---

Zbrkle se otočím a pozorně se zadívám do lesa "Při mejch fousech..."

Pokud nic neuvidím pokračuju za ostatníma.

---

Půjdu za nima

---

Sním starší chleba, trochu se napiji vosy a váček s vodou opět schovám do torny. Hmm.. Caladrien jak pak se teď asi má.. pomyslím si při pohledu na květinu, kterou mi dala.

Pokud jsem u při síle a jsem schopen vyčarovat kouzlo Pavučina sešlu jej na jednu ze srnek, abych jí zabránil v úniku.

---

S úsměvem na rtech pozdravím uctivě trpajzlíka a čile mu odpovím : "Jo pokud si pamatuju měly to být tenhle šutříky. *klidně řeknu a vytáhnu z kapsy dva safíry ,které následovně podám trpaslíkovi k blížšímu zkoumání* Kolik to tak dá? Raději bych to ve zlatě přece jenom jsem poslední dobou celkem švorc tak se nějaký prachy hoděj." Poté si založím ruce na prsou a budu čekat na další reakce.

---

Aurelius:
Sice toho máš z předešlého boje dost, ale rozplynutí se v zlaté částečky tě nejspíš posílilo ... nebo si to aspoň myslíš, a tak jsi zkusil seslat na srnku kouzlo pavučina. Kouzlo se ti zdařilo a pomocí pavučiny jsi zamital jedné srnce obě zadní nohy, čímž si ji znehybnil a srnka spadla na zem s divokým kopáním a mrskáním ... ostatní srnky se hned rozutekli z dohledu. Někde v dálce jsi uslyšel vlčí zavytí ...

S3cR3:
Vyrazil jsi do chodby za světlem Sofiina šípu. Ucítil jsi něco na tváři, předpokládáš že to je pavučina ... po chvíli jsi málem narazil do Modrika který tak stál za Sodií, která zkoumala rozdvojení cesty "Je tu křižovatka ... kudy se dáme?" když se otočila a světlo dopadlo více i na stěn kolem tebe, všiml sis že tu jsou už dva vytesané výklenky na mrtvoly, ale v jednom mrtvola chybí ... druhá je zamotaná do starých, nažloutlých obvazů, že je vidět jen minotauří lebka s uřezanými rohy.

BadWolf:
Otočil ses, ale za sebou uviděl jen jakoby se něco mihlo, nic víc než stín který v mžiku zmizel ... Ostatní na tebe už mávali abys šel a tak ses připojil, jdete tedy tou cestou uklizenou ... a po stranách cesty se začali objevovat rozbité a zarostlé sochy, a zbytky nějakých kamenných staveb "Co tu asi muselo být?" zeptala se tiše Annalyn, ale ty si na žádné ruiny v okolí věže nepamatuješ ...

Matthew074:
"Hmm ... zajímavé kousky ..." začal je prohlížet pomocí těch zajímavých brýlí "Jsou kvalitní ... to se musí nechat ... za kus ti dám tak ... 150 zlatých ... přijmáš?" dal oba safíry na stůl začal se dál hrabat v šuplíku "Ale pokud bys byl zkušený se smlouváním ... tak bys mohl na kusu zlata vydělat třeba i víc ... kdyby jsi to nějak skvěle podstrčil nějakému obchodníku ..." vytáhl plný měšec a položil ho se zacinkáním na stůl.

---

Seknu ho druhou rukou přes tu ruku jak v ní drží tu dýku.

---

"Na smlouvání nemám čas ty prachy beru teď a tady." Čapnu měšec ze stolu a pokud nebude trpajzlík nic namítat vydám se k východu. Ihned potom co výjdu z místnosti stavím se v místní hospodě. Kde koupím něco k jídlu a pití přičemž se porozhlédnu jestli v knajpě není někdo kdo by se hodil (např. žoldák známý atd.)

---

"Nevím, ale vypadá to pěkně... Nicméně, hmm, musím upozornit že žádné ruiny v okolí Věže nikde nebyly. A jestli chcete, pořád máme čas se vrátit." otočím se a ukážu na cestu za náma
jestli tam teda je :o...

---

Tohle nevypadá moc dobře.. pomyslím si, rychlím krokem se dostanu k srnce. Dřepnu si k ní "Promiň má milá, ale takový je koloběh života.." zašeptám, spíš pro sebe než pro srnu a následně ji dýkou/mečem dorazím, a v rychlosti se jí pokusím vykuchat.

