---

"Hned tři? To si nechám líbit." odpovím a pousměju se "Už teď si můžete připravit 550 stříbrných." tím se rozloučím a odejdu z pobočky směrem k Nirikově dolu. Pokud cestou narazím na nějakého obchodníka zastavím se u něj a pokusím se mu prodám svou dýku.

---

Adrian_S + MightRider
Adrian_S:
Po prohledání několika mrtvých nepřátel najdeš několik stříbrňáků (kořist: 21 stříbrňáků).
Vylezeš na kopec a otevřeš láhev s medovinou.
(Alkohol slouží k udržení morálky vojáků, nebo k jejich motivaci. Při požití většího množství, zvyšuje Odolnost, ale snižuje útok a obranu.)

MightRider:
Jeden ze seveřanů ti podá provaz a ty s ním mušketýrovi svážeš ruce. Po prohledání několika těl najdeš několik stříbrňáků (kořist: 18 stříbrňáků), svou sekeru a dokonce i jednu obouruční (porovnej si jí s ostatními zbraněmi v inventáři).
Nakonec zavedeš svého zajatce na kopec za jarlem.

Oba:
Jakmile seveřané opustí bojiště, začnou s důkladným vypalováním vesnice. Na opuštěné bojiště se snese hejno krkavců. Godfrey dovede svázaného mušketýra za jarlem.
,,Tenhle nám není k ničemu." pronese jarl Olaf, když si mušketýra prohlédne.
,,Prosím, mám ženu a děti." dostane ze sebe mušketýr.
,,Z tvojí ženy by měli mí válečníci mnohem větší užitek než z tebe." usměje se jarl, pak se na chvíli zamyslí a pokračuje:,,Možná že přece jenom k něčemu budeš."
Mušketýr na jarla nechápavě zírá.
Jarl odváže od pasu hlavu ralvánského velitele, strčí jí do pytle a dodá:,,Předej jí lordu Rawltonovi a vyřiď mu, že ho pozdravuje jarl Olaf."
Mušketýr kývne hlavou, vezme pytel a odchází pryč.

Když se mušketýr vzdálí z doslechu, pronese jarl ke a dvoum velečníkům po svém boku:,,Postarejte se, aby byla loď naložena a připravena k vyplutí, za dvě hodiny vyplouváme!"
,,Dle rozkazu jarle!" odpoví válečníci a vydají se směrem k vesnici.
Někteří seveřané se vydají pomoc s nakládáním zásob a kořisti, ostatní odpočívají, nebo si obvazují rány.

Vojsko Jarla Olafa:
Hrdinové: 2 / 2
Pěchota: 26 / 70
Střelci: 9 / 30

Tondulin
Z budov kolem chrámu zbyly jen zbytky stěn porostlé mechem. Všude je spousta vzrostlých stromů. Cestou míjíš starou studnu. Ze samotného chrámu zbyly jen obvodové stěny a zbytky kleneb rozepřených mezi sloupy uvnitř. Když přijdeš ke starému oltáři z mramoru, všimneš si že je posunutý. Obejdeš ho a spatříš příkré kamenné schody dolů. Dole je tma a ty nemáš žádné louče, ani křesadlo. (Louče i křesadlo jsi viděl u prchajících elfů. Můžeš se je pokusit s elfy za něco vyměnit, nebo se je pokusit ukrást.)
(menší na rychlo kreslený plánek zřícenin)


KinimodLP
Vyjdeš z pobočky a cestou k městské bráně to vezmeš přes kovárnu.
Když nabídneš kováři dýku, zamyslí se a povídá:,,4 stříbrné mince, co na to říkáš?"

kissko384
Zamíříš na dalšího loupežníka, vystřelíš a zasáhneš ho do břicha (padlo 18, -10hp).
,,Tamhle je!" vykřikne jeden z loupežníků, ukáže prstem a rozběhne se ještě s druhým směrem k tobě (8, 19, 3, a 5, neúspěch).
Tvým směrem běží dva loupežníci, oba mají kyje. Zbylý dva se snaží znemožnit kouzelnici útěk.

