---

Trochu ma mrzí, čo som povedal, pretože aj keď tu nechcem zostávať, urážať mŕtvych nieje správne, no nedám to najavo. "Tak volaj." poviem mu a nedočkavo hľadím na PipBoy.

---

"Předpokládám tedy, že budu muset podstoupit tu dočasnou operaci. Jak se zdá tam stejnak nemám na výběr, co by se mohlo stát kdyby to neuspělo? zemřel bych? poslední dobou jako voják riskuju dost, takže schůzku se smrtí jsem odložil už mockrát." pokrčím rameny a počkám co se bude dít.

---

Lord Rade a ScorpionCZ, Kissko384, Aurelius:

Mellisa vztyčila prst. „Vteřinku.“ Požádala vás s úsměvem.
Pak odklepla tlačítko a zahleděla se do tabletu. Na obrazovku jste neviděli.

„Zdravíčko Šéfová.“
„Rychle, mám tu jednání.“
„Hm, jasně…no mám tady toho druhého, co prý přišel s Wallernem. Potřeboval by povolení na průchod našich tunelů.“
„Vážně?“ Mellisa nakrčila obočí. „Přiveďte ho ke mně. Promluvíme si o tom.“
„Jasná páka.“
Volající ukončil hovor.

Lord Rade a ScorpionCZ, Aurelius:

Podívala se na mladíka. „Ten druhý, co přišel s vámi, co je zač? Všichni najednou potřebují pomoc se dostat k Metalidem. To není zrovna rodinný výlet, že?“
„Ta operace nemusí dopadnout dobře, čipy potřebují několik dní na správnou konfiguraci, aby nedocházelo k chybným informacím…lepší by byl hacker, nebo mít někoho poblíž skenovacího systému. Nikomu od nás však nerozkážu, aby vás doprovodil, ale třeba něco vymyslíme. Proč dnes zbytečně umřít, když můžeme bojovat i zítra?“
Všimli jste si, že poslední Mellisina slova byl titulek napsaný na zdi.

Kissko384:
„Hele tak snad to prý půjde. Vezmu tě tam.“
Saša se vydal dál do, tobě neznámých, chodeb bunkru…
(nemusíš odepisovat)

---

,,To mi vyhovuje, ukažte mi cestu do baru," odpovím.

---

"Dobře, ale kde bychom mohli takového hackera sehnat ? jo a ten co s námi ještě přijel, to je Alexej, neznám ho moc dobře ale je od nás ze základny ... sniper pokud se nemýlím. Také pokud myslíte jeho, nikdo další s námi nepřijel ..." pokrčím rameny.

---

Lord Rade, ScorpionCZ, Aurelius:
Mellisa nad Peterovou odpovědí nakrčila obočí.„Vážně? I takový člověk se může jistě hodit, pokud by se dokázal proplížit skenovacím polem. Zůstal s Elizabeth na ošetřovně? Myslím, že se vám bude hodit každá ruka.“
Peter kývnul hlavou, ale nemohl se zbavit pocitu, že Mellisa se prve, na druhého příchozího, neptala přímo jeho....
Mellisa přejížděla všechny pohledem avšak na Lorda se dívala nejdéle.
„Pánové ještě jedna věc. Dosud neznám vaše jména.“

Kissko384:
Saša tě provedl několika chodbičkami a stanul u pevných dveří. Vedle nich odpočíval obtoustlý hlídač. Typický americký policista s velkým prďákem(zadkem). Hlídač kývl na pozdrav Sašovi.
„Zdravím, za velitelkou?“
„Jo, čeká ho. To je ten, co přišel s Wallernem. Je čistej.“
„To byl ten hubeňour s brejlema?“
„Jo, jo přesně ten.“
„Vydržte, optám se.“ hlesl stážný a namáhavě se zvedl, pak uctivě zaklepal na dveře. Po pár vteřinách otevřel dveře a vstoupil dovnitř...

---

,,Mé jméno nezná nikdo," odpovím a popřemýšlím, jestli jí řeknu, alespoň pseudonym. ,,Říkejte mi tedy, jak chcete."

---

Nahnem sa za ním, nech vidím kto je v tej miestnosti.