---

Aurelius:
Srnka se tě ještě snažila kopnout kopýtky, ale nepovedlo se jí to a ve smrtelné agónii sebou ještě křečovitě trhla a přestala se hýbat. Zajel jsi nožem do jejího břicha a vyvalily se na tebe její vnitřnosti, ještě stále teplé s krví, která se v malém množství trochu rozlila pod mrtvolou. Zase jsi uslyšel vzdálené vlčí zavytí.

BadWolf:
"No, tak to aspoň prozkoumáme! určitě k ní dojdeme když to tu čistili mágové." řekl průzkumnicky Annalyn a jde dál, ostatní novicové se jen přidali, jsou mladí a dobrodrižství mají rádi. Před sebou už vidíte nějaké větší ruiny, jakoby nějaké pevnosti, otočil jsi se a ještě jsi zahlédl jak se na cestě za vámi něco jako postava rozplynula v černou mlhu a zmizela.

Matthew074:
"Jak myslíš, jsou tvoje." čapnul jsi měšec a odešel, když jsi ještě zahlédl trpaslíka, tak ještě zkoumal nerosty. venku jsi se musel prodrat kolem nějakých dvou cechovních spolučlenů, ale úspěšně jsi vyrazil k baru, u kterého se mezitím trochu zalidnilo, v jeskyni jako takové ale naopak členů ubylo, skoro všichni někam zmizeli. U baru ses zeptal na zásoby, a barman se na tebe usmál, protože v tobě zahlédl příležitost k obchodu, a začal ti ukazovat různá jídla a pití (jídlo: sušené maso, čerstvě pečené hovězí maso, vejce, brambory, jablka, hrušky, pomeranče ... , ryby, obilná zrna, mrkev, rýže a ještě další zajímavá jídla, dokonce i s návrhem že řekne kuchaři, že ti může uvařit i něco přímo tady. Z pití ti nabídl: vodu, pivo, medovinu, víno, trpasličí kořalku, elfské víno, dokonce ti nabídl i flašku skřetí lihoviny, což je velmi silný nápoj destilovaný samotnými skřety pracujícími někde poblíž Zerataru). Mezi osobami co sedí u baru a v okolí znáš pouze jednoho elfa jménem Tarnil, který sedí přímo u baru a něco z nudy popíjí, také sis všiml že do jeskyně přišel Daren, také se nezdá ve svém živlu a vypadá zklamaně. Kromě nich je poblíž tebe nějaký žoldák v těžké železné zbroji, vypadá na nabručeného seveřana, asi dvě skupinky cechovních šlenů bavící se o nějakých kšeftech a ještě tu sedí ten šotek co tu byl když jsi přišel.

---

"Tohle se mi vůbec nelíbí..." zamrmlám si pod vousy, ale jdu ještě dál s ostatníma...

---

S prázdným žalůdkem a velkou chutí k jídlu se usadím rovnou k výčepu a začnu objednávat : "Tákže... za prvý hoď sem pivo a pak sem rovnou val ten kus pečený krávy k tomu vejce brambory kousek ryby a můžeš k tomu hodit i trochu zeleniny přece jenom musím být v kondici. K tomu bych si ještě dal nějakou polívku vaříte tu polívky? Kdyžtak gulášek pokud možno." Po dokončení objednávky se znovu rozhlídnu po jeskyni jakmile spatřím Darena hvízdnu na něj a mávnutím mu naznačím ,aby si ke mě přisedl ještě mu k tomu objednám pivo ,abych zkrátil to čekání než ke mě příjde .

---

"Zatraceně.. to stíhám, to stihnu.." budu si mumlat pro sebe mezitím co si budu schovávat maso co jsem zní vykuchal. Až bude hotovo, rychlejším krokem se vydám pryč.. co nejdál od míst, odkud mohlo vlčí vytí přicházet.

---

"Mm.. to se mi vůbec nelíbí" pomyslím si, a potom řeknu "Zkusíme jít třeba doleva"

---

Aurelius:
Bereš si své maso z mrtvé srnky, a zanecháváš jí svému osudu. Vyrážíš podém útesu vzhůru, Slunce máš nyní skoro před sebou, vlčí vytí přestalo, třeba našli mrtvolu srnky a začali na ní hodovat, avšak ty jsi naštěstí už dost daleko. Přicházíš k okraji lesa, s vysokým útesem stále po levé straně a kousek od místa kde stojíš vidíš dřevěný srub s několika dalšími přístřešky obklopený pařezy od pokácených stromů. Slunce se blíží k obzoru, zanedlouho se začne stmívat.