---

Aspoň jedného ešte strelím, potom sa pokúsim vyskočiť na strom ako keď na mňa útočili škreti. Pokiaľ tam žiaden taký strom nieje, vyberiem dýky a pripravím sa na ich útok. Budem bežať ďalej lesom aby sa aspoň trochu rozdelili a nemusel som čeliť dvom naraz.

---

Level 2, zkušenost 121/300, počet zabitých: 8

"No... to bylo... drsné..." pronesu poté, co se konečně usadím a napiju se medoviny.

Teď už v pohodě sleduji okolní dění pode mnou a jen čekám, až jarl vyzve všechny k odplutí. Kromě vyhlížení a popíjení si z kusu oděvu jednoho z mrtvých nepřátel utrhnu kus látky a obvážu si nejvíce krvavé rány (projdu se k tomu nejbližšímu ode mne).

Pak se vrátím zpět a budu pokračovat v odpočinku.

---

"No,no..." podívám se na kováře "Hlavně ať už ji s sebou nemusím tahat" pronesu, vezmu si své 4 stříbrné a vydám se zpět na cestu k Nirikově dolu.

---

Půjdu tedy nazpět ke skupině elfů a když se nikdo nebude dívat ukradnu pár loučí a křesadlo.

---

V závislosti na tom, co jsem napsal do diskuze, si udělám nějaké úchyty pro sekeru, ať si ji můžu dát na záda. Poté si ohledám rány a pokud bude nějaká hodně krvácet, tak si ji zaškrtím a obvážu. Poté půjdu případně najít pochvu i pro svůj krátký meč, co jsem v bitvě na rychlo vzal. Při odpočinku si dám uzenou rybu s chlebem a otevřu si k ní medovinu. Pokud možno, nejlépe na Ragnarově kopečku, pokud ho najdu a pokud bude souhlasit.

---

Adrian_S + MightRider
Adrian_S:
Na chvíli sejdeš z kopce na bojiště, kde si natrháš několik cárů látky a ovážeš si s nimi rány.
Když se vrátíš na kopec a pokračuješ v popíjení medoviny, neuběhne ani deset minut a spatříš Godfreye, jak jde pomalým krokem směrem k tobě.
(můžete spolu volně komunikovat)

MightRider:
Vzal jsi od jednoho mrtvého mušketýra pochvu pro krátký meč a za pomoci úchytky z opasků jsi si upevnil obouruční sekyru na záda. Pak jsi vyrazil za Ragnarem. Našel jsi ho, jak sedí na kopci nad vesnicí a popíjí medovinu.
(můžete spolu volně komunikovat)

Vojsko Jarla Olafa:
Hrdinové: 2 / 2
Pěchota: 26 / 70
Střelci: 9 / 30

Tondulin
Vrátíš se zpět k elfům. Podaří se ti nenápadně sebrat několik loučí a křesadlo (padlo 19 a 15, úspěch, +12 zkušeností, kořist: Křesadlo, Louče 5x).
Krátce na to do tábořiště dorazí skupina asi třiceti elfích vojáků a přisednou k odpočívajícím elfům.
,,Se Sokolí skálou to nevypadá dobře." pronese jejich velitel a začne si brousit meč.
,,Co se stalo?" zeptá se udiveně jeden z elfů.
,,Teprve se stane." odvětí velitel:,,Dvě stovky elfů proti sedmi stům seveřanů. Jestli jim nedorazí posily včas, tak to bude masakr."
,,A co ti barbaři, co napadli naše vesnice?"
,,Ti sháněli zásoby pro armádu pod pevností, muže zabili, ženy zotročili. Máte namířeno do Qeywoodu?"
Elf kývne hlavou:,,Ano."
,,Tak to máme stejný cíl, pošlu dva muže napřed a se zbytkem vám zajistíme ochranu po zbytek cesty."

KinimodLP
Prodáš dýku za 4 stříbrňáky a vyrazíš směrem k Nirikově dolu. Cestou po popelem pokryté pláni míjíš několik osamocených statků a opuštěných chatrčí, až se před tebou po třech hodinách objeví osada Nirikův důl. Celou osadu tvoří několik kamenných domků, hospoda a velká budova na jejímž štítu je nápis:"Nirikova těžební společnost".

kissko384
Vystřelíš na dalšího loupežníka, zasáhneš ho do hrudi a loupežník umírá (padlo 12, -5hp, +8 zkušeností).
Jelikož jsou kolem tebe pouze mladé stromy, které by tě neunesly, vyměníš luk za své dýky a připravíš se k boji. Loupežník máchá nad hlavou kyjem a běží směrem k tobě.

