---

"Hmm co nejdříve budu muset vyrazit získat ten amulet do minotauří hrobky" pomyslím si. Půjdu si přisednout k páru v kožených zbrojích, abych se zeptal zda-li o tom místě něco nevědí.

---

Jakmile zahlédnu připravenou snídaní zastavím se a začnu si prohlížet co je všechno na stole k požití.
"Mám hlad. Úh."
Pohladím si své skoro prázdné břicho a olíznu si rty.
"Teď ,ale není čas na žraní."
Pomyslím si zavrtím hlavou a neradostně se otočím od jídla. Po menší zastávce začnu prohlédávat přízemí zezačátku menší nenápadnější úschovny. Pokud narazím na něco vystřednějšího (sejf či honosná skříň) ihned zaměřím pozornost k nim ,avšak jestli v přízemí nic nebude či uslyším někoho přicházet vydám se po schodech do dalšího patra domu hledat dál (tedy pokud někdo něpříjde ze shora v tom případě se půjdu schovat zpět do sklepa).

---

S3cR3:
Přisedl sis a oba tě vřele přivítali, když ses jich zeptal na hrobku, tak muž hned odpověděl "Pokud tam jdeš kvůli té vyhlášce, tak by ses mohl přidat k nám. Také tam míříme, o odměnu by jsme se samozřejmě spravedlivě rozdělili ..." dořekl s úsměvem a žena ti odpověděla "Moc o tom místě nevíme, jen informace z letáku a ještě že tam jsou pasti a možná nějací strážci, ale nemyslím minotaury, ale spíš jejich mrtvoly ... " dořekla schválně hlubokým hlasem. Muž se napil nějakého pití a pak ještě dodal "Myslím že by bylo lepší kdybychom spojili své síly než si konkurovali, společně budeme mít větší šanci se k tomu amuletu vůbec dostat ..."

Matthew074:
Prohledal jsi přízemí, ale našel jsi jen jednu zajímavější skříň ve které tě bohužel čekalo jen další dražší oblečení a silné kožené boty. (můžeš ještě dopsat že si něco z toho bereš) Pak jsi vyrazil po schodech nahoru, chvilku se ti zdálo že je dům prázdný ale pak jsi málem narazil do obrněnce otočeného k tobě zády, který otevřel dveře, vstoupil do té místnosti a zavřel. Před sebou máš chodbu, která zahýbá na konci vpravo za roh, také máš proti sobě okno, je trochu pootevřené. V té části chodby kterou vidíš jsou čtvery dveře, dvoje jsou na levé části zdi (do jedněch vstoupil ten strážce) a ty zbývající jsou naproti nim, všechny dveře jsou v tmavě zelené barvě a moc neladící k světle žlutě natřeným stěnám.

---

"Moc jím nevěřím, ale pokud něco zkusí, zabiju je" pomyslím si. Podívám se na ně "Dobrá, já jsem připravený.. můžeme kdykoliv vyrazit"

---

Věci nechám ve skříni nebudu se zdržovat a vydám se nahoru za hlavním cílem. Jakmile se vyhnu ozbrojenci pomalu opatrně a potichu si to lehkými krůčky namířím k pootevřenému oknu ,které pro případ rychlého ústupu otevřu dokořán. Otočím se ke dveřím a díky klasické říkance vyberu do kterých dveří vkročím nejdříve :
"Ententýky dva špalíky elf vletěl do asáríjánky byl přitom bos a teď má rozbitej nos!"
Rychle si tiše předříkám říkanku a pohled mě spočine na prvních dveřích po levé straně. Dřív než do místnosti vejdu poslechnu si zda není náhodou někdo na druhé straně pokud ne otevřu dveře ihned je zavřu případně pokud je poblíž klíč zamknu a začnu prohledávat okolí. V případě že je místnost obsazená vydám se do jiné.

---

S3cR3:
"Říkali jsme si že bychom si tu chvilku odpočinuli ... jdeme až z Lonadu, kde nám o tom řekl nějakej poslíček ..." řekl muž "Ale pokud chceš tak vyrazíme hned ..." drkla do něj ta žena a usmála se na tebe.