---

Zakroutím hlavou když Lord pronese tu větu, ale pak se otočím na Mellisu "Omlouvám se že jsem se nepředstavil hned prve, jmenuji se Peter Williams a nepředpokládám že by jste o mě kdy slyšela ... takže přejdeme k dalším věcem, když jste nám nabídla možnost jít později, je tu nějaké místo kde bychom kdyžtak mohli složit hlavy? samozřejmě tady Lord si zajde do baru a vyjde až ráno ale já bych se raději dobře vyspal, jak se zdá vůbec to nebude jednoduchý a čím víc toho slyším tím míň se mi do toho chce, ale co se dá dělat." pokrčím znovu rameny a počkám na odpověď.

---

"Thomas Wallern." představí se, spíše Lordovi a Peterovi než Mellise ta už by moje jméno znát měla.

---

Lord Rade, ScorpionCZ, Aurelius:
„Prosím? Jak mohu spolupracovat a důvěřovat někomu, kdo mi nechce říct nai své jméno?“ podrážděně se podivila Mellisa.
„O vás, pane Williamsi, jsem skutečně neslyšela, ale třeba v budoucnu o vás budou vyprávět naši Starší balady, kdo ví..“ usmála se.
„Odpočinout si jistě můžete v naší společné místnosti spolu s dalšími uprchlíky a členy odporu. Je tam i naše kantýna s barem. Samotný pokoj pro vás bohužel aktuálně nemáme.“
Mladík u stolu se předtavil jako Thomas Wallern. Kromě Velitelky jim toto jméno však nic neříkalo, neboť ani jeden z nich neměl tušení, co se děje ve světě pár set metrů nad nimi.
„To jméno...Lord...podoba by tu byla...“ mluvila Mellisa tiše k sobě, pak k tomu, jehož Peter představil za něj. „Vážně Lord? Ten Lord, co kdysi vedl malé hnutí Odporu? Po útoku na vaši osadu, jste se stáhl do ústraní. Mysleli jsme, že jste již mrtev... To..To je skvělá zpráva, někteří od vás přežili a jsou tu s námi. Dokonce i vaš....“
Mellisu přerušilo klepání na dveře. Do místnosti nakoukl strážný.
„Promiňte madam, Saša za vámi někoho přivedl, může vstoupit?“
„Jistě.“
Strážce ustoupil stranou a před dveřmi stál mladý, snad 20letý, chlapec v otrhané mikině. Podle jeho tmavší pokožky pocházel odněkud z jihu, pravděpodobně z Mexika. Přes rameno měl plochou brašnu.

Kissko384:
Strážný vyplňoval celou mezeru svým tučným břichem, takže jsi toho moc neviděl. Jen jsi ho slyšel, jak se ptá, zda tě může vpustit dovnitř. Saša se s tebou mezitím rozloučil a odešel směrem ke kantýně. Po pár sekundách však strážný odstoupil a uvolnil ti cestu. V místnosti jsi viděl celkem čtyři osoby. Rusovlasou Mellisu za stolem, svého známého Thomase a dva neznámé cizince. Ten první měl otrhanou bundu s kapucou, pevné vojenské boty a vcelku nebezpečný profil. Dle jeho delších vousů jsi usoudil, že nepatří k místním lidem. Vypadal vskutku jako vandrák, nebo jako ten, o kterém ti matka povídala, aby ses od takových držel dál. Nazývala je tehdy „Vousaté pedofily.“ Druhý muž byl však úplně jiný. Atletická postava a správné držení těla ti napovědělo, že se jedná o vycvičeného vojáka. Pokud by ses dostal do blbé situace, rozhodně by bylo správné, být s ním za dobře.

---

,,Jo, dostala jste mě," odpovím Mellise. ,,Už je to minulostí, ale pořád mám chuť pozabíjet pár mutantů." Pak se podívám na příchozího a zamyslím se, co je za tím vším zač.

---

Vojdem do miestnosti. "Dúfam, že vás pri niečom dôležitom nevyrušujem, no chcel by som už odísť. Mám tam hore rozrobenú prácu." Je mi trochu nepríjemné ako na mňa všetci pozerajú, tak sa predstavím: "Ja som ten čo prišiel s Thomasom. Abe."

---

"Nevadí že pro nás nemáte pokoje, budeme rádi za vše co pro nás můžete udělat." řeknu a usměju se. Když pak začne mluvit o Lordovi tak se nestačím divit a trochu mi bude divné jak člověk jako on dokázal vést hnut odporu, nakonec nad tím ale v hlavě jen mávnu rukou a nebudu se tím zabývat. Nakonec budu se zájmem sledovat toho mladého co přišel do místnosti.

