---

"Dobře, čím dříve je seženeme, tím lépe. Potřebujeme sebou pohnout, stále nevíme co nás tu čeká." vyrazím k těm Ledorytcům.

---

"No tak teda dobře, noooooooo" odplivnu si "Takže co budem vyvolávat? Bahenní příšery?" zařehoním se

---

,,Sežeň jezdce a zjisti, o co jde. Kdyby se jednalo o cizí delegaci, nabídni jim mé pohostinstvý a přiveď je sem za mnou." potom ukáži na jednoho z mužů ,,Ty, sežeň deset pěkných dívek, ať přinesou víno a jsou připravené obsluhovat případné hosty. Nechci, aby si o náš případní hosté mysleli, že jsme barbaři. A pospěš si!"(co se židlí týče, jsem ve stepi, takže není nad kožešiny a pohodlné polštáře v mém stanu, proto nikdo žádné další židle nosit nemusí)

---

Kývnu na souhlas a poté se vyhoupnu na volného koně. (jeden bude určitě jeho, takže si vezmu toho 'volného', abych ho zbytečně nevytočil) a budu jej doprovázet na okraj tábora.

---

Když jsi nějakou dobu šel po proudu řeky narazil jsi na místo kde byla řeka celkem dost klidná a byla po kolena až zhruba dva a půl metru od břehu. Místo se nachází zhruba půl kilometru od vašeho současného tábora.


Jak se skupinka přibližovala začal jsi rozpoznávat jednotlivé postavy zhruba tři které byly oděny do nomádského kabátce. Yerena chvíli pozorovala skupinku a poté vyrazika splnit tvůj rozkaz stejně učinil i jeden ze sluhů. "Přeje se si sklidit nákresy můj pane?" zeptal se druhý sluha.


"Dá se to ... ale naše počty nejsou moc slavné ... portálem nás prošlo sotva sto ... většina buď zůstala v hlavním městě nebo byly různě roztroušení na bojištích Acheronu." řekl rytíř mezitím co jste šli směrem k většímu stanu na kraji tábora.


Zvědi se uklonili a opustili stan. Chvíli se nic nedělo až potom přišel do stanu Caleán "Á tady jsi ... vyslal jsem asi třicet jezdců s luky aby se porozhlédly po nějaké potravě ... mohu jen vědět proč se ti před stanem shromáždilo asi padesát mužů?"


"Pojď za mnou a já ti to ukážu." Řekla Salyz a vydala se zpět do tábora. Na chváli se však zarazila a obrátila se k jednomu z goblinů které zrovna procházel kolem "Víš kde je v táboře hlavní stan ?" "Ehm. .. ano paní..." "Dobře, budeš tak laskav a doneseš nějakou stravu tady pro Grimop určitě jí vyhládlo..." řekla a pokračovala směrem do tábora.


Po nějaké chvíli se ve stanu sešlo všech osm zástupců kast i s doprovodem. Byly tu dva statní trpaslíci v těžkých zbrojích zdobených zlatými ornamenty, obchodníci v honosných šatech, farmáři, řemeslníci v zástěrách a špinavými obličeji od dýmu v kovárně atd. Celkem vás ve stanu je dvanáct. Svengir se k tobě naklonil a pošeptal "Asi bychom už mohly začít."


Společně s Treou jsi procházel táborem. Všude okolo bylo celkem živo a bylo i vidět že někteří si již všimly že tu asi zůstanete neboť začali připravovat pevná ohniště a pece. "Mistře ... až bude zase možnost budeme pokračovat ve studiu ledové magie ?" zeptala se Trea s určitou nejistotou v hlase.


Vyhoupl jsi se na bílého koně a následoval Loretha na kraj tábora kde na vás čekali dva lovci. "Cesta bude krátká ... do setmění bychom tam mohly být" cesta potrvá tři příspěvky


"Už jsme tak učinili pane..." řekl jeden z starších mužů kteří postávali opodál a kouřili dymky a ukázal rukou na tři tovaryše kteří okamžitě odběhly splnit úkol "... takže mám jít rovnou s vámi ?" Muž je starší oděný do kožené zástěry s opaskem na kterém se mu houpe vybavení. Má černé vlasy s viditelnými šedinami a plnovous který je již spíše šedý.

