, jen jeden z mužů se na tebe stále podezřívavě dívá. "Takže ty jsi nějaký poutník nebo klerik?" zeptala se tě žena a spolu s ostatními si sedla okolo táborového ohně "A co tě vůbec přivádí do lesů smím-li se ptát?" ještě dodala.

---

"Jsem takovej nic moc čaroděj. A tady jsem zabloudil."

---

Tondulín:
Spíš v hostinci ... Konečně se ti podařilo sejít schody, dokonce aniž by jsi se zranil. Pochodeň osvětlila temnou chodbu skoro až k protějším dveřím, tedy spíše vrátkům ... jsou vystavěny z tak slabých dřevěných plátků, že by do nich stačilo skrčit a možná by se rozpadly. Jdeš blíže ke dveřím, už jsi skoro u nich ... když za sebou slyšiš zvuk šoupajícího kamene po kameni, jak se odtahuje kamenné víko dávného sarkofágu. Proklnáš svojí neschopnost si ho všimnout dříve ... víko padá s ránou na zem a na kraji rakve se objevila kostlivá ruka s prstenem ...

BadWolf:
"Čaroděj a zabloudil? zajímavé ... nebyl jsi náhodou na cestě do tý vaší věže?" řekl s odfrkem jeden z mužů, asi nemá mágy příliš v lásce. Žena se na něj podívala a pak ti nabídla "Pokud chceš můžeš se tady vyspat, držíme hlídky takže tě žádná zvěř nesežere a kdyžtak pak můžeš s námi pokračovat do města ... do Lonadu, kde prodáme své nadbytečné úlovky." ukázala na vaky s masem položené u ohně. Muž zase odfrkl ale že na se na něj káravě podívala a začala ho přesvěddčovat "No a co že je mág, jeho kozla jsou určitě užitečná." muž jen pokrčil rameny ale nic neříkal.

---

"Děkuji za nabídku. Moje kouzla, ale zas tak užitečná nejsou..."
co mám vlastně úplně komplet všechno za kouzla :D?