---

Lord Rade, ScorpionCZ, Aurelius, Kissko384:
Peter přemýšlel nad podivnými okolnostmi, které mu přihrály do cesty jeho podivného společníka. Však tajemná minulost jeho parťáka, z části odhalená polopravdami od přeživších lidí, mu stále neseděla k jeho aktuálnímu chování. Zasunul své myšlenky hlouběji a soustředil se na nově příchozího.

Nad Lordovou poznámkou o zabíjení mutantů se Mellisa ušklíbla a neznatelně uznale pokývla hlavou. Lord si všiml, že jí začíná velmi imponovat.

Cizinec se představil jako Abe. Lorda napadla spojitost s Abem Lincolnem.

„Vítejte Abe. Čekala jsem, kdy za mnou přijdete. Už chcete pryč? Nikdo vás tu jistě nedrží, ale nemůžete zpět do ghetta odejít, kudy jste k nám s Thomasem přišli. Nechala jsem uzavřít a zaplombovat tunel. Technici měli za úkol přivařit dveře. Kam byste chtěl odejít? Snad né do Občanské čtvrti... Mohu se zeptat, o jakou práci se jedná?“ uvítala Abea/Aba Mellisa

Kissko384:
Přehrával sis v hlavě obrazy z kamer, první Thomas byl naprosto identický s tím, který sedí zde v místnosti. Až na jednu maličkost, první Thomas neměl brýle a chyběla zde i ta katana. Pravému Thomasovi však přibyla ovázaná ruka. Jeho brýle spočívaly na svém místě.

---

"Bohužiaľ presne tam. Dalo by sa povedať, že ide o prácu s počítačom." Chvíľu pozerám na Thomasa a potom sa ho spýtam: "Nosíš aj šošovky alebo vidíš aj bez okuliarov? Ak nie, tak máme dôkaz, že si svoju ženu nezabil."

---

Hrajte děvčata, ať vám napíšu poslední tah. Pak bude pokračovat druhá grupa.

---

Nebudu se do dizkuse plést, spíš se jen zamyslím jak to tedy všechno bude probíhat ... za prvé by bodlo teda sehnat nějakého hackera který by nás dostal přes to pole, žádná lepší metoda mě asi nenapadá ... pokud by jsme nebyli neviditelní! zkusím si vzpomenout jestli ten oblek co měl Alexej dokáže skrýt i životní teplo nebo co to to skenovací pole vůbec skenuje.

---

Chvíli poslouchám a pak řeknu: ,,Nemám, co dodat. Souhlasím s čímkoli, co řekne tady Pítr. Až se tedy dohodnete, tak se sejdeme u baru," řeknu a vyrazím ze dveří.

---

„Práci s počítačem? Tedy něco speciálního, odhaduji... nu dobrá. Kam by jste chtěl jít? Respektive jakým průlezem? Čtvrť je hlídaná mnoha kamerami, skenovacími paprsky, drony a samozřejmě i Metalidmi.“
Abe se poté optal Thomase na čočky. Tázaný však usilově přemýšlel.
„Důkaz? Povedlo se vám se Sašou napojit na ty kamery? Šikovný chlapec... Co jste zjistili?“ pochválila Mellisa Abea a znalecky si ťukla bříškem prstu ze strany na hlavu. Přesně v místech, kde mívají lidé jako on a Saša své unikátní vylepšení.

Pak se zadívala na Lorda. „Už jste mluvil s...“ V tom ji však Lord skočil do řeči a předem odsouhlasil veškerá rozhodnutí Petera Williamse, domluvil schůzku u baru a odešel z místnosti. U strážného si vyzvedl svůj batoh a odkráčel po paměti do baru....

Mellisa zůstala sedět se stále otevřenou pusou a nedořečenou větou „...ale to jedno. Vážně je pořád takovej ignorant?“ zklamaně a podrážděně zakroutila hlavou.

Thomasovi zapípalo PDA. Časové oznámení. Právě začínal čas jeho schůzky.

Skorp: Alexadrejevičův oblek skryje tělesné teplo a dokonce dokáže majitele i zneviditelnit na krátkou vzdálenost od protivníka. (má na sobě senzory okolního světa a podle toho se oblek přizpůsobí –velmi drahá a kvalitní záležitost) –skenovací paprsky však přijímají el. signál z čipu. Všichni, kdo mají čip, mohou projít.

Nemusíte odpovídat, pokud nechcete.