Matthew074:
V místnosti bylo slyšet řinčení jak si někdo ve zbroji sednul (je to zrovna ta místnost kam zašel obrněnec), a tak jsi šel k druhým dveřím vlevo. Uvnitř jsi nic neslyšel, a tak jsi pomalu otevřel a vešel, místnost je podle všeho dětský pokoj, ale už dlouho nepoužívaný a nevyužitý, je tu jen jedna skříň a určitě v ní nebude nic cenného. Celý pokojík je v červené barvě s oranžovým kobercem, na kterém stojí hnědý dřevěný koník, postel s nebesy je už ale zašlá a vybledlá od neúprosného svitu slunce. Kromě nějaké rudé skvrny (která je na červené celkem špatně vidět) tu asi není už nic moc zajímavého, tedy ještě na ten podivný puch co tu je cítit, je jisté že se tu dlouho nevětralo.

Tondulin:
neaktivita:"Takže to nic nebude? dobře .... takhle plýtvat s mým časem ..." nabručeně řekl, ještě jsi slyšel hlasité kroky jak naštvaně odcházel od dveří.

---

"Samozřejmě, čím dřív vyrazíme, tím lépe"

---

"Viset nebude. Jsem dcera mluvčího Sluncí a on je tu se mnou." ozvu se, že mu snad zachráním krk

---

Náhoda je mrcha proto zkontroluju obsah skříně . Pokud vní nic nezbyde nezbývá mě nic jiného než pokračovat v hledání pro jistotu se zase zaposlouchám do okolních zvůků za dveřmi ,aby mě nečekalo nějaké milé překvapení v podobě naštvaného těžkooděnce se zbraní v ruce.

---

Mopidu a Aurelius:
Osoba v černé róbě se k vám otočila "Ale ale ale ... kdopak se to tam skrývá ve stínech ... slyším dobře že jsi dcera mluvčího? a toho s tebou znám ... možná až moc dobře ... Aurenile! stále jsem ti neodpustil podraz s tou knihou!" poslední slova doslova zakřičel, duch krále se otočil na Eruwien "Ty jsi dcera našeho šamana a útočial jsi na moje stráže? to je snad nějaké spiknutí??!!" než domluví ale osoba v černém nečekala a jeden z královi nemrtvé stráže vzplanul a sesul se k zemi jako hromádka popela, ani král když tohle viděl nečekal a hrozivým zařváním rozkázal ostatním kostlivcům aby zabili tajemnou a opovážlivou osobu v černém.

S3cR3:
"Dobře jak si přeješ." řekla žena a zvedla se "Vlastně ani nevíme jak se jmenuješ, já jsem Sofia a tohle je ..." podívala se na toho muže a usmála se "můj parťák Modrik." Modrik ještě dopil pití a ne zrovna moc nadšeně se zvedl, nechal na stole tři zlaťáky. "Ale ještě jsem se tě zapomněl pozeptat ... umíš bojovat? já jen aby s tebou nakonec nebyli potíže." usmál se a prohlédl si tě.

Matthew074:
Přiblížil si se ke skříni, jen co jsi se přiblížil tak jsi ucítil trochu silneji ten nevětraný zápach, ale spíš to je něco jiného ... vzal jsi za kliku a jen jsi trošku otevřel ucítil jsi jak něco zatlačilo z druhé strany. Než jsi stačil nějak zareagovat tak na tebe vypadla nějaká malá dívenka oblečená v červených šatičkách podivně kontrastujícími s barvou zdí ... je jasně vidět že už ale není dlouhou dobu při životě ... vzadu na hlavě má zaschlou krev ...

---

Leknu se a uskočím od skřínky při odskoku omylem kopnu pravou nohou do těla holčičky což mě ještě víc vyděsí že lehce vyjeknu jak ženská v nesnázích. Po uvědomění toho co se stalo polknu ,abych se nestihl poblít. Chvilku zůstanu stát nad mrtvolou holky lehce do ní štouchnu nohou ,abych se ujistil že je mrtvá a vypadnu z místnosti dveře nechám otevřené a zkusím najít další místnost do které se dá vlézt pokud je kam se schovat zabouchám na dveře kde je na druhé strážce abych ho vylákal ven.

---

"Já jsem tolik věcí neodpustil.." poznamenám, připravím si zbraň a podívám se na Eruwien, "Komupak pomůžeme?" zeptám se.