BadWolf:
Jdete dál a míjíte další rozbité stavby, skoro se zdá jakoby se vše kolem začalo měnit, vzduch se zvlchčil a slunce zapadlo za mrak takže se ještě více setmělo, došli jste až k nějaké otevřené mřížové bráně. Novicové chvilku pokukovali a náhle jste uslyšeli líbezný ženský hlas ... "Vítejte ... vstupte a staňte se našimi hosty ..." někteří novicové se uvolnili a zmateně začali vcházet bránu dovnitř, Annalyn se podivila a začala se jich ptát kam jdou, ale oni bez odpovědi šli dále. Na Zarterovi je vidět že se snaží něčemu tiše vzdorovat ... ale pomalu polevuje, ty také začínáš pociťovat touhu jít dovnitř, je silná a neodolatelná ... ten líbezný hlas stále promlouvá v tvé hlavě ...

S3cR3:
Vyrazili jste tedy doleva a Modrik povídá "Doufám že v té druhé straně nebyl nějaký poklad." zasmál se "To by jsme o něj pěkně přišli." Jdete dál, naštěstí oheň vyvolaný polomagií nepotřebuje ani vzduch, ani něco co by mohl spálit dokud je na šípu, takže oheň stále kmitavě svítí a osvětluje vám chodbu vedoucí do velké chodby osvětlené bílími magickými plamínky, blikajícími v malých lucernách zavěšených na dřevěných výstupcích ze zdí. Místnost je kruhová, s vysoko daným skleněným lustrem, na kterém také svítí ta bílá magická světla a osvětluje to co plamínky na stěnách nedokáží. Všude v místnosti jsou do kruhů položené velké urny, ukrývající zcela jistě popel dávných válečníků a hrdinů, z místnosti vedou další tři vchody, nad kterými je vždy zvednutá mříž. Uprostřed, mezi všemi urnami a pod velkým lustrem, se zvedá vysoká socha minotaura s velkým kladivem, a kupodivu i s rohy ověnčenými plameny. Kolem sochy jsou do země vytesané čtyři hroby přikryté šedou mramorovou deskou s nějakými zajímavými rytinami a čtyřmi též mramorovými truhlami postavenými před tyto čtyři hroby. Modrik si pískl a Sofie pořád nedůvěřivě všude pokukuje.

Matthew074:
"Jasně že tu vaříme ... i taková společnost jako cech zlodějů nevydrží bez jídla dýl jak všichni ostatní." otočil se na někoho vzadu a křikl "Slyšel jsi? pokud jo tak se dej do práce, až to budeš mít hotový tak přijď ke mě, dám ti další práci." pak ti začal nalévat pivo, které ti pak dal. Daren se moc neohlížel a vyrazil hnedka k tobě "Tak co jak to šlo? já si pak musím skočit k obchodníkoj ... mam pár cetek co by ho mohli zajímat." přisedl k tobě "Potřebuješ něco?" Najednou se skoro u vás zjevila nějaká žena v kožené zbroji cechu a sedla si na osamnělejší místo u baru. Mlčela dokud se jí barman nezeptal co chce, ona jen bez promluvení ukázala na flašky od vína a dál mlčela, barman k ní přisunul větší skleničku a nalil jí čevené víno, potom vrátil flašku na místo, vrátil se k vám a začal utírat pult. Žena mlčky připíjí a Daren se teprve probral z úleku a objednal si medovinu.

---

"No prodal jsem ty šutry za pár šupů ,ale co mám na zas chvilku na žrádlo. Co ty kde ses flákal vypadáš nějak sklesle." Utěším Darena a upiju z korbelu trochu piva když si všimnu ženy pokud je pěkná řeknu hospodskému že to víno je na mě pokud ošklivá nebudu si jí dál všímat.

---

"Do usušenýho šosu, neměl jsem ženskou ani... Nepamatuju, a rozhodně si nezaletím s nějakou ... ...
Takovouhle! takže já si teď vezmu svůj vyprahlej plnovous a jdu od tebe!"
pokusím se vykřiknout, pořádně se zaberu a jdu plnou PAROU pryč od té brány.

---

"Ty bedny znamenají buď velký poklad, nebo smrtící past..."

