The Elder Scrolls V: Skyrim

Přidal LordeS dne 19.05.2014 21:15

Osadníci

http://svoboda.jiri.jh.sweb.cz/images.jpg

stav surovin: dřevo: 45ks (klády), kámen: 0, potraviny: 288ks (aktuální spotřeba 66ks/den)
stav druhotného materiálu: 8 vozů, 11 tažných koňů, 30 nástrojů
stav populace: 70
stav dělníků: 27
stav vojáků: 10 (4 lučištníci, 6 pěšáků) – na hlídce (4 lučištníci) – volných 6 (6P)
stav raněných: 15 vojáků – vojáci 5 lučištníků - 10 pěšáků, 5 dělníků

Den 5.
Na osadu pomalu padala tma a tábor pomalu usínal. Přesto někteří dělníci dodělávali poslední úpravy. Princ Erik zanechal zívání a odvlekl se do svého stanu. Garick mu popřál dobrou noc a vydal se posílit hlídky na hranici osady a lesa.
„Nebojíte se, že nás ještě dnes napadnou?“ ptal se mladý vystrašený voják.
„Ne,“ chlácholil ho starý voják, „modlete se k Sallese a věřte ve svého vrchního velitele.“
„Ano pane, když to říkáte...“
„Jestli usnete, tak vás ani ti vlci přede mnou neuchrání!“ zamračil se Garick a odešel spát.
Voják na hlídce ještě více zbledl a nespustil pohled z lesa.

Druhý den ráno se konala porada. Erik drkotal zuby chladem a Garick popíjel svůj medový nápoj.
Dorazil i Zbyněk zachumlaný ve svém kožichu a vypouštěl z úst obláčky kouře ze své dýmky.
„Až dostaneme ty vlky, nechám si zvyrobit stejný kožich.“ naříkal princ. „Jsme připraveni?“
„Ano, včera jsme dokončili poslední přípravy, už zbývá jen váš rozkaz, pane.“
„V tom případě se pohneme, ať tu nezmrznu...“ zasmál se Erik.
Garick hvízdl na vojáky a provedl rychlou kontrolu.
Od stanů se přibližoval Otec Malkus. Jeho usměvavou tvář však dnes kazil zamračený výraz.
„Princi, asi jsme podcenili naše zásoby potravin. Maso je téměř zkažené. Asi 100ks potravin přišlo vniveč. Nechám donést nezkažené kusy na snídani, ale zbytek musíme zničit nebo zakopat.“
„Dělníci se o to postarají. Vydám jim rozkaz.“ mávl nad tím ledabyle rukou Zbyněk.

Po snídani se vojsko (15= 5L 10P) a princ s Garickem přesunuli blíže k lesu. Ctirad na ně již čekal skryt za zapomenutým vozem. Vojáci vypadali nervózně a dokonce i „obětní“ koňě se plašili. Pravděpodobně cítili zápach smrti svých druhů. Ctirad si dal prst před ústa a Garick vydal tiché rozkazy.
„Pane, jsou zde. Raději loví v noci, ale ti koně pro ně budou snadná kořist. Zahlédl jsem jich asi 5. Jsou větší než obyčejní vlci, ale to nebude problém. Tuším, že vy jim říkáte Zlovlci.“
Mezi vojáky to zašumělo.
„Zlovlci? Děláš si legraci??“
„Ano, je v tom nějaký problém?“
Jeden z vojáků začal hlasitě naříkat a bědovat. Garick umlčel mluvku pohlavkem. „Žádný problém.“
„Pak tedy na ně!“

