---

"Debil." Nandám si sluchátka a půjdu se kouknout po tom britském klukovi - nejprve do třídy, pokud tam nebude, tak se zkusím zeptat někoho z přítomných, jestli ho neviděli.

---

„Myslím, že ne.“ odpovím Kanjimu, zatímco se budu usmívat nad proběhlou diskuzí děvčat, „Jen mi vyprávěli o statních klubech, abych věděl jaké jsou tu možnosti… A usoudil jsem, že sice je tu vcelku pestrá nabídka, ale váš klub se zdá asi nejperspektivnějším.“

---

Tondulin:
Když jsi dorazil do učebny Historie, Henryho jsi nikde nespatřil.
,,Naposledy jsem toho anglána viděl s Kanjim a Asami." odpověděl ti Kai, který byl zrovna nejblíž ,,Doporučil bych ti se zeptat jednoho z nich, ale ani jeden z nich tu není."
,,A nejsou na střeše? Občas se tam přeci scházejí s ostatními členy z jejich klubu." vložila se do vašeho rozhovoru Mihara.
,,Možná, co já vím." pokrčil rameny Kai ,,Když máš o všem takový přehled, nechtěla bys tam Chibu rovnou doprovodit?"
,,Myslím, že na střechu trefí sám." odvětila mu dotčeně Mihara a podívala se na tebe: ,,Pokud chceš jít za nimi, tak si pospěš. Za sedm minut nám začíná hodina."
Kai nad Miharinými slovy jen mávl rukou a vydal se ke své lavici.

Aurelius:
,,To rád slyším." usmál se Kanji ,,Chcete jít do třídy, nebo máte v plánu ještě něco probrat?"
Midori si s Asami vzájemně vyměnili pohledy, jako by jedna od té druhé očekávala, jestli ta druhá položí Kanjimu onu otázku, nebo ne. Nakonec Asami s Midori téměř jednohlasně odpověděli Kanjimu: ,,Ne." a podívali se na tebe.

---

„V tom případě můžeme jít do třídy.“ zvolám, sbalím si své věci (abych na střeše náhodou něco nezapomněl) a nechám se ostatními vést do třídy kde se má odehrát dějepis.

---

"Díky." Odpovím Mihaře a vydám se svým klasicky pozvolným tempem na středu (snad tam trefím).

---

Tondulin:
,,Nemáš zač." usmála se Mihara.
Vydal jsi se přes chodbu ke schodišti na střechu. Prošel jsi dveřmi vedoucími na schodiště a ucítil jsi ránu do nosu následovanou tichým dívčím zasténáním. Na chvíli se ti zamlžilo před očima. Chtěl jsi ustoupit o krok zpět, jenže jsi patou zavadil o práh, a dopadl jsi na zadek. Před tebou seděla zelenovlasá dívka a mnula si naražené čelo.
,,Promiňte. Promiňte. Promiňte. ..." omlouvala se pořád dokola, dokud si neuvědomila, že před tebou sedí s pokrčenýma nohama tak, že jsou jí vidět kalhotky. Zalitá červení si rychle si jednou rukou stáhla lem sukně o kus níž, aby se zahalila, zatímco si druhou rukou nepřestávala mnout naražené čelo.

Na chvíli na ní bylo vidět, že neví jak na nastalou situaci zareagovat, ale než jsi stačil cokoliv říct, na schodech ze shora se objevila čtveřice studentů. Byli to Kanji, Henry, Asami a ještě nějaká dívka s růžovými vlasy.
,,Tamami, jsi v pořádku?" rozběhla se starostlivě růžovovlasá dívka za zelenovlasou.
,,Myslím, že ano Midori." odpověděla jí červení zalitá Tamami.
,,Co se tu vlastně stalo?" podivil se Kanji.
,,Všechno je to moje chyba." spustila Tamami ,,Omylem jsem pozor jsem do něj vrazila. Moc mě to mrzí."
,,A jak jsi na tom ty, Chibo?" otázala se tě Asami, když přišla k tobě a podala ti kapesník ,,Pod nosem máš trochu krve. Nemáme tě vzít na ošetřovnu?"