---

Aurelius:
Došel jsi ke srubu, kde tě přivítal dřevorubec s celou rodinou a nabídli ti přístřeší a stravu za nějakou tu pomoc při práci ... Pokud budeš chtít opět hrát stačí se se mnou nějak domluvit.

S3cR3:
"Možná že obojí." poznamenal zamyšleně Modrik, když se najednou zpoza sochy a všech zbylých východů, na vás namířili hroty šípů. Sofie okamžitě uskočila a schovala se za jednu velkou urnu. "Nezkoušejte utéct! a odhoďte zbraně nebo budeme střílet!" ozval se ženský velitelský hlas zpoza sochy, sice jsou všichni celkem daleko od vás, ale zkoušet jejich přesnost by se nemuselo vyplatit.

SuperHunter:
V minulém boji ti na pomoc přiběhli stráže z kasáren, které zaslechli nějaké zvuky boje. Dostali tě na ošetřovnu kde jsi se nějaký čas léčil, nyní jsi v plné síle! a stojíš na cvičišti kasáren, kde jsi zkoušel jestli už tě poslouchá zraněná ruka. Kolem tebe procházejí zbytky stráží které zůstali po té krvavé noci, možn by nebylo od věci se ohlásit u nejvyššího důstojníka a říct mu že jsi schopen služby.

Mopidu:
Neaktivita: Ji promrzlá na kost, tvoje letní zbroj tě vůči mrazivému sněhu a větru nechrání, začínáš pomalu ... umrzat, cítíš jak na tebe jde spánek, možná tvůj poslední ... usínáš. Pokud chceš zase začít hrát stačí se se mnou domluvit.

BadWolf:
Vykřiknout se ti podařilo, ale nohy tě neposlouchají a tak se křečovitě pomalu přesunuješ k bráně, určitě to není jen hlas co tě nutí tam jít, bude to nějaká silná magie. Všímáš si, jak si Zarter klekl a drží se za hlavu, musí mít silnou vůli ... z tvého soustředění tě vyrušila Annalyn která k tobě přišla a zatřásla s tebou, když jsi uviděl její obličej kouzlo zesláblo a skoro tě pustilo "Zdáš se víc v pořádku než ostatní! musíme je zachránit! Zarter se o sebe snad dokáže postarat! ale ostatní tomu úplně propadli, pomoc mi je prosím zachránit!" řekla skoro se slzami v očích.Skoro všichni ostatní novicové kolem už tomu také propadli, kromě ještě jednoho vzdorujícího se nehty zarytými do tváří a neustále čarujícím nějaká nesmyslná kouzla ... jako světlo, rychlost, chůze po vodě ... snad neumí i kouzlo na dýchání pod vodou, to by mohl být problém ...

Matthew074:
Hlavu jí zakrývá kápě, ale i přes to dokážeš rozeznat, že se jedná o krásnou ženu, která zrovna upíjí víno. Daren si nechal nalít korbel piva a zhluboka se napil "Sklesle? ale tak snad ani ne ... přece jen kšeft se mi povedl ... dohlédnout na tvojí zkoušku, tak co by mohlo být špatně ... jen asi zapomnělito co mi slíbili, místo toho aby získali moje dědictví tak mě jen vyplatili, teda ne že bych pohrdnul penězi ... ale po těch věcech jdu už dlouho ..." Když jsi řekl že ženě víno zaplatíš, barman jen přikývl ale od ženy se ti dočkalo jiné reakce, promluvila! "Nerada někomu něco dlužím, i když ty vypadáš jinak ... ne jako ostatní, kteří se utápí v minulosti, nebo mezi ně také patříš?" zeptala se tě vyzývavým hlasem.

---

Smutně budu přikyvovat Darenovu vyprávění přičemž jen tak upíjím z korbelu ,ale potom co na mě promluví ona žena rozzáří se mi očí samou radostí přestanu poslouchat ty Darenovi kecy a ihned hrdě odpovím : "Já? Pche nejsem žádná násoska ani zoufalec jen jsem si přišel dát něco po dlouhý době na zub.*upiju žíznivě z korbelu a utřu si pěnu z úst* Přece jenom po dobře oddělaný práci si člověk potřebuje dát trochu dáchnout. Co ty taková krásná holka v takovým pajzlu." Trochu se přisunu k ženě tak ,aby mohla cítit můj krásně alkoholem prohnilý dech a vycením na ní své zažloutlé zuby při pokusu se šarmantně usmát.