---

"Rudovouse! Vidím, že jsi to zvládl dobře. Očividně ti taky zanechali pár suvenýrů na těle, že? Zatracení bastardi. už se těším, až se vrátíme zpět."

"Smím přisednout? Přijdeš mi jako sympaťák, rád bych se s tebou víc poznal. Vypadá to, že by jsi mohl mít zajímavou minulost. A já moc rád poslouchám životní příběhy."

"Pokud ale nechceš kecat, nevadí, jen si tu s tebou posedím, vždy je mít dobré bližního po boku. Anebo mohu odejít, neurazí mě to. Chápu, co je to chvilka soukromí." Dořeknu a usměju se na něj.

---

Po příchodu do Nirikova dolu hned zamířím do místní krčmy. "Dobrý den, pane. Hledám jistého Varise Balotha. Mám tu pro něj dýku od kováře ze Sur-Silenei." řeknu krčmáři a poukážu na svou dýku. "Vím jen to, že bydlí někde tady, ale nic víc... Tak jsem vás chtěl poprosit jestli by jste mě nemohl nasměrovat někam blíž." poprosím a nasadím milý výraz. Pokud neuspěju tak vyjdu z krčmy a zkusím to samé na nějakou jinou ženu (abych náhodou nenarazil na toho horníka :D ).

---

"Taky tě rád vidím, bratře..." pronesu na uvítanou a bez řečí mu gestem ukážu na volné místo k sezení, "Trochu se na mně podepsali, ale já víc!" napiju se medoviny.

"Bitvu jsme sice vyhráli, ale mám takové tušení, že není všemu ještě konec... Rozhodně, JÁ nebudu mít ještě konec... To, co ti... parchanti," dodám s kapkou zuřivosti, "provedli s Bronusem a mými... známými." otočím zrak do Godfreyových očí, "Říkals, že jsi ztratil své rodiče... Nevím, jaké to je, ale moc dobře vím, jaké to je ztratit nejlepší přátele a ty, které znáš už od malička."

Opět se napiju, když se mě však zeptá na mou minulost, pronesu krapek "neochotněji", "Můj příběh? Heh... Na mém příběhu moc nesejde... Ale jestli to chceš slyšet."



A co ty? Pocházíš ze silného rodu.. takže nějaké zázemí bys měl mít, ne? Já kromě toho, že mí rodiče jsou na opačné straně světa, tak tu jsem jen s bratry, které tu vidíš..."

---

"Tak to je mi líto."

"Ano, pocházím ze silného rodu. Jenomže Silnorucí ztratili svou slávu. Jsem posledním členem svého rodu. Několik mých strýčků byli idioti, kteří si nedokázali najít ženu a udělat další potomky rodu, někteří to nestihli, zabili je Ralvánci nebo samotní Seveřani v Letech svárů, jenom jeden strýc měl docela dost potomků, ale zabil ho mor řádící na východu Carygy. Bylo to před 7 lety."

"Celkově, všichni členové mé rodiny začali padat jako mouchy po prohře jarla Grundafa na Černobažinách. Megar Silnoruký za Jarla Grundafa, oba mrtvý, Carl Silnoruký za jarla Melowulfa, oba mrtvý, Gregor Silnoruký, nejsilnější Silnoruký za poslední století, za jarla Trigrafa, Gregor zemřel, když vběhl pomoci jarlu Trigrafovi proti deseti jízdním Seveřanským seržantům.."

"Ano, zázemí jsem měl. Ale 5 členů rodu padlo v Bitvě na Černobažinách. 8 nejsilnějších severských jarlů proti 5 méně silnějším a 10 Ralvánským lordům. Bitvu jsme prohráli jen tak tak, Ralváncům z dvacetipětitisícového vojska zbylo jen tři tisíce, 3 lordi padli, jeden jarl zbyl. Z naší strany se 2 jarlové zachránili, 2 byli zmrzačení, jeden pohřešovaný a 3 mrtví. Měli jsme jen dvanáct a půl tisíce na maximum vycvičených a zkušených Seveřanů. A i tak jsme je porazili! Tenkrát jsem si řekl: " Seveřané, ti nejlepší válečníci na světě, to je vojsko, které se stane mou mstou."