Aurelius:
Sbalil sis věci a s ostatními jsi vyrazil do učebny Historie.

Když jste však byli v půli schodiště ze střechy do třetího podlaží, spatřili jste přede dveřmi sedět onu zelenovlasou dívku, co jsi předtím zahlédl na střeše a Chibu, sedícího s rozbitým nosem naproti ní.
,,Tamami, jsi v pořádku?" rozběhla se starostlivě Midori za zelenovlasou dívkou.
,,Myslím, že ano Midori." odpověděla jí červení zalitá Tamami.
,,Co se tu vlastně stalo?" podivil se Kanji.
,,Všechno je to moje chyba." spustila Tamami ,,Omylem jsem pozor jsem do něj vrazila. Moc mě to mrzí."
,,A jak jsi na tom ty, Chibo?" otázala se Asami, když přišla k Chibovi a podala mu kapesník ,,Pod nosem máš trochu krve. Nemáme tě vzít na ošetřovnu?"

---

"Jsem v pohodě, příště si dávej větší pozor. Běžte všichni do třídy, tak za 4 minuty začínáme, hned." Nevrle pronesu, utřu si krev z nosu do prstu a až budou ostatní procházet kolem mne chytnu Henryho pevně za rameno. "Ty nikam nejdeš Angláne." Lehce se zašklebím šibalským úsměvem a pak už dodám šeptem, aby mě slyšel pokud možno jen Henry. "Musíme si rychle promluvit, jen ty a já, jde o ty namyšlené krávy."

---

Nepříliš nadšeným výrazem ve tváři se o otočím na Chibu, když mě popadne za rameno. „Doženu vás.“ odpovím nakonec Asami, Kanjimu a Midori. Počkám až nás ponechají o samotě a pak se o otočím opět na Chibu, „Tak povídej co máš na srdci, nerad bych přišel hned první den pozdě na hodinu dějepisu.“

---

Oba:
Všichni se po Chibových slovech začali pomalu vracet do tříd.
,,Moc se omlouvám. Moc se omlouvám." omlouvala se Tamami, když procházela kolem Chibi.

,,Dobře." přikývl Kanji na Henryho slova a pokračoval dál chodbou s Asami a Midori.
Zůstali jste stát sami na podestě u schodiště.

---

"Všiml jsem si, že úplně nemusíš ty rozmazlený kravky, aspoň máme něco společného. Aby jsi věděl tak Misuzu mě poslala, abych tě pořádně srovnal do latě. Neudělám to, naopak musíme se proti ní spojit a nějak jí to hezky vrátit i s úrokama. Až skončí škola a zájmové kluby, někde na mě počkej za školou a domluvíme se, jak budeme dál postupovat. Do té doby dělej přede všema ve škole, že se nemusíme. Jasný, Angličáku? " Pobaveně se zasměju nad přezdívkou, kterou Misuzu Henryho častuje. Bude mi stačit jen kývnutí nebo jakýkoliv náznak souhlasu, abych se vydal do třídy na hodinu.

---

„Jistě… Chibo.“ odpovím stručně poté co si vyslechnu co má na srdci Chiba, přičemž si při vyslovení jeho jména vzpomenu na jedno japonské psí plemeno, které mi jeho jméno lehce připomíná, následně se vrátím za ostatními do třídy, abych se stihl v klidu připravit před příchodem učitele.

---

Oba:
Vrátili jste se zpět do třídy na svá místa a začali jste si připravovat pomůcky na hodinu. Ostatní spolužáci již seděli na svých místech. Někteří si pročítali zápisky z minula, jiní jen vyčkávali, až začne výuka.