---

"Nejspíš zvědi?" zeptám se. Potom se půjdu podívat co se to tam děje

---

"Neměj strach, samozřejmě, jen co to tu trochu zařídíme, tak budeme moci pokračovat." Usměju se a souhlasně přikývnu. Potom se rozhlédnu po těch Ledorytcích a v hlavě budu splétat plány na svůj majestátní ledový palác, který potom vystřídá nápad na postavení vysokánské ledové magické věže.

---

"Oh, skvěle! Ano, můžete jít se mnou, alespoň vám objasním, jak si to zde představuji. Jaksi jsem neslyšel vaše jméno, cechmistře." Po těchto slovech se vydáme k písařům.

---

"Ano... prošlo nás skrz portál hodně, ale zdaleka ne dost. Doufám, že váš řád najde čas a příležitost ke své obnově. Obávám se, že vás možná brzo budeme potřebovat."

---

Důkladně uchovám v paměti kde jsem ono místo našel a půjdu oznámit dělníkům kde mají most postavit.

---

Půjdu za ní a budu se tvářit výhružně

---

,,Vítejte, těšímě že zde vidím zástupce všech kast," rozhlédnu se po stanu, ,,tyto časy jsou pro náš národ velice krušné, proto také musíme zajistit solidní půdu pro naše nové město jestli v této nové zemi chceme vydržet. Je tedy velice nutné aby vše pokračovalo podle plánu dříve než přijde zima," odmlčím se, ,,za každou cenu. Proto je nutné abych věděl o každém problému, který by toto mohl ohrozit okamžitě, je to jasné?" chvilku počkám, ,,A nyní bych se od vás rád dozvěděl jak jsme na tom s prací, zásobami a morálkou ve vašich kastách."

---

Sbalím plány osobně a předám je do rukou jednoho ze svých mužů se slovy:,,Ručíš mi za ně vlastním životem." Potom ve svém stanu vyčkám příchodu jezdců.

---

Zapamatoval jsi si polohu brodu a vyrazil zpátky do tábora. Už z dálky jsi viděl jak na tebe Draien mává a volá "Tak có ? Nějaký úspěch ?"


Sluha se uklonil a odešel do jedné z truhel které byly doneseny do tvého stanu. Položil do nich nákresy a bednu zajistil klíčem. Posadil ses a čekal na příchod jezdců. Po chvíli se vrátila Yerena "Jsou to naši jezdci a nesou dost nepříjemné zprávy." řekla a vešla do stanu následovaná mužem oděném v nomádském kabátu. Poklekl na jedno koleno a začal "Můj pane, dle rozkazu jsme jeli na výzvědy do severní části plání. Po několika kilometrech jsme uviděli sloupce dýmu stoupajících z nedalekého údolí. Přijely jsme blíž a sesedli z koní. Schovali jsme se za malý kopec a prohlídly si situaci. Šlo o středně velké město obležené dost velkou armádou ... tipujeme něco okolo pěti tisíc mužů... byly uprostřed steče ale hradby nebyly prolomeny i přesto že měli několik katapultů. Je však jen otázkou času kdy to město dobyjí..." voják se odmlčel. Yerena se na tebe podívala s očividným neklidem "Vypadáto tak že tys hradby budeme potřebovat dříve než jsme čekali..."


"Také doufám pane ale nyní je přednější se znovu sformovat a ochránit to co máme ... potom bude čas na ostatní věci." řekl rytíř. Když jste věšli ke stanu všiml jsi si velkého stolu do tvaru U kolem kterého bylo celkem sedm židlý. "Vypadá to že jsme zde první." Řekla žena a postavila se na kraj stanu.