---

"Nevím, moc se mi mrtvolám pomáhat nechce"

---

"Tak sejmeme všechny, ale toho magora v černém chci já!" zvolám a rozeběhnu se proti nejbližšímu kostlivci sejmu ho mečem po hlavě. A následně dorazím několika údery, vrhnu na nejbližšího kostlivce světelný paprsek a připravím se na obranu.

---

"Můžete mi říkat Pruďas" podívám se na muže "Já žiju abych bojoval, a bojuji abych žil"

---

Uchechtnu se "Ach, ta mládež" a vrátím se zpátky ke stolu.

---

Aurelius a Mopidu:
Kostlivec otočený zády se nemohl Aurenilovi nijak bránit, a tak mu oddělil hlavu od těla celkem přesně a snadno. Ještě Aurenil seslal světelný paprsek, ale ten sjel po zbroji a odrazil se na jednu z rakví, Tal si jen povzdechl a něco si pro sebe zamumlal a vyrazil také do boje a hned se mu podařilo jednoho kostlivce zezadu přepůlit. Eren se do boje přímo nezapojil a hází trnové šipky na osobu v černém. Dva kostlivci se mezitím dostali k tajemné osobě která s nimi začala bojovat za pomocí temně černého palcátu ...

S3cR3:
"No každopádně sebevědomí ti nechybí ... rád tě poznávám ... Pruďasi ... to je nějaká přezdívka nebo se tak opravdu jmenuješ?" zasmál se Modrik a vyrazil ven, u dveří na vás se Sofií křikl "Ještě si dojdu ke kováři nabrousit zbraně, doženu vás, znám cestu." Sofia se za ním ještě chvilku dívala a pak se na tebe obrátila a řekla "Ale já jí neznám, v tomhle kraji jsem tu prvně, ty znáš cestu? nebo půjdeme prostě na ten severovýchod?"

BadWolf:
Sedl sis a hostinský si tě hned povšiml a vyrazil k tobě "Dobré ráno ... dáte si něco?" hned na to se ozvala nějaká rána, hostincký se chvíli otočil tím směrem a pak dořekl "To budou určitě včerejší hosté ... už to tu poslouchám asi půl hodiny ..." dořekl hostinský trochu nabručeně.

Matthew074:
Vyděsil si se, přesvědčil si se že je mrtvá jedním šťouchem, z velejší místnosti jsi uslyšel "Co to bylo?" a druhý hlas mu odpověděl "To musí být z venku ..." Vyšel jsi ven kouknul do protějšího pokoje. Uvnitř jsi zjistil že je to něaká pracovní místnost, jsou tu dvě velké skříně, jedna malá na které leží miska s jablky, větší pracovní stůl s hromadou papírů, nejspíš nějaké účty a podobné obchodniceké věci a dvě židle. Závěsy na oknech jsou zatažené a na stole svítí žlutá vosková svíčka. když jsi se otáčel ještě sis všiml malého trezoru. Zaklepal jsi v rychlosti na dveře s obrněnci a zase se vrátil do pokoje.

---

Uzavřu se v místnosti kde přečkám reakci stráží mezitím vezmu pár jablek a schovám si je do kapes pro horší časy. Potom začnu prohledávat místnost. Nejdřív se jen tak rychle mrknu do skříněk když tam nebude nic co by stálo za moji pozornost obrátím se k trezoru. Trochu si ho prohlídnu a popřemýšlím co dál.

---

"Pomalu vyrazíme na severovýchod, a on nás dožene a povede nás dále"

---

S3cR3:
"Dobře ... tak asi pomalu půjdeme ... myslím že mu to nebude trvat dlouho." pokrčila rameny a vyšla z hostince. Během cesty s ní můžeš volně komunikovat a cesta ti bude trvat pomalým tempem 4 tahy.

Matthew074:
Obrněnci vyšli z místnosti, a hned si to namířili do otevřených dveří, což jsi rozpoznal podle kroků a vrzání parket na chodbě "U všech bohů co to tu je?" uslyšel jsi jak opozdělí obrněnec zrychlil krok a produpal kolem dveří ve kterých jsi ty, pak asi začali ohledávat mrtvolu a debatovat jak se tady vzala. Prohlédl jsi skříně, ale kromě malé truhličky by tě tam asi nic nezaujalo, sejf je zamknutý, stejně jako ta truhlička ve skříni, ale na pracovním stole jsou kromě papírů ještě kalamáře, psací brk a dva klíčky.