"Za pár bídných roků jsem se přidal do armády jarla Olafa. To bylo před 11 lety. A teď konečně jdu napříč své pomstě. Dračí lev, dračí lev, dračí lev. Pokud někde ve Faldeře uvidíš standartu, na které bude bílý lev s dračí hlavou a opeřenými křídly na krvavě rudém pozadí, řekni mi to. Nevím, jak se ten lord jmenoval, ale byli to Ralvánci, byla to Ravlánská vlajka! A já ho najdu, vlastnoručně se třeba probuju přes jeho zk*rvený hrad a uskenu tomu zmr*dovi hlavu!" Pomalu se začnu uklidňovat ze vzteku, který jsem v sobě vyvolal.

"Promiň, je toho na mě moc. Změňme prosím téma, oba budeme radši. Odpoveď na tvou otázku je taková: jediné zázemí Silnorukých, jsem já a jenom já sám. Nikdo jiný, nic jiného."

---

"Ti Ralvánci ještě uvidí, co v nás je..." snažím se ho utišit, "Můžem doufat a modlit se ke Starším, aby nám pomohli v nadcházejících chvílích proti Ralvánským..." chystám se napít, ale zarazím se, "Vlastně... ani jsem ti neřekl své jméno, co? Můžeš mi říkat "Rudý trpaslíku" nebo "Ruďáku".. ale pokud chceš, jsem jinak Ragnar." natočím k němu lahev, aby si se mnou přiťuknul, "Na padlé bratry a na krev, která se vsákne do našich žil!"

---

Poté co vyslechnu rozhovor se vydám zpátky ke zřícenině, zapálím jednu z pochodní a vstoupím dovnitř chrámu.

---

"Na padlé bratry. Nechť dobře slouží Starším v posmrtném světě. Nechť je jejich večeře věčná."

Víš něco o Ralváncích? Já nevím ani jména jejich lordů, vůbec nic. Ani jména měst. Chtělo by to najít mapu a nějakého znalce, aby jsme alespoň věděli jména, až je budeme urážet.

---

Adrian_S + MightRider
,,Koukám, že se tu připíjí na padlé bratry. Stejně je jednoho dne bude následovat každý z nás." ozve se hlas jarla Olafa za vašimi zády. Už chcete vstát, ale on vám pokyne rukou:,,Nevstávejte, dobří válečníci si zaslouží odpočinku." jarl se usměje a pokračuje:,,Prý se vám dvoum podařilo rozprášit celé pravé křídlo mušketýrů, za zamezit v další palbě do mých mužů. Bez vás by mohli být naše ztráty životech mnohem vyšší. Dobrých válečníků není mnoho, navíc jich ubývá." Jarl vezme láhev s medovinou, otevře jí a posadí se mezi vás.
(můžete volně komunikovat mezi sebou, nebo s jarlem)

Vojsko Jarla Olafa:
Hrdinové: 2 / 2
Pěchota: 26 / 70
Střelci: 9 / 30

Tondulin
Došel jsi zpět do chrámu, zapálil louči a vstoupil dovnitř. Sestoupíš dolů po kamenných schodech. Vstoupíš do velké kamenné síně plné převrácených a vyrabovaných sarkofágů. Na podlaze jsou rozházeny kosti mrtvých, kteří zde byli uloženi k poslednímu odpočinku. Přejdeš na druhou stranu síně k mříži, která až dosud chrání zbylé čtyři Sarkofýgy před vyrabováním. Na protější stěně spatříš kamenné dveře, popsané zlatým písmem. Podle úhledných odstavců a čtyřmi pozlacenými tlačítky písmeny pod textem soudíš, že se jedná o hádanku. Tvůj zdroj světla ti nestačí k tomu, abys mohl z téhle vzdálenosti zpoza mříže text přečíst. Železná mříž je opatřena běžným zámkem (Zámek střední obtížnosti: 20)