Vyšel jsi ze stanu a prohlédl jsi si zástup zhruba padesáti černě oděných bojovníků s měči a luky. Všichni měly také potetovaný pravý spánek. Jakmile tě zahlédly okamžitě všichni poklekly. Poté jeden z nich vstal a šel k tobě. Podle vzhledu jde o toho muže jenž tě požádal o vyslání větší jednotky. I on má tetování na spánku Když k tobě došel hluboce se uklonil "Můj Pane jsme připraveni k odchodu."


Procházeli jste táborem a goblini kolem vás vám uvolnovali cestu a klaněli se na důkaz pokory a oddanosti. Došli jste do prostředka tábora kde stál poměrně velký stan hlídaný dvěma obřími kostlivci oděnými do černých zbrojí vyzbrojení halapartnami. Jakmile jste se připlížili kostlivci se uklonili a roztáhly závěs do stanu. Vnitřek stanu byl celkem dobře vybyvený bylo zde několik menších stolů a židlí, dále dvě truhlice a velká postel. V prostředku se nacházela na zemi nakreslená semicípá hvězda na jejímž konci byly svíce. Salyz se na tebe otočila zašmátrala ve svém rouše a podala ti zapečetěný svitek. Na pečeti byla sedmicípá hvězda s lebkou uprostřed. "Tohle je jedno z kouzel nekromancie které ti pomuže ovládat tvé okolí ze stínu... Jde o přivolání spektry." vysvětlila Salyz.


Jako první se postavil trpaslík v plátové zbroji se zlatými ornamenty. "Mé jméno je Duran z klanu Železného Křiku. Byl jsme zvolen svými muži jako zástupce kasty Bojovníků. Co se morálky týče je celkem vysoká i když některé mrzí že jsme museli opustit Acheron. Nic méně jsme připraveni bojovat na váš povel pane. Mohu li jen doporučit ... až bude hotový most přes rokli mohli bychom tam postavit předsunutou tvrz."

Trea se usmála a vedla tě k místum kde tušila Ledorytce. Došli jste k jedné ze stěn průsmyku a zahlédly několik desítek shrbených postav jak opracovávají led do kvádrů které pak odtrkávaly na stranu. "Tak tady jsou. Asi připravují kvádry na domy a sochy." řekla Trea.


2 příspěvky


"Mé jméno je Edward Steelhand pane." řekl cechmistr a následoval tě k písařům. "Myslím že většina cechů které jsme znaly na Acheronu si už vybrala cechmistra."

---

Zachechtám se nad tím názvem, ale pak se k ní otočím a zmateně se zeptám "co je to 'spektra'..?", vezmu si papír. trocu s ním zamávám, čichnu si k němu a zkusím ho otočit vzhůru nohama. "... to je všechno..? zmačkaný papírek? Čekala jsem krev trpasličí panny smíchanou s flusancem mé mámy, určitě to funguje..?"

---

Přijdu blíže k Ledorytcům. "Ledoraytci! Musíme udělat důležitější věc pro naše bezpečí! Za chvilku vztyčí mágové ledovou zeď a potřebuji, aby jste z ní udělali provozuschopnou zeď! Jen co to dokončíte tak se můžete vrátit ke stavbě obytdlý a dalších důležitých součástí, které budou mít velkou prioritu."

---

"Ano, samozřejmě."
...
"Vypadá to tak. Asi jsem už nedočkavý člověk" odlehčím trochu situaci, spíše sám pro sebe, jelikož momentální situace nepotřebuje odlehčovat

---

"Vskutku dobře."
"A povězte mi tedy, jaké cechy vlastně máme? Něco si pamatuji, ale nejsem si úplně jistý.."

---

,,Je kvalita výzbroje našich mužů srovnatelná s tou jejich? Kolik mají jezdců? Co jsou vlastně zač? (rasa)
Kdy můžeme očekávat že k nám dorazí, protože tahle pevnůstka nebude hotová dřív, než za týden."

---

,,Nejprve bude potřeba zjistit co nás po horama čeká, jestli dokážeme získat nějaké spojence v této nové zemi. Ostatní?"