Vojáci doběhli s koňmi na stanovené pozice a přivázali je. Pak se všichni rozmístili na svá místa.
Za pár minut nářek koní přilákal Zlovlky.
Krajní lučištník nevydržel vyčkávat a vystřelil šíp. Z lesa se ozvalo zakňučení. Vzápětí pak střelce překvapilo hrozivé vrčení v jeho těsné blízkosti. Jeho druh ve zbrani však neváhal a vrhnul se vstříc Zlovlkovi. Na mladičkého vojáka s kopím dopadly obrovské tlapy a ostré zuby mu roztrhaly krk. Pak se Zlovlk vrhnul na střelce. Naštěstí i ostatní lučištníci neváhali a vypustili své šípy do vlčího těla. První Zlovlk byl mrtev. Další však běžel pro svou kořist, ale přehlédl ukrytou past s kůly. Zakopl a zřítil se do mělké jámy, kde s dlouhým zavytím a celý probodaný zemřel. Vstříc princi běželi další dva Zlovlci. Oba se vyhnuli pastem a přiskočili k Erikovi. Tři pěšáci jim zahradili cestu a vztyčili svá kopí. Obě zrůdy se nabodly. Avšak Zlovlčí těla jsou těžká, takže dopadly na vojáky a v posledním tažení se dvoum zahryzly do krku. Třetí voják stihl uskočit a dorazil oba chroptící Zlovlky. Pak se chytl za břicho a upadl. Jeden z lučištníků jej omylem zasáhl šípem. Právě ten voják, co jej zasáhl, se kácel k zemi, když mu na záda dopadl další Zlovlk. Oba se zřítili do zbudované pasti. Zlovlk se však stihl odrazit od těla mrtvého vojáka, než se nabodl na kůly. Doskočil přímo před Garicka. Ten neváhal a zabodl svůj meč přímo do rozevřeného chřtánu Zlovlka. Lov skončil. Vojáci dorazili zmírající Zlovlky a počítali škrábance. Nikdo nebyl vážně zraněn, jen 5 mrtvých vojáků.

Později ve vesnici se všichni radovali z úspěšného lovu a poté plakali pro padlé druhy (+30 morálka všech). Dělníci stáhly kože z vlků a dali se do porcování masa (+ 250ks potravin).
„Co dál, můj pane?“ optal se Zbyněk a odtrhl zuby kus pečeného masa.
„Dnes budeme slavit a pět pohřební písně.“ odvětil Erik
„Kdybyste se věnoval více výcviku, nebylo by to nutné...“ mumlal zklamaně Garick.
„Takže, mohu poslat dělníky zpět na těžbu?“ ptal se Zbyněk.
„Ano, pošlete je.“
„Pane, když jste byli pryč, zahlédli jsme v kopcích nějaký pohyb. Nevíme co, nebo kdo to byl.“ Otec Malkus vypadal rozrušeně.
„Hlídky byli pryč, takže nám mohou pomoci jedině stopaři...“ dumal princ, „sakra, to jsme nedomysleli...stejně musíme snížit hlídky, nemůžeme poslat dělníky bez ochrany.“

Dnešní návrh zní:
a) Návrh Zbyňka = poslat všechny dostupné dělníky (27) na těžbu dřeva a poslat s nimi i vojáky, kromě hlídek (6 vojáků) = těžba 80 ks dřeva za den, dokud budou dělníci na místě; čas 1den

b) Návrh Zbyňka = poslat polovinu dělníků na těžbu dřeva (13) a druhou na těžbu kamene (14), rozdělit a poslat s nimi i vojáky, kromě hlídek (3-3) = těžba 40 ks dřeva 35ks kamene za den, dokud budou dělníci na místě; čas 1den

c) Návrh Ctirada = poslat Ctirada a vojáky prozkoumat pohyb v údolí; - 5% morálka vojska, + 2% výcvik, čas 1den

d) Návrh Garicka = věnovat se výcviku a zjistit informace o morálce vojska; + 15% výcvik, + 5% morálka vojska, čas 1den

Upravil/a LordeS dne 19.05.2014 21:25

Přidal LordeS dne 26.05.2014 20:40

#11

Osadníci

http://svoboda.jiri.jh.sweb.cz/Osadn%C3%ADci/%C3%BAdol%C3%AD-ohe%C5%88,karavana,-stan,-les,-p%C3%A1r-kamen%C5%AF.jpg

stav surovin: dřevo: 60ks (klády), kámen: 0, potraviny: 477ks (aktuální spotřeba 61ks/den)
stav druhotného materiálu: 8 vozů, 11 tažných koňů, 30 nástrojů
stav populace: 65
stav dělníků: 27
stav vojáků: 12 (7 lučištníků, 5 pěšáků) – na hlídce (4 lušištníci) – volných 8 (3L -5P)
stav raněných: 13 vojáků – vojáci 3 lučištníků - 10 pěšáků, 5 dělníků
Morálka osadníků: ?
Morálka vojska: 35% , výcvik: 30%

Den 6.
Smuteční obřad obstaral Otec Malkus. Vojáci nemívají dlouhé pohřby a ani zaplacené plačící vdovy.
Tentokrát padl smutek na všechny přítomné. V duchu však stále děkovali padlím za jejich oběť.
Všichni v osadě dnes klidně usínali...

