---

Co vše je v té truhličce ?

---

Pomalu přijdu k Oku a povídám se. Co v něm uvidím.

---

"Beru ten štít s růží a pokud chceš můžu králi ten štít odnést teď za ním jdu."

---

Aurelius:
Jdeš pomalu k oku, čím blíže jsi, tím se zdá že barvy víří rychleji a rychleji. Přišel jsi k oku, a dal na něj ruce, v tu chvíli se barvy zastavily a tebe vtáhly dovnitř. Chvilku jsi neviděl nic než tmu, když najednou tě oslnilo silné světlo, zdálo se ti že vidíš záblesky, ale byly tak rychlé, že jsi nedokázal nic rozeznat. Začali se zpomalovat a ty jsi rozeznal Sylvarast, ale bylo na něm něco divného, les kolem hořel a hned na to i celé město. Pak se obraz změnil a ty jsi uviděl Dirim, nádherné město ... v plamenech, hned na to se obraz změnil a ty jsi uviděl věž hvězd a město, které pod ní bylo v plamenech. Obraz se tak ještě několikrát změnil, a ty jsi viděl města, vesnice a i jiné osídlené stavby v plamenech, některé ti byli známé a jiné jsi nikdy neviděl, dokonce jsi zahlédl i nějakou tobě neznámou rasu, vypadali jako minotauři, měli rohy, byli velice mohutní, ale nebyli chlupatí. Všechno bylo v plamenech, dokonce i velkolepý chrám v nerace, ale nikde nebylo to, co to udělalo. Obrazy se zase zrychlily na úroveň nerozeznatelnosti, a když se zase zpomalily, viděl jsi nějakého trpaslíka v kožené zbroji, který se dohadoval se štítem v ruce s dalším trpaslíkem, který vypadal jako nějaký kovář, obraz se změnil a viděl jsi jiného trpaslíka, který stál nad nějakou mrtvolou ležící v polorozpadlém stánku. Obraz se změnil a viděl jsi nějakého asariana, který se prohraboval v nějaké truhličce, nejspíš v ní byli jeho osobní věci a zdálo se že se hodlá někam odstěhovat. Obraz se znovu změnil a ty jsi spatřil nějakou elfku, po chvíli sis uvědomil že je to dcera mluvčího, která se zrovna bavila s jejím bratrem, pak se jsi spatřil sám sebe, dotýkajícího se oka, které začínalo zářit. Obraz se zamlžil, znovu, naposledy změnil, letěl jsi přes hory, nějaké severní lesy, pláně plné ledu a sněhu, přes studené moře až k nějakému hradu, který se zdál být nezničitelný. Letěl jsi přímo zavřenými dveřmi dovnitř, až k nějakému artefaktu, byl malý a zprvu jsi ani nepoznal o co jde. Je to medailon, medailon z čistého ledu ve tvaru sněhové vločky ležel na nějakém kamenném podstavci, zdálo se, jako by se na něj zapomnělo ... všude kolem byl prach, jen ne na medailonu. Obraz se zastavil, a najednou tě oslnilo modravé světlo, které tě vyhodilo z představ a odhodilo dva metry od oka. Nejdříve sis nebyl jistý jestli to je skutečnost, ale mluvčí tě kouzlem posílil a zeptal se co jsi viděl.

handa999:
"To by jste byl hodný, dám vám za to slevu na ten štít." podal ti oba štíty a dořekl "Za ten ocelový bych si účtoval 150 zlatých, ale dám vám jej tedy se slevou za 115 domluveno?"

SuperHunter:
V truhličce, neboli tvém majetku, je dalších 40 zlatých, nůž kterým ti podřízli rodiče, našel jsi ho na zemi, magický přívěšek, který te dokáže jednou za den uzdravit, měděnou sošku ze šermířských turnajů, nějaký měděný prsten s malým safírem a nějaké oblečení. Na stolku máš ještě misku rýže, kterou jsi dostal k obědu a kterou jsi zapomněl sníst.

---

Postavím se opět na nohy a užasle řeknu "To bylo úžasný.. můžu znova?" potom zvážním a odpovím Mluvčímu na otázku "Města, osady.. jakékoliv místa kde někdo žil byly v plamenech, viděl jsem nějaké minotaury bez chlupů.. pak nějaké dva trpaslíky, nějakýho asariana a dokonce i vaši dceru. A sebe. No.. pak tam byl ještě nějaký medialon v nějaké ledové pevnosti. To je tak asi vše.."

---

"Dobře jsme domluveni tak tady máš těch 100 zlatých a ještě se tu trochu porozhlídnu." Řeknu a vezmu si do ruky ten štít co na mě mluvil.

---

Náramek a prsten si nasadím ostatní věci sbalim a půjdu k těm kasárnám

---

Aurelius:
"Tvá slova nedávají žádný smysl ..." odvrátil se od tebe, a pak se najednou prudce otočil a zvolal "Ty jsi viděl mojí dceru ?! a svět v plamenech? zdá se že tu jde o mnoho více! musíme se poradit s arcimágy." jen co to dořekl se z rohu místnosti vynořil arcimág a hned také pravil "Moje jméno je Raistlin a jdu potvrdit vaše obavy o svět. To co vám zde temný řekl, je pravda." v místnosti nastal ruch, všichni se začali dohadovat, ale raistlin pravil dál "Také jsme už udělali důležitá opatření, jenže vy jste je pomocí oka zdělili tomuto ... mágovi, nikdo kdo se toho měl účastnit se to neměl dozvědět. Doufám, že za to nakonec nebudeme všichni trpět." všichni v sále utichli a Raistlin se rozplynul.

handa999:
Obchodník si vezme peníze, ale zamračí se "100? já říkal 115 ! už tak jsem vám dal slevu! ale dobrá ... ať je po vašem" potom si peníze dal do kapsy a opřel se o zeď. Mezitím sis vzal štít do ruky, neseděl ti, ale cítil jsi z něho nějakou ... divnou sílu, jakoby ti to vysávalo sílu.