KinimodLP
Zajdeš za hostinským a zeptáš se na Varise Balotha.
Hostinský si změří pohledem tebe, tvůj luk a šípy a podezíravě se na tebe podívá:,,To bude nějaká hloupost. Nevidím důvod, proč by si horník objednával dýku až z města, posílanou přes dobrodruha, jako jsi ty. Navíc Nirikova důlní společnost má vlastní kováře, kteří by mu dýku prodali za nižší cenu, než ve městě." (padlo 10, neúspěch)

kissko384
Vystřelíš na dalšího loupežníka, zasáhneš ho do hrudi a loupežník umírá (padlo 12, -5hp, +8 zkušeností).
Jelikož jsou kolem tebe pouze mladé stromy, které by tě neunesly, vyměníš luk za své dýky a připravíš se k boji. Loupežník máchá nad hlavou kyjem a běží směrem k tobě.

---

„To už bude věc pana Balotha a mého otce. Já jsem jenom poslíček.“ pokývnu na krčmáře. Pokud nebude mít nějaké otázky nebo připomínky tak slušně poděkuji, vyjdu z krčmy a podívám se, kdo je venku.

---

Adrian_S + MightRider
,,Koukám, že se tu připíjí na padlé bratry. Stejně je jednoho dne bude následovat každý z nás." ozve se hlas jarla Olafa za vašimi zády. Už chcete vstát, ale on vám pokyne rukou:,,Nevstávejte, dobří válečníci si zaslouží odpočinku." jarl se usměje a pokračuje:,,Prý se vám dvoum podařilo rozprášit celé pravé křídlo mušketýrů, za zamezit v další palbě do mých mužů. Bez vás by mohli být naše ztráty životech mnohem vyšší. Dobrých válečníků není mnoho, navíc jich ubývá." Jarl vezme láhev s medovinou, otevře jí a posadí se mezi vás.
(můžete volně komunikovat mezi sebou, nebo s jarlem)

Vojsko Jarla Olafa:
Hrdinové: 2 / 2
Pěchota: 26 / 70
Střelci: 9 / 30

Tondulin
Došel jsi zpět do chrámu, zapálil louči a vstoupil dovnitř. Sestoupíš dolů po kamenných schodech. Vstoupíš do velké kamenné síně plné převrácených a vyrabovaných sarkofágů. Na podlaze jsou rozházeny kosti mrtvých, kteří zde byli uloženi k poslednímu odpočinku. Přejdeš na druhou stranu síně k mříži, která až dosud chrání zbylé čtyři Sarkofágy před vyrabováním. Na protější stěně spatříš kamenné dveře, popsané zlatým písmem. Podle úhledných odstavců a čtyřmi pozlacenými tlačítky písmeny pod textem soudíš, že se jedná o hádanku. Tvůj zdroj světla ti nestačí k tomu, abys mohl z téhle vzdálenosti zpoza mříže text přečíst. Železná mříž je opatřena běžným zámkem (Zámek střední obtížnosti: 20)


KinimodLP
Vyjdeš z hostince. Venku spatříš dva strážce hlídající před budovou Nirikovy těžební společnosti a dvě temné elfky. Jedna štípe dříví poblíž svého domku a druhá sedí na lavičce u Nirikovy těžební společnosti a čte si nějakou knihu. Také si všimneš několika dětí (temných elfátek), jak si hrají na honěnou.

kissko384
Vystřelíš na dalšího loupežníka, zasáhneš ho do hrudi a loupežník umírá (padlo 12, -5hp, +8 zkušeností).
Jelikož jsou kolem tebe pouze mladé stromy, které by tě neunesly, vyměníš luk za své dýky a připravíš se k boji. Loupežník máchá nad hlavou kyjem a běží směrem k tobě.

---

Vytáhnu tedy jeden ze svých paklíčů a zkusím zámek otevřít.

---

"Děkujeme jarle. I vy jste tomu Faldskovi dobře sťal hlavu. Nevím, jak by to dopadlo, kdyby se vám nepodařilo k němu dostat."

"Každopádně jsme se bavili o síle Seveřanů. Myslím, že jeden Seveřan se může rovnat až pěti Faldskům. Téže jsme zmínil i Bitvu u Černobažin a Léta svárů. Pamatujete si to? Bojoval jste v té bitvě, můj jarle?