Druhý den, ráno se táborem rozléhaly třesky zbraní. Kov na kov narazil. Od východu slunce Garick proháněl vojáky snad ještě prudčeji než Loktarané. Jistěže nadávali na krutý výcvik ale určitě později jeho rady a rozkazy ocení. Zbyněk s dělníky pomalu odcházel k lesu. Princ vylezl rozespalý ze svého stanu až kolem poledne. Protáhl se a procházel pomalu osadou. Někde zahlédl smutné vdovy padlých vojáků, jinde radostné děti. Dokonce i dělníci se zdáli klidnější. Pak zamířil na provizorní cvičiště. Lučištníci stříleli své šípy do proutěných terčů a pěšáci cvičili s Garickem souboje. Jeden z vojáků rovnal svůj meč kladivem a sprostě u toho nadával. Kdyby byl ve vesnici kovář, mohl by jim vyrobit lepší zbraně a nástroje. Bohužel na stavbu kovárny nebylo pomyšlení.
Princ šel poté vyhledat odlehlý kout, aby si ulevil. Po cestě zpět do tábora na něj mávala pana Maria. Už z dálky vypadala rozrušená.
„Princi, čaroděj se probudil. Jen na okamžik, ale uzdravuje se.“ Křikla, když byl Erik na doslech.
Princ doběhl ke špitálu. Cestou upevňoval svůj opasek.
„Zdálo se, že neví kde je. Přišlo mi to jako nějaké blábolení. Řekl, že viděl jezdce na koni, v plátové zbroji. Byl velký a silný. Mnoho mužů by před ním pokleklo strachem. Za ním desítky dalších jezdců a pěšáků. Vojáci ozbrojení do boje. Lučištníci s pomalovanými toulci. Kopí pěšáků se vlnily jako obrovský ježek. Pak opět upadl do mdlob.“
„Nic víc? Žádné vlajky, válečná malování nebo tvář toho jezdce?“
„Ne pane, bohužel. Nevíte, co to může znamenat?“ strachovala se panna Maria.
„Bohužel nevím.“ Zadumaně zakroutil princ hlavou a vydal se zpět ke svému stanu.

Praskání ohně rušilo bubnování dešťových kapek na stanovou plachtu. Princovi poradci seděli v jednom z větších stanů a odpočívali po dobré večeři. Každý měl pod sebou nějaké sedátko nebo tlusté prkno. Odpoledne přišel velký déšť a z kopců ztekla voda do údolí...
Princ při večeři vyprávěl ostatním, co slyšel od panny Marii.
„Je možné, aby to byli Loktarané?“ optal se Otec Malkus.
„Nebo náš král.“ řekl Garick a pozvedl korbel.
„Třeba jen blábolil a nic to nebylo. Čarodějové užívají drogy pro své věštění. Třeba o nic nejde.“ odfrknul Zbyněk a pěchoval svou dýmku.
„Sám nevím, co to může znamenat...Co naši vojáci, Garicku? Jak šel výcvik?“
„Můj pane, dal jsem jim do těla. Pan komoří mezitím odvezl s volnými vojáky vozy z lesa.“
„Ano, byli jsme se na to místo podívat. Ještě teď je tam cítit smrt a zápach výkalů. Ale neviděli jsme tam žádné stopy dalších vlků ani ničeho nebezpečného, alespoň to nám řekl Ctirad. Dělníci by měli být pro další těžbu v bezpečí.“
Jmenovaný se porady neúčastnil. Zůstal ve stanu se svými lidmi.
„Hlídky nic nenašli Garicku?“
„Ne, pane. Bohužel nenašli nic a teď už déšť smyl stopy. Mohlo to být nějaké zvíře.“ odpověděl klidně Garick. Pak klackem přihrábl oheň a donesl si novou, suchou podušku.
Postarší vesničanka šila pro prince nový kožich ze srsti vlka. Tiše si při práci zpívala a usmívala se.
„Tak přátelé, co podnikneme zítra?“

a) postavit sýpku (20ks dřevo/klády) a těžit kámen (70ks opracovaného kamene), čas 2dny
b) postavit srub (50ks dřevo/klády), ukryje se zde 30 lidí, a těžit dřevo (80ks dřeva/klády), čas 2 dny + 20% morálka
c) rozdělit dělníky a vojáky, těžit obě suroviny (35kámen – 40ks dřevo/klády), čas 1 den