SuperHunter:
Jak sis usmyslel, tak jsi udělal, a chvilku poté jsi už byl na cestě ke kasárnám. Když jsi byl asi v půli cesty, zastavil tě nějaký občan a zeptal se tě "Nemáte zájem o mapu k pokladu? prodám vám jí za 20 zlatých, nikdy jsem neměl šanci se tam dostat, ale ty určitě máš."

---

Hmm.. vypadá to, že tohle není návrat který bych očekával. Doufám, že mě teď nepopraví. pomyslím si a pak řeknu směrem k Mluvčímu "Možná bych už mohl jít, pokud by vám to nevadilo.."

---

"Hm tenhle mi nepasuje." Vrátím ho zpátky a zeptám se kováře zda neví něco o tom prstenu s lebkou.

---

Aurelius:
"Ne! v žádném případě!" řekne mluvčí přísně "Půjdeš se mnou do soukromých komnat! mám několik otázek" řekl a odešel o patro níže do svých komnat, očekává se, že ho budeš následovat. Můžeš i odejít, ale pokud odejdeš, tak je to bráno jako urážka a jelikož jsi stále temný ...

handa999:
Kovář si vezme prsten do ruky, chvíli se na něj zamyšleně dívá a otáčí ho v ruce, pak zvedne hlavu a řekne "Určitě není trpasličí, řekl bych lidská práce, je určitě očarovaný, nejspíš nekromancií, která jiná magie by se pro něj hodila." vrátí ti prsten a dodá "Víc nevím."otočí se, otevře dveře a ukáže ven.

---

Budu následovat mluvčího do jeho komnaty, cestou se budu dívat, zdali neuvidím něco zajímavého.

---

Prsten si dám do kapsy odejdu a půjdu navštívit krále dwargerů.

---

Aurelius:
Vstoupil jsi do honosných a nádherných komnat mluvčího a jeho rodiny. Bylo tam zajímavé skoro všechno, přece jen to byli pokoje mluvčího, ale tvůj zvídavý pohled uchvátila jedna zbraň, a to hůl. Byla z leštěného, světlého dřeva, na vrchní části hole byla usazena malá, světelná koule, nejspíše to byla hůl světla, i když kdo ví co to vlastně může být zač. Přišel jsi k mluvčímu a ten hned začal "Řekni mi vše co víš! Proč jsi viděl mojí dceru? Jak to myslel arcimág s tím že něco udělali? prostě mi řekni vše co víš!"

handa999:
Jen co jsi vyšel z kovárny, tak se k tobě připojil Tas a hned vesele začal "Tý jo v tý kovárně měli pěkných věcí ... jednu jsem si dokonce i půjčil, ale do zítra jí určitě vrátím!" a strčil si kovářovo kladívko za opasek "Takže jdeme ke králi? Já se tak strašně těším! to bude určitě nádhera! Jen doufám že mě nevyhodí jako minule ven, chtěl jsem se podívat na vázu a najednou mě chytili a ukradli mi můj hrnek, teda byl jen zapůjčený, vlastně proč si kradli hrnek? No to nevadí, můžu ti říct jeden příběh? Jé copak to máš na zádech?"

---

Páni to je, ale hůl.. tu si jednou musím obstarat.. pomyslím si a pak se podívám na Mluvčího a začnu "Jsem, jak vy říkáte 'temný', jakmile vám řeknu co vím.. tak mě popravíte, nemám žádnou záruku, že zůstanu na živu."

---

"Vidím že bylo zbytečné říkat, aby nic nebral", pomyslím si. "Na zádech mám štít a ten příběh mi klidně pověz."

---

Aurelius:
"Dobrá ... máš pravdu .... když mi řekneš co chci vědět, tak tě nezabijeme" pak zvedl pravou ruku, ve které mu zasvítilo bílé světlo "Tak přísahám! a teď mi řekni vše co víš! nestane se Eruwien nic? a kde je vůbec ta ledová pevnost o které jsi mluvil?" Mezitím co se tě mluvčí ustaraně ptal, sis v koutku oka všiml, že v nejtemnějším rohu místnosti se něco pohnulo, ale zmizelo to dříve než ses na to podíval.

handa999:
Pomalu jste vyšli směrem k paláci, když jste najednou uslyšeli "Kde mám to kladivo!!??" Tas se jen usmál, s tím že mu ho do zítra vrátí. Pak začal vyprávět jeden z jeho příběhů ..."To jsem se jednou takhle probudil v ruinách starého města Erla-thal, kde si udělali tábor minotauři..." (promiň ale vyprávět šotčí příběhy ... :D)

---

"Dobrá věřím vám... Eruwien zatím žádné nebezpečí hrozí, ale nebylo by naškodu ji přivést k oku, stejně tak ty ostatní co jsem viděl..-" řeknu směrem k mluvčímu, potom se otočím k nejtemnějšímu rohu a řeknu "Viděl jste to.. cosi se tam hýblo." a ukážu na roh.

---

Nechám šotka vyprávět jeho příběhy,nebudu ho poslouchat, zatímco jdeme za králem.

---

"Děkuju" usměju se a prstýnek si nasadím. "Jdu taky, to se nevidí každý den."