---

,,Jak to tam venku vypadá?" houknu na Alyx ,,Tady je to zamčený, takže jestli nepatříš k těm, co si umějí se zamčeným zámkem snadno poradit, budeme to muset vzít zpátky hlavním vchodem."

---

27.6.2037 večer noc 3/12 Vaše postavy začínají pociťovat ospalost, krom MightRidera

Matthew074, SuperHunter:



Výstřel.
Alyx se zježili chlupy na zátylku. Somráci u sudu se ve snaze ukrýt nahrbili a rozhlédli se.
Podivný muž, polehávající u stěny, byl ve vteřině na nohou. Vydal ze sebe strašidelný řev a pozvracel se.
Pak přiskočil k vyděšeným somrákům a jednomu z nich rozmáznul hlavu svou tyčí.

Takhle rychle by dokázal reagovat jen někdo, komu nekoluje v těle jen obyčejná krev.
Alyx během somrákova pohybu nestačila ani zaostřit.




MightRider
S námahou jsi usedl zpět do svého křesla a uchopil mikrofon. Přepls knoflík z OFF na ON. Nadechl se a varoval příchozí.

Postavy se zastavili. Menší postava se těsněji přiblížila k vysoké postavě. Vyšší z nich položil svému malému společníkovi ruku zezadu na krk.

„Prosím, potřebujeme jídlo. Nechceme nikomu ublížit.“ Promluvil mužský hlas.




Sarako:
Nalomená klika ti téměř zůstala v ruce. Dveře nesou známky lehkého poškození, zdá se, jako by se je někdo snažil otevřít silou.
Nezahlédl jsi klíčovou dirku. Jen otvor zakrytý destičkou cca 5x10 cm nad klikou. Rýha, prostor mezi krajem destičky a dveří je asi 1mm tlustá.

Toto jsou bezpečnostní dveře. Znáš je ze základen.
Pod destičkou je určitě ukrytý terminál na PIN kód.

Alyx na tvé volání nereagovala. Asi za to mohl ten výstřel venku. Po vteřině jsi uslyšel divoký a strašlivý skřek.

---

Popojdu na konec postranní uličky ve které se nacházím, abych aspoň viděl na ulici, přičemž se opřu o roh a zkusím na sebe neupoutávat pozornost. Když si všimnu rozmašírovaného houmlesáka neodpustím si aspoň tu jednu znechucenou grimasu ve tváři. Sic jsem viděl už horší případy, za které jsem byl osobně zodpovědný, ale dokud je v člověku kousek té lidskosti, pořád se ve vnitřku najde ten hlas, kterému to je proti srsti, jenže na soucit se v tomhle světě nehraje, a tak i já se ho nesnažil projevit.

Kdyby se mlátička rozhodla vydat mým směrem, chtě nechtě to do něj párkrát nasolím, přece jen nechci riskovat, že bych skončil, jako ten chudák naproti.

---

Se slovy: ,,Co se tam k*rva děje?" doběhnu k oknu a opatrně nahlédnu ven. Brokovnici mám stále připravenou
v ruce.

---

"Jednomu z těch somráků přeskočilo, když tam venku někdo vystřelil."

Nespustím oči z psycho-houmlese a zároveň se pokusím zaposlouchat jestli neuslyším něcco/někoho jiného kromě něj.

Pokud se homelessák začne blížit k baru začnu po něm střílet.

---

"Nemám jídlo. Né dost, abych daroval. A taky nechci nikomu ublížit. Žádám vás tedy, aby jste okamžitě opiustili toto místo."