Ozval se tón ohlašující začátek hodiny. Do třídy vešel postarší šedovlasý profesor.
Žáci vstali a pozdravili jej: ,,Dobrý den profesore Imamuro."
,,Dobrý den studenti." odvětil na pozdrav a slovy: ,,Minule jsme skončili invazí do Koreje, takže dnes bych zahájil období Edo, ale nejprve si některé z vás vyzkouším z předchozí látky. Slečno Nishimori, pojďte prosím před tabuli." začal dvouhodinovku Historie zkoušení. Jako nový studenti jste měli od zkoušení klid.
Profesore Imamura vyzkoušel ještě Ryoko a Kaie a poté se postil do dlouhého výkladu o životě šóguna Iejasu Tokugawa.

Po necelých dvou hodinách nepřetržitého výkladu a psaní poznámek zazněl všemi očekávaný tón ohlašující konec výuky a začátek klubových aktivit.
,,Pozdravuj ode mě zbytek našeho klubu, já půjdu provést Henryho po okolí." vzkázala Kanjimu Asami a přitom si balila věci.
,,Jasně Asami." přikývl Kanji, sbalil si věci a vyrazil ze třídy.
Zatímco ostatní studenti pomalu opouštěli učebnu Historie, Asami počkala až bude mít Henry sbaleno a poté se ho zeptala: ,,Můžeme vyrazit?"

---

Sbalím si své věci a vyrazím za Asami, „Můžeme.“ souhlasím, „Akorát mám chvilku počkat před školou na Chibu. Prý se mnou chce něco probrat.“ pokračuji pomalu a potichu, aby to zbytečně neslyšelo moc spolužáků, „Tvářil se docela důležitě. Počkáš na mě chvilku? Prosím.“

---

Rozhlédnu se po třídě, jestli se ke mně bude někdo hlásit nebo všichni pouze odcházejí do svých příslušných klubů.

---

Tondulin:
Většina studentů pomalu opustila třídu, až na Kaie, který ještě chvíli sledoval odcházející Kannu a poté si to zamířil rovnou k tobě.
,,Tak co, jak jsi se rozhodl? Půjdeš se dneska podívat do našeho klubu?" zeptal se Kai, když s batohem přes rameno došel před tvojí lavici ,,Máš v sobě potenciál, kterej bys mohl rozvíjet."

Aurelius:
,,Dobře." přikývla Asami ,,Počkám na tebe v šatně u vstupu do školy. Ale pospěš si. Mamku by asi kleplo, kdyby jsme se s prohlídkou okolí moc zdrželi a dorazili by jsme domů až za tmy." vstala a za tvého doprovodu vyrazila ze třídy.

Pomalu jsi sešel s Asami do prvního podlaží a poté jste zamířili rovnou do šaten.
,,Ty jsi ten anglán, co byl drzý na mé kamarádky?" ozval se za tebou pohrdavý dívčí hlas.
Otočil jsi se a spatřil jsi dívku vyzdobenou šperky v doprovodu Akari a nějaké menší blonďaté dívenky.
,,H-Henry, se mě jenom zastal." snažila se Asami urovnat situaci.
,,Vážně? Misuzu mi říkala něco jiného. Chceš mi snad naznačit, že by mi má nejlepší kamarádka lhala?" osopila se na Asami šperky vyzdobená dívka.
,,N-Ne, Kiraro." zakroutila hlavou Asami.
Kirara se jen pohrdavě usmála: ,,To bych řekla." a podívala se na tebe ,,Budu na tebe hodná jenom kvůli Asami, aby nepřišla o svýho kluka hned první den." dívky stojící za Kirarou se začali hihňat a Asami, které nebylo příjemné, jak jí takhle rozebírají na školní chodbě, jen sklopila hlavu a začala se červenat ,,Ale jestli se mým kámoškám neomluvíš a nekoupíš jim nějaké pěkné dárky na usmířenou, tak bude Asami dávat dohromady místo svých figurek tebe. Rozumíme si?"

---

"Asi mi neuškodí, když se tam podívám." Usměju se na Kaie, pobalím si věci a budu ho následovat.

---

S povzdechnutím protočím oči, když se trojice holek začne zajímat o mě v souvislosti s urážnou jejích kamarádek.
„Zvážím tvoji ‚velkorysou‘ nabídku.“ odpovím stručně Kiraře, ačkoliv nemám vůbec nad její nabídkou nijak dlouze v plánu přemýšlet.

---

Tondulin:
,,V našem klubu nejdeš hlavně studenty, kteří mají zájem sportovat, a nebo jim prostě nestačí jedna dvouhodinovka tělocviku týdně." prohodil Kai, zatímco jste scházeli po schodech dolů do prvního podlaží.

Když jste byli téměř v prvním podlaží, cestu vám zastoupila trojice dívek, z nich si na jednu vzpomínáš, jak doprovázela Misuzu.
,,Kiraro, to je on." ukázala na tebe prstem ona modrovlasá dívka.
,,Kdo?" otázala se jí šperky ozdobená dívka.
,,Přece ten o kterém Misuzu říkala, že může být užitečný." odpověděla jí modrovlasá dívka.
,,Tenhle novej? Akari, nespletla ses?" podivila se Kirara, zatímco di tě změřila pohledem.
,,Ne, je to on." zakroutila hlavou Akari.
Kirara na chvíli zaváhala a pak spustila: ,,Takže ty jsi ten novej, o kterým Misuzu říkala, že může bejt užitečnej?"
,,Cha! Cha! Cha! Snad si nemyslíš, že ti bude Chiba po škole nosit aktovku, nebo tak něco?" vybuchl smíchy Kai.
,,Ty natvrdlej pitomče! Bavím se tady s tím novým a ne s tebou! Zapoměl jsi snad kdo já jsem? Já jsem Kirara Suzune! Slyšel jsi mě? Jsem Kirara Suzune! Moje rodina je pohádkově bohatá a každý by chtěl být na mém místě!" rozeřvala se na něj Kirara.
,,Nebo co? Zaplatíš snad někomu z Róninů aby se mi pokusil dát lekci, nebo rozhlásíš po škole, že bych chtěl chodit s Kannou?" usmál se na ní Kai.
,,Jak se opovažuješ se mnou takhle mluvit! Ty ... Ty ..." vztekala se Kirara.
,,Hele princezno, tady jsi ve škole a ne na svým hradě." odvětil jí Kai a otočil se k tobě: ,,Na tohle nemám náladu, jde se dál."
,,Ne, ne, ne a ne." vztekala se Kirara a podívala se na tebe: ,,Jestli s ním odejdeš, už tě nebudu potřebovat."

Aurelius:
,,Moc dlouho bych na tvém místě neotálela. Abys věděl, Misuzu mi zítra všechno vylíčí." ušklíbla se Kirara a podívala se na Asami: ,,Měla bys dneska svýho kluka vzít místo klubových aktivit na nákupy." nakonec zavelela: ,,Jdeme holky!" otočila se na podpatku a za doprovodu svých kamarádek odkráčela pryč, aniž by čekala na nějakou odpověď.

,,Myslíš, že jen vyhrožuje, nebo na tebe něco chystá?" zeptala se potichu Asami, když Kirara se svými kamarádkami zmizela za dveřmi na schodiště.

---

"Promiň, spěcháme na trénink, můžeme pokecat potom." Odpovím Kiraře naschvál s roztomilým úsměvem a budu pokračovat s Kaiem do tělocvičny.

---

„Nevím.“ pokrčím rameny, „A popravdě je mi to nějak jedno.“ přiznám, poté co konečně dojdeme do šaten, naleznu svoji skříňku a odemknu ji. S otevíráním budu postupovat opatrně jako kdyby uvnitř měla být nějaká past, člověk nikdy neví, co se nachází uvnitř skříňky, kterou dostal a otevírá ji poprvé po předchozím majiteli. Skříňku poté zkontroluji.